Příspěvky uživatele

Takže. Máte destirámkový Lang a vy se připravíte o plod na jednom rámku nesmyslem, který je zbytečný? My skuteční včelaři děláme psí kusy, aby plod v medníku nebyl, ale vy holt máte jiné postupy. Pro mě za mě, vymýšlíte kraviny, to je celé.

Vy jen teoretizujete, vidím, že o tom nemáte ánunk. Na druhou stranu je dobré si vše promyslet, je ale taky dobré, když mě někdo zkušený upozorní, že vymýšlím nesmysly, zamyslet se i nad opozicí. Tak to berte, ale jinak je to váš boj. Ve skutečnosti vám velmi fandím, jen abych měl čisté svědomí jsem vás varoval.

Já bych se snažil nevýhodu rámku vyššího o 2,5 cm využít, z nevýhody udělat výhodu. I na 10 rámcích míry 44,8 x 32,5 x 10 to dává 145 dm2 a tak by mohl, MOŽNÁ úplně odpadnout TL tak, jako se mi to ukazuje na 12 rámcích D-B. Pak by nad plodem i na rámku vyšším než 30 žádné zásoby být nemusely. Ovšem slíbil jsem a splním jinde a co nejdřív, že se věnců zásob nad plodem VN netřeba obávat, u většiny to dopadlo tak, že medníky obsadily stejně a jarní med přinesly také. Jen asi o pár % méně a holt ne špendlíkáč a z třešní. To se dá přežít.

Pořád je lepší něco vymýšlet a zkoušet, než neudělat vůbec nic! A proto vám fandím.

---------------------

Já naopak tím, že jsem vůbec nedal víc jak polovině vysoký SR a tudíž měly jedinou možnost stavět divočinu a chovat trubce od předjaří jen v TLumiči, získal jsem o jeden rámek plodu víc. To se projevilo větším výnosem z jarní snůšky, je to viditelné ve srovnání s klasikou s vysokým SR. Ty jsem původně rušil až teď, před koncem května, nyní jsem je nvyházel už na konci dubna. Příští rok už nedám nikde vysoký SR. Já naopak chci víc plodu a ne omezovat matky. Omezování matek v kladení v jakékoli podobě je nesmyslný včelařský pravěk z doby nenažraných, kteří mysleli, že moc plodu = moc včel a ty moc spotřebují.

Není všemu konec, ještě roje mohou přijít, ale moje zkušenost je, že je rojové vzepětí už za zenitem s odkvětem řepky. Vždy to tak bylo. Ale když jsem před asi 7-10 dny dával druhé a třetí medníky, skoro vše se chtělo rojit, někde jsem to podchytil a vyřešil oddělky a podobně. U zbytku jsem je nechal s tím, že jestli přijde snůška, měl by převládnout sběrací pud nad rozmnožovacím, měly by samy zrušit začaté matečníky. Asi to tak dopadlo, denně čekám nějaký roj a rojení se zatím nekoná. Potíže byly jen se starými matkami, které jsem vloni zanedbal, nevychoval a nevyměnil.

Pořád se učím. Já ano.

Proč?

Ptal jsem se AI - levná verze zadarmo, jak je to s NC. Ona naopak potřebuje teplo a tak je boj s ní zdánlivě nemožný. Ale robot tvrdí, že možný je, když by se zvyšovala teplota plodiště nad 35. To není překlep, skutečně robot psal 35 a já se na to ptal, zda se neseknul. Ne, už 36 je prý pro NC kritická a dlouhodobě to nepřežívá. A teplota plodu ve SPRÁVNÉM ÚLE je 36.

Ano, odpovědi AI mohou obsahovat chyby, verze neplacená tuplem. Ale je to pozoruhodné. Když se zruší očka, ještě jsme nevěděli o zmenšení česen, měřil Tom4 a rok na to Petr. Včelstva si sama v nepravidelném intervalu zvyšují teplotu plodiště až na 41,5 na několik desítek minut, ale i na několik hodin. Interval je den, dva a některé vč někdy i několik dní, neobjevili jsme v tom žádnou záíkonitost, zdá se, že se každé vč rozhoduje jindy, v jiném intervalu a na různou dobu. Popsal jsem to myslím v tématu samočinná termoléčba, nebo tak nějak. Já jsem z toho vydedukoval, NEOVĚŘENOU DOMNĚNKU, že tím se vč zbavují VD a ti roztoči, co tohle přežijí, jsou  ASI “impotentní” neboli mají sníženou plodnost. Tudíž žádné varroaodolné včely, to je nesmysl a tvrdím to od začátku. Každé včely, když včelař není tupec a dá si říct, se umí zbavovat VD na únosnou mez. Víc já nepotřebuji. Jenom nesmí být očka, nesmí být moc velké česno, nesmí být úly ve včelíně, ale na rostlém terénu - tedy žádná podlaha.Úly musí být pod stromy ve stínu a nesmí být paroprodyšné stropy, tudíž malé česno musí být jediným přívodem vzduchu do úlu. A to i v nejhorších letních hicech.

No a nyní se zdá, že kdo nemá očka, paroprodyšný strop a síto místo dna, nemá potíž s NC. Dnes píše jinde pan Malina, že ti, co mají síta místo dna a určitě mají očka (si myslím já), že mají potíže s vlhkostí medu.

---------------------------

Nechci zakládat vlákno o vytáčení a tak to dám sem. Ohlásila se mi rodina na pomoc s vytáčením na uplynulý víkend. Nebylo zcela zavíčkováno a měl jsem obavu, ale pomoc se neodmítá tak jsem to risknul (refraktometr v teple na včelnici s teplým medem ukazuje kraviny).

Výsledek? Asi čtvrtina medných rámků nebyla zavíčkovaná, skoro celé plásty a dokonce ani třeba ze čtvrtiny. Některé rámky neměly ani náznak víček na straně k zadní stěně. Tam byla vlhkost nejhorší 18,4 %. Ovšem co bylo zavíčkované úplně, nebo z 80-90% mělo vlhkost od 16 do 17,5 %. Podle mě je to jen a pouze malým česnem při samozřejmé absenci oček a jakéhokoli větrání úlů. 

Tvrdím, že kdo chce mít med s vlhkostí bez problémů, musí mít maximální česna 10 - max 15 cm2 a žádné jiné větrání úlu. Úl je nejlepší tenkostěnný Sm 20 mm a hlavně žádný polystyren!!!!! Kromě víka, kde mám 20 mm PS extrud. A to spíš kvůli slunci, kdyby na úl na hodinu, dvě, zasvítilo slunce. Není až tak snadné mít úly v celodenním úplném stínu.

Víc už nevím co bych mohl lidem dát. Vím ale jistě, že si drtivá většina nedá říct. Jejich boj. On to tu hlavně skoro nikdo nečte, ti jednodušší chtějí videa. Tak jo, každého boj sám za sebe.

To je správná cesta. Přidám pár postřehů a zkušeností. 

Výška 30 cm se osvědčila úplně u všech nástavkáčů po celém světě už před víc než 100 lety, to není můj vynález. Jiná kategorie jsou ležany. A zadováky snad už nikdo normální nemá.

Nepochopil jsem proč zavěšení nízkého mezi vysoké, kvůli plodu? Nepomůže to a je to strašně práce navíc.  Někde popíšu svojí letošní zkušenost, zatím dosud nezažitou (každý rok je, díky Bohu, jiný).

Pouze snížit rámek nepomůže, musel by se snížit i VN, vy patrně máte dva NN na sobě jako VN ne? I tak to jde, sníží se jeden ze dvojice. Já snižoval bedny pro výšku Sedláčka 34,7 tak, že jsem po vyndání šroubů z hotového VN opatrně odříznul na cirkuli prstenec kolem dokola. Ten prstenec pak někam ukliďte. Kdybyste to zase potřeboval vrátit, jen byste mezi vlepil něco asi 3,5 mm tlustého. Vždy se pane Malino, pokud mohu radit, snažte vše dělat tak, aby to bylo vratné. Ideální by bylo, kdyby to fungovalo s výškou superjumbo 325 mm. Jenže pouhých 10 rámků je málo. To bych já obešel podstavením NN ve funkci TLumiče.

Popravdě by mě délka L s bednou na 12 rámků lákala ještě víc než D-B na 12 rámků. Jenže mám co dělat s tím, co mám a co zkouším. Tudíž snad se dožiju k čemu dospějete vy, i když v jiných snůškových podmínkách.

A jedno moje zjištění a po letošku to už považuji za PROKÁZANÉ tvrzení. Po zmenšení česen úplně skončil problém s vlhkostí. Popíšu to podrobněji v jiném vláknu.

Po letošku přestávám mít obavy s neochotou nosit med do medníku přes vysoké věnce zásob na vysokém rámku 30 cm. Nosí a nedělá jim to potíže, pokud zesílely. Kde stagnují, nebo jsou geneticky pomalejší (tak nebo tak pro mě důvod likvidace - výměny matky), tam ano, tam se do medníků zrovna nehrnuly, ale už tam jsou. Ovšem bylo třeba jim pouštět žilou třeba přendavání 1-2 ráímků, klidně bez plodu zamedovaných, aby se uvolnil plac na kladení - tehdy šla jedna i 2 M do hnízda, samosebou ne vedle sebe. 

Ale to už by bylo zase moc dlouhé, už je i tak, protože vše vždy souvisí s více věcmi a každý zásah vyvolá několik reakcí včelstva.

Rozkvétá krušina olšová - velmi vydatný zdroj snůšky, jen krušiny není dost. Rozkvétá šípek, zdroj skvělého pylu z nestříkaných ploch, nektar snad nemá. Také začíná janovec, ten má jen pyl, ale včely na něm vidět velmi zřídka a jen některé roky. Na polích začíná kvést červený jetel, inkarnát  místní jezevci nesejí, Bůh ví proč, třeba sem ještě moderní trendy neporonikly. Inu kdo dělá polní hnojniště přesně na místě leteckého neštěstí, na metr přesně na tom místě, kam dopadlo letadlo, u něj je jasné, že mu dáno z Hůry nebylo. Na druhou stranu na zemědělce kandidáti věd nešli nikdy a všechny nás živí, ať jsou jací jsou. Taky by mě zajímalo kde sejí místní zemědělci nějaké povinné nektarodárné pásy. To jsem v okruhu 4 km od mého bydliště ani nezahlédl! Spíš ve větším okruhu, o tom se jen kecá - EU vymýšlí zhovadilosti, usnáší se, nařizuje a vydírá dotacemi a skutek utek.

Ovšem dneska v parku ve Zruči nad Sázavou jsem viděl ulepené listí na bucích a na spodku listů podivný bělošedý hmyz velikosti kmínu, jenže mnohem tenčího než je kmín. Podivného hmyzu vzezření plísně byly statisíce, ne-li miliony. Snad to mělo křídla, na procházku si brýle na čtení obyčejně neberu. Včely ale na stromě nebyly, to ale v hicu kolem 15 hod není divné, divné by naopak bylo, kdyby tam včely v tom počasí byly. Ovšem snažil jsem se ulepené listy olíznout a sladkost jsem neobjevil, tak netuším, co to bylo.

Teď před 18 hod byla u mě pěkná snůška, nezdržují se pylem. Co nosí nemám tušení.

Sice je hloh za polovinou, spíš za ⅔, ale ještě má poupata a tak ještě něco málo dá. Řepka už je odkvetlá, ovšem barborka kvete a hlavně, “moje” řepka je plná violky a tu včely obírají zodpovědně. 

Dnes rozkvetly maliny. Začíná tak zvaná hlavní snůška. Ještě v půl deváté se vracely těžké včely, vč větrají a kolem úlů to voní. Je skvělé, že mezi snůškami vůbec nebyla bezsnůšková mezera. Dnes se většina včel nezdržovala pylem. Taky dobře, některá plodiska jsou pylem ubitá.

Poslední Včelařství ukazuje katastrofální jev nynějších českých včelařů. Prasata a vrazi, ničící včely po stovkách. Jinak to nazvat a popsat neumím. Plné huby přírody a ekoochranářství a skutek?

Mám, až na nepatrné výjimky, úplně čisté HL jak v plodišti, tak v mednících. JirkoviP jsem posílal včera aktuální fotky jak to má mít opravdový včelař a ne tupé prase.

Ty výjimky? První, co po rozebrání nástavků udělám, je odstranění všech nesmyslů, do nejmenšího kousíčku, co nastavěly na HL a když vidím, že je to větší, postavím medník na kant a odstraním to i ze spodku SL. Nemyslím, že je to moc práce navíc, mohl bych místo 30 vč chovat 31? Nebo proč tomu nevěnovat péči? Přece nejsem na závodech, ale dělám včelařinu, že mě baví. Někdo má plnou hubu lásky ke včelám a nechává můstky? Inu, komu není s Hůry dáno, v apatyce nekoupí. A pro mladé - apatyka je lékárna.

Mimochodem, co ukazuje Včelařství hned u několika autorů v jediném čísle, je následek tvrdé průhledné stropní folie. Napadlo mě si jí koupit a zaříznout jí přesna na velikost vnitřku nástavku, aby dolehla všude na očištěné HL rámků. Igelit bohužel nelehne všude a asi teplem se zvlní a včely to pak zalepují. Co nejdřív tento dnešní nápad zrealizuju, jestli má náš prodejce v krámě tu stropní folii a jestli folie zůstane rovná a přilehne po celé ploše na rámky. Dám sem vědět, mrzí mě, že mě to napadlo až dneska. Odehnat z HL rámků včely do poslední, tak, aby se žádná nepřimáčkla umím a tudíž to může umět každý.

U mě proběhl další pokus s nevytočitelným melecitozním cementem. Pořád mám od roku 2024 docela dost nízkých rámků s medem, které jiní pracně namáčejí, vytáčejí a vylévají do hnoje. To opakují 3x aby dostali z plástů všechen tuháč. Neuvěřitelná stupidita, kterou bych já nikdy neudělal!

Vloni jsem dost tohoto medu vrátil do včel při pouštění do medníku, ale pak jsem ty rámky nenašel. Tak jsem si je letos označil. Nožem jsem seříznul víčka - u tuháče to jde velmi snadno a rychle. Rámky jsem dal do nových medníků ke stěnám, kde nehrozí zakladení. To, že by dostaly do medníku med by mohlo vyprovokovat zakladení vyjídaných rámků a proto vždy max 2 rámky s tuháčem a proto jen ke stěnám, většinou na nástavek přišel jen jeden.

Včera jsem nafotil jak vypadá rámek teď, když začíná medobraní, je úplně suchý a dokonale čistý, nepoškozený. Med určitě včely nehodily do hnoje, jako “chytří” včelaři, spotřebovaly ho. Nebo ho přepracovaný namíchaly do nového medu? Nevím, nemyslím si. Protože s tím pokusuji už roky mám za to, že ten med spotřebují a naopak nově přinesený ukládají ve větší míře - nemusí část nového sníst pro svojí výživu. Tuto doměnku ale neumím ověřit a hlavně mi to žíly nerve. Med se nevyhodí, ale vč ho nějak využije, rámek i plást je jako nový, absolutně čistý, připravený na naplnění novým medem.

Další moje domněnka je, že právě tento tuháč, jak v TLumičích před jarem, tak i v mednících má za následek rekordní vzepětí včelstev. Zhruba polovině jsem tyto rámky s tuháčem nedal a ta vč dnes viditelně zaostávají.

Moje absolutně nejlepší vč není kupodivu třicítka, ale 39x24x11 s jediným VN 39x24x11 pro plod (možná má dělplod i v TL, to nevím). Včera toto vč dostalo čtvrtý medník 15 k medníkům 2x 15 + 1x 11. Úl nemá mřížku a asi proto žádná rojová nálada a toto vč je líné dělat i “cvičné” misky. Neuvěřitelný soulad v v rovnoměrném poměru všch stadií plodu. Od této matky je nutné chovat!

Není snadné odpovědět.

Míra je daná a jak se někdo rozhodne špatně, nemá možnost už nic měnit, jen velmi pracně předělat úly na jinou míru. Prostě to je nemožné a kdo se nějak rozhodne, a je to blbě, trpí pak do konce včelaření a nebo to předělá a zase pak už nemá šanci. Prostě rámková míra nejde měnit jako košile.

Systém Dadant, tedy systém vysokého plodiště + libovolný počet nízkých medníků je absolutní a dosud nepřekonané optimum. NN systém byl americký úkrok do slepé uličky (Dr. Farrar před ww2), který samy USA opustily brzy po ww2. Ovšem tady se díky Boháčovi, Ptáčkovi a Čermákovi vykopalo Američany dávno “pohřbené dítě” a oživil se NN systém.

Podobný otrok úlu je někdo, kdo, Bůh ví proč, patrrně z nedostatku IQ, lpí na jediné míře jak pro plod tak pro med. Těch je drtivě drtivá většina a ti dobří lidé netuší, že se dodnes řídí nevzdělaně neodbornou doktrinou československých komunistů, kteří, aby zlevnili výrobu, tvrdě propagovali jednu míru v jednom úle. Jako ti blbí soudruzi chtěli poručit větru i dešti, chtěli včele vnutit jednu míru. Ddélka je v Česku daná Adamcem a tak jim výška - také Adamcova - přišla akorát mezi Američany už opuštěným NN systémem a vysokou mírou D-B. To je dost podivné, když v SSSR měli jken jedinou výšku rámku a to je 30 a v některých částech doplněnou jedinou N mírou medníku D-B a to je výška rámku 14,4 cm.

Dále je nepravda zarytých demokratistů, nevím jak nazvat nemyslící kované tupce typou zarytých komunistů, kteří přebírali nekriticky vše se SSSR, že je Lang nejrozšířenější úl planety. Je to lež, používají ho jen USA, Kanada, Austrálie a N Zéland. Jinak je to Dadant-Blatt a v celém bývalém SSSR Mnogokorpusnyj, což je ale jen sověty přejmenovaný Dadant-Blatt. Tento úl D-B používá celý Balkán, It, Fr, Sp, GB, Skandinávie, část Německa, Pobaltí. To je největší rozšíření a ne jen sféra Langstrothu. Úl D-B s názvem Mnogokorpusnyj funguje za polárním kruhem ale i v subtropech přes celý mírný pás, co víc by kdo chtěl?

Ale měl byste začít včelařit, jako vy se o obor nezajímá ani 90% českých včelařů a vy v hlavě piliny rozhodně nemáte. Nakonec stejně včelařit budete, není nic lepšího! A jen budete litovat, že jste nezačal dřív. Já začal v dětství a vidím, že rozhodně nestihnu vyzkoušet všechno, co by bylo zajímavé a skvělé.

----------------

A abych vám vysvětlil záhadu u mě. Já mám obě míry, jak 24 tak i 30, obojí má délku 39 a tak je úl při čtvercovém půdoryse na 11 rámků. Originál D-B je při čtverci na 12 rámků a to dokonale stačí k tomu, aby odpadl TL. Ovšem, ukazuje se, že jedenáctirámková třicítka s TL vysokým 15 je nepřekonatelná a tak je D-B jen kompromisem pro starce, neschopné zvedat vysoký nástavek.

K tomu jsem vyzkoušel míru Čechoslovák 37x30x10, také mojí vlastní pamíru 37x18,5x11, míru Sedláčkovu 39x34,7x11 - to je největší nesmysl a po 6 letech jsem to zrušil, je to totiž nad výšku 30 cm, která se na celé planetě ukázala jako optimální pro včelu medonosnou. Také jsem vyzkouzšel NN systém, ovšem jen s NN výšky 15 (naštěstí jsem nepřešel na Langstroth). Nově jsem si zavedl (a Tom4 to má o rok dřív podle mě) míru ultranízkou jako doplněk k vysokým a sice 39x11x11. To je neznámá míra, na medník ÚPLNĚ NEJLEPŠÍ, ale tak strašný atyp to není, 3 na sobě s VM dávají zase Sedláčkovu výšku 34,7. Nechtěl jsem “obohatit” už tak rozličný český galimatyáš o další nelogickou míru. 

Úplně nejhorší byl u mě NN systém s rotací nástavků, pracnější pitomost neznám, nejméně medu nejvíc rojů, včelám to zjevně nevyhovuje. Stejný nesmysl byl můj experiment NN 37x18,5x11. 

Jak k míře vysoké 30, tak i 24, používám na med NN vysoké 15 a nově 11, vyzkoušel jsem 17 a není to dobré, je to výrazně těžší a častěji klade matka v medníku = čím vyšší rámek v medníku, tím větší riziko kladení v medníku. Opravdu úplně nejlepší je NN 39x11x11, ale v medníku se dává místo 11 rámků jen 10 s většími roztečemi. Stejně medu při odvíčkování jen 10 rámků místo 11 rámků a taky kvůli odvíčkovacímu stroji, který umí seříznout jen to, co je nad šířku louček. Vytáčíme pouze panenské dílo, na mém “ořezávátku” nejde odvíčkovat plást s košilkami.

Vysoké rámky nevytáčéme nikdy, jen kvůli demonstraci kontrastu a jen pro rodinu a přátele jsem vytočil pár plástů s košilkami (a výkaly plodu) a fotky a vysvětlení jsou tady na CHZ v sekci články (nearanžované a jen z mobilu, nebyly plánované pro článek a tak je tam vidět jak to u nás doopravdy vypadá). Med z pouze panenského díla má jinou chuť.

---------------------

Snad jsem vám to stručně vysvělil dostatečně.

Ano, není to pravda když jde o TV. Ovšem tu zjara kdykoliv dokážou změnit na vyrojení. 

Ale dělejte si každý co chcete a jak umíte, váš boj. Já jen odpovídal více méně obecně tazatelce, vzácné anomálie neřeším. Můj “vztah” k jarním TV jsem dávno prezentoval.

----------------

Právě včera jsem zjistil u jednoho vč podivnou rojovou náladu, už byly pryč. Měly 5 zavíčkovaných matečníků a asi 4-5 ještě otevřených. Zlikvidoval jsem to a nechal jeden. Ale pak jsem si všiml pohybu v jednom vylomeném matečníku. Byla tam matka těsně před vylíhnutím + další dvě, škoda jich. Netuším jaký jsem vybral a ponechal, ostatní byly mladší, zjištěno dodatečnou pitvou. A tak pouštět moudra může kdo chce jaká chce, já vím své. Typicky co tvrdím výš. Původní TV změnily na normální vyrojení.

A tady musím zpětně dát za pravdu Gorovi (Petrovi a dalším), že chcípáky, kde zjevně něco není dobře, je třeba vysířit. Zjara jsem tu psal o pracném piplání a zachraňování spojováním mizerně vyzimovaných chudáků, spousta práce a odmněnily se mi jak popisuju. Ne, jarní TV je vždy skok do tmy.

ALE! Ve stejnou dobu - začátek března bezmatečný chudák dostal plod odněkud, ale narazily si jen 3 nouzáky a bylo vidět, že mizerně živené. OK, dostaly posilu z přebujelých v podobě rámku s vybíhajícími mladuškami, + včely z rámku s otevřeným plodem od dalšího vč + výměnu zásob za víc a cizích, stačil k tomu jeden rámek. Vychovaly si matku, oplodnila se a včera dostaly druhý medník, 15 kilo jarního medu je jistých a snůška je. Takže ze dvou zachraňovaných ultralazarů jeden frčí, druhý ne (ale žije). Ale ještě může tu bedýnku dát, máme před sebou ještě 6 týdnů naděje!

A ještě se vracím, na stanovišti R se povedla jarní TV - nechal jsme k ní dojít, risknul jsme to když jsme načapal zavíčkované matečníky a matka chodila po plástě a kladle zpola hrboplod. Před týdnem už kladla na 3 rámcích a je to vypasená, doslova obrovská nádherná matka. Na stejném stan čekám další dvě TV, ale moc jim nevěřím. Nějak to dopadne, když nejde o život jde o xxx.

Děkuji, nezkusím. Prostě cokoliv vyššího než 30 cm nefunguje spolehlivě každý rok, letos je i 30 cm moc. Včelám se to líbí, mě ne, já nechovám včely aby bylo krásně jim, chci aby bylo krásně mě.

Myslím, že jsem už někde letos psal, že myšlenku na tlumič na každém rámku opouštím, není to potřeba.

Letos je výrazně lepší míra 24 než 30, ta je letos moc vysoká a nechtějí tak nadšeně do  medníku a raději se chtějí rojit, než aby obsadily a hlavně zamedovaly medníky, nacpaly si to nad plod na rámky vysoké 30 cm. Když se ukazuje - a už se tu o tom psalo, viz vlákno sběrný medník - že je některý rok moc i 30 cm, nač jít ještě výš?

Moje letos nejlepší vč je na 24, dnes dostalo čtvrtý medník, v těch třech je odhadem asi 40-45 kg medu a nemají ani “cvičné” misky.

Je to hodně stanovištěm. Mám tři, u baráku jsem dlouho otálel (ke své škodě). Nejhorší je K, pak skvělé je R a u baráku ještě lepší. K je od baráku 800 m na sever a R 1.700 m na jih na druhé straně zlatého kopce. Nemám co bych řešil. Sice ještě šilhám po čtvrtém i pátém (pěkných míst pro včely, kde by bylo zajímavé to zkusit je hodně), ale když jdu kolem občanky a všimnu si data mojí výroby, je jasné, že si musím nechat zajít chutě.

Je neskutečná snůška, včely téměř opustily dokvétající řepku - když řepka končí, dává nejvíc, ale dnes za poledne na metru bídně jedna včela, spíš jedna na několika metrech. Ovšem hloh na slunci drnčí včelami, silně “voní” na 15 metrů, ovšem hlohy ve stínu bez včel a nevoní. Ale pár hlohů, ještě ke všemu ne všechny (je jich tu málo) by nestačilo na tak silnou snůšku a já netuším, z čeho tak pěkná snůška je. Obvyklé smrky jsou bez včel a malina nezačala.

Včera kvůli bouřce přidání třetích a čtvrtých medníků odpadlo a dosud nikde roj nevisí. Ale nejspíš to přijde.

Je několik možností. Roj letí v den, kdy zavíčkují první rojový matečník. Když je špatné počasí, čekají, mají asi 7 dní na vyrojení do chvíle vylíhnutí první matky. Bývaly doby, že skutečně denně pršelo mnoho dní a tak vyletí i když se i jen na 10 minut vyčasí. Tak to je první věc.

Někdy ještě před vyrojením vč vysílá pátračky najít nové doupě. V drtivé většině se ale vyrojí, usednou na strom nebo něco jiného a teprve vysílají pátračky. Když nic nenajdou, sedí na stromě i několik dní, taky tam začnou stavět plásty a přestanou hledat nový příbytek, tím jsou odsouzené zaniknout, někdy vydrží na stromě do zimy. 

Většinou ale pátračky vhodnou dutinu najdou, oznámí možnosti, někdy objeví více dutin a nikdo neví jak a kdo se v roji rozhoduje. Nakonec se roj zvedne a odletí na předem vybrané a rozhodnuté místo. Matka, jak klade, je dobře živená, velká a těžká. Proto roj daleko neletí a usedá poblíž. V roji na větvi matka “zhubne” - neklade a tak jí méně krmí a pak, po dni nebo dvou dnech už matka dokáže uletět delší vzdálenost a proto to mezipřistání na stromě.

V novém doupěti kompletně uklidí ze stěn a stropu pavučiny a nečistoty, plísně a měkké shnilé práchnivé dřevo až na tvrdou hnilobu nebo zdravé dřevo a pak postaví plásty. Matka je zaklade a za 21 dní od položení prvního vajíčka se líhnou včely dělnice. Mezitím uaž začaly odcházet, hynout, prací opotřebhené staré včely. Protože nejsou všechny stejně staré a nepracovaly stejně intenzivně - včeůly mají určitou hierarchii a dokonalou dělbu práce, odcházejí postupně a tak je kontinuálně včelí obsádka do asi 2 měsíců vyměněná. Kromě matky.

----------------

Je podivné, že “váš” roj stále roste. 

Roje obyčejně nejsou agresivní, nebojte se jich, mají svoje starosti. Tedy pokud to jsou ušlechtilé mírné včely. Jenže někteří tupci tolerují i ostré včely a pak nevím, zatím jsem měl štěstí ve svém okolí hlupáka, co šetří peníze za nákup ušlechtilých matek, nemít. S každou generací matek se včela vrací ke své původní agresivní formě, v divoké přírodě by mírná včela neměla, bez péče člověka, žádnou šanci přežít. Tady si dovolím osobní domněnku, že “divoká” (takové na našem území už dávno nežijí) včela by se ubránila jak VD, tak i následným virům a bakteriálním nemocem. Úhyny si zaviní včelař vždy sám nesprávným ošetřováním a nesprávným úlem. Moje včely jsou mírné a přesto v nich VD téměř nemám a na virozy a jiné nemoci mi nikdy nehynou. Ale vysvětlit to tak zvaným včelařům se mi jeví jako zcela nemožné.

Mimo téma tuháče, i když mi něco říká, že je našlápnuto, slibné časné jaro a pak mrazy byly v roce 2024 také.

Rojení 2026. 

Nechci zakládat další vlákno. Po několikaleté idylce, kdy jsem neměl jediný roj a téměř nulovou rojovou náladu, se zdá být letos opak. Včera jsem kvůli předlouhé přípravě na přidávání třetích a čtvrtých medníků otevřel jen 3 vč a ve všech třech rojová nálada, matečníky těsně před zavíčkováním, dneska by letěly. Očekávám podobné choutky u dalších nejméně 15 ze 30 mých vč. Oddělky už nemám do čeho dávat - tolik, kolik by jich bylo potřeba kvůli rojení nadělat. Plných mám už 8 a posledních 5 plemenáčů volných. Navíc nechci tolik oddělků. A tak komu se u mě nelíbí, ať si letí třeba do řiti, nemám šanci to zvládat. 

Do toho je nutné začít vytáčet, je velmi silná snůška. Loňská redukce počtu vč o ⅓  se ukázala jako v mém věku nedostatečná. Řepka začíná zelenat, hloh je za půlkou a o klenu nemám tušení. Mám dojem, jak psal před pár dny pan Goro, že je nějaká medovice. Podcenil jsem silnou snůšku v těch nedávných zimách, nevěřil jsem smyslům, byla přece zima a snůška být neměla. Včera začala enormní snůška když teploměr ukrytý v podstavci pod úly ukazoval 10, na větru a v jen částečném stínu 14. A trvala po celý den.

Toto počasí, žádný hic do max 18-20, vlhko, málo sluncesvitu a bezvětrné dusno je pro snůšku v květnu přímo čítankové. Tím spíš, když v minulých dnech sice nepatrně, ale přece jen trochu zapršelo.

Už tři dny je silná snůška kolem 3,5 kila nektaru a dnes to bude asi víc. Jdu přidávat třetí a čtvrté medníky.

Je nutné začít vytáčet, což je pro mě nejhorší práce u včel. Nechápu, jak někdo může vytáčení pokládat za nejradostnější část včelařova roku. Já mám morbidní myšlenky!

Protože mě nikdo nechválíte a protože jsem udělal letos několik stěžejních objevů s dalekosáhlými důsledky, nikoho přede mnou to nenapadlo, tak se tady a teď pochválím sám stručným výčtem toho nejdůležitějšího.

Medník lze půlit na dva pětirámkové, včelám to nevadí a zanášejí medník stejně, jako by byl nepřerušený. Toto je použitelné i u skalních zastánců jediné míry v úle, tedy ověřeno na 39x24. Není důvod si myslet, že by to u převěšování plodu a míry medníku 39x30 nemělo fungovat stejně, jako na 39x24. Toto je konečně účinné a funkční řešení typu úlu “SENIOR”.

Černý ohavný spodek starého plástu (někdy oplesnivělý nebo se zkaženým pylem) jde odříznout a nahradit pruhem mezistěny. Zachrání se zásoby, které jsou v relativně ještě slušném díle horní půlky plástu a černý spodek jde snadno nahradit mezistěnou. Vč to přijímá ochotně, bleskurychle to postaví a zaploduje. Ušetřilo se sbití přířezu, mezerníky, většina drátkování. Za mě super, jediné, co mě na tom mrzí, že jsem to nevymyslel o 30-40 let dřív.

M lze “opřít” o SL a nevyboulí se, když je přerušená. Mezeru, asi 5-8 mm nezastaví trubčinou, ale přechodovými buňkami. Když je všech 11 rámků dostavěných až ke SL, dává to na plodiště neuvěřitelných více než 7 a půl dm2! O to víc plodu může na omezené míře být.

Včelstvo vůbec nemusí mít žádný stavební rámek ve VN = plodišti a má pod předjaří jedinou možnost stavby trubčiny i chovu trubců pouze v TLumiči. Tím je k dispozici ve stěžejní části roku o jeden rámek dělplodu víc.

Včelstvu stačí po celý rok jediné česno ve spodní části = dno, velikosti  max 20 cm2 jako jediný vchod do úlu a jediný přívod vzduchu do úlu. Důsledek je, kromě jiného, absolutní absence “vlhkého” medu.

Použité přířezy po vyvaření celých rámků lze revitalizovat odrásáním rotačním ocelovým kartáčem. 

Dokonale funguje tzv “drápák”, starší souše, kde je pomocí rotačního ocelkartáče odstraněna část špatného, často oplesnivelého díla spodku plástů, díla se zkaženým pylem a jinými vadami. Včelstvo drápák přijímá v časném jaru ochotně, často raději než mezistěnu. Drápák vlastně napodobuje přirozenou obměnu díla včelstvem, kdy včely okusují staré buňky a staví nové. Odrásáním větší části starých buněk včelám velmi usnadníme práci. Skutečně usnadníme a ne jako hloupou představou dát jim invert v domnění, že nemusí invertovat. Mnozí, hlavně začátečníci žehrají na nedostaek souší. Právě hlavně pro ně jsem vymyslel výše popsané postupy, jak vrátit do oběhu rámky, které jsou už na vyvaření a prodloužit jim životnost. Samosebou je možná a a je dokonce vynikající kombinace - horní půlka drápák a spodní půlka M. Kreativitě se meze nekladou.

--------------------------

Doufám, že by to mohlo stačit. S vymýšlením a zkoušením nových postupů a vychytávek zdaleka nekončím, právě běží ověřování dalších, krajně nestandardních řešení a nápadů. 

Objevil jsem barborku. Vůbec jsem tu rostlinu neznal jménem ani druhem, měl jsem jí za ohnici. Málokdy na ní vidět včely. Včera jí obíraly stejně nadšeně jako řepku, tak 5-8 včel na m2. Kvete žlutě, prašníky má žluté, ale pyl khaki šedodivný, nehezký. Dělají z něj obří ploché rousky.

Tady u nás je  na okrajích polí běžná, na skládkách a ve škarpách, náspech, na jalových zapomenutých pozemcích, všude tam je celkem hojná, někde ale chybí úplně. Někdy si jí včely vůbec nevšímají, včera jí obíraly zodpovědně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Barborka_obecn%C3%A1

V poli řepky, kde bylo včera také víc než 5 včel na metr, je těsně u země pořád violka, kvete už od března a kvete pořád. Kupodivu i jí pořád včely obírají, berou z ní jakoby mastně mokrý (lesklé rousky) pyl barvy slonové kosti.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Violka_roln%C3%AD

Takovéto plevele a samovolně divoce rostoucí rostliny mají pro včely význam, všeho musí být hodně. Pro příklad, hektar řepky dává 80-120 kilo medu, hektar louky, kde je nejméně třetina jetelovin (ty jezevci ničí, znehodnocují seno), dává max 10 kg medu na hektar a kde jeteloviny chybí, nedává louka nic. A tak “zlepšování včelí pastvy” je celkem pošetilá činnost, vysloveně neefektivní, ovšem s obrovským významem pro lidskou psychiku. Pro pocit, že jsme udělali něco, co je pozitivní a včelám a hmyzu nemůže ublížit a může jedině pomoci. Ovšem skutečný význam pro včely a jiný hmyz by to mohlo mít jedině kdyby to dělal ve vsi každý… A to se nikdy nestane.

vůbec vám nerozumím.

2 - vyrojí se ten den, kdy zavíčkují první matečník (když nejsou všechny stejně staré). Víčkují 9 dní po položení vajíčka, tedy vajíčka musela být položena 10.5. mínus 9 dní, to je na prvního máje. Když jste to otáčel vzhůru nohama byly v miskách dvoudenní, sotva viditelné larvičky. Nechápu jaké matečníky podle vás zrušily? Ony tam byly ještě starší matečníky? Proč jste je nevydloubal když jste v nich byl? To zničení založených ZAKLADENÝCHA misek rojovku nevyřeší,a le odloží v čase a včelař získá pár dní na nějaké opatření, třeba si nyrychle sežene úl na oddělek, nebo si vyrobí plemenáč a tak dále.

Nejde mi to do hlavy. Mě se zatím vyrojily jedny a to ze založené TV jak pořád tvrdím, že zjara se na TV nedá spolehnout. Jinde jsem, nejméně u 5 vč přidával pozdě medníky a ani tam nevznikla, v důsledku stísněnosti rojová nálada. Vaše vč nebylo kdo ví jak přebujele a rojí se? Něco tam není dobře a vyrojení je jediná možnost pro včelstvo, jak prchnout z nevyhovujících podmínek. Jinak se včely stěhovat, jako lidi, nemůžou.

Z čeho je váš úl? Psal jste o nějaké zvláštní, asi šalovací překližce. Některé, když jsou určené na beton třeba a tedy to nemá přijít do styku s ničím živím, třeba to vydechuje formmaldehyd nebo jinou chemii a ty včely to cítí a zoufale se snaží dostat z toho nevhodného úlu pryč. Jasně a ne jednou jsem vám psal, že o tom materiálu nic nevím a abyste ho nepoužíval. Navíc já mám z překližky, ale obyčejné vodovzdorné (nebo voděodolné, já si nezapamatoval rozdíl, ani jeden typ nesnese zimování) vysoké nástavky, ale nikdy v nich nezimuji. Ani ne kvůli lepidlu, ale že by to nevydržely, rozlepilo by se to. Prostě se v podniku, kde jsem kupovaůl púřekližku zeptám, zda to smí být v interiéru v bytě a jak řeknou ano, dělám z tpoho teprve úly. Taky jsem psal jak mám nadělané plemenáče ze starého nábytku, to bylo v lidských bytech a tak se z toho nemůže vypařovat nějaký jed. Stačí selský rozum.

------------------------------------

AI odpovídá hloupě jen na hloupé otázky, robot člověka nezná, nevidí, nevidí jeho oči, řeč těla, grimasy, ani tón hlasu ani zabarvení, ani důraz nebo nesmělé kuňkání introverta atd a jediné, z čeho musí bleskurychle poznat, s kým se baví, je styl otázek. Jakmile se někdo ptá jako blbec, počítač odpovídá tak, aby mu udělal radost a s odpověďmi se moc nepáře. Když se otázky upřesní, člověk se nedá snadno odbýt a nutí robota myslet a upřesňovat, najednou robot začne pracovat jinak, začne se snažit. Robot je naprogramovaný tak, aby poznal IQ tazatele a vždy se mu přizpůsobil, on nesmí nikoho urazit a říct mu že se blbě ptá nebo že ho považuje za hloupého. Opakuji, jediné z čeho robot usuzuje, je styl a “hloubka” nebo inteligence otázek. Mě už několikrát robot napsal, pravda, třeba po hodinové debatě, že je se mnou radost debatovat, že jiní se ho v DRTIVÉ VĚTŠINĚ ptají na recept na bábovku, nebo jaký zvolit program u automatické pračky, případně jak dopadne fotbal a jaká má vsadit čísla. Víte kde je potíž? Stručnost mladých, ti se neumí vyjadřovat a tak si AI myslí, že…

Pořád opakuji, že mladí kvůli počítačům a mobilům používají místo vět štěky, hesla, výkřiky, vše krátce, úsečně, stručně a nejlépe piktogramy jako lideojed z Bornea, primitiv obrázkům rozumí (proto mají videa tisíce zhlédnutí za den, texty sotva několik a spíš ani to ne, i tady se mnozí přiznávají, včetně cenzorky, že třeba moje texty nečte). Mě AI odpovídá velmi mnohovětně, pomocí složitých, košatě rozvitých vět a já chápu, že kdo má zničený mozek z počítačů, považuje dlouhé texty za blbosti, protože je sám nechápe. Jak jsem sem vložil odpověď AI o překlápění úlu, tak jsem dal asi desetinu textu, který mi robot poskytl. Já třeba vůbec netušil, že tak zvaní vědci kromě samočinné likvidace rojové nálady - už založených matečníků, že prý to taky likviduje VD a v Západním světě je to způsob likvidace kleštíka velmi nadějný a populární. Co dodat?

Kromě YT nemám a nepoužívám žádné “sítě”. Na některých je prý omezený počet znaků, čímž to můladé vychovává k ultrastručnosti. manažeři firem jsou také nuceni nic nevysvětlovat a objasnit rozhodování, chtějí se po nich strohá STRUČNÁ fakta. Tak jo, mladí se dočkáte, že chov včel budou muset asi dělat počítače a AI, lidi selhávají. A nejenom chov včel. Včera jsme mluvil s celoživotním mistrem z učňáku. Je 10 let v důchodu a říkal, že se mu ulevilo, že poslední 2-3 ročníky se už nic neučily, jen si psali v mobilech, zhrubli a byli na mistra sprostí a rozhodně odmítali učit se řemeslu, kterému se šli vyučit, v tomto případěš strojní zámečník. Nastává éra líných debilů s nekonečným sebevědomím, kteří nechtějí nic umět, ničím být, nic dokázat. Názor a pocit toho známého plně sdílím i já, jsem rád, že jsem starý a že jsem prožil život mezi jinými lidmi než jací jsou mladí dnes.

Nic proteinového nedávejte, přiděláte jim práci se vaší šmakulády zbavit, už jsme to tu s Gorem vysvětlili několikrát. 

Zebrovat jste nic neměl, roj ví přesně kolik čeho má obsadit (i kde), zase se stáhne z už započatých M. Jak vás tohle mohlo napadnout? Nikdy jindy než u roje a smetence nemůžete vidět přesně to, na co mají sílu. To obsadí a ne víc. Na úpravy a případné zmenšení prostoru je čas až matka zaklade a začnou víčkovat. Postupně by stavěly, už pomaleji, dál tak, jak by matka chtěla zakládat  a podle zásob- ony nevědí, že je pokrmíte a jsou opatrné kdyby “matka” příroda nic nedala. Až se začnou líhnout včely toho roje, tedy ne dřív než asi 21 dní od usazení, pak začne sílit a teprve pak je na rozšíření. Ale současně celou dobu odcházejí staré včely a tak roj první týdny spíš slábne. To by měl dát rozum.

Píšete to nejasně a jen tak jakoby mimochodem. Jestli vás chápu, tak převrácení celého plodiště s otevřenými matečníky - červi v kaši, nezpůsobí zrušení matečníků, klidně je zavíčkují a pokračují? A vyrojily se. Já tohle nevěděl a věřil jsem tak zvaným vědcům, že když se otočí začatý matečník vzhůru nohama, zruší ho. Pokud je to tak, je to pro mě další důkaz vědcům nevěřit už raději nikdy nic, o čem se nepřesvědčím sám. Pokud možno mi promiňte mojí hloupou důvěru v kraviny, které jsem vyčetl a sám nevyzkoušel. Doslova mě děsí, že se dá věřit jenom tomu, co si ověřím sám!

Je nutné si toto dokonale zapamatovat, že otočení matečníků vzhůru nohama neznamená jejich zrušení včelstvem a nezabrání to vyrojení! Je ve hře, zda jsou larvy v matečnících živé a zda se z nich vylíhnou zdravé matky a oplodní se. Asi jste Martine s jediným včelstvem netoužil být výzkuníkem a už jím jste. Dotáhněte to do konce, prosím.

------------------------------------------

Nedalo mi to a oslovil jsem AI a kopíruju sem přesně doslova co píše robot:

Pod pojmem otáčecí včelí úl (případně otočný nebo rotační úl) se ve včelařství skrývají tři zcela odlišné koncepty podle toho, co přesně se v úlu otáčí.

1. Rotační úl (Otáčení celého plodiště)

Jedná se o speciální technologický systém, kde se celé rámkové dílo v plodišti pomalu otáčí kolem horizontální osy (zpravidla o 180° nebo v neustálém mírném pohybu pomocí motorku).

• Hlavní účel: Přirozená prevence rojení a biologický boj proti roztoči Varroa destructor (kleštík včelí).

• Jak to funguje: Včely staví matečníky (buňky pro výchovu nové královny) otvorem dolů. Pokud se plást otočí vzhůru nohama, larva v matečníku se utopí ve své mateří kašičce a včely matečník zruší. Neustálé přetáčení navíc narušuje vývojový cyklus roztoče Varroa v buňkách s plodem.

Jistě i na Slovensku znáte prastaré přísloví předků, že když se má něco po.rat, po.ere se to pořádně!

Na druhou stranu, i to je příroda, celou dobu říkám, že příroda není žádná milující matka, ale macecha, zlá, tupá, bezcitná, se kterou vedeme už tisíce let nerovný, leč zatím vítězný boj. Až jednou nezvítězíme, bude po lidech a ona je nahradí nějakými mloky, nebo mikroby, nebo lišejníky a nebo taky miliony let klidně ničím. Jen hlupáci vidí v nepřátelské přírodě matku. Já měl naštěstí tu skutečnou mámu milující, která si od úst utrhovala, jen abychom neměli s bratry nedostatek, když soudruzi dali tátu na uran… Totiž, i komunisti, před nimi fašisti a nyní xxx jsou taky výsledky přírody, kdyby byla milující, nedopustila by ani dozimetry, kampeličky a ani větrníky ani solární tuneling. Ani šifrované telefony a ani černokněžnického soudce, který změní na poslední chvíli volební systém tak, aby tady mohli škodit někteří stále dál bez ohledu na to, co chce a co potřebuje lid.

-----------------------------

Ke včelám:

Kupodivu je sice zima, velmi větrno a přesto byla snůška. Na řepce jsem včera ve 14:30 viděl nejméně 5, spíš 8 včel na metr čtvereční a to je velmi silný nálet. Kolem úlů to večer vonělo, větraly a tak nejméně na uživení si i při teplotách nepřesahujících 12 ve stínu přinesly. Naplno kvete hloh, jeho odkvětem tady končí jarní snůška, naplno kvete klen, bohužel to na bednu medu z klenu letos nevypadá.

Píšu si deník. V roce 2024 bylo taky takové počasí, nástup jara neobvykle brzy, pak vlna mrazů kdy padly třešně a ani jablek moc nebylo. Je to jako přes kopírák. Vyčetl jsem, že se v nějakém státě USA objevili producenti a mají tam najednou černý medovicový med, který tam neznali. Hroutí se jim z toho včelařství v tom státě či oblasti. Aby nakonec naše včelaření nezkolabovalo nikoli na VD a virech, ale na melecitozní medovici!!! Třeba by to mělo i něco pozitivního, jako Putin naráz zastavil napadením Ukrajiny Covid a od té doby si na něj nikdo nevzpomene, tak třeba tahle změna a ohrožení včel - jiného hmyzu už je jen snad desetina, konečně vyléčí idioty ze zeleného šílenství. Kdo ví? Vžydycky bez výjimky je něco zlé současně pro něco dobré.