Příspěvky uživatele

Už asi 4 dny rozkvétá řepka poblíž mých včel, ale stojí a rozkvétání nepokračuje, asi čeká na vláhu. Včera mi rozkvetla na zahradě jediná moje jabloň. Dokvétá tak 10, max 20% třešní, ty navštěvují vehementně, na rozkvétající jabloni skoro žádná včela. Sucho a strom nemá nektar? Jak jinak si to vysvětlit?

V místě kde včelařím není jediná střemcha. Jinde kvetou úžasně, ovšem bez jediné včely. Letos moje včely úplně ignorovaly vrbu. Možná jak je to vodomilný strom a letos nemá dost vláhy nemá ani nektar. Ale z vrb, co rozkvetly třešně, nevidět vůbec žlutý pyl. Hodně navštěvují pampelišky, soudě podle pylu. Ale jsou na nich vidět i včely, které se pylem nezdržují.

Ale snůška je a tudíž se potvrzuje, že jaro je nejjistější doba pro snůšku a že to příroda nějak udělá i bez deště a dostatku vláhy. Jen bude asi jarního medu méně.

Velmi cením Adamův názor, má logiku.

Víc mě ale zajímá a nechápu zákonitost, proč se někdy prostě stane, že vyletí jen prvoroj se starou, první vylíhnutá mladá pozabíjí ještě nevylíhlé a nebo když s evylíhnou, servou se a přežije jedna. To je vlastně ozdravení také v rámci vaší logiky, protože pláchne stará matka a přebytečné včely, které mohou být plné patogenů, a když se mladá neztratí při opolzování, tak je to vlastně obdoba TV a neexistuje kvalitnějšéí matka. To si myslím (nejen já) proto, že matka byla od zakladení vajíčka chována s péčí, že má být matka a tudíž je larvičce ihned věnována nejlepší zaopatření. Proti tomu ovšem stojí některá vědecká tvrzení, že první dva dny je o larvičku v matečníku postaráno včelstvem stejně, jako o larvu dělnice a tudíž, že to to nemůže mít žádný vliv. Přijde mi to přitažené za vlasy a jako že to je vědecký, ale objednaný výstup studie, která má potvrdit, že matky z umělého chovu, nejlépe když se použijí pomůcky jen určité firmy, jsou plnohodnotné. 

---------------------------

Ale znovu (až je mi to trapné) zdůrazním jednu z příčin většího výskytu moru než tomu bylo za komunistů. Píšu to v článku, nikdo na to nereaguje, nediví se a nepolemizuje, i když je to originální myšlenka, nikým jiným dosud nepublikovaná. Jde o nevěznění roje s důsledky podrobně vysvětlenými v mém článku. Lidi mají prapodivnou vlastnost nějak dokazovat, že obecné poučky a tvrzení neplatí a jak je lze nedodržovat a obcházet, nerespektovat odvěkou moudrost předků. Úplně stejně blbý řidič jede nalitej a má vítězoslavný pocit, že ho nechytli a že nikoho nezabil a tudíž, že státní moc, která tvrdě trestá alkohol za volantem, je banda debilů, nad kterými se dá snadno zvítězit a dokázat, jak jsou zbytečně zlí a prosazují buzerační zákony a nařízení.

Jiný tupec vyváří vosk ve vodě ze studně a protože  se mu to daří, tvrdí, že jsem já hlupák když tvrdím, že se musí použít jen voda povrchová. Skutečnost je taková, že spousta lidí má špatné studny s povrchovou vodou a ve skutečně studniční mineralizované vodě velmi reálně hrozí zmýdlovatění a tudíž nevratné zničení vosku.

A stejný tupec je včelař, který nevězní roj a hned ho usadí, dokonce někdo i sklepne roj do úlu a vítězoslavně se chlubí, jak to jde, jak mu roj neuletěl. Atd, atd.

----------------------------

A ještě začátečníkům k rojení:

Ne každý roj, který objevíme viset na své včelnici nebo poblíž, je roj náš. Cizí včely velmi často dělají to, že zaletí na cizí včelnici a tam se usadí na větvi, nebo něčem jiném. Jednou mi také visel roj nade dveřmi mariongotky, že jí nešlo otevřít a musel jsem domů pro roják. Několkrát jsem za život sebral roj a nenašel svoje vč, ze kterého by mohl být. I ten na maringotce nebyl můj.

A perličku. Na zimním stanovišti v lese, po zákazu kočování, když vůz zůstal na místě přes sezonu, jsem objevil pár metrů od mariongotky roj na mladém, asi 3 m vysokém “chlupatém” smrčku ve výšce asi 2 metrů. Na kmeni, nešel nijak sebrat. Ale smrk byl tak slabý a pružný, že do kmene šlo silně kopnout tak, že roj spadnul. Na mě, nevadilo, do včel jsem vždy dokonale oblečený. Ale už se na stejné místo neusadil a popoletěl na místo vhodnější, kde se dal snadno sebrat.

Další fintu k rojení. Někdy se roj nedá nijak sebrat. Jednou jsem na mohutný roj na čtyřmetrové střešní lati zvedl dvěma hřebíky (co jsou na fumigaci a mám je v autě stejně jako kladivo) přibitý roják s jedním rámkem otevřeného plodu a rámek jsem také přibil hřebíčky za ouška doprostřed rojáku. Bylo to na hranici kaskadérství a mojí hlouposti (touha chytit obrovský roj byla silnější), k roji jsem dosáhl s takovouto montáží jen ze štaflí tak, že lať jsem přibil a přivázal k těm štaflím, ovšem ve výšce  jejich horních dvou šprušlí (štafličky asi 2 m). Roják jsem jakoby navlékl na visící roj, ale chybělo mi asi 20 cm a nešlo to líp. Naštěstí bylo absolutní bezvětří.

Roj se i tak na ten rámek plodu přestěhoval z větve. Jenže položit pak lať na zem s těžkým rojákem na konci byl snad nejhorší oříšek. Ale povedlo se. A ano, navzdory všem zásadám byl roj na jednom rámku s cizím plodem a šel tudíž ihned do úlu bez věznění. Trochu jsem znervozněl, když jsem nenašel, odkud by vyletěl a došlo mi, že byl cizí, i když byl přímo nad úly mojí včelnice. Pro Tom4 - byl na té jabloni, co se vám vyvrátila, v její špičce. Tom4 má totiž po mě včelnici.

Pokusím se odpofvědět oběma.

Martin. 

Dopsáno po Gorově upozornění = přehlédl jsem, že jste našel misky nezakladené, to jsou cvičné" jak jim říkám a bylo by spíš divné, kdyby je nedělaly. Původní příspěvek ale nechám kvůli možnosti když už najdeme misky zakladené. Velmi často zruší i zakladené misky, kdfyž se třeba přidá prostor.

Ano, asi bylo pozdě, ale možná ne. Jak stará je matka? A jestli jste zrušil všechny zakladené misky a už běží snůška, měly by si to rozmyslet. Máte trochu času. Počítejte se mnou. Jestli byly všechny misky stejně staré, tak pokud budou v TL (nepravděpodobné), budou stejně staré. Vajíčka, řekněme pololežela = byla dvoudenní. To je do zavíčkování prvního matečníku 7 dní. Máte tedy asi 5 dní v klidu na to hlídat je a sledovat, zda staví v medníku. Případně na prostředek už “začatého” medníku dejte 1-2 nové nedotčené M a uvidíte zda staví. Jestli nezačnou stavět, je zle a musíte to rozebrat a najít matečník(y).

Jirka.

Za to, že se vám vyrojí vč, rozhodně nejste za blba!! Prostě některé roky jsou rojové víc, jiné méně nebo vůbec. Ani já nevím předem, jak který rok dopadne a popravdě je mi dokonce divné, že se mi už několik let nechce rojit nic.

Bohužel popisujete to vč tak nejasně, že jsem nepochopil o co jde. Kdyby to byla stará matka, což v prvoroji je vždycky, i když převede vč přes zimu a zajistí pěkný rozvoj, je přece stará a vč jí chce skoro vždycky měnit. Já na jarní TV nevěřím, někdo tvrdí, že to funguje i zjara, mě ne. Vždy se mi z jarní TV vyrojily (nebo jsem na výměnu nepřišel, většinu matek nemám značených). Letos zkouším u 4 vč jak dopadne jarní TV. Dám sem pak vědět jak to dopadne.

Vy se podívejte kolik byklo matečníků a kde byly. Jestli na plástu udělaly vodorovnou stopku, vykousaly buňky kolem, aby vytvořily plac pro matečník a matečníky měly 1-4, některý taky na obvodu plástu, rozhodující je, že jich bylo málo, tak to je VŽDY TV. 

Ano, jako jsou některé ženy nezvladatelně nevěrné proskočky kdyby se muž snažil sebevíc, stejně tak jsou i rojivější některé včely. U včel máme tu výhodu, že takovou matku můžeme eliminovat bleskurychle. Zbavte se jí - správně zamýšlíte co nejdřívější výměnu. Taky se snažte nedovolit vylíhnout trubce, úplně to nejde, ale likvidujte její trubčinu v nejvyšší možné míře. Totéž platí o všem, co nechceme! Když máte jen pár vč a pokud máte vysoké trubčáky, já dělám jak jen to jde, že beru od inseminek nebo pěkných matek trubčáky a dávám je dolíhnout do “obyčejných” vč a jejich trubčinu dám pod přístřeškem vyzobat sýkorkám. Udělají to skoro chirurgicky a nesežerou i vosk jako slepice, ale slepice jsou nejlepší volbou, tu trochu vosku snadno oželíme a slepice nesou jak vo život. Nemám slepice🙂

Když likvidujete matečníky, nechat dva se zdá jako hra na jistotu. Ovšem tady musíte zariskovat a smíte nechat JEN JEDINÝ.

Neptáte se ale v té souvislosti připomenu:

Když zjistíme rojovou náladu a zakladené misky nebo červy v kaši, nefunguje oddělek se starou matkou. To jen napodobíme vyrojení prvoroje a jak se začnou líhnout panušky, mohou nstat dvě situace a já neobjevil zákonitost. Buď první vylíhlá matka zabije ostatní matky ještě nevylíhnuté v matečnících, oplodní se a často včelař ani nezjistí, když neznačí matky, že je se mu to vč vyrojilo. Ovšem to je ten lepší případ. Častěji se vylíhne první panuška a letí druhoroj. Pak další, logicky už menší roj až nakonec v úle zbyde hrst včel s poslední panuškou. 

Z rojů je plně životaschopjný prvoroj se starou a někdy PRVNÍ poroj. Vše ostatní nemá šanci přežít. Proč to příroda dělá jsem nepochopil.

---------------------

Normální rojení je, že matky zakladou misky a přestanou klást a vč se připravuje na vyrojení. Ovšem v polsedních asi 20 letech, možná 25 se děje, že matky do poslední chvíle kladou a letí v den zavíčkování prvního matečníku. Pokud byly matečníky stejně staré, někdy bývají stáří různého. Když je špatné počasí, zavíčkují a čekají. Na vyrojení mají do vylíhnutí asi 6 dní a pak letí, i kdyby přestalo pršet jen na 10 minut, ale prvoroj vyletí.

Ve starých knihách se píše, že matky, když kladou, nejsou schopné letu, jak jsou krmené na kladení max počtu vajíček. Tak to je blud a nebo to platilo o včele Tmavé. Kraňky se vyrojí a v úle se najdou stojící vajíčka!

----------------------

Dobře si nastudujte tento můj článek z loňského března. Je sice o moru plodu, ale o rojení také. Jen si tady dovolím připomenout, že tam píšu, ROK PŘED MARTINOVÝM UPOZORNĚNÍM NA AMERIČANA A JEHO DOPORUČENÍ JEŠTĚ ŘIDŠÍHO KRMENÍ, NEŽ JSEM TVRDIL JÁ.

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1526-roje-a-mor-vceliho-plodu/

Včera jsem zjistil, že druhý medník šlo přidat jedinému vč ze 31. 2 vč ještě medník nemají žádný a 4 vč ho dostala předčasně, neobsadila ho hned za první noc. Tudíž u mě selhává 20% vč a to mě docela zklamalo. Ale vím jistě, že to doženou v dalších snůškách a že se naopak vyznamenají později. 

Nejlepší vč, které dostalo druhý medník 15, je 24. K nutnosti 6 M naprostředku + po dvou souších u krajů nepříjemné zjištění. Toto vč dostalo jen 3 M, 3 souše před a 4 za. No a zaplodovalo jednu, zadnější M + jednu souš vedle ní. Tudíž se zdá - zkouším to u asi poloviny vč, že bude potřeba těch M skutečně 6 aby byla jistota. Uvidím a dám sem vědět. Toto vč zimovalo s KK 7 nad VN,  dole mělo TL vystrojený od září s tuháčem + SR a po jaru na konci února mělo 2 rámky plodu v KK, vše tenkostěnné SM 20 mm + plné dno s podmetem 18 mm. Tento plod šel při pouštění do medníku dolů do TL. Tak si udělaly další dva rámky zase v medníku (co je v TL netuším, vůbec nemá vysoký SR). Jinak je toto vč už několik let rekordní a matka je dvouletá z TV. Je to poslední “materiál” z poslední Čermákovy originál inseminované Vigorky. Dostal jsem od Petra matečník a vylíhlá matka byla značená červeně, je to tredy už 7 let? Od té doby pořád TV. Na rozdíl od původní Vigor nosí i jarní med v rekordních množstvích.

18.4. jsme tu měli schůzi a přednášku, raději jsem nešel, abych zase neposlouchal bludy jako rok předtím od učitele ze včelařské školy. Tato přednáška prý byla dobrá od lepšího přednášejícího. Ale co jsem se dozvěděl, že někteří umělci tady u nás měli už 18 dubna několik vyrojených včelstev. Samosebou čistokrevní (nepoučitelní) Adamiti.

No a to je právě ten rozdíl mezi amatérem a praktikem mého typu, který když něco pustí do světa, je to vždy obecně platný fakt, opakovatelný kýmkolik kdykoli a kdekoli se včelou medonosnou Kraňkou nebo BF.

Podívejme se na argumenty, příkaldy třeba s lidskou prací. Některý řekne, jo, makám do úpadu a mě na měsíc 20 tisíc stačí, jiný si myslí, že každý normální chce za stejnou práci MAXIMUM vždy a za všech podmínek. Tady jste pořád, od vaší, věřím, že poctivé a upřímné snahy mi “pomoci” dárkem pro Toma, pořád na úrovni hobbíka, který si jde jen tak poplkat o “mouchách”, jak včelám říkali dřív vesničtí strejdové. A někteří byli i sečtělí a věděli o vědeckých pracích, ale nedostali se přes svůj lidový přístup, že jim stačí co a jak dělají, že JIM to u nich na zahradě vyhovuje.

No a Malinův argument by třeba ve vztahu a k vlastnostem naželky zněl:

Ona nezahýbá furt a neválí se na počkání s kdejakým bezdomovcem, ona podrží jen někdy a ne moc, jen trochu. Nebo válečný zločinec nebyl až tak velký zločinec, nechal zabít jen sto lidí a skutečný zločinec provozoval vyhlazovací koncentrák.

Takže pane Malino. Já tvrdím, že když se dodrží určitá pravidla, není nikdy ani jediný úhyn na CCD. To ale neznamená, že včely nemohou umřít hladem, nebo na melecitozní tuháč. Ale tvrdím, že je nutné využít VŠECHNY, i sebemenší možnosti jak problému předejít, aby vůbec nenastal a aby dokonce nenastal ani malinko. 

Takže. Já a Blaníkáři máme včely zdravé a popravdě řečeno nevím ani já ÚPLNĚ jistě jak je to možné, jak to funguje. Jen děláme část své praxe JINAK než většina a je možné, že něco dodržujeme zbytečně a některé věci by se nemusely dělat a lpět na nich. Když mi, nebo nám, třeba vy vysvětlíte, které ty věci můžeme přestat dodržovat, budeme vám vděční.

Jo a nesvádějte na angličtinu co tam autor jasně říká, říká doslova, že když se krmí hustým, že “NEVZNIKÁ ta chemie, o které jsme se bavili”. Připadáte mi jako umanuté dítě. Autor to myslel asi jako vy s obsahem reziduí tvrdé chemie v medu a vosku (pak se navíc ukázalo, že by se ta rezidua nijak nemohla do medu dostat). Vy jste sveřepě (tupě) tvrdil, že se rezidua našla a já zjistil, že obejevená množství byla o 3 ŘÁDY nižší, než co věda považuje za marginální, neboli bagatelní a tudíž statisticky naprosto neprůkazná množství a běžnými metodami neměřitelná.  A už zase opakujete svou demagogii, že potřebné látky jen vzniklají málo, ale vznikají. No a Amík jasně sděluje, že jich vzniká tak neměřitelně málo, že je to jako ochranných látek prosté svým účinkem, tedy stejné, jako by nevznikala ta chemie, o které mluvil, vůbec.

------------------------------

Tímto uzavřu za sebe debatu o řídkém krmení a já si od Američana vzal, že na zimu setrvám u 1:1, ale oddělky budu krmit ještě řidším roztokem a uvidím, zda budou ještě životaschopnější a půjdou líp do jarního rozvoje a přinesou víc medu v následujícím roce. To mě zajímá a vše ostatní jsou jen KECY.

S vámi mě baví svět. Opravdu. Vymyslel jste blbost, stejnou, co už dávno někdo před vámi a sice kolíček co čumí z horního okraje nástavku a v dolním druhého dírka. Po dvou a trefovat se na to plným těžkým nástavkem, to je jen teorie. Prostě je to kravina, stejně jako jakékoli zámky. Víte co je nejjednodušší? Obyčejný falc. Prostě horní okraj nástavku má jakési sajtny, vysoké třeba 15 mm a odsazené na všechny strany asi o 2-3 mm a je to (dřevo je “živá” a pracuje a tak musí být větší vůle). Jenže pak nějaký blb vymyslel, že prý aby v dešti do toho nezatékala bočně švihající voda, třeba při bouřce, že je ten falc vzhůru nohama, že ty sajtny má dolní okraj nástavku. Aby to nevyčnívalo přes obrys, je to všechno v rámci 20 mm tlusté stěny a tudíž tam falc vytváří na jednom dílu pouze 8 mm silný materiál. To je brzy oštípané a hlavně dolní falc prostě vadí všemu. 

Úly po mých předcích měly horní falc. To proto, že měly strůpky z prkének tlustých 14 mm a tak proto falc byl hluboký 15. Fungovalo to dokonale. Mělo se kočovat a hrozilo, že se nástavky posunou když by neměly falc. Amerika nemá falce, kolíčky, nic. Na můj argument, že je nutné mít JISTOTU neposunutí a nerozjetí úlu v kočovném voze, mi pan Boháč odpověděl, že nic není potřeba a že to v USA mají vyzkoušeném, nenapsal ale, že to má vyzkioušené on v našich podmínkách. Nevěřil jsem, nezkusil jsem a patrně ani Boháč - sám byl včelař praktik nevalný a jen překládal a teoretizoval a tak nevěděl, že prostě včely za pár hodin tak dokonale zalepí spáry mezi nástavky + vlastní tření i hoblovaného dřeva je dpohromady tak velký odpor, že se nástavky neposunou. To by musela maringotka lehnout na bok, ale při náklonu při normální jízdě v terénu se prostě nástavky neposunou. Hádal jsem se s Boháčem a nakonec, už jsem se mu nemohl omluvit, umřel, jsem zjistil, že žádné falce, natož kolíčky nebo jiné zajištění není potřeba. Prostě to stačí zkusit. Já si o IQ Američanů nedělám iluze, ale tohle mají fakt vyzkoušené dokonale.

Ale je super, že o tom přemýšlíte, z vás nakonec včelař bude, vím to jistě.

---------------------

Mimochodem, Petr si kdysi naletěl na Lysoně 39x24 na 10 rámků a ty (polystyren) falce mají. Ale jsou nesmyslně lehké a tak mu úly takhle v lednu rozházel po zahradě vítr v zimní bouřce. Prostě úl zatížený 15 kg betonem nestačil. Zimoval ještě podle Adamistické fantasmagorie ve 3 nástavcích, kdy zásoby byly v horním a tak těžiště vysoko. Tehdy mu došlo, že se vyplatí poslouchat mě na slovo. Od té doby nemá problém. Zbavil se dokonce míry 24. Lysoně nevyhodil, když vykuchal mezidno (a větrací zhovadilost) tak je přesně 6 cm a tak to má spojené na oddělky 39x30 a oddělku 10 rámků stačí bohatě. Před zimou jde z toho včelstvo do pořádného úlu, tedy nezatepleného tenkostěnného.

------------------------

A tady druhá vsuvka. Psal tu JirkaP jak se mu osvědčuje sluneční úl a jak v něm včely jedou. Tak se možná ukáže, že tenkostěnáč 20 mm dřevo není nejlepší. Ale z dosavadně mě známého je 20 mm Sm nejlepší a včelám se v tom daří u mě nejlépe. Nejhorší je polystyren ve stěnách a ještě horší pouze stěna z PS nebo polyuretanu. Polystyren jedině do deklů.

Jsem docela líný snažit se pochopit vaše teorie. Prostě kdo krmí na zimu 1:1 má včely zdravější. Nebo jinak. Kdo má úhyny, tak 100% z nich krmil hustě. Kdo krmí řídce úhyny nemá a nebo na něco jiného než je CCD, tedy vytracení včel z úlu. 

Patrně každý chápeme jinak, Bob (nejsem schopný si zapamatovat jeho jméno) jasně říká, že jiní včelaři než on krmí hustě aby měli rychleji nakrmeno, ale že to ne ní dobře, protože v důsledku hustého roztoku včely nevytváří peroxyd vodíku a další látky, potřebné k vysoké odolnosti proti nemocem. Nebudu se už s vámi hádat. 

Navíc, dohledal jsem přesný výrok Američana kde jasně říká, že se sice rychle nakrmí, ale špatně a pro včely zhpoubně, protože kvůli hustému krmení včely nevytvoří přirozenou odolnost a vlastní ochranu. Já vám to zkopíruju, pro vás pane Goro extra, i když to bylo adresované Malinovi, který tvrdil stejné bludy jako vy. 

Podtrhnu vám ta stěžejní slova:

Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”. To byla citace Američanova vyjádření.

Takže. Jasně, dělejte si každý co chcete, třeba se po… do vejšky. Já vám jen poctivě sdělil, co se osvědčilo mě a všem, kteří mě poslechli. Za mého dětství dospělí říkávali, že jen blb si nedá poradit. Ale někteří třeba chtějí šlechtit a tak asi schválně dělají vše pro to, aby nějaké úhyny měli a rozchovávali to, co jejich zhoubné týrání přežilo.

Mám z letošního roku nový nečekaný a velmi pozitivní poznatek.

Mám pořád tuháč v panenských plorámcích, zavíječ to nenapadá, dává přednost a žere pouze zakladené dílo. Panenské s medem nenapadá při normálním skladování a nebo nepatrně, opakuji, že spíš vůbec.

Jakmile se dají v září rámky s tuháčem do TL, včely to sice vyberou, ale v TL ty rámky zažijí léčení tvrdou chemií a také do jara zčernají loučky, že jsou už na med tyto rámky a souše nepoužitelné a musí, ač byly nové a panenské, na vyvářku. Loučky = rámky jsou už nevyčistitelné, likviduji je a hlavně zažily léčení.

Před šesti týdny jsem do některých TL dal nové medové rámky s tuháčem výměnou za vybrané rámky. Včera jsem tyto rámky s dokonale čistě žlutými soušemi v dokonale čistých loučkách, s NOVÝM NEKTAREM našel v těch TLumičích, kam jsem lezl proto, abych tam dal další medové rámky. Podotýkám, že mě to překvapilo a nebylo to na zákaldě mojí geniality a promyšlení, ale prostě se to tak stalo a je to super, rámky lze takto zachránit.

Přidával jsem první medníky a než bude úl velký a těžký měl jsem poslední možnost se podívat do TL. Z každého 3-4 dokonale čisté panenské polorámky šly nahoru do medníků ke stěnám a na prostředek souše a jen 2 M. 

Pokračuji totiž v pokusu kde chci zjistit, zda musí být v prvních mednících tolik (6) mezistěn a zda to matky zakladou když dám většinu a někde pouze souše. Samosebou musejí být panenské a bez možnosti stavby. Letos přidané tři medníky výšky 11 s pouze soušemi nezakladly nikde.

Definitivně opouštím ideu TLumiče na každém rámku, výhody TL pod VN jsou tak nesporné a skvělé, že se té možnosti není moudré vzdát.

Včera jsem přidal další 4 půlené medníky výšky 15. Vše tu zveřejním aby bylo zřejmé, zda tudy vede cesta k lehčímu včelaření pro staré, ženy a děti.

---------------------

Ještě je nutné dodat, v rámci ývvoje metody Blaník, že je jasné, že vč ve VN vůbec nepotřebuje vysoký SR a chov trubců je možný pouze v TL. Toto je stěžejní zjištění. Naopak to přispívá k co nejčasnějšímu přijetí a ovládnutí spodního prostoru TLumiče.

Jirko moc děkuji, poděkuje jistě i Martin.

Popis co je co:

1 - cirkulárka má na kovovém stole přidělanou desku z dřevotřísky, aby k ní šlo něco přišroubovat, bajlák v té délce nedrží a tak je stažený svěrkou v požadované poloze

2 - přípravek na HL, je to z nějakého starého nábytku, co někdo vyhodil, na dalším obrázku je vidět jak jednoduché to je, raději jsem fixem zdůraznil směr otáčení pily

3 - aby to drželo kolmost, tak deska do vinglu a dole je vidět šrouby, kterými se to chytí ke stolu, je vidět doraz ke kterému se zhora přitisknuté loučky spouštějí do řezu a mezi deskou přípravku a pilou je tlouška ouška, celé to drží přišroubované k bajláku, což je na dalším obrázku

4 - tady je vidět zasunutá loučka, po otočení se vyfrézuje druhé ouško

5 - přípravek se chycený jedním vrutem k desce bajláku a bajlák je zajištěný svěrkou aby se nehnul

6 - tohle se nezývá vozík, je to na zkracování a vinglování prken

7 - poloha v řezu

Vozík je bez dorazu, ten se po naměření přibije hřebíčky nebo fixuje malou svěrkou. Přípravek na HL rámků není přišroubovaný v pracovním režimu, je to jen ukázané jak to funguje. Přípravek drží pomocí tří vrutů, dva ker stollu a jeden zazadu k bajlálu. Demontované je to za 3 minuty a za další max dvě uklizené. Samosebou by to šlo vymyslet líp, nejsem ani strojař ani truhlář, poradil jsem si jak jsem uměl a co jsem kde našel u ruky.

Obojí jsem si vymyslel sám, kdysi mi kdosi vysvětlil jen princip co to musí dělat. Dál je to jen kreativita a přizpůsobení tomu, co bylo po ruce.

Pila samosebou musí mít možnost nastvení výšky kotouče nad stolem, bez toho to nejde. Pila je stará přes 50 let, kdysi u toho byla na boku ještě srovnávačka, ale to jsem ihned demontoval, neboť je to kravina. Hlavně slabý motor a ještě hlavněji velmi nebezepočá věc, aby se něco vedle točilo (přesně takhle jsem zamlada přišel o dva prsty). A ustavičně shazovat a nahazovat řemen se nikomu normálnímu nechce (ale šlo by na to udělat desku jako kryt, ale motor je slabý i jen na řezání a kdyby ještě naprázdno točil hoblovacím válcem, nic by to neuřízlo). Stejně to má (mám to uklizené -vyhozené- v kolně) stůl jen ze dvojky plechu a tak prostě nesmysl.

https://stroje.bazos.cz/inzerat/217992581/hoblovka-a-cirkularka.php

Je to přesně tato a neváhal bych ani milisekundu, udělám na tom všechno, jen jsem demontoval klín za pilou a bezpečnostní kryt a tu “hoblovku”, která je skutečně nanic. Mám tyhle pily dvě, plánuju na druhou dát to hoblování, abych na tom nahrubo přejel prkna, aby šla do pořádné hoblovky čistší. Ale vzhledem k věku to už realizovat nebudu a 6 let ještě nevybalenou poloprofesionální protahovačku Rojek 300 prodám. Naděal jsem se v životě už dost a mám včelařského hardvéru do smrti nadbytek. 

Včerejší poznatek o dělených M. Je to perfektní, plásty spojily. Ne trubčinou, ale jakýmisi přechodovými buňkami. Hlavně ale M se vůbec ani nepatrně nevyboulily. Opět mi můj teoretický kalkul vyšel. Kdo má zájem podívejte se na fotky v příspěvku, na který reaguji - vkládal je JirkaP.

Velmi se též osvědčily souše s odřezanými spodky, kam přišel pruh M. Postavily, zakladly. Další dílek skládačky vyšel dokonale podle předpokladu.

Asi 20 letošních drápáků, souší se zkaženým pylem nebo oplesnivělými spodky, dolní třetina až ¾ odrásané, dopadly tak, že je nejde rozpoznat. Bohužel mě nenapadlo si je označit. A tak drásání vřele doporučuji, strojek a postup jak na to jsem tu přes JirkuP zveřejnil. Je to velká úspora jak mezistěny, tak hlavně práce, přířezu a také práce včel. Navíc jde často o záchranu zásob z horní části rámků. Toto má velký potenciál. Doporučuji hlavně těm, kdo nemají dost mladých pěkných souší.

----------------------------

Kdysi, těsně po Sametovce jsme s Petrem viděli u jednoho pána v Pyšelích samo-domo stojek dělaný za komančů na rotační odvíčkování. Princip je ze Včelařství, kde byly výkresy a spočívá v horizontální hřídeli, pracovní šíře asi 450 mm. Na hřídeli byly ve dvou řadách s roztečí 20 mm proti sobě, ovšem cik cak -protilehlá řada byla o 10 mm  mimo (a tudíž rozteč při rotaci 10 mm) závlačky na dvou článcích řetízku používaného dříve u splachovadel. Mělo to 2.800 otáček, krajně nebezpečná věc, průměr pomyslného “válce” asi 100 mm a tudíž obvodová rychlost konců závlaček délky 20 mm vražedná. Samosebou jakousi “kapotu” aby víčka s medem nelétala do prostoru, ale vše padalo do zásobníku. Neosvědčilo se, víčková drť se prý nedala oddělit od medu, vznikla jakási pěna. Ale bohužel i to, co se dostalo do medu při vytáčení takto odvíčkovaných plástů, také nešlo snadno cedit a tak strojek pán používal na drásání suchých souší pro roje a místo přidávání mezistěn. 

Před třemi lety jsem oslovil pozůstalé a koupil tu věc, už to nepoužívali ani na “drásání”. Když jsem to prvně pustil šel z toho takový strach, že jsem to ani nezkusil, chtěl jsem to jen na drásání, odvíčkování mám vyřešené. Podle mě se letící závlačky vyrovnaly zubům cirkulárky a tak tohle jen tak držet v ruce je idiocie a věc leží a čeká na kovošrot. Nebo nápad jak využít hřídel s domečky na něco jiného.

Protože se ale nehodlám smířit s opuštěním myšlenky, vymyslel jsem rotační ocelový kartáč. Ten běží pomaleji, i když díky průměru je obvodová rychlost konců drátků značná, přece jen to není nebezpečné a když si sáhnu (jde si dát pozor, ale už mi to štrejchlo o prst), pohltí to bez úhony hadrová odolná polyuretanová rukavice. Po více než 30 letech se mi podařilo uskutečnit dávnou ideu, nápad jak ušetřit výše zmíněné.

Ale tak geniální já nejsem. Inspiroval mě pneuservis, kde měli ve svěráku natrvalo jakousi rozbrusku pro nejmenší kotouč 115. Jenže v ní měli místo kotouče upnutý plochý rotační drátěný kartáč (nebo je to jiná mašinka) průměru asi 50-60 mm a šířky asi 8-10 mm a cosi na tom čistili. A nápad byl na světě.

Nafotím. Jen je se mnou potíž, že s vkládáním otravuju někoho. Poslední “oběť” je JirkaP a kdo ví kdy mu dojde trpělivost.

Nafotím zítra, musím to najít a instalovat na cirkulárku. Taky mi to kdysi dávno ukázal a vysvětlil starý včelař truhlář.

Nezajímá je každá voda, ale jen některá. Na vodu čistou a hygienicky nezávadnou ze studně nejdou vůbec. Chtějí dešťovku a nejradši shnilou vodu ze hřbitovních váziček, kompostů, močálů, škarep, potoků a rybníků, často brčálníků s plovoucím kobercem okřehku. Taky jí hledají ohřátou na sluníčku. Poloshnilý pařez porostlý mechem, nacucaný vodou, je pro ně velké lákadlo. 

No, chápu vás nevčelaře. A za palce děkuju. Držíte je ale ne ani tak mě, ale možná tisícům starých včelařů a ženám, ale i dětem, pro které je limitem váha plných nástavků. Na závěr ještě přidám potenciál, ze kterého si chytří sednou na zadek.

------------------

Vše musí být včelotěsné, někdy když není snůška včely děsivě slídí a v nástavcích nesmí být žádné otvory, to by nastartovalo rabovku nezvladatelných rozměrů!

Další je, že to musí být jednoduché. Všimněte si, že vše co dělám já je jednoduché až primtivní. To proto, aby nebylo potřeba ŽÁDNÉ drahé speciální vybavení a mohl si to s pomocí obyčejné cirkulárky a vrtačky udělat každý. Co vidíte na fotkách, včetně hledání materiálu, mi trvalo asi hodinu, spíš méně. A to jsem byl líný vyprostit zarovnanou desku sololitu 8 mm a při tom na mě vypadly tři desky plovoucí podlahy, které sousedům zbyly a vyhodili je do kontejneru. Já je před asi 3 lety zachránil a proto to má dokonce i pěknou povrchovou úpravu a zdá se to tvrdší a tedy odolnější než sololit. Navíc co je do bytu, musí splňovat hygienické požadavky. A taky je tu moje ponětí recyklace odpadů a ekologie - zachránit něco, co může nějak nově nebo jinak posloužit, co jiní už nepotřebovali a vyhodili to.

Vycházím z logiky, že v úle je tma jak v řiti, vše se tam děje a řídí jen chemicky, tanečky jsou kravina, včely se nevidí a nevidí krokové kreace kolegyň - typická tupost tak zvaných vědců. Tudíž včely nevidí ani překážku uvnitř úlu. Ale v dutinách může být uvnitř hnízda kus odolnějšího neshnilého dřeva a dílo ho “obtéká” a klidně ho zakomponují. Ale dám vám tady a teď, jako inspiraci pro život, jak funguje moje myšlení.

Nejprve je idea aby se nezměnila míra, ale nástavek byl lehčí. Tak to rozpůlit. Hloupější je kvůli tomu rozpůlit vysoký nástavek PRO PLOD vodorovně na tak zvané Nízké Nástavky. To napadlo někoho už dřív a nefunguje to dobře, protože včely potřebují souvislý plást pro plod, ale jen do výšky 30 cm. To je zákonitost nejefektivnějšího chovu včely medonosné.

Pak tedy nezbývá než bednu rozpůlit na výšku v rovině rámků - nesmysly se šestirámkoívými úly. Jenže aby byla stejná plocha díla je pak úl nesmyslně vysoký, vratký a obtížný na práci a je to pak horší než původní.

Ale ty pochyby jsem měl roky, ale dokud jsem byl fyzicky zdatnější, nic mě nenutilo to řešit. No a neuvěříte, poslední kapkou (pozitivní) byl poznatek Stefanose tady na CHZ. Všiml jsem si, že když se včas neodstraní blinovka, včely skrz ní nosí (malou dírou asi 18-22 mm) jak pyl, tak ale i med. Zajímalo mě a psal jsem tady, zda by tam daly i plod. Na to Stefanos že ano, že se mu to stalo. To byl ten poslední impulz k mému rozhodnutí. Netajím se tím, že se pořád snažím od ostatních něco naučit, něco, co sám nevím a nebo jsem nevyzkoušel. A že se dám často inspirovat někým jiným. Vždy to přiznám.

Ale na druhou stranu (u rybářského krmítka jsem byl první na světě s modifikacemi), ale zdá se mi neuvěřitelné, že by na stejné co já nepřišel už dávno někdo přede mnou. Jediné jak to zjistit je to zkusit. Zkusil jsem a uvidíme a vše tu zveřejním. Taky proto, že pak to už nikdo nemůže patentovat a napakovat se na nápadu jiného, jako je to v “normálním” světě běžné a dokonce pokřivené charaktery tomu říkají chytrost. Jsem plně připravený na to, že to nevyjde. Ale kdyby to vyšlo, byla by to revoluce. Také jeden rok nic neznamená a halvně to musí být u víc včelstev a nejen první medníky, ale jde o to, zda tak mohou být VŠECHNY. Je co zkoušet a já hloupě doufal, že i ostatní vzrušuje objevování a zkoušení. Opak je pravdou, pro někoho je nejvyšší metou jít minulý týden prvně do včel po více než 6 měsících. Od takových se já nenaučím nic.

----------------

K počtu rámků. Rámky musí být od sebe dál a proto se dává do nástavku pro 11 rámků jen 10. To kvůli odvíčkovacímu stroji, který seřízne jen to, co vyčnívá přes rovinu louček. Mimochodem také proto jsou blbé pleckaté rámky, údajně modernější. Akorát pak nejlacinější odvíčkovací stroj vyjde asi na 100 tisíc a je složitý, ten můj stál 12.500 Kč a není na něm nic zvláštního a nože vyhřívá elektřina a tedy žádná hloupá pára v medárně, kde nepotřebujeme vlhko aby ho nasál med. 

Jen ale nezvládne zakladené dílo s košilkami. I to odvíčkuje, ale jedině když je plást tlustší a buňka delší než jsou dlouhé košilky. A tak i staré plásty by na mém stroji šly odvíčkovat, když budou v medníku dál od sebe a stroj zeřízne jen to, co je nad rovinu louček rámku. Taky proto musí být loučky stejně široké. Složitě by to ale šlo uzpůsobit i pleckatým loučkám. Jenže není jednodušší laciný jednoduchý rámek než pleckatá hloupost? Mimochodem na pleckatý rámek je asi dvojnásobná spotřeba dřeva a tak často někdo s plnou hubou ekologie užívá zbytečně drahé rámky, sám si je navíc nevyrobí a ještě kvůli tomu výroba zničila dvojnásobek dříví!!! Jenže když on je ten pleckatý rámek tak Americký že?

------------------------

A nyní si představme šestirámek D-B, jenže na jednom společném dně. Nesmysl? Asi ano, ALE!

Mockrát se každému stalo, že M uprostřed matka nezaklade, zanesou jí pylem a matka jí obchází jako svislou přepážku a ne a ne mezistěnu zaklást. Zjevně tudíž, za nějakých podmínek (a to je třeba zkoumat), svislá přepážka tlustá jako rámek = 35 mm, nevadí. Pokud by se ukázalo (vyzkoušel to Stefanos), že by mohl být plodiskový vysoký nástavek rozpůlený jako můj medník, pak by to skýtalo neskutečné možnosti. Třeba tvorba oddělku odebráním celé jedné půlky a nahrazení půlkou s M a soušemi na zakaldení, případně zásobním rámkem a podobně. Každý si zkuste sám domyslet, co by to znamenalo. 

A první krok jsem udělal já před pár dny, když jsem takhle za hodinu rozpůlil na primitivní cirkulárce medník a našrouboval tam (+ lepidlo polyuretan D4) čela z plovoučky. Ale to je spíš s plodisky jen zbožná idea, on by medník ÚPLNĚ POSTAČIL!!!

Díky, dnes to vč dělá, že přesně takový medník chtělo. Uvidíme. Pokusím se to nafotit až bude co fotit.

Dával jsem sem přes vás fotky dělené M kvůli vyboulení. Tak dnes jsem zjistil, že se za A M nevyboulí a za B trubčinu tam neudělaly, spíš nějaké přechodové buňky. Takže můj zámysl funguje dokonale! Lepší je dole pruh 90 mm než M napůl. Konečně budu mít pěkně rovné vysoké plásty a hlavně dostavěné až ke SL. Jediné co mě mrzí, že jsem si nevěřil víc a neudělal tak všechny.

A ještě mám potřebu vysvětlit, vztažně k názorům některých na to, co je medovice, jak je to se sáním producentů medovice na rostlinách. Dávám doslovnou odpověď AI, jen zvýrazním tučně a kurzívou stěžejní tvrzení robota. 

moje otázka pro AI: 

Sají mšice a jiný hmyz mízu rostlin a nebo se jen nechají napumpovat tlakem cév rosliny? 

Obojí je pravda, ale u mšic hraje hlavní roli právě ten tlak v rostlině. Funguje to takto: 

1 - Pasivní příjem (tlak): Rostlinná míza (konkrétně v lýku) je pod značným hydrostatickým tlakem. Jakmile mšice probodne cévní svazek svým sosákem, tlak rostliny začne mšici doslova „pumpovat“ šťávu do těla. Mšice se v tu chvíli nemusí moc snažit, stačí jí jen držet a korigovat průtok. 

2 - Aktivní sání: Mšice mají v hlavě speciální svalovou pumpu. Tu používají hlavně na začátku, aby prorazily pletivo, nebo v situacích, kdy je v rostlině nízký tlak (třeba při suchu). 

3 - Problém s přetlakem: Protože je tlak v rostlině tak velký a míza obsahuje hodně cukru, ale málo bílkovin, musí mšice tekutinu rychle filtrovat a vypouštět. To je ten známý lepkavý medovicový výměšek, který mšice vystřikují ze zadečku. 

Ostatní hmyz (třeba ploštice nebo komáři u živočichů) musí obvykle aktivně sát mnohem víc, protože krev nebo šťávy v jiných pletivech nejsou pod takovým tlakem jako právě v lýku rostlin. 

Vážení přátelé, neberte vážně předpotopní názory myšlenkového giganta, jehož úroveň myšlení uvízla v 19 století.

Je to takto, tedy dle mojí paměti, kdo bude mít zájem, dohledejte si to.

Většina hmyzu, i jiných živočichů, potřebuje živiny, tedy bílkoviny ku glycidům v poměru od 1:7  = reprodukční poměr živin, do 1:12-15 = to je záchovná dávka. Potíž je v tom, že míza rostlin má tento poměr asi 1:30. Proto producenti medovice, aby nezatěžovali svůj zažívací trakt, nejprve upraví mízu na potřebný poměr a přebytečné cukry vyloučí bokem aniž by to natrávily a aniž by to prošlo jejich zažívacím traktem, nemohou to být tudíž výkaly. A tento filtrát sbírá jiný hmyz, a také včely.

Stran blití produktu včel jiným včelám je tvrzení pana Maliny na úrovni chápání a myšlení předškolního dítěte. Přece například kráva má v hubě nevábné věci, slintá a je odporná, smrdí a válí se ve svých skutečných výkalech a smrdé celá. Pozře potravu, počká až jí ve složitém žaludku zasmrádne a začne rozklad, pak blije obsah do huby, kde jej přežvýká a znovu spolkne a teprve potom stráví. Nic odpornější si já neumím představit. Pak je vlastně mléko, mléčné výrobky, ale i maso ohavný produkt, podle myšlení myslitelů typu Maliny a lidi se tím cpou a dokonce to dávají dětem jako kojeneckou a batolecí výživu. 

Bohužel náš brilantní myslitel překryl svým výplodem stěžejní sdělení a mě vážně dochází trpělivost. To je to, že nekteří neumí rozpoznat perly od bláta a je pak vyčerpávající takovým ustavičnně perly nabízet. Tomuto foru věnuji velmi mnoho času a pak mojí práci a snahu ničí nějací Malinové, unavuje mě to.

-------------------------

Stačila jednoduchá otázka pro AI a tady je část odpovědi. Za sebe nemám co bych k tomu dodal. Snad jen že Malina jistě nejí ani vejce, když si představí odkud ze slepice vajíčka vychází. Já měl za to, že se tu debatuje mezi dospělými.

odpvěď AI na mojí otázku zda je medovice výkalem mšic:

Mšice se živí rostlinnou šťávou (sítnicovým pletivem), která je velmi bohatá na cukry, ale chudá na bílkoviny. Aby mšice získala dostatek bílkovin pro svůj růst, musí nasát obrovské množství této šťávy. 

• Filtrační komora: Mšice mají v trávicím traktu speciální orgán, který funguje jako zkratka. Většina vody a přebytečných cukrů projde přímo z přední části traktu do koncového střeva, aniž by prošla procesem vlastního trávení v žaludku.

• Vylučování: Tekutina, která je pak pod tlakem vystřikována ze zadečku mšice, je v podstatě jen přefiltrovaná a mírně zahuštěná rostlinná šťáva.
   

Po dnešní konzutaci současné situace u nás s Petrem závěr.

Z Martinem zveřejněného překladu a z amerického videa jasně vylývá, že včely dávají VŽDY přednost řídkým zdrojům před hustými. Letos, kvůli enormnímu a nepamatovanému suchu, včely v časném odpoledni přestanou létat i při teplotách 15+. Tvrdím, že to je tím, že v důsledku katastrofálního sucha rostliny produkují tak hustý nektar, že jej včely nesbírají. Podobně jako je to známé u medovice.

Jen přippomínám, jak se snažil Goro ze mě udělat hlupáka, když jsem před více než rokem, spíš dvěma, tvrdil, že je pro krmení včel lepší roztok 1:1, že to dělá včelám menší problémy (výkřik pana Maliny snad nikdo soudný nebral vážně). To jen aby se nezapomnělo, kdo tu uvažuje moderně a kdo se drží předpotopních, stále papouškovaných bludů. Připomínám, že se vývoj lidského poznání nezastavil, jen někteří nejsou schopní, a hlavně ochotní začít uvažovat moderněji, nově. A tak ti bystřejší se přizpůsobí, většina setrvá u starých bludů.

No a nyní ke včelařině. 

Dnes jsem zrealizoval svůj nápad, dosud nikde nepublikovaný a tudíž ABSOLUTNĚ ORIGINÁLNÍ!!!!!

Zešíř. Motiv je u mě snaha pomoci lidem starším, ženám, hendikepovaným, ale i dětem, aby mohli včelařit i oni s menší potřebou fyzické síly. Tedy aby byly nástavky lehké. Jinou snahou jsou ležany, kombinace ležanu a nástavkáče - úl senior a podobné. A jiné koncepce, třeba NN systém. Já, jako vždy vše, beru úplně jinak, opačně než VŠICHNI ostatní. Netuším, zda to bude fungovat. To přece netuší žádný vynálezce.

Princip jsem tu už vysvětlil, nikdo kloudně nereagoval, patrně nikdo jiný myslet kreativně nedokáže. Omlouvám se za zdánlivou velkohubost, ale prostě je to tak. Jestli někdo něco NOVÉHO vymýšlí a publikuje, jsem to jen já.(a JirkaP svůj sluneční “teploúl”)

Jde o půlený nízký nástavek u systému Dadant, používaný POUZE jako medník. Prostě normální NN 39x15x11, tedy jedenáctirámkový polomedník, jsem rozdělil na dva pětirámkové “čtvrtmedníky”. Fotky dodá, snad, pan JirkaP. Dnes šel první do včel, budu zde referovat jak se myšlenka osvědčí a nebo selže.

Moje koncepce je stejně vysoká jako NORMÁLNÍ úl (rozhodně nepůjdu do nesdmyslného šestirámku, už kvůli jeho dvojnásobné výšce). Jen medníkové nástavky budou polovičně těžké. MOŽNÁ!! Pokud tedy včelstva budou ochotná tolerovat uprostřed medníku překážku. Teoreticky by jim to nemělo vadit, uvidíme co praxe.

Popis:

Běžný NN je rozdělený na dvě stejné části svislým řezem na dvě poloviny pro 5 rámků. “Podkovy” původního nástavku jsou spojeny prefabrikovanou deskou síly 8 mm (původně desky jakési plovoucí podlahy). Nástavek tedy leží na VN tak, že jsou dvě půlky proti sobě a vnitřek uprostřed rozdělují dvě k sobě sražené 8 mm silné stěny. 

Idea:

Jestli u Blaníku nechtějí matky klást v medníku, protože dostatek plástové plochy = TLumič, větší rozestupy rámků a mezistěny uprostřed, pak by vnitřní příčka měla znásobit neochotu matek v medníku klást. U prvního pokusného vč (silná 39x24x11 s TL 39x15x11) jsou ve složeném medíku jen dvě M a sice u vnitřní stěny obou půlek, zbytek souše.

Jiný, paralelní pokus:

Jde o zjištění, zda jsou nutné M uprostřed prvního medníku. Blaník předpokládá těchto M 6 + dvě a dvě souše u stěn. Ovšem to je zbytečná naprodukce postavených panenských souší a tak sleduji snahu omezit počet M a tedy nutnost jich tolik připravovat. Dosavadní stavba v Blaníku, sečteno v plodišti + medníky je nadbytečná. Z toho vyplývá nutnost více mezistěn a hlavně práce s přípravou rámků a vylepování M. Také je tu zdržení kvůli stavbě, vysvětlené v mém vlákně o “pohádce” o dvou bratrech houbařích. Zatím jsem přidal pouze souše v mednících výšky 11 cm, následovat bude pokus s medníky výšky 15 s pouze panenskými soušemi.

--------------------------

Překlápěcí úl letos nedokážu zrealizovat.

Bohužel jediní dva, kdo jsou schopní něco nového zkoušet, jsou JirkaP a Martin. Škoda, doufal jsem, že to chytí víc lidí.

Nápadů mám spousty, jen zlomek zveřejňuji a i tak se nenajde nikdo, kdo by v tom chtěl pokračovat a dále to rozvíjet. 

Jsem velmi zvědavý na Jirkův sluneční teploúl. Nechci ho nazvat solární, protože to by bylo zavádějící.

Myslel bych si, dle vašeho dosavadního vystupování na CHZ, že jste vzdělanější a hlavně civilizovanější, ne vždy vzdělání a morálka a obecný rozhled koresponduje s tituly. Medovice vzniká z výměšku tak zvaných producentů medovice PŘED TÍM, NEŽ PROJDE ZAŽÍVACÍM TRAKTEM PRODUCENTNŮ. Tudíž medovice není a nemůže být výkalem!! 

Lidé jako vy, bránili protagonistovi v zavádění prazákladní hygieny a tvrdili, že lékař, jako nadčlověk, si mýt ruce nemusí, to, že je třeba přenechat podlidem nižšího stavu - pradlenám a podobným. Tato stupidita přežívá dodnes, jak dokazujete. Popravdě jste mě nepřekvapil, myslím si to o vás od začátku.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ign%C3%A1c_Filip_Semmelweis

U vás jsem se konečně přesvědčil jaký jste. OK, jak libo, mě je jedno co děláte a svoje sexuální prasárny si laskavě nechte někam do soukromí, to mi skutečně vadí! Není nic horšího než oplzlý stařec.

OK, druhý poznatek, pro mě jste tímto výlevem přestal existovat, nebudu na vás nijak reagovat, urazil jste mě. Já se tu snažím něco naučit, nějak obohatit svojí odbornost. Od některých se já nemám co naučit. Já ne.

------------------------

Goro. Je až děsivé, že vy berete diskuzi jako že já na vás něco zkoušel, nebo něco zkoušel na kohokoliv. Žasnu co z vás padá. Pro mě nejste tak významný, abych měl potřebu na vás něco zkoušet, nebo vás o něčem přesvědčovat, jak vás taková pošetilost mohla napadnout?

------------------------

Mě je celkem fuk jak kdo co dělá, jestli blbě nebo líp, váš boj. Každý si může vyzkoušet a zjistí sám. Jestli je dost chytrý a JESTLI JE MÉNĚ PRÁCE PŘI STEJNÉM A SPÍŠ VYŠŠÍM VÝSLEDKU PRO NĚJ CÍL.

Výroku o nejmenší pracnosti ze všech známých systémů chovu včely medonosné v systému Dadant se dopustil Dr. Ing. Kamler Frant. Nikoli Ing. Titěra. Ze všeho, co jsem vyzkoušel já, bylo nejvíc práce a nejméně medu v NN systému. Ne tedy v Goro NN systému, ale v klasickém NN systému s rotací nástavků.

Pane Goro. Podle toho, jak jste tu prezentoval a vysvětlil svojí unikátní metodu je jasné, že praktikujte Blaník. Ovšem komplikovanější, protože to děláte stejně jako já, jen komplikovaněji s pouze nízkými nástavky = víc práce. Totéž třeba MUDr. Marx. Každý dobrý včelař nakonec dojde k systému Dadant. A Blaník není nic jiného než systém Dadant s každým úlem od výšky VN 24 do 30 + NN. Blaník je tudíž univerzální a nemá obdoby, protože tímto systémem lze včelařit v každém rozumném úle a netřeba si pořizovat americkou zastaralost.

Adorantům UVR jen říkám, že já a mí blízcí a mí zákazníci HOVNA nejíme a tak prostě med ze zakladeného voští my civilizovanější odmítáme. Proč? Protože se vývoj nezastavil a žijeme v 21 století! Přijde den, že nikdo civilizovaný jíst med s výluhem výkalů plodu nebude.