Jak nemít rabovky

Já také používám hadry, ale do vody vždycky dám panáka octa, to by snad vadit nemělo?

Nevím zda to vadí, ale odporně to smrdí, proboha, pracujeme s medem, který snado bere smrady, proč to děláte? Já si postavil pověst právě na tom, že med ode mě ničím nesmrdí a ani kyselými košilkami, natož octem. A i kby nebyl med (propolis, vosk) cítit přímo octem, bude se jeho odér nějak promítat do celkové vůně a chuti medu. Prostě je nutná nejvyšší možná opatrnost a důkladný rozmysl a zvážení případných benefitů, zda stojí za to, že pak výsledný produkt bude vonět a chutnat “nějak divně”. Proto bych já nikdy nepoužil Thymol a podobné kraviny a to i když konkrétně Thymol má účinky a je vyzkoušený, pořád prostě smrdí a do úlu nic aromatického nepatří. Tudíž ani ocet i když je to potravina.

Varoval jsem před chemickými prostředky u včel a myslel jsem louh, Savo, sodu a podobné srágory. Ovšem ocet je zase chemikálie i když organická. Ten fakt ale neznamená, že je to chemikálie neškodná. Na jedné straně žijeme ve světě, podle alternativců a jiných pomatenců přechemizovaném - v tom mají určitě pravdu a tak proč cpát do včel ocet? Jaký to má účel? Kdo vám to poradil?

Ale můj bohužel opět dlouhý příspěvek měl jiný a domnívám se, že pro většinu ZÁSADNÍ obsah a tak prosím všechny, kdo se bojí rabovek, aby si ho několikrát přečetli a pochopili ho. To hlavně. Vůbec nechápu jakou má souvislost s octem. Přitom jsem jasně a dokonce tučně zvýraznil, že voda se musí - u včel vždy a bez výjimky - používat jen absolutně ČISTÁ ve kvalitě PITNÉ VODY!!!!

----------------------

Jen tady připomenu. Z úplně jiného soudku. Matka se skvěle přidává s pomocí acetonu. Prostě se dá na dno úlu piják nasáklý acetonem, aceton úplně zničí mateřský feromon a včely nepoznají, že je přidávaná matka cizí. Funguje to 100% a je to snadné a rychlé. Přesto to neradím protože rabovky. A kdo ví, jestli KM a jiné kyseliny a někerá léčiva nemají podobné vlastnosti jako aceton a kdo ví, zda to nezničí úlovou specifickou a vždy originální vůni?

so záujmom som si prečítal postup odoberania medníkov a kontroly plodiska pri poslednom medobraní kedy skutočne včely už sliedia a hrozia rabovky.. zrejme je to odskúšaná a funkčná metodika… 

ja len doplním môj postup, kým som nemal zdvihák, som medníky odkladal na falošné medzidná, teda hobra alebo preglejka o rozmeroch nadstavku a na nej nabité hranolky 20x20… keď som medník naň položil nehrozilo ani pomačkanie včiel a ak aj niečo ukáplo včely sa k tomu nedostali… ak neboli moc prestavané latky, čo bol najčastejší prípad, lebo nemám zvislé drôtikovanie, tak druhý medník sa postavil na prvý a hore  bola strecha… ak tam boli nejaké môstiky tak sa na vrch dalo opačne také medzidno, teda voľným priestorom dolu čím sa nadstavok prikryl a mohol som dať medzidno v normálnej polohe pre ďalší medník… vyzerá to komplikovane, doteraz mám tých medzidien zopár k dispozícii, podkladajú sa pod nadstavky všade kde by niečo mohlo ukápnuť,  pri medomete, v sklade…..

po kontrole plodiska som naň položil výklz a vrátil medníky… včely opustili plásty medníka a samotné odoberanie plástov s medom sa už včiel netýkalo, ani nevedeli že niečo také robím a žiadna rabovka nehrozila…

samozrejme odkedy mám zdvihák tak ani pri kontrole plodiska ani pri zakladaní výklzov nemám problém a nehrozí riziko lúpeží ak sa dodržia pravidlá ktoré uvádza Tom pre kontrolu plodiska…

Na práci se zvedákem se vysloveně těším. Ještě jsem ho nevyzkoušela, ale už se to blíží.

Ještě k octu-nedávno tu někdo psal, že používá k okyselení vnitřního prostředí úlu léčebně surovinu běžně dostupnou v domácnosti. Nemohl by to být právě ocet, co by se dal použít  ? Kdysi jsem zvažoval napaječku s rašelinou,  tedy plastový kalfas napněný rašelinou a to zalít vodou. Včely údajně dávají kyselé vodě přednost ?

Bratr Jaroslav vyzkoušel tu rašelinu. Zkazilo se to, včely na to nešly vůbec, vyhýbaly se tomu, smrdělo to jak bolavá noha. Napájení včel je nesmysl. Už můj tát říkával, že mají křidýlka aco potřebují si najdou. Stačí nedát včelám v předjaří těsto a odstranit prodyšný strop (nikdy takovou kravinu nedávat) a nahradit ho igelitem z lidlu z palet s cukrem. Včely pak vyjdou s metabiolickou vodou kondenzovanou na stropním igelitu. Divokým včelám ve stromě taky nikdo nedělal průvan očkama, nedával jim prodyšný strop a už vůbec jim nedělal venku žádné napaječky s rašelinou nebo s něčím jiným. A žily a dožily se miliony let. Dnes jim lidi pomáhají tak dobře, že jsou ohrožené!

O octu psal myslím Martin a já to ROZHODNĚ ODMÍTÁM, vysvětlil jsem to obšírně. A taky vemte rozum do hrsti a nejlépe je nic včelám, co nemají samy, nedávat, nepřidávat, všechna lidská “vylepšení” a nesmysly jim nepomáhají, možná je tím jen otravujeme ve smyslu obtěžování (zkuste si představit, že vám nějaký blb nasmrdí obývák i kuchyni, dokonce i ložnici i hajzl octem, či jiným smradem!), možná se toho pak musí pracně zbavovat a nebo jim to jako každá chemikálie vadí, dost možná ubližuje.

Prostě jsem nepochopil jak někoho mohlo napadnout, že okyselovat vnitřní prostředí úlu. Mám za to, že někteří fakt už blbnou.

Mě když někdo nasmrdí byt octem, prchnu do hotelu, k přítelkyni nebo k dceři. Včely nemůžou prchnout nikam. Zkuste si předstvit ty nervy a ten stres, že nemůžete z toho ohavna prchnout! 

Gorova mezidna jsou skvělá, lepší a mají jedinou nevýhodu, že je to věc navíc. Nástavky musí mít a má každý, to je naprosto univerzálně mnohoúčelová věc. Moc jsem nepochopil ty výkluzy, nikdy s nimi nebudu včelařit a ani jsem nepochopil co Goro píše o zvedáku jak brání rabovce. Bratr Jára měl hadr z vyřazeného froté prostěradla na gumu. Když zvedl medníky a dal je stranou aby mohl pracovat v plodišti, na zavěšený štos nástavků zezdola navlíknul hodně vlhký hadr a díky gumě a pérování froté to fungovalo skvěle.

Gorova mezidna by mohla úplně postrádat zespoda mokrý hadr, protože se to dá udělat a i to na obrázku vypadá včelotěsně. Ale jak říkám, místo mezidna mám běžný nástavek a kus mokrého hadru.Nástavky stejně mám a mít musím a kus hadru je lacinější a hlavně skladnější než ta mezidna. 

Někde jsem (několikrát v různých vláknech) popsal nejjednodušší dna, jaká si lze představit. Deska má postranice vysoké 18 mm a ty tvoří podmet. Vzadu je zástrčka, o 1 mm kratší a o 1 mm nižší a vepředu je česnový klín (nic na něm není klínovité, jen se to tak odborně jmenuje). Zadních zástrček je nutné mít na včelnici (v autě) několik. Pak místo Gorova mezidna dám normální běžné dno, česnový klín nahradím plnou zástrčkou a je to další využití dna, která stejně mám, protože náhradní mít musím.

Prostě je důležité si poradit a jak by řekl Pitkin “a vo tom to je”.

Asi som bol zbytočne  stručný a nenapísal som to zrozumiteľne… 

Zvedák zdvihne dva (či tri) medníkové nadstavky bez toho aby sa od seba oddelovali, trhali nejaké môstky a vytekal med , či aby niekde odkladali a pučili včely, aby vytekajúci med  bol príčinou rabovky, proste nedstavky s medom sú stále tak ako boli nad úľom aj so včelami, a urobí sa kontrola plodiska ak je potrebná. Ak je všetko OK na plodisko sa položí výklz a medníky sa spustia na výklz…včely sú od plodiska a matky oddelené tým výklzom, dlho bez matky a materskej látky nedokážu byť a cez perforácia cítia že matka je niekde dolu a tak sa snažia dostať do plodiska, idú do stále sa zužujúcich otvorom výklzu a skončia v plodisku, kde im včely sprostredkujú prítomnostoť matky…NASPÄŤ DO MEDNÍKA SA UŽ NEVRACAJÚ

Keď ráno založím výklzy, na druhý deň ráno sú medníky bez včiel, včely sú pod ním a ja vyberám medníkové plásty BEZ RIZIKA LÚPEŽE, PRETOŽE plásty v medníkoch SÚ BEZ VČIEL, NIČ NETREBA OMETAŤ, ŽIADNE VČELY NEPOLETUJÚ A ŽIADNE RIZIKO LÚPEŽE TEDA NEHROZÍ..PLÁSTY S MEDOM A BEZ VČIEL UKLADÁM ROVNO DO TRASPORTNÝCH KRABIC , alebo do prikrytého nadstavku položeného na medzidne .Včely v úli ani iné na včelnici "nevedia " že im niekto berie med, pretože nikde nie je v prítomnosti včiel žiaden vytekajúci med z poškodených buniek…

..ináč na každej včelnici stačilo po 6 ks medzidien, predsa pri kontrole plodiska sa pracovalo na jednom úli a keď sa zatvoril išlo sa na ďalší a medzidná boli zasa k dispozíci.. je pravda že medzidná (ale aj  výklzy) sú potrebné zhotoviť, prípadne na zimu niekde odložiť, ale kto chce chovať včely mal by pri tom  trochu pri tom rozmýšľať ako si prácu uľahčiť a zjednodušiť …

Není třeba je na zimu odkládat a uskladňovat. Já je mám celoročně nad strůpkem a tak jsou jednak vždy po ruce, když je třeba připravit medníky na vytočení a pak pomáhají odvádět vodní páry z úlu ven.

Tak jsem to prvně pochopil správně.

Asi bych nástavky bez včel bral celé a ne že bych z nich vyndaval jednotlivé rámky. No a tady jsem u toho, proč já nechci váš zvedák. Tady to není o zvedáku, ale když by ho někdo zvažoval, vysvětlím co já od zvedáku chci a proč mi váš nevyhovuje. Patrně s ním ani nejde odebrat celé nástavky bez včel. Ale stěží se berou najednou 2-3 NN medu, obyčejně jen jeden a pak by to i vaším šlo.

Bráním se jakékoli pitvorné práci v nepřirozené poloze těla, kdo mě čte ví proč. Tudíž, pro mě by byl k něčemu jen zvedák, kterým nástavky zvednu a dám někam za sebe mimo úl. Aby nástavky jen zvedl, visely nad úlem a já si tam lámal hřbet prací pod zavěšeným medníkem odmítám, vím jistě, že nejhorší je pro páteř právě jakékoli pitvorné kroucení, ohýbání a podobně. Můj bratr měl zvedák nezávislý na podstavci, zezadu přijel s něčím jako rudl za ůl, zvedl medníky a vycouval a odstavil to bokem. Pak mohl pohodlně pracovat. Jenže byl lampasák, na to nejdou normální lidi a tak Járovi nešlo vysvětlit, že lpět za každou cenu na SS je nesmysl a tak Jaroušek sice elegantně zvedl medníky, odjel s nimi o metr stranou a pak si stejně ničil hřbet prací na jednu ruku dlouhou a pak fňukal a nemohl se hnout. Měl čtvercové úly, které jsme mu vyrobil já a tudíž mohl mít TS. Ne protože zelený mozek a vyšší dosažené vzdělání než já, taky byl o 13 let starší.

Ovšem k Járovu zvedáku musela být absolutní a navíc zpevněná rovina, měl včely na vyasfaltovaném dvoře bývalého kravína  a tak tam mohl šaškovat se svým zvedákem. Já bych musel dělat nesmyslně drahé terénní úpravy a tudíž zvedák nemám a mít nehodlám.

M.S. Odvádění par z úlu je snad mnohem horší než očko. Nikomu takovou pošetilost neradím, naopak, je nutné udržet metabolickou vlhkost v úle a její případný přebytek steče  na dno, kde ničemu nevadí a postupně vyschne. Lépe vody v konci zimy, předjaří a časném jaru o trochu víc, než aby musely včely i za mrazu vyletovat pro vodu. Ony spíš asi zlikvidují část plodu aby nehynuly při cestách pro vodu. ALE. Jako vč dokonale ví kolik má zásob, nepochybně také ví, že se nemůže rozplodovat příliš brzy, protože nemá v úle vodu a muselo by vysílat létavky pro  vodu i za mrazu a nízkých teplot a tak se u něj opozdí jarní rozvoj. Tohle chápal i můj bratr, který byl voják…

V deklu mám polystyren tlustý 20 mm a to je pořád lepší, než dutina mezidna nebo nějaká deska z dřevotřísky, překližky nebo i masivního dřeva. Jste pozoruhodný pán s nekompromisními jasnými názory, které prezentujete s neobyčejnou jistotu a přesvědčením o své neomylné dokonalosti, až mě maně napadá otázka, proč vy vlastně chodíte do diskuzních for? To já celý život pochybuji, zkouším, pídím se po možná lepších řešeních a hledám lidi, od kterých se i ve svém věku můžu něco naučit. Od některých se ale já nemůžu naučit nic…

Koho zajímá co podmiňuje dvě jarní snůšky a tudíž co nejrychleji nastartovaný jarní rozvoj, najde to ve vláknu o pravidle 40 dnů. Tam najde jak je to pravidlo zastarale nesmyslné a že to musí být mnohem více dnů.

Berte to tak, že včelaříte v úplně jiné oblasti a chcete dosáhnout uplně něčeho jiného než já. Vy chcete jarní snůšku, protože je to jediná jistota. U nás jarní kvěťák nikdo moc nechce a mívám 2 -3 letní snůšky druhového květového medu po kterém je vysoká poptávka (akát, lípa, slunečnice). Proto nechci velká včelstva zjara, jarní snůška má u mě hlavně podněcovací efekt a už vůbec nechci aby včelstva začala brzo plodovat, to i z jiného důvodu. Takže já potřebuju včelstva na vrcholu rozvoje o několik týdnů později. Myslím,že není těžké to pochopit a respektovat stejně jako já chápu a respektují proč a jak někdo včelaří v oblasti, kde je jistá jen jarní snůška.

Toho jarního medu mám z té ⅓ silných včelstev dost (vrby, ovocné stromy, řepka, javory, jírovce, hlohy atd…) a bohatě mi to stačí, víc nechci, bylo by to na úkor snůšky pozdější, mnohem lépe zpeněžitelné.

Moje výkluzy v rámu. Vyráběl jsem asi před 6 lety. Rám je masiv smrk čepovaný a zajištěný v čepu bukovým kolíčkem. Deska je 3 nebo 4 mm prekližka. Jedna z věcí, která mi nejvíc posloužila a ještě dlouho sloužit bude. Když se dovnitř strčí izolační panel, tak máte zateplený strůpek.

Nedělá mi potíže toto pochopit. Vycházím ale z toho, že drtivě drtivá většina českých včelařů (ani pan Goro) nevčelaří ve včelařském ráji a většina, jak se domnívám, rychlý jarní rozvoj chce.

Pozoruhodné je, a začátečníky upozorňuji na tvrzení, že M.S. chce, aby hlavní “síla” včelstev zůstala pro pozdnější snůšky. Protože je prostě fakt, že, jak říkávala už moje maminka, včelstvo má jednu hlavní sílu v roce a když to dá v jarní snůšce, v těch dalších se už tolik “nevycajchnuje” - doslova ten výraz měla máma a já ho nikdy jinde neslyšel, věřímn ale, že je srozumitelný (my bychom asi řekli vyznamenat). Takže ano, rozumním, jen mi to nedocvaklo.

Nepoužívám výkluzy, nidy a nijak. Ovšem kdo je chce používat, je zobrazené řešení dokonalé a hlavně oceňuji víceúčelovost - jde to po vložení (asi PS) použít jako dodatečné, nebo znásobené zateplení. Super!!! Doporučuji začátečníkům si toto zafixovat, nejlépe uložit, je to hodně podobné Gorovu řešení.

Někoho možná napadne proč nepoužívám výkluzy. Má to dva důvody. Vastně tři. Třetí je, že mě to předkové nenaučili a nikdy jsem to nikde u nikoho neviděl. Když jsem se na výkluzy ptal předků, sdělili, že je problém - většinou každý včelaří sám, zvedat medníky kvůli vložení výkluzů. Jasně, Goro = zvedák a nebo pomocník. Ale hlavní důvod byl vystydnutí medu a pak mnohem obtížnější vytáčení (dřívě pouze ruční medomety na kliku). Což je pravda, stačí odebrat víc medových nástavků, a co se nechá na další den, jde už hodně mizerně vytáčet. A tak co se ušetří neometáním včel, o to hůř a déle se pak vytáčí a hlavně, v plástech zůstává až čtvrtina medu.

Petr mi zajistil (i pro Toma4) odvíčkovač. Od stejného výrobce zapůjčil ometač, vyzkoušel jsem a nekoupil. Je to děsnej voser (váží to 22 kilo) a mám rychleji ometné nástavky klasicky. To je sice do jiného vlákna, ale v rámci souvislostí to uvádím tady. Koho by to zajímalo, odvíčkovač této konstrukce nejde použít pro plásty, které byly někdy zakladené (viz vlákno o odvíčkovači). Je to jen na panenské a hlavně 100% zavíčkované medové plásty. Pak to ale asi 5x a spíš vícekrát urychlí a hlavně usnandní práci. Ve víčkách zůstává minimum medu, vykape (a je to ten VIP pro rodinu a nejlepší kamarády). Taky to “zformátuje” plásty a zanedbatelná není ani těžba vynikajícího, absolutně čistého vosku. Ale to jsem se dostal opravdu daleko od tématu.

Já bych si jen dovolil polemizovat s tím, že ¼ medu zůstane v plástech. Tak tuto zkušenost nemám. V medárně nijak netopím a medomet nevyhřívám a ani při vytáčení jarních medů při teplotě 18-20 °C jsem nezaznamenal, že by med zůstával v plástech. Zůstane jen naprosto zanedbatelné množství. Vytáčím medy s obsahem vody v rozmezí 16 - 19 %. 

Tome chápem vás prečo nepoužívate výklzy, proste vás to mamka nenaučila a nechce sa vám dvakrát dvíhať nadstavky…je to pochopitelné, používať výklzy nie je povinnosť, je to výhoda…

…ale to čo uvádzate ako tretí argument by mohlo začínajúcich včelárov uviesť do omylu…". A tak co se ušetří neometáním včel, o to hůř a déle se pak vytáčí a hlavně, v plástech zůstává až čtvrtina medu."…

Keby ste aspoň jedinkýkrát vytočili plásty z medníka nad výklzom, tak by ste takú zavádzajúcu hlúposť nemohli napísať ….

Mimochodom vaša otázka bola ako zvedák pomáha pri medobraní , hlavne tom poslednom na konci leta proti lúpežiam, na tom som vám odpovedal jasne….. to že nemusíte od seba trhať nadstavky a neusíte o tom čase ometať včely je základ ako nevytvárať podmienky pre lúpeže…. 

Samozrejme tie vaše výmysly ktorými chcete odradiť včelárov od používania výklzov (a teda vonkoncom nechápem prečo 😕) sú mi ukradnuté, v pohode začínajúcich včelárov svojimi názormi o špatnom vytáčaní studeného medu uvádzate do omylu aj ďalej,  možno budete mať dobrý pocit ak budú podľa vás z rešpektu  k vašim názorom aj naďalej ometať včely a výklzom sa úspešne vyhnú, ale dúfam, že len preto, že nemáte s nimi skúsenosti  nezaradíte  výklzy k očkám, sitám, LG , kyselinám a teda k veciam ktoré majú na svedomí problémy súčastného včelárstva..…

Ale notak! Nemám rád LG proto, že je zoufale zastaralý, humpolácky primitiovní, hlavně že je americký a většina si ho pořídila z nadšení k Americe bez ohledu na to, že to je celkem blbý úl, určitě horší než originál Dadant-Blat. Kor ti vzdělanější, když zjistili, že sovětský Mnogokorpusnyj je originál D-B, tak si just honem pořídili Ameriku. To je to, co mi vadí, jakákoli adorace kvůli idiotské ideologii bez ohledu na to, zda je to věc dobrá, nebo zaostale blbá. Mimochodem, uměl by mi někdo vysvětlit duševní pochody a kvalitu mozku někoho, kdo si místo českého Aadamce pořídil LG 1/1? To neumím pochpit. Na plochu jsou stejné, jen LG je pouze na SS, kdežto Adamec je po všech stránkách univerzálknější, ovšem oba mají pro plodiště jednu bednu málo, dvě ale tragicky moc! Pohrdám lidmi této kvality uvažování. To jen pro úplnost na vysvětlení mojí averze k cizáckému čudu, které v českém prostředí nebylo potřeba. To když už úl jen na SS, tak vaše Béčko je asi 100x chytřejší! Kor, když už tu je Optimal se slovenskou mírou.

Výkluzy. Proboha co to melete? Asi i v tomto vašem příspěvku se ukázalo, že i muži mají své dny. Já nikoho od ničeho nerodrazuji a dokonce jsem pochválil řešení mezidna s výkluzem pro ty, kdo by to chtěli, asi jste to v zápalu boje přehlédl, stane se. Jen jsem vysvětlil, proč to nepoužívám já. A i když mám medomet moderní (ne ale americký, jen německý), stejně se mi vytáčí vystydlý med špatně. Tečka. Jo, teplota, jak o ní píše M.S., to bude to ono. Vždycky (kromě kočovné maringotky) jsem se uměl postarat, abych měl medárnu a včelařské zázemí chladnější, max 16 a spíš do 14, jen po půlce července se tam teplota šplhá na 18 až ke 20. Taky proto téměř nemám potíže se zavíječem a taky nerad dělám ve vedru. Pravda, mám jako zázemí pro včelařinu byt 65 m2 a to má na 100% málokdo, tedy nikdo. Polopatě, v jednom bytě, zrekonstruovaném a moderním bydlím, druhý přes ulici před rekonstrukcí jsem povýšil na včelařské zázemí. Někdo si kupuje drahá auta, jiný investuje do ženských a jiný vyhazuje peníze za smažení u moře v nějaké muslimské řiti. Já to mám v životě jinak, jiné priority.

Klid pane kolego, rozumím vám, taky se dám občas unést, to patří k debatě, jsme lidi s emocemi a ne studené robotické čumáky.

Zapomněl bych. Ano, výkluzy dokonale eliminují rabovky!

Dny nedny, čtvrtina medu v plástech je hloupost. Jedině, že by byl zkrystalizovaný.

OK, Tome…

Medzidna ste pochválil a od výklzov zacinajucich včelárov neodrazujete a ja som sa zbytočne vytočil…

Ale napísal ste “Jen jsem vysvětlil, proč to nepoužívám já” a pri tom ste použili argument že pri použití výklzov zostane v plástoch ¼ medu…to nie je o nejakom prekecnutí sa ..jednoducho robiť vyhlásenia na základe svojich DOMNĚNEK…hrozí potom riziko, že pri písaní vašich skutočných včelárskych skúseností môže vzniknúť pochybnosť či je to naozaj skúsenosť alebo len vaša domněnka..😉..

Ešte pár slov začínajúcim včelárom (nie Tomovi , svoj názor jasne napísal) potenciálnym používateľov výklzov…teda včely zaviečkovaný med NEVYHRIEVAJÚ  (aby sa včelárovi ľahšie vytáčal ), vyhrievajú len plod, pre včely je zaviečkovaním plástu medu tento ukončený a venujú sa ďalší plástom kde bunky dolňajú a viečkujú…všimnite si a porovnaje množstvo včiel na plástoch v meníku ak je už med zaviečkovaný a ak ešte na krajných plástoch pracujú…ale k výklzom,zakladám ich zrána aby už z prebiehajúcej znášky včely nič nedopĺňali, včely v medníku dokončia zahusťovanie nektára, ak to je potrebné, prípadne zaviečkujú,  ak nie sú bunky plné, nezaviečkujú a  postupne opustia medník odchodom k matke v plodisku… možno sa za myslíte prečo Tom písal že med nad výklzom zachladne?…nuž preto lebo je vzdelaný, čítal včelárske knihy a tam to písali  a ešte stále to tam nájdete, hoci už málokto používa tzv. “kútové výklzy”.. výklzy kde je v strede tej preglejky otvor 70-80 mm prekrytý len perforáciu na výklze totiž umožňuje aby teplo z plodiska išlo hore do medníka… proste med nezachladne, vytláča sa dobre  a v súši ¼ nezostane…

Jsem rád, že jsme si vyjasnili, že jsme prostě jen lidi. Lidi s klady i s chybami.

Ano, vystydnutí v důsledku výkluzů jsem jen četl a neviděl u nikoho nikdy a rodiče a jejich známí tvrdili, že to vystydne a pak se blbě vytáčí (ruční medomety na kliku). To za A. Za B když nechám vystydnout nástavky s plásty, skutečně se to špatně a dlouho vytáčí. ALE!!!! Neuvědomil jsem si, že drtivá většina vytáčí rámky zakladené, s košilkami a často černé, tuhé, pevné. Jiné je to s panenským voštím. Taky jsem čtvrtinu jen tak střelil od oka, nikdy jsem to neměřil, nevážil. Prostě je to snadné. Z důvodů, které jsem mockrát vysvětlil, vytáčím do okurkáčů a medník 39x15 musí dát 3 a něco. Studené plásty nedají ani 3, ale slibuju, že jestli mi přežijí nějaké včely a budu vytáčet, zjistím to přesně.

Druhé ALE. Nejsem nenažraný, ale jsem vychovaný, že vytočit málem do sucha. Přitom je to hloupé, přece to jde zpět do včel a nepřijde nic nazmar. Na druhou stranu je to ale fakt, že nedobře vytočené rámky od medu mohou být atraktivní pro matku a Blaník nezná mřížku. Jenže asi je včelám jedno a na atraktivnosti pro matku stěží něco změní jestli je v rámku deko medu nebo 5 a možná 10 deka (ano, ani 10 deka by nebyla čtvrtina). Jako nemyslíme na řazení v autě, některé věci dělám a neuvažuju o nich, to by mi hráblo. Prostě mám soubor naučených a jak se ukazuje i iracionálních návyků, ne vždy rozumně zdůvodněných a dělám je. Kdo jsi bez chyby…

A proto já výkluzy používat nezačnu. Jestli mám zvedat horní medník den předem jen proto, abych ho nemusel ometat, když sám píšete, že v něm bloumá pár včel (nebo si na ometení té hrstky včel koupím za 15 ometač těžkej jak kráva velikosti větší než banánovka stojící na kant a s každým rámkem se musím ohnout k ometači), tak to mi přijde jako iracionální. Poloatě, nerozumné jsou podle mě výkluzy pro více práce. Tedy když z nástavků vyndavám medové rámky do přepravek jak to prezentujete vy. Jo, když bych jen bral horní medníky a odvážel je bez šahnutí v těch nástavkách, v kterých byly na včelách, pak ano.

Jenže TŘETÍ ALE!!!!!

Přichází třetí důvod. Co mi řeší, mít horní bednu bez včel? Nemůžu místo ní dát bednu suchou. Ignorovaly by jí. Musím stejně rozebrat úl a suchý nástavek musí přijít mezi plodový vysoký nástavek a medník, často dva medníky v pořadí, jak tam byly. Takže šaškování s vkládáním výkluzů je pro mě zbytečná práce navíc a kilometry ujeté zbytečně. V ušetřeném čase můžu třeba na ryby a nemám a nebudu mít zvedák a tudíž taky ušetřím záda se sbytečným zvedáním horního nástavku s medem. Protože nejdřív odeberu horní bednu, ometu těch pár včel. Pak sundám medník či dva, přidám na VN suchý NN a zase to vše složím.

A abych byl stručnější tak jsem shrnul celé tyhle kecy do prohlášení, že jsou výkluzy blbost. A zase je nutné rozlišovat. Jestli mám několik desítek, velkých desítek vč a nebo dokonce víc než 100 vč, mám zajisté pomocníka a dělám to primárně pro zisk. Pak je výkluz asi namístě. Ale kdo má pár vč do asi 50, je pro něj včelařina v první řadě zábava, potěšení, relax (smysluplnější fitcentrum). A zopakuju svoje přirovnání ke sportovnímu rybářovi vs průmyslový chovatel rybího masa. Pak se jeví sportrybář tím, že chytá ryby po jedné, tiše sedí hodiny na břehu jak kokot aby obelstil rybu, kterou pak skoro vždy pustí (a ještě se k ní (blbi už to fakt přehání) chová j líp jak k lidskému miminku), tak ten je ve srovnání s Rybářstvím hlupák, když nechytá ryby najednou sítěmi a všechnu droboť když nevybere a nenažraně to nedá za peníze do kafireie, aby ve vodě nezbylo nic. No a pro ožralého Rusáka s granátem jsou i ty sítě zdlouhavá kravina. Takže vždy je to také o úhlu pohledu, cílech a smyslu PROČ včelaříme. Od toho se pak odvíjí to, JAK včelaříme.

M.S. Ano, že by zbývala čtvrtina medu je nesmysl, v předešlém jsem vysvětlil, jak jsem to bez uvažování plácnul. Možná mě to tak naučili a vysvětlili předkové a já to jen celý život papouškoval. Nevím. Záhada mého hloupého tvrzení je na světě.