Moc vám nerozumím, hlavně to s velkým počtem nástavků.
Ale nad “přednáškou” pana Märse mi zůstal rozum stát kvůli jeho bludům a nesmyslům. On vlastně, podobně jako Sedláček, nějak zamrznul v českém včelařském středověku. Tímto videem, protože má daleko větší dosah jakékoli a jakkoli hloupé video než sebelepší text, tak tímto autor vrací českou včelařinu asi o 40 a víc let zpátky, jistě se najde hodně jeho nadšených obdivovatelů, charisma mu nechybí, navíc je to hezký chlap a umí se kultivovaně vyjadřovat. Vůbec ale nepochopil, kam se mezi dobou Dadanta, Blatta, Roota a daších mezitím posunul svět. Pan autor fantazíruje o práci celými nástavky, i když to tam tak jasně neřekne ani jednou, jen velmi kritizuje Dadantsystém slovy, že se v tom musí “harabt” po jedntlivých rámcích. Svatá prostoto!!! To je právě ta největší výhoda. Taky vůbec nezmiňuje zužování a nač tolik oddělků, nejméně 4 z každého včelstva? To pan autor asi upad!!
U některých llidí, pan Malina je důkazem a jeho předvčerejší fantazírování o vylákávání včel do medníku pomocí nízkého rámku zaplodovaného v plodišti, dělají lidi jako autor tohoto videa velmi špatnou službu, vracejí vývoj zpátky. Bohužel se najdou i “myslirtelé”, že to takovýmto autorům baští a věří.
Autor se netají v jiných videích, že má časté podzimní, zimní, ale i podletní úhyny a bere to jako normální. Tak já tvrdím, že normální by mělo být včelařit tak, aby úhyny nebyly nikdy. A komu se to ZATÍM nedaří, musí všemožně usilovat, aby mu vč nehynula a když se nezadaří, stydět se za to a hledat příčinu a odstranit jí. A ne to brát jako normální. Ti nejtupější pak říkají, že dělají selekci a šlechtí včelu na varroaodolnost. Nějak se jim to přes 40 let nedaří, řekl bych a tvrdím, že se to nepodaří nikdy.
No a dorazil mě tvrzením, jak nesmyslné je mít medník, že není přesně půlkou vysokého rámku. Stejně ohromená byla moje maminka v roce 1984, když jsem prvně použil jako medníky k úlům 39x24 NN 39x15. Až militantně a velmi bouřlivě protestovala a po pár letech uznala, že to byl chytrý tah. Akorát, že maminka byla ročník 1920, kdežto pan Märs je mladý chlap a měl by mít modernější názory. Sečtělý je dost a historii vývoje systému Dadant zná líp než já, klobouk dolů. On spíš umí líp hledat na inernetu, já to předpotopně nosím v hlavě. Přesto vůbec nepochopil prazákladní princip systému Dadant - třeba jeho desetirámková varianta je čistý paskvil, který neřeší nic a už vůbec panu Märsovi zůstal úplně utajený celý potenciál systému Dadant.
No a úplným vrcholem, to jsem se dokonce pousmál, je jeho bohorovné tvrzení o titěrných rámcích vysokých 12 cm. Já mám 11 a právě díky xxx jeho typu, kteří tuto hloupost tvrdili už před 40 lety, jsem si je, ke svojí škodě, nezavedl dřív. Já mám dokonce jen 39x11 a spolu s Tomem4 si je nemůžeme vynachválit, mají jen výhody a ani jedinou nevýhodu. Co má Tom4, protože si naběhl na Sedláčka, tak NN 39x17 a dnes hořce lituje, je to těžké, ničemné a včely to obsazují nerady, obecně platí, že čím nižší medník je, tím raději ho obsadí. BEZ PLODU!!!! Proboha pane Märsi, až půjdete okolo kalendáře, mrkněte jaké je století!!!!
Možná že jsem si to neměl pustit vůbec, nebo to vypnout když tvrdil, že nelze dát NN medník jen z mezistěn. Ukázal bych mu to.
Ale, on ukazuje idiotské pleckaté rámky. Proč idiotské? Třeba proto, že z vysokých nejde udělat tak snadno nízké. Já vyndám mezerníky a opatrně na cirkulárce odříznu polorámek o sílu SL menší, aby po jejím přibití byla požadovaná výška N rámku. Spodní část jde na vytavení, ale i z ní jde udělat polorámek. Přeříznutím vysokého rámku, třeba ruční pilkou a plást nožem přímo u včel na včelnici jde udělat z jediné souše dva polorámky a do medníku nemusí jít samé M. Mít v autě ůilku a lioučky by měla být samozřejmost, stejně jako hřebíčky, kladivo a kleště.
Naopak, M v prvním medníku uprostřed jsou pojistkou, aby matka nešla klást nahoru a já dlouhodobě řeším, že mi vč staví moc nízkého díla a to mi přebývá, že každý rok vyvářím velkou část panenských bezvadných rámků. nejde mi o to že staví a hloupí myslí, že stavba je na úkor medu. Mě vadí zbytečná práce s přířezy, vylepováním M a pak “recyklací”, přičemž medníkové panenské dílo, když neprojde TLumičem, vydrží v perfektním stavu roky.
Na druhou stranu, když mi bylo jako autorovi videa taky jsem ještě neuměl a nevěděl co dnes a tak má pan autor velkou šanci prozřít a pochopit to. On totiž něco dělá a myslí u toho a tím má šanci na to přijít. Ti, co jen bez myšlení přejímají něčí nápady a nepídí se po tom PROČ věci fungují a jak, a hlavně JAK to zlepšit, ti šanci nemají ani kdyby žili 200 let.