- Příspěvek #178575
- Nahlásit
S kolegou, kterého nebudu jmenovat a nechám na něm, zda se přihlásí, jsme před třemi lety realizovali v praxi můj nápad. Definitvně jsem se rozhodl, že to nebudu patentovat ani nijak průmyslově chránit, což po tomto zveřejnění už není možné ani mnou, ani nikým dalším. Taky je možné, že jsem vynalezl vynalezené, žádnou rešerši jsem nedělal ani nezadal odborníkům udělat.
Ale jako všechno, co píšu já, uvedu v souvislostech, posloupnosti a důvodech proč mě to vlastně napadlo.
V první řadě mě zklamala metoda LBV, nefunguje. Pan Goro tvrdí, že jemu ano, mě ne. Tečka.
Pak přišel můj nápad umístit do TL chov trubců.
Předtím přišel Linhartův termosolární úl a zjištění, že teplota 40 stupňů po určitou omezenou dobu nezabíjí včely ani plod, roztoče VD ale ničí. Ovšem regulace teploty v termosolárním úle je složitá, vyžaduje přítomnost obsluhy a vyžaduje na určitou dobu přemístění všeho plodu do nejvyššího nástavku. To je pro mě příliš mnoho příliš pracně neefektivních úkonů. Navíc je termosolární úl ve srovnání s Blaníkem velmi drahý.
Pak přišly termické boxy, kam se musí umístit celý úl se včelstvem a pak se teplem 40 stupňů včelstvo zbaví VD.
Přemýšlel jsem jak to, že já ve vč VD nemám a když, tak v nepatrných počtech a napadlo mě, jak se asi moje včelstva roztočů zbavují? Nevěřil jsem nikdy, že bych já nějak vyšlechtil varroaodolné včely. To je podle mě v amatérských podmínkách nemožné a snahy o vyšlechtění varroaodolné včely hobby jednotlivci jsou podle mě krajně pošetilé.
Tak kolega z mého popudu opatřil celkem nákladně čidla a počítačovou jednotku, která uměla soustředit, sledovat v čase a vyhodnotit naměřená data. Opatřil několik souprav čidel do více úlů aby byly poznatky co nejobjektivnější. V každém úle bylo několik teplotních čidel a data byla sbírána po celou sezonu, tedy od jara do konce září.
Úly byl mnou mnohokrát popsané Blaníky, tedy tenkostěnné, systému Dadant, tedy s plodištěm sestávajícím z jednoho VN 39x30x11, pod ním TL 39x15x11 a na tom několik NN na med. Úly Blaník nesmějí mít nikdy nikde žádná očka ani jiné větrací průduchy, ani síta ve dně a jediným přívodem vzduchu smí být česno. V uvedených pokusech ještě poměrně velké česno, v létě otevřené na šířku úlu a tedy 1,8 x 40,5 cm = 73 cm2.
Výsledek pokusu:
Bylo jednoznačně zjištěno, že včelstva v intervalech několika hodin až dní, bez toho, aby to dávalo nějaký smysl, sama na několik hodin zvyšovala teplotu v hnízdě, tedy v zóně kde byl plod, na 39,5 - 40 stupňů. Nevíme proč to včelstva dělala. Bohužel nás nenapadlo zkoumat to stejné v úle s očkem.
Vyhodncení pokusu:
Popravdě neumím úplně pochopit co se dělo. Sice mi zalichotilo, že se můj teoretický předpoklad vyplnil. Na druhé straně došlo k nedorozumění. Kolega mě úplně nepochopil a měl měřit teploty v medníku a ne v plodišti. Nemusel bych tento, možná trapný omyl přiznat a mohl jsem se tvářit jako na slovo vzatý vynálezec. Spíš to ale byla náhoda. Rok na to jiný kolega měřil v medníku Blaníku a nikdy nenaměřil víc jak 33, větščinou však 27-30. To taky nedává žádný rozumný smysl, třeba jak v takovém “chladu” včely zahustí med? Ale to už musí zkoumat skuteční vědci, na to já ani mí kolegové nemáme ani čas, ani náladu a už vůbec peníze.
Kolegové měřili ve svých a ne v mých včelstvech.
Co z našeho objevu plyne?
Že není potřeba žádný termosolární úl. Není potřeba ani za desetisíce termobox a už vůbec nejsou potřeba kejkle s přendaváním plodu do nejvyššího nástavku a pak zase vracení zpátky dolů a už vůbec dávat úl do nějakého elektrického termoboxu, což je u více vč vlastně nemožné. Ne, to všechno a mnohé další není vůbec potřeba. Stačí definitivně a navěky zavřít všechna očka, napevno navždy zakrýt síto ve zbytečném varroadně a výsledek se dostaví sám. Tedy v úlech, které stojí ve stínu stromů, ne ve včelíně a ne pod umělou střechou a ne na dlažbě či jiné podlaze.
Takže, termoefektu lze dosáhnout úpravou úlu trvající asi dvě minuty v každém nástavkovém úle a ÚPLNĚ ZADARMO!
Jako se vše vyvíjí, dospěl jsem i já do stadia, že nebudu hodnotit a posmívat se snahám (podezření, že snahám zištným se zbavit ale neumím) předchůdců. Každý děláme co umíme a na co si troufnem. Mě nešlo o to stát se slavným vynálezcem, ani spasitelem. Jen mě zajímalo jak to, že ve vč VD nemám nikdy v roce vůbec a nebo v nepatrné míře a přitom už roky nepoužívám žádnou kyselinu a tvrdé chemie nepatrné množství. Dokonce jsem předloni polovině vůbec nedal Gabon a polovině poloviny s Gabonem jsem ho dal na měsíc září. Vč bez Gabonu dostala jedinou fumigaci Varidolem, “gabonová” fumigaci nedostala. U mě OK, u kolegy skoro 50% úhynů a tak jsem značně znejistěl.
Pak jsem se dozvěděl další neuvěřitelnou informaci a ta to asi vysvětluje. O tom ale až příště a také podle ohlasu na toto zveřejnění. Pokud bude prachbídné, nemám důvod pokračovat a sdělovat naše objevy a praktiky na základě schopnosti dedukovat postupy z běžně dostupných poznatků a informací.
