Děkuji vám za vysvětlení. Přesto, třeba kvůli partenogenezi a taky způsobu oplozování včel, vos a dalších druhů tzv. sociáloního hmyzu, v neposlední řady až statisícům (termiti) či desetitisícům “bezpohlavních”, ve smyslu vlastní reprodukce neschopných jedinců, je včelstvo něco tak specifického, že to s lidmi, surikatami a podobně nemůže být vůbec srovnáváno. 

Snažím se jen dokázat prostou logikou věci, že včelí společenství nemůže být napasováno na zvíře nebo živočicha. Proto musí mít chov včel jinou legislativu podobně, jako tomu bylo už od středověku do poměrně nedávné doby.

Ono už jen to, že je včelařství zahrnuto do zemědělské výroby (už slovo výroba je u chovu zvířat ohavné) je zavádějící a nesprávné. Tvrdím to proto, že jsem pro lepší pochopení výsadní specifičnosti včelařství vymyslel bonmot, který nejlépe vystihuje prazákladní podstatu včelařství.

Pokud je včelařství zemědělská výroba, pak je ve srovnání s ostatními obory zemědělství náročné asi takto:

Jestli je orání a setí učňák, pak chov dobytka je maturita. Ovšem ve srovnání s tím je včelařství nejméně jedna vysoká škola!

I ten nejhorší včelař je svým způsobem vysoce vzdělaný odborník, ve srovnání a tudíž si zaslouží obor včelařství jiný přístup mocných! To je třeba si uvědomit a s tím nadále přistupovat ke státní a EU zvůli. Že si to nemyslím sám vidíte v nepokojích zemědělců po celé civilizované Evropě. Protože se zemědělstvím u nás živí asi jen 3% práceschopných lidí a včelařů ze záliby je asi jen půl % z celkové populace, proto si se zemědělci mocipáni vědomně vytírají řitě. A s tím se já nehodlám smířit. Přitom zatímco je vše zbytné, jídlo je stěžejní a tudíž si zaslouží i včelaři a včelařství jiné zacházení stejně, jako i ostatní zemědělci.

Zopakuju znova:

Ze kterého zvířete lze udělat několik menších ŽIVÝCH zvířat stejného druhu a pak je zase spojit v jedno zvíře velké? A nebo spojit malá zvířata z různých výchozích zvířat? Kdo dokáže rozčtvrtit prase, dvě čtvrtky si nechat a dvě vyšmelit se sousedem a pak si z těch 4 čtvrtí, nebo jen tří a nebo sedmi sestavit zase jedno prase? Živé, vitální, schopné se ihned  rozmnožovat?

Jedna včela, stejně jako jedna nebo sedm vos není nic.  Totéž platí o mravencích, termitech a podobné havěti. Já se celou dobu nebavím o včele jedinci, nýbrž o včelím společenství - včelstvu. A to prostě napasovat na vědecké definice nejde a proto tvrdím, že je nutná změna legislativy tak, aby zohlednila to jedinečné spicifikum, jakým včelstvo nepochbně je!

Jistěže my to tady nezměníme. Můžeme si to právě tady, kde je ještě nějaká svoboda bez cenzury, společně uvědomit.

Dám jeden příklad, bohužel z politiky. Pak snad pochopíte, někteří, o co mi jde:

Rozmohlo se, že lidi jdou k volbám volit  menší zlo. Tak to je a říká to tak drtivě drtivá většina. Jenže to má háček. Malé, nebo nejmenší zlo je ale pořád zlo a jen se touží stát větším zlem a k tomu potřebuje komparz v podobě zpitomnělých voličů, kterým jaksi nedojde ta podstata, že zlo zůstane zlem, jen se může zvětšit. A lidi jsou tak neskonale blbí, že nikoho ani na milisekundu nenapadne poptávat i třeba malilinkaté minidobříčko. Z něj přece může vyrůst jen velké dobro. 

Protože mocipáni vědí, že mezi lidmi je i dost chytrých, tak volby zařídí tak, že dají lidem vybrat jen z diaré, průjmu nebo sra.ky. Tady připomenu výrok Marka Tweina z roku 1892 -

 KDYBY VOLBY MOHLY NĚCO ZMĚNIT, UŽ BY JE DÁVNO ZAKÁZALI

Přesto, že tohle všechno vím a umím si uvědomit, stejně mi to nedá a zkouším apelovat na lidi a upozornit je na nesmysly kolem nás s jediným cílem, aby si některé věci uvědomili a přestali slepě věřit bandě placených prostitutů, kterým se říká nesprávně VĚDCI.

Kdybyste se obtěžovala přečíst si aspoň můj pilotní, nebo otevírací článek tohoto vlákna, došlo by vám, jak moc mimo mísu jste. Otevřel jsem toto téma právě proto, že včela by dozajista přežila a sama by se ubránila virům i parazitům. Jenže právě jen a pouze prostřednictvím mechanizmu, který jsem nazval pro zjednodušení Darwinovým principem. Zopakuju vám oč v něm jde, ano?

Příroda pouze systémem pokus - omyl selektuje za cenu masového umírání. Přežije procento? Promile nebo jen setiny promile? Něco ale přežije vždy. Nebude na ohromném území, třeba jako je celá Evropa sto let včela? To “milující matce” přírodě vůbec nevadí. Nevadí ji ani tisíc let a ani milion, má nekonečně času… Já ten čas nemám a někde to dávám jako řečnickou otázku, zda vy a vám podobní ten čas máte, já ho nemám.

Vyhynou celé rostlinné ekosystémy, vyhynou celá hmyzí společenstva a všichni obratlovci zavíslí na hmyzu a rostlinách určitého typu. Převládnou jen větrosnubné rostliny a trávy, zmizí většina květeny. A tohle je maceše přírodě úplně fuk. Klidně nechá vychcípat lidi a nahradí je nějakými mloky, lišejníkem nebo taky třeba na milion let ničím!!!!! Tohle všechno jako by sluníčkáři, věčně se ohánějící vědou jako nevěděli. Někdy to na mě dělá dojem, že to skutečně nevědí a že je žene jen tupá Víra a protože je Kristus a Bůh už zastarale nemoderní, a protože slabí potřebují nějakou Víru, zvolí si Globála Oteplouše. Brzy ho opustí a novým spasitelem se stane mentállně postižená Gréta. Když ta proflákne a na kongresy o klimatu létá tryskíčema, zmizí v propadlišti i ona. Nyní je moderní Velký Padouch Uhlík - to je Ďábel a nový bůh je Green Deal. A zítra nás tito nevzdělní, mobilama zblblí magoři budou nutit uctívat Sněhurku a 7 trpaslíků! Zakážou vstup do lesů a už nyní vysazují pratury, vlky a těší se na medvědy, aby měli důvod zakázat vstup do lesů, jako že to je v zájmu lidí. A tak dále.

Přesto, že mi mockrát nesedl BG a v mnohém se s ním neshodnu, přesto doporučuju velmi pozorně prostudovat jeho názory tady v CHZ.

Také doporučuji najít si Gorovo vlákno o tom, jak včelařinu a celé naše životy ovlivňuje politika. To já nevymyslel, že politika mi ničí život, mám tu výhodu, že umím rozpoznat nepřítele. Vy politiku nechcete v hloupé představě, že o čem se nebude mluvit, to nebude a nenastane. Svatá prostoto!!!

Aha. Já to mám se včelami tak, že se ustavičně učím a přiznám se, že co jste právě napsal jsem netušil. Zaslouží to hlubšího zamyšlení a uvědomnění si dalších souvislostí.

Sám tu mám vlákno o pravidle 40 dnů, o tom, jak zužovat raději radikálněji a moc jsem nechápal názorové proudy to všechno “hnaní” včelstev co nejdřív a co nejrychleji kupředu nedělat, nezužovat atd. Odjakživa jsem odpůrcem jarního “těstíčkování” a jak se jedná o syntetické krmivo dokonce s nějakou bílkovinovou náhražkou tuplem. A tak dále, mám za to, že moje názory jsou zde už celkem známé.

Velmi často vzpomínám na svojí maminku, která mě vlastně o včelách naučila všechno. Mám dar dokonale si pamatovat vše, co jsem nějak intiutivně zařadil mezi významné informace. Máma je jinde už 27 let a až dneska, po přečtení vašeho krátkého článku, mi konečně plně došla její slova o tom, že čím rychleji poženu zjara včely, tím dřív je pak budu mít na stromě. Prostě, zužovala, před zimou krmila až nadbytečně, množství pylu, který včely našly v podletí ale ovlinvit nemohla. Měla cit zjara nepřehnat tempo jarního rozvoje svých včelstev. Opakuju, až když jste to takto vysvětlil, mi to došlo. Po tolika letech! Děkuju vám.

Vypadá to, že mám asi nějaký cit zužování nepřehánět. Pamatuju si, že bratr zužoval radikálněji a i mě se minulý týden u některých vč zdálo, že jsem mohl zúžit víc. To proto, že třeba před plodem, kde jsou světlejší mladé rámky, bylo ještě i když už vč postavilo mezistěnu a půlku SR, tak vepředu měly mezi plodem a krycím rámkem jeden a někde i dva rámky ještě bez plodu. To je jasné, světlé dílo je chladnější a tak některé matky kladou v předjaří a časném jaru spíš do tmavých plástů, které mám vždy (až na nepatrné výjimky) v zadní části plodiště. Ovšem i tyto nezaplodované přední rámky jsou nahusto obsednuté včelami.

Včela zvíře není. Navíc jde vždy o včelstvo a nikoli jednotlivou včelu. Tvrdím, že včela, potažmo včelstvo, vyžaduje samostatný zákon a jiné pojetí a tudíž i samostatnou definici. Ten nejjasnější argument, který pochopí každý, je tento:

Z ani jednoho zvířete na planetě Zemi nejde udělat několik životaschopných zvířat malých a pak tato, nebo jiná zvířata téhož druhu, zase spojit v jedno zvíře velké. Proto je světová shoda tak zvaných vědců v definici včelstva nesmyslná a pak tudíž nesprávná a je nutné usilovat o změnu. Začít to musí tím, že si to včelaři a zainteresovaní uvědomí a správně pojmenují skutečnosti.

Často se vymezuji vůči tak zvaným vědcům. Ti v kapitalizmu nezkoumají podstatu věcí, ale vytvářejí “vědecké” názory na objednávku podle zadání plátce - objednatele. Tudíž nikdo příčetný nemůže vědcům věřit, protože pravda o podstatě věcí se přece nedá objednat, vyrobit na míru a kvantifikovat podle výše poskytnutéhé paltby, dnešní hantýrkou grantu. Protože se zdánlivě seriozní vědci nevymezují vůči této zhoubné praxi, protože se bojí, že by nebyli připuštěni k vemenu grantů, tím se zpronevěřují také a ztrácejí tak u soudných lidí kredit. Věda není a nesmí být slepá Víra. Bible toto řeší tak zvanými dogmaty, kterým se musí povinně věřit a o kterých se nesmí diskutovat a tudíž se nesmí pokládat “nepatřičné” otázky. Je to pak ještě věda? Pak je to jen slepá, tupá Víra.

Jediný příklad. Když jsem byl pubertální kluk, tvrdila věda, že ropa dojde do roku 2000 a pak nastane absolutní apokalypsa a konec světa. Tudíž jsme už čtyřiadvacátý rok podle vědců všichni mrtví. Nikdo se neomluvil, nedementoval ten kolosální omyl a to strašení lidí.

Stejná věda tehdy hrozila globální dobou ledovou. Pak zeleným mozkům došlo, že oteplování ruší dobu ledovou a tudíž se producenti odpadního tepla, potažmo uhlíku nedají vydírat, tak začali během asi deseti let najednou strašit globálním teplem. Pamatuju si to živě! Byl jsem totiž tak blbej, že v patnácti jsem hnutí Brontosaurus věřil (hnutí Brontosaurus = předchůdce zelených sluníčkářů všeho druhu). Smutné je, že dnes věří nesmyslům i dospělí. Údajně, podle občanky dospělí…

Co nadělám, feminizmus a demagogii fakt nemusím. Vás se to netýká, nejste přece příslovečná potrefená, tak se vás moje ohrazení nedotklo, nebo ano? Navíc nejsem jasnovidec a z nicku pohlaví nevyplývá. A hlavně, jednou rovnocennost a jidy ohledy k “slabšímu” pohlaví, podle jak se zrovna hodí? Aha, jako bych byl na světě první den. Pořád se učím.😉

Varaxi

Protože orel much nelapá a protože jste žena, což mi hned nedošlo, nebudu se s vámi hádat. 

Jste demagog. Dokážu vám to. Tučně vám vepíšu VĚDECKÉnepravdy, neboli popření DEFINICE ano? Citace:

Za domestikovaný je považován druh nebo poddruh, který lze chovat v zajetí včela chována v zajetí není, třeba spářit jí nejde jako králíka v králíkárně či dobytek v maštali, nebo který již žije pouze v zajetí, buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít včela dokáže přežít divoce, nebo proto, že jej člověk vyhubil včela není vyhubená. Domestikované zvíře se trvale množí v péči lidí to právě nejde, jak dokazuji v předešlé větě a liší se od divokého příbuzného neliší se vůbec ani morfologicky, ani způsobem života.

Takže. Jestli to správně chápu, nejste včelař, jste zapálený sympatizant a domníváte se, že jste vášnivý podporovatel včelařů a včelařství.  I když nejste včelař, přesto se vyjadřujete k mému praktickému umění chovat včely a k mým vědomostem. Pak mi nezbývá než před vaším bezbřehým sebevědomím hluboce smeknout.

Prá vě díky lidem, jako jsem já, jde svět kupředu. Připomenu vám dva Americké pologramotné bratry, kteří neměli ani maturity a tak nevěděli, že nic těžšího vzduchu nemůže létat. Neznali odborné definice a jen prostě zkusili letět. A povedlo se jim to myslím začátkem prosince 1903. O 66 let později stanul člověk na měsíci.

Zná mě tu několik lidí osobně, vědí o mém chovu a vědí, že jsem se posledních 30 let aktivní práce živil výrobou věcičky pro sportovní rybolov, o které se bezpečně vědělo, že to udělat nejde. Já nevěděl, že to nejde a vidíte, hlady jsem nechcíp.

Tak se udobříme ano? Myslete na věci, které tu píšeme a prosím o ždibet pokory, nic víc, co vy na to?

Zkuste třeba zalistovat v análech Patentního úřadu, možná leccos pochopíte.

To se ale o včele říci nedá!

Ve zdravém včelsatvu chovaném v dobrém úle a beze stresů odcházejí zimní včely až v průběhu a nebo po odkvětu řepky. Pak vč zeslábnou, často značně, to odejdou už i nové včely upracované jarní snůškou. Ovšem namnoze slábnou vč teď, v době, kdy by měla raketově růst a sílit. Pobavme se o tomto jevu.

Vč mi staví, naposledy jsem včelařil ve čtvrtek 21.3. a někde (asi 30% vč) byly už dvě postavené a zakladené mezistěny a to jak u míry 39x30, ale i u v této době vždy slabší míry 39x24. Ale někteří kolegové mi volají, že jim ubylo včel na polovinu. Najednou jim místo stavby a rozvoje, na před týdnem černě obsednutém posledním rámku od stěny bloudí pár včeliček…

Někdy to vypadá jako po otravě. 

A pak že já odvádím pozornost. Hádáme se tu o kra.ině. Včela není zvíře, je to ryze lidký idiotský konstrukt. Jako není zvíře mravenec, vážka ani kobylka zelená a dokonce ani bourec morušový není zvíře. Je bourec domestikovaný?

Nevím, zda stejný paskvil - navlečení “zvířecí” legislativy na včelu je ryze česká bláznivina a nebo jsou stejně pitomí i jinde (směrem na Západ bych se nedivil, tam je možné všechno). Nebo čeští zákonodárci museli implementovat včelu-zvíře jako další zhovadilost EU typu křivosti banánů?

Aspoň tady bychom mohli zůstat normální. Karel IV i Marie Terezie a možná další panovníci velmi podporovali včelaře a nutili občany k velké úctě ke včele i včelařům. I komunisti si včelařů vážili víc než dnešní mocipáni. Včelaři se dlouhá staletíi těšili významným výsadám. 

Dnes takovou úctu a respekt ke včelařům necítím ani málo. Je smutné, že pouze cizácký sámoškový řetězec zorganizoval demonstraci toho, jak by regály v krámech zely prázdnotou bez včel. České orgány i média to přešli mlčením a jen letmou zmínkou. Perme se o to, co si zasloužíme. A začal jsem tím, že jsem na to upozornil i když je to pro někoho odvádění pozornosti. Jako někdo dřív miloval Sovětský Svaz, nyní někdo miluje EU a tak se mu nelíbí narážky na nenormalitu. Velký rozdíl v těch říších není. V mnohém ohledu je to teď horší, co se týče buzerace určitě!

Ale navrhuji návrat k původnímu tématu. Nezamýšlel jsem to jako výzvu nechat včelstva napospas přírodě. Ne. My je chováme a chceme po nich něco a pokusme se přijít na to, jak dosáhnout podobných výsledků, jaké by nepochybně dosáhla sama příroda, ovšem za desítky, stovky a možná tisíce let. Já čas čekat nemám, vy jo?

Tvrdím, že včela zasloužila jiný zákon a že není zvíře ve smyslu toho pojmu. To, že nějací tak zvaní odborníci tvrdí, že včelu domestikovali ve starověkém Egyptě je jen jakési tvrzení vědcostutů. Mnohokrát jsme se přesvědčili, že se tak zvaná věda mýlila. V lepším případě a nebo za peníze falšuje výsledky, jako třeba lži o klimatu. Ale ano, někteří jednoduší z nás věří slepě. Já ne. 

Mýlíte se, ale nač se s vámi hádat. BG je pravdě blíž. Včela prostě není zvíře i když nablbá legislativa to tak má. Včela měla mít úplně jiné zákony, ty ale tvoří, přesněji schvalují lidi nekvalifikovaní, kterým velí otužilá prodavačka mobilů ve dvou svetrech.

Tohle je suprová informace! Samosebou jen teoretizování jak to funguje, ale hodně by to vysvětlovalo.

Ano, v jiné souvislosti a ne zrovna u včel jsem někde vyčetl nebo slyšel, že každý organismus disponuje jakýmisi “spícími” geny, které běžně aktivní nejsou, které se ale dají za nějakých podmínek probudit, neboli aktivovat.

Docela jste mě pobavbil pojmem, že je to o mravencích obecně známé. To bych pak (součást obce) o tom věděl a když ne zrovna já, věděla by to většina.😉 Opak je pravdou, pro mě je to informce revolučně nová. I když mi to něco připomíná, ale když jsem na to před časem narazil, neuměl jsem to domyslet a pochopit a už vůbec vidět souvislost a tudíž jsem to dokonale zapomněl. Taky jsem od pana Marxe ještě nevěděl o jevu, který jsem nazval principem chlebového kvásku. Takže díky za další vědomost a možnou souvislost. Rozdíl je v tom, že u mravenců je to patrně “vědomá” činnost, u včel to chápu jako bezděčnou funkci. I když, kdo ví? 

Jak jste jednou trefně suše poznamenal, vědci nás v tom nechají a tak si nějak musíme poradit sami.

Neslovíčkařme, prosím. Já netvrdím, jako někteří, co nechají každý rok vědomně velkou část svých vč padnout a svojí neschopnost udržet je živá a výkonná zdůvodňují tím, že nechávají odpadnout nedobré. Znovu si to, co píšu přečtěte pozorněji.

Je rozdíl vědomně něco likvidovat, ať už radikálně jak myslíte vy a kámoš Petr a nebo jako k tomu přistupuju já a neumět udržet vč živá a svoje lemplovství stavět na odiv a říkat mu šlechtění.

Co dělám já je spíš jakési zušlechťování, nikoli šlechtění jak tomu pojmu rozumím já.

OK. Zatímco já dosud zastával Brennerův názor, že nemusí být žádné úhyny a pořád mám za to, že je nutné nemít úhyny nikdy a dokonce jsem kvůli odporu lidí, se kterými nesouhlasím, k tak zvané tvrdé chemii došel k tomu, že léčím minimálně a rozhodně ne žádnou kyselinou (i když nejškodlivější kyseliny považují antichemici za báječné). Přesto se mi začíná zdát, že by opravdu část vč měla uhynout a nerozmnožovat se. Nedělám to přímo, neznám sirný knot, ale Petr, zemědělec a chovatel špičkových koz je zastáncem likvidace nevhodného “materiálu”. Vlastně to samé říká Petros. 

Ovšem nejrozumnější se mi zdá názor BG. A ten Gorův automaticky, ten mě nepřekvapuje skoro nikdy, hodně s ním souzním. Je nutné, jak podotýká BG, se snažit nacházet rovnováhu mezi tím, co jsem ochotný včelám ještě tolerovat (agresivitu nikdy) a kde to nechám na přírodě.

Nesnáším lidi, co tvrdí, že doma na zahradě šlechtí odolné včely. Ale vlastně jsem to dokázal, nemám úhyny, mám včely mírné a nerozbíhavé se slušnými výnosy a neumím ve svých vč najít roztoče. Snad vyjma pár, asi neduživých jedinců a někdy žádné. Pravda, vůbec nemám sejta ve dnech, ale zkušený ví, že se i tak monitorovat dá. Rozdíl je ale u mě v tom, že jsem nikdy neměl ambici šlechtit včely a našel jsem takové postupy, že síra není potřeba a stejně vše neduživé u mě nemá šanci. Jakkoli neduživé, nebo "bez jiskry" je ale spojeno s něčím jiným a matka zlikvidovaná. Mám čas vč pozorovat a mám zkušenost umožňující velmi brzy poznat, že něco není OK. Radikálně ale nic neřeším, tedy sirným knotem. Ano, co dělám je, že z nevhodných vč likviduju trubčinu. Jenže jen dokud je ve VN. Jak vč přemístí chov trubců do TL, už likvidace trubčiny není možná.

Udělali jsme v roce 2022 pokus s Tom4. Polovině vč jsme dali jen Gabon, u mě dokonce polovině poloviny až na měsíc září a žádné jiné léčení. Druhá polovina dostala jen jednu fumigaci Varidolem po 10.10. a vč byla stoprocentně bez plodu a opakuju, od loňského léčení byla říjnová fumigace (nebo Gabon) prvním a jediným léčením. 

U mě vše OK, Tomovi bohužel skoro polovina vč padla. Jenže těch i těch a on, a vlastně i já jsem pod tíhou jeho úhynů s pokusy přestali. Nakonec se ukázala možná příčina. Padlo mu skoro vše, co nepocházelo ode mě a tak “chlebový kvásek”? Stejně tak Petr má 100% včel ode mě před asi osmi lety, kdy si svá vč zabil kyselinou mravenčí v drahých německých odpařovačích. Článek “chlebový kvásek”, soudě dle počtu přečtení a nulových reakcí, nevzbudil žádný zájem. A v tom to taky vězí. Zatímco já umím a mám “čich” na to, rozpoznat důležité, většina ostatních to sice přečte, mnozí ani nedočtou a ihned to zapomenou. OK, kdo chce kam… 

a pak že jsem stará konzerva, houbeles, naopak umím ihned rozpoznat chytré myšlenky a neváhám je ihned vyzkoušet i za cenu dalších rámkových měr nebo nějakého nepohodlí a patrně proto jsem ZATÍM úspěšný - ze slůvka zatím je snad dostatečně patrná bezbřehá pokora

Totiž. Nikdo, kdo chce radu, ve skutečnosti poradit nechce. Naopak hledá někoho, kdo mu jeho bludy pochválí a souhlasí, oponenta nemá rád. To platí u nevyžádaných rad tuplem. OK, tak si holt každý dělá co chce a klidně, i když se dozví, že by problémy mít nemusel a nebo málo a menších, setrvá u svého (a svojí pošetilost nazve šlechtěním odolných včel). Opakuju, kdo chce kam a nebo jak si usteleš…

Další info od MUDr. Marxe. 

Přírodní výběr jde úplně proti zájmu člověka. Příroda má čas i zdroje na nekonečné opakování principu pokus-omyl. Co nemá předpoklady, nepřežije, nerozmnoží se a tudíž “blbé” geny nepřenáší dál a neudržuje je “při životě”.

Tím, jak léčíme všechna vč, nemáme šanci zjistit, která by tlaku virů a taky VD odolala sama. Základní předpoklad přežití v divočině nemůže člověk v chovu včel (ani ničeho jiného) uplatnit. Přesto, zdá se (myšlenka moje, ne páně Marxova), je jistá šance, kterou jsem vysvětlil v článku o chlebovém kvásku. 

Existují, BOHUŽEL, mezi včelaři šílenci, kteří neléčí a uplatňují systém, že co není dobré uhyne. Snaží se sami vyšlechtit odolnou (záměrně nepíšu varroaodolnou) včelu. Nedochází jim, těm pošetilcům a pro ostatní nebezpečným magorům, že to se za jednoho lidského života na jedné zahradě dosáhnout nedá. Lidi nemají nekonečně času jako příroda.

Naopak, když jsou stažené je to lepší.

Doplním to. Je běžnou praxí posilovat a hlavně spojovat zjara včelstva. No a když některé vč připojím k jinému, tedy na úplně jiné místo v rámci jedné včelnice, včely, které jsou zrovna venku za snůškou svůj úl nenajdou a tak se vžebrají k sousedům. Myslete. Když se k vám bude dobývat totálně vyčerpaný cikán s batohem plným peněz a v obou pazourách bude mít po šunkové kýtě a ochotně vám to hned mezi futry předá, taky ho pustíte domů. Dáte mu najíst a necháte ho vysprchovat a naznačíte mu, že se s takovým nákladem může zase přihlástit k vám domů a že u vás už může zůstat napořád, když bude dřít jen za sprchu, nakrmení a nový domov, když svůj ztratil. Vděčně a rád to přijme…

Dlouho jsem zvažoval, zda následující zveřejnit. Mám stěžejní informaci už od srpna, kdy mi volal a sdělil mi zásadní věc MUDr. Marx. Asi před týdnem mi volal opět a dovolil mi věc zveřejnit, opět ale nesdělil kde k tomu přišel. Následující tudíž není můj “vynález” či objev a popravdě ještě jsem to úplně nestrávil.

Princip spočívá v genetické podstatě virů, kde nejde o kompletní DNA, ale jen RNA, tedy jen část dvoušroubovice a nebudu tady zatěžovat touto teorií. Princip by měl fungovat tak, že některá včelstva jsou přirozeně imunní vůči virovým k nákazám. Vůči většině virů a dalších nemocí. Kojičky těchto včelstev mají ve své krmné kašičce jakousi dosud záhadnou substanci, univerzální protilátku a mohou schopnost tvořit tuto protilátku předávat dalším včelám, které jsou v larválním stadiu krmené kašičkou s touto protilátkou. Tyto včely pak samy bezděčně tvoří ve své krmné kašičce stejnou a stejně účinnou protilátku, která se ale neředí. Ovšem v jistém smylu ano, ale to vyplyne později.

Takže. Jakékoli “obyčejné” včelstvo dostane brigádu ze včelstva s protilátkou, ihned se stává tvůrcem a nositelem přirozené protilátky. Dovolil jsem si to nazvat efektem chlebového kvásku. Pokud jím naočkujeme jakoukoliv mouku s vodou, vznikne chleba. Přesněji, jen tak MŮŽE vzniknout chleba.

Tolik podstata jevu, následují už jen moje dedukce a úvahy, a jak je u mě  běžné ihned také SOUVISLOSTI.

Dříve (po ww2, předtím nevím) až do asi let devadesátých převládal názor vhodnosti a potřebnosti jarního vyrovnávání síly včelstev. Cílem byla v rámci jednoho stanoviště co nejvyrovnanější vč a z toho vyplývající vyrovnané výnosy. Je popsáno mnoho způsobů jak toho docílit, jedním z nich je brigáda. To je terminus technikus a je nad rámec tohoto článku vysvětlovat co by měl každý znát. Běžně se v té době ale včelařilo dvoumatečně. Když to zjednoduším, jednou z praktik bylo na dvě produkční vč se vyzimovalo třetí, tak zvané manipulační včelstvo a jeho rozdělením mezi uvažovaná produkční se docílilo větší síly v rané snůšce. Skutečně to dokonale funguje. Ovšem jakýmsi vedlejším produktem bylo masové posilování všech vč plodem a včelami včelstev jiných. Od této praxe se v současnosti ÚPLNĚ UPUSTILO!!!! Mám za to, že v důsledku opuštění této, dříve běžné praxe, se také zvětšiny vytratila schopnost popisovaná v tomto článku. Rozhodně skončilo přenášení této (i jiných) vlastnosti mezi včelstvy.

----------------------------

Tady opět rozkošatím výklad a opět odbočím. Málo se ví, že zjara lze spojovat vč naostro, neservou se. Mnohem jednodušší a elegantnější a časově nenáročné je posílení slabšího vč rámkem s plodem i se včečlami, které daný rámek právě obsedají. Efekt je stejný jako u brigády, jenom ne okamžitý jako u brigády. Silnému vč se odebere rámek s plodem a včelami a vloží za poslední plodový (s dělničím plodem i když mezi plod a SR, případně zadní krycí) rámek posilovaného vč. Ano, tak jak je, rovnou. Jedinou podmínkou je, že na něm nesmí být matka. Neservalo by se to, ale matku by zabily. Ovšem včelám mateřské vč neublíží a naopak velice uvítá posilu. Přidat jen plod bez včel nelze, posilované vč by to naopak oslabilo. Má přece ošetřovatelek plodu právě tolik, kolik má vlastního plodu a určitě ne víc. To by mělo samo víc plodu ne?

Při posilování plodem - je to posáno jako vyrovnávání síly včelstev - má svá úskalí a není to až tak jednoduché. Pokud chci okamžitou posilu, vyberu rámek s plodem převážně líhnoucím. A naopak, když se mi zdá, že posilované vč má málo otevřeného plodu a nebo nepospíchám, vyberu rámek s plodem mladším. Na něm jsou právě kojičky a ošetřovatelky plodu a jestli by se mohl přidat plod bez včel, pak jedině plod líhnoucí. Bez včel ale nikdy otevřený!!!

No a zpátky k teorii chlebového kvásku.

Protože teoretikové, dodnes žijící a píšící do časopisů (proto je nemůžu jmenovat, ale škůdce českého včelařství bych pojmenoval s chutí), tak dlouho propagovali upuštění od posilování vč na jaře, jako prý že jinak se nemůže projevit skutečný potenciál té které matky, že je to zbytečné, kontraproduktivní i jinak, že se víc přenášejí nemoci  a VD, prostě ble, ble a ble, je výseldek ten, že se nepřenáší vzácná vlastnost “chlebového kvásku” i kdyby se u někoho u některého včelstva vyskytla.

----------------------

Nemám co víc dodat. Naopak mám za to, že tuto informaci stejně pochopí nemnozí a i když pochopí, neudělají v praxi vůbec nic. Pro mě to vysvětluje záhadu, jak to, že mám vč bez úhynů. Nabízelo by se, že jedině Blaník, úl i metoda, jsou tím všespásným receptem na věčné časy a nikdy jinak. Ale tak to určitě není. Bez úhynú je Goro s NN systémem, divulepý Bohemia Gall s volnou stavbou, asi v Langsthrotech - je tajemnej jak hrad v Karpatech a tak toho o jeho včelaření moc nevíme (je lakomej a nechce sdělit svoje know-how) a taky kámoš Rosťa v Adamcích se sejty ve dnech a jen s jednou mírou v úle. Ale já, Petr i Tom4 svá vč posilujeme a Rostislav taky a tím přenášíme efekt chlebového kvásku na většinu svých vč. O tom, kde se u nás čtyř ty imunní včely vzaly pomlčím, to už by byla hyperspekulace.

Na závěr je nutné upozornit, že pod tlakem včelstev "obyčejných", tedy bez záhadné schopnosti tvořit protilátku ve své krmné kašičce, a bez každoročního posilování jedněch včel včelami a plodem z jiných včelstev, se postupně schopnost ředí a vytrácí. Polopatě, “obyčejné” včely, spíš včelstva, nositelky přirozené imunity nakonec převálcují a unikátní vlastnost se vytratí…

Nikdy jsem nic takového neslyšel, nečetl. A mám za to, že to není možné, ale opakuji, nezabýval jsem se tím. Co vím je, tvrdí to v jednom videu na YT Ivan Černý, že když staví včely v medníku divočinu, postaví si na med buňky větší než dělničí, ale menší než trubčí a prý do takového díla tím pádem jiný plod nedávají. Nevím, toho “včelaře” si neumím vážit a z jiného zdroje o ničem takovém nevím. O střední velikosti buněk ano, ale považuju to za nějaké nevýznamné, marginální anomálie.

Na 99% tuším, co vás trápí. Včely vám nechtějí nosit med skrze mřížky, medem plní plodiště, omezují matky a rojí se a přitom medníky zůstávají poloprázdné. Kor když je v nich nutíte stavět pouze panenské dílo a tudíž tam nepřevěšujete plod. Znám to, zažil jsem to, proto se plod převěšovat musí, jinak to nefunguje! 

Z uvedeného toho dedukujete, že máte větší včely, které by rády nosily do medníku, ale nemohou protože jsou asi anomálně větší. Tomu nevěřte. To je jinak. Především záleží na mřížce, nejhorší jsou výsekové, ty dokonce včelám způsobují údajně bolest nebo nepříjemný zážitek, navíc je poškozují. Zkrz toto vážně prolézat nechtějí i “malé” včely, pokud takové mohou existovat. Také je v této mřížce málo otvorů, z celkové plochy se mi zdá, že je součet plochy děr méně než polovina. 

https://www.vceliobchod.cz/materi-mrizka-pruhledny-plast-ruzne-velikosti?virtuemart_currency_id=33&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw-_mvBhDwARIsAA-Q0Q7Aa6KMX2cJJw4dBLq18RrSa_vBILyOc2aqmIZnWRN3vwP4JKsgL7QaAr2JEALw_wcB

O malinko lepší je plastová mřížka této konstrukce, ale je špatná a včely skrz ní nechtějí chodit také. Snad aspoň neničí včely a nepůsobí jim bolest.

https://www.vpjested.cz/materi-mrizka-plastova-lita-420-420-bezova-0199/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw-_mvBhDwARIsAA-Q0Q69WC2r8oDss8SyHKi2pPAk-slIF5VUmm-UvadAnHREghe6LncfE_kaArEtEALw_wcB

Nejlepší jsou mřížky drátěné, kdybych používal mřížku, tak jedině drátěnou.

Mřížka je nepřirozený prvek a včely vždy hledají možnost, jak skrz ní prolézat nemusejí. To je nutné si uvědomit a zařídit se podle toho. Od přelomu 70/80 let 20 stol se u nás rozmohla propagace nástavkových úlů a ty začaly, nejprve velmi pomalu vytlačovat zadováky. Současně se propagoval systém nízkonástavkový a tvrdilo se, nepravdivě, že je lepší. Není a i zde musí být mřížka, pokud nemá být plod roztahaný do všech nástavků. Propagátoři bezmřížky tvrdili, že med stlačí plod. Neznal jsem nikoho, kdo by měl tak vydatné snůšky, že by mu mohl med stlačit plodování do spodních nástavků. Velice mě dráždily ty ustavičné kecy o tom, že mřížka připraví včelaře o polovinu medu a vyhání včely na stromy.

Nakonec jsem to zkusil a musím si nasypat na hlavu pomyslný popel. Zatímco NN úly jsou zastaralý a dávno překonaný nesmysl (zkoušel jsem je přes 25 let) se spoustou zbytečné práce a malým výnosem mizerného medu, od chvíle kdy jsem přišel na způsob jak mřížku nepoužít, mám medu každý rok dvojnásobek s menší pracností. Ve skvělých letech mívám i trojnásobek výnosů, obvyklých ve stejných úlech s použitím mřížky jakých jsem dosahoval dříve.

Tady zopakuju co tvrdím už roky. Langstroth 1/1 je nesmyslný úl, stejně špatný jako český Adamec 39x24x11, jsou na plochu úplně stejné - rozdíl 1 dm2 a navíc Lang není čtverec a tudíž lze jen na SS. Tím je vlastně horší a méně univerzální. Stejně je na tom Zander 42x22x10 a všechny podobné úly. U všech úlů s plochou jednoho VN kolem 100 dm2 platí: JEDNA BEDNA MÁLO, DVĚ MOC!

I úl 39x30x11, základ Blaníku, je o hodně lepší, ale stále moc malý. Má jen 129 dm2.

Pokud se pod něj dá NN, vysoký max 17, lépe však 15 (nově úplně nejlpeší pouze 39x11x11), pak je plocha dostatečná, doslova ideální. Tím, že je NN POD PLODIŠTĚM, nepočítá se jeho plocha celá, ale světe div se, je to univerzální TLumič, který přesně vykrývá individuální potřeby včelstva, použijí z něj jenom tolik, kolik chtějí. Ano, polopatě, každé vč si v TL využije přesně tolik plochy, kterou chce a zbytek ignoruje. 

Dlouho si teoretikové mysleli, že je nutné pro plodiště prostor velký 150 dm2. Jen proto Ing. Řeháček vyplodil Eurodadant na 13 rámků 39x30 = přesně 152 dm2. Sedláček se nechtěl vzdát čtvercovosti a tudíž musel při délce rámku 39 jít do výšky. A protože 2 NN 39x17x11 s VM mezi nimi dávají 34,7, zvolil takto nesmyslně nekulatou výšku na 39x34,7x11. Toto čudo má plochu přesně 149 dm2.

Dnes je jasné, že oba dva kejkle, tedy Eurodadant i Sedláček 39x34,7 byly nesprávné, je to pořád malé. U Sedláčka navíc moc vysoké, jak je plodiště nad 30 cm (zjistil celý svět, ne já), některé roky část vč ignoruje medník, nacpe med do VN a ani se nechce rojit omezené medem v plodišti. O tom pojednám jindy.

Blaník má VN 129 a s NN 15 má zdánlivě zbytečných 193, což se hodně blíží dvěma VN 24 na sobě a teoretikové proto usoudili, že není nutné mít v jednom úle dvě míry a že musí fungovat dvě bedny 24 na sobě (stejně tak 2 Langy 1/1, dva Zandery a podobně). Včera jinde podrobně vysvětluju v souvislosti s TLumičem, že to neplatí, pokud se jedná o dvě stejně vysoké bedny. Pak matky roztahají plod do obou a tak dále.

Prostě je rozdíl, když je NN dole nebo nad VN a tak ani v kombinovaném systému nelze jen otrocky sčítat plochu. Ale klid, mě to trvalo 40 let než jsem na to přišel.

U nás drtivě převládá Adamec 39x24x11. Pozoruhodné je, že součet plochy VN a NN15 je 167 dm2 a to je, zdá se mi, úplně ideální. Pro jarní rozvoj a medný výnos je při stejné práci v třicítce mnohem více medu. Zase na druhou stranu, nikdo nevyhodí čtyřiadvacítky, i když se přesvědčí, že je to blbá míra a nebo kulantněji, že je míra vysoká 30 lepší. 

Nikdy jsem nikde nevyčetl, co tvrdím já, že Adamec v kombinaci s patnáctkou pod VN je ideální plodiště stran velikosti, neboli plástové plochy. Pak nemají matky důvod expandovat s plodem do medníků a nemusí být mřížka. Se všemi výše popsanými důsledky. Třetina práce, 2 až 3x více medu, menší stres pro včely a menší poškození včel, než jaké je, když musí prolézat mřížku. To vše v důsledku znamená současně nulové úhyny, patrně díky dokonalé zdravotní kondici včelstev, která byla díky tomuto úlovému systému vystavena nejmenšímu možnému stresu během celého roku.

Můžu to tvrdit, letos je to 60 let kdy včelařím samostatně, i když v dětství pod dohledem a celý život byly u nás obě míry, tedy 30 (k ní byly medníky 15) i 24 a málokdo měl tedy možnost tak dlouho srovnávat. Mám sdamosebou obě míry dodnes. Opravdu je třicítka o hodně lepší, ale nebylo potřeba dělat třináctirámkové, ultratěžké čudo. Byla to skvělá snaha, ale spíš teoretická než aby měla praktický přínos. Proto jsem vystoupil z Dadantklubu. Není třeba dělat atyp na jiný počet rámků než 11 (při délce rámku 39). V tom to nespočívá, stačí využít můj, asi bezděčný poznatek, že když je nízká bedna pod vysokou, tedy DOLE, a přesuneme tam chov trubců, odpadají vlastně všechny starosti současného českého včelařeství. A lze k tomu využít skoro jakýkoliv úl a zkusit v něm metodiku Blaník. 

K Langu 1/1 lze přidat buď NN vysoký 159, radil bych spíš 137 mm. A to nejdůležitější na úplný konec. Není nutné, aby byl NN polovinou výšky VN. To bylo tak dělané jen proto, co vysvětluji ve svém článku tady na CHZ o původním univerzálu 39x30 a k němu medníku 39x15 (původně 14,4). Tyhle, z mého dnešního pohledu hlouposti už nikdo nebude dělat a původní popsaný univerzál byl tím štěstím, co mě nasměrovalo správným směrem. Bohužel mi to na můj vkus trvalo moc dlouho. Musel jsem (jak hlupák) všechno zkusit nejdřív sám a nedal jsem si říct. Dobře mi tak!

Třeba někdo zase napíše (spíš budou všichi zarytě mlčet), že jsem utekl od tématu. No vlastně ano. Vysvětlil jsem (asi jste to nechtěl vědět), proč nechtějí včely prolézat mřížku a současně jak jí nemuset použít a dokonce jak je možné úspěšnou provozní metodu využít i u míry 24.