Příspěvky uživatele

Měl jsem za to, že jsem to už vysvětloval, ale nenašel jsem to na CHZ a tak jsem to psal asi jinde. Vysvětlím to znovu tady a teď.

Co je oddělek?

Český název oddělek už v názvu jasně říká, že je to něco, logicky menšího, ODDĚLENÉHO od většího celku. Ale nemusí to být pravidlem, možná nepatrné  % by mohlo být u včelího oddělku naopak. Pak by to ale zrtrácelo absolutně smysl. Kromě přeletáku. Ten však není tady a teď předmětem.

Proč se oddělek dělá? Nejprve popíši nejčastější varianty.

1 - zabránění vyrojení

2 - možnost dostat do velmi silných nebo nezužovaných vč M

3 - tvorba nových včelstev - množení

4 - chov matek

5 - snazší přechod na jinou míru

A nyní konkrétně.

Tvorba oddělku má několik důvodů. Hlavním je jakési puštění žilou včelstvu, které přebujelo i přes důkladnou a pečlivou snahu včelaře poskytnout dostatečný prostor pro rozvoj včelstva ve správné době a ve správné části úlu. Když je patrné, že včelstvo naráží matečníky a chystá se k vyrojení, velmi často, téměř vždy, se oddělením části včelstva rojení zabrání. Pokud je odd udělán správně.

Když už nastane rojová nálada, tak odd se starou matkou ničemu nepomůže, jen simuluje vyrojení, pro mateřák je najednou včelstvo jako vyrojené, je pryč stará matka a část letuschopných včel, všechny zatím bezletné mladušky zůstaly v úle s matečníky a odd se starou matkou nic neřeší. Pak nastanou dvě možnosti. Jestli byly misky zakladeny naráz, matky se vylíhnou současně, první pozabíjí ostatní ještě v matečnících, poroj není a včelař často ani nepozná, že je včelstvo vyrojené. Často najde kladoucí matku bez označení. Tedy když se matka při páření neztratí. To je ten lepší případ. A toto jsou absolutně nejkvalitnější matky, stejné jako z TV. 

Proto odd se starou matkou nemá valný smysl, jedině když by třeba inseminka hrozila vyrojením, je to záchranná akce jak o ní nepřijít. Jiná věc je přeleták, ale to je kapitola sama pro sebe.

Jestli jsou matečníky nestejně staré, matky se líhnou postupně. Od vyrojení nebo odebrání odd se starou matkou uplyne nějaký čas a první panuška vyletí s porojem. Druhá za den také a tak dlouho, až v úle zbyde pár včel s tou poslední. Naději a ne malou, má jen první poroj, vše ostatní je k ničemu.

Jak konkrétně udělat oddělek když matka v úle zůstává a cílem je zabránit přebujení včesltva? Krok za krokem:

Do plemenáče (vyškrábaný, vyžehnutý plamenem PB hořáku) nejméně na 4 rámky vysoké míry dáme nejblíž česnu pěknou souši s věncem zásob (když je taková k dispozici) a do ní asi 1-2 deci studené čisté vody, logicky do prázdných buněk. Souš se položí vodorovně, polije vodou a pak silným úderem ve vodorovné rovině se setřese voda a ta viditelně zapadne do buněk. Je na odhadu každého kolik vody uteče a kolik zapadne, vodu dáváme jen z jedné strany a stačí, aby zbylo asi deci opravdu v plástu. Co vykape z plástu na dno plemenáče ignorujeme, jen do toho nesklepávejme včely (plemenáč po dobu tvorby mírně nakloníme aby voda držela pod plástem s vodou a nezaplavila celé dno, tolik by jí ale vytéct rozhodně nemělo).

Ve vč najdeme matku a poklopkou zajistíme na plástu. Já raději celý rámek s matkou prozatím odložím do rojáku nebo prázdného plemenáče, postačil by archaický kozlík a také postačuje (mě skoro vždy) primitivně opřít rámek se včelami a matkou o podsatvec vedlejšího úlu, musí být na očích, aby se nezapomnělo ho vrátit (a nekopnout do něj). Pak je absolutní jistota, že matka zůstane v původním úle, kam jí vrátíme z rojáku a nebo jiného prázdného plemenáče a neb z pod poklopky. Dočasné odložení rámku s matkou mimo úl je lepší z několika důvodů. Stejně pro práci potřebujeme v plodišti prostor a to umožní jedině odložení rámku jinam. Dále postupujeme tak, že hledáme rámek s nejstarším plodem - s nejtmavšími víčky - a nejlépe, aby bylo vidět líhnoucí se mladušky. Mohl by být i s mladším a dokonce otevřeným plodem, ten tam musí být také, ale o tom později. Jenže i když chceme odd z jiného důvodu než je rojení, je lepší ze včelstva “odložit” nejmladší mladušky a nejstarší plod, jejich přebytek patrně rojení způsobuje. Proto je lepší brát líhnoucí nebo co nejstarší plod, aby se pomyslně zabily dvě mouchy jednou ranou.

Je dobré aby na stejném plodovém rámku s líhnoucími mladuškami a nejstarším plodem byla i vajíčka v dělničině (!). To proto, že si odd musí vychovat matku z nouzáku a tudíž musí mít z čeho, jen tehdy se brání lupičkám, když během minut pozná, že má z čeho si vychovat matku. Pokud na stejném rámku vajíčka, případně jednodenní červíci nejsou, musí se do odd dát další plást s vajíčky a mladým plodem. Nastává několik možností. Silnému odd nouzouvou matku necháme a když se oplodní a odd je včasný, sledujeme jak se má nový základ vč k světu. Častokrát i nouzová matka s dobře včelami vybaveného oddělku je lepší, než z mizerného umělého chovu! Tady jsou rozhodně lepší odd ze dvou plodových plástů + včel ze 2 rámků s otevřeným plodem.

Další možností je načasovat odd tak, že už máme otevřené matečníky z chovu před zavíčkováním a ihned oddělku po utvoření přidáme tento matečník. Vůbec nenerazí nouzáky. 

Možností je celá řada, o nich předpokládám pojednají kolegové v tomto vlákně stejně, jako o jiných metodách a důvodech tvorby oddělků. Ale základ je vždy stejný i u druhého nejčastějšího důvodu a tím je množení včelstev.

Třetím rámkem tvořeného oddělku je M. Ale toto nestačí, ne všechny včely na plodplástu jsou mladušky a odletí a plod by utrpěl chladem a otevřený plod by zachlazení i jen pár hodin znamenalo nevratné poškození včel v oddělku a jeho asi stoprocentní neživotaschopnost!!!

Proto se musí k souši s vodou a zásobami, jedním rámkem převážně líhnoucího plodu sklepnout včely z dalšího plodového plástu. A nyní jde o to, zda a kam bude nový odd odvezen a nebo ponechán na stejném stanovišti. Když se odveze aspoň kilometr, stačí přiklepnout včely z jednoho plodového rámku s otevřeným plodem, u odd ponechaném na místě je potřeba přiklepnutí včel ze dvou rámků. Jen co se trhnutím setřese, včely při tvorbě oddělku neometáme, i sebejemnější smetáček by mohl některé včely poškodit a je to stres.

Pak se do odd přidá M, SR být nemusí, oddělek nebude chtít chovat trubce a na SR by stavěl stejně z 90% dělničinu a ta by byla nevyztužená. Zde je ideální možnost vložit rámek pro VS, který ale musí mít jednu vodorovnou výztuhu asi 3/5 světlé výšky odzhora (špšjli 6 mm, lépe hranolek 10x10 nakoso). Staví dvě party současně a plást je pak zpevněný jako by byl vydrátkovaný, včely dílo propojí, proto musí nahoru mířit břit nebo oblina malého poloměru. Takový rámek jsem vymyslel, popsal a s úspěchem používám. Po vyvaření jen uschne a může ihned do včel. Neznám efektivnější možnost rozběrného dělničího díla, jen včelstvo by na tom stavělo trubčinu a tak jediné využití je oddělek, roj a smetenec. I tak tvrdím, že to není málo, ale o jednoduchý rámek nikdo neprojevil sebemenší zájem jako o celý systém Blaník, i tam jde o pouze jednotlivá prozření.

Utvořený odd má jako česno jedno očko u strany vlevo z pohledu za úlem s dírou očka, uzávěr je po dobu práce uzavřený kvůli slídilkám. Pak se hned dá na místo, kde už zůstane. Je dobré o česno, které nesmíme zapomenout otevřít, opřít “klacky” kopřiv s listy, nebo jiného plevele, třeba konopice sličné, tužebníku, maliník a podobně. A to tak, aby včela, která zítra vyrazí z česna, narazila na překážku a to jí přinutí se otočit a zafixovat si změnu na česně, která tam nebyla. Při tom si všimne a zafixuje novou polohu úlu a takto se velká část letuschopných včel létavek nevrátí do původního vč, ale zůstane v odd. Kopřivy jsou ideální, po zvadnutí se skácí a nejpozději další den je česno volné. Stačí 1-3 stvoly přímo proti česnu. Začal jsem to dělat tak, když vím, že to tam nebude týden, že kopřivy nad kořeny zlomím a přiskřípnu pod cihlu na deklu tak, aby špičky s bohatými listy byly asi 3-5 cm od česna. Když se tam týden nedostanu, opřené kopřivy za den dva zvadnou, skácí se a česno uvolní úplně. Když se neskácí, i to oddělek spolehlivě vydrží bez sebemenší úhony. V divočině by se přeci při bouřce mohla zlomit větev a spadnout a zůstat trčet před česnem a taky to přežijí. Platí to též o slídilkách, je lepší aby měly v prvních hodinách a následující den přístup k česnu odd co nejkomplikovanější. Ovšem nejlepší a doporučené je tvořit oddělek těsně před večerem a nebo pozdě odpoledne. 

Každý oddělek by měl být umístěn na normálně vysokém podsatavci, venku na rostlém terénu (drnu) pod stromy, nejlépe listnatými, nebo i v umělém stínu (nedoporučuji, jedině z nouze), ale ve stínu. Jediné, jak může včelstvo snižovat teplotu uvnitř úlu je odpar vody a proto jí musíme odd poskytnout, protože první 3 dny z odd na stejném stanovišti nic a nebo téměř nic nelétá, nemá létavky a na kopřivovou bariéru se nelze na 100% spoléhat, vždy je lepší počítat s horší možností, že létavky odletí všechny a kopřivefekt je jen případným bonusem. Česno je dobré zprvu asi polovičně či ze ⅔ otevřené.

Opakuji nutnost vody při tvorbě oddělku. Plod musí mít vodu, tedy kojičky. Voda musí být na vytvoření optimální vlhkosti pro plod, i na malé výkyvy je plod enormně citlivý (pan Goro ví přesně jak to je). Nezničí ho to hned ale ZNIČÍ to plnou odolnost budoucích včel z i jen pár hodin strádajícího plodu. Neuhyne tedy hned, ale včely budou méně životaschopné a nebo vychovají další generaci se sníženou odolností.  Oddělek nesmí zažít stres a když tak malý a pouze pár minut, rozhodně ne celé dny ve výparech kyselin vysoké koncentrace. To by měl dát lidem rozum, ale to je už jiný příběh. Znám lidi, že udělají dobrý oddělek, pak ho přizabijí kyselinou a pak se velmi diví, když léčili tak pokrokově, že nezodpovědný oddělek uhynul, dal se vykrást a byly s ním samé potíže. Stejné a ještě horší je dělat odd ze zjara léčených včelstev kyselinou s poškozenými včelami a nebo plodem, vychovaným kyselinou přizabitými včelami. Nepodceňujte to a nevěřte aktivizmu. Aspoň u těch oddělků. Jen tak získáte plně životaschopná nová včelstva! Je to šance začít jinak, zkusit to alternativně ke kyselinmanii.

-----------------------------

Popsal jsem nejběžnější typ oddělku, dělaného ve snůšce - to je stěžejní a na konci vysvětlím základní nezrušitelné zásady. Kdo do detailu dodrží co tvrdím, nebude mít problém. 

Plemenáč by měl mít možnost odd krmit, přikrmovat, ne ulévat a proto je lepší jej dělat ve snůšce, kdy se nakrmí MEDEM sám. Zde je možné těsto a v nouzi nejvyšší bych použil i synťák bez bílkovin nebo protejnů, obojí je stejné.

A malé tajemství. Kdo dodrží výše uvedené zásady, odd léčit nijak nemusí, odd je sám od sebe přirozeně odolný nemocem, i těm virovým a VD v metodě Blaník, a už uznává i věda v jiných systémech, potíže nezpůsobuje a nebo jen marginální. Tedy bezvýznamně zanedbatelné.

Na úplný závěr varování před neuvěřitelně brutálním týráním včel, jakým je tvorba oddělku jen z plodu bez včel. Tohle slušný člověk neudělá nikdy. Pro mě je děsivé, že toto je schopný udělat někdo, kdo sám sebe nazývá včelařem. Morální stránka věci je jedna strana, na druhé je, že právě hlavně tito lidé mají největší úhyny včelstev.

Dovolím si využít úžasné páně Malinovi nahrávky z jiného jeho příspěvku, aby bylo vidět, jak je fanatický aktivizmus zhoubně tupý. K tomu dám doslovnou kopii jeho výroku, která je 100% vypovídající i bez celkového kontextu. Patrně užasnete přátelé:

Pane Krška kdyby měla včela zasažená sublimací KŠ ZNIČENÝ mikrobiom, tak v řádu hodin uhyne.

Uvedené je sice pravda, jde pouze o míru zničení nebo poškození. A zde je fanatikovo vytržení z kontextu stěžejní. Uvedu doslovnou citaci mého výroku:

Já tvrdím, že kyselinami a tvrdím to dřív, než přišla AI, se zničí mikrobiom včelstva (a nejenom ten). To je jádro sdělení! A že si tupí kyseliínáři sami ničí včelstva tupě fanatickým aktivizmem. AI je jen pomůcka, vím to dávno i bez ní jak jsem bezpočtukrát tvrdil.

A dovolím si to vysvětlit. Šlo o úhyny kdy já tvrdím, že si je včelaři způsobují sami kyselinami a je nutné vědět, jak jsem vypočítal na jednu včelu až milionkrát větší dávky kyselin vs akaricidům a navíc akaricidy nezanechávají v medu ani vosku, jak ukázaly nejmodernější vědecké studie, nic a co naměří hypepřístroje jsem ukázal, že je to jako se bát dvou vrahů v deseti milonech skvělých lidí. Takového “%” se může bát je debil! A bojí se toho aktivisté, což je celý kontext mojí práce. Ale zpět ke konkrétnímu výroku. 

Člověk rozumu mdlejšího věří, že vykouření jedné cigarety je smrtelné a vkládá mi takovou hloupost do úst. Ovšem není pochyb o tom, že i vykouření jediné cigarety udělá za 24 hodin v těle asi 90% škod a zbytek cigaret vykouřených stejný den už dodělá jen těch 10% škod a tudíž kdo myslí, že když bude kouřit málo, bude kouřit zdravěji je hlupák, který se neobeznámil s podstatou zhoubnosti kouření. Tohle já ale předpokládám, u dopělého člověka že ví a shrnu to větou, že kdo zničí mikrobiom… Je to nadnesené, úplně stejně, jako když se aktivisté bojí dvou molekul v deseti milionech molekul. 

A jiný příkald. Co je vidění? Stačí světlo a stín, je to vidění? Stačí zničit barvocit, pořád je to vidění, a je šedý nebo zelený zákal zničení zraku? Je! Ale kdo najednou z plného vidění rozpozná jen světlo a stín sice neztratil zrak, ale přesto má trvale ZNIČENÝ ZRAK.

Tak přesně tak byl myšlen můj nevědecky nepřesný výrok o zničeném mikrobiomu. Jen tupec bere některé výroky v diskuzi či debatě doslova.

Příklad:

Když někdo vyřkne, že nejlepší vodka je ruská, ale že je stejně zhoubná jako finská a každá jiná kořalka, tak debil typu blbuše řekne, že je to vychvalování rusáků a že je autor výroku ruský šváb a proruský nepřítel. Kometa a jiní mravokárci mi prominou vulgarismy, ke kterým se uchyluji jen jako vystupňování bezmoci z důsledku srážky s blbcem a poslední je doslovná citace velikána kultury J. Wericha. Jen vytrženě z Werichova kontextu, ale to se u aktivistů smí a já bych v diskuzi se zarytým aktivistickým fanatikem nesměl, chápu, dám si příště větší pozor.

Ale je tu něco hlavního. Jak to, že kyselinářům vč hynou jak na běžícím páse a u NĚKTERÝch tvrdochemiků ne a ne se dočkat úhynu? Jakpak je to možné? 

KDE MOHOU DĚLAT SOUDRUZI AKTIVISTIČTÍ KYSELINÁŘI ASI CHYBU?

Předem vím, co pana Malinu napadne, že i mě uhynula po melecitoze včelstva. Ano, tybická blbuše jako s vodkou. A tak opravdu se pan Werich nemýlil ve svém výroku o srážce s určitým typem lidí. A ani on to neuměl říct slušně, to nejde, to by to pak bylo moc korektně uhlazené a jako všechno dnes u mladých absolutně bezpohlavní, tedy bez koulí.

Pane Malino a případně nějaký další aktivisto, uzavřeme to tímto, prosím, mám nezvratnou pravdu: Zatímco výhradní biokyselináři mají úhyny vždy, někteří tvrdochemici úhyny dlouhodobě nemívají.

Ne, není potřeba stačí těch 1.600 m, pravda přes zlatokopec. A nechte lesníka, aby vám řekl. První jsem byl u obce kvůli K a místostarota kategoricky odmítl místo, které jsem vybral, že tam padají stromy. Je to stoletá výsypka hlušiny a tudíž tam jsou všechny stromy uvnitř shnilé, tedy smrky. Poslal mě o 200 metrů dál do borovic a ač o dvě generace mladší chlap, jsem vědčný za nedovolení udělat blbost. Tam bych sice jel do lesa ze silnice rovnou za úly, tady musím asi 60 metrů souběžně se silnicí po okraji louky, majitelka ani nevěděla, že to její a poslala mě za jezevci, co to mají v nájmu a těm to žíly nerve.

A odd jdou znamenité i v místě, proč jinam mocí mermo? Tak tam sklepnety včely ze dvou plodových navíc a máte tam jen včely, co to jinde neznají, naopak, aspoň staré brécy otáhly do řitě ne? Třeba i s patogeny, co myslíte (ale to jen můj nevědecký konstrukt).

Něco si musíte uvědomit. Jako je kapela nebo fotbal manšaft silný podle nejslabšího hráče, všichni autoři píšou pro úplné jelito, co včelu nikdy nevidělo, ale vy máte dědky jako my s Gorem. Stačí když tu nastudujete co je jen tady na chz a víte všechno, víc, než z nejlepších knih. 50 let nic dobrého česky nevyšlo.

Už jsem psal několikrát o zkušenosti nějakého Němce z OVP z padesátek. Měl známé na lesní správě a ta mu dovolila umístit asi 200 vč na lesních skládkách. Totiž. K tomuto je také nutné znát německou preciznost. Oni mají lesy rozdělené na pravidelné obdélníky s promyšlenou sítí rovnoběžných zpevněných svážnic propojených příčně, kde jsou v pravidelných rozestupech skládky (vidět je to dodnes kolem Křemešníku a i jinde, kde to budovali Němci). Podle lesního plánu se vědělo, kde lesy nebudou nic dělat. Včelař rozmístil vč po 4-8 ve vzdálenosti 30-50 m. A pointa byla nevysvětlitelné rozdíly ve výnosu až taky trojnásobné!! Včelstva byla ve stejných úlech, přibližně stejné síly a porost byl také stejný. Jediné vysvětlení jsou nějaké ty zóny, i když tenkrát se o tom nepsalo a nenazývalo se to tak. Abych to upřesnil, co stanoviště to přibližně stejný výnos a tak to bylo stoprocentně místem. A 50 m od stan s velkým výnosem byl výnos mizerný. Dokonce tam myslím byl nákres aby bylo jasné, že v tom není žádný geometrický smysl. Mohlo jít tedy jen o vlivy podzemní. Les byl stejného stáří a v rovině takže nai vítr nebo průvan nemohly mít vliv.

Mě se vlastně stalo podobné. Jsem osmý rok na novém místě. Mám zázemí celý přízemmní byt (bydlím ve stejném bytě přes ulici) v činžáku s vlastním vchodem tak, že nikoho nijak nemůžu rušit. Na to navazuje cosi dvůr, jedná se o bývalou hornickou kolonii. Je tam pěkné místo pro včely. ALE!

Ty včely jsou asi 70 m daleko od vchodu, mohly by být blíž, ale já nikdy rozhodně nebudu nikoho obtěžovat nijak, ani včelami. Zatímco další dvě stan jsou tak, že autem zajedu za úly a zastavím před vchodem. Jenže tady mi bylo blbé to na 60 nebo 70 m nakládat do auta. Jasně, Goro mi vysvětlit, co je motůčko a asi to tak dopadne. Navíc na můj pozemek navazuje obecní, původně louka - džungle bez přístupu. Přístup je jen ode mě, kde si můžu dělat se svolením obce co chci a dát vč kolik chci. Vč by byla pod vzrostlými osikami a vrbami, ideální místo pro včely v celodenním stínu. Stačí vybudovat můstek přes potok.

Zjistil jsem, že zatímco na druhých dvou stan už včely nelítají, tady ano. Ráno vyrazí dřív, končí později a pod úly nikdy nevidím zkřehlé včely. Ze dvou stan od sebe vzdálených asi 2,4 km je horší to o 800 m dál od základny než to, co je asi 1.600 m, nazývám ho K. Stan R pod obrovskou haldou písků z těžby zlata je lepší než K, ale není lepší než základna. Letos po letošních zkušenostech s pěkným jarem hodlám úplně opustit stan K, i když ho upravit bylo poměrně pracné a musel jsem najmout bagr a tak i trochu peněz to stálo. Co naplat, když se tam včelám nedaří? Přitom je to místo od pohledu kouzelné. 22 metrů od silnice, ale z té není vidět, dokonce jednou Stefanos jel kolem a včel si nevšiml.

Zatímco stan R je takové to, kam člověk přijde (autem, na procházky nemám a neměl jsem celý život čas), vystoupí a je jasné, že to je to místo! U základny to má taky nějaké kouzlo, K je v tomto smyslu “jalové”. Blbé je, že mě Petr hecoval od začátku do včel u baráku, bohužel jsem neposlechl.

Píšu vám to, znova v krátké době speciálně vám. Nevím jak to tam máte. Píšete o 100 m k potoku. Pokusil bych se pronajmout si místo, navazující na váš pozemek. Jo, obci platím za stan K symbolických 100 Kč ročně a Lesům (státním) se v ČR neplatí nic a včelaři jako jediní Lesům neplatí za vjezd do lesa vůbec také. To je podpora stát Lesů včelařství.

Tak v první ředě k vlašskému ořešáku. Je to strom se silně repelentním účinkem a ne náhodou ho sázeli předkové doprostřed dvora, kde poskytoval stín pro odpočinek a současně jediné místo v usedlosti, kde neotravovaly mouchy a komáři, ovádi.

Vliv pevného dna a velikosti česna. Tady mám naprosto opačnou zkušenost, vysoké dno a hlavně zasíťované je špatně vždy a jak se ukazuje velké česno je ještě horší. Jen připomenu takovou velkou maličkost. Každý ví, že když už začíná rabovka, tak jedinou možností je zmenšit česno na jednu včelu. Oddělek se neudusí a daleko spíš se ubrání. Důležité je to neudušení, tím je jasně řečeno, jak malinké česno oddělku nebo slabšímu vč stačí a naopak je logicky blahodárnější, než česno velké. Dá se říct, že velké česno oddělky ničí, malinké skoro nikdy, nyopak pomáhá. Tvrdím, že velké česno - poznatek z posledních asi 2-4 let, je stejně zhoubné jako očka.

Před asi 40 lety se hodně blbnulo s geopatogenními zónami a já to považuji za prokázanou věc a několikrát jsem se o tom přesvědčil. Uvedu příklad chalupy a zahrady, kde jsem se narodil. Prudký terasovitý svah, na největší spodní terase chalupa, dvůr a uprostřed, částečně zapuštěný do svahu chlív. Na jeho půdu se šlo ze zehrady po rovině a takových teras bylo 6. Blbý sklon pozemku proti severu a ještě k tomu mrazová kotlina. Chalupa byla na pravé straně pozemku.

Odjakživa byly včely jen na levé straně zahrady myšelno z pohledu proti kopci. Až já dal po roce 84 vč i na pravou stranu a mámě lezly oči z důlků nad až o 100% vyššími výnosy a mnohem dynamičtějším jarním rozvojem a celkovou vitalitou vč napravo. Ono to bylo jistě také prošlechtěnější včelou a změnou metodiky, ale na levé straně bylo nějaké nevlídno, pomyslné studeno - ustavičný mírný průvan, na člověka tam padala jakási tíseň. Na otázku proč měli včely jen na levé půlce, tak aby je neotravovaly přímo nad chalupou. Tehdejší kříženka včely tmavé měla dny, kdy se chovala jako roj ďáblů.

A ty zóny jsou vidět ještě jednak. Každý si mohl všimout třeba jabloní u silnic. Sázené ve stejný rok a stejně staré. Některé jsou zakrsle zabačelé, křivé, prosychají a nerostou. Já si to vysvětluji vlivem geopatogenních zón. Mimochodem, v osmdesátkách se běžně líčilo na roje. Na levé půlce zahrady se nenastěhoval roj nikdy, na jednom podstavci pro dva úly na pravé půlce zahrady pravidelně oba úly roje obsadily velmi rychle. Často to netrvalo víc než dva, tři dny. Mimochodem, každý ví, že se roje většinou usadí na stejném stromě, prokazatelně cítí něco, co nevnímáme my.

Coma. Už bych na stejném místě neexperimentoval.

Děkuji moc Jirkovi. Fotky jsou poněkud napřeskáčku, pokusím se vysvětlit ke každé o co jde.

První je fotka mladé žemlové souše, kde se zkazil pyl. Toto je normálně na vyvaření, včely si s tímhle nemají šanci poradit. Druhá fotka ukazuje stejný plást z druhé strany.

Na deváté fotce je stejný plást po odrásání, na desáté pak po dodrápání vidličkou, aby vypadly i spodky špuntíků. Na poslední fotce je druhá strana stejného plástu, kde pyl nebyl zkažený tolik a proto ho stroj nedokázaly “vydrolit”. S tímto si včely už poradí.  Jak vypadá stejně odrásaný jiný rámek je tu někde od Jirky včera. Myslel jsem, že je to za 4 dny zakladené, ale bylo to jen zdání. Nicméně toto dávám na konec plodu před SR a jak je to ve fázi z fotky včera, jde to doprostřed hnízda, nejlépe ale jiného včelstva. Pak to dodělají a zkladou ihned.

Třetí fotka ukazuje samo domo strojek postavený za komančů (když se nic nedalo koupit a nebo za astronomické ceny) z motůrku z vířivé pračky s 1.420 ot. Pracuji venku u dříví, protože z toho lítá děsně bordelu.

Na třetí fotce jsou rámky po vyvaření před pár dny, nejsou bohužel úplně suché, je lepší, aby byly "jak trn". I tak je snad z dalších fotek stejných rámků patrné, jak prokouknou. Toto mechanické odrásání dřeva je jediná dezinfekce, nikdy rámky nekoupu v žádné chemikálii!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A nyní časy. Odrásání souše se zkaženým pylem trvá asi 3-4 minuty. To je dost. Jenže, já nesbiji a nezadrátkuji rámek pod asi 4 minuty. M ve mzdě mě jedna vyjde na asi 10 Kč a to ušetřím též. Včely sice na tomto nemůžou zslabovat mezistěnu a z toho vosku z M stavět většinu buněk. Jenže velká část buněk je nepoškozených a vč je mohou ihned používat pro zásoby a pyl, zatímco jiná parta - stavitelky, staví odrásanou část.

U čištění vyvařených rámků je to také asi 3 minuty na odrásání dřeva. Ovšem při tom se projeví stupeň zahnití oušek a lze tak vyřadit rámky, kde není úplná jistota, že ouška neuhnijí před koncem životnosti rámku. Hlavně ale rámky vypadají líp a jde také, a to hlavně u hobby včelařiny, o můj pocit, mám rád hezké a ušlechtilé věci, čisté. Tedy odrásání rámku trvá stejně jako jeho sbití a zadrátkování, ovšem cena přířezu - asi 90% a víc rámků je znovu použitelných, se ušetří.

Přířezy si sice dělám sám, protože jsou lepší než z velkovýroby, ale spíš je kupuji, protože je tak levně, jako je koupím, neumím vyrobit. Jasně, jako důchodec bych to nemusel počítat, ale prostě počítám. Tloušku dle ČSAN vyrábě+ných rámků 12 mm snižuji na 9 a už jsme vyzkoušel, že bohatě stačí i jen 7 mm. Je to ve stádiu pokusů a zatím se osvědčilo enormně.

Zkuste to vy, uvidímne zda něco umíte a nebo jen vyrývat.

Kdybyste četla dál, dozvěděla byste se, že jste zavilá feministka a ráda děláte chytrou, jak už to tak feministky mají. Protože vy svojí domněnku vydáváte za učenost, přitom je to blábol bez hlavy i paty. To jen tak naokraj  milostivá, já se tu jedn snažím udržet vysokou odbornou úroveň.

Vaše závorka zní sice velmi učeně, ale také velmi zmateně a odporuje si sama sobě. Sama tam předesíláte axiomatický předpoklad, ale jako u všech postulátů dál už vycházíte ze svého, patrně velmi nesprávného axiomatického PŘEDPOKLADU a berete ho, jako je to u oxiomů, jako fakt a nenamáháte se svá tvrzení nijak dokázat. To se u axiomů nemusí.

Právě ten fakt, že trubec nese v genu o dost jinou sadu než matka, tím právě dochází k tomu, že ač by byla matka oplozená vlastním bratrem (bratry, musí jich být 8 a lépe až 12 - sperma jednoho trubce rozhodně na oplození matky nestačí), nedojde de fakto k přímému příbuzenskému křížení.

Navíc výrok o samcích je tak feministický, až se mi zatajil dech. Ano, pro některé madam jsou bilogičtí samci jen “pomocným personálem”. Pak tedy tazatele hluboce obdivuji, když to pochopil, já to tedy rozhodně nepochopil a pro mě samec není pouze pomocným personálem. O takových jako vy natočili Poláci už pradávno úžasný film Sexmise. Doporučuji vám vřele shlédnutí. Ovšem je otázka, zda by mělo smysl vás poučit, že příroda naštěstí funguje mimo lidské pitvorné představy o svém fungování, potažmo smyslu obecně. Ale děkuji vám za velmi poučný vhled do duší některých žen.

Velice spokojeně čtu tyhle věty, konečně zažíváte co vám roky tvrdíme. Vidíte, že i na výdrholci to jde když jsou včely, jak by řekla moje maminka Lída “koně”. 

U toho jejího rčení, či bonmotu (určitě by to ona tak nenazvala) je nutné si něco uvědomit. Byla ročník 1920 a za jejího dětství, když vsí projelo auto s dvoukoňovým motorem v oblacích prachu z nevyasfaltovaných silnic, byl to kuriozní zážitek. Ale šlo prý vždy o hlučně pomalou páchnoucí prdlavku, navíc její otec byl kolář a auta a bryčky s pneukoly mu vzaly práci a tak v rodině ty peklostroje nenáviděli. Čtyři a čtvrt hektaru a jedna kravka rodiče + 6 dětí neuživily. A tak pro mojí mámu byl symbol síly volský potah, ale to nebylo nic krásného ani elegantního a to vlastnil kdejaký větší chalupník a nebo malý sedlák, ti chudší zapřahali tu krávu, která toho moc nenadojila, když musela dřít na poli. Ovšem pár silných, urostle krásných, bujných koní měli jen ve velkostatku a kočí, panský pacholek, byla pro všechna děvčata snová partie. Proto bylo ještě před sto roky, ano, je to teprve JENOM STO LET, sybolem ušlechtilé krásy a dynamické síly koňské spřežení víc, než automobil. Mladým to takto vysvětluji proto, aby si uvědomili, kam poskočil svět za pouhých 5 generací … A no, já pamatuju, že neexistovaly igelitové sáčky, byl v nich jen svetřík nebo tričko z Tuzexu. I co byl Tuzex bych musel vysvětlit. Ženské použité igeliťáky praly, sušily na šňůře, protože to byla báječná a vzácná věc, starej díky sáčku z igelitu nepromastil obsah tašky, kterou nosil do fabriky od svačiny, což byl hleba namazaný sádlem. Tak se šetřilo, lidi nefňukali, že nebyly byty, prostě svépomocí stavěli a přestavovsali staré chalupy. Sádlo bylo doma a chléb stál proti dnešku pakatel, ovšem deset deka salámu + dvě housky, to stálo majlant a to se psal už rok asi tak 1960-65. V mém dětství mě štvali starci, kteří vykládali, jak dřív bylo všechno lepší, víc, chutnější a jak si ničeho nevážíme. A už asi nasírám mladé zase já, je to jako štafeta. Ale možná je dobré to vědět, třeba proč lidi jako já nebo Goro mluvíme o pokoře…

Vás Martine velké pokoře naučily včely, i když zrovna vy jste jí oplýval od začátku víc, než většina mladých. Už se nevztekáte a už víte, co na těch “blbejch včelách” někteří máme. Ano, ten pocit neumím popsat, ale o to je snad silnější. Kdo nezažil, nepochopí.

Tak například:

Tříkilový kulatý bochník “obyčejného” chleba stál 5,30 Kčs, což by dnes bylo asi tak 75 Kč. Dnes šiška 1,6 kg stojí 45 Kč. 10 deka gothaje stálo 3,30 Kčs, tedy kilo 33 Kčs a to by dnes stálo asi 400 Kč. Dělník bez řemesla vydělal ve Vlašimi v roce 1965 asi 4,50, kvalifikovaný asi 6,40 Kčs na hodinu HRUBÉHO a tak by vyučený řemeslník hodinu dělal na obyčejnou svačinu. Pro zajímavost, kilo cukru stálo 7,30 Kčs a ceny se asi 30 let nezměnily. To by v dnešních cenách (prpoti roku 1965) bylo asi 13-14 x víc, tedy asi 100 - 110 Kč. Ano, to není překlep!! Tohle by měl vědět každý, kdo čte třeba Bernnerovy knihy o včelaření!!! Aby pochopili, i třeba Malinové.

Kilo medu v maloobchodě (kdyby ho tam soudruzi mimo velkoměsta nabízeli a ani v Praze nebyl pořád a i tehdy byl jen ze Sovětského svazu a náš snědli západní nadlidi), tak kilo medu by stálo v krámě (v celém Československu byla jedna neměnná cena daná státem) 25,- Kčs, což by bylo dnes 350 Kč. Výkup dával včelařům 22,50 Kčs za kilo a za 35 kg najdenou. Konev na 25 litrů je přesně 35 kilo medu. 

Ovšem tím to nekončí. Pak se do vedení Svazu dostal jakýsi soudruh Kodoň. A ten vylobboval, řečeno dnešním slovníkem, že stát dával dotaci ve výkupní ceně medu 2,50 Kčs na kilo a tak včelaři dostávali to samé, co by med stál v krámě, kdyby tam ale byl. Ovšem zlý komunista Kodoň byl takový padouch, jak to dokázal jsme nikdy nezjistili, že vymohl druhou dotaci za opylení plodin i celé přírody (skutečná ekologie!!) a to celých neuvěřitelných 10 Kčs na kile a tak jsme ve výkupu dostávali neuvěřitelných 35 Kčs za kilo medu v balení 35 kg!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To ale bylo až později, asi od roku 1978 a tehdy by 35 Kčs za kilo medu ve výkupu bylo asi jako dnes 1:12 = asi 420 Kč za jedno kilo!

A jak to tehdy Svaz pánům velesoudruhům zdůvodnil na UV KSČ? Jednoduše, že celospolečenský opylovací efekt včel je nenahraditelný ničím, žádným jiným hmyzem a vše ostatní z opylovačů nemá žádný význam (to je pravda, ale dnešní zpitomělí aktivisti teď vyletí jak čertíci z krabičky) a tak si podporu státu drobnovčelaři víc než zaslouží a musí jí dostat. Kor když velesoudruzi už zjistili, že socialistické velkovčelařské podniky neuspěly. Včelmistři totiž kradli a poroučeli jim Stranou dosazení blbci, kteří včelám nerozuměli a tak se dali snadno ošálit. Prostě trafiky pro stranické soukmenovce byly i za komunistů, ani v tom se nezměnilo vůbec nic.

Ovšem tohle nebylo ještě všechno. Na každé registrované včelstvo dostával včelař ještě jinou dotaci 50 Kčs ročně na zazimování (něco jako dnešní 1D). A za přisunutí včelstva k zemědělské kultuře - organizované kočování, byla odměna ve ZDANĚNÝCH PENĚZÍCH. Podle plodiny, ne vše bylo otaxováno stejně. Za řepku bylo 120 Kčs/1 vč, jetel červený 80 Kčs a mezi tím byl hrách nebo bob za 100 Kčs. Tedy 300 kčs. Měl jsem v mariongotce 18 vč a dostal jsem jen za opylení 5.400 Kčs. Za maringotku jsem dal 20.000 Kčs a tak byla za 4 roky splacená. Když začala vydělávat, přišla Sametová revoluce… Pořídil jsem jí 1984.

Soudruh Kodoň o víkendech sám osobně v holinách a montérkách stavěl Včelpo, které pak vytunelovali. Takže on nebyl každý velsoudruh padouch, naopak, mnohem větší padouchové je vystřídali a v tom teď žijeme. A bude už jen hůř.

Jo jen takovou maličkost. Lidi téměř nesměli vlastnit žádné výrobní prostředky a když, tak s nimi nesměli poskytovat služby. Tudíž nebylo jak stěhovat maringotky se včelami. Proto Svaz vymohl, že zemědělci museli povinně poskytnout traktor na přetažení včel. Včelař si jen musel koupit na poště topnou naftu za 0,80 Kčs za litr. Dával se standardně 20 l kanystr za 16,- Kčs + něco do kapsy traktoristovi. V roce 1973 přišla na Západ velká ropná krize a třeba v Německu o víkendech nesmělo po silnicích jezdit nic než sanitky a hasiči, policajti. Ti měli demokratickou ropu od arabáků a jihoameričnanů, my tady z velepadouchistánu tak, že litr nafty stál 80 halířů a litr benzínu Super (96 oktanů) 2,80 Kčs. Potíž byla jen v tom, že osobáky na naftu tady byly vzácné a jen z kapitalistického Západu.

Ale to jsem se pod Martinovým příspěvkem hodně rozepsal o minulosti, třeba to je pro někoho poučné. Minimálně by to mělo vzbudit tu pokoru. Jak u koho, samozřejmě. Já jen, že ono nikdy není nic jen černobílé a komunisti nebyli jen zlí a na východ od nás to sice padouchové byli vždycky, ale my nad jejich produkty rypáky neohrnovali (naštěstí žádné pletařky svetrů nebo koňolampy s prodejem titulů ani dozimetři do toho nesměli debilně pindat). Už tehdy sem odtud šla hlavně hnojiva nebo suroviny na ně a každý ví, že se z ropy vyrábí vlastně všechno.

Děkuji za odborný výklad. Ale upřímně, moc moudrý z toho co vysvětlujete nejsem.😉

Děkuji Jirkovi. Tady každý může vidět, že v jívách za polovinou mám už zakladené letošní M. Toto vč dostalo před pár dny tuto, když jí vytáhlo za plodem, doprostřed a dnes dostalo další za plod. Začátečníci si mohou všimnout matky, na prvních dvou fotkách právě úřaduje a také je třeba si všimnout, jak na zakladeném nejsou včely. Ony to tak dělají a tak i když včelař nevidí dobře, toto je vodítko.

Ovšem pozor! Do dneška jsem si myslel, že vidím dobře a Jirkovi jsem k fotce drápáku napsal popisek, že je to zakladené, 4 dny od přidání. Po zvětšení v telefonu doma jsem zjistil, že to zakladené není. Ovšem je i tady zřetelně vidět, jak na povytažném odrásaném díle včely nejsou a tudíž to matka zaklade během pár hodin.

No a vám Jirko z celého srdce upřímně závidím, u mě žádné větrání, natož vůně. Ale snůška silná a i u mě cpou nektar mezi plod a pylem omezují matku. To je ale jen zdání, vědí moc dobře, že to rychle spotřebují a uvolní si plac. Proto neexpandují na další rámky. Zažil jsem totiž roky, že jsem nějak nevychytal rozšíření a za blinovky mi začaly nosit sladinu, ale i pyl. Sladinu už dnes někde za blinovkou měly. Po ochlazení jí bleskurychle odnesou a spotřebují. A maličkost, med z jívy je dost hořký, jak mi někdo sdělil a tak je třeba nelitovat, že to nedokážeme vytěžit. Až rozkvetou špendlíky - u mě letos v těch chladnech a nic z nich nebude, ale v některých letech pár vč dá bednu medu ze špendlíků (asi i třešní, kvete to těsně za sebou nebo současně) a to je skutečně neuvěřitelně lahodný med. Ovšem letos jsem prodal už i asi 3-4 roky starý řepkáč a jen se po něm zakouřilo! Lidi (někteří) zjistili jak chutná med bez výkalů plodu a nestíhám poptávce. Ale to jsem hodně odbočil. (bez jediné Koruny do reklamy, nekrmím darmožráče nikdy!)

Resume:

Letos je pěkné jaro. V třetině vč mám už druhou M, první jsou asi v polovině vč té třetiny zakladené. V nejméně polovině z celkového počtu je první M dnes a včera a zbývá pár “lazarů”, kteří se rozjednou až po chladnech. Jsem rád, žeč jsem se tohoto jara dožil. Tohle se zažije jednou za 20 let.

Na něco jsem špatně kliknul a zmizel mi celý příspěvek. Jsem zatím tak nasr…, že to znova napíšu až vychladnu. Vůbec nechápu proč se to někdy stane, asi chyba systému. Když se to stane u mailu (Centrum, u Seznamu nevím, používám ho nepatrně), spadne to do rozepsaných a není to ztracené, škoda, že stejnou funkci nemá toto forum. Nestalo se mi to jednou!!!

Martine. Pan kolega Goro má pravdu s mezistěnou s potmelenými okraji buněk. Ale asi se špatně podíval, na vašich fotkách ty okraje potažené propolisem nejsou a tak jí klidně můžete přidat za plod. Přijmou jí nadšeně, mají ušetřenou práci s vytažením.

Ovšem pozor na to, co píše Goro, pokusím se nafotit co myslel on. To je lepší odrásat, ty potmelené okraje buněk. Jinak to vezme snad jedině roj.

Oddělky dělám, asi u čtvrtiny až třetiny vč, tam, kde by se mohly chtít rojit a nebo a to častěji, když chci novou matku. Udělám pěkný odd, po pár dnech zruším nouzáky a dám materiál od inseminky. Pokud se oplodní a ukáže se jako životaschopná, zůstává, zbytek - asi polovinu k něčemu připojím.

Matky přidávám když ne s oddělkem, tak vyjídací klíckou. Je to trubička ze včelařského pletiva, sletovaná na průměr umělé zátky od léků, nebo podle korkového špuntu, kterým je jeden konec napevno uzavřený. Druhý konec asi 10-12 cm trubičky se zacpe zátkou z těsta asi 3 cm, to se ale musí obalit alobalem tak, aby včely mohly jen k čelu a nevyjídaly zátku z boku. Obyčejně to zadělám napevno tím alobalem, nebo igelit, co je po ruce, převázat raději včelařským drátkem (pocín - je měkký) než gumičkou (tu umí rychle přehryzat) a dám malou dávku krmení 1:1. Jakmile  na klícce mezi plodplásty udělají srdíčko (ne vždycky a spíš smetenec než včelstvo) a k matce se chovají láskyplně, uvolním vyjedení a tudíž je tam pořád několkahodinový odstup. Vyjedení jen z čela trubičky, boky MUSÍ zůstat zabalené, aby nevyjídaly z boku. Mimochodem stejně postupuji i u inseminky například. U zasílsací klícky - ty dobré jsou současně přidávací - vyjídací, vylomím pojistku až když mám jistotu, že se k matce chovají s láskou, tedy po 2-3 dnech. Pozná se to, když jsou včely zahryzlé do pletiva a jakoby se snaží bodat do klícky, je zle a je to chování nepřátelské. Musí se zjistit důvod a odstranit příčina. Proto vyjídací klícka s odkladem, že matku vysvobodí až několik hodin po našem vyrušení,a ž se vč uklidní a skonsoliduje.

Další osvědčený způsob je rámeček ze stejného pletiva. Z bočních louček se sbije asi 10x15 cm a pobije pletivem. Tento rámeček se vytiskne na plod, kde se zrovna líhnou malušky, jiné včely na plástu nejsou. Pod rámeček se vypustí matka. Mladušky matku neznají a tím jí přijmou a maldušky zase krmí kojičky zkrz pletivo a tím obdrží mateří feromon od mladušek. Po cca 3 dnech obyčejně matka pod rámečkem klade. Myslím, že se rámeček dá koupit dokonalý, profesionální. Poklopka nevím zda by stačila, možná ano. Nezkoušel ani neslyšel.

Smetenec dělám nerad, nemám sklep a v teple, i když ve tmě, to funguje špatně. Tu samou potíž mám s rojem (proto radši roje nemám😉).

Můj táta v tuto dobu zjara, až do jabloní, přidával matku tak, že do osiřelce novou matku prostě pustil. Tvrdil, že jí nikdy neublíží. Já ale tohle nedělám. Co jsem ale už udělal, že jsem do osiřelce naostro zavěsil rámek se včelami a plodem, na kterém zrovna matka byla.

Matka z TV je asi nejkvalitnější jakou si lze představit. Z umělého přelarvení nemá Petr konkurenci a jeho matky vydrží i 4 roky, 3 každá a tak já se chovem už vůbec nezabývám. Sám ale inseminky mám, kvůli trubcům a taky, že si na to moje včely vydělají. Beru od nich materiál do oddělků. Někde popíšu druhy oddělků, myslím, tady nebo na IF jsem o tom psal. Samosebou se nedá udělat odd z jednoho plodplástu a čekat, že si vychová kvalitní matku. Musí to být odd silný nejméně 2 rámky plodu, + smést včely z dalších dvou a toto pak jednu matku vychová kvalitní.

Prostě možností je celkem hodně, vše dělám operativně dle momentální situace, systematický chov, jak jsem psal výš, nedělám.

Co ale dělám!!!!

Ovšem toto koliduje s mojí snahou a pokusy vůbec nemít vysoké trubčáky. Ovšem to je zatím pokus a běšží první rok a ne u všech vč. Tato vč nechme pomyslně stranou.

Z běžných vč trubčí rámky vyhazuju, likviduju a dávám dolíhnout trubčáky z inseminek a nebo z vytipovaných vč se skvělými vlastnostmi. Moc o genetice nevím. Vím ale to, že vlastnosti trubec přenáší ze ¾, matka jen z jedné čtvrtiny. Ale děláme to matkou a ještě hlavně inseminovanou, kde je absolutní kontrola, přes trubce se to přesně kontrolovaně udělat nedá. Ale co se dá, je snažit se přečíslit “obyčejné” trubce těmi ušlechtilejšími. Je to nekonečný příběh a zkuste při tom nezapomenout pane kolego Mildo na efekt chlebového klásku. Není vám nic platný sebesofistikovanější chov a sebeušlechtilejší matky, když nedosáhnete efektu chlebkvásku.

Abych nezapomněl. Klícka na vyjedení, hlavně trubičková popsaná, musí viset mezi plodplásty tak, že je mírně šikmo těstem dolů. To proto, že kdyvby byla těstem nahoru, tak po ohřátí a vyjedení by mohl kus těsta spadnout na matku. Skutečně se to může stát a nijak vzácně a tak proto. Všechny mě známé zasílací klícky mají poutko pro drátek na opačné straně, než je těsto. To je ten důvod!

-------------------------------

Moje máma byla široko daleko vyhlášená chovatelka matek. Já nepokračuju, máma prodávala  matky za 100 Kčs, což by bylo dnes tak 1.200-1.400 Kč a to mi nikdo nedá a tak se tím nezabývám a přenechávám to množírnám s dotacemi. Pamatuju si ale přesně jak se umělý chov přelarvením musí udělat, vše jsem to dělal - přelarvení - já a není to tak snadné, aby matky byly skvělé. Petr to dělá podle mojí mámy. Nejde o přelarvení, to zvládne každý kdo vidí a nemá třes v rukách. Jde o přípravu chovného včelstva, na něm to všechno stojí a padá a jen podle toho je pak matka kvalitní nebo mizerná. F1 se koupí jen ty druhé. Z množíren.

Tak jste mě Mildo inspiroval abych tu udělal vlákno o chovu. Tak snad až někdy bude chumelit napíšu…

MVDr. Klíma je podle mě aktivista, protože mi řekl, před cca třemi lety, že už asi 10 let jen kyselinuje protože Západ = pouze kyseliny. Totéž mi sdělil pan Marada, který pracuje pro rakouského producenta Sklenárek.

Tak. Předražené matky Vigor jsme přestali s Petrem brát, protože je hned po položení pár vajíček měnily, ještě v tom roce. Také jedna nezačala klást, Čermák mi jí sice vyměnil druhý rok, jeho matky byly vždy až na konci srpna, dřív to prý nešlo. Ale poštovné sem a tam a ta práce byla prodělek. Mezi řečí mi Dr. Klíma sdělil, že je v Mendelově společnosti, kde byl i Čermák a asi tak 10 let zpátky od Klímova sdělení začaly matky Vigor stát za xxx. Patrně i Čermák přešel na západní kyselinprogres. I za komunistů byli blbi, co dělali všechno jako soudruzi v Sovětském Svazu, my ostatní jsme se jim smáli. Na psychice lidí se nic nezměnilo, jen světové strany. Ale ani komunisti nebyli tak tupí, jako dnešní Západní progresivisté.

Matky Sklenar objevil Tom4. Objednal, vzali jsme každý po dvou dva roky po sobě. Ovšem pozor, to nebyly žádné inseminky, tuším po 1.800 Kč jedna, ale byly to obyčejné F1. Dalo by se říct neurazí nenadchne, včelstva nijaká, vágní, medu podprůměrně, ale rojit se nechtěly, to je pravda a byly hodné. Ony byly líné i sexovat. Melecitozní rok nepřežily ani jedna, ale to se přece v tak malém počtu, jako jsem měl já, nedá STATISTICKY RELEVANTNĚ počítat, protože VĚDA. Já jen, že když ze 42 nepřežije 9 a 4 z nich jsou Sklenar, já toho víc vědět o Sklenárce z chovu, kde se nepoužívá nic než kyseliny (a je známé video, kde se Marada vyhýbá “dýmu” z aparátu na odpar KŠ) nepotřebuju. Za mě už nikdy více matku odnikud, kde se včely trápí kyselinami. Nyní mám zdroj INSEMINEK, jak  BF tak i jeho vlastní víc než 20 let šlechtěná linie Kraňky a všichni tři, Petr, Tom4 i já jsme nadšení. Kyseliny se tam nepoužívají, pán na to přišel sám i beze mě, on na to přijde každý chytřejší sám.

-------------------

No a bláboly o jednom podsunutém medníku bez zvedání opět vysvětlím (pokolikáté už?). 

Jestli někdo má na včelstvu jen dva medníky a jeden je plný celou sezonu a nerojí se mu to, je jasné, že to jsou zubožená podtržená včelstva. Jasně, vy děláte z každého vč oddělek. Já ne, u mě je to krajní řešení, nemám množárnu a nechrlím oddělky jako stejní množiči, jako jsou množárny čoklů. Nepotřebuji a nechci tolik oddělků, je s nimi spousta práce a mě nikdy žádný odd neuhyne a tak bych každý rok zdvojnásobil počet včelstev? 

Totiž v Blaníkách, které mají srovnatelnou rámkovou plochu s vaším NN Langstrothem 159 mm, potřebují naše včely kromě VN a pod ním NN ve funkci TL ještě 3 medníky současně a musí být odtáčeny. 

K nezvedání a tudíž “šoupání” nástavků jen takovou maličkost, není ve vašem spolku i Ing. Petr Texl? Ten mi tenhle blud o “šoupání” nástavků vykládal osobně před snad 20 lety. Podotýkám, že - mám tu vlákno o prostavování mezer mezi patry a tito koumesové mají prostavěná patra, tak si zkuste všichni poředstavit tu prasečinu a drcení včel po stovkách. Možná proto se vám to pane Malino ani nechce rojit, když je takto decimujete. To my s humánnějším přístupem ke včele holt nástavky zvedáme kolmo nahoru, pečlivě čistíme vodorovné loučky, aby nedocházelo k mačkání ani jediné včely a zvedá to i Goro, starší než já a má zverdák, který vás zdržuje, ale Gorovi to umuižní nedrtit včely. Ale hlavně plné huby šetrného přístupu k chovu včel a skutek utek. Ano, pro aktivizmus jakéhokoli druhu typické, přímo učebnicové. Nejen mačkání včel při “šoupání” nástavků, ale kyseliny, nevytáčení medu a jiné podivnosti.

A okomentuju ještě něco. Dochází mi váš opět jiskrně inteligentní výrok o tom, že co byste si s tolika medu, který dá Blaník počal a co byste s ním dělal. Inu, ano, odbyt medu za dobrou cenu neumí každý a když liška nedosáhla hroznů, řekla, že jsou stejně určitě trpké a že je vlastně ani nechtěla.

Vlastně vám velmi pane Malino děkuji za skvělou propagaci Blaníku a RACIONÁLNÍHO chovu včel v systému Dadant, líp bych to ani já neuměl.

A jen maličkost, díky za nahrávky a diskuzi, učíte se, beru to tak a až vy přestanete být bohorovně nadřazený a objevíte POKORU, já se přestanu posmívat všemu, co z vás padá. Do té doby je to plně ve vaší režii, ještě jednou díky.

Asi bych to tak jednoduše neřekl (odkaz jsem neotevíral). Jak vysvětlit partenogenezi laikovi? Ne snad vysvětlit princip, ale důvod.

Například šneci nepotřebují partnera aby oplodnil vajíčka a tudíž z neplozených se také líhnou další stejní šneci. Jen se nekombinují geny a pokud by to pokračovalo, došlo by k vyhynutí druhu. Proto šneci mohou s partnerem, ale když je nouze, aby zachovali rod, vystačí si sami. Toto je podobné. Mě to vysvětlil u včel jako dítěti stařičký včelař takto: Matka (a včela dělnice) má otce, trubec jenom dědu.

Starý pán pokračoval, že tím příroda (myslím, že on mluvil o Bohu) to zařídila tak, že aby až tak moc nevadilo příbuzenské křížení. Možná je to nepřesné, ale vystačil jsem s tím celý dlouhý život.

Martine, žádné více práce, pan Malina mele nesmysly. Přiznal (je to tady na CHZ asi před měsícem), že celou sezonu má na najvyšší pozici bednu s květovým medem. Když jsem argumentoval, že to celou sezonu sundavat a pak vracet na nejvyšší pozici je děsná dřina a navíc tím snižuje medný výnos (včeely jak cítí dostatek, přestanou shánět další med) odpověděl velmi inteligentně, že měří dva metry a je mladý.

Od MUDr. Marxe - stejný spolek o tom, aby bylo krásně včeličkám bez ohledu na med pro včelaře - vím, že většinu let nevytáčí nic a nebo naopak dokrmuje. Na mojí otázku na co tedy chová včely mi odpověděl - telefon a tak nevím zda s vážnou tváří, že chce jenom dokázat, že včely chovat lze úplně bez léčení. Tak mu to šlo asi 4 roky po sobě, nebral med = med přece dělá včely a aby měly jo dost, ještě dokrmoval. Pak mu všechna vč na tom stanovišti, kde toto pokusoval, nezodpovědně uhynula. Nepoučil se a zase úly osadil a jede stejnou metodiku znova.

Takže, cokoli od pana Maliny (a kohokoli z toho aktivistického spolku) musíte brát s velkou rezervou, tihle aktivisté nechovají včely aaby z nich něco měli, oni je chovají proto, aby bylo krásně těm včelám. Jen některé debilky nezodpovědně uhynou, když už skoro uměly odolávat varráze. A tak pan doktor jede dál to samé.

Nějaký velikán lidstva se vyjádřil, že neklamná známka idiocie je, dělat stále stejnou věc dokola, ale očekávat pokaždé jiný výsledek. 

Tímto bych to uzavřel. Z Gora nevypáčím, co aplikoval od jím zbožněných vědců, protože neaplikoval nic, protože vědci u včel a včelařiny nic lidem nedali. Naopak, dodnes ještě žiijí a škodí ti, kteří trávili vše živé v pohraničí na styku s varooázou a opakuju poněkolikáté, tito zbyteční darmožráči 20 let bojovali s jiným roztočem, protože přes svoje doktoráty a tituly před i za jménem blbci nepoznali, že VD je mutant, který se VJO (Varroa Jacobsoni Oudemans) podobá nerozpoznatelně (a nezapomínejkme, že se nám snaží pořád komplikovat život, třeba zimní mělí a dalšími buzeracemi). Ovšem DNA Varroa Destructor je jiná a za to berou nadstandardní platy a požívají úctu jednodušších lidí? Mojí úctu tedy vědci ve včelařině nemají. A co předvedli s Covidem a očkováním jen potvrzuje mojí averzi vůči tak zvaným vědcům obecně. 

Já, co tvrdí věda, vždy myslím, že opak je pravdě blíž. Kdybych těm darmožráčům věřil, nebyla ba žádná metoda Blaník a já bych už nevčelařil. Protože slušný člověk nechová cokoli živého tak, že předem plánuje 20 a více % uhynulých za jedinou sezonu a pokud je to skutečně SLUŠNÝ člověk, využije sebemenší možnost vyzkoušet něco, co nabízí bezúhynové včelaření.

CO JSTE APLIKOVAL U VČEL, CO BY VÁM DALI VĚDCI POSLEDNÍCH 35 LET?

Nemelte pořád o adoraci, slovem adorace jen označuji váš bezdůvodný respekt k vědě, která je lidem naho.no. Třeba mi zkuste vy a nebo někdo jiný prozradit, k čemu je coloss?

K čemu bylo dobré měření teplot v jednotlivých buňkách, co je z toho za výstup? 

Co, tato vědecká “práce”, která jistě stála statisíce, ne-li miliony, co komu dá při praktickém chovu včel? A nejen u hobby chovů, ale obecně v průmyslovém chovu včel? K čemu je komu zjištění teploty na dně buňky s plodem?

Nebo k čemu je komu věčná monitorace množství VD v jeho včelách? Nebylo by spíš potřeba bádat, jak VD ve svých včelách nemít a nebo v množství, která ničemu nevadí?

Vysvětlím vám to pane Goro. (poněkolikáté vysvětlím, vím jsitě, že opět marně)

Poslední, co by vědci chtěli, jsou zdravé včely a “nemocní” VD, kteří se v metodě Blaník ASI nedokáží rozmnožovat tak, aby slouhové mafie, která potřebuje prodávat donekonečna léky proti VD a sestreské mafie produkující nekonečné množství oddělků a matek, něco použitelného vybádali a hlavně aby se problém úhynů vyřešil. Prostě princip hospodského, který taky nepošle ožraly na protialkoholku a přitom dobře ví, že jim prodává kořalku, která ty ožraly zabíjí. Hospodský se nechce jít živit pořádnou prací, když neumí nic jiného, než ožírat primitivy a nemá jiné využití pro tu hospodu. A jako primitivové chlastají a vědí, že je to zabíjí, tak někteří včelaři léčí včely v souladu s přírodou a ty včely to zabíjí stejně, jako kořalka blbce.

A proč kyseliny a ne Amitraz? No přece kvůli ceně!!! Kyseliny jsou litry za miliony, Amitrazu mikrokgramy s dokonalou účinností za pár Korun. Kyseliny vyrábí mrtvá včelstva a tudíž roste zájem o oddělky a matky.

Zopakuju spisovatele Kurase: Jestli je cílem panenství (živá včelstva), zintenzivněním m.dání (litím kyselin do včelstev) se panenství (včelstev bez úhynů) dosáhnout nedá. Kyseliny včely oslabují a ty pak hynou a tak vědci doporučují lít kyseliny do včel (zintenzivnit sex) ještě víc a jen blb si může myslet, že když do včel bude cpát ještě víc zhoubných kyselin, že je bude mít zdravé a živé.

Sám jste se pane Goro vymezil proti lití čehokoliv do včelstev v “medové” sezoně. Nenažranci potřebují ale prodávat ještě víc kyselin a tak už nabádají lití kyselin a jiných “léků” do včel už v zimě, v předjaří, zjara ve snůšce, v červnu, hlava nehlava a Malinové a spolek aktivistů ani nemuká. Právě aktivisti by měli být první, kdo budou bojovat proti kyselinám a propagovat hyperšetrné akaricidy a hlavně netěžit med z plástů, které zažily léčení. Na mě to dělá dojem, že jsou aktivisti podplacení - navedení a nebo blbí podle rčení, že když někdo dělá něco nerozumného, je buď blbej nebo navedenej.

Aktivisti vědomě týrají včely kyselinami a říkají tomu šetrný přístup ke včelám - s plnými ústy řečí jak včely milují a jde jim o jejich blaho, aby se včeličkám žilo krásně. Katolíci kdysi upalovali zaživa lidi a tvrdili, že je tím chrání před peklem a že jim oheň očistí jejich hříšně pomýlené duše. A pobožní jsou tu dodnes a tak ani aktivisty nelze vymýtit.

U mě vč stagnují. Zjištěno jen pohledem u několika skrz stropní igelit, na přidaných M nepracují a nebo ne tak intenzivně, jak jsem čekal (zjevně přání otcem myšlenky). Snůška byla dnes slušná, hlavně nektaru - pro vodu moje včely nemusí. Pyl je pořád jen jednoho druhu z jív.

Ovšem je tu jedno zjištění, velmi závažné a nutné brát v potaz. Malinko historie.

V tomto místě žiji teprve 8 rok. Udělal jsem si dvě stan, R a K a u baráku - Doma ne, tam až předloni, i když mě Petr hecoval, že lépe u baráku. Jenže u baráku tak, že 70 metrů od vchodu do medárny a zázemí a když přivezu věci autem z R a K, tak jsem 4 metry od vchodu a od úlů k autu je to taky kousek (tady jak pako naložím do auta a složím o 70 metrů opodál u vchodu). No, opět se mi nevyplatilo neposlechnout mladšího a už před rokem mě Goro poučil, že řešení se nazývá motůčko a abych si ho koupil. Často umím neposlechnout ani staršího. (je jich tolik druhů, že jsem se nerozhodl a nekoupil nic)

-------------------------

Dnes snůška a doma žádné zkřehlé včely po zemi, v K to létalo méně - stejná teplota pod úly ve stínu. Ovšem v K pod každým úlem nejméně 10 zkřehlých včel s pylem, bez pylu žádná. Taky tam bylo pocitově hůř - průvan. Na stan R jsem se nedostal kvůli lesní těžbě. Tam je ale tradičně líp než v K, ale hůř než doma. Resume - zruším stan K. Doma bylo vloni víc medu než v R a supervíc než v K. Přitom K a D jedno údolíčko, vzdál 800 m vzduchem, D o 40 m výš. R je za zlatonosným kopcem -hřebenem, výška stejná jako K, ale údolíčko míří jiným směrem, vzdál od D je 1.600 m. Píšu to proto, že i na pár metrech vzdálenosti záleží, D je prokazatlně lépe chráněné před větrem než R a o mnoho lépe než K, tam je výdrholec, i když v údolí.

-------------------------------

Včera bezletý den. Vyvářel jsem voští, to lze jen když včely nelétají, jinak jim to velmi voní a otravují (dělám to uvnitř, ale kvůli páře a horku se musí větrat). Výsledek fenomenální, 62% výtěžnost a to byla víc jak polovina dost požraná od zavíječe. Tak vysoká výtěžnost je ale jen tím, že M do medníků mi dělá soukromník z víčkového vosku a domáckou technologií nedokáže stejně tenké M jako jsou z velkovýroby. Jinak si to neumím vysvětlit.

Pro přehled - pro mnohé to mohou být úplně nové a neznámé informace.

M z velkovýroby od jediného dobrého českého výrobce je pro 39x30 (M má rozměr 37x27) = 10 a půl M do kila.

M od paní Mchové (Plzeň) je 7 ks do kila.

M od pana Dufka (tady u nás = Bernartice) 9 ks do kila.

Do plodiští mám jen z velkovýroby od firmy V, do medníků už jen od Dufka z mých víček. Pro jistotu kvůli sice nepravděpodobné a vědecky neprokazatelné, ale možné kontaminaci vosku reziduy tvrdé chemie. (něco třeba bude teprve objeveno)

Plásty na M od Dufka jsou stejně “voskové” jako od velkovýrobce V (1), od Machové jsou ale moc tlusté a tudíž je pak lepší výtežnost při vyváření a já právě likviduji staré dílo z TL = původně medníkové, postavené na mezistěnách z Plzně.

Někomu tohle může připadat bezvýznamné. Tvrdím, že slunečním tavidlem se nezíská zpět ani to, co bylo v mezistěnách a ještě hůř je na tom napařování. 

Výtěžností rozumím to, co je navíc proti vkladu v M. Jestli vložím kilo M, musím vyzískat zpět nejméně 1,6 kg, tedy pak je výtěžnost 60%. Tudíž výtěžnost u napařování a slunečního tavidla má zápornou hodnotu, nedá se vyzískat ani tolik vosku, kolik vážily mezistěny.

Nevedu přesnou statistiku (nikdo mě za to nehonoruje). Ovšem průměr na vč za rok dává nad 1,2 Kg vosku včetně mezistěn. To znamená, že do vč za rok přijdou M ve váze asi 0,7-0,8 kg. To odpovídá v průměru asi 5 vysokých M a nejméně 6 nízkých M do prvního medníku. Ať se to počítá jak chce, pořád je zde výtěžnost 59-65%. Co zjevně přebývá jsou oškrabky a můstky z vodorovných louček, které se musí celý rok pořád průběžně čistit, viz vlákno o prostavovnání mezi patry. Ano, tak moc + všechny sebenepatrnější zbytky + divočina na SR dají za rok na včelstvo tolik vosku. Ale chápu, že mnozí nešetří, M kupují a s recyklací vosku se netrápí a nezdržují. I tak lze. Já jen aby bylo jasné, co je, celkem bez problémů, možné vyzískat od vč v podobě vosku za jediný rok. Zjednodušeně. Od 40 vč se ročně vyvaří asi 48-52 kg vosku.

---------------

vysvětlivka (1). 

Totiž. Včely na postavení plástu spotřebují asi 70% vosku z M tím, že jí ztenčí - člověk tak tenké M, jako včely chtějí, nemůže technologicky vyrobit. Jestli je M tlustší (tedy těžší), včely na stavbu spotřebují až 100% vosku z M. Jestli je ale M těžká (tlustá) víc než 100%, pak včely nechají tlustou i základní osnovu plástu a pak je celý plást těžší a obsahuje o tolik vosku víc, než bylo oněch 100% potřebných.

Pokud někdo vysvětlení nechápe, ptejte se. Už jsem to tu (nebo na IF) vysvětloval, ale protože toto se v žádné odborné literatuře nedá dočíst a já na to přišel sám, vím jistě, že v otázce vosku a výtěžnosti drtivá většina včelařů tápe.

----------------------

Výrobce, posledního dobrého výrobce, který nepančuje a vyrábí nejtenčí M v zemi, zatím neprozradím. Na jeho M (a na těch od paní Machové a od pana Dufka) včely staví rychle, dobře a kvalitně.

--------------------

Perlička - opět něco, co se nedá nikde dočíst:

Šestiboká buňka je tak dokonalá, že tři dna buněk na jedné straně tvoří dno buňky na protilehlé straně. Ovšem u M od paní Machové tomu tak u asi 70% M nebylo, prostě válce byly posunuté a nelisovaly buňky proti sobě správně. Proto byly její M tlusté a tudíž těžké. Měl jsem logickou obavu, že včely na tak nesprávných M nebudou stavět správné plásty a pečlivě jsem si označil rámky, kam jsem ty špatné M vylepil.

Infromace která nikde neexistuje:

Včey na tom staví normálně a vůbec jim nepřijde divné, že jejich přirozená geometrie nesedí.

Patrně nepíšu česky, asi ani srozumitelně, nebo píšu do psychiatrické lečebny. S hrůzou mi vychází, že B je správně.

Prostě se nemůžu od Gora dozvědět, co od vědců mohl a kdy a jak snadno aplikovat u svých včel a nebo jiný u jiných včel. Nemohl aplikovat nikdo nic, Goro jen ví, že mě nemusí stejně, jako nemusí ani Číňany. Neptám se na zbožnění, ani na to, který národ má rád. Ptám se, pro pana Gora asi ne srozumitelně, co ho vede k adoraci vědců a ne k adoraci kohokoliv jiného? Dozvím se jen to, co vím = neadoruje nikoho, jen vědce. Tak jak u bl.ejch na dvorečku? PROČ VĚDCE?

A že Goro zbožňuje nvědce a ohání se “štúdiemi” je jasné, já se jen snažím dozvědět, proč zrovna “vědce”, když nod nich nic kloudného posledních 30 let nepřišlo.

Že je pan Malina mimo mísu mě nepřekvapuje.

Bez podmínek milují někteří jen Boha. Ne proto, že by byl Bůh k něčemu dobrý, nebo k něčemu potřeba, někteří milují Boha, protože BŮH. A ano, ti pak nemilují a neklaní se ani Číňanům, ani nikomu jinému, oni se klaní a uctívají Boha. Akorát já myslel, že náboženství je jinde, že tady je to o včelách, včelařství a včelaření.