»
Odpověď na příspěvek uživatele
Javali z 10.09.2026, 07:47:37
Děkuji vám oběma, hodně se mi ulevilo.
Jen to o sexu není moje myšlenka, ale Benjamina Kurase z jedné jeho knihy. A použil jsem jí v jiném kontextu než on, protože dokonale vystihuje idiocii na entou, kterou dělá nynější liberální svět. Liberálové něco zkurví zavedením nějakého “nástroje” a když si uvědomí, že co způsobili, jdou to napravovat tím nástrojem, kterým to celé zavinili. A protože se to tak napravit nedá, jediné co udělají jinak, že ještě zmnohonásobí svojí ideologickou idiocii.
Úplně typickým příkladem a hmatatekným výsledkem je Havlovo humanitární bombardování. Prostě kdo chtěl zůstat normální a odmítal liberální idiocii, bylo nutné ho k jeho liberálnímu blahu dokopat. A protože to bylo v zájmu jeho a on byl tak hloupý, že neuměl obecné liberální blaho ocenit a nadšeně ho přijmout, v rámci humanity ho k tomu bylo přimět pomocí kopanců. Jen kopance se vyměnily za bomby, protože na kopancích žádné ropuchy a jejich kámošové vydělat nemůžou, na bombách ano! Nic nového pod sluncem, kdysi ultradebilní pobožné zrůdy upalovaly za živa, také humanitárně, aby upálenému pomohly očistit jeho zbloudilou duši, aby pak nemusela donekonečna dlít bez odpuštění v pekle. A pak že je inkvizice minulostí, není! A taky, a to halvně, nezapomeňme na americkou ropuchu, která se na tom nezapomněla finančně napakovat. Tak, že její ropušata se budou v prachách válet ještě mnoho generací po jejím zdechnutí a náš koktavej venca vyskoč - velký kámoš ropuchy, udělal kulisu v roli užitečného idiota. A tak nešlo o humanitu, ani záchranu duší pozabíjených lidí, primárně šlo o zisky ropuchy a její bandy.
Ano, často nepíšu uhlazeně ani diplomaticky. Co je diplomacie? Nástroj k dosažení nějakých cílů ve smyslu osohu = zisku diplomata, přesněji někoho, koho diplomat zastupuje. Vždy je ale za diplomacií něco zištného, ryze zištný zájem, i bohulibé ukončení války je zištný cíl a ziskem je třeba přestat krvácet, jak skutečně, tak mateiálně a případně i morálně. Já ale tím, že někomu, koho nenutím a jen dávám nezištně veřejně k dispozici všechno, na co jsem za život přišel, nesleduji žádný svůj ani ničí jiný zisk. Proto pak nástroj s názvem dipolomacie (uhlazeně slizké okecávání a mazání medu kolem huby) jako neefektivní ztrátu času a energie vypouštím. Píšu pro chlapy s koulema a ne pro zženštilé blbečky, ani pro baby, jedna zdejší aktivní přispěvatelka to neunesla a nafoukla se. Škoda, tedy hlavně její škoda a škoda jejích, často trefných nápadů a podotknutí. Snad to tu čte a dělá to podle toho, co tu nejen já, píšeme všichni dohromady.
Javali
Že jste nafouklej mi došlo, vrátil jste se a to je skvělé. Bohužel jste ale před nafouknutím neapsal to podstatné. Jestli to správně chápu, mám pravdu v tom, že dokud jste dělal všechno jak jsem tu veřejně dal každému, včely se vám vedly a dařilo se vám. Jakmile jste ale z každého pěkného udělal 3 jiná a halvně se těžve odchýlil od metody Blaník, tak to vaše vč už neunesla a vlastně nepřežilo nic. A vy máte to štěstí, že vám došlo, že to byla jen a pouze vaše chyba. A to je to, co tvrdím od začátku. Za každým nezdarem je nutné hledat nejprve chybu svojí a až když se ujistím, že jsem chybu já neudělal, teprve jí hledat mimo.
No a vyloupněme z toho racionální jádro a zkusme se o tom drnu místo dna pobavit.
Pokud vím, snad to zkoušel i Tom4 a dokonce mám za to, že to byl jeho nápad. Jednou mi volal, že co si myslím o možnosti, že by úl stál na nějakém “komínu” a dno by bylo třeba půl metru pod včelami a byla to hlína. Já se toho chytil a představil si přirozenou dutinu, která vyhnila až k zemi. Co mě k tomu vedlo dám na příběhu:
Narodil a žil jsem s mámou na dolním konci vsi Domašín. Dolní konec, pomístně zvaný úsměvně Dolní Kavčina (logicky má Domaším na západním, horním konci ještě Horní Kavčina) od Vlašimi iodděluje obrovský zámecký park 78 ha anglického typu. Denně jsem chodil přes park do školy, (do první od roku 1963) a zpátky. Dostával jsem na den 2 Kčs na bus, městská doprava stála Korunu. No a za dvě ušetřené kačky byly Partyzánky za 1,60 Kčs + sirky za 20 halířů a ještě mi zbyl dvaceťák, který se dal šetřit a kumulovat na nějakou budoucí bohulibě potřebnou investici, podobnou kouření v první třídě základky. Ale jasně že jen na záchodě nebo na nádvoří zámku (nebo cestou parkem do a ze školy), hlavně aby dost tupé úči a nějací dospěláci neviděli. Ony učitelky tehdy nemusely mít vysokou školu a tak mě učila slečna soudružka jen o málo starší než já, mě 7, jí 19 a ty slečny fakt nic nechápaly (byly úplně blbý). Mámě bylo 43 a ta nechápala, co NUTNĚ potřebuju, tuplem.
Ale to jsem se zasnil vzpomínkou. Ale zpátky k dutým stromům. Bylo jich cestou do školy hned několik a některé, kam může vstoupit dospělý, je tam ještě několik i dnes. No a jako dítě jsem se schovával právě v takových stromech a kouřil jak pohádkovej drak a nedošlo mi, že se někde v koruně stromu bude hulit z díry po vyhnilé větvi a nějakej úplně blbej dědek bude panikařit, že hoří park. Proto můj úvod a zápletka. Proto vím, že dutina byla vysoká třeba 5, 10, 12 a možná některý strom jí měl i vyšší a končila dole zemí. A u nněkterých stromů dole byla díra. Určitě ale byly i duté stromy, hlavně duby a obrovské lípy, které dole “vchod” neměly. No a z některých děr - suků v koruně létaly včely, ale jen z takových, co dole neměly díru. Taky jsem viděl poraženého velikána, nahoře už odumřelé včelsatvo, ale ještě nezničené zavíječem a díra až k zemi.
A taky město někdy kolem roku 66-68 dalo dutiny zatlouct prkny a na to přibít kůru z poražených velikánů a bylo to uděláno tak dokonale, že kolemjdoucí nepoznal, že je strom dutý. A ejhle, pak se v takových stromech začaly usazovat zalétlé roje a dokud dole byla díra, tak se tam neusdadily včely, ale asi jen netopýři. Proto moje neochvějné tvrzení o tom, že včely se zabydlí samy jen tam, kde je jen jediné česno.
A můžete mi všichni věřit, že jsem ty stromy pozoroval denně několik let, protože i když bylo náledí nebo závěje, chodil jsem pěšky, abych ušetřil na důležité životní potřeby. A celou, asi dvoukilometrovou cestu jsem sledoval přírodu podél cesty, často měnil trasy se zacházkami a odbočkami a monitoroval přírodu. Tudíž na podstatné části parku.
Dřív se dospělí víc navštěvovali a já naslouchl dospělým včelařům a ptal se jich na vše, co jsem pozoroval v parku a i jinde. Myslím si tedy, že mám napozorováno, nakonzultováno a promyšleno výrazně víc, než drtivá většina ostatních. A ano, přesto jsem ale jakživ neviděl pít vosu a Goro mě dostal beze slov jediným obrázkem. A přesně takhle si to já představuju, že to má být. I přes neskutečnou životní zkušenost a dobrý pozorovací talent, podepřený reálným včelařením doma - do včelařské rodiny jsem se narodil - jsem klidně za 70 let dokázal něco přehlédnout. Jenže drtivá většina to tu bere jako televizi, jen berou a neoplácí, mlčí, prostě jen ZIŠTNĚ berou. A tohle je doslova tragédie, co v moderní době udělal internet z jinak asi celkem slušných lidí = bezohledné konzumenty, kteří vůbec nechápou, že by měli oplácet zisk informací tím, že pomohou ostatním doplněním jejich zkušeností, třeba tak, jako dal Goro fotku vosy pijící vodu.
Děkuji všem přispěvatelům, i těm ke mě kritickým. A na rozdíl od VF je tu neuvěřitelně solidní a vstřícně slušné prostředí. Děkuji i za to.
