Domnívám se, že jste úplně mimo, přiznám se, že jsem vůbec nepochopil souvislost přešlechtěných tvorů, nejen holubů, s velikostí, případně umístěním česna včelího úlu.
Rád bych tedy vrátil debatu tam, kde byla. Pan Goro zastává tezi jistého ředitele patentního úřadu USA, který v roce 1812 zaslal dopis vládě USA s návrhem na zrušení svého úřadu. Zdůvodnil to tím, že vše již bylo vynalezeno a není co dál objevovat. Ten muž byl sice poctivec a uvědomněle navrhoval zrušení svého koryta (věděl, že by se musel jít živit prací) a přesto se k věci postavil takto. Z toho plyne že byl buď psychopat, já si spíš myslím, že to byl slušný a svědomitý člověk.
Zopakuju co mě a některé další vede k novým otázkám, či k revizi starých a zdánlivě neměnných pravd. Čas se nezastavil a tudíž se nezastavil ani vývoj. Mění se podmínky a dá se říci, že nesmírně rychle.
A stejně tak je to s úly. V roce 1970 zde byla víc jak polovina pouze zadem přístupných úlů na míru 39x24 na teplou stavbu s česnem uprostřed (Budečák). Tak jako dnes hynou včely na Varroázu, tehdy kosily včely ta česna uprostřed. A dodnes jsou včelaři, kterým nejde vysvětlit, že česno nesmí být uprostřed a to ani u úlu na studenou stavbu. A výrobci chrlí úly s česnem uprostřed, protože peníze za ty úly jim nedávají ty včely, které v tom pak musí žít. Peníze jim dávají včelaři, kterým tak zvaní vědci nakuklali, že česno má být uprostřed.
Zrovna tak Turčániho česno přes celý úl. Protože je slovenský národní úl na 9 nebo 10 rámků, je česno menší než u českého čtverce, u obou progresivisti tvrdí, že je nutné přes celou šířku dna (a já to tak dlouho dělal). To se ukazuje že je stejný blud, jako očka. Včelstvo nejen, že tak velké česno nepotřebuje, ukazuje se, a moje pokusy potvrzují, že naopak včelstvům víc vyhovuje česno menší a v posledí době mám za to (a doufal jsem zde prodiskutovat), že včelám nejvíce vyhovuje (méně úhynů) česno vlastně nepatrně malé.
Tom4 není psavec jako já. Kdesi dostal přede dvěma lety jak píše z odúmrti dvě vč i súly. Jsou to staré univerzály, ne ale Moravské. Mají pevné dno a mají nezvětšitelné česno velikosti 6x1,5 cm, tedy pouhých 9 cm2, slovy devět centimetrů čtverečných. Úly nemají žádná očka a žádné jiné větrání, jen ta malinká česna. Úly jsou čtvercové na 11 + 11 rámků 39x24. Jsou to tedy neskutečně malinké úly že? A s nesmyslně malinkým česnem a Goro by na Turčániho pravdě nic neměnil a dokonce nehodlá ani diskutovat. No ale Tomáš tu nenapsal ten šok, co už druhý rok zažil!
Podle moderních teorií by se měla Kraňka v tak malinkém úle nevyhnutelně vyrojit. Kor když jsou v ní včely přidušené malinkým česnem. Tyhle úly vším odporují moderní vědě. No a obě včelstva se nerojí, obě přinesla 2x medník medu, tedy 45-48 kg, což je dokonce mírně nad průměrem včelnice, jinak osazené moderními velkoprostorovými úly. Roztočů je v těch úlech málo, přesněji, Tom4 nemohl v obou letech žádné najít.
Navíc úly mají sendvičové stěny, v nich jsou hoblovačky a za zimu tak strašně nasáknou vlhkostí, že jsou úly zjara k neunesení. Přes rok to vyschne a úly velmi nápadně zlehknou. Ovšem moderní vědecké teorie, opřené o bezpočet studií, tvrdí, že takový úl je lednice a nemůže v něm dojít k rychlému jarnímu rozvoji. Co víc, studie vždy tvrdí, že v tom budou vč trpět nosematozou, budou prý zaostávat a budou semeništěm nosemy a dalších neduhů pro všechna ostatní vč na stanovišti a dokonce že prý budou ohrožovat i včelstva sousedů. No a ono se záhadně ukazuje, že je to jinak. Nám se zdá, že to stojí za prozkoumání a odzkoušení.
Závěr. Není zatím žádný, pod 2 letech a pouze dvou vč ani není možný. Matky jsou pořád původní, možná si vč udělala TV. Matky byly neznačené a ani já nechytám matku z TV abych jí označil. Matky z TV jsou absolutně nejkvalitnější a značením nehodláme riskovat její zničení. A tak se ukáže v následujících letech.
V souvoslosti s tím jsem já o 30 a 45 km jinde zjistil (Tom má 2 stan), že vč stačí česno menší, dokonce u mě jen 20 a v jednom případě 18 cm2 a v jednom 16. Výnos srovnatelný s jinými, rojení v normě (vloni žádné a tudíž to byl rok jaký nepamatuju a tím není relevantní).
Celý život jsem takový, že nevěřím tupě mejnstrýmu, trendům a hlavně mě život naučil nevěřit tak zvanýn vědcům. Mockrát jsem se za život přesvědčil nejen že: “výjimka potvrzuje pravidlo”: Ne! Velmi často to na mě dělá dojem, že by bylo častěji lepší udělat pravý opak toho, co tvrdí věda. Z toho pak vyplývá, že nejenom dnes, ale vždycky byly ve včelařství (nejen) skryté vlivy poplatné něčím zájmům víc, než blahu včel a včelařů.
Proto prosím ostatní, aby se zúčastnili debaty o česně. Nakonec, je to kolegové a kolegyně ve vašem zájmu. My bychom vám nemuseli říkat nic, víme namnoze své, funguje nám to a dokonce by se dalo říct, že je to know-how, které vlastně pošetile předáváme ZADARMO všem, kdo mají dost rozumu aby projevili zájem a aspoň se nad věcmi zamysleli. Ale je to boj každého sám za sebe.
A ano, pozorný čtenář jistě postřehnul, že v Tomových (tom4) úlech nejde produkovat panenský med. No ano, nejde. Je z nich med jakého je na našem trhu asi 99%.