V současné době mám i dva úly , kde česno je cca 10 cm nade dnem, použil jsem na dno ještě jakýsi prstenec, kde je česno a pod ním je po celé ploše dna podložka ze dřeva s otvorem uprostřed, tedy pod podložkou je něco jako ozdravný sklípek. Včelař p. Sedláček vyrábí něco podobného, říká tomu uteplené dno a otvory v podložce jsou v podstatě štěrbiny u přední a zadní stěny úlu. Toto zkouším první rok, včely žijí, dám určitě vědět, jak to dopadlo. Doposud žádný rozdíl, proti ostatním včelstvům.
Udělal jsem pokus s horním česnem a dva roky měl tři úly s horním česnem. Včely byly stejné, resp. porovnatelné se včelami s česnem spodním, medu bylo opět podobně. Jen horní česno má velkou nevýhodu v tom, že při otevření úlu jste okamžitě v kontaktu s ostrými strážkyněmi česna. Žádný rozdíl ve zdraví či vitalitě včel jsem nepozoroval, ale ovšem šlo o pokus ve velmi malém počtu včelstev
Dobrý den, nejsem nijaký psavec, ale zmínky o velikosti česna mě donutily reagovat. Donedávna jsem používal česno na levé cca třetině úlu, pokud stojím vzadu za úlem , v sezoně přes celou šířku nástavku. Ovšem před třemi lety jsem získal , Tomem50 pojmenované Nahaté včely, pojmenování souvisí s místem, kde původně včelařil jejich majitel. Včely byly i s úly, nově vyrobenými , s pevným dnem, plodiště 39x24x11, izolované pilinami či hoblovačkami. Medník 39x24x11, nezateplený. Tyto úly měly malé česno, cca 60x15 mm.
Původní metodika pracovala pouze s plodištěm a medníkem. No, nevěřil jsem tomu, ale abych se přesvědčil, zkusil jsem to také tak. Zimování v plodišti, na jaře rozšíření, postupné, nadvakrát. Přejdou i bez převěšování rámků do medníku a s tím jsou spokojené, postupně odebírám zavíčkované plásty s medem. V tomhle z dnešního hlediska malém prostoru se včely nevyrojí a přinesou v podstatě dva medníky medu . Udělal jsem z nich oddělky a ty rostou pomalu, celý nástavek obsadí až na jaře příštího roku. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych jejich chování. Jsou relativně mírné, v kukle včelařím vždycky , ale to ze zásady. A teď prosím o názor- je to maličkým česnem, genetikou, či konstrukcí úlu, kde plodiště v zimě nasákne vlhkostí tak, že je k neunesení a pak vlhkost během sezony pomalu ztrácí ? Přes zkušenosti s různým typem včel se mi tyto jeví jako v podstatě ideální. Včely jsou tmavě hnědé , drobnější.
No nenašli nic, psali, že na to nemají vybavení. Já jen konstatuji, že by ho tedy mít měli..
No nenašli nic, psali, že na to nemají vybavení. Já jen konstatuji, že by ho tedy mít měli..
Tome, Vy nás tu všechny obviňujete, že EU …a my nic neděláme ? Jakou máte asi přestavu odporu ? Je mi 55 a jednou už jsem se šeredně spálil, když jsem kdysi cinkal klíčema. Mám svolávat demonstraci ? Nebo vzít klacek do ruky ? Co proti té zlovůli EU děláte konkrétně Vy ? Ano, prosím agrument, co konkrétně může třeba jednotlivec udělat, pak třeba budu souhlasit . Ale nadávat tu na poměry v diskuzi a obviňovat ostatní z hlavy v písku umí každý. Jen konkrétní příklad Vašeho vzdoru, jak asi má jednotlivec něco ovlivnit , když to u voleb nějak nejde ? A s tuto debatou jsme stejně v nesprávném vláknu
Upozorňuji, že nejsem dealer syntetických krmiv, ale zeptám se- je nějak prokázaná jejich nevhodnost ke krmení ? Je to náhražka krmení, ale cukr je také náhražka a i když se na něm zimuje už dlouho, zkoušel někdo zimovat čistě na syntetických krmivech ? Apivital , např. ? Jsou dnešní postupy jejich výroby lepší , než , řekněme , v padesátých letech ? Četl jsem nějakou reklamu z roku 1949 a už tehdy tím zkoušeli krmit. Zkoušelo se leccos, kvasnicová těsta…Je jasné, že nejlepší je zimovat na medu, ale ne každý to chce tak udělat a pochybuji, že třeba komerční včelaři zimují na medu ? Mimochodem, četl jste někdo o úhynech u komerčních včelařů ? Asi se nikdo z nich nepřizná….
Poměrně zajímavý článek na téma syntetické krmivo a Dol.Z některých informací je člověku přinejměnším slabo a není to z krmiva
https://www.apivital.cz/akce/reakce-clanek-rizika-pouzivani-tekutych-krmiv-publikovany-mesicniku-vcelarstvi-c-6-2014-vuvc
Děkuji, to je velmi zajímavé a myslím, že to nikdo neví..
A teď se zeptám blbě- čistý, stočený med obsahuje nějaké procento HMF ? Vždy jsem si myslel, že to vzniká až tepelnou úpravou, resp. překročením teploty nad 55 C při rozpouštění. Holterman uvádí, že 55C je bezpečně a neovlivní kvalitu medu. Pokud je to tak , nedivím se, že český med v obchodě v regálech netuhne..
Nemohla ta vlhkost v extruďácích být způsobena rozdílnou izolací polystyrenu a dřevěných rámků ? JŽe by se na devu srážela vlhkost ? Já mám úly od Lysoně a ty jsou ze styroduru a tam vlhkost není problém. Ovšem jsou tam problémem žlůny, datlové i podobní nenechavci. Co se týče 32x30 jako úzkovysoké míry, není to málo "úzkovysoké ? Jinak já rozhodně plánuji na příští sezonu jak šestirámky, tak devítirámky. Šestirámky jako Dadant 43,5 x 30,medníky poloviční výšky a devítirámky na 39x24, medníky 39x15.
No, myslím , že tohle jsem myslel, ovšem za mě je zrada fenolické lepidlo, které deska obsahuje
Co já vím o deskách žluté barvy, vrstvené, tak je to velmi odolný a měl by to být “nezničitelný” materiál. Pokud myslíme to samé, je to původně určené k použití na stavbách jako šalovací desky apod., jde to i od malty a cementu umýt a nabízí to např. OBI, Bauhaus. Jen mi to přišlo drahé, ovšem zase by to vydrželo víc. Zkusím najít odkaz
V jaké nadmořské výšce je vysazujete ? Je to zajímavá odrůda.
Nedávno tady Tom50 letmo zmínil Brennerův úl. Chtěl jsem ho požádat o více informací-máme tu přehled různých úlů, tak bychom měli další informace i o tomto úlu
Já se k tomu šestirámku vrátím. Tak dlouho s tím blbnu, že jsem si nakonec jeden od Lysoně koupil, abych to příští rok vyzkoušel. No a když ten úl dorazil, diskutoval jsem o něm na YT s klukem, co mě a další k tomu inspiroval. A teď ten nápad-není můj jen předávám. Vždyť ten šestirámek může vyzkoušet hned a každý a se svými úly, co má - stačí využít “buchet” k vyplnění dalšího prostoru a můžete hned mít šestirámek, osmirámek-jak kdo chce. A tím, že by ty úly byly původní konstrukce, tedy poměrně velké základny, ta vratkost a nestabilita už podle mého tolik nehrozí.I o tom jsme před časem s Tomem50 mluvili, já to však dokonale zapomněl, když to tehdy zavrhl.
Ehm, asi jsem špatně pochopil- kdože se to tu podílí na šíření akaricidu ? Na prvním místě bych viděl největšího výrobce a prodejce oficiálních léčiv - Dol. Pokud tam klidně spí…
CO6 o to, já to dokoukal, je to dlouhé a rozvláčné. Autor shrnuje možnosti léčení a dává klady a zápory různých variant i příklady fanatických nákazových důvěrníků. No..na druhou stranu zmiňuje i možnost léčení v létě Thymolem a na podzim Varidol, i když celkově to vyznívá pro kyseliny, že všechny okolní státy…Nemyslím si, všechny okolní státy nepoužívají jen kyseliny, ale “kyselináři” jsou hodně slyšet.
V posledním čísle Moderního včelaře je článek, který se snaží odpovědět na otázku, co obsahuje vyvařené voští, zda pesticidy, zbytky léčiv apod. Odpověď asi jako od chytré horákyně - mohlo by a nemohlo, hledali a nenašli, ale mohli by najít… na konec výsměch-pro zjištění zkoumaných látek by se musel použít plynový chromatograf. Bože, článek na dvě A4 a to to zkoumali ve špajzu ? V odborném časopise bych tedy výsledek chromatografu očekával, ev. odkaz na výstupní graf rozboru. Ale to ne, to by se mohlo zjistit něco, co se nehodí. Jiná odpověď mě nenapadá, protože jinak ten článek je bezcenný.
V Dole to určitě vědí a ten přístroj by si mohli asi dovolit,/ měli by ho mít /, ale zas by možná přišli o kšeft oni, nebo firmy , co vyrábějí jiné léčivo.
Tady nejde o tu úzkovysokou míru, ale o rozložení toho úlu. Vždyť by to mohlo být klidně na 24, nebo na 30. Horší je to s tím medem ze zakladeného, v tom máte naprostou pravdu. Ovšem ještě jsem nezažil, aby mi za panenský med někdo nabídl víc, než sousedovi za med ze zakladeného. To je také realita.
Tak Vy se pro jistotu nepodepisujete, ani nijak nejmenujete. Takový nám bude kázat o morálce..