Příspěvky uživatele

U mě je angrešt, když kvete, včel plný, ale mám asi jen 6 keřů, takže je to spíše pro včely zpestření

Tak já na domácím stanovišti vyzimoval také velmi pěkné včely, silné, troje snad ani nepůjdou zúžit. Ovšem na hladu to bylo  také, ačkoli dostaly na podzim plný  NN 17 “pod nohy ”.Mám pokusně jeden ležan na 39x30 a tam mě úplně zarazilo, jak po odstranění víka na mě dýchlo horko. Ty včely jsou na 10-ti rámcích , krásné včelstvo

U mě kvete talovín, Wiki píše , že je to bohatý zdroj nektaru a pylu, ale nevím barvu pylu. Včely dnes nosí žlutý pyl, ale lísky ještě nedávají nic a na jívě  kočičky taky ještě ne.  455 m.n.m

Ano, osobně se přikláním té Nosema Ceranae. Spady VD mám už několik let minimální, mnohdy žádné. Ty včely byly před vánoci živé a měsíc potom byly pryč. Ovšem je skoro zázrak, že tady, doma, přežilo všechno a cca 700 m vzdušnou čarou našemu kolegovi ze spolku padlo 100 včelstev ze 116 . VD tam taky neměl, včelaří cca 45 let. Ta NC by to vysvětlovala všechno

OK, bral jsem donedávna, že VD tedy úhyny nezpůsobuje . Ale- jedno stanoviště mi z většiny padlo, úly prázdné, bez včel. Tom50 někde v jiném vlákně píše, že je jasné, co ty úhyny způsobilo, když nejbližší včelaři od postiženého stanoviště mají v rozboru zimní měli  stovky VD. Tak dobře, budu předpokládat, že moje včelstva ta oslabená včelstva vyloupila a přinesla si se zásobami i VD a přivedla s sebou i nemocné včely. Včelstva padla, ale na co tedy, pokud sám VD úhyny nezpůsobí ? Přinesly si ještě něco jiného ? 

Navíc moje včelstva padla tím způsobem, že v úle zůstaly zásoby, jen včely tam nejsou.

Přiznám se, že mě to tedy tak jasné není

Ano, mohu potvrdit, že spad VD mám při metodě Blaník již pár let po sobě nepatrný, někde je nemohu na podložce vůbec najít. Ovšem , přesně jak píše Tom50, ačkoli nemám v úlech VD, letos mi jedno stanoviště skoro celé padlo. Takže heslo-za vším hledej kleštíka- podle mého rozhodně neplatí. Druhé stanoviště, se stejnou zootechnikou, zůstává bez úhynu.

Ještě k octu-nedávno tu někdo psal, že používá k okyselení vnitřního prostředí úlu léčebně surovinu běžně dostupnou v domácnosti. Nemohl by to být právě ocet, co by se dal použít  ? Kdysi jsem zvažoval napaječku s rašelinou,  tedy plastový kalfas napněný rašelinou a to zalít vodou. Včely údajně dávají kyselé vodě přednost ?

Používám mobilní telefon Iphone a tam jde lehce otevřít servisní stránka se zobrazením intenzity signálu GSM.Pokud by chtěl někdo zkusit, znamená to otevřít si na Iphone telefonu klávesnici a zadat sekvenci :  *3001#12345#*.Zeleným sluchátkem odeslat.

Nelze uložit pro opakované volání, nutno vložit pokaždé znovu, ale otevřená stránka vydrží na displeji a je zajímavé se pohybovat v krajině a sledovat úroveň signálu.Podotýkám, že se jedná pouze o signál GSM, tedy mobilních operátorů, další signály a jejich monitorování už vyžadují poměrně drahé přístroje.Asi 4 dny to takto funguje, na diskuzních forech se řeší, že operátor tuto sekvenci občas mění. Dnes to tedy funguje

Tady se musím ozvat- píšete o mě :   No a zjistil, že se jedná o snížení kvality signálu jen o 10%, ale je velmi nápadné, že i jen o 10% slabší signál = méně úhynů. Nejsem schopen říct, že snížení kvality signálu o 10 % rovná se méně úhynů. To jsem nikdy neřekl, ani nenapsal. Ano, zkouším , ale zatím v rovině pokusů-jak píše Javali, v MW troubě se signál telefonu zhorší velmi markantně, ono i v obyčejné troubě elektrického , tudíž uzemněného sporáku. Tady je to skutečně o cca 10%. Třeba plechová, autobusová zastávka nepomůže nijak výrazně. Teorie Toma50 o mokrém listí funguje, ovšem jen v létě.Nejlepší na roztříštění těchto signálů je hustá mlha či intenzivní déšť.Pokusy u úlů budou následovat, ale je to dlouhá cesta s nejistým výsledkem. Nevysvětluje, proč určitá procenta včelstev přežijí , i když většina včelnice padne. Já se trochu alibisticky držím Nosemy Ceranae, podle Wiki se začala rozšiřovat cca před 30-ti lety. To trochu koresponduje se zvýšenými úhyny. Souvisí to spolu ?

No tedy-vypadá to jako sortiment pro slušně zavedenou lékárnu. A pak diskutujeme o Varidolu

A proč bych do tohoto tématu nemohl napsat o pylu na růži ? Tome, tady diskutujeme o tom, co si myslíme, že by mohlo prospět včelám /snad i nám / .Není až tak podstatné, kolik která rostlina dá pylu, protože v našich možnostech jsou větinou jen malé výměry, ale to, že chceme nějak pomoci a že je to ve finále i pěkné a určitě lepší kvetoucí plocha, než pustý , nakrátko sečený anglický trávník. Ten nedá včelám určitě vůbec nic. Jiný je porost z popence, ten je o něčem jiném

Mám nově i bíle kvetoucí odrůdu, ale loni se moc nepředvedla. Původní, velmi bujně rostoucí odrůda je o něčem jiném. Sousedovi zarostla vyschlou stráň a teď je místo pustiny záplava květů. Tedy v létě

Ano, je povinný, ale to neznamená, že není zbytečný. Stejně jako odběr zimní měli. Máme osvícený Svaz a neméně Ministerstvo zemědělství. Jejich zdůvodnění odběru zimní měli- důležitá činnost ukazující na stav včelstva- kolik lidí z ministerstva asi včelaří ?

Jen malá poznámka k pylu u růží-mám velmi pichlavou odrůdu-Rosa rugosa a pro sebe z ní na podzim sbírám velké množství šípků. Ovšem když kvetou a to je skoro celé léto, včely se v květech a pylu doslova koupou a z květu vylezou vždy celé obalené zlatým pylem. Není to ušlechtilá odrůda, zato velmi zajímavá. Máme ji jako naprosto neprostupný, živý plot

NENE, za ten omyl se omlouvám já, zaměnil jsem oba pány na YT, je to moje chyba a i s chybou jsem to přeposlal Gorovi

NENE, za ten omyl se omlouvám já, zaměnil jsem oba pány na YT, je to moje chyba a i s chybou jsem to přeposlal Gorovi

Objektivně stanovit, kde je pravda bude těžké. Jsou příznivci síťovaného dna, i příznivci dna pevného. Ovšem shodou okolností nedávno publikoval p. Sedláček informaci, že jej trápila N.Ceranae a po třech letech sledování dospěl k tomu, že je pro něj výhodnější dno zasíťované, přesně jak píšeš- z hlediska změn klimatu a vzdušnějšího zimování s ohledem na N.C. 

Další , neméně zajímavý názor sem dával Javali, kdy píše o výhodách vysokého podmetu a výše umístěného česna. Ke stejnému závěru došel i MUDr.Šumera, nedávno taktéž publikoval na YT. Kdysi jsme o upraveném dnu jako o ozdravném sklípku diskutovali poměrně hojně a ejhle, on k tomu došel jak kdysi chovatel v Polsku, tak inspirací ze zahraničí pan doktor Šumera. Určitě budu chtít výše umístěné česno vyzkoušet, stejně jako jsem zkoušel horní česno. To jsem ovšem z ryze praktických důvodů včelaře opustil. Včelám , zdá se, vyhovovalo.

Zajímavou informací je, že ačkoli se v EU vyrábí cukru z cukrové řepy “dost”, manko výroby cukru je cca 3.miliony tun ročně. Ano, čtete správně, 3 miliony tun cukru se do EU dováží.

Ve výrobě cukru prý nejsme soběstační asi od roku 1989.

Odkud se dováží, to ovšem už zdroj neuvádí, takže to může být i cukr třtinový, v akci pro včelaře, třeba…

Včera jsem kontroloval jedno stanoviště a zůstal jsem velmi překvapený-včely jsou v polovině případů bez zásob či s úplným minimem. Byly velmi důkladně nakrmené a dostaly dolů NN plný zásob. Divná zima, jen upozorňuji, mrkněte třeba jen pod víko, jak to se zásobami vypadá. Pokud mají kolem sebe prázdné plásty, je potřeba jim přidat zásobní

No, bude se odevzdávat měl a to je příležitost poprosit přátele včelaře o pár informací, ovšem nevím, jaká může být reakce ?