Příspěvky uživatele

Jirko moc děkuji, poděkuje jistě i Martin.

Popis co je co:

1 - cirkulárka má na kovovém stole přidělanou desku z dřevotřísky, aby k ní šlo něco přišroubovat, bajlák v té délce nedrží a tak je stažený svěrkou v požadované poloze

2 - přípravek na HL, je to z nějakého starého nábytku, co někdo vyhodil, na dalším obrázku je vidět jak jednoduché to je, raději jsem fixem zdůraznil směr otáčení pily

3 - aby to drželo kolmost, tak deska do vinglu a dole je vidět šrouby, kterými se to chytí ke stolu, je vidět doraz ke kterému se zhora přitisknuté loučky spouštějí do řezu a mezi deskou přípravku a pilou je tlouška ouška, celé to drží přišroubované k bajláku, což je na dalším obrázku

4 - tady je vidět zasunutá loučka, po otočení se vyfrézuje druhé ouško

5 - přípravek se chycený jedním vrutem k desce bajláku a bajlák je zajištěný svěrkou aby se nehnul

6 - tohle se nezývá vozík, je to na zkracování a vinglování prken

7 - poloha v řezu

Vozík je bez dorazu, ten se po naměření přibije hřebíčky nebo fixuje malou svěrkou. Přípravek na HL rámků není přišroubovaný v pracovním režimu, je to jen ukázané jak to funguje. Přípravek drží pomocí tří vrutů, dva ker stollu a jeden zazadu k bajlálu. Demontované je to za 3 minuty a za další max dvě uklizené. Samosebou by to šlo vymyslet líp, nejsem ani strojař ani truhlář, poradil jsem si jak jsem uměl a co jsem kde našel u ruky.

Obojí jsem si vymyslel sám, kdysi mi kdosi vysvětlil jen princip co to musí dělat. Dál je to jen kreativita a přizpůsobení tomu, co bylo po ruce.

Pila samosebou musí mít možnost nastvení výšky kotouče nad stolem, bez toho to nejde. Pila je stará přes 50 let, kdysi u toho byla na boku ještě srovnávačka, ale to jsem ihned demontoval, neboť je to kravina. Hlavně slabý motor a ještě hlavněji velmi nebezepočá věc, aby se něco vedle točilo (přesně takhle jsem zamlada přišel o dva prsty). A ustavičně shazovat a nahazovat řemen se nikomu normálnímu nechce (ale šlo by na to udělat desku jako kryt, ale motor je slabý i jen na řezání a kdyby ještě naprázdno točil hoblovacím válcem, nic by to neuřízlo). Stejně to má (mám to uklizené -vyhozené- v kolně) stůl jen ze dvojky plechu a tak prostě nesmysl.

https://stroje.bazos.cz/inzerat/217992581/hoblovka-a-cirkularka.php

Je to přesně tato a neváhal bych ani milisekundu, udělám na tom všechno, jen jsem demontoval klín za pilou a bezpečnostní kryt a tu “hoblovku”, která je skutečně nanic. Mám tyhle pily dvě, plánuju na druhou dát to hoblování, abych na tom nahrubo přejel prkna, aby šla do pořádné hoblovky čistší. Ale vzhledem k věku to už realizovat nebudu a 6 let ještě nevybalenou poloprofesionální protahovačku Rojek 300 prodám. Naděal jsem se v životě už dost a mám včelařského hardvéru do smrti nadbytek. 

Včerejší poznatek o dělených M. Je to perfektní, plásty spojily. Ne trubčinou, ale jakýmisi přechodovými buňkami. Hlavně ale M se vůbec ani nepatrně nevyboulily. Opět mi můj teoretický kalkul vyšel. Kdo má zájem podívejte se na fotky v příspěvku, na který reaguji - vkládal je JirkaP.

Velmi se též osvědčily souše s odřezanými spodky, kam přišel pruh M. Postavily, zakladly. Další dílek skládačky vyšel dokonale podle předpokladu.

Asi 20 letošních drápáků, souší se zkaženým pylem nebo oplesnivělými spodky, dolní třetina až ¾ odrásané, dopadly tak, že je nejde rozpoznat. Bohužel mě nenapadlo si je označit. A tak drásání vřele doporučuji, strojek a postup jak na to jsem tu přes JirkuP zveřejnil. Je to velká úspora jak mezistěny, tak hlavně práce, přířezu a také práce včel. Navíc jde často o záchranu zásob z horní části rámků. Toto má velký potenciál. Doporučuji hlavně těm, kdo nemají dost mladých pěkných souší.

----------------------------

Kdysi, těsně po Sametovce jsme s Petrem viděli u jednoho pána v Pyšelích samo-domo stojek dělaný za komančů na rotační odvíčkování. Princip je ze Včelařství, kde byly výkresy a spočívá v horizontální hřídeli, pracovní šíře asi 450 mm. Na hřídeli byly ve dvou řadách s roztečí 20 mm proti sobě, ovšem cik cak -protilehlá řada byla o 10 mm  mimo (a tudíž rozteč při rotaci 10 mm) závlačky na dvou článcích řetízku používaného dříve u splachovadel. Mělo to 2.800 otáček, krajně nebezpečná věc, průměr pomyslného “válce” asi 100 mm a tudíž obvodová rychlost konců závlaček délky 20 mm vražedná. Samosebou jakousi “kapotu” aby víčka s medem nelétala do prostoru, ale vše padalo do zásobníku. Neosvědčilo se, víčková drť se prý nedala oddělit od medu, vznikla jakási pěna. Ale bohužel i to, co se dostalo do medu při vytáčení takto odvíčkovaných plástů, také nešlo snadno cedit a tak strojek pán používal na drásání suchých souší pro roje a místo přidávání mezistěn. 

Před třemi lety jsem oslovil pozůstalé a koupil tu věc, už to nepoužívali ani na “drásání”. Když jsem to prvně pustil šel z toho takový strach, že jsem to ani nezkusil, chtěl jsem to jen na drásání, odvíčkování mám vyřešené. Podle mě se letící závlačky vyrovnaly zubům cirkulárky a tak tohle jen tak držet v ruce je idiocie a věc leží a čeká na kovošrot. Nebo nápad jak využít hřídel s domečky na něco jiného.

Protože se ale nehodlám smířit s opuštěním myšlenky, vymyslel jsem rotační ocelový kartáč. Ten běží pomaleji, i když díky průměru je obvodová rychlost konců drátků značná, přece jen to není nebezpečné a když si sáhnu (jde si dát pozor, ale už mi to štrejchlo o prst), pohltí to bez úhony hadrová odolná polyuretanová rukavice. Po více než 30 letech se mi podařilo uskutečnit dávnou ideu, nápad jak ušetřit výše zmíněné.

Ale tak geniální já nejsem. Inspiroval mě pneuservis, kde měli ve svěráku natrvalo jakousi rozbrusku pro nejmenší kotouč 115. Jenže v ní měli místo kotouče upnutý plochý rotační drátěný kartáč (nebo je to jiná mašinka) průměru asi 50-60 mm a šířky asi 8-10 mm a cosi na tom čistili. A nápad byl na světě.

Nafotím. Jen je se mnou potíž, že s vkládáním otravuju někoho. Poslední “oběť” je JirkaP a kdo ví kdy mu dojde trpělivost.

Nafotím zítra, musím to najít a instalovat na cirkulárku. Taky mi to kdysi dávno ukázal a vysvětlil starý včelař truhlář.

Nezajímá je každá voda, ale jen některá. Na vodu čistou a hygienicky nezávadnou ze studně nejdou vůbec. Chtějí dešťovku a nejradši shnilou vodu ze hřbitovních váziček, kompostů, močálů, škarep, potoků a rybníků, často brčálníků s plovoucím kobercem okřehku. Taky jí hledají ohřátou na sluníčku. Poloshnilý pařez porostlý mechem, nacucaný vodou, je pro ně velké lákadlo. 

No, chápu vás nevčelaře. A za palce děkuju. Držíte je ale ne ani tak mě, ale možná tisícům starých včelařů a ženám, ale i dětem, pro které je limitem váha plných nástavků. Na závěr ještě přidám potenciál, ze kterého si chytří sednou na zadek.

------------------

Vše musí být včelotěsné, někdy když není snůška včely děsivě slídí a v nástavcích nesmí být žádné otvory, to by nastartovalo rabovku nezvladatelných rozměrů!

Další je, že to musí být jednoduché. Všimněte si, že vše co dělám já je jednoduché až primtivní. To proto, aby nebylo potřeba ŽÁDNÉ drahé speciální vybavení a mohl si to s pomocí obyčejné cirkulárky a vrtačky udělat každý. Co vidíte na fotkách, včetně hledání materiálu, mi trvalo asi hodinu, spíš méně. A to jsem byl líný vyprostit zarovnanou desku sololitu 8 mm a při tom na mě vypadly tři desky plovoucí podlahy, které sousedům zbyly a vyhodili je do kontejneru. Já je před asi 3 lety zachránil a proto to má dokonce i pěknou povrchovou úpravu a zdá se to tvrdší a tedy odolnější než sololit. Navíc co je do bytu, musí splňovat hygienické požadavky. A taky je tu moje ponětí recyklace odpadů a ekologie - zachránit něco, co může nějak nově nebo jinak posloužit, co jiní už nepotřebovali a vyhodili to.

Vycházím z logiky, že v úle je tma jak v řiti, vše se tam děje a řídí jen chemicky, tanečky jsou kravina, včely se nevidí a nevidí krokové kreace kolegyň - typická tupost tak zvaných vědců. Tudíž včely nevidí ani překážku uvnitř úlu. Ale v dutinách může být uvnitř hnízda kus odolnějšího neshnilého dřeva a dílo ho “obtéká” a klidně ho zakomponují. Ale dám vám tady a teď, jako inspiraci pro život, jak funguje moje myšlení.

Nejprve je idea aby se nezměnila míra, ale nástavek byl lehčí. Tak to rozpůlit. Hloupější je kvůli tomu rozpůlit vysoký nástavek PRO PLOD vodorovně na tak zvané Nízké Nástavky. To napadlo někoho už dřív a nefunguje to dobře, protože včely potřebují souvislý plást pro plod, ale jen do výšky 30 cm. To je zákonitost nejefektivnějšího chovu včely medonosné.

Pak tedy nezbývá než bednu rozpůlit na výšku v rovině rámků - nesmysly se šestirámkoívými úly. Jenže aby byla stejná plocha díla je pak úl nesmyslně vysoký, vratký a obtížný na práci a je to pak horší než původní.

Ale ty pochyby jsem měl roky, ale dokud jsem byl fyzicky zdatnější, nic mě nenutilo to řešit. No a neuvěříte, poslední kapkou (pozitivní) byl poznatek Stefanose tady na CHZ. Všiml jsem si, že když se včas neodstraní blinovka, včely skrz ní nosí (malou dírou asi 18-22 mm) jak pyl, tak ale i med. Zajímalo mě a psal jsem tady, zda by tam daly i plod. Na to Stefanos že ano, že se mu to stalo. To byl ten poslední impulz k mému rozhodnutí. Netajím se tím, že se pořád snažím od ostatních něco naučit, něco, co sám nevím a nebo jsem nevyzkoušel. A že se dám často inspirovat někým jiným. Vždy to přiznám.

Ale na druhou stranu (u rybářského krmítka jsem byl první na světě s modifikacemi), ale zdá se mi neuvěřitelné, že by na stejné co já nepřišel už dávno někdo přede mnou. Jediné jak to zjistit je to zkusit. Zkusil jsem a uvidíme a vše tu zveřejním. Taky proto, že pak to už nikdo nemůže patentovat a napakovat se na nápadu jiného, jako je to v “normálním” světě běžné a dokonce pokřivené charaktery tomu říkají chytrost. Jsem plně připravený na to, že to nevyjde. Ale kdyby to vyšlo, byla by to revoluce. Také jeden rok nic neznamená a halvně to musí být u víc včelstev a nejen první medníky, ale jde o to, zda tak mohou být VŠECHNY. Je co zkoušet a já hloupě doufal, že i ostatní vzrušuje objevování a zkoušení. Opak je pravdou, pro někoho je nejvyšší metou jít minulý týden prvně do včel po více než 6 měsících. Od takových se já nenaučím nic.

----------------

K počtu rámků. Rámky musí být od sebe dál a proto se dává do nástavku pro 11 rámků jen 10. To kvůli odvíčkovacímu stroji, který seřízne jen to, co vyčnívá přes rovinu louček. Mimochodem také proto jsou blbé pleckaté rámky, údajně modernější. Akorát pak nejlacinější odvíčkovací stroj vyjde asi na 100 tisíc a je složitý, ten můj stál 12.500 Kč a není na něm nic zvláštního a nože vyhřívá elektřina a tedy žádná hloupá pára v medárně, kde nepotřebujeme vlhko aby ho nasál med. 

Jen ale nezvládne zakladené dílo s košilkami. I to odvíčkuje, ale jedině když je plást tlustší a buňka delší než jsou dlouhé košilky. A tak i staré plásty by na mém stroji šly odvíčkovat, když budou v medníku dál od sebe a stroj zeřízne jen to, co je nad rovinu louček rámku. Taky proto musí být loučky stejně široké. Složitě by to ale šlo uzpůsobit i pleckatým loučkám. Jenže není jednodušší laciný jednoduchý rámek než pleckatá hloupost? Mimochodem na pleckatý rámek je asi dvojnásobná spotřeba dřeva a tak často někdo s plnou hubou ekologie užívá zbytečně drahé rámky, sám si je navíc nevyrobí a ještě kvůli tomu výroba zničila dvojnásobek dříví!!! Jenže když on je ten pleckatý rámek tak Americký že?

------------------------

A nyní si představme šestirámek D-B, jenže na jednom společném dně. Nesmysl? Asi ano, ALE!

Mockrát se každému stalo, že M uprostřed matka nezaklade, zanesou jí pylem a matka jí obchází jako svislou přepážku a ne a ne mezistěnu zaklást. Zjevně tudíž, za nějakých podmínek (a to je třeba zkoumat), svislá přepážka tlustá jako rámek = 35 mm, nevadí. Pokud by se ukázalo (vyzkoušel to Stefanos), že by mohl být plodiskový vysoký nástavek rozpůlený jako můj medník, pak by to skýtalo neskutečné možnosti. Třeba tvorba oddělku odebráním celé jedné půlky a nahrazení půlkou s M a soušemi na zakaldení, případně zásobním rámkem a podobně. Každý si zkuste sám domyslet, co by to znamenalo. 

A první krok jsem udělal já před pár dny, když jsem takhle za hodinu rozpůlil na primitivní cirkulárce medník a našrouboval tam (+ lepidlo polyuretan D4) čela z plovoučky. Ale to je spíš s plodisky jen zbožná idea, on by medník ÚPLNĚ POSTAČIL!!!

Díky, dnes to vč dělá, že přesně takový medník chtělo. Uvidíme. Pokusím se to nafotit až bude co fotit.

Dával jsem sem přes vás fotky dělené M kvůli vyboulení. Tak dnes jsem zjistil, že se za A M nevyboulí a za B trubčinu tam neudělaly, spíš nějaké přechodové buňky. Takže můj zámysl funguje dokonale! Lepší je dole pruh 90 mm než M napůl. Konečně budu mít pěkně rovné vysoké plásty a hlavně dostavěné až ke SL. Jediné co mě mrzí, že jsem si nevěřil víc a neudělal tak všechny.

A ještě mám potřebu vysvětlit, vztažně k názorům některých na to, co je medovice, jak je to se sáním producentů medovice na rostlinách. Dávám doslovnou odpověď AI, jen zvýrazním tučně a kurzívou stěžejní tvrzení robota. 

moje otázka pro AI: 

Sají mšice a jiný hmyz mízu rostlin a nebo se jen nechají napumpovat tlakem cév rosliny? 

Obojí je pravda, ale u mšic hraje hlavní roli právě ten tlak v rostlině. Funguje to takto: 

1 - Pasivní příjem (tlak): Rostlinná míza (konkrétně v lýku) je pod značným hydrostatickým tlakem. Jakmile mšice probodne cévní svazek svým sosákem, tlak rostliny začne mšici doslova „pumpovat“ šťávu do těla. Mšice se v tu chvíli nemusí moc snažit, stačí jí jen držet a korigovat průtok. 

2 - Aktivní sání: Mšice mají v hlavě speciální svalovou pumpu. Tu používají hlavně na začátku, aby prorazily pletivo, nebo v situacích, kdy je v rostlině nízký tlak (třeba při suchu). 

3 - Problém s přetlakem: Protože je tlak v rostlině tak velký a míza obsahuje hodně cukru, ale málo bílkovin, musí mšice tekutinu rychle filtrovat a vypouštět. To je ten známý lepkavý medovicový výměšek, který mšice vystřikují ze zadečku. 

Ostatní hmyz (třeba ploštice nebo komáři u živočichů) musí obvykle aktivně sát mnohem víc, protože krev nebo šťávy v jiných pletivech nejsou pod takovým tlakem jako právě v lýku rostlin. 

Vážení přátelé, neberte vážně předpotopní názory myšlenkového giganta, jehož úroveň myšlení uvízla v 19 století.

Je to takto, tedy dle mojí paměti, kdo bude mít zájem, dohledejte si to.

Většina hmyzu, i jiných živočichů, potřebuje živiny, tedy bílkoviny ku glycidům v poměru od 1:7  = reprodukční poměr živin, do 1:12-15 = to je záchovná dávka. Potíž je v tom, že míza rostlin má tento poměr asi 1:30. Proto producenti medovice, aby nezatěžovali svůj zažívací trakt, nejprve upraví mízu na potřebný poměr a přebytečné cukry vyloučí bokem aniž by to natrávily a aniž by to prošlo jejich zažívacím traktem, nemohou to být tudíž výkaly. A tento filtrát sbírá jiný hmyz, a také včely.

Stran blití produktu včel jiným včelám je tvrzení pana Maliny na úrovni chápání a myšlení předškolního dítěte. Přece například kráva má v hubě nevábné věci, slintá a je odporná, smrdí a válí se ve svých skutečných výkalech a smrdé celá. Pozře potravu, počká až jí ve složitém žaludku zasmrádne a začne rozklad, pak blije obsah do huby, kde jej přežvýká a znovu spolkne a teprve potom stráví. Nic odpornější si já neumím představit. Pak je vlastně mléko, mléčné výrobky, ale i maso ohavný produkt, podle myšlení myslitelů typu Maliny a lidi se tím cpou a dokonce to dávají dětem jako kojeneckou a batolecí výživu. 

Bohužel náš brilantní myslitel překryl svým výplodem stěžejní sdělení a mě vážně dochází trpělivost. To je to, že nekteří neumí rozpoznat perly od bláta a je pak vyčerpávající takovým ustavičnně perly nabízet. Tomuto foru věnuji velmi mnoho času a pak mojí práci a snahu ničí nějací Malinové, unavuje mě to.

-------------------------

Stačila jednoduchá otázka pro AI a tady je část odpovědi. Za sebe nemám co bych k tomu dodal. Snad jen že Malina jistě nejí ani vejce, když si představí odkud ze slepice vajíčka vychází. Já měl za to, že se tu debatuje mezi dospělými.

odpvěď AI na mojí otázku zda je medovice výkalem mšic:

Mšice se živí rostlinnou šťávou (sítnicovým pletivem), která je velmi bohatá na cukry, ale chudá na bílkoviny. Aby mšice získala dostatek bílkovin pro svůj růst, musí nasát obrovské množství této šťávy. 

• Filtrační komora: Mšice mají v trávicím traktu speciální orgán, který funguje jako zkratka. Většina vody a přebytečných cukrů projde přímo z přední části traktu do koncového střeva, aniž by prošla procesem vlastního trávení v žaludku.

• Vylučování: Tekutina, která je pak pod tlakem vystřikována ze zadečku mšice, je v podstatě jen přefiltrovaná a mírně zahuštěná rostlinná šťáva.
   

Po dnešní konzutaci současné situace u nás s Petrem závěr.

Z Martinem zveřejněného překladu a z amerického videa jasně vylývá, že včely dávají VŽDY přednost řídkým zdrojům před hustými. Letos, kvůli enormnímu a nepamatovanému suchu, včely v časném odpoledni přestanou létat i při teplotách 15+. Tvrdím, že to je tím, že v důsledku katastrofálního sucha rostliny produkují tak hustý nektar, že jej včely nesbírají. Podobně jako je to známé u medovice.

Jen přippomínám, jak se snažil Goro ze mě udělat hlupáka, když jsem před více než rokem, spíš dvěma, tvrdil, že je pro krmení včel lepší roztok 1:1, že to dělá včelám menší problémy (výkřik pana Maliny snad nikdo soudný nebral vážně). To jen aby se nezapomnělo, kdo tu uvažuje moderně a kdo se drží předpotopních, stále papouškovaných bludů. Připomínám, že se vývoj lidského poznání nezastavil, jen někteří nejsou schopní, a hlavně ochotní začít uvažovat moderněji, nově. A tak ti bystřejší se přizpůsobí, většina setrvá u starých bludů.

No a nyní ke včelařině. 

Dnes jsem zrealizoval svůj nápad, dosud nikde nepublikovaný a tudíž ABSOLUTNĚ ORIGINÁLNÍ!!!!!

Zešíř. Motiv je u mě snaha pomoci lidem starším, ženám, hendikepovaným, ale i dětem, aby mohli včelařit i oni s menší potřebou fyzické síly. Tedy aby byly nástavky lehké. Jinou snahou jsou ležany, kombinace ležanu a nástavkáče - úl senior a podobné. A jiné koncepce, třeba NN systém. Já, jako vždy vše, beru úplně jinak, opačně než VŠICHNI ostatní. Netuším, zda to bude fungovat. To přece netuší žádný vynálezce.

Princip jsem tu už vysvětlil, nikdo kloudně nereagoval, patrně nikdo jiný myslet kreativně nedokáže. Omlouvám se za zdánlivou velkohubost, ale prostě je to tak. Jestli někdo něco NOVÉHO vymýšlí a publikuje, jsem to jen já.(a JirkaP svůj sluneční “teploúl”)

Jde o půlený nízký nástavek u systému Dadant, používaný POUZE jako medník. Prostě normální NN 39x15x11, tedy jedenáctirámkový polomedník, jsem rozdělil na dva pětirámkové “čtvrtmedníky”. Fotky dodá, snad, pan JirkaP. Dnes šel první do včel, budu zde referovat jak se myšlenka osvědčí a nebo selže.

Moje koncepce je stejně vysoká jako NORMÁLNÍ úl (rozhodně nepůjdu do nesdmyslného šestirámku, už kvůli jeho dvojnásobné výšce). Jen medníkové nástavky budou polovičně těžké. MOŽNÁ!! Pokud tedy včelstva budou ochotná tolerovat uprostřed medníku překážku. Teoreticky by jim to nemělo vadit, uvidíme co praxe.

Popis:

Běžný NN je rozdělený na dvě stejné části svislým řezem na dvě poloviny pro 5 rámků. “Podkovy” původního nástavku jsou spojeny prefabrikovanou deskou síly 8 mm (původně desky jakési plovoucí podlahy). Nástavek tedy leží na VN tak, že jsou dvě půlky proti sobě a vnitřek uprostřed rozdělují dvě k sobě sražené 8 mm silné stěny. 

Idea:

Jestli u Blaníku nechtějí matky klást v medníku, protože dostatek plástové plochy = TLumič, větší rozestupy rámků a mezistěny uprostřed, pak by vnitřní příčka měla znásobit neochotu matek v medníku klást. U prvního pokusného vč (silná 39x24x11 s TL 39x15x11) jsou ve složeném medíku jen dvě M a sice u vnitřní stěny obou půlek, zbytek souše.

Jiný, paralelní pokus:

Jde o zjištění, zda jsou nutné M uprostřed prvního medníku. Blaník předpokládá těchto M 6 + dvě a dvě souše u stěn. Ovšem to je zbytečná naprodukce postavených panenských souší a tak sleduji snahu omezit počet M a tedy nutnost jich tolik připravovat. Dosavadní stavba v Blaníku, sečteno v plodišti + medníky je nadbytečná. Z toho vyplývá nutnost více mezistěn a hlavně práce s přípravou rámků a vylepování M. Také je tu zdržení kvůli stavbě, vysvětlené v mém vlákně o “pohádce” o dvou bratrech houbařích. Zatím jsem přidal pouze souše v mednících výšky 11 cm, následovat bude pokus s medníky výšky 15 s pouze panenskými soušemi.

--------------------------

Překlápěcí úl letos nedokážu zrealizovat.

Bohužel jediní dva, kdo jsou schopní něco nového zkoušet, jsou JirkaP a Martin. Škoda, doufal jsem, že to chytí víc lidí.

Nápadů mám spousty, jen zlomek zveřejňuji a i tak se nenajde nikdo, kdo by v tom chtěl pokračovat a dále to rozvíjet. 

Jsem velmi zvědavý na Jirkův sluneční teploúl. Nechci ho nazvat solární, protože to by bylo zavádějící.

Myslel bych si, dle vašeho dosavadního vystupování na CHZ, že jste vzdělanější a hlavně civilizovanější, ne vždy vzdělání a morálka a obecný rozhled koresponduje s tituly. Medovice vzniká z výměšku tak zvaných producentů medovice PŘED TÍM, NEŽ PROJDE ZAŽÍVACÍM TRAKTEM PRODUCENTNŮ. Tudíž medovice není a nemůže být výkalem!! 

Lidé jako vy, bránili protagonistovi v zavádění prazákladní hygieny a tvrdili, že lékař, jako nadčlověk, si mýt ruce nemusí, to, že je třeba přenechat podlidem nižšího stavu - pradlenám a podobným. Tato stupidita přežívá dodnes, jak dokazujete. Popravdě jste mě nepřekvapil, myslím si to o vás od začátku.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ign%C3%A1c_Filip_Semmelweis

U vás jsem se konečně přesvědčil jaký jste. OK, jak libo, mě je jedno co děláte a svoje sexuální prasárny si laskavě nechte někam do soukromí, to mi skutečně vadí! Není nic horšího než oplzlý stařec.

OK, druhý poznatek, pro mě jste tímto výlevem přestal existovat, nebudu na vás nijak reagovat, urazil jste mě. Já se tu snažím něco naučit, nějak obohatit svojí odbornost. Od některých se já nemám co naučit. Já ne.

------------------------

Goro. Je až děsivé, že vy berete diskuzi jako že já na vás něco zkoušel, nebo něco zkoušel na kohokoliv. Žasnu co z vás padá. Pro mě nejste tak významný, abych měl potřebu na vás něco zkoušet, nebo vás o něčem přesvědčovat, jak vás taková pošetilost mohla napadnout?

------------------------

Mě je celkem fuk jak kdo co dělá, jestli blbě nebo líp, váš boj. Každý si může vyzkoušet a zjistí sám. Jestli je dost chytrý a JESTLI JE MÉNĚ PRÁCE PŘI STEJNÉM A SPÍŠ VYŠŠÍM VÝSLEDKU PRO NĚJ CÍL.

Výroku o nejmenší pracnosti ze všech známých systémů chovu včely medonosné v systému Dadant se dopustil Dr. Ing. Kamler Frant. Nikoli Ing. Titěra. Ze všeho, co jsem vyzkoušel já, bylo nejvíc práce a nejméně medu v NN systému. Ne tedy v Goro NN systému, ale v klasickém NN systému s rotací nástavků.

Pane Goro. Podle toho, jak jste tu prezentoval a vysvětlil svojí unikátní metodu je jasné, že praktikujte Blaník. Ovšem komplikovanější, protože to děláte stejně jako já, jen komplikovaněji s pouze nízkými nástavky = víc práce. Totéž třeba MUDr. Marx. Každý dobrý včelař nakonec dojde k systému Dadant. A Blaník není nic jiného než systém Dadant s každým úlem od výšky VN 24 do 30 + NN. Blaník je tudíž univerzální a nemá obdoby, protože tímto systémem lze včelařit v každém rozumném úle a netřeba si pořizovat americkou zastaralost.

Adorantům UVR jen říkám, že já a mí blízcí a mí zákazníci HOVNA nejíme a tak prostě med ze zakladeného voští my civilizovanější odmítáme. Proč? Protože se vývoj nezastavil a žijeme v 21 století! Přijde den, že nikdo civilizovaný jíst med s výluhem výkalů plodu nebude.

Prtávě v těchto dnech rapidně sílí velmi zesláblá včelstva. To se projevil a u některých teprve začíná projevovat efekt prodloužených 40 dní.

Nedělejte proboha nic, jen si uvědomujte tu radu napříště.  Většinou se nestane nic. Jen kdyby se vám to stalo, už víte proč. Zkoušel jsem i norské zimování, nebo prostě přemetení v červenci na M a nelíbilo se mi a podle mě ani včelám, že zimovaly na panenském nebo jen jednou zakladeném, není to dobře.

Je nutné si uvědomit u naší včelařiny podtstané. Jediným smyslem života včel je rozmnožení, tedy vyrojení a o to se snaží všemožně a HLAVNĚ co nejrychleji. Ony miliony let neplánují život na starém díle, moc starém díle. Obyčejně životaschopný je jen prvoroj se starou a první poroj s panuškou, ostatní zaniká, bez pomoci člověka stoprocentně. Pak to uhyne, rok nebo dva roky staré plásty sežerou zavíječi, myši a plísně + hniloby. Tím ti “škůdci” uvolní stejnou dutinu pro další včely nebo jiné nájemníky. Ony jsou za milony let naprogramované žít na raději dvouletém tmavším, nevědí, že je to plné patogenů. A i v tom hledejte Boží záměr, aby tím, že žijí na starém, hnusném, plném výkalů plodu a patogenů jsou jakoby očkované a co tohle přežije, je pak životaschopnější, má výhodu.

Ale třeba je všechno úplně jinak, jen já si to tak nějak představuju. My vše (a nejen u včel) dezinfikujeme a izolujeme vznikající život od všeho špatného tak vehementně, že pak poletí kolem jeden bacil a lidi i včely hynou. Ona je nejspíš zapotřebí nějaká rovnováha, nějaký střed, nic se nemá přehánět. Třeba proto kromě vyžehnutí nástavků plamenem a vaření rámků při “recyklaci” vosku nedělám žádnou dezinfekci. A vychází mi to!

Děláte mi radost a ty dvě 10 mm buchty je super řešení. Pokud vám na úly svítí část dne slunce, nezapomínejte je mít pak obě vepředu u té osvícené stěny. A nebo jako teď.

Ale zbytečně včelám mícháte karty, za zakladenou M považujeme jakmile se tam objeví vajíčka a to i když by nebyla na stranách a v rozích ještě ani povytažená. Spíš to celé vezměte s opačnou filozofií. Nejde nám po to, strkat mladé rámky dopředu tolik, jako sunout staré černé dozadu. Zdánlivě píšu protimluv, ale zamyslete se nad tím. Prostě se naučte předvídat, zakladená M na předposlední pozici (od česna) nevadí když je VN plný. Až bude dostavěná, jistě bude příležitost jí posunout kupředu, třeba až se bude dělat oddělek. 

A taky z kontextu jak píšete se mi zdá, jakobyste měl cíl jen zavíčkovaný plod na letošní M. Ale to je omyl, jakmile je zakladená, jedno kde, je včelstvem přijmutá. 

Totiž, co se taky může stát a proto to píšu, i když je to asi možnost vzácná, ale hrozí. Vč nemá rozum jako my a tak preferuje dílo staré ohavné před mladým. To platí obecně. Předkové říkávali, že jsou staré plásty teplejší. Když se ocitne třeba od druhé pozice 3-4 i více letošních M, jednou zakladených a nebo teprve prvně, může se stát, že při ochlazení - a čekají nás zmrzlíci a pak monzun (Medard), vč se umí stáhnout dozadu na černé souše a přední, jen jednou zakladené a ještě k tomu jen naprostředku, začne zanášet pylem a přestane tam plodovat.

Já se snažím o následující stav, myšleno od česna.

První je krycí bez plodu. Pokud je další pylová deska, zůstává jako druhá, pokud to není černá hnusoba a ta by tam být neměla, pokud se to dělá správně. Následuje ještě světlý, žemlový, obyčejně loňský plást s plodem. Teprve na pozici 4 jde (když není ta pylová deska tak je to pozice 3) jde letošní M a to ta starší, s už zavíčplodem. Pak je opět loňský plást a teprve pak je mladší M. Prostě je potřeba aby byly rámky prostřídané a ne aby byly vepředu jen letošní. To samosebou platí když máme na výběr. Kdo nemá souše, začíná, množí vč, nemá nikdy dost souší a pak nemá na výběr. Ale je potřeba si osvojit systém, který se mi roky osvědčuje.

Martine myslete se mnou. Dnes je na třeba třetí pozici letošní M se zavíčplodem.. Vám na předposlední pozici mezi SR s trubčinou a poslednním plodem postaví M a jestli je nebo není zakaldená = vajíčka, tak jde doprostřed hnízda a ne tedy na pozici 4, prostředek je 5-6 pozice.

Já tohle dělám nějak mechnicky a nemyslím na to, až když čtu, co popisujete u sebe, mi došlo vám to vysvětlit. Může se stát, třeba u 3 nebo čtvrté letošní M, že jí už dám jen o jeden rámek dopředu a tam bude čekat třeba do června a až pak půjde kupředu, kdy jsou už letošní M zakladené podruhé nebo potřetí a už nehrozí opuštění moc mladého díla. Pokud vy a nebo někdo další, třeba JirkaP nevíte, co myslím, ptejte se. Tolikrát, dokud vám to nebude jasné. Ve skutečnosti je to velmi snadné.

------------------

JirkoP

Vy jste se ptal kam M a došli jsme k pozici před plod mezi přední krycí a první plodový. Já to ale dělám nerad právě pro výš popsaný efekt. A pak je dobré, i kdyby M na druhé pozici postavily a zakladly - to se stane vždy a tudíž můj podmiňovací způsob není namístě, pak je lepší při nějaké další návštěvě ten rámek přece jen posunout od česna o jednu pozici dál, prostě když nepočítáme vpředu krycí a vzadu SR, nemá být letošní zakladená M na kraji hnízda. Ani na tom předním a už vůbec na zadním. Pro jistotu. Nemohl jsem si vzpomenout proč jsem tam přestal M přidávat. Už jsem si vzpomněl a proto to vysvětluji tady a tímto. Dokud je možnsot, je lepší novou M přidávat za poslední plodový dělničí plást.

Ne, rámek musí být 25 mm + 10 mm mezerník!

Možná jste přehlédl, že mám některé blinovky tlusté jen 20 mm. Sololit je tlustý 3,3 mm a když dvěma pobijete rámek, má to pak 32 mm (přesně 31,6, ale na desetiny si u včel nehrajeme). Tudíž na moje přepážky 20 mm je rám jen 13. Vy byste ho pohodlně udělal z horních louček, ty jsou tlusté 12 mm. Ale naplocho a ouška v té jedné horní vyřezat jak mají být, délku to má správnou.

Pak mám zvláštní blinovky jen ze sololitu 5 mm, ten se hůř shání a fungoval by i běžný 3,3 mm.  Je přidělaný na běžnou horní loučku, uprostřed. V loučce jsem vyřízl pilou 300 mm = ta má řez 3,2 mm a protože vždy nepatrně rozhodí tak do toho vleze sololit 3,3 mm. Nuta je v normalizované loučce tlusté 12 mm - to se běžně kupuje - a nuta je jen do hloubky asi 5-6 mm a je to tam vlepené polyuretanem D4. Tato přepážka přesně zapadne do zbývající mezery a včely v tom prostoru už nic nestaví.

Martine. Mnohokrát jsem vám psal, abyste se naučil improvizovat. Já třeba ty tenké blinovky nadělal,asi 20 ks takhle za jediné odpoledne za asi 2 hodiny, protože jsem neměl dost blinovek a nebyl čas se crcat s pořádnými (zapomněl jsem si je v zimě nadělat). A ejhle, pak se ukázalo jak jsou skvělé a dnes bych jich uvítal víc, jenže nejsou lidi, není čas, jako správný důchodec nic nestíhám.

Přitom jsem nic nevymyslel, moje máma si sama ruční zlodějkou, když neměla co dát do úlu, vyřízla ze sololitu blinovku a vyřízla si na ní ty ouška, aby měla přepážka za co viset. Já jí pozoroval, pomáhal držet materiál, žádný svěrák, žádný ponk, doslova na koleně. Bylo mi tak 8 let a tehdy jsem se naučil, že si prostě, když něco chci, musím umět poradit. Nějak, jakkoli.

Další možnost je sololit správné velikosti - jaklo rámek a nahoru, jen jednotranně přibít hranolek asi 10x10 mm dlouhý 415 mm. Taky to funguje. Nemáte tak dlouhý hranolek? OK, vezměte dvě BL, na konci jim udělejte ouška a přibijte je k sololitu tak, aby vyčuhovala jen ta ouška, logicky jsou k sololitu přibité naležato, tedy naplocho. 

Další možnost, co mě napadla právě teď. Vemte běžnou HL, je správně dlouhá. Přibijte jí naplocho ke správně velikému sololitu - 390 x 300 a vyřízněte ouška, tak, aby byla vysoká asi 6 mm.

Dokázal bych toho navymýšlet víc, snažte se sám, jde to. Jsem z generace, kdy v krámech bylo ho.no a museli jsme si všechno dělat sami, nikdo nás za ručičku nevodil! nebyl internet ani příručky, prostě jsme si uměli poradit.

Tak vážení. Včera je medník našvihnutý včelami, začaly stavět M - viděno jen skrz igelit.

Letos mizerně staví M a ještě neochotněji je zakládají. Dokonce rarita, povytažená M přesunutá doprostřed hnízda měla za následek, kromě toho, že jí matka nezakladla, že se mezi M a česnem úplně přestalo plodovat. Nevím, zda plod vyházely nebo se vylíhnul a plodovaly jen na pěti rámcích vzadu od loučky k loučce. M a předek ubily pylem a sladinou. Přitom plod byl i na zadní straně u zadní neuteplené stěny. Pravda, udělaly to jen jedny, ale je to docela rarita. A ani náznak rojení, nenadělaly ani základy misek. 

Tmuto vč nešlo dátvíc M než jednu, vyzimovalo silné. Zajímavé je, že dostavěly a zaplodovaly drápák. M, kterou odmítly zaklást, přišla doprostřed hnízda jiného včelstva.

------------------------

Nezapomínejte handlovat mezi včelstvy rámky s mladým plodem, larvičkami a to i se včelami, samosebou bez matky. Jde o fenomén, který jsem nazval chlebový kvásek. Teď je ta doba, kdy se neservou. Současně je to velké podnícení.

Včerejší kontrola dvou vč s TL od září nedopadla jak jsem si představoval. Pravda, zatímco “obyčejná” vč jsou téměř, některá úplně, bez zásob, vč s TL od podzimu nějaké zásoby mají. Ovšem ne těch asi 5-7 kg navíc, o které bylo víc v TL. Ten rozdíl je nyní v síle, tedy počtu včel, ale také v mnnožství postavených a zakladených M. Staví víc a rychleji a zakládají ochotněji. To by mohlo stačit a mě to stačí. Přece jen jsem ale doufal, že v TL z podzimního medu něco ještě objevím. Ne, v TL není z medových předzimních zásaob nic. Co tam ale je, je letošní sladina, řidina. Tudíž můj předpoklad, že v TL létavky vykládají náklad a že jej tam primárně úlové včely ukládají před a v průběhu dalšího zpracování se potvrdil. Do TL také dávají pyl a to obojí neubíjí plodiska a neomezuje matky v kladení. A o to mi šlo, po chovu trubců jen dole v TL, hlavně. Totiž kolik dnes klade matka, tolik bude létavek za asi 40 dní a to je konec května, kdy po řepce, klenech a hlohách včelstva rapidně zeslábnou. V té době kvete malina, která je přeceňovaná a snůška přičítaná malině je ve skutečnosti medovice ze smrků, která ale zůstává včelaři nepovšimutá. Omezehním matek před jabloněmi si zdecimují včelstva a ta pak snůšku v době malin nepřinesou - vždy rapidně ubyde létavek. Tato malinovo/medovicová snůška je velmi krátká a kdo nemá v tu dobu dost silná vč, ani si jí nevšimne.

----------------------

Bohužel se mi podařilo nevystrojit včas TL včelstev, kde nebyly vystrojené v září a tak se mi děje, že vč už obsadila ohavné staré TL a už v nich mají trubčí plod. Je nejvyšší čas to napravit, zanedbal jsem to ze zdr. důvodů.

Důležitý, naprosto nový poznatek:

Vč s TL od září vůbec nedostala vysoké SR a tak jediné trubce mohou chovat dole v TL. A funguje to!!!! Tudíž vysoký SR být nemusí a M za posledním plodem staví stejně dobře, jako by byla M přidaná mezi plod a trubčí plod na SR. Toto je pro mě naprostá novinka a je nutné, hlavně vy mladší, zjistit, zda tohle může být obecné pravidlo. Tím se dosáhne o jednu postavenou M na včelstvo víc než je u Blaníku možné a současně o rámek víc dělničího plodu a v důsledku nezubožená vitální včelstva, odolnější k nemocem.

---------------------

Ovšem co se mi stalo a je velmi podivné. Mám jeden slabší oddělek, vyzimovaný bez TL, je to 39x30, loňská mladá matka. No a netuším, co jsem tu předváděl, včera jsem zjistil, že letos vůbec nedostal SR. Nemá ani žádné uřezané rohy vysokých rámků (nízké žádné zatím nemá) a nikde nepokazil dělničinu, aby si udělal trochu trubčiny a choval trubčí plod. Toto včelstvo vůbec nemá potřebu chovat trubce. Ale tento nechtěný pokus nedotáhnu, už SR dostaly. A to jen a pouze z důvodu, který v jiném vlákně před chvílí vysvětluji Kozinovi - u mě převažuje nad zábavou a pokusnictvím užitkový chov včelstev. Kor když se jedná o pokus neplánovaně nechtěný (z trestuhodného zanedbání).

Zkoušel jsem všelicos. Jenže já “jedu” na jistotu, nechovám včely aby bylo krásně jim, ale mě. Tudíž já nedopustím, aby si stavěly kde co chtějí ony, ale jen to, co chci a potřebuju já.

Příklad, který je ale poučný ještě něčím, co dám na závěr.

Potřeboval jsem zvětšit poměr 30 ku 24, a myslel si, že prostě dám místo prvního medníku (vždy vše bez mřížky) 39x15 tak 39x24. Tím, že je to vysoký rámek mi v něm matky zakladou pár rámků, jen to dám na jiné dno a mám nakrmený oddělek. Z 8 vč ANI JEDNO NEZAKLADLO V MEDNÍKU 39X24X11 ANI JEDINÝ RÁMEK!

OK, došlo mi, že tam musím nalákat matku na VS, kde si udělají trubčinu. Tu dojde zaklást matka a když už bude nahoře, zaklade v medníku další rámky a nebyly to M, ale hotové, pravda, panenské souše. Povedlo se u 2 z opět 8 vč, ale vlastně jen u jediného, kde kromě trubčiny zakladla matka i trochu dělničiny na jedné z panenských souší. Druhá matka zakladla jen postavenou trubčinu a zase se stáhla dolů do VN 30.

Z toho vyplývají dvě věci. Ne vždy - Blaník předpokládá u prvního medníku v roce 6 M a jen u stěn po dvou panenských souších (Blaník jiné než panenské souše v medníku nezná). A to proto, aby matky nešly klást nahoru. Nešly by asi ani kdyby dostaly jen souše, protože mají TLumiče. Protože ale já med chci a tudíž nechci dovolit plodování v panenském NN, pak prostě jedu na jistotu a nebudu to měnit.

A je tu jedna zajímavost, kterou neumím pochopit. Vč, které místo medníku 15 dostalo medník (samosebou bez mřížky) 24, ve stejné době ho naplnilo medem stejně, jako nízký medník 15. Jediný rozdíl byl v tom, že vč s medníkem 15 přineslo za stejnou dobu 15-16 kilo medu, ale vč s medníkem 24 přineslo medu 23-24 kg!!!!

Jen si pamatuji poučku mámy a jejích dvou včelařských přátel, že když se v jarní snůšce dá včelstvu druhý medník, naplní ho taky. Ovšem dodneška jsem z toho pravidlo udělat neuměl. Vše se seběhne v takové pracovní špičce a “nestíhačce”, že prostě nedokážu dát pod první medník v pravou chvíli druhý tak rychle, aby jej naplnily ve stejné "snůškové vlně". A nejde jen o vlnu snůškovou, ale hlavně jaksi elánovou vlnu či vzepětí, které je v první snůšce největší. Ne u všech vč, - ne vždy dokážu “vybejkovat” všechna vč do správné kondice a leánu, je to tak polovina, max ⅔ včelstev. Připomínám, že u všech vč má m dvě jarní snůšky kvěťáku, v některých letech se mi povedlo mít i tři. A to tehdy, když se mi povedlo mít medníky na části vč v květu špendlíku a třešní.

-------------------------

Kozino.

Je nutné abychom si my dva něco ujasnili. Já se snažím o maximálně racionální UŽITKOVÝ chov včel s co nejmenší pracností na kilo medu a současně nejvyšší myslitelné kvality = bez výluhu z výkalů včelího plodu. To UVR neumožňuje v takové míře a havně s tak malou pracostí jako Blaník a tak nelze oba systémy srovnávat. Ležan je přadpotopní systém, kdy se jen místo převěšování plodu nad VN převěsí plod se zásobami = zbytky zimních zásob s možnými reziduy léčiv, ale nejn těch, tyto plásty převěsí do zadu za svislou mřížku. Protože je hromadění medu nad plodištěm přirozené a za ním nikoliv, je to u ležanu vždy za něco, co jsme vyzkoušeůl já tak je to odhadem asi 3x víc práce a asi 3x méně medu, což mi vychází na až 5, ale skutečně i 9x menší efektivitu. A to si já nechci dovolit a jedu na jistotu, kde vím předem, jak to u většiny vč dopadne a kolik mi dají medu a ostatních produktů (málokdo umí vyprodukovat tolik vosku za rok jako Blaník). Atd.

Tak tohle je jiná liga!! 

Jsem na ten solární úl zvědavý.