»
Odpověď na příspěvek uživatele
Milda z 24.03.2026, 10:50:16
Oddělky dělám, asi u čtvrtiny až třetiny vč, tam, kde by se mohly chtít rojit a nebo a to častěji, když chci novou matku. Udělám pěkný odd, po pár dnech zruším nouzáky a dám materiál od inseminky. Pokud se oplodní a ukáže se jako životaschopná, zůstává, zbytek - asi polovinu k něčemu připojím.
Matky přidávám když ne s oddělkem, tak vyjídací klíckou. Je to trubička ze včelařského pletiva, sletovaná na průměr umělé zátky od léků, nebo podle korkového špuntu, kterým je jeden konec napevno uzavřený. Druhý konec asi 10-12 cm trubičky se zacpe zátkou z těsta asi 3 cm, to se ale musí obalit alobalem tak, aby včely mohly jen k čelu a nevyjídaly zátku z boku. Obyčejně to zadělám napevno tím alobalem, nebo igelit, co je po ruce, převázat raději včelařským drátkem (pocín - je měkký) než gumičkou (tu umí rychle přehryzat) a dám malou dávku krmení 1:1. Jakmile na klícce mezi plodplásty udělají srdíčko (ne vždycky a spíš smetenec než včelstvo) a k matce se chovají láskyplně, uvolním vyjedení a tudíž je tam pořád několkahodinový odstup. Vyjedení jen z čela trubičky, boky MUSÍ zůstat zabalené, aby nevyjídaly z boku. Mimochodem stejně postupuji i u inseminky například. U zasílsací klícky - ty dobré jsou současně přidávací - vyjídací, vylomím pojistku až když mám jistotu, že se k matce chovají s láskou, tedy po 2-3 dnech. Pozná se to, když jsou včely zahryzlé do pletiva a jakoby se snaží bodat do klícky, je zle a je to chování nepřátelské. Musí se zjistit důvod a odstranit příčina. Proto vyjídací klícka s odkladem, že matku vysvobodí až několik hodin po našem vyrušení,a ž se vč uklidní a skonsoliduje.
Další osvědčený způsob je rámeček ze stejného pletiva. Z bočních louček se sbije asi 10x15 cm a pobije pletivem. Tento rámeček se vytiskne na plod, kde se zrovna líhnou malušky, jiné včely na plástu nejsou. Pod rámeček se vypustí matka. Mladušky matku neznají a tím jí přijmou a maldušky zase krmí kojičky zkrz pletivo a tím obdrží mateří feromon od mladušek. Po cca 3 dnech obyčejně matka pod rámečkem klade. Myslím, že se rámeček dá koupit dokonalý, profesionální. Poklopka nevím zda by stačila, možná ano. Nezkoušel ani neslyšel.
Smetenec dělám nerad, nemám sklep a v teple, i když ve tmě, to funguje špatně. Tu samou potíž mám s rojem (proto radši roje nemám😉).
Můj táta v tuto dobu zjara, až do jabloní, přidával matku tak, že do osiřelce novou matku prostě pustil. Tvrdil, že jí nikdy neublíží. Já ale tohle nedělám. Co jsem ale už udělal, že jsem do osiřelce naostro zavěsil rámek se včelami a plodem, na kterém zrovna matka byla.
Matka z TV je asi nejkvalitnější jakou si lze představit. Z umělého přelarvení nemá Petr konkurenci a jeho matky vydrží i 4 roky, 3 každá a tak já se chovem už vůbec nezabývám. Sám ale inseminky mám, kvůli trubcům a taky, že si na to moje včely vydělají. Beru od nich materiál do oddělků. Někde popíšu druhy oddělků, myslím, tady nebo na IF jsem o tom psal. Samosebou se nedá udělat odd z jednoho plodplástu a čekat, že si vychová kvalitní matku. Musí to být odd silný nejméně 2 rámky plodu, + smést včely z dalších dvou a toto pak jednu matku vychová kvalitní.
Prostě možností je celkem hodně, vše dělám operativně dle momentální situace, systematický chov, jak jsem psal výš, nedělám.
Co ale dělám!!!!
Ovšem toto koliduje s mojí snahou a pokusy vůbec nemít vysoké trubčáky. Ovšem to je zatím pokus a běšží první rok a ne u všech vč. Tato vč nechme pomyslně stranou.
Z běžných vč trubčí rámky vyhazuju, likviduju a dávám dolíhnout trubčáky z inseminek a nebo z vytipovaných vč se skvělými vlastnostmi. Moc o genetice nevím. Vím ale to, že vlastnosti trubec přenáší ze ¾, matka jen z jedné čtvrtiny. Ale děláme to matkou a ještě hlavně inseminovanou, kde je absolutní kontrola, přes trubce se to přesně kontrolovaně udělat nedá. Ale co se dá, je snažit se přečíslit “obyčejné” trubce těmi ušlechtilejšími. Je to nekonečný příběh a zkuste při tom nezapomenout pane kolego Mildo na efekt chlebového klásku. Není vám nic platný sebesofistikovanější chov a sebeušlechtilejší matky, když nedosáhnete efektu chlebkvásku.
Abych nezapomněl. Klícka na vyjedení, hlavně trubičková popsaná, musí viset mezi plodplásty tak, že je mírně šikmo těstem dolů. To proto, že kdyvby byla těstem nahoru, tak po ohřátí a vyjedení by mohl kus těsta spadnout na matku. Skutečně se to může stát a nijak vzácně a tak proto. Všechny mě známé zasílací klícky mají poutko pro drátek na opačné straně, než je těsto. To je ten důvod!
-------------------------------
Moje máma byla široko daleko vyhlášená chovatelka matek. Já nepokračuju, máma prodávala matky za 100 Kčs, což by bylo dnes tak 1.200-1.400 Kč a to mi nikdo nedá a tak se tím nezabývám a přenechávám to množírnám s dotacemi. Pamatuju si ale přesně jak se umělý chov přelarvením musí udělat, vše jsem to dělal - přelarvení - já a není to tak snadné, aby matky byly skvělé. Petr to dělá podle mojí mámy. Nejde o přelarvení, to zvládne každý kdo vidí a nemá třes v rukách. Jde o přípravu chovného včelstva, na něm to všechno stojí a padá a jen podle toho je pak matka kvalitní nebo mizerná. F1 se koupí jen ty druhé. Z množíren.
Tak jste mě Mildo inspiroval abych tu udělal vlákno o chovu. Tak snad až někdy bude chumelit napíšu…