Vysadil jsem před třemi léty dvě Katalpy, jednu doma a druhou na včelnici , asi o 10 km dál. Začínám mít dojem, že je to podle rčení-sázím stromky pro potomky. Jinak Katalpa kvete v pozdním létě, konec července a začátek srpna. Tedy má kvést..
Příspěvky uživatele
tom4
Ano, myslel jsem nástavek , který je pro mě, já to tak mám, že co je pro včely, to nepočítám, ale tak je to jen u jednoho včelstva, ostatní dají 2-3 nástavky .
No jo, ale to by vypadalo , že ne vždy je zužování správné a měřítkem bude jeden každý rok, resp. průběh jara ? Nedá se tedy říct, že v polovině února musí správný včelař zúžit, ono to bude složitější…
Vždycky jde o to, jakou vlastnost včelař upřednostňuje. Poslední roky se hodně šlechtí na mírnost včelstev. Neobhajuji extrémně bodavé bestie, ale moje dosavadní zkušenosti hovoří jasně- pokud je včelstvo , řekněme, ostřejší, většinou nemá žádný problém. Uvedu příklad- mám jedno včelstvo-žádní koně včelnice to nejsou, ale vždycky velmi úsporně zimují, na jaře mají vždycky dostatek zásob. Nerojí se, přinesou jeden NN 39x17 medu pro mě, matky mění tichou výměnou. To včelstvo prostě nedá žádné starosti, krmím a léčím jako všechny ostatní. Jo, jsou trochu ostřejší, v tričku je otevřít nemůžu.
Co se týče VD, už několik let je prostě v úle nenajdu, ani po léčení, nebo v extremně malém množství, jednotky. Tady v těch ostřejších nikdy nic
Měl jsem i extremně hodné včely, ale tam často probíhala loupež, i když asi tichá, někdy bezmatečné. Pokud bylo vše ok, přinesly 2-3 NN medu, ale ok tam bylo vše vždycky maximálně jednu sezonu,pak vždycky něco. Každý extrem je špatný, ale skoro se přikláním ke včelám, u kterých je jeden medník jistota a jsou beproblémové.
Mám i včely získané před dvěma lety z odúmrtě starého včelaře. Jsou na míře 39x24, v sezoně mají jeden medník téže míry. Absolutně nerojivé, vystačí si s tím prostorem, co dostanou. Nevěřil jsem té jeho metodice, ale funguje to u nich. Úly jsou nově udělané, velmi precizně podle starých Univerzálů, bez boční předsíňky, s velmi malým česnem.
Stěny izolované hoblinami, včelám se v nich skvěle daří. Jsou různé včely, záleží na každém , co mu vyhovuje.
Na většině včelnice praktikuji metodu “chlebového kvásku ” podle Toma50, ale uvedená , velmi odlišná včelstva nechávám bez tohoto zásahu.
No, mě přišly výsledky taky, ale bylo to průměr 0,3 a 0,4, mám dvě stanoviště. Kolega včelař má taky dvě a přišlo mu to zajímavější- stejně jako Vám - jedno 0 a jedno 10. O tom , komu se to vyplatí vůbec nepochybujte. A k čemu celá ta šaráda je, no, raději pomlčet. Výpovědní hodnota žádná. Ovšem pokud by chtěl být někdo poctivý a natírat plod, nemá čím, M1 aer stáhli , mají tam nějakou vadu výrobní šarže. Ještě, že jsem nikdy nenatíral
Oživím téma- je něco nového s přípravkem na odvíčkování ?
No rok, kdy byl výskyt tohoto jevu zaznamenán mě šokoval, to ano. Měl jsem za to, že CCD bylo zaznamenáno někdy kolem konce let devadesátých. Katastrofou je, že je nám toto onemocnění či o co s jedná prezentováno jako v podstatě novinka posledních let a mejnstrým v čele s Dolem pořád jen mele VD, VD. Odbyt “léčiv ” , či co to vlastně expedují je jim jedinou modlou. Hrůza je, že na VD věří jako na jediného škůdce včel všude- vzpomeňte na p. Maradu, vím i z “NDR” od švagra…
No, tady, jestli jsem to pochopil správně nejde ani tak o to, že se naši trubci nepáří s našimi trubci, létají přesně několik km na trubčí stanoviště, jako tak o to, že zjednodušeně řečeno jsou všechny naše včely z jednoho úlu- přeháním. Myslím tím z několika málo oficiálních chovů v republice, chovný materiál dovaží z ciziny jen několik málo včelařů. Pokusili jsme se s Tom50 právě proto dovézt matky Sklenar z Rakouska, stejně tak se chovatelé BF včely snaží dovážet matky ze vzdálenějších krajů, i z Dánska nebo Švédska -linie Elgon.
Teď jsem viděl stejný balík za Kč 709,- obchod Jahan.cz
Blatouchů mám na zahradě u rybníčka dost, u potoka dřív rostly i divoké narcisy, nicméně cibulky asi vzala někdy velká voda, už je pár let nevidím. Tak jsem na břehy vysázel narcisy koupené, Na ty ovšem včelky nejdou
Dnes jsem na zahradě zaznamenal silný zájem včel o zřejmě kvetoucí tůji. Neznám přesné druhové označení, máme ji už cca 25 let a narostla do výšky asi 5 m, ale nenapadlo mě, že tahle rostlina poskytuje tolik pylu
Budeme pokračovat o jedovatých rostlinách. Za nedlouho pokvetou konvalinky-jedovaté poměrně dost, i voda z konvalinek ve váze je jedovatá. Včelám neškodí, rády je navštěvují a většině lidí konvalinky pěkně voní. Dalším příkladem je ocún . Kvete na podzim a včely z něj nosí neuvěřitelné množství pylu. Rostlina je jedovatá, ale přeci není účinnějšího léku na záchvat dny , než je kolchicin získávaný z této zajímavé rostliny. Sice to má, řekněme , vedlejší účinky 😊, ale záchvat dny poleví skoro okamžitě .Znáte Oměj šalamounek ? Jedovatý až běda, ale včely jej na zahradě neomylně najdou a jeho pyl sbírají.Nakonec i náprstník-v zahradách známe ten růžový, u nás divoce rostou i náprstníky s květem žluto zlatým a oba včely navštěvují velmi hojně. Náprstník navíc díky svým postupně rozkvétajícím květům poskytuje včelám pastvu poměrně dlouho. No a kdo by neznal léky na srdce , které se z látek obsažených v náprstníku vyrábějí ?
Zdánlivě zde odbočím od boční uličky, ačkoli je to téma, které mě hodně zajímá. Jen se pozastavím u větrání včelstev-všechna tvrzení, že včelstva úl nevytápí jsou velmi úsměvná. Ne že by to dělala záměrně, ale natáhl si kdokoli z Vás ruku k žárovce ? Nebo, ať jsme u zvířat, ke kočce či psovi ? Určitě jste ucítili teplo a kočka určitě teplem neplýtvá, prostě každý živý tvor, včelu nevyjímaje umí vytvářet pro své přeití teplo. A tedy i zimní hrozen vyzařuje jakousi “ztratnou” energii do prostoru kolem sebe, jinak by v úle bylo stejně jako venku, že ano ? A teď si představte, že to draze získané teplo vyvětrají výměnou 1500 l denně….Zažil jste někdo v zimě na česnu proud vzduchu ? Ano, v zimě bývají česna zasněžená a nepatrně odtátá unikajícím teplým vzduchem, ale 1500 litrů denně ???Je to skutečně reálné ?
Uff, už jsem myslel, že mám buďto divnou diviznu, nebo se neumím dívat
U divizny jsem dlouho nechápal, jak může být pro včely zajímavá, když tam nikdy nevidím ani křídlo. Pak jsem dostal radu jít tam brzy ráno-ano, divizna je včelami obsypaná, ale jen cca do 10.hod ráno. Pak atraktivita zmizí a až zase druhý den ráno
Je to volovina . Snad jen na koukání a pozorování, protože :
Musíte si uvědomit, že 100 % volné stavby bez mezistěn poněkud snižuje výnos medu. Tedy první rok nezískáte nic , druhý rok..Mám úl ležan na teplou stavbu a včely dostávají rámky s mezistěnami a medný výnos nic moc, protože pokud budete včelařit alternativně, tedy bez mateří mřížky , plod bude všude jako na prvních záběrech vyndaného plástu-tedy nahoře med a dole plod. Čistě medové plásty -no nevím. Jak zužitkujete medný výnos z takového plástu ? Zničíte jim část plodu ? Brr, to ne.
I alternativní včelař musí myslet na to, jak bude včely léčit a chcete med z plástů, které byly v úle v době léčení, ať už čímkoli ? Já ne. ATd., atd. Tedy jak píše bohemia.gall nahoře, na koukání, třeba..
Už i ležany jsou vhodné spíš do Maďarska a dál na jih, u nás spíš vyjímečně. Takový úl co uvádíte snad používají v Africe pro opravdu primitivní včelaření, ale pokud chcete včelařit civilizovaněji, tak bych se přimlouval za jiný úl. Mimochodem, co znamená nízkonákladový ? Já viděl něco podobného prodávat cca za Kč 4-5 tis. korun, pokud to chcete vyrábět, no tak to snad, ale já bych to nechtěl
No sléz pensylvánský se mi líbí, ale zaslání je poněkud drahé. Nemáte prosím někdo semena či sazenici ? Obchod nabízí dopravu za 200 Zl…
Teď by měla v dotisku vyjít kniha Quido Sklenára-moje včelí matička. Originál práce vynikajícího včelaře
Ono je to s tím elektromagnetickým smogem podle mě mnohem složitější. V dnešní době, kdy jsme zaplaveni-a to doslova ,vlnami o délce třeba několik cm až metrů, máme v rámku něco kolem metru drátu. Slušná anténa. Do toho polystyrenové úly. Elektrostatický náboj včel pohybujících se na rámcích v úle z polystyrenu…Statická elektřina a obrana proti ní je velmi složitá, nicméně jedna věc ji omezuje skutečně velmi účinně a to je vlhkost. Proto se možná lépe daří včelám ve vlhčím úle a ne v tolik propagovaném suchu.V dutině včelstvo drátky nemá, že ne a navíc je většinou v částečně živém stromě, tedy vlhkost, míza a tudíž jakýkoli elektrostatický náboj v podstatě nemožný..Napadlo mě, kolik z Vás užívá plechové stříšky a kolik z Vás jiné ? Já mám pochopitelně skoro všechny plechové ale na stanovišti, vo mám po Tomovi50 jsou i stříšky plastové. Nikdy tam v těchto původních úlech nebyl úhyn…Je prostě spousta věcí, co mohou mít dalekosáhlé souvislosti.Naše jednatelka ZO má úly se stříškou z dřevěné konstrukce potažené lepenkou. Včelaří celý život a plechové stříšky nechce ani vidět. Prý jsou v tomhle včely lepší. Proč asi ?
Já bych se s dovolením také zeptal, kde je současné působiště tohoto skvělého politika a z které strany se dá očekávat jeho další pokus o podraz ?