Ze starých Překladů

Všetko o včelách už bolo napísané 😉

Ano, vše již bylo vynalezeno a není již co objevovat.🙂

Já se ale učím celý život, páč nevěřím, že už není co objevovat. Třeba jsem do dneška nevěděl, že se výchovou plodu buňky zase až tak nezmenšují, přesněji ne tak, jak nám mejnstrým nacpal do hlav. Jenže na to přišli sovětští vědci a váhám, zda se nepotážu se zlou citovat Rusáky. Ale jak mě znám, zveřejním to.

Tak s touto rubrikou o starých zdrojích odborných informací jsem neuspěl, ale nedám pokoj! Pro mě je studium starých zdrojů velmi poučné a mám za to, že by to přineslo užitek všem.

Tak mi padlo oči do vydání z roku 1960 časopisu Včelár. Na str 123 jakýsi J. Vítek píše krátké pojednání o stavebním rámku a těžbě vosku. Poučné čtení. Já ale vyčetl něco ještě jiného a to pro mě velmi významného.

Někde tu píšu o Brennerově špehýrce, která byla jen 10x10 cm a neumožnila nic jiného než jen “špehovat”, bylo jí vidět do uliček. Brenner si posteskl, že mu v té špehýrce včely staví trubčinu a znemožňují mu špehovat co v nástavku dělají. Tím mě inspiroval k vytvoření velké špehýrky s vyndavacím sklem, kde ve vzniklém prostoru mohl být nikoli SR (průzor = špehýrka je menší než rámek),  ale prostě nahoře byl vlepený proužek mezistěny. Fungovalo to znamenitě a já se přes 40 let cítil jako “těžkej vynálezc”. Až dodneška. Přesně můj vynález inspirovaný Brennerem “tiše” a nenápadně zmiňuje pan Vítek v roce 1960…

Ovšem Brenner napsal svojí knížku (se špehýrkou) Nástavkový úl tuším v roce 1969 a nyní už vím, kde opisoval on a já zas od něj, ale já to proti Brennerovi velice vylepšil. Jenže jsem vynalez panem Vítkem dávno vynalezené… A ani Vítek netvrdí, že je autorem, píše plurálem a tudíž to asi byla kolektivní věc Vítka a přátel a nebo to byla na Slovensku u úlů (znám jen B), které okénka nemají, celkem běžná věc. Nevím, možná by věděl pan Goro.

Proto tu někde píšu, že je pro mě těžké uvádět zdroje, nikdo normální si nepamatuje autora Slabikáře, ze kterého se naučil číst. A tak neumím spolehlivě říct, co jsem skutečně vymyslel sám, co jsem kde četl a co a jak mě inspirovalo.

Ale Vítkův článek je hlavně o tom, jak za ww2, kdy byl těžký nedostatek vosku, chtěli vyzískat ze včelstev víc vosku. Autor skromě, jakoby naokraj poznamenává, že se s přáteli velice podivili když zjistili, že které vč mělo průzory se s tavebním rámkem a tedy jim bylo umožněno víc stavět TRUBČINU A CHOVAT RUBCE, ta včelstva taky přinesla více medu a to v přímé úměře!!!! 

Srovnejte prosím se Sedláčkovou představou, že trubce netrpí protože užírají med.

A ještě dodám. Znám jedinou práci (neumím to najít) jakéhosi Poláka, který u stovek vč po několik let měřil výnosy medu u vč, kde se vyřezávaly SR a kde vč vyrušována periodickým vyřezáváním SR nebyla. A tvrdí, že časté vyrušování snižuje výnos o 20-28% a tedy to rozhodně nedoporučuje. Ovšem Slovák Vítek dávno před ním, (v souladu s tím, co mě naučili předkové) tvrdí pravý opak!!!! A ještě jinak, Vítek nic netvrdí, on je z toho překvapený, protože asi i na Slovesnku strašil ten dodneška opisovaný blud o tom, jak jsou trubci darmožráči (civilizovaný včelař by řekl darmojedi) a jak je stavba na úkor medu.

Připadám vám jako “divnej”, když v krátkém článečku pravděpodobně dávno nežijícího Slováka najdu tolik informací a souvislostí? Mě naopak přijde báječné, že nám nenápadní Vítkové a zástupy dalších předků zanechali texty, ze kterých někteří z nás umí vyčíst tolik i dnes aktuálních informací.

Možná je na čase, navzdory fanatickým obdivovačům zastaralého Amerického úlu, zamyslet se nad návratem úlů, do kterých je vidět. Uvažuju o tom (navzdory JEDINÉ práci toho Polského včelaře) už několik let. Tento dnes nalezený článek mi nalil novou krev do žil a o hodně naklonil jazýček pomyslnýh vah mého rozhodování.

Tvrdím, že pro pozorného poučeného (včelařsky vzdělaného) čtenáře může být stará odborná včelařská literatura a dokonce i zájmový časopis nevyčerpatelnou studnicí i v moderní době využitelných informnací.

Tohle uvádění zdrojů je těžké, protože všichni se vzájemně inspirují nebo opisují, podle toho, čemu, kdo dá přednost🙂.

ten poliak bol asi Winiarski…

“jedná se o článek v OVP 2/2010 str. 19, kde autor Maciej Winiarski dokazuje na osmiletých pokusech (1987 - 1994) že vyřezávání trubčího plodu v období rozvoje včelstev snížil medný výnos až o 35% oproti včelstvům kde plod nevyřezával.”

Děkuji moc, uložil jsem si to. 

Přestávám tomu věřit. Já měl u univerzálů okýnka a u některých nástavkáčů velké špehýrky, nepozoroval jsem méně medu než u vč, kde nebyla možnost SR vyřezávat. No a pan Vítek ve Včelárovi píše také, že vyřezávání SR nesnižuje medný výnos, jasně říká, že je to naopak. Pravda, nevíme jak často to vyřezával Polák, jak často Vítek.

Já ale nevyřezával kvůli vosku ani kvůli VD. Totiž. Když se vyřeže u všech vč SR, tak tam, kde začnou stavět, nechtějí se rojit. Kde stavět nezačaly, ten úl bylo potřeba rozebrat a udělat nějaké protirojové opatření. Když po vyřezání nestavělo žádné vč, nebyla snůška.

Tím, že jsem přišel o všechno vybavení a nadělal jsem si “neprůhledné” nástavkáče, konečně jsem opustil převěšování plodu, přestal používat mřížky. Přešel jsem na takovou metodiku, že se vč rojit nechtějí a tak hlídat rojovou náladu pomocí SR přestalo být potřeba.

ja keď som skúšal tú protirojovú metodu od Linharta mal som trúdov požehnane a nemal som menej medu…V dobrom roku silné rodiny s trúdmi doniesli dostatok medu, v roku 2015 mi dokonca získala jedna taká rodina „úľový rekord“ a drží ho dodnes.

ja si myslím že trúdov včely potrebujú kvôli pohode v úli…ak ich nemajú sú v strese a včely v strese sú náchylné na choroby…. 

I kdybych teoreticky vyřezala všechen trubčí plod, nedělám to, ale kdyby, nenalétnou tam trubci odjinud?

Loni jsem si všimla neuvěřitelného množství trubců, co se snažili vloudit do jednoho z úlů. Na druhou stranu, třeba je zrovna vyhnali a chudáci bezdomovci, ještě nepochopili, co se děje🙂

samozrejme že do včelstva by prišli trúdy z iných rodín a boli by vítané 😉… 

trúdy v úli nevadia, ich plod "nasáva" klieštiky…. problematické je to vyrezávanie trúdieho plodu ako boj s klieštikom jeho odstraňovaním z úľa… v Deutsches Bienen-Journal 05/2008 bola zaujímavá štúdia, ktorá v závere konštatuje citujem :"Ale vyrezávanie trúdieho plodu nesmie byť jediné opatrenie proti klieštikovi včeliemu. Týmto odstránime len klieštikov, ktoré práve v tom momente spôsobujú najmenšiu škodu včelstvu. Avšak roztoče, ktoré sa nachádzajú pri plode robotníc, sa môžu nerušene rozmnožovať. Z toho môžu vznikať jedince, ktoré budú uprednostňovať plod robotníc."

No a tohle je pane kolego přesně to, proč nevěřím vědeckým studiím. Je to nesmysl.

Někde jsem viděl procentuální vyjádření kolik VD se zničí kterým opatřením. U vyřezávání trubčiny psali tuším 10% z počtu VD ve včelstvu. Ale. Už jsem tu zmiňoval pořad pana Kořenáře o dezinformacích s názvem Spiknutí. Teprve tam jsem pochopil, čemu věřit lze (a i tak raději s výhradou). Já si prostě vědeckou práci představuju jinak. Například bych musel vidět napsané kdo, kdy, kde, jaké, pracoviště a kteří pracovníci konkrétně, že když se tak a tak často odstraňovalo takové a takové % ze všeho trubčího plodu, že se pak sníží počet VD o tolik a tolik %…

Polopatě. Když se odstraní 90% trubčího plodu, ve vč klesne zamoření o X%, když se pravidelně ničí 80% tr pl klesne zamoření Y% a tak dále.

Jakákoli studie, která neříká jasně kdo, kdy a JAK k nějakému závěru došel, na kolika vč to bylo prováděno, po kolik let a na kolika stanovištích s nadmořskou výškou XYZŽ, JSOU TO PRO MĚ TAK AKORÁT BLBÉ PLKY!!!

Já například ve svých pracích a popisech vlastních pozorování vždy uvádím, že se pouze DOMNÍVÁM a většinou dodávám, že moje pokusy nemůžou být dostatečně statisticky průkazné kvůli malému počtu vč na malém množství stanovišť a tak dále. 

Takže větě německých soudruhů, že se vyřezáním trubčiny (mělo by být napsané že zavíčkované) zničí roztoči, kteří momentálně bla bla bla. No jasně, když je VD v nějakém vývojovém stadiu pod víčkem v buňce, nepůsobí momentálně škody žádné, nanejvýš na té larvě trubce.

A dobře to soudruzi z NSR říkají v tučné větě. MOHLI by.  A na to říkám já: To by taky mohli vznikat jedinci VD ve fráčkách s housličkama a hrát Eine Kleine Nachtmusik!

A aby bylo pane kolego Goro jasno. Já se neposmívám vám, posmívám se soudruhům z NSR a ukazuju, kde asi udělali chybu.🙂😉 Já totiž na rozdíl od nich vím, že takhle vloni v kolegových vč nebyli VD k nalezení, nebyli na podložkách když se čistily před vánoci žádní a pak od Silvestra do 10.1. tomu mému kolegovi padla na asi CCD víc jak polovina vč. Prostě se mu včely vytratily z úlu a ani k tomu VD nepotřebovaly.

Když jinde píšu, že se stále víc domnívám, že VD vůbec úhyny nezpůsobuje, tak si to necucám z prstu.

Tak mi nbedá sem nedát “výcuc” z článku Otakara Brennera z Včelařství 1966/9 str. 150 - Škodí vlhko úlu včelám?

Autor popisuje co se děje v zimě a předjaří v úle, jak kondenzovaná voda (tehdejší mluvou srážky, dnes tím slovem rozumíme něco jiného) stéká po stěnách (a sklu okénka - tehdy měly úly okénka), jak potom může dokonce vytékat z česna atd. Jak dřevo bobtná, trhá se a jak nacucává uteplení ve stěnách úlu. A tvrdí doslova cituji: “Tento stav se větráním úlu nezlepší, nýbrž zhorší”. Pak následují vzorce (kterým nerozumím) a matematicko-fyzikální zdůvodnění. Následuje vysvětlování s popisem konkrétních nedostatků úlů. 

Výsledek jeho úvahy vyznívá, že když se vč v předjaří nezúží a nechá se na velkém neovládaném prostoru tak cituji: “Sedí-li včely úzce, jsou srážky (pozn-kondenzační) menší než je tomu naopak. Větrání je pak marné, ba škodlivé, způsobuje tvoření plísně, ubírá teplo hnízdu a zvyšuje spotřebu potravy. Na omezení vlhkosti má vliv nepříliš zúžené česno-----dobré uteplení-----Na jaře je nutno úlový prostor zúžit, aby si včely teplotu regulovaly samy”.

Se vším souhlasím (o očku neříká Brenner ani slovo), jen velké česno se mi zdá být na škodu věci.

Na stejné stránce jsou další krátké články, uvedu jen názvy a jen z nich každý pozná, že dřívě Včelařství psalo spousty užitečných a zajímavých poznatků:

Vysoušení a ohřívání medu

Větrníkový plašič datlů

Šestero antibiotik ve včelstvu

Nikoho nezajímá jak je to s vlhkostí v úle, prostě posvátná kráva, skoro božstvo = očko nesmí být zpochybňováno, kacíři budiž navěky zatraceni amen!

Jsem už takovej, že přinesu další poznatek, který český včelař (ani pan Goro) nebude chtít vědět. Jde o hustotu krmení na zimu.

Včelařství 1966/8 str. 134, autor Josef Jelínek - Jak husté roztoky zkrmovat

píše jasně, že nejvhodnější roztok je, světe div se, roztok 1:1. Já to tvrdím dávno, pan Goro mi nedávno někde (IF) blahosklonně vysvětlil, jak jsem pošetilý a já sveřepě trval na svém. To proto, že to mám vyzkoušené a nepotřebuju vědce. Které vč nechce brát roztok 3:2 obyčejně velmi ochotně bere roztok 1:1. Tvrdím, že co nechce brát ani 1:1 už nebude brát nikdy nic a náprava je pouze sirný knot.

Z pozorování jsem vydedukoval, že hustý roztok patrně včelám působí nějaké potíže, jeho zoracování je tedy pro včely obtížnější než roztok řídký. Mám za to, že na tohle zjištění nikdo nepotřebuje mít vysokou školu ani být kandidátem věd! Někdo má rád studie, já moc ne. 

Pan Jelínek nic necituje, napíše jen že: “Anglický výzkumník Simpson provedl řadu pokusů s krmením včel” ---- a dál polpisuje co jim dával, nějaký umělý med (netuším co to je), tekutý med, ztuhlý med (neříká zda květový či medovicový) a pak různé koncentrace cukerného roztoku, medocukrové těstvo a nakonec ještě suchý cukr. Dále je popisováno jaké kejkle Simpson prováděl.

Zkoumal medná volátka včel po skonzumování krmiva. A přišel na úplně nepochopitelnou věc. Čím hustší krmení, tím větší obsah vody v medném volátku a naopak. Napíšu to ještě jednou a výrazně: Čím řidší cukerný roztok, tím méně vody v medném volátku včel. Z toho Siompson jednoznačně dovodil, co jsem já laicky postuloval i bez vysoké školy a bez vědeckého bádání, že včely, aby mohly zpracovat hustý roztok, musí do úlu přinášet vodu aby mohly krmivo zpracovat a pak jej zase velmi pracně zahustí. 

Když jsem toto napsal na IF, pamatujete si pane Goro jak jste se mi posmíval, že když včely berou krmení v noci, že určitě pro vodu nevyletují? 

Jinde jsem poposal na IF “včelí cisterny” a popsal jsem je znova tady na CHZ. Nikdo nijak nereagoval. Ani pan Goro.

Josef Jelínek končí rozsahem celkem krátký článek touto holou větou: “Roztok v poměru 1:1 dá včelám nejmenší práci.” Suché, neblyštivé konstatování bez stohu vědeckých pojmů, nesrozumitelných hieroglyfů, kterým asi rozumí jen “vědci” a dalšího nesmyslného balastu, který má pouze budit zdání vědeckosti aby bylo obyčejnému človíčkovi jasné, jak nadřazený ten pan vědec je, protože ovládá chemické značky, výpočty a záhadné postupy. Mě takové studie čím dál víc připomínají šamanské obřady se zaříkávíním a drmolením formulí a dlaším efektním kejklováním. Nejlépe to ukázali ve filmu Císařův pekař.

Ale třeba byl Simpson agentem (nebo Jelínek) a chtěl ve své zavile imperialistické zvrhlosti poškodit Československé zájmové včelaře spolu s včelaři pracujícími v socialistických včelařských podnicích. Zavilí imperialisté nepromarnili jedinou možnost, jak poškodit socialistický sektor.

Takže si krmte každý čím chce. Kdo ale chce svým včelám dopřát jistý komfort a v důsledku jim zvýšit šanci odolat úhynům a je jedno zda na CCD, NC a nebo něco jiného, krmte roztokem 1:1 a hlavně včelám nikdy v roce nedávejte žádná syntetická krmiva v žádné podobě. A to ani oddělkům, které to do zimy spotřebují.

Jsem odpůcem úlu Langstroth a vím přesně proč. Nicméne úl je u nás. Mrzí mě ale lživé dokazování toho, jak Langstroth vzniknul. Skalní (často militantní) zastánci tohoto úlu tvrdí a dokonce někde byly údajně originální výkresy, podle kterých svůj úl L. Langstroth vyrobil. Tak se podívejme jak to bylo doopravdy.

                  Upozorňuji předem, že následující není ode mě posměch!

Článek je krátký a uvedu ho téměř celý doslova. Je ze Včelařství 1967/2, str. 29

                                                              Původ Langstrothovy míry rámku.

Jak známo, jsou nástavkové Langstrothovy úly rozšířené po celém světě. Jejich rámkovám míra 17 a 5/8 x 9 a 1/8 palce je ze stanoviska výrobců komická. Každý truhlář by raději pracoval se zaokrouhlenými čísly ----

----- Je otázka, jaký hluboký pohled pohnul Langstrotha pracovat s osminou palce. On sám to vysvětluje prostě takto:

“Měl jsem k dispozici laciné bedny od šampaňkého vína. V roce 1851 jsem poznal, že rámek musí mít vzdálenost ¼ palce od stěny, nemá-li být k ní přistaven voskem nebo přitmelen propolisem. Tuto vzdálenost jsem odečetl na všech stranách od světlosti svých šampaňských beden a tak vznikla moje míra.”

Nebyly by mohly mít bedny jiné rozměry? Náhoda rozhodla. Tak našla osmina palce cestu do světa.

To nejjednodušší vysvětlení bývá to pravdivé a sám Lorenzo Langstroth ze sebe nedělá žádného věce ani vynálezce a celkem prostě a skromně uvádí svůj doslova převratný vynález včelí mezery. I vysvětluje, že není magor aby počítal s osminami palce, prostě takové byly výchozí bedny.

Dokonce jsem přesvědčený, že i milovníky a obdivovateli Langstrothu uváděné výrobní výkresy, samosebou se stejnými osminopalcovými rozměry, jsou jistě pravé. Přece jednoho dne došly obalové bedny a bylo nutné vyrábět další úly, rámky a další věci a už nešlo z původní, z obalových beden odvozené míry, nijak vycouvat.

A mladým se pokusím něco vysvětlit. V té době byl papír dražší než dřevo a hlavně nebyl vynalzený lepenkový karton - takové plýtvání drahým papírem bylo nemyslitelné. Tudíž se vše balilo do dřevěných hoblovaných beden. Bedny v té době už byly hoblované strojně a šlo o hromadnou sériovou výrobu, tedy kus jako kus.

 Rozmery dnes používaných Langstroth úľov nie sú zhodné s tými rozmermi , ktoré zadal Langstroth do patentovej prihlášky!!!!

kto by chcel ísť hlbšie do problematiky pridávam original knihu…

(trochu jej význam mätie že ju vydali a redigovali v Dadante, a tak môže byť  “učesaná” )

ale obrázky sú tam zaujímavé... 

obr.63 - starý štandartný Lanstrothov rámik- všetky latky (horná, dolná, bočné rovnakej hrúbky aj šírky…

ale hlavne na obr. 59, je úplne pôvodný nielen rámik s latkou v strede, ale ak si pozriete original úľ a ajhľa: bedňa, skutočne je to bedňa, kde sú na dvoch stranách urezané vršky aby rámik bolo kde položiť a aby neprečieval a zboku pribil dve latočky na uzavretie priestoru... Záhada je vyriešená, prvý úľ bol s bedne

https://archive.org/details/langstrothonhive00lang/page/258/mode/2up?view=theater

Díky. Za trapně smutné považuju já, že jsem po více než 160 letech vynalezl středovou laťku v rámku pro volnou stavbu. Pravda, už nedávám laťku, ale dvě svislé špejle 4-5 mm tlusté, funkce je ale stejná. A ještě nověji nedávám příčku(y) svisle, nýbrž jednu vodorovně 3/5 výšky rámku odzhora. To má výhodu v tom, že současně začnou stavět dvě party a výztuha plástu (jinak jí u mezistěnového rámku plní drátky) je zajištěná též.

..asi takto?

Pořád prolézám stará Včelařství a dozvídám se věci, ze kterých je mi až nyní, s odstupem spousty let jasné, jak se vývoj ubíral. Konečně vím, proč se dělaly strůpky o včelí mezeru nad horními loučkami rámků. Tomu neuvěříte!!!!!

Jde o článek Ing. Jiřího Savvina Včelařství 1966/10 strana 156 - Umístění zimního chumáče včel.

Článek je zajímavý a vedle dnes už překonaných věcí obsahuje i věci nadčasové, platné obecně vždy. A kromě jiného jsem se konečně dozvěděl, proč se dělaly strůpky nad rámky. Český, NESMÍRNĚ TUPÝ konzervativní včelař chtěl mocí mermo u Teplé Stavby a míry 39x24 česno uprosřed čelní stěny úlu. Pak nastane to, že zimní chumáč zasedne uprostřed rámků a jde po zásobách nahoru. Někdy v lednu narazí u zoufale nízké míry 24 na strop a musí se vydat do některé strany. Když dorazí k boční “zdi”, tak i když je na stejných rámcích na druhé straně zásob dost, uhyne hladem. Stačilo by dát česno ke straně a vč i na 24 zdárně přečká zimu. Protože je český včelař (byl) blb, tak když se mu nabídla studená stavba, nemohlo se stát to samé jako při česně uprostřed u TS a včely mu přežily i nejhorší zimu s česnem uprostřed. Patrně jen proto se dodnes protěžuje pro včely horší studená stavba. Na SS mají šanci přežít i včely méně chytrého včelaře.

No a Ing. Savvin vysvětluje, že když včelstvo dorazí na horní loučky rámků a může nad nimi přejít o uličku dál, přežije. Spodem přelézt neumí, horem to, sice ne vždy, ale jakš takš jde.

NEUVĚŘITELNÉ, ale bohužel pravdivé. A dodnes má drtivá dnes vyráběných úlů na SS česno uprostřed. Protože je ale český úl čtvercový, mnohý doveda dá včely na stejné dno s česnem uprostřed na stavbu teplou a pak se stráááášně diví. Nemám rád úl Langstroth. Ale v tomhle je blbovzdorný, na stejném dně nejde dát teplou stavbu.

A přitom stačí tak málo = česno u strany.

A ono to má další souvislosti. Když nedoléhá strop na HL rámků a vzduch může proudit přes všechny uličky, pára nekondenzuje a nebo ne tam, kde kondenzovanou vodu včely umí pít. V důledku toho jakmile začne vč plodovat, musí pro vodu ven. ZA KAŽDÉHO POČASÍ! Pak jsou velké ztráty létavek a včelstvo neroste, ale slábne. Včely se totiž z plodu nelíhnou zdaleka tak rychle, jako je včelař rozumu mdlého zabíjí nesmyslným úlem, tedy česnem. Očko to dorazí úplně.

Ano, vyplatí se číst i velmi starou odbornou literaturu, doporučuji všem.