Příspěvky uživatele

Vymyslela jste si (romantický) nesmysl. Popisujete představu silně extenzivního chovu a pak by kilo vašeho králíka mělo cenu tak 500, spíš víc Korun.

Nemyslím si, že prodáte králičí maso za víc, než za kolik je čínský králík v Lidlu. Za to, že to není vyhnané kdoví čím, bez růstových hormonů, antibiotik a jiné chemie, vám nikdo nezaplatí. Prostě to je česká realita. No a jen porážka trvá nejméně 15 minut a to bych v amatérských podmínkách chtěl vidět. Tedy včetně přípravy a pak úklidu, ošetření kožky, likvidace jatečních zbytků a podobně. Málokdo rozumný by dnes pracoval za méně než 150 Kč na hodinu a jen porážka vás vyjde na 35-40 Korun. Kde je vychlazení, skladování, zabalení, distribuce atd. Kde je amortizace chlaďáku, el en, případně amortizace chovného zařízení? 

Jiné to je rázem ve chvíli, když sobě, své rodině a nejlepším přátelům nabídnu, spíš darem, hyperkvalitu, kde mám absolutní jistotu, že to nesežralo nic špatného a že aspoň něco mí potomci jedí bez chemických šmakulád. To ale nesmím dávat granule, které jsou z GMO obilovin + chemie.

Králíky už 6 let nemám. Předtím skoro celý život ano. Píše se tu, že neexistuje univerzální kombinace. S tím rozhodně nesouhlasím. Mě se nejvíc osvědčilo nějaké masné plemeno, nejlépe Hyla (jestli to ještě existuje). Předtím jakékoli masné (i obyčejné) plemeno a vše vždy připouštěné Burgundským zrzkem.

Pokud vím, BU se nepovažoval za brojlera, ale pokud se použije jako samec x nějaký brojler (CAL, NB nebo jiný), pak jde vždy o rekordní růst, běžným krmením za 100 dní 3 kg, často už za 90 dní.

Ovšem nejde jen o rychlost růstu, jde také, a to hlavně, o výtěžnost. Tu chovatelé často ignorují. Výtěžnost je údaj v % částí poživatelných ku odpadu. Běžná plemena (tradiční) nejenže pomalu rostou a špatně zhodnocují krmivo, mají ale snad vždy výtěžnost do 50%. Brojlepři pak 65%, kříženci, mnohem odolnější, mají pak výtěžnost 60%. 

Polopatě. Jestli mám živého králíka 3 kila, tak při běžné výtěžnosti 45% má poživatelných částí (včetně kostí) 1,35 (při výtěžnosti 50% je to pak 1,5 kg). Výše uvedený kříženec s výtěžností 60% má pak při 3 kg žv váhu 1,8 kg. Vypiplaní brojleři pak při výtěžnosti 65% mají pak poživatelnou váhu ze 3 kil až 1,95. Pro mě je to rozdíl podstatný.

Běžná (obyčejná) plemena rostou do 3 kg žv 5 a více měsíců a úměrně tomu také sežerou. Pro mě je rozdíl čekat 3 a nebo 5 měsíců, o krmení nemluvě. Pokud tedy někdo chce králíka na maso, platí uvedené. Naprosto jiné je to u “sportovního” chovu, kde jde o všechno jiné a jatečný aspekt je nedůležitý.

Precizně vysvětlené. Ale ne úplné.

Málo se ví a nebo ví a včelaři si to neuvědomují, že vč má celkem velký problém s chlazením vnitřku úlu. Pro včely není problém si “zatopit”, chlazení je větší problém. Včely to neumí jinak, než že do úlu přinášejí vodu, uvnitř jí odpaří a vodou nasycený vzduch samočinně “vytéká” z úlu, případně jej včely aktivně vyhánějí z úlu i s teplem, tak zvaným skupenským. Toho není málo.

Proto musí stát úly, pokud chceme zdravá, silná a odolná včelstva, v trvalém stínu. Mnohem lepší než přístřešek, nebo nedej Bože včelín, je zastínění úlů stromy. Musí být listnaté aby v předjaří slunce ohřívalo úly a jejich okolí. Po olistění stromy poskytují nejen stín, ale specifické, člověkem nenapodobitelné mikroklima a až o několik stupňů nižší teplotu než ve stínu s “podlahou”. Domnívám se, že  velkou roli hraje absence jakékoliv podlahy, ani dlažbu neradím, jen “dýchající” zem.

V nejhorším případě “plovoucí” střechu nad úly, žádné stěny, žádnou podlahu. Už jen to, že kapilární elevací nepřetržitě stoupá vlhkost půdou na povrch, tam se odpařuje. Tím velmi napomáhá přirozenému “chládku”, který ve včelíně není. Včelín, ale i včelník se v letních dnech stává peklem pro všechno živé. I sám strom svými listy a odpařováním vody vytváří přijatelnější, komfortnější zónu nejen pro pracujícího včelaře, ale zejména pro včely.

Každý včelař (i nevčelař) by měl mít ve věcech (vercajku) laciný a volně dostupný lék Calcium. Já nejsem zvyklý inkasovat víc jak několik žihadel za rok (kolem 50 vč). Jako dítě a puberťák jsem byl alergický, poslední záchvat když mi bylo 21 let. Bez kalcia po ruce nedám ránu.

Když mě u včel čeká nějaký riskantnější zákrok (třeba sbírání roje, smetenec a tak podobně), těsně před prací rozkoušu tabletu a zapiju vodou. Lék nemůže ublížit, pomůže vždycky. Doporučuji.

Ano, stručné, jasné. Nejdřív jsem nechtěl na anonyma reagovat, najednou vidím, že i od vás se můžu něco naučit. Za celý život mě nepadlo to o likvidaci starého díla hlodavci bez zničení vč. Nikdy jsem si to takto neuměl vysvětlit. A najednou si uvědomuju, že přes všechnu opatrnost se mi sem tam do úlu myš v zimě dostala, zničila neobsednuté dílo, někdy hodně, ale vč to vždy přežilo. Dostavělo vyhryzané plásty a sice ho to asi pozdrželo v jarní snůšce, o to víc pak dá opožděné vč ve snůšce další (pokud přijde).

Inu příroda (nebo Bůh) to dávno vymyslel a já (i pan Goro, vy a jistě mnozí další) jen přišel na to, co příroda ví miliony let = že staré dílo musí z úlu pryč.

Nejde o dělání strašáka. Jde o chuť toho medu. Vždy jsem měl potíže s odbytem, celou část kariéry v kapitalizmu. Za komančů to bylo nesrovnatelné a o tom se nebavme, to byly nenormální podmínky. Po asi 8 letech, kdy ode mě neodešlo deko jiného než panenského medu, jsem už teď bez zásob medu. 

Je to jenom tím, že je med bez výluhu z košilek? Určitě ano, ale taky v něm nejsou zbytky zimních zásob jako při převěšování plodu a navíc bych já nikdy nedal včelám žádné umělé krmivo i kdyby bylo zadarmo! Co ale v těch zbytcích zimních zásob nemůže být je cokoli z léčiv proti VD (včetně a s píš hlavně kyselin). Takže, umělé krmivo, cukr, chemikálie a navrch ty košilky a výsledkem je jedna chuť a nebo absolutně čistá chuť pouze medu panenského je ten rozdíl, který přiměl zákazníky se vracet. A to jsem v novém bydlišti teprve 5 let a budoval jsem opět z části novou klientelu…

Ovšem za důežitější já považuju co píše kolega Goro, patogeny v košilkových plástech pro zdraví a spíš celkovou kondici mých vč a včelstev mých přátel. Toto bych rozhodně nepodceňoval, mám za to, že hyperzdravé včely, žijící beze stresů, se snad samy brání VD. Je nutné tady vypíchnout přesně podstatu, kterou sděluje Goro. Možná se obecně neví, že Goro taky nemá nikdy jediný úhyn a přitom má NN systém, o kterém já tvrdím, že to je špatný systém. OK, co my dva děláme stejně? No on má sice NN systém, včelaří v něm ale spíš systémem Blaník (došel si k němu sám, beze mě a bez Blaníku) než klasickou a Langisty a Optimalisty protlačovanou rotací nástavků!!!!

V těchto dnech si pročítám svoje zápisky asi za 10 let. V roce 2016 jsem definitivně skončil s pokusy s klasikou NN systém = rotací nástavků, s rotací vlastně o rok dva dřív. Bylo to pracné, několik NN včelstev na stejném stan těžce zaostávalo za Blaníkem, snad dvojnásobek práce a dřina při ustavičném kejklování s nástavky neskutečná. Pak jsem zjistil, v tom roce 16, že vlastně v NN systému včelařím jako v Dadantu, jen s tím rozdílem, že místo 11 támků vysokých mám v plodišti 22 nízkých. A dělám přesně co tak stručně popsal Goro. Můj TL není nic jiného než jeho nespodnější NN, jen on v něm asi nechová trubce a nemá polovinu rámků v něm trubčích. Ale třeba ano a nebo to třeba konečně zkusí?

Ano, neměl jsem nikdy Optimal, stejně jako guru Langsthrotistů Boháč (zakladatel PSNV) jsem měl 39x15x11 a k tomu míru s vyšším NN, 37x18,5x11. Aby bylo jasno, ano, Boháč Langa nikdy neměl, ale to jen na okraj. U obou mých N měr výsledek stejný, jen výška 18,5 ničemnější, těžší a dva NN jako plodiště už moc vysoké, neboli moc velká rámková plocha. Víc práce, méně medu kvůli pomalému jarnímu rozvoji. Ale co hlavně, víc stresu včelstev kvůli nutnosti práce ve dvou NN místo jednoho VN.

To si moc nerozumíme. Já tvrdím nejdřív se vzdělat, přečíst několik starých knih (moderní a nedej Bože cizí jsou mizerné) až když má uchazeč o včelařinu základní přehled, zná názvosloví a ostatní odbornou terminologii, pak teprve navštěvovat praktiky a okoukávat. Kdo jde nejdřív okoukávat a neví o čem to je, akorát praktika zdržuje a stejně si obrázek nemůže udělat. Nedivím se, že jsou někteří včelaři nesdílní, když po pár větách se začátečníkem zjistí, že se dotyčný neobtěžoval nejprve si sám nastudovat základy.

Dám vám jeden příklad. Jako hodně mladý jsem dělal ve fabrice s o generaci starším dlouholetým včelřem. Pořád se chtěl bavit o včelách, jenže jsem mu moc nerozuměl. Jednou mi vykládal, jak musí vyhazovat mateřáky a mě nedošlo, že ten člověk vůbec nezná základní terminologii a chystal se rušit matečníky. Byl jsem vychovaný k úctě ke starším a ve snu by mě nenapadlo, že někdo kolem padesátky, včelařící přes 30 let, nezná základní pojmosloví. Pak jsem se debatám o včelách s tímto člověkem vyhýbal jak jen to šlo.

“Nesouhlasím s vaším názorem, pane. Do smrti se ale budu bít za to, abyste jej směl veřejně prezentovat”.

Voltaire

OK. Možná dělám neustále a už roky tu chybu, že se domnívám, že všichni chtějí med bez výkalů včelího plodu, že chtějí med chutný, který každý kdo ho ochutná, už “košilkový”, který pálí v krku a škrábe nechce. Že všichni chtějí mít živé včely a nikdy ani jediný úhyn a že všichni touží mít ve včelstvech neuvěřitelné minimum roztočů. Asi lidi strašně vytáčí když je upozorním, že tím, jak to dělají, způsobují včelám, o kterých tvrdí jak je milují,  dávno přežitými metodami a špatným vybavením sérii nikdy nekončících stresů, které pak včely “vyřeší” úhynem. No ano, nemůžu to dokázat. Ale řídím se těmi svými, nevědeckými domněnkami a mám výsedky. A současně vědci nezkoumají co je potřeba.

Taky je asi chyba nutit lidem takovou technologii, která neumožňuje vytáčet do medu zbytky zimního cukrového krmení. 

Jsem kreativec a kdybych musel mít jen jednu míru a jednu metodiku a opakoval bych jí otrocky 50 let, nevydržel bych to a už bych dávno nevčelařil a nechal to těm, kdo to tak chtějí. Místo vděku, uznání a nebo aspoň držení huboúst, že něco zkouším za své a že to netajím jako úspěšné know-how, osočování, napadání, snaha dokázat jak jsem hloupý a nevědecký.

Budu se snažit, ale jistě to znáte o starém psu a nových kouskách. Čte se mi těžko když považujete argumentaci za poučování.

Staré infantilní rčení je, že proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě. Ano, proč se nepohádat co je podmet, navymýšlet vysoký podmet (světový československý unikát) a pak řešit rošty ve funkci stavební zábrany. Když sdělím, že už před 100 lety a asi dřív lidi přišli na to, že jako všude jinde funguje vřelí mezera, tak dole pod SL rámků funguje stejně mezera přesně 18 mm? Ta je dost vysoká aby se dala vytahovat podložka a neshrnula se mrtvolkami měl, ale je tak nízká, že tam včely nikdy nestaví. Co je, proboha špatného lidem sdělit stejně důležitou zákonitost, jako je včelí mezera? Někdy si připadám, že…

A tak dále, a tak dál…

Nezlobte se za politiku, fakt mě to se.e, nějak mě vychovali.

lesnizinka - rutin se snad dá koupit v tabletách. Já pohanku můžu, ale neutlouk bych se po ní, to tedy ne. Co ale nemůžu je kozí maso, skopové se mi navaluje a ani ho nemusím mít v ústech, stačí “vůně”. Každý jsme nějaký.

drvodelkafialova:

to s tou pohankou je pravda. Mě nebaví prodávat med a jeden místní včelař má spoustu zákazníků a skoro žádné včely, tak máme frojnšaft, prodává ten můj a já to nikomu místnímu neříkám😇. Loni u nás naseli spoustu pohanky a holky nanosili, ale ten med tak … no zkrátka smrděl. Chlapík mi nechtěl věřit, že jsem to lila do čistých kbelíků. Ale bylo zvláštní, že ho lidi hrozně chtěli. Slyšeli pohanka a mohli mu utrhat ruce. Divný.🙄

Nevčelaříte dlouho a tak nevíte že.

Pohanka obsahujue rutin, látku zdraví nesmírně prospěšnou. A med z pohanky jej obsahuje též. Za komančů, když se tu nepěstovala, všechen pohankový med ze SSSR skoupili Němci (psalo tehdejší Včelařství). A právě charakteristický nezaměnitelný pach byla známka pravosi. Jakživ jsem ho neochutnal, prý je to ale jako se syrečky. Sice to smrdí, ale něco prý nutí člověka pohankový med znovu a znovu ochutnávat.

Je zvláštní, že jste si nevšimla “vůně” kolem úlů když to včely odpařují. Je to jako stát vedle prasečáku a ne vedle úlů. Měl jsem to v srpnu jako podněcovací nevytáčenou snůšku.

Pane Goro

Sdílíme stejný stesk po společném státě. Patříme k sobě navzdory Klausům, Mečiarům, Kňažkům a podobným. Patří k nám i část západní Ukrajiny a stejně se ty země zase jednou spojí.

Podněcovací snůška z medvědího česneku je super, patrně jsem si to špatně pamatoval, určitě to tehdejší autor vysvětlil.

Pro anonyma

Aha, chtěl byste jen brát a neoplácet a závidíte kam jdou vybrané peníze. Rozumím.

Možná byste mohl pochopit, že vláda sebrala Svazu dotace a někde se peníze na jeho fungování vzít musí. Ale politika sem nepatří, viďte, rytí do Svazu ano. Rozumím.

No a vaše vyjádření o chemii jste měl sdělit jako první. Bylo by mi hned jasnější, že vám toho moc vysvětlit já umět nebudu.

drvodělka

Před vašimi názory hluboce smekám (ty staré “bichle” a jak za ně děkujete).

U nás na Podblanicku sedláci říkali čerstvému hnoji hnůj, dokonce se tu vyslovuje krátce a té černé mazlavé hmotě se tu říká vyzrálý nebo odleželý (vodleženej hnuj). A každý ví, tedy ti starší, o čem je řeč.

Totiž. Sedlák neběžel s každým kravince honem na pole. Musel od dobytka kydat pořád a hnůj vyvážel zpravidla doprostřed dvora na hnojniště - dnes by školmeti libující si v odborně znějící terminologii řekli přechodnou deponii, kde nemohlo nedocházet k zrání, zapaření. Nikdo nic nijak nepřehazoval, na ptákoviny fakt nikdo normální neměl čas, do hnoje se zahrabaly mršiny slepic, králíků případně čokla od boudy když pošel. Kupilo se to z jedné strany a když se vyvážel hnůj na pole, bral se ten starší a odleženější. Taky ho bylo míň a byl koncentrovanější, přece jen se část už rozložila. 

A ano, na sedláky obyčejně nešli kandidáti věd a tak mnozí nezacházeli s hnojem adekvátně, močku (tak se to tu říká) nechali vytékat ze dvora do škarpy a až do návesního rybníka, díky čemu měly ryby v něm obrovské přírůstky bez sebemenšího krmení. No, nevonělo to tam, všude mračna much, nic pro dnešní rozmazlené slečinky.

goro:

dobrý tip, je to tak…

Díky, z tohoto je snůška? Měl jsem za to, že medvědí česnek kvete brzy. Asi si tedy pamatuju špatně, četl jsem to někdy v půlce osmdesátek.

Ne, nastudovat před zákupem včel dostupnou literaturu a články. Vyhledat praktiky a konzultovat s nimi, lidově se říká okouknout co a jak kdo dělá, v čem, pochopit pracnost, výhody a nevýhody toho kterého systému neboli provozní metody. Taky zjistit bonitu stanoviště a teprve podle toho například volit RM. Zmapovat si včelře kolem sebe, navázat kontakty, minimálně zjistit kdo je vstřícný a poradil by a kdo je stará konzerva neschopná absorbovat a posoudit jednotlivé úly a metodiky. Taky bych začal vstupem do místního spolku, odkud lze přece kdykoliv vystoupit když by mi to nevyhovoalo. Svaz funguje jednostanně, po nikom nic nechce a nikdo nic nemusí když se mu nechce, může ale získat hodně výhod. Třeba jen mít informace co se kolem děje a hlav ně nemá starosti s léčivy a ta má výrazně levněji.

Jsem rád, že jste se zeptal, bohužel se neozvali adresáti mého názoru. Ptejte se dál, přesně od toho tato fora jsou.

Vážení M+M.

Opět ta stejná písnička. A co třeba se nejdřív “vyučit v oboru”? Tvrdím (vím, že to některé vytáčí, ale trvám na tom), že se včelařením je to asi takto:

Je to zemědělská činnost. Jestli je orba a setí učňák, pak je chov dobytka maturita. Ale včelaření jsou dvě vysoké školy!!!!!

A jiný příklad. Nikdy jste neviděli auto, snad z dálky a nevíte o něm víc, než že jezdí. Zdědíte po dědovi Ferrari a když u chalupy otevřete vrata, jste rovnou na osmiproudé dálnici. No a vy se právě chstate nastartovat, vletět rychlostí 150 v hodině doprostřed dálnice a myslíte, že nějak za jízdy pochopíte ze cvrkotu kolem pravidla i ovládání vozidla a všechny vztahy na komunikacích? Svatá prototo! Při tomhle příkladu vám musí dojít, že to nemůže dopadnout dobře!

Ale určitě se tento názor líbit nebude, přece co zvládnou staří dědkové, musí zvládnout každý. Tak hodně úspěchů. 

A upozorňuju vás na to, že Adamec, tedy míra 39x24 je nejhorší (spolu s Langstrothem 1/1, případně Zanderem) mírou jakou lze používat. To je míra se spoustou práce, relativně malým výkonem a hlavně s těžko udržitelným neúhynovým včelařením. Mám jí přes 55 let vedle měr jiných a vím přesně co říkám, celý život srovnávám a srovnávali už mí poředkové. Málokdo si ale dá říct. Omlouvám se za svojí přímočarou upřímnost, malování na růžovo by vám stěží pomohlo, i když lidi mají růžomalíře raději, než pravdomluvce. Je to na vás.

Pane Goro děkuju, zase úplně jiné hodnoty, podle jména autora Rus? To je velká dálka a třeba i to může hrát nebetyčnou roli. On je už značný rozdíl mezi Čechy a Moravou, malý, ale je a  Českem a Slovenskem už markantní.

Málo se píše o vrbovce. Bohužel kde včelařím roste velmi sporadicky, kde je, jde většinou o několik, max několik desítek rostlin na hektar paseky. Je z ní černomodrý pyl, údajně velké výživné hodnoty a větší hodnotu má tím, že je z plochy, kde se nepráškuje a nestříká koktejlem agrochemie.

Také si z Včelára, snad ještě za komančů, pamatuju, jak nějaký Slovák psal o rostlině divý cesnak, že mu to roste u včel a že z toho má pravidelnou každoroční vydatnou snůšku. Netušíte, prosím, co to je za rostlinu?

Bodlinka:

nemyslím si. našich dřevin je bambilion, stačí přece změna stanoviště. během středověkého klimatického optima, kdy se u mělníka pěstovalo parádní červené víno, přece taky karel čtvrtý nenechal hystericky dovést stromy z druhého konce zeměloule.

No konkrétně on, co švestky? Ty jsou v jeho době z velké dálky!

Ale jen vás zlobím na odlehčení, nesdílím váš názor, ale tahat na vás válečnou sekeru nebudu😉

Bodlinka:

důvod, proč králík není hlodavec, je mnohem složitější a souvisí třeba s tím, proč velryba není ryba. že něco vypadá na první pohled podobně ještě neznamená, že je to jakkoliv příbuzné.

Dovolím si vás poopravit. Velryba je savec a tak je to příklad nesmyslný, navíc má jinou anatomii než ryby a paryby. Lepší by bylo říct, že žralok a třeba rejnok nejsou ryby, ale paryby. Přitom většina žraloků se na pohled od ryb téměř neliší. Ale je to jedno, asi jen hnidopišsky nepodstatný detail a máte pravdu.

Jestli je púpava pampeliška a facélia svazenka, zdá se mi tabulka jako silně nepravděpodobná. Stejně tak tabulka silně vynáší lípu a akát zobrazuje jako málo významný. To je též nepravděpodobné. Je mi líto. Někde (obyčejně si nepamatuju zdroje) jsem vyčetl, že akát je úplně nejmedonosnější dřevina a rostlina vůbec a dává 1.700 kg medu na hektar. Já k tomu jen přidám poznámku, že tam, kde akát meduje.

K lípě dodám, že v době jejího kvetení musí nastat několik tropických nocí s teplotami nad 22-24 stupňů a pak teprve, možná, zameduje. Tvrdili předkové.

A k pampelišce podle přílohy pana Gora. To bych byl fakt pracháč, protože kolem mého bývalého stanoviště jsou samé pastviny koní a zjara je to nejméně 50 ha pampelišky. Jsou to souvislé temněžluté plochy. Pylu hodně, medu nic moc. Přesněji, mám za to, že žádný.

Ale třeba se jednou dočkám i medu z lípy. Svůj vztah k ní jsem vyjádřil výše, nejde přece jen o medonosnost. Přidám perličku. Mám jedno stan přímo v porostu dubu červeného, který chtějí čeští ekoteroristé, stejně jako akát, z české přírody odstranit. Je ho asi hektar. Kolem je dalších 7 ha dubu normálního. Před 4 lety jsem z dubu červeného vytočil po 20 kg medovice, na dubu normálním nebylo nic!