Nevím úplně co je pupalka. Ale některé druhy zabíjejí dlouhozobky a tak bych se jim vyhnul úplně.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pupalka
Divizna je pro včely téměř bezvýznamná, má jen trochu pylu a ne po celý den.
Ovšem i menší záhon má význam pro včely a ne jen pro ně. Jen by bylo lepší zvolit jiné rostliny, pokud by to šlo. Děkuji za váš zájem.
Svůj včerejší neúspěch dám sem. Včera první medník u vč 24, které je od jara skvělé. Jenže na medník je už skoro měsíc a tak ho dostalo. Celý medník 39x15, tedy ke stěnám po dvou souších a naprostředek 6 M. A dnes ráno v 10 hodin přijel Petr a šli jsme se podívat. Včely hospodaří jen na souších a mezistěn si nevšimly, nechodila po nich jediná včela! Tedy pozorováno jen po odkrytí igelitu bez rozebírání. Igelit nad M studený. Petr je níž, dal pár medníků před pár dny - stejný výsledek. Zdání klame. Hlavně že Jirkovi radím, že raději o pár dní později než o jediný den předčasně.
Takže klid, až se vám komukoli povede stejně mistrný majstrštyk, dokážu to i já i po 60 letech včelaření.
Pak tomu nerozumím. Válcování za studena je opačný postup, než lití tekutého = horkého vosku mezi běžící válce.
Za odkaz děkuji, mě zajímá váha M. Zatím mi funguje co potřebuju, jde mi jen o to, co nastane když “moje” firma skončí.
Uvažuji o návratu k myšlence maxima VS a vy naznačujete, že to praktikujete - vaše zmínka o proužcích M. Jen bych vás rád upozornil, že žádné proužky M nejsou potřeba, ani voskové linky stříkačkou nebo podle pravítka a podobně. Najděte si tady vlákno o T-loučce. Také dokonale funguje vodorovná špejle průměru asi 5-6 mm a také hranolek 10x10 mm nakoso. Tedy hranou dolů a nahoru. Pro mě má, když také nemám rád drátkování a další kejkle s novými rámky, význam jen něco, co po vyvaření jen uschne a jde znovu do včel bez jakéhokoli dočištění nebo nějakých linek prořízlých nut, které se musí čistit a podobně.
Taky jsem vymyslel, pro ty, kdo nemají dost souší, postup, naprosto originální, sestrojil jsem to včera a fotky má JirkaP a prosím ho o jejich vložení. Jde o kombinaci M a staré souše, kdy se spodek - ten je vždy horší a v mém případě tam byl zkažený pyl nebo oplesnivění - odpreparuje a nahradí M zatímco vršek plástu se zásobami a relativně mladším = světlejším dílem zůstává. Pokud vím, ještě toto nikoho nenapadlo. Sám uvidím, zda to je cesta a nebo slepá ulička. Po nahřátí el proudem lze ze staré souše drátky vytáhnout v dolní části, která má být odstraněna, odříznout souši, drátky znovu navléknout případně jinak, aby na něm visela M. Zamýšlím to jako článek, někomu by to mohlo pomoci. Já sám problém s dílerm a soušemi nemám nikdy žádný, včelařím dlouho a mám všeho potřebného dost.
Letos prvně jsem masivně nasadil drápáky a doporučuji. Spolu s novou metodou kombinace souše a M a s mým rámkem pro VS, který nepotřebuje nic, jen svou konstrukci. Když se v praxi uplatní vše, co jsem vymyslel, zavedl a vyzkoušel (a zkouším), slibuje to když ne úplnou náhradu M, tak velké %. A nejde jen o ty mezistěny, ale hlavně o tu pracnost s tím.
A začalo to nevinně. Prostě mi bylo líto 1-3 kilo zásob na oplesnivelé krajní souši po zimování (hlavně se zásoby velmi špatně vaří, trvá velmi dlouho než se prohřejí a rozvaří). Odřízl jsem ohavný spodek a dal to jako stavební rámek. Letos namnoze stavěly dělničinu místo trubčiny. Tak přišel nápad, počkejte si na fotky.
Rozkvetla tu asi polovina třešní, dnes rozkvetly některé trnky (asi teprve 10%) a dokonce jsem na nich viděl včelu. Jednu. Rozkvetly některé vrby, smíšený les je najednou plný sasanek. Včely intenzivně obírají mléče. Rozkvétají pampelišky.
Jenžer snůška je kvůli extrémnímu suchu nepatrná, včelstva málem hladoví. TLumiče se zásobami od září jsou nyní velkou výhodou.
Včera jsem se v tom byl podívat. Zastavil se tam čas, je to po 10 dnech stejné, ale přidal jsem M na celkový počet 12 rámků. M přišla mezi SR a dělničí plod, SR je jako poslední u stěny.
Kolik jich je do kila v přepočtu na míru 39x30 nebo 39x24 od pana Smolíka? Nebo dejte váš rozměr a gramy a já si to přepočítám. Děkuji. A jsou to asi válcované za studena, je to tak?
-------------------
Používám drátek antikoro a po vyvaření většina zůstává, jen je nutné drátky vypnout, některé se ani vypínat nemusí.
-------------------
Mě jde o čas. Nechci zatavovat M nahoře v HL do nuty. Pak při vaření celých rámků trvá neskutečně dlouho, než vosk z nuty vyteče.
Mrzuté je, že nejste registrovaný a tak vám nejde nic napsat za oponou. Veřejně sdělit jméno firmy nechci. Vosk měním a jen za zpracování zaplatím. Vyjde to mnohem laciněji než M kupovat. Hlavně ale vím výrobce.
Vosk není plesnivý!!!! Je ojínělý asi jako bývají švestky třeba. Prostě nic nepřetavujte, jen je nutné správně vyvářet, žádné tavidlo ani napařovač vám nedá ani tolik vosku, kolik bylo vloženo v M. Musíte si najít někoho, kdo má DOBRÝ vařák, pozor na UA, kde není oddělena voda s voskem od vody napařovací!!! Nejlepší je starý komnunistický, špatně se shání, mám dva po 3.000. Pro 5 vč se nevyplatí koupit nový, ten vyjde když je správné konstrukce nejméně na 25.000.
Já mám přesně tento, je nutné shánět. Dal bych za něj i dvojnásobek, vyplatí se. Jen se musí lisovat s velkým citem, vše je jen pocínovaný plech sletovaný cínem a taky jsem utrhnul dno (kvůli zisku vosku většímu asi o 2-4%). Naštěstí jsem našel starého řemeslníka, který to dokázal opravit, oslovil jsem jich 5 a dokázal to jen ten jeden. U inzerátu píší, že už to není aktuální, ale snad se to zobrazí.
https://zvirata.hyperinzerce.cz/vcely/inzerat/94130076060946750681-parak-na-vosk-s-lisem-nabidka-unicov
Lité M jsou nesmysl, malá produktivita a velká spotřeba vosku a pořádný lis s chlazením vyjde na 20 a tak to je řízni jako píchni. Pozorně si nastudujte co píšu výš o síle M a jak na nich staví a kolik nového vosku přidají. Lití bez chlazení má nesmyslně pomalou produktivitu práce.
Válcované za studena jsou mnohem lepší, doporučuji, ale bohužel nejdou vyrobit tak tenké = lehké. Výhoda je, že jsou elastické i za studena, nejsou křehké. Nevýhoda je, že se to nedá vyrobit na počkání a pak je obtížné výrobci věřit. Totiž, on vosk musí rozpustit a odlít do jakýchsi pekáčků, aby vzbnikly desky tlusté asi centimetr, nějaké šíře a délky. Po vystydnutí - většinou druhý den, to prožene mezi hladkými válci a myslím, že několikrát. Tím vznikne dlouhý hladký pás. Nakonec se to prožene válci se vzorem den buněk. Neumím si představiot, že někdo dělá třeba 10 kg a pořád mění válce. To by pak M musely být za jiné peníze, běžně berou asi 70-80 Kč od zpracování kila vosku a to je velmi malá odměna na to, aby to bylo pro mě uvěřitelné. Já hledal a už to vzdal, až mi někdo poradil pána, který to ale dlěá jen v zimě, od jara do podzima včelaří a M dělá jen v zimě. S M od něj jsem konečně spokojený, ale ty mám jen do medníků. Vysvětluji to výš. Pán dělá ve Vlašimi, po tel domluvě mu přivezu před podnik kde pracuje vosk a pak až to je hotové to zase přiveze. Ale vloni a letos jsem si dělat M nedával a tak nevím, zda jetě funguje.
Správné M jsou jen průmyslové, lité mezi běžící válce. Ty jsou za studena velmi křehké, což je dáno technologií výroby a ne jak se někdo hloupě domnívá nějakým pančováním. Těchto zařízení je už v zemi jen pár a ne všude…
Pořád nechápete, že prostě se rámek musí držet v ruce a podle očí a citu odrásat jen nutné a ne že prostě podle nějaké roviny brát úběr, proč to nechápete? Ruční žiletkový holící strojek jede po nerovné tváři, zkuste si představit projet si držku ve srovnávačce?!
A ke včelaření.
Snůška je jen na uživení a ještě bídně - mizí zásoby, chvilkami zavane ledový vítr, i když teploměr ukazuje 12-14, je doslova katastrofální sucho. Pořád tu ještě nerozkvetly trnky. Ty jsou pro včely bezvýznamné, nejdou na ně ani pro pyl, ale jsou nepřehlédnutelným ukazatelem stavu vývoje jara.
Moje nářky o mizerné stavbě v letošním jaru nejsou až tak pravdivé, všude mám už nejméně jednu zakladenou M a ve víc jak polovině 2. Pořád ještě nerozkvetla třešeň naplno a tak co víc chtít? K tomu je docela dost opravených drápáků + zakladené velmi mladé loňské souše, vyndané už na podzim právě aby ve vč nezestárly a nepotmeliliy okraje buněk.
Mizerně staví trubčinu, to je velmi matoucí. Kd eje od září vystrojený nový TL, tam není vůbec (letos prvně - pokus) vysoký SR. Tam je jasné, že “trubcují” dole v TL. Ovšem dost z těch, které mají ještě starý TLumič, bídně staví trubčionu na vysokém SR také a tak mám za to, že i ta vč slezla letos dolů a trubce chová v TL.
Nestíhám, někde je potřeba dávat medníky a nemám všude nový TL. Ono to nějak dopadne, tvrdím, že raději o 5 dní později než o den dříve, mají kam expandovat = TLumič.
-----------------------------
Ale je tu jeden nepříjemný poznatek. Kde je od září 5-6 polorámkůl s tuháčem, nemizí věnce zásob nad plodem a to pak povede k neochotě obsadit medník. Tudíž když se dá do na podzim vystrojeného TL moc medu, udělá se vlastně efekt vyšší míry než je 30.
Tady se ukazuje stálá platnost prastarého rčení předků: “všeho s mírou” a nebo že všeho má být přiměřeně. A tak je nutné zamyslet se také nad tvrzeními těch aktivistů, co nechávají dokonce celý NN medu včelám.
Odzadu. U pily jde o tzv obvodovou rychlost, tedy rychlost, jakou letí zub do materiálu. Protě počty převodu ASI jsou dost nebezpečné!!! Jiné je to u toho drásadla, tam se mi osvědčily otáčky 1.420 při kotouči 240 mm. I tady jde o obvodovou rychlost a tak třeba pro kotouč průměru 100 by to bylo pomalé, líné, nic by se neudělalo.
Ano, dříve jsme si dělali věci samo domo proto, že nebylo co si koupit a nebylo za co. Dám příkald. Komunista chtěl, aby si nikdo nic neudělal doma sám, ve smyslu podnikání. Já dal za cirkulárku HOP 600, motor tuším 3,8 Kw 6.500 Kčs někdy v roce 1986. V té době jsem vydělával čistého asi 2.900 Kčs a tak jsem jí za dva platy nepořídil. To je to samé, jako by dnes stejná pila stála asi 80-90.000 Kč. Takhle bych mohl pokračovat, jenže u té drásačky si nejsem jistý, že by se to dalo koupit. Proto jsem psal, že je to snadné postavit amatérsky.
Pořád počítáte váhu dřeva, NECHÁPU JAK MŮŽETE NECHÁPAT, že jde o váhu vosku. Jestli je tu 650.000 včelstev a jedna mezistěna váží asi 75 gramů, pak, když se co včelstvo ušetří jediná M, dělá to 650.000 ks vč x 75 g vosku = 48,750.000 gramů : 1.000 = 48.750 kg = 48 tun +. O dřevo fakt nejde, toho je všude spousta. Jde o vosk a to vždy byla, je a vždy bude vzácnost.
Přířezy se obchodují většinou po 50 ks a stojí asi 500-600 Kč a tudíž za jeden je asi 10-12 Kč. Dalo by se říci, že 650.000 včelstev x jeden ušetřený přířez á 11 Kč = 7,150.000 Kč.
Mám 31 vč, do každého přijde v průměru (s oddělky) 5 rámků vysokých + nejméně 6 nízkých (rozdíl v ceně není a nebo nepatrný), potřebuji jen já na včelstvo nejméně 11 přířezů. 31 vč x 11 přířezů x asi 11 kč = 3.750 Kč
Za hodinu odrásám asi 20 přířezů. Pro letošní potřebu u toho tedy stojím asi 17 hodin. To pak dělá na hodinu v čistém asi 220 Kč. Ano, nevypaltí se to, když někdo vydělává víc. jenže on ty přířezy musí sbít, já je mám hotové. Musí je zadrátkovat, mě se u asi 80% podaří drátky zachovat, jen se musí vypnout. Pak to ale už dělá jiné peníze. Sbitý a vypletený přířez stojí asi 20 Kč (i víc) a pak je na hodinu kolem 400 a to je slušné na důchodce ne?
Díky za video a díky, že jste se vrátil. Zdravím příjemnou a krásnou paní Marušku.
Předmětná rostlina je super, doporučuji, všude kde jí vidím, hučí včelami. Jen já jsem málo šikovný. Přesněji. Zjara natěšeně hrnkuju a kyblíkuju (kořistní kyblíky od kytek z Lidlu - rádi se jich zbaví), i mi to zakoření, jenže pak nestíhám, odkládám a moje pokusy živoří nevysazené. Taky ani moc nemám kam.
Dovolím si připomenout ještě jeden pozdě kvetoucí keř, ořechoplodec (ořechokřídlec) nějaký, asi klandonský? O něm něco víte? Taky mi dokonale zakořenily už olistěné větvičky ve sklenici s vodou (nenápadně jsem odlomil pár větviček v městské zeleni). Jenže jsem dva rozrostlé keře dal do polostínu a tam jeden živoří, druhý asi zašel. Nejsou lidi, kdo by ten žijící (možná) přesadil.
Obě rostliny jsou moc pěkné. Najdu ten ořechokřídlec.
https://cs.wikipedia.org/wiki/O%C5%99echok%C5%99%C3%ADdlec_clandonsk%C3%BD
A ještě se vracím abych doporučil pámelník. Kvete celé léto a včely ho obírají od rána do večera každý den. Zmizí z něj jen když je silná snůška z něčeho jiného.
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1meln%C3%ADk_b%C3%ADl%C3%BD
Podle mě jste to udělal nejlíp, jen kdyby to takto uměl každý!
Horní rohy jsem ještě nezažil aby dostavěly trubčinou. Já bych tu záplatu nedával, klidně ať si tam hnízdečko trubčiny udělají na nejkvalitnější trubce z tepla hnízda. Ovšem když chcete striktně, aby trubce chovaly jen dole v TL, pak jste postupoval na výtečnou!
Mě se až 35 stupňů neosvědčilo. Na balíku M od “mého” výrobce píší, že optimální teplota mezistěn pro zatavování je 25-27 a to je také optimum pro plynulou a pohodovou práci. Když jsou M nahřáté moc, jsou moc měkké a špatně se zatavují. Ale ano, plod má 36 a tak by 35 mělo logiku, jenže ta práce je obtížná a já si sice hraju rád, ale s něčím jiným, v tomto se nevyžívám, pro mě musí práce nějak odsejpat a ne se peklovat.
M zatavuji za slunného dne a M dám na nějaklé podložce po asi 20 ks na slunce, občas je převrátím studenou stranou nahoru. Musí se to vychytat a odhadnout, aby M byly vláčněji měkčí, ale ne mazlavé. Teplotu neměřím, měřil Petr a při 35 už mu to nešlo stejně, jako když se mi na slunci nahřejí moc. Mezistěny lze dát den předem i v bytě na skříň, kde je určitě asi 24-25 a pak nejsem závislý na sluníčku.
Jestli mají M vymrznout nevím. Ovšem co vím jistě je, že čím starší, tím se méně kroutí a prověšují. Úsměvné je, když krámští říkají, že včelaři loňské M nechtějí kupovat, chtějí čerstvé. No tak jo, s obecnou inteligencí se nic neudělá. Já mám zásoby asi na 3-4 roky a beru nejstarší, poučila mě kdysi maminka. Mimochodem výrobce je pořád týž.
Pak také, a to je pro mě nejdůležitější, na M podle výrobců nestaví vždycky stejně dobře. Patrně je to podle % obsahu panče. Také na pančovaných (trocha tam je vždycky kvůli neustálé recyklaci vosku) staví deformované buňky a nebo dokonce vykusují dírky velikosti dna buněk. Tohle se vždy nechalo pro roje, když se nedaly sehnat správné a muselo se vzít něco jiného. Hlavně se vědělo, od které značky nebrat a nebo s rizikem, že na nich nebudou stavět dobře a hlavně ne rychle. Takže mezistěny nejsou nějaká marginální záležitost, na které nezáleží. Fakt deformace plástů postavených na M některých výrobců, trhání a sjetí po drátcích (při svislém drátkování), je realitou a je na každém to nepodcenit a nebrat jakékoli mezistěny.
----------------------
Dnes je hodně malovýrobců. Ti ale svou technologií nedokáží udělat M dost slabé, tudíž je tlustších do kila méně. A to o hodně. Jestli má M velikosti 37x27 = pro míru 39x30 asi 91-94 g, pak je jich do kila asi 10 a půl, spíš 10,7. Ovšem dal jsem si dělat kamsi k Plzni a těch bylo do kila jen 7,5 a tady u nás jsem objevil výrobce, který jich má do kila 9 a je věrohodný, že zpracuje skutečně vosk můj. Od něj beru M - nechávám si dělat jen M do medníků z vlastních víček a panenské divočiny. Navíc tento vosk voní po ovoci a propolisu a vůní se hodně liší od běžného vosku a tak i podle toho poznám, že mě výrobce nešidí a dělá skutečně pouze z mého vosku. Ale zdá se, že je moje opatrnost zbytečná. Polský výzkum zveřejněný nedávno jasně prokázal, že se do vosku žádná rezidua tvrdé chemie nedostávají, určitě ne v množstvích významných a navíc vosk je substance schopná jímat pouze mastnoty, ale med je báze vodní a tudíž se ani z vosku těžce kontaminovaného do medu dostat nemůže nic. Přesto zůstávám opatrný. Nic to nestojí, nevyžaduje to žádnou práci navíc a já nevím, co bude v budoucku ještě objeveno a tak když je možnost do medníků dávat M z čistého vlastního vosku, nedávám do medníků M průmyslové. Medníkové dílo nikdy nezažije léčení tvrdou chemií. Ovšem medníkové dílo (z TLumičů) vyvářím do “obyčejného” vosku z plodového díla. To proto, že víčkového vosku na medníkové M mám dostatek. A také proto, že v TL už i nízké dílo tvrdou chemii “zažije”.
Tady přidám raritu. Jedn drobnovýrobce dokázal něco, co jsem nikdy neviděl. Válce v lisu byly vůči sobě posunuté a dna buněk jedné trany nepasovala do den buněk druhé strany. Patrně proto jim vycházelo málo M do kila, tudíž byly M lustší a tím těžší. Bylo to asi u 50-60% M. Proti světlu se to dalo dobře vidět. Obával jsem se, jak na tak mizerných M budou stavět a zda vůbec. Naštěstí jsem si rámky označil na HL. Kdybych neoznačil, nepoznal bych které to byly. Včelám to vůbec nevadí, stavěly je stejně rychle a hlavně dokonale jako jiné.
Medníkové M mi staví vždy rychleji než plodiskové, patrně proto, že je vosk pro medníkové M absolutně čistý. Platí to i pro vysoké M, když se použijí z vlastního víčkového vosku. Ale ta rychlost nemusí být tím, jak se domnívám, dost možná pro med staví prostě rychleji a to je velmi pravděpodobné.
-----------------------
Tady je prostor k zopakování, co se nikde nedá dočíst, co jsem sám pečlivým, mnohokrát opakovaným vážením a pokusy zjistil. Kolik je vosku v plástu míry 39x30? Myšelno co se dá amatérsky pomocí napařovacího vařáku s lisem získat. Uvedené je dobré si vytisknout a uchovat, skutečně jsou to údaje jinde nepublikované.
Je to asi 150 g, z velmi světlého voští až 155 g vosku. Jestli tedy M vážila například 95 g, pak včely přidaly asi 55, max 60 g vosku. Přidaly tedy asi 60% nového vosku. Větší výtěžnost je ze světlého voští proto, že do méně košilek nasákne méně vosku a tudíž se ho dá vyvářením více získat. Ano, ve výtlačcích i z lisu zbývá dost vosku, ten se ale dá extrahovat jen chemicky, což se v 50 a 60 letech dělalo, výtlačky se zasílaly k průmyslovému zpracování. takto získaný vosk se ale nedal použít u včel, ale pro tehdejší textilní a zbrojní průmysl dostačoval. Některá průmyslová podvětví se bez včelího vosku neobešla.
Plást stejné velikosti z volné stavby dá zase stejně vosku, tedy asi 150 g. Zajímavé je, že je to přibližně stejné i u trubčiny. Avšak té jsem neměl dost na to, aby byly pokusy průkazné, lišit se to bude o pár %, což je v běžné včelařské praxi zanedbatelné.
Ovšem pokud M vážila například 110 g, to je můj nynější drobnovýrobce medníkových M, pak se vytavením vařákem s lisem získá zase 150 g a tady už včely přidaly nového vosku méně.
U výrobce od Plzně, kde bylo M jen 7,5 a tudíž jedna M vážila 133 g, pak se z plástu dá vytavit vařákem s lisem zase jen stejných asi 150, max 155 g vosku.
Když by M vážila 170 g, pak se vytavením získá 170 g, protože včely ve dně buněk ten nadbytečný vosk nechají, vlastní vosk nepřidají žádný a použijí jen vosk z té mezistěny.
Tudíž od dobrého výrobce, který umí (dáno technologií) asi 10,7 M do kila - i u něj se to mírně liší podle várky, je stavění M včelami nejefektivnější.
Samozřejmě se váhy liší u jednotlivých rámkových měr, lze to však přepočítat. Je ale potřeba brát rozměr M a ne rámku!
---------------------
Zajímavost. Neslabší M, jaké jsem kdy viděl a použil (měl jsem je rád, stavěly na nich skvěle) byly M z nově otevřeného Včelpa. My byly hodně průsvitné, skrz M položenou na dlani bylo tu dlaň vidět. M rozměru 37x27 bylo do kila 12,5. Ale Včelpo mělo dvě výrobní linky a s touto prý byly ustavičné problémy. A tak po nasycení trhu mezistěnami linku odstavili. Toto uvádím pro pořádek, aby bylo zřejmé, že moje tvrzení, že se M nedají vyrobit slabší než je u jednoho tuzemského výrobce, není úplně přesné. Jde to, ale výrobci se to nevyplatilo, byla tam prý velká zmetkovost.
Přidám jen, co vlastně byl podnik Včelpo. Ten podivný název není nic jiného než VČELařské POtřeby. Komunisti nedokázali vyrábět dostatek včelařských potřeb a tak Svaz se ze zoufalství rozhodl vybudovat si SVÉPOMOCÍ vlastní zařízení, které mělo vyrábět některé nedostatkové včelařské potřeby, hlavně mezistěny a současně mělo být konkurencí k jedinému českému zpracovateli medu, kterým bylo družstvo Včela Předboj u Prahy (na Slovensku to byl Medos Galanta). Také Včelpo dokázalo vykupovat propolis za tehdy neuvěřitelných 1.000 Kčs za kilo, což by bylo dnes asi 14.000 Kč. A také Včelpo přece jen dostalo část českého medu k českým zákazníkům, jinak se 95% medu vyvezlo Západním nadl… a naše děti tady jedly šmakulády ze SSSR (hlavně dnešní UA). Protože tento podnik někomu konkuroval, musel po vítězství pravdy a lásky = demokracie zmizet. Smysl podniku v tržním mechanizmu stran včelařských potřeb ztratil smysl a bylo potřeba jej transformovat. Tak ho transformovali…
Nedávno jsem uvedl podivnosti socialistického centrálního plánování s drátkem. Včelpo kromě vlastní výroby některých potřeb také koordinovalo výrobu a distribuci. Ukázalo se, že kuřáky nebyly, protože u výrobního podniku je nikdo nepoptával. On by socializmus fungoval, kdyby ovšem na vedoucích místech nebyli pouze lidi vybavení místo sebemenší kvalifikace rudou stranickou knížkou. Mimochodem, po 36 letech budování kapitalizmu jsme se propracovali ke stejnému, že třeba od koho a za kolik kupovat ropu a plyn rozhodují prodavačky mobilů = pletařky svetrů a profesorky s koní lampou a podobní géniové. Maldí jsou šťastní, že nepamatují, že se vlastně k LEPŠÍMU nezměnilo nic…
Navážu tady. Mám nové letošní poznatky. A taky zapomínám, bohužel. Zapomněl jsem, že vloni vyšlo, že je nutné dávat do TL 6 trubčáků, přesněji jeden hotový + 5 SR. Zapomněl jsem loňské zjištění, že moc dělničiny dole umožní přenést dělničí plod dolů a v důsledku toho ulévají VN medem a pak nechtějí do medníku. Tím, že jsou všechny dělničáky v TL prostřídané SR, a ne všechny SR postaví, natož aby do nich daly trubčí plod a tak by pak dělničí plod nebyl kompaktní a proto při 6 trubčákách dole neplodovaly dělničinou.
-------------------
Loňský/letošní pokus s vystrojhením TL už v září:
Tak, aby se zjara vůbec nezvedal VN.
Kolem půlky září 25 byly TL vystrojeny 4 trubčáky - 1 hotový + 3 SR + 6 dělničích s cementovým medem. Zatímco vč, která toto nedostala, mají nyní nedostatek zásob, pokusná vč s TLumičem od září mají zásob dost (až nadbytek).
Vč s vloni vystrojeným TL v září nemají vysoké SR proto, aby musely chovat rubce jen v TL a tudíž aby TL obsadily dříve, než když se TL vystrojí až zjara. To funguje. JENŽE!!!!!
Nechtějí zakládat postavené M a ani nechtějí tak nadšeně, jako jiné roky ani stavět M. Nevím to, ale rozeberu několik vč a předpokládám, že mají už dole nejen trubčinu, ale i dělničí plod. Tím ASI mají dělničího plodu dost a tudíž je nic nenutí chovat dělničí plod ve VN tak, jako v jiných letech. Pokud se toto prokáže, bude nutné se opět vrátit k 6 trubčákům v TL. Tak, jak jsem to psal vloni a pak na to zapomlněl.
-----------------------
Obecně se dá říct, bez jediné výjimky, že kde dostaly TL s 5 rámky medu v polovině září vloni, nyní jsou ta včelstva jednak dobře zásobená, ale hlavně, jsou očividně silnější.
Co je to tu za mravokárný, ultrakorektní nenávistný výkřik anonyma? Právě tihle, schopní udávat, tihle dělají ze života peklo a budí strach se vyjadřovat jasně a pravdivě! Přesně stejný zmetek, jako byli uvědomnělí komunisti, kteří byli také schopní udávat. Za Němců to, podle vyprávění rodičů, nebylo lepší a i ve vyprávění o Švejkovi je jasné, že za Rakouska udávali někteří též. Kde se tihle zmetci pořád berou a proč se jich žádný režim neumí zbavit?!!! Spíš si každý režim, i ten demokratický, své udavače hýčká a pěstuje! Protože je nadšeně využívá.
Všimněme si, že jsou velice často anonymní, vědí, jak ohavné povahy mají a tak se nepřiznají pravým jménem. Lidský odpad!!! A kometa asi mazala, protože tu nic neávistného nevidím - cenzoři jsou podobní, nechápu, jak se k tomu někdo může propůjčit. Bývají to zamindrákovaní, obyčejně osmělí lidé, kteří se cítí ukřivděně odstrčení. Jenže odstrčení jsou pro svojí ohavnou povahu.
------------------------
A k tématu, které ten zmetek zazdil na víc než rok.
Mluví se a píše o pylové monodietě. Moc to v podletí a na podzim ovlivnit nemůžeme, kdy kvete už málo rostlin. Ale tvrdím, že celková imunita a vitalita superorganismu se vyvíjí mnoho měsíců a tak jistě není dobrá nepestrá výživa včelstev ani nyní zjara a v časném létě.
Za sebe mám od dětství v oblibě, asi pro úžasné kvetení, střemchu. Jistě, kvete v době, kdy kvete mnoho rostlin, ale na střemše musí včely něco mít, protože jí neignorují nikdy, i když souběžně kvete hodně jiných rostlin. Střemchu doporučuji vřele. Je to plevel, nenáročný a většinou keř, snáší plostín a nadměrné vlhko. Ovšem střemcha se dá zapěstovat i do malého stromu a pak umí být i velmi zajímavou soliterou. Střemcha, když z ní nechce strom, nevyžaduje žádnou péči ani “údržbu”, prostě kvete sama a mám za to, že její bohaté plody poskytují potravu ptactvu.
Dnes pojednám o drátkování a vylepování mezistěny.
Snažím se o co nejslabší vodorovné loučky a zjistil jsem, že dostatečné jsou obě max 8 mm, pokusně se mi osvědčily i jen 7 mm. Proč? Chci co největší plochu díla a jestli ušetřím 6 mm, pak na 11 rámcích to dělá 66 mm.
To ale není všechno. Včely považují SL za dno a tak nedostavují plásty až ke SL, ale vynechávají tam 18 mm. To nehci, na 11 rámcích toto udělá 11 x 18 = 198 mm + 66 ušetřených na síle vodorovných louček a jsme na 264 mm a to dává, vážení a milí přátelé skoro celý plást míry 39x30!!!!!!
Tím jsem vysvětlil proč to dělám, dále jak.
Tudíž nedrátkuji svisle, protože dlouhé vodorovné loučky tah drátků nevydrtží a velmi by se prohnuly. Tím by se enormně zvětšila VM mezi patry a to by vedlo nevyhnutelně k prostatování vodorovných mezer mezi nástavky a potom by docházelo k drcení včel, protože by ve VM stavěly trubčinu a dávaly by tam med. To metoda Blaník nepřipouští, také kvůli nekladení matek v medníku při absenci mřížky, kterou Blaník nezná.
Svislé loučky jsou kratší a při síle 8 mm a ROZUMNÉM vyšponování drátků se prohnou nepatrně. Svislá VM je 7,5 mm, ale neprostavují jí ani když se místy zvětší na 9-10 mm, ale to se děje jen výjimečně když bylo dřevo řídké a průhybnější, což ale ve chvíli sbíjení rámku nevíme.
-------------------------
Proč se M pro rámek 39x30 vyrábí jen 37 x 27 cm? Počítá se s celkovou tlouškou vodorovných louček 20 mm, původní HL dle ČSN měla 3 mm hlubokou nutu v bříšku, kam se zasunula M a zalila voskem a tak zbylo z výšky 27 dokonce jen 26,7 cm. Dole prostě už z výroby M chybí. To proto, že i když je rámek vydrátkovaný, každá M se po ohřátí včelstvem prověsí a kdyby dole nebyla nechaná vůle, M by se zvlnila až tak moc, že ve "faldech" nemůže být ani plod, ani pyl ani zásoby. Jak to tedy udělat, aby dostavěly plást ke SL a současně se M nezvlnila? Bohužel 5 drátků s tím, že spodní tři jsou dost hahusto. Ale stejně se to někde zvlní a nepřišel jsem na to proč někdy a někde ano a jinde je to dobré, zdeformuje se asi 40% plástů. Nahoře chybějící M nevadí, včely to ve 100% případů přistaví dělničinou!
U nízkých medníkových rámků se snažím o stejně tenké vodorovné loučky a tam M také zatavím tak, že dole leží na SL. Vždy to dostaví a u cca 2.000 rámků jsem měnil SL za širokou 25 mm, protože se dřív tvrdilo, že má být úzká, prý aby včely dostavovaly plásty ke SL. Tak tohle nefunguje a naopak to vede k prostavování vodorovné mezery mezi nástavky!!!!!!! Plásty v mednících se nikdy svisle nevyboulí, daljí to jen vysoké M u míry 30, ale i 24. To znamená, že výška 15 cm (M je nižší) stačí k tomu, aby se M pro takto vysoký plást už nepronášela. Průnos je malý, odhaduji tak 8-10 mm. Tak jsem vymyslel neobvyklé řešení, Jirka P má fotky a prosím, aby je sem dal.
Jen upozorním na něco, co i zkušení nechápou a dělají špatně. Drátek pod horním okrajem mezistěny nesmí být víc jak 8-10 mm lépe tak 3-5 mm. Jak se dá drátek níž a od horního drátku k okraji M je třeba 20 mm (viděl jsem i více), velmi reálně hrozí, že dřív, než včely přistaví M k HL, tak se volná M teplem a vahou včel ohne na některou stranu a tam plást přistaví k vedlejšímu plástu. To je pak takový masakr to rozdělit, že to nikomu neradím ignorovat a skutečně dávat drátky tak, jak píšu výš.
-------------------------
Jak to dělali mí předkové? Máma nedrátkovala. M zalepovala voskem do nuty v HL a dole holt nedostavovaly plásty až ke SL. Včely vždy na bocích plást přidělají k BL jen asi do poloviny nebo 3/5 odzhora a to přidělají až po polovině sezony a tak je nevydrátkovaný plást velmi náchylný na vylomení dokud souše není černá, zpevněná košilkami. Proto máma dávala asi 2/5 odspoda dva hřebíčky 32 mm, které ze dřeva koukaly asi 25 - 27 mm a hřebíčky byly od sebe asi 5 mm tak, aby M byla mezi nimi. M se tam snadno zavedla, hřebíčky musely být natlučené před vlepením M, ta je křehká a nesnesla by to přibíjení hřebíčků, to dá rozum.
Tato boční opora úplně stačila na to, aby se plást nevylomil, samosebou se u 1-2 x zakladené souše musel dávat velký pozor na boční náklon rámku, ale dalo se s tím pracovat a naučit se prostě plásty nikdy neprohlížet ve vodorovné polloze. Jde to, rámky prohlížím ve svislé poloze, i když mám už nejméně 50 let všechny rámky vydrátkované.
Proč předkové nedrátkovali? Mladí neuvěří, nedal se zaboha sehnat včelařský pocínovaný drátek!!! Antikorový se neznal už vůbec.
Tady přidám příhodu, naprosto neuvěřitelnou.
Jednou jsem někdy po 1980 držkoval na zastávce městského busu, že nejde sehnat drátek, bavil jsem se s mámou. Zaslechla to nějaká stará paní a abych k ní přišel domů, že kdysi pracovala brigádně v nějaké vazárně pohřebních věnců a ozdob a tam že se používal tenký drátek a že by se mi možná hodil. Má ho ještě sdtaré zásoby doma už spoustu roků a není jí k ničemu. Byl to on, včelařský drátek, dokonce na něm byla nálepka, že je to drátek včelařský a ne vazačský na pietní ozdoby. Dostal jsem nápad, v tuposti soudruhů, kteří měli vedoucí místa jako trafiky za vlastnictví stranické knížky a nikoli podle schopností, bylo možné VŠECHNO! Tak jsem ve Vlašimi, kde (ani jinde v republice) nikdo neuměl sehnat včelařský drátek, jediná prodejna se včelařskými potřebami byla v Praze v Křemencárně a tam ho věčně neměli. Zásilkové služby nebyly. Tak jsem došel do papírnictví ptát se na drátek na věnce, jak hřbitovní tak i adventní a podobně. Prodavačka ho měla metráky!!!!!!!!!!! Byla nadšená, že si to konečně někdo přišel koupit, že od chvíle, kdy komunální zahradnictví zřídilo vazárnu, už nikdo nic doma nebo v JZD neváže, ale podle plánovaného hospodářství jí každý rok přijde X kilo drátku a není síla vysvětlit okresním velesoudruhům, že ten drátek nikdo nekupuje a že se jí hromadí ve skladě. Smutné na tom je, že věhlasný místní včelř dělal šéfa vazárny a nikomu ani nemuknul. Ještě žije a tak ho nejmenuju.
Tak i takový byl reálný socializmus. Dozvěděl se to Dr. Peroutka, už byl velmi vlivný na Svazu a asi on zařídil, že pak, ke konci socializmu, bylo včelařského drátku dost.
Nechápu čemu nerozumíte a tak znova. Možná v tom plave i někdo jiný. U vás je potíž, že jste nevčelař.
Když se přidává mezistěna, je v nějakém rámku a ten rámek, než je sbitý, je přířez. Jistěže mnozí použijí už použité rámky, když se vyvařila stará souš. Někdo souše vyřezává a rámky nevaří, to je jedno. Vždy je to práce a je jí dost. Kdežto u drápáku je rámek sbitý, mezistěna se tam nedává - je tam přece ta v částečně zničeném plástu. Ovšem děje se čím dál častěji, že mnozí rámky i s voštím vyhodí a vše pořídí nové, peníze nebo rentabilitu nepočítají, mají včely pouze jako hobby.
Takže bral jsem pouze to, že by se nepožily staré rámky a že by se vždy použil nový přířez. A protože je v ČR kolem 650.000 vč, tak když by se místo jedné M a jednoho NOVÉHO přířezu dal drápák, kde je i přířez i M, pak se obojí ušetří. Jeden nesbitý přířez se koupí asi za 10 Kč, nevím, už jsem je několik let nekupoval. Jenže vařením se zachová přířez, je sbitý a zachovají se drátky, ty se jen musí vypnout a pak je vypletený sbitý přířez asi za 25 Kč. To se ušetří a ušetří se dokonce i to vypínání drátku, prostě drápák je hotová souše. Na fotce je jasně vidět, že nahoře je světlejší a dole tmavá. To je tím kolik plodu se v tom vylíhlo. Protože nad plod dávají zásoby a kladou méně krát, je tam souše světlejší. Když Goro tvrdí, jak mu plyl nikdy nezplesniví, pak já připouštím, že je lepší než já, je patrně génius, já to neumím. Mě se každý rok pár takových povede. Ale pravda je, že určitě ne co včelstvo jeden, to je pravda, že jich je méně než je počet včelstev.
Vosk milý AAA počítáme na kg. Jenže M jsou pro různé rámkové míry různě veliké a tudíž různě těžké (a také dle výrobců nestejně tlusté). Proto je pro rámek 39x30 M do kila asi 10,5 a pro míru 39x24 asi 13,5 ks mezistěn. Protože míra 24 v ČR převažuje - asi 80% včelstev, počítal jsem nejběžnější míru.
650 tisíc vč = 650 tisíc kusů M. Ovšem já si potřebuju něco představit a tak musím zvědět, kolik váží 650 tisíc mezistěn a to já umím tak, že 650.000 vydělím počtem M do kila = 13,5 a pak mi vyšlo těch 48.000 kg = 48 tun.
Vč začne zjara stavět tehdy, když se u něj probudí stavební pud. Často se děje, že včely ještě nemají plně aktivizované voskové žlázy, ale už začínají stavět, většinou trubčinu. AAA prostě to je to řemeslo, jste nevčelař a není možné vám tu napsat několikasestránkouvou učebnici. Vymyslel jsem pro lidi jako vy, následující příklad pro pochopení, co je obor zemědělské výroby včelařství.
Je to pořád zemědělství. Jestli je orat a sít učňák, pak chov dobytka je maturita. Ale včelařství jsou dvě vysoké školy!!!
-------------------------
Drásací kartáč musí být tak jak ho vidíte, musí to být letmé z toho důvodu, že se neubírá přesně stejnoměrný úběr, ale tak silný, jak je potřeba. Někdy mají buňky jen potmelené okraje a na tom včely nechtějí pokračovat, obyčejně je to nedostavěná M. Ta se jen “štrejchne”, strhnou se jen ty okraje asi 1-2 mm. Když je to plesnivé, je třeba to odrásat až na dno = na původní mezistěnu. Plást není přesně rovný, je zvlněný a tudíž je nutné to dělat tak, jak to vidíte. Nejhorší je ztuhlý pyl, ten včely nedokážou vyndat, jsou to jakési tvrdé špuntíky. Ty musí pryč úplně a tudíž i stěny buněk. Jenže je to “chlupaté” od zbytků košilek = kokonů. Na jednom plástu je vidět nezkažený pyl, to na něm není vidět, má bílý plesnivý povlak jak ten ztvrdlý. Ale ten kartáč to jen “maže”, nevydrásá to. Ale protože je to měkké, včely si s tím poradí. Netuším, zda to vyhodí nebo snědí, ať si s tím dělají co chtějí.
Podívejte se na fotky v mém článku tady na CHZ jaké mám rámky pro med.
Doufám, že jsem vás uspokojil. Možná byste měl začít uvažovat o vlastním včelaření. Neznám nic lepšího.
----------------------
Pane Goro.
Vy jste opět něco nepochopil. I já bych uměl dávat souš na zakladení. Nemám jich dost, potřebuju ty, co mám, pro oddělky. Kdybyste si pečlivěji přečetl můj článek o obměně vysokého díla u Dadantu, což je celosvětový problém a jen to brání, že Dadant nepřeválcoval Lagstroth a jiné systémy. No a mě jde o maximum kolik postaví A ZAKLADE včelstvo v průměru včelnice za rok. Jasně a polopatě to vysvětluji v mém zatím posledním článku. Obecně se tvrdí, že by se měla obměnit asi třetina vysokého díla, já tvrdím, že raději víc. Tříleté dílo je ohavně černé a hlavně plné patogenů.
Už jsem se o tom vyjádřil mnohokrát. Když je velmi časný oddělek, nekrmím ho vůbec, protože je jarní snůška a pak se takový odd dokáže zazásobit někdy až nadbytečně. Taky postaví hodně M a velmi dobře a jen odd (nebo roj a smetenec), staví VS bez trubčiny a nebo s minimem trubčiny. Mám na to vyvinutý speciální vyztužený rámek bez drátků, jehož obrovskou výhodou je, že se po vyvaření jen nechá uschnout a lze jej ihned použít znova. Jen některý je potřeba odrásat, aby byl vzhledně čistý.
Moje plemenáče ani nemají možnost krmení.
Časné odd sleduji (sleduji, porovnávám a hodnotím i pozdější oddělky), jsou přibližně stejně udělané a tak se brzy projeví jejich životaschopnost a elán, kondice. Zaostávající vyřadím, obyčejně spojením s lepším. Tak se stane, že je květ lip a po nich tady u nás už není nic. Tehdy ale jsou už odd v úlech a krmím je balony a nebo česnovými napaječkami - po troškách s úmyslem podněcování, aby právě kladly co nejdéle co nejvíc. Do zimy z nich jsou někdy skoro včelstva, ovšem zimující bez KK.
Ovšem oproti teoriím tzv vědců ukončí oddělky plodování také na přelomu září - října, jen se mi zdají nějak dynamiččtější, vitálnější, kmeny se “tváří” jakoby unaveně, unyle, nijak. Vždy odd krmím podněcovacím způsobem po malých dávkách s jakousi výčitkou, nebo nervozní nejistotou, že to není dobře - jsem zpitomnělý mejnstrýmovou masírkou. Tak tento pocit už mít po informací od Američana nemusím
Nevím, co jste měl Martine na mysli že abych to rozvedl, nenapadá mě co k tomu víc dodat. Případně se ptejte konkrétně.
JirkaP:Zdravím. Posílám další sérii fotek od Toma. Byl k tomu popisek, ale neumím to z WhatsAppu stáhnout i s popisem, tak to musí Tom případně okomentovat.
Bohužel toto úplně zapadlo, přitom já to považuji za doslova výbušný objev.
Když se za mrazu dělalo ruční “odrápání”, jak to nazvala moje maminka, stěžovala si, že to vezme jenom roj a když se to přidá včelstvu, staví na tom neochotně. Je to zdánlivě jasné, M už byla zeslabená při původním postavení a nyní už musí na celé buňky dát včely všechen vosk, v případně mezistěny použijí asi 40% ze zeslabené M a dodají jen asi 60% vosku svého. Tato čísla se mění podle toho, jak silná byla M, uvedená platí pouze u M vyrobených prastarou meziválečnou technologií lití tekutého vosku mezi běžící válce. Tyto mezistěny jsou křehké, M vyrobené amatéry lisováním zastudena jsou sice elastické, ale nelze je vyrobit tak tenké jako průmyslové. U těchto M, dělaných obyčejně z včelařova vosku, je do kila výrazně méně, než průmyslových. Tohle píšu kvůli komplexnosti informace, ale stěží to zpravidla velmi povrchní řadové včelaře zajímá.
Nicméně. Včera píšu, že letos nestaví M tak, jako jiné roky. Ovšem drápáky druhu jaké jsou na obrázcích, tedy ne jednou a jen po prostředku zakladené mezistěny, ale už vícekrát zakladených souší, letos přijaly a hlavně zakladly mnohem rychleji než M. To je pozoruhodné a pro mě matoucí, s drápákem mají větší potíž, čeho si všimla i moje máma. U vícekrát zakladených souší jde ještě o zbytky košilek, které musí včely okousat a vyhodit. Jen ze dna buňky nedokáží košilku odstranit.
Napadlo mě a dávám ostatním k zamyšlení můj “nápad”, proč drápák přijímají (možná jen letos) ochotněji než mezistěnu. Drápák totiž mnohem víc připomíná jejich pořirozenou obměnu díla, M je pro ně nepřirozená. A také, nikdy není drápák odrásaný po celé ploše, ale jen asi 50-60% plochy plástu, často i mnohem méně. Zbytek mají bez práce hotový a možná proto je to pro ně výhodné.
Mezistěnu vynalezli Češi někdy kolem roku 1845. Není patentovaná, ale ví se jistě, že úplně první mezistěny planety se prodávaly v Příbrami právě v tom roce a od toho roku dále. Potichu, bez reklamy, pompy a věhlasu. Trvalo poměrně dlouho, než se staly masovou záležitostí a tudíž včela zná M maximálně asi necelých 200 let, ale okusuje staré plásty a staví je znova miliony let. Tudíž se mi zazdálo, že je pro ně drápák v časném jaru, v době květu jív, vhodnější než mezistěna a je třeba to příští rok otestovat.
Z mých četných vyjádřěnéí je jasné, že nemám rád ochránce přírody s jejich podporou všeho nenormálního, škodlivého a hlavně jejich prapodivně zvráceným pojetím ekologie. Nijak neutí a nevyzývají ke skutečné recyklaci většiny věcí, naopak, podporují maximálně konzumní fenomén známý pod názvem šrotovné. Drápák, i kdyby spolehlivě a dobře fungoval jen ten první v jívách, tedy jediný na každé včelstvo, tak by se ušetřilo ročně asi 650.000 přířezů. Protože mezistěn na nejpoužívanější míru 24 je do kila (profesionální průmyslové výroby) asi 13 a půl, pak by se ušetřilo ročně 650.000 : 13,5 = 48.000 kg mezistěn, tedy 48 tun!!! Ovšem to by obojí vzalo práci lidem že? A kšefty na dovoz řeziva z Ukrajiny a Ruska že? A nebo huntování našich lesů. Byznys nechce šetrnost, kamionisti také ne a truhlárny také ne, přece hybatelem ekonomiky je výroba, růst a studíž rostoucí spotřeba surovin, i energie = co nejmasivnější KONZUM…
Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče. Ovšem takto už dnešní mladí neuvažují, ekologie a ochrany přírody plné huby, ale tohle akceptovat nechtějí. Nakonec o tom jasně svědčí naprostý nezájem o tuto mojí originální a tak zvanou vědou nepopsanou metodou recyklace a využití starších plástů.
Vodítko který plást, jaká souše ještě stojí za záchranu? To platí nejen o drápáku, ale o jakékoli souši, podle toho je přídím a rozhoduji zda jí ještě použít a nebo už definitivně vyřadit na vyvaření. Na souš se podívám proti slunci nebo světlu a jestli plást prosvítá, je ještě použitelný. Který neprosvítá je jasná známka faktu, že už musí být vyřazen a dát na vyvářku. Podobně rozhoduji který plást ještě odrásat a který už za to nestojí.
A včera jsem posílal Jirkovi fotky dalšího mého vynálezu, se kterým tady už nechci zatěžovat. A v komunikaci SMS jsem mu zapomněl sdělit, že HL lze vyměnit i u pěkné souše a nejen u odrásaného přířezu, kdy se ukáže stav zahnití oušek. Jirka mi sdělil, že preferuje drátkování svislé a já vodorovné a to právě proto, aby šlo vyměnit HL staršího rámku. Jirko, nechám na vás, zda to sem dáte. Je to nejspíš zbytečné, je vidět, že ty nejbáječnější věci zůstávají nepovšimnutě nepochopené.
Metoda Blaník není o oddělcích, nýbrž pouze o produkčních, tedy kmenových včelstvech.
Kdybyste se důkladně obeznámil s mou prací, věděl byste, že za daleko nejlepší považuji právě přezimované oddělky a záložní matky. Možná vás zmátlo, že je nazývám “lazárky”. Tito lazárci dají nikoli absolutně, ale na včelu, nebo kilo včel a nebo na kilo zkrmených zásob a hlavně množství práce potřebné k produkci kila medu, několikanásobně vyšší výkony! Postěžoval jsem si také (opakovaně), že jsem za celý život neuměl dát metodiku chovu slabých vyzimovaných včelstev. Jen připomenu, mělo by to být protikladem k věčně propagovaným silným včelstvům. S těmi jsou jen samé potíže!
Několik let sním vlastní vlhké sny o krmení po troškách i kmenů. Ale je to moc práce a to je ten důvod. Na včelařině mě nejvíc baví právě to piplání slaboučkého čehosi s překvapivým výkonem. Je to ale drahá zábava ve smyslu enormní spotřeby práce se “cmrndáním” krmení po malých dávkách.
Jsou roky rojové a takové, kdy se vč nerojí. Některé roky dychtí mít trubců co nejvíc a co nejdřív, jiný rok, jako letos, s trubčinou moc nepospíchají. U jedněch slabších jsem dnes načapal, že místo SR dostaly odříznutý zásobák, který byl dole asi 6 cm plesnivý. To dělám tehdy, když potřebuju, aby vč mělo zásoby (ale nejde ho o rámek rozšířit kvůli efektů zúžení) a současně mohlo začít stavět. Sice mají TL, nemají v něm zakladenou trubčinu a na tom odříznutém vysokém rámku staví dělničinu!!! Ale M přidané před tento zásobní SR si nevšimly. Ta dělničina je z “nevosku” - hnědé cosi, co kde v úle ukousnou = ještě se jim neaktivizovaly voskové žlázy.
Včely jsou nevyzpytatelné, každý rok trochu jinak a asi proto mě tak baví, že se tam nikdy nic neopakuje stejně, jako kdysi. Pořád umí překvapovat.
A ano, v uplynulých dnech tu hořekuju, jak snůška není, jak večer nevětrají a nevoní a dneska jsem zjistil to samé co vy. M přidanou před pár dny doprostřed hnízda sice zakladly, ale do rohů cpou nový med a víčkují úplně bílými víčky, našel jsem ještě nedovíčkované buňky, právě to tvořily. To není úplně dobře, jakmile nemají plod ve VN k HL, ale mají nad ním věnce medu, pak nechtějí do medníku. Najděte si tady vlákno sběrný medník, nebo tak nějak.
Takže. Letos staví M mizerně, moc se jim nechce. Když jí postaví, nechtějí zakládat. M se zavíčkovaným plodem mám asi u třetiny vč, to stihly před ochlazením. V chladnu nestavěly a nezakládaly a už ukládají med. A ano, snůška zjevně je, ale nějak to je jinak než jiné roky.
-----------------------
Tady si dovolím teorii inspirovanou videem Amerického včelaře, co dal Martin. Opakuji, je to jen DOMNĚNKA, nic netvrdím.
Jestli nejvíc stimuluje co nejřidší nektar (ne ale jako z trnek jen 2% cukru), a letos je enormní sucho, tak je možné, že i nektar stromů je hustší než jiné roky. Pak tolik neodpařují a proto nevětrají a nevoní - voní málo a jen těsně u úlu. Důkaz? Dnešní zjištění, přínos v úlech je a nemalý. A ve všech dnes otevřených úlech, všude stejné, nektaru - řidiny hodně.
Ovšem co tvrdí Američan, že nasává při hustém krmení? Že nestaví tak skvěle jako při řídkém a že ani nijak enormně neplodují - to je ta neochota stavět a zakládat a dokonce jsou “líné” stavět a zakládat i trubčinu. Prostě řidší roztok = nektar provokuje k dynamickému rozvoji a zvýšenému kladení a naopak. Co víc by kdo chtěl vědět?
