Příspěvky uživatele

Ovšem patrně jste přehlédl, že všechny ty obstrukce a komplikace nepřinesly jakýkoliv efekt, ani pozitivní ani negativní. Proto jsme to vyhodnotili jako marginální a tudíž zbytečné. Nakonec vlastně to říká Goro u divočiny na větvi.

Jakmile nebude česno dole v rovině dna, včely nebudou vynášet bordel a ten se bude hromadit na dně. Tam ho budou žrát zavíječi, kožojedi a další havěť a to nechcete.

Uvažovali jsme tu o horním česně, sklípku, stebníku a zimování v ohromné koncentraci CO2 až 10%. Připomínám, že normální je obsah 3 setiny %, dnes zmanipulovaná věda tvrdí, že obsah CO2 vzrostl na 0,042 - nějak si grýn dýl zdůvodnit musí - a tak fakt, že včely přezimují a ZDÁRNĚ v ovzduší s 10% CO2 je dodnes vlastně neobjasněná vlastnost včel.

Proč jsme se tím, tedy HČ a dalším zabývali? Přišel jsem s tím já, protože se v padesátkách psalo, že včely ve stebníku se samy zbaví roztočíka malého a já postuloval, že VD je také roztoč, i když v poměru k roztočíku malému asi jako slon k morčeti. Jenže se ukázalo, že VD už není hrozbou a tudíž jsou to všechno nesmyslné kejkle a zbytečné úvahy. Léčit proti VD není už VE SPRÁVNÉM ÚLE SE SPRÁVNOU METODOU potřeba a tudíž se lze plně soustředit na chov včel a ne na budování  farmy na množení a chov VD. Léčím ze setrvačnosti nepatrně, aby se neřeklo, jen tvrdou chemií a jen když nejsem náhodou líný, nebo nemocný. Až když není dílo pro med v úle, tak je jedno čím léčím a netřeba dělat “organické” kraviny.

Podívejme se na věc jinak. Nestýkám, se s místními. Mám ale info, že hlavně Adamiti nemají letos na Podblanicku nic. Já mám životní rok. Místní lesník má Blaník a je na tom podobně jako já, to samé Tom4 a to samé Petr. I inženýr Pepa ve vsi, kde je Petr, konečně po 10 letech optimalizovaných hovadin podle Sedláčka, Märze a dalších, převedl 8 vč na Blaník a 6 vč ponechal podle internetu. U všech Blaníků má medu jako my, u ostaních nic. Petrův bratranec Pavel, má Blaník - chtěl včelařit a Petr mu dal Blaník jako podmínku, je letos (ve městě!!!) přes 50 kg průměru. JirkaP to tu píše jasně, snažil jsem se to nekomentovat. Já dokázal a předvedl, že Blaník funguje i s 39x24, když se včelstvo vede systémem Dadant, tedy kombinovaným systémem. Goro a třeba MUDr. Marx dokazují stejné výsledky (Marx mi ještě nevolal jak letos) se systémem, NN. 

Já nemám co víc řešit. A doporučuji to samé každému. Blaník do nejmenšího detailu a pak se výsledek dostaví sám, tvrdím, že se nemůže nedostavit. Pokud se Blaník dodrží do nejmenšího detailu přesně. A kdo z mě nepochopitelných důvodů zaboha nechce kombinovanýý systém, pak si tu najděte Gorův popis jeho provozní metody s NN, což ale nemá s klasickým NN systémem nic společného, snad jen nízké nástavky. Je to vlastně Blaník, přišel na to Gpro sám beze mě (stejně tak Marx) a funguje jim to. Funguje to i panu Malinovi s NN. Takže je dokonce na výběr. Ovšem troufám si tvrdit, že jen s VN to prostě nepůjde dobře, tedy tak, saby byl med KAŽDÝ ROK V NADPRŮMĚRNÉM VÝNOSU nikdy.

Mám nějakou uživovací snůšku, netuším z čeho. Včely neslídí, kolem úlů to sice nepatrně, ale voní a včely jsou na česnech v řadách a větrají. 

V úlech je dostatek pylu, ne jako v jarní snůšce, kdy omezují matky v kladení, ale je ho tam dost. Nyní ho dávají do věnců kolem plodu, nebo spíš podkov a nedělají už desky jako zjara a v časném létě. Tento pyl bude překryt zásobami a zmizí z očí. Pyl je podle barvy nejméně 7-8 druhů a tak žádná monodieta nehrozí. Na polích není nic, ani plevele - nic v suchu neroste a tak netuším, z čeho různorodý pyl nosí. Včely vidím na divokém bílém jetelíčku, i za poledního úpalu. Stejně tak navštěvují chrpu luční, která tady kvete na všech loukách velmi masivně. Za největšího poledního hicu vidím i dvě včely na jediném květu, často se se smetanovým pylem vůbec nezdržují.

Kvetou různé bodláky, včely milují lopuch, ale všechny bodláky jsou pro ně atraktivní. Bohužel tady vůbec nerostě bolák zelinný, který je vynikající nektarodárnou rostlinou. Několik let zpátky včely nebyly vidět na netýkavce žláznaté, letos je zajímá velmi.

------------------------

Nezačal jsem nijak léčit, sice jsem si koupil gabon a spolek ho dodal včas, ještě váhám a dám ho jen polovině a až v září na jeden měsíc. Fumigaci až asi před vánoci a sice acetonaerosol Varidol. 

Nějak jsem nedokázal začít krmit, nic není bez zásob, patrně se letos jen dokrmí. Je zvláštní, pro mě rekordní a asi nezažitý rok. Ovšem mám info, že v mém okolí většina med nemá a nebo nepatrně. Adamiti letos prý těžce zaplakali. 

Pokud chápu správně váš příspěvek, ano, i u SS je nutné mít česno u strany.

Pan Goro se dost mýlí. Neumím kreslit, jiní zdejší přispěvatelé umí a tak prosím o výkres následujícího, aby bylo jednou pro vždy jasno.

Představme si kmen stromu, tedy válcový prostor. V jeho stěně je díra - česno. Pokud vezmeme střed díry a uděláme z prostředka té roviny česna přímku do středu válce, je pak tento “paprsek” kolmý k tečně = tedy rovině česna. Snad to vysvětluji jasně, ovšem v přesném názvosloví geometrie tápu.

Včelstvo ale nezačne stavět každý plást v rovině paprsku, tedy od středu díry do středu dutiny, to by se pak plásty uprostřed musely sbíhat. Nýbrž pod úhlem 45 stupňů s rovinou česna - tečnou a tudíž rovnoběžně s “paprskem” na obou stranách od středového paprsku a přirozeně kromě středního plástu po 4 plástech na každé straně na počet 9. Vč se ale přizpůsobuje prostoru, dutiny jsou vzácné a tak má včelstvo velkou schopnost přizpůsobivosti.

Tudíž ani jedna orientace satavby není “správně”, ani SS ani TS. Proto je česno nejblíže tomu, co chtějí včely, když je u jedné strany hranaté dutiny. Ideální česno by bylo přes roh, kdy by česno bylo přesně v rohu, například při výšce podmetu a tedy i česna 18 mm asi 50 mm na jednu i na druhou stranu.

To by šlo, můj již nežijící bratr to tak udělal, že úly měl na podstavci nikoli s česny rovnoběžně s líhami podstavce, ale dokonce pod úhlem 45 a česna “přes roh”. Mocí mermo lpěl na SS, ale chtěl pracovat - kvůli zničeným zádům, jako při TS. Jen to komplikovalo práci, žádný rozumný efekt. Tím jsme společně došli k poznání, že nejjednodušší je mít úly normálně v řadě na TS a česna u strany.

Pan kolega to napsal jako odsudek TS. Vyjádřil to větou, že včely toho snesou hodně a v kontextu se toto sousloví používá k odsudku. Dovolím si to uvést na pravou míru. A ano, zatímco jedni považují sami sebe za tím lepší včelaře, když se do hnízda nepodívají pokud možno nikdy, jiní se naopak snaží včelstvu pomáhat přeskupováním rámků. Včelstvo neví, že bude obývat úl několik let, ono žije v domnění, že se ten rok vyrojí, zbytek nejspíš zanikne i s případnými parazity, vykradou zlodějky a staré dílo i s patogeny sežere zavíječ a tím se uzavře cyklus samočinné hygienické obnovy. Můj prazákladní názor je úplně opačný než páně Gorův (ale také hnutí Šance pro včely) a je na každém, co chce a jak to hodlá dělat a také je dobré vědět PROČ.

Zaprvé, v úle musí být nějaké vpředu a vzadu, SS má česno uprostřed a to je špatně.

Zadruhé civilizovaný včelař skutečně není brtník a tudíž zasahuje do uspořádání plástů v úlu. Celý rok se snaží mít u česna rámky mladší a staré soustředí vzadu. Tam je potom v přelomu února a března při zužování oddělí BP a za ní je včely vyjhedí. Jinak, když se v systému Blaník nikdy nevytáčí vysoké dílo, by nebyly rámky na vyřazení nikdy suché a musely by se vyvářet rámky se zbytky zásob a pylu. To moderní včelař považuje za ztrátu a skutečný hospodář to nedělá, když existuje snadná možnost staré rámky na vyřazení nechat včelám vyjíst. A ještěš tím urychlit jarný rozvoj o nejméně týden až dva a důsledky každého dne, o který je jarní rozvij rychlejší, jsem vysvětlil bezpočtukrát, například článkem tady na CHZ o 40 dnech.

Zatřetí je nutné vždy vědět, že za všechno se nějak musí zaplatit. Třeba mírně oplesnivělými spodky zadních neobsednutých rámků, těch, které stejně půjdou na “recyklaci”. Také jsem vysvětlil, že včela s plísněmi žijícími na starém voští plném živin - výkaly plodu + zbytky organického materiálu s největší pravděpodobností umí žít, koexistovat. Nejspíš se za miliony let vývoje naučila využívat toxiny, ale i pozitivní látky z plísní (i penicilin je plíseň).

Začtvrté. TS má jedinou “nevýhodu”, je pro lepšího včelaře, tedy toho, který není líný přeskupovat rámky v daném nástavku. Ve včesltvu se totiž vše odvíjí od česna a tudíž chumáč neusedá uprostřed nástavku jako u SS, ale blíž k česnu. Tím se stává, že vč v zimě vyjí rámky u česna a za sebou má nadbytek zásob, na které ale přes uličky nemá možnost přejít. Při předjarním zužování se musí, když mezi chumáčem a česnem je jeden až dva rámky suché, je vyměnit za zásobní zezadu. Ne úplně černé nejzadnější, ale ještě slušné, ty, které jsou v dotyku s chumáčem. Kraňka vždy sama sebe početně na zimu zredukuje a chumáč obsedá 5-7 rámků, v plodišti jich má ale Blaník 10, místo jedenáctého je fumigační mezera (stejně by tam plást plesnivěl). Langstrtoth má rámků jen 10, když by se vynechal fumigační je to pak jen 9 rámků a i to je dobré zužovat. Ovšem pozor, Lang a i originál D-B, tím, že má delší rámek, má vždy zásoby na těch rámcích, které u jedné strany obsedá a tudíž tak popsaná nevýhoda české délky rámku 39 až tak u delších rámků nevadí a nebo nevadí vůbec. To je velká přednost Langu, jeho případná dvanáctirámková varianta - atyp by byl doslova ideální úl, tedy VN 28,5 doplněný NN, nejlépe vysokým 137 mm. Dokonce bych asi neváhal porušit pravidlo nedělat nové míry a šel bych do výšky 30 cm na míru 44,8x30x12.  Výška 32,5 je už vysoká, porušuje pravidlo max výšky 30 a ta se na celém světě, od polárního kruhu až do tropů ukázala jako nejlepší.

Po dalším roce jsem se ještě víc utvrdil v přesvědčení, že podzimní a zimní úhyny nezpůsobuje roztoč VD. Nicméně někdo třeba chce mít úly bez parazita a nebo s jeho minimem. To je i můj případ, žádný parazit do vč nepatří a i když VD nezpůsobuje úhyny přímo, významně k nim patrně napomáhá přenosem patogenů. Proto je lepší se všemožně snažit jeho počty ve vč snižovat. Nejlépe úplně samočinně bez jakékoli chemikálie, lhostejno zda organické nebo syntetické. V těchto hicech podotýkám, že tohle počasí “čistí” včelstva od tohoto parazita. Jak se to děje netuším, ale prostě velká horka včelám nevadí, VD ničí. 

Samoozdravování včelstev ovšem může fungovat jedině tehdy, když úly nejsou na slunci a nemají žádné větrání očky nebo stropy, nejsou ve včelíně nebo včelníku a musí stát na rostlé zemi, původně drnu. Jenom ne umělá podlaha! Je to zdánlivý paradox. Vysvětluji si to tím, že včelstvo má za miliony let vývoje schopnost dokonalé klimatizace vnitřku úlu a člověk jim to, co umí včely samy, nesmí kazit svými, často nesmyslnými vynálezy. To je interiér úlu. Pak je tu odborníky úplně ignorovaný efekt působení prostředí na včely a trubce když se zdržují mimo úl, protože na slunci letící hmyz je vystaven teplotám k 50 stupňům.

Nebo snad někdo zná nějakou vědeckou studii, kde se zkoumá vliv takto vysokých teplot, až 50, na včely? U pracující včely se jedná o vystavení velmi vysokým teplotám po dlouhé desítky minut a prolety trubců, jak věda ví, mohou být dlouhé i desítky kilometrů a tudíž i trubci dlí na slunci velmi dlouhou dobu. Pokud trubci a včely vyletují i s přisátým parazitem a to vyletují, jak jinak by se pak VD šířil, pak je celkem jasný ozdravný vliv letních hiců, když současně úl nesmí být na slunci a přehřívat se z vnějšku. Jen úvaha, nic netvrdím a neumím nijak dokázat.

Další zajímavá rostlina je kycol, neboli starček vejčitý, včely z něj mají mnoho žlutého pylu a patrně i nektar. U nás právě rozkvetl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C4%8Dek_vej%C4%8Dit%C3%BD

Velmi zajímavá je i konopice sličná, správněji velkokvětá. Na tu přes den včely moc nejdou, asi jí zaschne nektar. Ovšem po ránu je hojně navštěvovaná včelami. Sběru pylu jsem si nevšiml.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Bohužel na u nás velmi hojné škardě včely není vidět nikdy, zdá se mi bezvýznamná, asi tu mají včely ve stejné době atraktivnější zdroje. Škoda, škarda je tu velmi hojná, z jiné lokality před 40 lety pamatuji na škardu jako mohutný zdroj pylu a možná i nektaru.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0karda_dvoulet%C3%A1

Na kopretině jsem včelu jakživ neviděl, neviděl jsem včely nikdy ani na sedmikrásce. A letos na sedmikrásce ano, dokonce letos zjara několikrát a tak mám naději na životní premiéru s kopretinou.

Dnes jsem na stan R objevil louku plnou chrpy luční, v odpoledním podmračeném dusnu obleženou včelami. Přesněji žádný objev, vím o ní, rozkvétá tam každý rok a díky nesekání luk až do podzimu mají včely podněcovací pastvu po dlouhou. Na valšimsku tento druh chrpy zcela chybí, tady je to v tuto dobu a až do podzimu hojná rostlina. Ale úly jsou tam plné zvláštně zrzavě jasně oranžového pylu. Netuším, z čeho je. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_lu%C4%8Dn%C3%AD

Další vynikající včelařskou rostlinou je rozrazil klasnatý - 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozrazil_klasnat%C3%BD

Jenže, tady u nás vůbec neroste a není v celém Podblanicku. Znám ho od řeky kolem Soběslavi, kde je velice hojný a na každém klasu je vždy několik včel a i za poledního hicu. Moje pokusy ho přenést dopadly špatně, patrně tu něco chybí v půdě. Pokoušel jsem rozházet po létě u Lužnice posbírané klasy kolem Blanice a i vyrýpnout kusy bahnité nesekané louky od Lužnice a zasadit kolem řeky. Marně.

Další, údajně pro včely skvělou rostlinou je kyprej vrbice. Ta tady sice, nijak hojně, roste, ale pro včely tu je nezajímavá, nevidím na ní včelu. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyprej_vrbice

Tak dnes v 9 ráno hukot z neposečeného trávníku, který jsem byl líný “včas” posekat - jitrocel, málem monokultura. Nevím zda má jitrocel nektar, ale včely, na každém “klasu” jedna sbíraly pyl smetanové barvy v obrovských rouskách. Pravda, zahrádky ani ne dva ary, ale tohle snad už mohlo být významné, navíc jitrocel kvete všude. Je to léčivka a tak je pyl možná taky lepší než jiné pyly, hlavně ale zpestřuje nabídku a tudíž je proti pylové monodietě. Moc o tom nevím, ale Goro pestrosti pylové nabídky přikládá velkou váhu a je dobré zkušenosti a názory praktiků brát velmi vážně. 

A pak že se lenost VŽDY nevyplácí, omyl, někdy je dobrá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jitrocel_kopinat%C3%BD

Další, pro mě hezkou a včelařsky zajímavou rostlinou je čekanka obecná. Včely jí obírají, jako chrpu polní i luční, i za letních hiců v pravé poledne. A hezká je i romantická pověst o modrých očích slovanského děvčete, které čeká u cest na návrat milého z vojny. Ale bude to na tisíc % jinak, latinsky je to cichorium a výslovnost je s k, mimochodem odtud název kávovinové předválečné náhražky = cikorka, protože z praženého kořene čekanky se vyráběla a vyrábí (melta) dodnes náhražka kávy, v meltě je spolu s praženým žitem. No a já slyším ve slově čekanka spíš tu cikorku, “cikorii” než smutné děvče. Ale nechci být za kaziče romantických skazek a tak třeba na tom děvčeti, co čeká milého, něco je.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Navazuji na tento svůj příspěvek a je nutné, aby si tohle všichni tady nastudovali. Nejlépe celé vlákno od začátku kvůli kontextu a vývoji podmetodiky.

Tak předně, na konci článku, na který reaguji, je zmínka o vč 39x24x11. To je to rekordní vč, které dalo celkem 136 kg. Ovšem ve skutečnosti je to o něco méně, protože v některých medových rámcích, kde zůstal nějaký řepkáč, tam ztuhnul a při vytáčení to už v medometu nevyletělo. Tudíž údaj je kolik by mělo být medu a ne kolik je medu v konvi. Ale i kdyby byla “ztráta” výnosu 10 kg a to rozhodně není, i tak je to fenomenální výnos, jaký jsem za celý život nezažil. Toto vč je na stanovišti R, je nafocené a fotky vkládal JirkaP v jiném vlákně.

Na stan K je další rekorman, shodou náhod také 24, medu asi o 10 kg méně. Toto vč je úplně mimo, má o 90 otočené česno než všechna ostatní, česno míří na SEVER, což se nedoporučuje. Tady to zjevně nevadí. Toto vč je naopak úplně na konci celého stanoviště a tak by naopak jeho létavky mohly zalétávat s nákladem do vč, která jsou na trase létavek vpředu. Z opačné strany přilétávat včely nemůžou kvůli hradbě stromů - velkých smrků “chlupatých” až k zemi, vůbec.

---------------------------------

Pravda, mám letos medovici, ne ale u všech vč. Zopakuji podstatné. Zimoval jsem 30 vč, žádné záložní matky v minivčelstvíčkách, což se ukázalo jako veliká chyba. Stalo se, je to ponaučení. Díky tomu, že jsem po zimě něco musel pospojovat, někde si dělaly TV - 7 vč a dobře to dopadlo u dvou a u jednoho tak nějak rozpačitě (tudíž jarní TV už nikdy více!!!), stalo se, že jsem vytáčel jen od 19 vč z původních 30. Ovšem z těchto 19 vytáčených vč jen 2 dala nad 100 kg a dvě kolem 80 a zbytek podstatně méně. Sice průměr vytáčených je nad 50 kg, ovšem při vydělení výnosu 30 to dělá jen něco nad 35 kg na zazimované vč a to vůbec není nijak brilantní výsledek! Tvrdím, že kdybych měl záložky a nečekal na jarní TV, bylo by medu podstatně víc, i kdyby jich výkon dalo jen těch 19, nebyly by tak velké rozdíly. Ano, vč s jarní TV těžce selžou mizerným výnosem v té sezoně. Pro mě je to velké ponaučení.

Ale je tu něco, co by se asi zapomnělo:

Letos jsem u části (více než polovina) vystrojil TL už v půlce září a tak, že bylo jen 4 - 5 sr + 5 - 6 rámků s tuháčem z roku 2024. Tato vč letos vůbec nedostala vysoký SR. 

V první fázi jarní snůšky se zdálo - psal jsem tu popravdě o tom, že díky medu pod nohama v zimě a kor kde jsem zjara do TL přidal další zásobáky výměnou za vyjedé, že vč nespotřebovaly zásoby na vysokých rámcích a kvůli tomu nechtěly do medníků. Považoval jsem to za selhání podzimního vystrojení TL. Opak je pravdou, mám za to, že letošní rekord je jen díky vystrojeným TL už před zimou. A také tím, že nejen, že se v metodě Blaník neomezuje matka jako v OP, ale naopak, absence vysokého SR měla za následek o jeden rtámek víc dělničího plodu!

Ano, většina selhačů neměla podzimní TL.

Závěr:

Vystrojení TL od 15. do 30. 9. a absence vysokého SR od předjaří následujícího roku má za následek nadprůměrné výnosy a u dvou vč z 19 dokonce nad 100 kg. Konkrétně asi 125 a 115 kg.

Ovšem je nezbytné toto zkoušet několik let po sobě a tím eliminovat náhodu, že se to povedlo díky snůškově vyjímečnému roku v dané lokalitě. Teprve potom se dá považovat zjištění ze sezony 25/26 za zákonitost.

Dnes jsem objevil zajímavé video o vosách a dal jsem pod něj relativně velmi dlouhý koment, který pod videem asi nikdo nebude číst. Protože, snad, navštěvují CHZ i laikové, když hledají nějaké informace, dávám stejný komentář, když už jsem ho pracně sesmolil, sem.

Od dětství, tedy už přes 60 let včelařím a myslel jsem si, že o vosách vím téměř všechno. Vy jste mi ukázala věci, které jsem netušil. Jen bych vám vytknul nepřesnosti, nebo najasnosti i neúplnost v důležitých “maličkostech”. 

Sekret vylučovaný vosí larvou je sladký? Jsou to výkaly? Jak vylučuje vosí larva? U včel se obecně neví, že larvy krmené včelami kojičkami mají zaslepený anální otvor a po zavíčkování buňky s larvou, když se musí larva - vypadá jako červ - zakuklit, tehdy se larvě uvolní anál a larva svůj kokon svými výkaly přilepí pevně k vnitřku buňky. Po vylíhnutí včely její kokon zůstává pevně ulpělý v buňce. Vlastně hedvábí kokonu je průhledné a v kokonu bílé, ale výkaly hnědé a proto včelí voskový plást tmavne čím je starší, neboli čím víc generací včel se v buňce vylíhlo. Generací bývá 10-15 a pak včely samy plást vykoušou, vyhodí z úlu (kromě středu plástu) a postaví znovu. Ovšem to se dělá jen v některé velkovýrobě, že se včelí plásty nechávají včelstvu tak dlouho. Hobby včelaři staré plásty recyklují a dávají stavět plásty včelám z předpřipravených voskových "folií" zvaných mezistěny (z mezistěn se dělá jeden druh svíček ze včelího vosku, ano, mezistěna má předtištěný šestiboký tvar budoucí buňky). A tak dále. Těším se na váš pořad o včelách.

A co jsem se dozvěděl od vás? Že vosí trubec je z vajíčka dělnice! Že je z neoplozeného jako u včel, vím, a i včelí dělnice po ztrátě matky kladou trubčí vajíčka, jinak ovšem u včel i trubčí vajíčka klade matka, jen k vajíčku nepřidá spermii ze semenného váčku. Také jste bohužel nevysvětlila, že po spáření si vosí (i včelí) královna uchovává spermie ve svém semenném váčku po celý svůj život a zatímco například savci nebo ryby spermiemi nesmnírně plýtvají, vosí královna (i ta včelí) k jednomu vajíčku přidá jedinou spermii. Třeba tento fakt měl rozhodně zaznít. 

Také jste málo zdůraznila, že hlavní funkce tykadla je orgán čichu a že vše v hnízdě, kde je tma, se řídí pouze chemicky pomocí mateřského feromonu, který matka = královna nepřetržitě produkuje a dělnice si feromon předávají a tím "vědí" co kdo má dělat. Feromon je navíc v každé kolonii nepatrně jiný a tím poznají vosy, stejně jako včely, při pokusu o vniknutí cizího jedince, zda tam patří a nebo je to lupič. Stačí k tomu nesmírně rychlý dotek tykadel strážce a návštěvníka. Strážci - vojáci - vždy stojí za vchodem čelem k příchozím a z venku nebývají vidět. Je to stejné jako turniket a stěrbina pro kartu, která nám lidem otevírá dveře. Jakmile "voják" zjistí, že se k nim chce dostat vetřelec, ihned ho napadne a obyčejně zabije, často při tom "padne" sám. Na místo vojáka se ihned postaví jiný, mladý jedinec v nejlepší tělesné kondici, tudíž nejsilnější. 

A tak dále, je to úchvatný svět a každému hloubavějšímu pozorovateli dojde, že my lidé jsme ještě zdaleka nezvládli to a tak, jako tak zvaný sociální hmyz. Děkuji za vaši práci.

Kdo z laických návštěvníků dočetl až sem a zajímá ho víc, odkazuji na můj článek zde na CHZ v sekci články o medu z mnohokrát zakladeného včelího díla. Na stejné téma je i zde na foru jedno vlákno.

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/

Tak mě napadlo.

Už několik let mě nezajímá VD v mých včelstvech, nehledám ho tam, neřeším a výsledek je žádný problém.

Prý že vč VD včely nezabíjí, roztoči že roznáší viry a ty  ničí včelstva. Já tvrdím, že když se se včelami zacházéí civilizovaně a lidsky, žádné viry se u nich neuchytí, včelstva se ubrání sama a ani nevíme kdy a jak to dělají. 

Nějak jsem okrajově zachytil cosi o odvaru z pelyňku pravého u včel, ani nevím proti čemu, mě se to netýkalo a tudíž takové věci ihned zapomínám kvůli plevelení obsahu paměti. Dneska jsem ale narazil na toto video a dávám těm méně šťastnějším, možná by na tom účinku proti virům něco mohlo být. První mě napadl třeba Martin, který včelaří v kraji, kde něco není dobře.

https://www.youtube.com/watch?v=513ulz9Y3GA

S odstupem více než dvou měsíců toto konstatování.

Z 12 letos udělaných oddělků se povedlo 11, všude matky kladou bez mezerovitosti, jen u dvou se zdá poněkud větší rozbíhavost, ještě je čas je sledovat.

Výsledek neobvykle skvělý. Asi náhoda a nebo jsem se to konečně naučil?

Ovščem zmíním jednu nepochopitelnost. Matky neznačím, nerad chytám už kladoucí matku abych jí označil. Každý rok vidím hůř. A tak se mi stalo následující.

V jednom vč, už si nepamatuju jak vzniklo, byla vlni nemastně neslaná matka, i rok předtím žádný zázrak. Letos chtěly dělat jarní TV a tak jsem je nechal s tím, že jestli se vyrojí žádná škoda. Dal jsem jim dost času, vč nesílilo, přineslo jediný a ani ne plný medník 11, tedy asi 8 kg medu. 

Na začátku července kontrola, zda už klade nová matka, nebo co se tam vlastně děje. Po matečnících TV ani stopa, vše rozebraly a “uklidily”. Místo plodu hrboplod. A bíle značená matka, sotva pletla nohama. Bílá, šedě zažlouátlá, nevýrazně “neviditelná”. Nesmysl! Ale vzpomínka na náhlý "záchvat" blbosti, že abych hned viděl matku, tak jsem někde neznačené obarvil bílpou, protože jsem nevěděl kde je jak stará a bílá byla tehdy už tak daleko, že to mělo být jasné. Matku jsem usmrtil a přidal rámek s mladiným plodem, vajíčky a malinkými červíky a teprve uvidím, co se tam stalo. Ovšem staré opotřebené včely nemohou vychovat z nouzáku nic životaschopného a tak jsem přidal ještě dva rámky s líhnoucím plodem a sklepnul do toho včely z jednoho rámku s plodem. Dám sem vědět jak to dopadlo.

Vysvětlení. Pokusily se o TV, starou ale nezabily a čekaly na oplození mladé. Ta se ztratila a staré matce mezitím došly spermie v semenném váčku a tak vč už TV opakovat nemohlo. Je to dost raritní situace.

Zajímavost - první letošní jarní TV dopadla skvěle, daly jen jednu bednu 15, tedy asi 16 kg jerního. Pak dostaly dvě suché bedny a nějak jsem na ně zapomněl. No, to jsem podělal, narvaly je medovicí a kdyby včas dostaly jednu, možná dvě další bedny, letos by je naplnily také. Nenapadlo mě to, když psal Goro, že u nich začíná medovice, se tady zdálo také, pak to zmizelo a já to pustil z hlavy. Ke své škodě!!! Letos nevím z čeho byla medovice, určitě ne ze smrků, myslím, že letos je medovice z listu a duby, ani ty červené na stan R, to nebyly.

V poslední době si JirkaP stěžuje na zvápenatění. Přidám co o tom vím, nebo si myslím já. Snad se nebudu opakovat.

Předkové ve starých knihách, i těch novějších se píše, pořád varují před nehygienou a radí nějaké způsoby dezinfekce. Nejefektivnější je vyžehnutí. To na mor nepůsobí a o jaké nemoci tedy jde? Vždy se píše o nemocech, ale jakých?

Zešíř. Předkové tvrdili, že borovice - vejmutovka se tu neznala - není vhodná, je prý neprodyšná a nějak smrdí včelám, nedaří se jim v ní dobře. Proto se z Bo nevyrábí nic ke včelám. Také je těžká. Mám po někom tenkostěnný nástavek 39x24 se stěnou 30 mm a je těžký, ale hlavně v něm vč často dostane vápno a nebo se v tom vč nedaří. Tedy se asi umí vápnu ubránit, ale nějak ho to vyčerpává a proto v tomto úle nikdy odd nezesílí a ani včelstvo v tom není pěkné.

Mám i Sm nástavek, starý a také po někom, a to samé. Od chvíle, kdy jsem si to uvědomil, že žádné vyžehnutí nepomáhá, tyto dvě bedny mám už jen na skladování souší. Nebo na včelnici jako podložku na odkládání nástavků se včelami, je třeba mít možnost nástavky odkládat v přibližně té výšce, kde je snímáme a naopak se zase snáz vzpírají zpátky z výšky než ze země. Včely do toho už nedávám.

Žádnou jinou dezinfekci nedělám, protože jakákoli chemikálie zůstane vsáklá ve dřevě a včelám to nemůže dělat dobře. A už vůbec mi ke včelám nesmí parafín v žádné formě, vykoupat v něm nástavky už vůbec ne!

Včera v poledním hicu tento keř hučel včelami, na každé šištici jedna. Pylem se nezdržovaly (nebo ho na tomto keři nesbírají?). Dle AI se to dá dobře množit řízky. Nalámal jsem si pár větviček, zkusím. Opěvovaný pámelník tedy takto masivně navštěvovaný není nikdy, pravda, kvete skoro celé léto a tavolník nevím jak dlouho kvete. Možná je to jen krátkodobá záležitost.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tavoln%C3%ADk_vrbolist%C3%BD

Taky jsem narazil na zvláštnost u krušiny olšové. Znám rostlinu, která má už červené i černé bobule a pořád kvete a pořád jí okupují včely. Jiná, o pár metrů dál odkvete naráz a v tuto dobu má už jen bobule a ani jeden kvítek. Zajímavé. Jsou dny, kdy si pámelníku ani krušiny nevšimnou. U krušiny kvete tužebník a to je to samé, někdy drnčí včelami, jindy na něm není jediná. Tužebník má bělavě nazelenalý pyl, má snad ale jenom pyl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tu%C5%BEebn%C3%ADk_jilmov%C3%BD

Stejně tak s návštěvností včelami to má konopice sličná. Na té je včely vidět zřídka i když ta nektar má.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Konopice_velkokv%C4%9Bt%C3%A1

Sirný knot. Nemilosrdně. Jde o to, podle mojí neověřené domněnky, že ty včely mají blbý gen v tom, že se samy neumí vypořádat s napadenými larvami a dovolí viditelné propuknutí nákazy. Dílo vyvařit a nepoužít jinde. Na druhou stranu jsem do vápenatého po zmačknutí přidal celý oddělek, “vadné” včely tam zůstaly a vč se vyléčilo a tak babo raď. Když ale máte dost pěkných vč, zlikvidujte to.

Vápno byla tady u nás doslova metla v osmdesátkách a na přelomu devadesátek. Hodně pomohl Formidol a vápno téměř zmizelo a skutečně stačilo vyměnit matku. Proč pomohla výměna matky? No asi proto, že jiná měla lepší geny a její včely se uměly s houbou vypořádat. Jak si to jinak vysvětlit?

Já měl pokoj až do roku asi 2021-22, po 10 letech nepoužívání žádné kyseliny se to holt projevilo, mám za to že na zvápenatí byla KM dobrá. Taky jsem si koupil inseminku a měla to, kolegové Petr i Tom4 mají ty inseminky doteď z roku 2024 a jsou nadšení, chovatel byl překvapený a u něj se to neprojevilo. Chovatel mi jí nahradil bezplatně, nafotil jsem mu to a tak to uznal a matku mi vyměnil. Po “ošetření” kyselinou to zmizelo a projevilo se po krátkém čase znova. Podle mě se to nedá vyléčit jinak než likvidací matky, která nese gen nedostatečného čistícího pudu. Ale uvítám chytřejší názor.

Je neuvěřitelný rok. Na stan R jsem zjistil před asi 10 dny kvetoucí lípy, nezmrzlo tedy všechno, v lesním zápoji to dopadlo dobře, v aleji u silnice na větru ne. Už je po nich a odkvětem lip bylo tady na Podblanicku v daném roce vždycky slovíno. No a medovice je dál, už velmi málo, ale je. Bohužel je to z části melecitoza, asi čtvtina buněk nevyletí. Nemám s tím zkušenost, někdo dříve tvrdil, že když to nosí, musí se to do 3 dnů vytočit, jinak je z toho cement. A tak jsem vzal nezavíčkované rámky, medníky - rámky zanesené tak ze třetiny (ani ne do poloviny hloubky buněk) a jen asi polovina prostředních  rámků a zkusil vytočit. Tak místo oddechnutí nastává další martyrium. V rekordním vč je ale v horním patře tak po 10 dekách v rámku, takže nic. Nemyslím, že by něco bylo ve spodnějších mednících, nedíval jsem se.

Včely na stan R vůbec neslídily, dalo se pracovat skvěle a ještě ve 20 hod některá vč létala. Na stan K, i u baráku také už “ticho po pěšině”. Kolem úlů to nevoní.

Nechápu jak by mi pomohl programovatelný medomet, musí se to nechat točit déle než obyčejně. V tom čase se normálně nechá stíhat odvíčkování. Teď jsou prostoje, musí se to nechat točit déle, než co trvá odvíčkováíní. Program by jak pomohl? Otázka je řečnická.

Dávám k uvážení “nápad”, originální nevyčtenou myšlenku. 

Mám letos medovici v rekordním množství. Pak tu byla medovice trochu vloni, na jednom ze 3 stan a ne mnoho. Předtím byla medovice 2024 a to byla katastrofa zvaná melecitoza a v jejím důsledku moje první úhyny na tuháč, na kterém zimovaly, protože nebraly cukr a nebylo kam je nakrmit cukrem. Jediné co by bývalo asi šlo = přemést všechna včelstva na mezistěny a tak zaručit zimování na cukru. To mě sice napadlo, ale to bych nezvládl, ani kdybych neměl těžkou zdravotní indispozici . Moje první úhyny tedy nebyly na VD nebo viry. 

Pak tu byla medovice vydatně jen v roce 2019, druhý rok po začátku mého včelaření v této lokalitě.

Co bylo v letech s medovicí jinak než v letech ostatních? Velmi studené jaro, zmrzly třešně, švestky, letos opět, dokonce i plevel = špedlíky, letos tu nebude nic. Nejsou vlašské ořechy, jen pár jablek, hrušky žádné.

Takže je ke zvážení a abyste se, pokud si vedete deník, podívali jestli i u vás přišla medovice vždy, když bylo blbé, studené jaro, s mrazy v době květu ovocného stromoví. V letech s pěkným teplým jarem se skvělým jarním rozvojem včelstev se dvěma a někdy i třemi jarními snůškami, medovice, tady pod Blaníkem, není. 

Pro mě je tento rok absolutně nejrekordnější za celých asi 60 let včelaření a ještě nemám vybráno všechno. A vůbec na to nic neukazovalo a já mohl mít medu víc, kdybych to čekal. Tudíž je potřeba při mizerných jarech pak být ostražitější a neprošvihnout medovici, jako se to letos podařilo mě. Nenaříkám, naopak, nejsem nenažraný, ale vím jistě, že kdyby mě to napadlo a přidal bych všem v pravou chvíli o bednu nebo dvě víc, naplnily by je také. Toto je potřeba, aby si každý dobře zapamatoval - možnou souvislost medovicového roku po mizerném jaru, čím horší jaro a víc pomrznutého všeho, tím víc medovice. 

moje resume:

Zdá se mi, že studené nepříznivé jaro nějak vyhovuje producentům medovice a dokonce různým, z devíti sezon po sobě to byli dvakrát “dobří” producenti, 2024 pak ti, co úplně nechceme.

Opět se ukazuje, že Haragsimovo sdělení, že medovice přichází nepravidelně, v průměru každé 3-4 roky, se ukazuje jako velmi pravdivé. Jen Haragsim, ani další vědci, neuvádí MOŽNOU souvislost mezi mizerným mrazivým jarem, kdy všechno zmrzne a medovicí.

Zdá se, že “ořezávátko” bere s víčky moc medu, určitě víc než vidlička. Víčka jsem nahřál v rozpouštěcím boxu na plastovém odkapávači a vykapalo jen něco přes 2 a půl kila, víčka jsou sice ulepená, ale lehká jen se stopami medu. Med sní moje rodina a já kvůli substanci, kterou přidávají včely na hladinu medu v buňce těsně před zavíčkováním. Množství víček je ze 75 kg vytočeného medu a tak je ztráta jen 3,5 % a to se vyplatí, kor když to ztráta není a lze ten med získat. Strojní odvíčkování jde nejméně 5-6 x rychleji a nebolí od toho zápěstí ani loket (tenisový).

Před týdnem nebo 10 dny jsem na stan u baráku přidal polovině vč medník na osušení a očištění od trochy ztuhlého jarního medu, který se nevytočil. Medníky jsou plné, dobře mi tak, že jsem je nedal všem vč a měl jsem je, mohly být naplněné i u dalších vč.

Vloni na tomto stan bylo 10 vč, 6 z nich dalo trochu medovice, ostatní ne. To samé letos a tak ty matky pomačkám, zjevně jim medovice nic neříká. Ani v jarní snůšce nebyly žádnými rekormankami, jedny z těch líných dokonce měly tu drzost, že se chtěly rojit. Ne, líné a sexuálně nevázané včely já nepotřebuju! Také se letos ukázalo, že je potřeba vyměnit matky za mladé a nečekat jak vyzimují a zda budou jarní TV, jako se mi to nevyplatilo letos. Jsou z roku 2024.

Vybral jsem 32 kg medovice, opět oba medníky "srostlé" prostavbami a vysoké rámky do půlky ubité medem.

Co předcházelo.

Skutečně vyměnily matku. Kvůli tomu pak daly jen jeden medník jarního medu. Stará zkušenost, už mojí mámy, že vč, které v porvní snůšce nijak nezazáří, obyčejně to bohatě dohoní v té druhé, pokud ovšem hlavní snůška přijde.

S matečníkem TV jsem udělal oddělek, druhý TV matečník dal v původním pěknou matku. Obě kladou bez mezerovitosti, obojí je velmi hodné. Na toto vč jsem zapomněl, že to byla šestá TV a tak úspěšnost není jen 40% - 2 z oppěti vč,a le 50% protože TV bylo 6 a úspěšné s tímto D-B je šesté.

V druhé jarní snůšce nedaly nic, tím mizerným přadjarním a jarním plodováním, pak TV a dalším oslabením oddělkem nedaly druhého jarního medu nic.

Pro hlavní snůšku měly jen dva medníky, hřešil jsem na to, že se mladá matka nevyrojí a měl jsem jinou práci a toto vč doslova nehlídal a zanedbal. Výsledek je plodiště zpola ubité medem, první dva rámky do půlky med a dolů pyl a žádný plod, pyl je jistě i pod medem. Kdyby toto vč dostalo včas další medník, tvrdím, že klidně mohly dostat dva, byly by plné taky. Takže daly asi 47 kg, z toho 32 suprovní medovice a kvůli mojí školácké chybě nepřinesly víc.

Z 12 rámků 43,5x30 mají plod na 9, trubčinu na zadním SR už nezakládají, dolíhává se tam pár trubců a rámek ubily medem. Nevadí, zjara je tento trubčák neskutečně nakopne, stejně jako dva přední. Díky oddělku postavily 6 vysokých mezistěn, všechny jsou zakladené a tudíž žádný problém s nezakladenou vysokou souší. Odd bohužel postavil jen jednu M, do dneška byl jen na 8 rámcích, dostal dvě mladé souše na zakladení.

Celkově hodnotím tuto míru jako minimálně pracnou, nemuset mít TL se jeví jako výhoda, úl je nižší. Sice je VN výrazně těžší, ale nebude ho potřeba nikdy zvedal. Ale ta možnost je a tak je pod VN 43,5x30x12 možné přidat před zimou NN s melecitozou, když se vyskytne. Zdá se, že toto vč bude potřeba krmit jen málo, má hodně medu ve VN. Zatím.

Zkuste obyčejný s jednou stupnicí, plánujte to čistě na med a halvně, aby tam byla čísla. Třeba ve výkupně medu tady u nás mají jen rafičku hranice 18,6 % myslím a sice nitky ano, ale ne čísla a musí se to nějak odečítat. Věčně tam jsou dohady.