Příspěvky uživatele

Další zajímavá rostlina je kycol, neboli starček vejčitý, včely z něj mají mnoho žlutého pylu a patrně i nektar. U nás právě rozkvetl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C4%8Dek_vej%C4%8Dit%C3%BD

Velmi zajímavá je i konopice sličná, správněji velkokvětá. Na tu přes den včely moc nejdou, asi jí zaschne nektar. Ovšem po ránu je hojně navštěvovaná včelami. Sběru pylu jsem si nevšiml.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Bohužel na u nás velmi hojné škardě včely není vidět nikdy, zdá se mi bezvýznamná, asi tu mají včely ve stejné době atraktivnější zdroje. Škoda, škarda je tu velmi hojná, z jiné lokality před 40 lety pamatuji na škardu jako mohutný zdroj pylu a možná i nektaru.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0karda_dvoulet%C3%A1

Na kopretině jsem včelu jakživ neviděl, neviděl jsem včely nikdy ani na sedmikrásce. A letos na sedmikrásce ano, dokonce letos zjara několikrát a tak mám naději na životní premiéru s kopretinou.

Dnes jsem na stan R objevil louku plnou chrpy luční, v odpoledním podmračeném dusnu obleženou včelami. Přesněji žádný objev, vím o ní, rozkvétá tam každý rok a díky nesekání luk až do podzimu mají včely podněcovací pastvu po dlouhou. Na valšimsku tento druh chrpy zcela chybí, tady je to v tuto dobu a až do podzimu hojná rostlina. Ale úly jsou tam plné zvláštně zrzavě jasně oranžového pylu. Netuším, z čeho je. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_lu%C4%8Dn%C3%AD

Další vynikající včelařskou rostlinou je rozrazil klasnatý - 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozrazil_klasnat%C3%BD

Jenže, tady u nás vůbec neroste a není v celém Podblanicku. Znám ho od řeky kolem Soběslavi, kde je velice hojný a na každém klasu je vždy několik včel a i za poledního hicu. Moje pokusy ho přenést dopadly špatně, patrně tu něco chybí v půdě. Pokoušel jsem rozházet po létě u Lužnice posbírané klasy kolem Blanice a i vyrýpnout kusy bahnité nesekané louky od Lužnice a zasadit kolem řeky. Marně.

Další, údajně pro včely skvělou rostlinou je kyprej vrbice. Ta tady sice, nijak hojně, roste, ale pro včely tu je nezajímavá, nevidím na ní včelu. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyprej_vrbice

Tak dnes v 9 ráno hukot z neposečeného trávníku, který jsem byl líný “včas” posekat - jitrocel, málem monokultura. Nevím zda má jitrocel nektar, ale včely, na každém “klasu” jedna sbíraly pyl smetanové barvy v obrovských rouskách. Pravda, zahrádky ani ne dva ary, ale tohle snad už mohlo být významné, navíc jitrocel kvete všude. Je to léčivka a tak je pyl možná taky lepší než jiné pyly, hlavně ale zpestřuje nabídku a tudíž je proti pylové monodietě. Moc o tom nevím, ale Goro pestrosti pylové nabídky přikládá velkou váhu a je dobré zkušenosti a názory praktiků brát velmi vážně. 

A pak že se lenost VŽDY nevyplácí, omyl, někdy je dobrá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jitrocel_kopinat%C3%BD

Další, pro mě hezkou a včelařsky zajímavou rostlinou je čekanka obecná. Včely jí obírají, jako chrpu polní i luční, i za letních hiců v pravé poledne. A hezká je i romantická pověst o modrých očích slovanského děvčete, které čeká u cest na návrat milého z vojny. Ale bude to na tisíc % jinak, latinsky je to cichorium a výslovnost je s k, mimochodem odtud název kávovinové předválečné náhražky = cikorka, protože z praženého kořene čekanky se vyráběla a vyrábí (melta) dodnes náhražka kávy, v meltě je spolu s praženým žitem. No a já slyším ve slově čekanka spíš tu cikorku, “cikorii” než smutné děvče. Ale nechci být za kaziče romantických skazek a tak třeba na tom děvčeti, co čeká milého, něco je.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Navazuji na tento svůj příspěvek a je nutné, aby si tohle všichni tady nastudovali. Nejlépe celé vlákno od začátku kvůli kontextu a vývoji podmetodiky.

Tak předně, na konci článku, na který reaguji, je zmínka o vč 39x24x11. To je to rekordní vč, které dalo celkem 136 kg. Ovšem ve skutečnosti je to o něco méně, protože v některých medových rámcích, kde zůstal nějaký řepkáč, tam ztuhnul a při vytáčení to už v medometu nevyletělo. Tudíž údaj je kolik by mělo být medu a ne kolik je medu v konvi. Ale i kdyby byla “ztráta” výnosu 10 kg a to rozhodně není, i tak je to fenomenální výnos, jaký jsem za celý život nezažil. Toto vč je na stanovišti R, je nafocené a fotky vkládal JirkaP v jiném vlákně.

Na stan K je další rekorman, shodou náhod také 24, medu asi o 10 kg méně. Toto vč je úplně mimo, má o 90 otočené česno než všechna ostatní, česno míří na SEVER, což se nedoporučuje. Tady to zjevně nevadí. Toto vč je naopak úplně na konci celého stanoviště a tak by naopak jeho létavky mohly zalétávat s nákladem do vč, která jsou na trase létavek vpředu. Z opačné strany přilétávat včely nemůžou kvůli hradbě stromů - velkých smrků “chlupatých” až k zemi, vůbec.

---------------------------------

Pravda, mám letos medovici, ne ale u všech vč. Zopakuji podstatné. Zimoval jsem 30 vč, žádné záložní matky v minivčelstvíčkách, což se ukázalo jako veliká chyba. Stalo se, je to ponaučení. Díky tomu, že jsem po zimě něco musel pospojovat, někde si dělaly TV - 7 vč a dobře to dopadlo u dvou a u jednoho tak nějak rozpačitě (tudíž jarní TV už nikdy více!!!), stalo se, že jsem vytáčel jen od 19 vč z původních 30. Ovšem z těchto 19 vytáčených vč jen 2 dala nad 100 kg a dvě kolem 80 a zbytek podstatně méně. Sice průměr vytáčených je nad 50 kg, ovšem při vydělení výnosu 30 to dělá jen něco nad 35 kg na zazimované vč a to vůbec není nijak brilantní výsledek! Tvrdím, že kdybych měl záložky a nečekal na jarní TV, bylo by medu podstatně víc, i kdyby jich výkon dalo jen těch 19, nebyly by tak velké rozdíly. Ano, vč s jarní TV těžce selžou mizerným výnosem v té sezoně. Pro mě je to velké ponaučení.

Ale je tu něco, co by se asi zapomnělo:

Letos jsem u části (více než polovina) vystrojil TL už v půlce září a tak, že bylo jen 4 - 5 sr + 5 - 6 rámků s tuháčem z roku 2024. Tato vč letos vůbec nedostala vysoký SR. 

V první fázi jarní snůšky se zdálo - psal jsem tu popravdě o tom, že díky medu pod nohama v zimě a kor kde jsem zjara do TL přidal další zásobáky výměnou za vyjedé, že vč nespotřebovaly zásoby na vysokých rámcích a kvůli tomu nechtěly do medníků. Považoval jsem to za selhání podzimního vystrojení TL. Opak je pravdou, mám za to, že letošní rekord je jen díky vystrojeným TL už před zimou. A také tím, že nejen, že se v metodě Blaník neomezuje matka jako v OP, ale naopak, absence vysokého SR měla za následek o jeden rtámek víc dělničího plodu!

Ano, většina selhačů neměla podzimní TL.

Závěr:

Vystrojení TL od 15. do 30. 9. a absence vysokého SR od předjaří následujícího roku má za následek nadprůměrné výnosy a u dvou vč z 19 dokonce nad 100 kg. Konkrétně asi 125 a 115 kg.

Ovšem je nezbytné toto zkoušet několik let po sobě a tím eliminovat náhodu, že se to povedlo díky snůškově vyjímečnému roku v dané lokalitě. Teprve potom se dá považovat zjištění ze sezony 25/26 za zákonitost.

Dnes jsem objevil zajímavé video o vosách a dal jsem pod něj relativně velmi dlouhý koment, který pod videem asi nikdo nebude číst. Protože, snad, navštěvují CHZ i laikové, když hledají nějaké informace, dávám stejný komentář, když už jsem ho pracně sesmolil, sem.

Od dětství, tedy už přes 60 let včelařím a myslel jsem si, že o vosách vím téměř všechno. Vy jste mi ukázala věci, které jsem netušil. Jen bych vám vytknul nepřesnosti, nebo najasnosti i neúplnost v důležitých “maličkostech”. 

Sekret vylučovaný vosí larvou je sladký? Jsou to výkaly? Jak vylučuje vosí larva? U včel se obecně neví, že larvy krmené včelami kojičkami mají zaslepený anální otvor a po zavíčkování buňky s larvou, když se musí larva - vypadá jako červ - zakuklit, tehdy se larvě uvolní anál a larva svůj kokon svými výkaly přilepí pevně k vnitřku buňky. Po vylíhnutí včely její kokon zůstává pevně ulpělý v buňce. Vlastně hedvábí kokonu je průhledné a v kokonu bílé, ale výkaly hnědé a proto včelí voskový plást tmavne čím je starší, neboli čím víc generací včel se v buňce vylíhlo. Generací bývá 10-15 a pak včely samy plást vykoušou, vyhodí z úlu (kromě středu plástu) a postaví znovu. Ovšem to se dělá jen v některé velkovýrobě, že se včelí plásty nechávají včelstvu tak dlouho. Hobby včelaři staré plásty recyklují a dávají stavět plásty včelám z předpřipravených voskových "folií" zvaných mezistěny (z mezistěn se dělá jeden druh svíček ze včelího vosku, ano, mezistěna má předtištěný šestiboký tvar budoucí buňky). A tak dále. Těším se na váš pořad o včelách.

A co jsem se dozvěděl od vás? Že vosí trubec je z vajíčka dělnice! Že je z neoplozeného jako u včel, vím, a i včelí dělnice po ztrátě matky kladou trubčí vajíčka, jinak ovšem u včel i trubčí vajíčka klade matka, jen k vajíčku nepřidá spermii ze semenného váčku. Také jste bohužel nevysvětlila, že po spáření si vosí (i včelí) královna uchovává spermie ve svém semenném váčku po celý svůj život a zatímco například savci nebo ryby spermiemi nesmnírně plýtvají, vosí královna (i ta včelí) k jednomu vajíčku přidá jedinou spermii. Třeba tento fakt měl rozhodně zaznít. 

Také jste málo zdůraznila, že hlavní funkce tykadla je orgán čichu a že vše v hnízdě, kde je tma, se řídí pouze chemicky pomocí mateřského feromonu, který matka = královna nepřetržitě produkuje a dělnice si feromon předávají a tím "vědí" co kdo má dělat. Feromon je navíc v každé kolonii nepatrně jiný a tím poznají vosy, stejně jako včely, při pokusu o vniknutí cizího jedince, zda tam patří a nebo je to lupič. Stačí k tomu nesmírně rychlý dotek tykadel strážce a návštěvníka. Strážci - vojáci - vždy stojí za vchodem čelem k příchozím a z venku nebývají vidět. Je to stejné jako turniket a stěrbina pro kartu, která nám lidem otevírá dveře. Jakmile "voják" zjistí, že se k nim chce dostat vetřelec, ihned ho napadne a obyčejně zabije, často při tom "padne" sám. Na místo vojáka se ihned postaví jiný, mladý jedinec v nejlepší tělesné kondici, tudíž nejsilnější. 

A tak dále, je to úchvatný svět a každému hloubavějšímu pozorovateli dojde, že my lidé jsme ještě zdaleka nezvládli to a tak, jako tak zvaný sociální hmyz. Děkuji za vaši práci.

Kdo z laických návštěvníků dočetl až sem a zajímá ho víc, odkazuji na můj článek zde na CHZ v sekci články o medu z mnohokrát zakladeného včelího díla. Na stejné téma je i zde na foru jedno vlákno.

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/

Tak mě napadlo.

Už několik let mě nezajímá VD v mých včelstvech, nehledám ho tam, neřeším a výsledek je žádný problém.

Prý že vč VD včely nezabíjí, roztoči že roznáší viry a ty  ničí včelstva. Já tvrdím, že když se se včelami zacházéí civilizovaně a lidsky, žádné viry se u nich neuchytí, včelstva se ubrání sama a ani nevíme kdy a jak to dělají. 

Nějak jsem okrajově zachytil cosi o odvaru z pelyňku pravého u včel, ani nevím proti čemu, mě se to netýkalo a tudíž takové věci ihned zapomínám kvůli plevelení obsahu paměti. Dneska jsem ale narazil na toto video a dávám těm méně šťastnějším, možná by na tom účinku proti virům něco mohlo být. První mě napadl třeba Martin, který včelaří v kraji, kde něco není dobře.

https://www.youtube.com/watch?v=513ulz9Y3GA

S odstupem více než dvou měsíců toto konstatování.

Z 12 letos udělaných oddělků se povedlo 11, všude matky kladou bez mezerovitosti, jen u dvou se zdá poněkud větší rozbíhavost, ještě je čas je sledovat.

Výsledek neobvykle skvělý. Asi náhoda a nebo jsem se to konečně naučil?

Ovščem zmíním jednu nepochopitelnost. Matky neznačím, nerad chytám už kladoucí matku abych jí označil. Každý rok vidím hůř. A tak se mi stalo následující.

V jednom vč, už si nepamatuju jak vzniklo, byla vlni nemastně neslaná matka, i rok předtím žádný zázrak. Letos chtěly dělat jarní TV a tak jsem je nechal s tím, že jestli se vyrojí žádná škoda. Dal jsem jim dost času, vč nesílilo, přineslo jediný a ani ne plný medník 11, tedy asi 8 kg medu. 

Na začátku července kontrola, zda už klade nová matka, nebo co se tam vlastně děje. Po matečnících TV ani stopa, vše rozebraly a “uklidily”. Místo plodu hrboplod. A bíle značená matka, sotva pletla nohama. Bílá, šedě zažlouátlá, nevýrazně “neviditelná”. Nesmysl! Ale vzpomínka na náhlý "záchvat" blbosti, že abych hned viděl matku, tak jsem někde neznačené obarvil bílpou, protože jsem nevěděl kde je jak stará a bílá byla tehdy už tak daleko, že to mělo být jasné. Matku jsem usmrtil a přidal rámek s mladiným plodem, vajíčky a malinkými červíky a teprve uvidím, co se tam stalo. Ovšem staré opotřebené včely nemohou vychovat z nouzáku nic životaschopného a tak jsem přidal ještě dva rámky s líhnoucím plodem a sklepnul do toho včely z jednoho rámku s plodem. Dám sem vědět jak to dopadlo.

Vysvětlení. Pokusily se o TV, starou ale nezabily a čekaly na oplození mladé. Ta se ztratila a staré matce mezitím došly spermie v semenném váčku a tak vč už TV opakovat nemohlo. Je to dost raritní situace.

Zajímavost - první letošní jarní TV dopadla skvěle, daly jen jednu bednu 15, tedy asi 16 kg jerního. Pak dostaly dvě suché bedny a nějak jsem na ně zapomněl. No, to jsem podělal, narvaly je medovicí a kdyby včas dostaly jednu, možná dvě další bedny, letos by je naplnily také. Nenapadlo mě to, když psal Goro, že u nich začíná medovice, se tady zdálo také, pak to zmizelo a já to pustil z hlavy. Ke své škodě!!! Letos nevím z čeho byla medovice, určitě ne ze smrků, myslím, že letos je medovice z listu a duby, ani ty červené na stan R, to nebyly.

V poslední době si JirkaP stěžuje na zvápenatění. Přidám co o tom vím, nebo si myslím já. Snad se nebudu opakovat.

Předkové ve starých knihách, i těch novějších se píše, pořád varují před nehygienou a radí nějaké způsoby dezinfekce. Nejefektivnější je vyžehnutí. To na mor nepůsobí a o jaké nemoci tedy jde? Vždy se píše o nemocech, ale jakých?

Zešíř. Předkové tvrdili, že borovice - vejmutovka se tu neznala - není vhodná, je prý neprodyšná a nějak smrdí včelám, nedaří se jim v ní dobře. Proto se z Bo nevyrábí nic ke včelám. Také je těžká. Mám po někom tenkostěnný nástavek 39x24 se stěnou 30 mm a je těžký, ale hlavně v něm vč často dostane vápno a nebo se v tom vč nedaří. Tedy se asi umí vápnu ubránit, ale nějak ho to vyčerpává a proto v tomto úle nikdy odd nezesílí a ani včelstvo v tom není pěkné.

Mám i Sm nástavek, starý a také po někom, a to samé. Od chvíle, kdy jsem si to uvědomil, že žádné vyžehnutí nepomáhá, tyto dvě bedny mám už jen na skladování souší. Nebo na včelnici jako podložku na odkládání nástavků se včelami, je třeba mít možnost nástavky odkládat v přibližně té výšce, kde je snímáme a naopak se zase snáz vzpírají zpátky z výšky než ze země. Včely do toho už nedávám.

Žádnou jinou dezinfekci nedělám, protože jakákoli chemikálie zůstane vsáklá ve dřevě a včelám to nemůže dělat dobře. A už vůbec mi ke včelám nesmí parafín v žádné formě, vykoupat v něm nástavky už vůbec ne!

Včera v poledním hicu tento keř hučel včelami, na každé šištici jedna. Pylem se nezdržovaly (nebo ho na tomto keři nesbírají?). Dle AI se to dá dobře množit řízky. Nalámal jsem si pár větviček, zkusím. Opěvovaný pámelník tedy takto masivně navštěvovaný není nikdy, pravda, kvete skoro celé léto a tavolník nevím jak dlouho kvete. Možná je to jen krátkodobá záležitost.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tavoln%C3%ADk_vrbolist%C3%BD

Taky jsem narazil na zvláštnost u krušiny olšové. Znám rostlinu, která má už červené i černé bobule a pořád kvete a pořád jí okupují včely. Jiná, o pár metrů dál odkvete naráz a v tuto dobu má už jen bobule a ani jeden kvítek. Zajímavé. Jsou dny, kdy si pámelníku ani krušiny nevšimnou. U krušiny kvete tužebník a to je to samé, někdy drnčí včelami, jindy na něm není jediná. Tužebník má bělavě nazelenalý pyl, má snad ale jenom pyl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tu%C5%BEebn%C3%ADk_jilmov%C3%BD

Stejně tak s návštěvností včelami to má konopice sličná. Na té je včely vidět zřídka i když ta nektar má.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Sirný knot. Nemilosrdně. Jde o to, podle mojí neověřené domněnky, že ty včely mají blbý gen v tom, že se samy neumí vypořádat s napadenými larvami a dovolí viditelné propuknutí nákazy. Dílo vyvařit a nepoužít jinde. Na druhou stranu jsem do vápenatého po zmačknutí přidal celý oddělek, “vadné” včely tam zůstaly a vč se vyléčilo a tak babo raď. Když ale máte dost pěkných vč, zlikvidujte to.

Vápno byla tady u nás doslova metla v osmdesátkách a na přelomu devadesátek. Hodně pomohl Formidol a vápno téměř zmizelo a skutečně stačilo vyměnit matku. Proč pomohla výměna matky? No asi proto, že jiná měla lepší geny a její včely se uměly s houbou vypořádat. Jak si to jinak vysvětlit?

Já měl pokoj až do roku asi 2021-22, po 10 letech nepoužívání žádné kyseliny se to holt projevilo, mám za to že na zvápenatí byla KM dobrá. Taky jsem si koupil inseminku a měla to, kolegové Petr i Tom4 mají ty inseminky doteď z roku 2024 a jsou nadšení, chovatel byl překvapený a u něj se to neprojevilo. Chovatel mi jí nahradil bezplatně, nafotil jsem mu to a tak to uznal a matku mi vyměnil. Po “ošetření” kyselinou to zmizelo a projevilo se po krátkém čase znova. Podle mě se to nedá vyléčit jinak než likvidací matky, která nese gen nedostatečného čistícího pudu. Ale uvítám chytřejší názor.

Je neuvěřitelný rok. Na stan R jsem zjistil před asi 10 dny kvetoucí lípy, nezmrzlo tedy všechno, v lesním zápoji to dopadlo dobře, v aleji u silnice na větru ne. Už je po nich a odkvětem lip bylo tady na Podblanicku v daném roce vždycky slovíno. No a medovice je dál, už velmi málo, ale je. Bohužel je to z části melecitoza, asi čtvtina buněk nevyletí. Nemám s tím zkušenost, někdo dříve tvrdil, že když to nosí, musí se to do 3 dnů vytočit, jinak je z toho cement. A tak jsem vzal nezavíčkované rámky, medníky - rámky zanesené tak ze třetiny (ani ne do poloviny hloubky buněk) a jen asi polovina prostředních  rámků a zkusil vytočit. Tak místo oddechnutí nastává další martyrium. V rekordním vč je ale v horním patře tak po 10 dekách v rámku, takže nic. Nemyslím, že by něco bylo ve spodnějších mednících, nedíval jsem se.

Včely na stan R vůbec neslídily, dalo se pracovat skvěle a ještě ve 20 hod některá vč létala. Na stan K, i u baráku také už “ticho po pěšině”. Kolem úlů to nevoní.

Nechápu jak by mi pomohl programovatelný medomet, musí se to nechat točit déle než obyčejně. V tom čase se normálně nechá stíhat odvíčkování. Teď jsou prostoje, musí se to nechat točit déle, než co trvá odvíčkováíní. Program by jak pomohl? Otázka je řečnická.

Dávám k uvážení “nápad”, originální nevyčtenou myšlenku. 

Mám letos medovici v rekordním množství. Pak tu byla medovice trochu vloni, na jednom ze 3 stan a ne mnoho. Předtím byla medovice 2024 a to byla katastrofa zvaná melecitoza a v jejím důsledku moje první úhyny na tuháč, na kterém zimovaly, protože nebraly cukr a nebylo kam je nakrmit cukrem. Jediné co by bývalo asi šlo = přemést všechna včelstva na mezistěny a tak zaručit zimování na cukru. To mě sice napadlo, ale to bych nezvládl, ani kdybych neměl těžkou zdravotní indispozici . Moje první úhyny tedy nebyly na VD nebo viry. 

Pak tu byla medovice vydatně jen v roce 2019, druhý rok po začátku mého včelaření v této lokalitě.

Co bylo v letech s medovicí jinak než v letech ostatních? Velmi studené jaro, zmrzly třešně, švestky, letos opět, dokonce i plevel = špedlíky, letos tu nebude nic. Nejsou vlašské ořechy, jen pár jablek, hrušky žádné.

Takže je ke zvážení a abyste se, pokud si vedete deník, podívali jestli i u vás přišla medovice vždy, když bylo blbé, studené jaro, s mrazy v době květu ovocného stromoví. V letech s pěkným teplým jarem se skvělým jarním rozvojem včelstev se dvěma a někdy i třemi jarními snůškami, medovice, tady pod Blaníkem, není. 

Pro mě je tento rok absolutně nejrekordnější za celých asi 60 let včelaření a ještě nemám vybráno všechno. A vůbec na to nic neukazovalo a já mohl mít medu víc, kdybych to čekal. Tudíž je potřeba při mizerných jarech pak být ostražitější a neprošvihnout medovici, jako se to letos podařilo mě. Nenaříkám, naopak, nejsem nenažraný, ale vím jistě, že kdyby mě to napadlo a přidal bych všem v pravou chvíli o bednu nebo dvě víc, naplnily by je také. Toto je potřeba, aby si každý dobře zapamatoval - možnou souvislost medovicového roku po mizerném jaru, čím horší jaro a víc pomrznutého všeho, tím víc medovice. 

moje resume:

Zdá se mi, že studené nepříznivé jaro nějak vyhovuje producentům medovice a dokonce různým, z devíti sezon po sobě to byli dvakrát “dobří” producenti, 2024 pak ti, co úplně nechceme.

Opět se ukazuje, že Haragsimovo sdělení, že medovice přichází nepravidelně, v průměru každé 3-4 roky, se ukazuje jako velmi pravdivé. Jen Haragsim, ani další vědci, neuvádí MOŽNOU souvislost mezi mizerným mrazivým jarem, kdy všechno zmrzne a medovicí.

Zdá se, že “ořezávátko” bere s víčky moc medu, určitě víc než vidlička. Víčka jsem nahřál v rozpouštěcím boxu na plastovém odkapávači a vykapalo jen něco přes 2 a půl kila, víčka jsou sice ulepená, ale lehká jen se stopami medu. Med sní moje rodina a já kvůli substanci, kterou přidávají včely na hladinu medu v buňce těsně před zavíčkováním. Množství víček je ze 75 kg vytočeného medu a tak je ztráta jen 3,5 % a to se vyplatí, kor když to ztráta není a lze ten med získat. Strojní odvíčkování jde nejméně 5-6 x rychleji a nebolí od toho zápěstí ani loket (tenisový).

Před týdnem nebo 10 dny jsem na stan u baráku přidal polovině vč medník na osušení a očištění od trochy ztuhlého jarního medu, který se nevytočil. Medníky jsou plné, dobře mi tak, že jsem je nedal všem vč a měl jsem je, mohly být naplněné i u dalších vč.

Vloni na tomto stan bylo 10 vč, 6 z nich dalo trochu medovice, ostatní ne. To samé letos a tak ty matky pomačkám, zjevně jim medovice nic neříká. Ani v jarní snůšce nebyly žádnými rekormankami, jedny z těch líných dokonce měly tu drzost, že se chtěly rojit. Ne, líné a sexuálně nevázané včely já nepotřebuju! Také se letos ukázalo, že je potřeba vyměnit matky za mladé a nečekat jak vyzimují a zda budou jarní TV, jako se mi to nevyplatilo letos. Jsou z roku 2024.

Vybral jsem 32 kg medovice, opět oba medníky "srostlé" prostavbami a vysoké rámky do půlky ubité medem.

Co předcházelo.

Skutečně vyměnily matku. Kvůli tomu pak daly jen jeden medník jarního medu. Stará zkušenost, už mojí mámy, že vč, které v porvní snůšce nijak nezazáří, obyčejně to bohatě dohoní v té druhé, pokud ovšem hlavní snůška přijde.

S matečníkem TV jsem udělal oddělek, druhý TV matečník dal v původním pěknou matku. Obě kladou bez mezerovitosti, obojí je velmi hodné. Na toto vč jsem zapomněl, že to byla šestá TV a tak úspěšnost není jen 40% - 2 z oppěti vč,a le 50% protože TV bylo 6 a úspěšné s tímto D-B je šesté.

V druhé jarní snůšce nedaly nic, tím mizerným přadjarním a jarním plodováním, pak TV a dalším oslabením oddělkem nedaly druhého jarního medu nic.

Pro hlavní snůšku měly jen dva medníky, hřešil jsem na to, že se mladá matka nevyrojí a měl jsem jinou práci a toto vč doslova nehlídal a zanedbal. Výsledek je plodiště zpola ubité medem, první dva rámky do půlky med a dolů pyl a žádný plod, pyl je jistě i pod medem. Kdyby toto vč dostalo včas další medník, tvrdím, že klidně mohly dostat dva, byly by plné taky. Takže daly asi 47 kg, z toho 32 suprovní medovice a kvůli mojí školácké chybě nepřinesly víc.

Z 12 rámků 43,5x30 mají plod na 9, trubčinu na zadním SR už nezakládají, dolíhává se tam pár trubců a rámek ubily medem. Nevadí, zjara je tento trubčák neskutečně nakopne, stejně jako dva přední. Díky oddělku postavily 6 vysokých mezistěn, všechny jsou zakladené a tudíž žádný problém s nezakladenou vysokou souší. Odd bohužel postavil jen jednu M, do dneška byl jen na 8 rámcích, dostal dvě mladé souše na zakladení.

Celkově hodnotím tuto míru jako minimálně pracnou, nemuset mít TL se jeví jako výhoda, úl je nižší. Sice je VN výrazně těžší, ale nebude ho potřeba nikdy zvedal. Ale ta možnost je a tak je pod VN 43,5x30x12 možné přidat před zimou NN s melecitozou, když se vyskytne. Zdá se, že toto vč bude potřeba krmit jen málo, má hodně medu ve VN. Zatím.

Zkuste obyčejný s jednou stupnicí, plánujte to čistě na med a halvně, aby tam byla čísla. Třeba ve výkupně medu tady u nás mají jen rafičku hranice 18,6 % myslím a sice nitky ano, ale ne čísla a musí se to nějak odečítat. Věčně tam jsou dohady. 

V pěně dní úplně zapadlo téma prazvláštního jevu, vlastnosti některých včelstev, kterou jsem si dovolil nazvat pojmem “princip chlebového kvásku”. Zopakuji podstatné:

Od ww2 se propagovalo v našem včelaření, možná až od nástupu komunistů a jejich pokusů o velkovýrobní včelařství, že se zjara měla vyrovnávat síla včelstev. To proto, aby nebyly rekormani a zaostalí, prostě princip bolševického kolektivizmu i v chovu včel. Díky ustavičnému vyrovnávání síly včelstev, tedy přenášením plodu a hlavně mladušek kojiček mezi včelstvy včelařem, se rozšiřovala záhadná substance, která, když se eliminují stresy na nejmenší myslitelné minimum, zajistí imunitu a dokonce i obranyschopnost vůči VD, neboli virům, které parazit přenáší.

Mnohým vadí, že tahám do včelařiny politiku. No a co je dnes jinak? INDIVIDUALIZMUS se dmnes razí hlava nehlava i u včel a kolektiviuzmus je sprosté slovo. Jak se politika = liberalizmus projevuje u včel? No právě tím, že se nevyrovnává síla vč, prý aby měl možnost vyniknout rekordman a projevilo se, které vč má jaké vlastnosti. Výsledkem jsou enormní úhyny, hyperstresování včelstev kyselinami v koňských dávkách a ještě nedávno nemyslitelné cpaní jedů do včelstev už od jara tedy ve snůšce, které klidně na přednáškách přednáší učitel ze včelařského učiliště. Také ničení plodu na začátku července, tvorba oddělků ze samotného plodu bez včel - to by mělo být jako nehumánní protizákonné, zimní věznění matek a další prasečiny, co progresivisté svým včelám dělají.

Na mém příkladu, kde “kolektivně” (bolševicky) vyrovnávám ustavičně a celé roky sílu včelstev, nesířím slabé (doslova dávat slabé do plynu, protože kapitalistická konkurence neřeší, co s neúspěšnými a na nemocné a slabé se dělají sbírky, ale do nesmyslné války cpe stát peníze horem dolem), ale naopak se jim snažím pomáhat, zdánlivě na úkor silných a přebujelých. Výsledek je, že roky nemám roje - letos výjimka vyrojení 3 včelstev z 5 jarních pokusů včelstev o TV a tak na moje slova ZASE došlo. A celé ukazuje, že i přes “komunistické” vyrovnávání síly včelstvev v předjaří a zjara se ty nejschopnější matky stejně projeví.

Prastaré české přísloví praví: “Kdo chce kam, pomozme mu tam” a já k tomu nemám co dodat, je to tak. Snad jen další úsloví- “každý svého štěstí strůjcem”.

Pravdu má kolega Goro, Martine kupte si refraktometr. Já za něj dal 1.300, dnes stejný stojí méně. 

Ale chci vám hlavně pochválit včelnici. Úly pěkné, všude pořádek a místo úžasné. Moc se mi to líbí. To místo nějak dobře působí na duši, nebo jak to říct a já to považuji za velmi důležité, u včel musí být NĚCO, nějaký génius loci, musíme se tam cítit dobře.

Ano, vysoké rámky je potřeba vytočit a dát jim jiné, pokud budete krmit dávkami asi litr - 1,5 l 1:1 nebo o trochu řidší, denně nebo max obden, tak klidně i M. A v tuto dobu to klidně nazebrujte, zvládnou to. Kde M nedostaví, nebo by nezakladly, přidáte místo ní vytočenou souši. Uvažujete naprosto správně! V tuto dobu můžete zkusit dát jeden rámek pro VS, klidně doprostřed mezi plodové, kde je nahoře T-loučka a 3/5 odzhora nakoso hranolek 10x10 mm vodorovně, nebo vodorovná špejle průměru nejméně 4 mm (běžně se takové a dost dlouhé koupí). Když nemáte možnost udělat si T-loučku a nesežene tlustší špejle dostatečné délky, kupte si obyčejné řeznické špejle 3 mm a sešívačkou nebo malými hřebíčky jí přibijte k bříšku HL- na délku rámku stačí 3 x uchytit - a nic víc není potřeba. Žádnou voskovou linku nebo proužek M. Jen na dolní začátek stavby 3 mm špejle nestačí, navíc se vyrábí dlouhé jen 30 cm. Tak jednoduché, jak píšu, to je. Chytnou se stavby přesně na té špejli a tak dokonale to přistaví k bříšku HL, že opravdu stačí i jen ne kdo ví jak pevné přichycení té špejle.

A ještě k tomu medometu. Na vašem místě bych si koupil priozatím toto:

https://stroje.bazos.cz/inzerat/220721776/medomet.php

Vytáčeli jsme na tom kdysi všichni, v osmdesátkách začali soudruzi vyrábět elektrický pohon a chtěli za něj 1.200 Kčs, což by dneska bylo asi nejméně 17.000 Kč. A i za takovou raketu jsem si to koupil, nic jiného nebylo. Až si pořídíte pořádný medomet, podle jak píše pan Malina až vám bude jasné kolik vč chcete mít, pak váím tento muzejní exponát bude sloužit jako náhradní kdyby se moderní medomet porouchal. To je nepravděpodobné. Když si uděláte řidičák, tak si taky nekoupíte honem moderní Lamborghini, ale nějakou ojetinu.

Tak přátelé. Dneska jsem, vytáčel med, o kterém jsem se domníval, že je to tuháč. Není. Jen má 15,2- 15,4 % vlhkosti a chová se jako lepidlo. Vystydlé dílo, jak jsem včera doufal, vytočit lze, pomaleji, ale jde to. Ovšem odvíčkovat ne a nemít stroj - umí ale odvíčkovat jen panenské dílo - nevytočil, přesněji neodvíčkoval bych to. Jde to vytáčet pomaleji, ale jde to. Med seříznutý s víčky nevykape, ale zkouším víčka s medem nahřát v termoboxu na rozpouštění medu na plastovém odkapávači a možná vykape a nebo část. Když nevykape, nevadí, vyperu to ve studené vodě míchadlem a medovou vodu dostanou včely - vyzkoušeno vloni s tuháčem.

Kolik medu zbývá vě víčkách? Zvážil a je to tak, že z bedny, kde by mělo být asi 15,5 - 16 kg medu, víčka (samotná víčka s malým množstvím medu z běžného odvíčkování jsem nikdy nevážil) z jedné bedny neváží ani kilo a v rámcích zbývá a nejde vytočit také asi tři čtvrtě kila a tak se dá říct, že ztráta" je asi max 10%. A tak výnos bude o max 5 kg nižší než byl můj včerejší odhad. Čekal jsem ztráty podstatně vyšší. A tak po dnešku je v konvích jen asi 130, z odhadovaných 136, z toho JEDINÉHO rekordního včelstva. U druhých rekordmanek to bude lepší, tam je med “normální” s vlhkostí asi 16,5 - 16,8 %.

Zazimoval jsem 30 (29) vč. Vyzimoval 30 (z toho jednoho ultralazara na 3 rámcích, který to dohonil a dal asi 20 kilo celkem), ale 3 vč jsem zjara musel úplně zrušit, jedno nemělo matku a podle všech RACIONÁLNÍCH zásad jsem ho měl vysířit (dalo pak velmi slušný výnos nad průměrem). Ovšem 3 vč se vyrojila, protože prostě jarní TV dopadla u mě (a to je dobrý výsledek proti celé mojí praxi asi 60 let), že se z 5 jarních TV podařily dvě a 3 vč se vyrojila a nedala nic. Tak jsem kloudně vytáčel jen 21 vč, dvě ještě pořád nezesílela a “dělají” se tam matky atd. Pak by průměr dělal pěkných skoro 50 kg, jenže se musí počítat 30 zazimovaných a v tu ránu to není nijak oslnivé… Na druhou stranu, není všem dnům konec, myslím, že ještě asi metrák na jednom stanovišti “najdu”, něco v úlech je, kolik netuším.

Po loňské zkušenosti, kdy jsem prvně v životě nezazimoval jedinou náhradní matku, mám letos 8 oddělků z 8 pokusů s kladoucí matkou. Ano, letos 100% úspěšnost. U 4 dalších odd čekám, zda se oplodní matka. S letošním rokem jsem nadmíru spokojený.

Mám objednanou inseminku BF ze zdroje, kde jsem doslova nadšený. Ta stará má červenou značku a zatím se netváří na výměnu.

I když za celý den neskutečně hladový, jsem to nevydržel a došel vyzkoušet vytáčení. A moje podezření se vyplnilo. Ovšem na jednom stanovišti - K to vytočit nejde, med má 15,2 % i méně a možná to není tuháč, ale je tak hustý a “suchý”, že nechce vyletět z buněk a při vyšších otáčkách odstředivá síla vtlačí plást do mříže koše. Neskutečně špatně se to odvíčovává ručně vidličkou, med je tak hustý a lepivý, že se víčko odtrhne s buňkou až do prostředka. Prostě to nejde, i to setřít z vidličky je potíž. Strojní ovdíčkování jsem nezkusil z jednoho důvodu. Už dřív se kázalo, že je lepší aby dílo s medem vystydlo, plásty jsou pak pevnější a med už zhoustnout asi víc ani nemůže. Uvidím zítra.

Ovšem med ze stan R je lepší, vytočit jde, i když v plástech něco zůstává, tam má hustotu 16,2 - 16,4 %.

Nijak se z toho nehroutím, naopak, med je med a roky píši o tom, jakým je pro mě tuháč vlastně požehnáním. Jestli se dožiji, uvidím za rok. 

Totiž. Na letošek jsem vystrojil TL už v září. Proto, abych to nemusel zvedat zjara znovu a také, aby si sešly dolů do TL na jaře když do toho dorostou. Současně jsem zkusil části vč nedát vůbec vysoké SR, do medníků SR nedávám nikdy a tak jediné místo, kde mohly chovat trubce, byl TL. FUNGUJE TO!!!

No a co uvidím když se dožiju? Je možné, dokonale se samo nabízí si myslet, že letošního rekordu, životního, bylo dosaženo právě díky medu, který měly celou zimu pod sebou a mohly si tam chodit když chtěly nebo potřebovaly a byly živené hlavně medem, cukru dostaly vloni pod 20 kilo, někde také jen 11-14 kilo. To je to, co je nutné ověřit několik roků po sobě. Moc se mi to nezdá, spíš se bude jednat o výjimečný rok, jaký bývá jednou za život. Ale prostě je nutné to vědět. Pokud by N bedna medu pro dvě včelstva měla tento účinek ve větším množství medu v dalším roce (kolem mě lidi hořekují, že med nemají), byla by to doslova bomba a revoluce. Tady prosím kolegu Malinu, aby se na to změřil a zkusil to u části vč dole před zimou a ne jen nahoře jak to dělá on. Přece taky psal, že mívá velké výnosy a bude to tím medem! 

Inu, dej krávě do držky, ona ti dá do dížky. Dížka = díže - dřevěná spešl nádoba na mléko (nejen) a je to myšleno krávu nakrmit, ne rozbít jí hubu.

https://encyklopedie.ckrumlov.cz/img.php?img=3152&LANG=cz

--------------------------

Co udělám hned. Odvíčkuju nevytočitelný med a holt se těžce nadřu, ale dám ho pod VN. To jsem vloni vyzkoušel s neodvíčkovaným tuháčem a funguje to dokonale - píšu tady o tom. Po odvíčkování by to mělo fungovat rychleji. Léčit nemusím = metoda Blaník - až do září (některá vč vůbec a nebo až před vánoci acetonaerosol Varidolem pro jistotu) a tak mají celý červenec a srpen na to, med zespoda přepracovat a uložit do medníků. Včelstva zatím neslábnou a plodu neubylo, naopak, rozplodovaly se víc, protože zmizely pylové desky. Vloni jsem ale předělaný med nevytáčel, o to méně jsem krmil cukrem.

ALE! :

Letos, jsem zkusil co vloni, jenže vloni jsem neoznačil inkriminované rámky. Protože nevytáčím jarní med já, ale rodina, tak jsem neměl jistotu, co udělají s tuháčem přidaným do prvních medníků. Letos jsem si tedy fixem důkladně označil rámky, které jsem strojně seříznul odvíčkovacím strojem a přišly do prvních medníků ke stěnám. Chtěl jsem vědět jistě, zda med - tuháč přepracují a zakomponují do jarního medu a nebo zase zavíčkují a nechají v rámcích. Tak med ve 100% případů přepracují a úplně zmizí, jen jarní med je tmavší, má lepší chuť a později tuhne. Co ale znovu zavíčkují nepřepracované je, když se to jen poškrábe vidličkou. Kde je víčko pryč dokonale, tu buňku vynesou a přeporacují, kde je víčko poškozené málo, tu buňku s tuháčem zase zavíčkují. Tudíž se to musí dokonale odvíčkovat a pak tuháč přepracují všechen a úplně. Toto se nedá nikde dočíst, tvrdím, že to jsou nové objevy a nebo o takových pracech já nemám tušení, podobně jako o Řeháčkových SR ve spodním NN pod VN.

Pokud se ukáže, že med ze stanoviště K není melecitozní tuháč, ale pouze moc vysušená medovice, vyplývá z toho, že je nutné vytáčet med v krátkých až velmi krátkých intervalech. Nakonce tady o tom píšu, že s emá vytáčet často po malých dávkách, ale sám jsem to nedodržel. Protože stáří a nevýkonnost. Ovšem mladý sice by výkonný byl dost, i sílu má, ale zase se musí věnovat rodině a tak má zase málo času - “to si nevybereš”. A největší umění bude najít hranici, počtu vč, o které se včelař dokáže postarat tak, aby k potížím nedocházelo a nebo co nejméně.

Tak je 4.7. Toto vč 20.6. dalo tři bedny = 47 kg a dneska opět. Jarního květového byly dvě bedny 15 + 1 bedna 11 = 42 kg a tak toto vč dalo - A JE TO 24 - celkem 136 kg. Tohle jsem za celý svůj život nezažil, neviděl, tady u nás neslyšel, a je to JEDNOMATEČNÉ, úplně běžné vč s matkou, která se tam už nejméně 3x vyměnila sama a tak netuším, co je to za včely. Jsou hodné, nerojí se a nejsou zrzavé, ale “krev” BF by mít mohly, i když se to barevně neprojeví (ale nevím, já nikdy nepochopil ani Mendelovy hrášky). Včely dost otravovaly, slídily, udělal jsem dvě vč - víc toho udělat nešlo. Dokonce mě tři kámošky potešily, jenže “podmínečně” = skrz mundůr.

Přejel jsem na stan, které chci opouštět, že je nejhorší. Tam jsem vybral jediné vč ze tří posleních na vybrání, taky 24 shodou náhod a vezu taky 3 bedny a toto vč dalo od jara s dneškem taky víc jak 120 kg. Zbývají tam poslední 2 vč, která ale mají jen po dvou bednách 15, protože nebyli lidi, kdo by jim dal těch beden víc. Na tomto stan se med na roztržených prostavbách mezi patry (JirkaP má fotku) tváří kalně, jako že melecitozně. Uvidím co to je až jak to půjde nebo nepůjde vytáčet. Dám sem vědět.