Kolega Tom50 tu jen lehce zmínil, že jde včelařit i s jiným, než nástavkovým úlem. Vzhledem ke zdravotním komplikacím o tom začínám velmi reálně přemýšlet a prosím o diskuzi na toto téma. Kdysi jsem třeba viděl na YT úl, kdy vypadal jako 4 nástavky do čtverce,  vedle sebe dva a dva. Jako takový modifikovaný ležan.Neumím to už najít.Jsou určitě i mnohé jiné úlové sestavy

Mám “vzdáleného švagra” , manžel sestřenice a ten je poměrně významným včelařem v Německu, Berlín a okolí. Od něj vím neoficiální informaci, že Němci a Poláci sledují ve společném projektu asi 200 včelstev ve volné přírodě a k tomu včelstva usazená člověkem ve stejných lokalitách v brtích . Zajímavé je, že prý se včelám nejvíce daří cca ve výšce 3-4 m, ne níž, ne výše. Dole je chladno a vlhko, ve větší výšce už větší proudění vzduchu. V současné době projekt pokračuje již asi pátým rokem a stav včelstev je víceméně stejný. Jak píše Bohemia Gall , nikdo jim nebere med, ale nikdo je také neléčí…

To, co je na poslední fotce, to byste u mě vynásobil dvakrát. Včely k večeru na celé přední stěně úlu a pod česnem brada

Není to pravda, proplodovat vše, co přinese,  dokáže Singer, BF je podle mého v pohodě, naopak i když Vám Kraňka bude do očí tvrdit, že v celém okrese žádná medovice není, BF nic říkat nebude, ale donese ji i v letech , kdy skoro nikde nic není

Ale melecitoza není jen prokletí. Je to velká úroda tmavého medu, jen je s tím hodně práce a je náročnjší med dostat z plástů. Při metodě včelaření v Dadant systému, či podle Toma50 v Blaníku je jednoduché využití co s melecitozou. Musí z úlu ven, ale osobně chvíli počkám s krmením, až z plodiště část spotřebují a dokrmím třeba koncem července, aby se do plodiště dostal cukr.

Ano, mám několik let ležan na 24 rámků 39x30, teplá stavba.  Včelám se v tomto úlu skvěle daří, ovšem s medem je to trochu problém. Ač jsem zkoušel vkládat rámky s novými M dopředu a posunovat zakladené dozadu, ač jsem jiný rok zkusil použít MM, výsledek je takový, že medu mám tak max. 5-6 rámků. No dobře, ale výsledek nijak skvělý. Med je většinou roztahaný v 10 rámcích a je tam i plod, pokud použiju MM, včely za ní jdou neochotně. V podstatě užívám ležan na chov a beru z něj oddělky, na to je skvělý. Pokud z něj udělám nejméně dva oddělky , pak se nerojí. Buď není vhodný do mé oblasti včelaření-460 m.n.m, nebo by bylo nutné použít jinou metodiku ? Jak píše Tom50, je ležan nejspíš úl pro silné snůšky, slunečnici, tabák, akát apod. , v jiných zeměpisných šířkách . Mám známou, která včelaří v ležanech  od. p. Bezrukova a tvrdí, že med má a dost. Ovšem nemůžu to potvrdit, já to neviděl. Pro každého je také dost medu jiný pojem, každý má jiné měřítko. 

Jen mě zajímají zkušenosti jiných včelařů, totiž- naše jednatelka ZO včelaří na Zanderech, má cca 60 úlů a můj švagr v Berlíně včelaří na tomtéž-140 úlů. Tak mě jen zajímá, zda jsou to vyjímky, nebo zda je ta míra rozšířenější

Dobrý den, užíváte někdo úly na Zanderově míře 42x22 ?  Zajímalo by mě srovnání se známějšími typy, zkušenosti, výhody delšího rámku ? Je to stará německá míra, ale náhodou jsem s ní přišel poslední dobou několikrát do styku . 

Fandím Vám. Zkoušet se má a já v rámci možností zkouším také. Já zase zkoušel horní česna. To funguje úplně normálně, jen je nevýhoda, že u horního česna máte okamžitý kontakt se strážkyněmi česna…Jinak včely tak přežily zimu, jsou teď na 4 nástavcích 39x24, jen 9 rámků. Taky takový komín, ale nebyl nikdy problém se stabilitou.Ta úzkovysoká míra mě zajímá, budu zkoušet příští rok. A jen tak mimochodem, včelař p. Jaroš , možná znáte z YT, ten měl plodiště a první medník na teplou stavbu a druhý medník vždycky pootočený na studenou stavbu.

Asi 2 km vzdušnou čarou ode mně je velký lán kvetoucí  svazenky. Ze včel tam není ani křídlo. Co mají teď atraktivnějšího ? Snůška je veliká. Les-medovice ?

Mám ke dnešku 36 včelstev. Kromě toho, že se občas snažím dodat “novou krev” koupenou matkou, nechávám starost o matku na včelách. Samozřejmě mám záložní oddělky, pro případ např. po zimě bezmatečného včelstva, ale jinak to u mě funguje na výbornou. Pokud je matka nevyhovující, včely zlé, bez jiskry  či podobně, měním  úmyslně , ale zase za své, spojením s oddělkem, třeba. Rozhodně je neměním plánovaně, preventivně. To je podle mého úplně zbytečné.Navíc za mě jsou , až na malou vyjímku nejlepší matky vlastní, většinou se Vám povede koupit matku, která nijak oslnivě nevybočuje z toho, co máte doma. Až tedy na tu zmíněnou vyjímku. Ale to je vyjímka.😉

Přidám se s voskem- celkem se mi hromadí panenský vosk z víček, nějaký nápad co s ním ? Kamarádka loni udělala balzám na rty, tak tam nějaký padl, ale v podstatě maličko a už je zase nový z víček…Je fakt, že ani normální vosk není bůhvíjak honorován, na to, co je s tím práce 

Aby se nebály, mají většinou nad kasou kameru, takže plný košík cukru je dost pádný argument pro trest ve formě ztráty prémií. Ty kamery ZATÍM nemají všechny řetězce, ale většina už ano. Všimněte si, někdy

Zajímalo by mě, kolik nektaru dá jeden vzrostlý javor klen. Kvete už přes týden a každý den hučí včelami.

Já zkoušel louku taky, ale příprava půdy -snad by se musela plocha zrýt a nechat tak dva roky ležet pod folií či jiným materiálem jako mulč a pak teprve vysévat louku. Plevele a náletová semena mi louku vždy spolehlivě převálcovaly

Tak já už ho mám , vypadá to super, velmi pěkně provedené. Jen musím nastudovat seřízení, ale dá se říct, že se na vytáčení snad i těším .Překvapilo mě pěkné řemeslné provedení a materiál lyžin , po kterých se rámek “vozí ” a i samotného nože. 

Tady už kleny rozkvetly a hučí to na nich převelice. Mrazíky přestály, na rozdíl od ořechů, kupodivu dobře. Ořechy vypadají spálené celé, ani listí zatím neobráží

Já mám velmi malé, černé mravence v deklech na 2 úlech z celého stanoviště. Žijí v izolačním polystyrenu ve víku a kromě toho, že tam jsou, ničemu nevadí. Do úlu je včely nepustí a mě nevadí také. Naopak , možná jde o jakousi symbiozu, vždyť přesvedčení kyselináři léčí kyselinou mravenčí a tak se v nepatrném měřítku vyskytuje ve výplni dvou vík. Zajímavé je, že ten polystyren nijak viditelně nežerou, je jich tam pořád stejně , prostě tam jen žijí. Jiná liga jsou ovšem velcí, lesní mravenci, ti jsou velmi agresivní.

Moc děkuji za připomenutí dnes pozapomenutých věcí a činností, ale hlavně za připomenutí nádherného slova řešeto. Ano, dodnes se někdy říká-děravý, jak řešeto, ale říká se to čím dál méně

Wiki píše, že jsou včelařsky významné. Někde výš píšete o Netvařci. Já si u dálnice nasbíral spousty semen, spousty jich vyklíčilo a dorostly jedním výhonem cca do 1 m. Pak jako když utne a nezbyl mi snad ani jediný. Invazní možná, ne u mě…