Je pravdou že v úlu mají některé včely funkci tzv.nosiče vody a to doslova? Údajně mají být vyhrazeny některé včely na to, aby místo pylu nosily vodu a tu předávají dál kojičkám podle jejich potřeby. Vodu mají nosit normálně v medných volátkách.
Do úľa nosia vodu lietavky. Stanú sa z nich špecializované nosičky vody vyhľadávajúce napájadlá alebo zdroje vody v prírode, napríklad kaluže alebo rôzny vodou nasiaknutý materiál (mach, rašelina a pod.). Prínos vody do úľa je riadený dopytom mladušiek. Ak je spotreba vody krytá prínosom vodnatého nektáru, je nosičiek vody málo. Ak prestane prínos nektáru, vzrastie počet nosičiek vody na napájačke. V úli by sme márne hľadali bunky s uskladnenou vodou. Včely vodu neskladujú v bunkách plástov ako med a peľ. Iba zriedka je vidieť drobné kvapky vody lesknúce sa v trhlinách plástov. Nosičky vody odovzdávajú náklad vody mladuškám pri letáči a tie ju využijú ihneď tam, kde je potrebná. Pokiaľ nie je o vodu záujem, mladušky s plným medným vačkom vody sa usadia neďaleko otvoreného plodu. Tam ako živé zásobníky vody čakajú na príležitosť, kedy bude voda využitá krmičkami plodu.
Precizně vysvětlené. Ale ne úplné.
Málo se ví a nebo ví a včelaři si to neuvědomují, že vč má celkem velký problém s chlazením vnitřku úlu. Pro včely není problém si “zatopit”, chlazení je větší problém. Včely to neumí jinak, než že do úlu přinášejí vodu, uvnitř jí odpaří a vodou nasycený vzduch samočinně “vytéká” z úlu, případně jej včely aktivně vyhánějí z úlu i s teplem, tak zvaným skupenským. Toho není málo.
Proto musí stát úly, pokud chceme zdravá, silná a odolná včelstva, v trvalém stínu. Mnohem lepší než přístřešek, nebo nedej Bože včelín, je zastínění úlů stromy. Musí být listnaté aby v předjaří slunce ohřívalo úly a jejich okolí. Po olistění stromy poskytují nejen stín, ale specifické, člověkem nenapodobitelné mikroklima a až o několik stupňů nižší teplotu než ve stínu s “podlahou”. Domnívám se, že velkou roli hraje absence jakékoliv podlahy, ani dlažbu neradím, jen “dýchající” zem.
V nejhorším případě “plovoucí” střechu nad úly, žádné stěny, žádnou podlahu. Už jen to, že kapilární elevací nepřetržitě stoupá vlhkost půdou na povrch, tam se odpařuje. Tím velmi napomáhá přirozenému “chládku”, který ve včelíně není. Včelín, ale i včelník se v letních dnech stává peklem pro všechno živé. I sám strom svými listy a odpařováním vody vytváří přijatelnější, komfortnější zónu nejen pro pracujícího včelaře, ale zejména pro včely.
Dovolím si polemizovat s tímto vyjádřením pana kolegy Gora:
V úli by sme márne hľadali bunky s uskladnenou vodou. Včely vodu neskladujú v bunkách plástov ako med a peľ. Iba zriedka je vidieť drobné kvapky vody lesknúce sa v trhlinách plástov.
Bezpočtukrát jsem zjara viděl čerstvě přinesenou vodu v buňkách - obsah buněk se leskne jinak než med. Už i moje máma říkala, že to je voda. Když se plást neopatrně nakloní, teče to z něj. Mnohokrát jsem to, co vyteklo, ochutnal a sladké to nebylo. Ovšem je možné, že to je ultrařídký nektar, sladký tak málo, že to člověk (nebo já, máma a bratr) neumí senzoricky poznat, to se mi ale nezdá.
Roky vím o teoretickém tvrzení, že včely vodu do plástů neukládají, vlastní zkušenost i zkušenost předků je ale jiná. Dobře vím ze včelařské literatury o tak zvaných “včelích cisternách”, které popisuje pan kolega. Na základě celoživotní zkušenosti a zkušenosti předků si dovolím tomu tvrzení nevěřit a nebo ne úplně.
Med je hydroskopický, takže ta řidina co na jaro vytéká z plástů jsou otevřené buňky s medem, které natáhly vlhkost. Vím to, protože se to děje i v obdobích, kdy včely nemohou několik dnů vylétat z úlu. Zajímalo mě to, tak jsem si to opakovaně ověřil. Je to i na plástech s nezavíčkovanými zásovami, které jsou daleko od chomáče. Stačí naklonit a teče to.
Mám na mysli něco jiného, vážně mě podezíráte z tak mála zkušeností? Co popisujete je sladké, já píšu o tekutině po pěkném dni později, až od květu jív asi tak.
Je ale dobré, že ste toto připomněl. Snažím se aby tyhle plásty byly první za BP. Často je to jen z jedné strany a tak to přijde k BP stranou s naředěnými zásobami.
S tou vodou je to stejně zvláštní. Všichni se shodujte, že včely v podstatě pokryjí spotřebu vody olizováním kondenzované páry.
Já teď řeším problém, že se rozhodly chodit na vodu na umělý travní koberec, co jsme kvůli pohodlí babičky natahli před vchod do domu. Neustále sem chodí pít. Docela se bojím, co bude až se víc oteplí.
Přitom mají vodu krásně vysráženou na foliích na stropě. Už jsem jim rozmístila misky s mechem a vodou na vhodnějších místech po zahradě, celkem tam létejí, ale část si prostě oblíbila koberec přímo před vchodem.
Včely nepotřebují jen vodu destilovanou, tedy kondenzát. Potřebují různé minerály a kdo ví co ještě. Často je uvidíte na hnoji, nebo pít z louže na silnici, na které je vidět duhu z oleje z aut a určitě v této vodě nemůže nebýt posypová sůl. Já už žádné napaječky nedávám, je to pošetilé, skoro nikdy je nezajímají a naopak je zajímá častokrát z liského hlediska doslova hnus! Radím, nechme to na nich.
Právě že misky s mechem se jim líbí, miska je obsypaná Já bych to na nich i nechala, ale nechci je přímo u dveří do domu.
Pertra napisala si:
"Všichni se shodujte, že včely v podstatě pokryjí spotřebu vody olizováním kondenzované páry."
To nie je pravda, nik to netvrdí..čo potom včely z úľov, kde je priedušný strop?
Ale máš dobrú skúsenosť, včely milujú olizovať vodu z trávy alebo z machu, pripadne nasávať z vlhkého piesku…treba to využiť…
Souhlas. Málo se ví, že je něco zvláštního v rose. Nejsem ranní ptáče a tak brzy ráno bývám u včel zřídkakdy. Ovšem mockrát jsem zažil hromadný nálet včel na rosu. Trvá to jen krátce, dokud rosa je k dispozici. A na mysli mám rosu roněnou rostlinami a ne vlhkost spadlou z nebe.
A jak jsem už psal, napaejčky nedělám. Kdo se o to pokouší měl by vědět, že včely upřednostňují vodu měkkou povrchovou před tvrdou studniční. Ta sice obsahuje minerály, ale pro včely není atraktivní. Ale shnilá smradlavá voda ze hřbitovních váziček je pro ně doslova magnet. Vodu pro včely bychom neměli posuzovat svými lidskými měřítky a lidským pojetím hygieny a vhodnosti. Včely si samy vyberou nejlíp co potřebují.
Už na IF jsem psal o plísních a hnilobě uvnitř úlu, o tom, že ač se včelař sveřepě brání obojímu, včely z toho určitě něco čerpají. Připomínám v té souvislosti, že i penicilin je původně neznámá plíseň. Každý si mohl všimnout, že i když má v předjaří v úle krajní plásty oplesnivělé a z nějakého důvodu je neodstranil, jednoho dne přijde ke včelám a vše je čisté, vycíděné a po plísni ani památky.
Dávám dešťovku. Rosu mají rády. Na zahradě mám divizny, jednak se mi líbí, snadno se semení, mají dlouhou dobu kvetení v srpnu, prostě řada sympatických vlastností. Všimla jsem si, že pro včely, jsou atraktivní nejen květem, ale právě i listy, které jsou hustě porostlé stříbřitou plstí, která zadržuje spoustu rosy. Včely ji nadšeně sají.🙂
U divizny jsem dlouho nechápal, jak může být pro včely zajímavá, když tam nikdy nevidím ani křídlo. Pak jsem dostal radu jít tam brzy ráno-ano, divizna je včelami obsypaná, ale jen cca do 10.hod ráno. Pak atraktivita zmizí a až zase druhý den ráno
To je zvláštní, já na divizně vídám včely pokaždé, když kvete. Vždycky mají nožičky obalené pylem.
tom4:U divizny jsem dlouho nechápal, jak může být pro včely zajímavá, když tam nikdy nevidím ani křídlo. Pak jsem dostal radu jít tam brzy ráno-ano, divizna je včelami obsypaná, ale jen cca do 10.hod ráno. Pak atraktivita zmizí a až zase druhý den ráno
Já si to teď přečetla znova a líp pochopila, máte pravdu, létají na květy dopoledne.
Uff, už jsem myslel, že mám buďto divnou diviznu, nebo se neumím dívat
Pobavili jste mě vy dva😉🙂
Já moc diviznu nemusím, páč jsem na ní jakživ neviděl včelu (kecám, viděl, ač kvete žlutě, má skoro červený pyl). No, jak bych vidět mohl, když nejsem štont ráno vstát zavčasu🙄
Já mám odjakživa problém v létě spát. Jak se prodlužuje den, budím se den odedne dřív. Vidět ráno včely není problém 😀
….ja ráno vstanem vždy keď ma zobudí naša fenka… ona už vie kedy treba vstať.. 🙂
Je březí?