Aktuálně: 4 428 inzerátů179 704 diskuzních příspěvků17 824 uživatelů

Jak nepoužít mřížku

Jak nepoužít mřížku
Tomáš Krška (Tom50) 07.04.2024, 21:00
613 6 minut čtení

Systém Blaník nezná mateří mřížku. Jak ale docílit, aby matky v medníku nikdy nekladly? Trvalo roky, než jsem na to přišel a nyní to funguje na 95 %. A kupodivu to funguje i u medníku míry 39x24. U této míry mám ale vyzkoušený jen první medník, ten skutečně může být vysoký 24, další ale už NN. 

Mnozí dělají zásadní chybu, že dají stavět celou bednu. O tom ale tento příspěvek není, to vysvětlím v jiném článku.

Na druhou stranu jsem se setkal u kámoše s názorem, že má panenských souší dost, a tudíž nemusí pořád vylepovat tolik nízkých mezistěn do medníků. Nezeptal se mě a pak se velmi divil, že mu víc než polovina matek zakladla v medníku nízké rámky. Tak to vysvětlím, jak to funguje.

V první řadě. Do medníku nesmí nikdy přijít volná stavba a nesmí tam být prostor pro divočinu ani jako pětikoruna!!! Jakmile se tam objeví možnost stavět divočinu, vždy udělají trubčinu a tu matka dojde nadšeně zaklást. Jakmile ale přelezla vodorovnou mezeru mezi patry, a je v medníku, pak tam už zaklade i spoustu dělničiny. I té panenské!

Stavba k medu patří, dát jen souše není dobré ani rozumné, šupinky vosku se včelám tvoří stejně a když nemají možnost stavby, šupinky vosku padají spolu s mělí do podmetu, odkud jsou vynášeny čističkami ven z úlu.

NÁSLEDUJE ZÁSADNÍ INFORMACE, kterou nelze nikde vyčíst a je to tedy originální know-how.

Medník 39x15, 39x17 a dokonce i 39x24 se vystrojí následovně. Ke stěnám se dají dvě souše, tedy 2+2. Kdo začíná a nemá, dá po jedné a kde je vezme vysvětlím na konci.

Do medníku se dává jen 10 rámků na nepatrně větší rozestupy. Od oka, v medníku nesmí mezerníky u mě kvůli odvíčkovacímu stroji být, a i když se odvíčkuje ručně, je třeba mezerníky nemít. Už jen to, že jsou rámky malinko dál od sebe, působí ztrátu atraktivity pro matku.

Tudíž jsou v medníku 4 souše, dvě a dvě u stěn. Tam matka klást určitě nepůjde. Doprostřed přijde 6 mezistěn vedle sebe. Nesmí se zebrovat, tenhle nesmysl je nutné ze včelařské praxe jednou pro vždy odstranit! Když souše chybí, dají se jen dvě a mezistěn 8 a opět souše ke stěnám.

Proč pouze tak a ne jinak?

Začala nárazová snůška, samosebou se nesmí přidávat medník dokud na to vč není zralé. Zopakuji, jak se pozná "zralost" na medník. Na posledním rámku od česna na straně ke stěně musí být v plodišti tak černo včel, že téměř není vidět plást. 

Co nastane když jsme přidali medník podle popisu. Včely mají ihned kam ukládat zahuštěný nektar, na to mají dvě a nebo 4 souše u stěn. Pokud se skutečně počká s medníkem na správnou chvíli, včely začnou souše plnit neskutečně rychle. Současně horečně staví mezistěny uprostřed medníku. Matka klást ke stěně nepůjde (výhoda tenkostěnných medníků), výjimečně by zakladla druhou souši od kraje. Pokud má ale pod plodištěm TLumič, nikdy nemá potřebu. Uprostřed medníku by ale neodolala a šla by nahoru klást. Tam to ale nejde, včely teprve vytahují mezistěny. Jenže medařky, které nemají ještě ne úplně zahuštěný med kam ukládat, plní buňky stavitelkám tak rychle, že cpou med do polovičních buněk. Matka ale klade až do buněk hotových s “normalizovanou” hloubkou. A tak když jsou buňky vhodné pro plod, už jsou zaplněné, třeba jen z části, ale jsou zaplněné.

Co se děje dole ve VN. Protože je pod VN TLumič, tedy speciálně vystrojený NN, kde je půl rámků VS - tady posatví 100% trubčinu prostřídaných dělničími plásty (jediné, vlastně “zebrování” v systému Blaník), už hotovými a ne tedy mezistěnami.  Do dělničiny ukládají úlové včely “surový”, tedy řídký nektar od létavek. Tím se stane, že včely neomezují ve VN matlku v kladení - každý pozoroval, že v té době plní nezralým medem každou buňku hned jak se vylíhne včela. K tomu pyl a vždy dojde, když není TL, k omezení matek v kladení. To se u Blaníku, kde TL je vždy, neděje. Ano, dole v TL ukládají včely i “přebytečný” pyl. Pyl bude sloužit ke krmení trubčího plodu. Prostě, kde je plod, dávají k němu i pyl.

Popsané je druhý důvod, proč matky nemají potřebu klást v medníku, nejsou totiž ve VN = v plodišti omezovány nárazovou snůškou. Nárazovou snůšku TLumí TLumič a proto jsem ho tak nazval. Mimochodem Sedláček má POLštář a Řeháček (Eurodadant) má “manipulační nástavek”. Ti dva autoři ale nepřišli na chov trubců v tomto podstaveném NN a proto, aby se to odlišilo, jsem nazval svůj systém TLumič. Sedláčkův POLštář tlumí nárazy také jako polštářek pod prdelkou Werichovy princezničky na hrášku. Snad se pan Sedláček neurazí, když jsem vyzradil proč to tak nazval.

Kvůli stručnosti nechci dál uvedené rozvádět a očekávám dotazy. Na které si najdu čas odpovědět. (snad)

Systém TL tedy plní hned několik funkcí. Téměř úplně, pokud je udělán přesně jak radím, eliminuje rojení.

Matky neproplodují většinu (nebo všechen) med, protože jsou vlastně omezené na jeden vysoký nástavek a je nutné říct, že třicítka má tady nespornou výhodu. Ano, na 24 jsou vč v systému Blaník vždy o malinko slabší. Ovšem na měděném výnosu to téměř není poznat. Jen je u třicítky o trochu méně práce. Ale když mám 24, nevyhodím to všechno, co mám, jen si k tomu pořídím nějaké NN a radím radši 15 než 17 kvůli váze. I méně než 15 je dobře!

A nyní kde vzít souše do TL. Je to snadné. Zmenšíme souše vysoké míry. Jde to skvěle na cirkulárce - je dobré nejdřív odstranit mezerníky a u pleckatých rámků je to horší, ale i to při zvýšené i opatrnosti jde. Rámek se podle “bajláku” uřízne na výšku například 15, ovšem bez 8 mm, když spodní loučka je tlustá 8 mm. Na takto uříznutou souši se přibije nová SL a je souše do medníku (ale i do TL) hotová.

Jde to i ruční pilkou přímo u včel (loučky pilkou, plást nožem, samosebou), ale to je už nad rámec tohoto článku.

Kdo bude řezat na cirkulárce, rozhodně to bude dělat na svůj vrub a za jeho případný úraz já nenesu žádnou zodpovědnost.

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Tomáš Krška (Tom50)

Autorem od: 05.02.2024

Chovám včely na různých mírách, hlavně 39x30x11 + NN 39x15x11 39x24x11 + NN 39x15x11 a k oběma základním mírám mám ještě nově NN 39x11x11 a experimentuji s dalšími mírami a úlovými systémy - nově mám míru 43,5x30x12 + NN 43,5x14,4x12 což je originál Dadant-Blatt a chystám se na míru Langstroth vše je bezfalcové a vzájemně kombinovatelné, jedním slovem kompatibilní.

Podobné články

Může vás také zajímat