Přidával jsem druhé, u dvou vč z dnes stihnutých 10 vč třetí medník. Předešlé 3 dny jsem do včel nemohl a byla to chyba, kydybych v sobotu přidal asi polovině vč medník, byl by dnes plný a nebo skoro plný. Jenže jsem měl program s rodinou a já nevčelařím kvůli včelám, nejsou cílem mého života, ale prostředkem!

Nikde ani náznak rojové nálady a medu nějak během deseti dnů zimy neubylo. Nechápu to, nepamatuju takovýhle rok. Ale rojení se určitě dostaví, hned, jak se vylíhnou včely ze zavíčkovaného plodu, kterého je ve vč většina.

Tomuto člověku nevěřím ani nos mezi očima. Ale mnozí asi naletí.

Tak jsem si zavčelařil, prvně od ochlazení. A čekal mě dokonalý šok!!!!!

Stihl jsem udělat - projít jen 15 vč z 26, která jsou na jednom stan. Jedno vč je vyrojené, netuším kdy. Bylo to spojené vč, od jara bez jiskry, zaostávající. Spojením se poruší nějaká rovnováha a taková vč se skoro vždy chtějí rojit.

Z ostatních, bez výběru, prostě jak jsou v řadě, se ani jediné nechce rojit. Ani nestaví misky!! Med z medníků neubyl, dostavěly nízké M, někde je ale už nestačily zaplnit. Neubylo ani medu z plodišť a nebo ne dost. Med ze 4 vč by se dal vytočit, nízké rámky celých NN jsou až k SL zavíčkované.

NEUVĚŘITELNÉ! Vím jistě, že takovýhle rok nepamatuju.

Jsem velice zvědav na další vývoj. Dnes tu začal rozkvétat hloh, včely obíraly zbytky pampelišek a víc jak polovina pylu byla z nich. Ze řepky byly vidět včely s umouněnými havičkami, ale nenesly z ní pyl. Až to na mě dělalo dojem, že neměly dost zdrojů, ovocným stromům zmrzly květy. Ve stínu tu bylo jen 14 a ve 14:30 skončil intenzivní let i když teplota nepoklesla a vítr nebyl. Netuším co javory, mám ale za to, že zmrzly a proto nebyla snůška nijak vydatná. Sladinu v úlech vidět bylo, netekla ale z plástů.

Dobrá plovina dnes projitých vč je zralá na další medník. Dvě z nich mají 2 N medníky už před ochlazením.

Jak mi píše jeden kolega, nyní by měly naše úly pukat ve švech tím, jak se neupracovaly a tudíž neodešly staré létavky a současně se vylíhla kvanta plodu. Chystám se prvně po těch zimách do včel a jsem na to zvědavý. Onen kolega mi psal, že co otevřel tak tam načerno včel rozhodně není. A tak mě to velmi zajímá, mám za to, že takhle dlouhou pauzu z prudkého ochlazení v době květu ovoc stromoví a řepky jsem za více než 50 let včelaření nezažil.

Jen jsem v těch zimách sem - tam nahlédl pod dekly, zda zdrhly z medníků. Vůbec jich tam neubylo. Dříve jsem opakovaně zjistil, že v kratších ochlazeních při výpadku snůšky, trvajícím několik dní, i týden, vůbec nepřestaly stavět. Také jsem zvědavý, zda se vyplní Gorova prognoza, že kde včelstva ubila vysoká plodiště medem, tam že budou nyní lazaři, protože med omezil plodování.

Kraňka je známá prudkým omezením plodování když nastane nepřiznivé počasí a vypadne jakákoliv snůška. To ale neumí Vlaška, ta ploduje jak blbá a klidně padne hlady. Protože v BF je právě Vlaška, a BF by po ní měla zdědit sklony, jsem zvědavý, zda bude mezi včelstvy s K a BF rozdíl.

Přináším další blud, v tomto případě spíš zamlčení samé podstaty. Upozornil na to kolega Goro a přiznám se, že jsem to sám nevěděl, jak vlastně fungují pylová a tudíž asi i náhražkově bílkovinná těsta. Mám k nim intuitivní odpor jako k nepřirozenostem a taky jsem při zkoušení zjistil, že nemá vliv, zda je těsto bez náhražek nebo pylu a nebo s ním. Až nyní mi to vlastně vysvětlil pan Goro a proto sem kopíruju jeho vysvětlení z jiného vlákna. Je nezbytné si toto dobře zapamatovat abychom neskákali na lep obchodníkům, kteří ve snaze vytahat z kapes méně zkušených peníze vědomně lžou:

no ty pochopíš, že peľ z medocesta sa dostane k mladuškám len v minimálnom objeme, pretože väčšinu peľových zŕn si vychytali v česle “zásobovačky”, ktorých úlohou v úle je rozpúšťať medocesto a nosiť potravu k mladuškám , ktoré sú pri plode, vytvárajú kŕmnu kašičku a kŕmia.. toto ale v žiadnej včelárskej knihe nenapíšu …

Ale život mě naučil, že nemá cenu utajovat ani stěžejní know-how, protože český včelař je v drtivé většině jedinců tak tupý, že stejně setrvá u svých bludů a bude věřit každému hochštaplerovi víc, než někomu, kdo včelařit skutečně umí. Podle sebe soudím tebe a protože ASI v nitru nejsou loidi hodní beránci, ale mají opačné povahy (řečeno VELMI eufemisticky), proto nevěří, když jim někdo něco DÁVÁ ZADARMO! Sami by zadarmo nikomu nic nikdy nedali a tak nevěří a neváží si, když se najde pošetilec, který rozdává moudra zadarmo.

OK, dobře jim tak.

Nemám ve stěnách úlů polystyren (už ne, úly s PS jsem zlikvidoval a už nikdy více!!!!) a tudíž nemám mravence, odtud se chemicky nedají vyhnat a jinak to nejde.

V deklech mám 20mm polystyren. Méně se jim líbí v extrudu, kuličkový “žerou” víc. Pomoc je snadná. Když je jich hodně, dekl dám stranou a postříkám a na úl jde jiný, než ošetřený vyschne a vysmradí. Co ale funguje skoro ba 100% je, měnit pořád dekly a to i když v nich ještě nejsou, už je mají “zmapované” a vyhlídnuté. Jak se do deklu začnou dobývat domácí, co byli v době záměny venku, jiná domácnost je pozabíjí a sama přišla o své zásobovače, protože ti jsou “zachození” jinam, kde je pozabíjeli. Uvedené se týká malých černých a zrzavých.

Co je nutné je, nikdy nijak velké lesní mravence ničím nelákat. Jednou jsem dal na zem pod úly - aby to nezmklo, vyřezanou trubčinu s tím, že si larvy odnosí sýkorky a jiní pěvci. Našli je tam mravenci a když jsem přišel ke včelám, úplně jsem se lekl nekonečného zástupu pochodujících trubčích “červů”. Mravenci, co je nesli, nebyli hned vidět. Jak se naučili k úlům chodit, našli v nástavcích uskladněné zásobáky a ihned měli mejdán a v krátké době z nich zásoby vynosili. Zrušil jsem všechno, co by je mohlo zajímat a už se neukázali, stalo se před asi třemi-čtyřmi lety. Mraveniště mají asi 8 metrů od úlů a kromě mé chyby s trubčinou si mých včel nevšímají, ani o nich nevím. Jen vidím, jak je mraveniště každý rok větší.

Jenže pozor! Mravenců jsou stovky druhů i lesních velkých je hodně druhů a někteří jsou asi agresivnější a ne tak hodní, jako jsou ti moji. Četl jsem jak číhají na letákách a chytají včely. Sám jsem to ale v životě neviděl.

Taky údajně funguje postavit každou nohu podstavce do plechovky s vyjetým olejem. Jenže nad tím musí být na noze navlečená větší plechovka tak, aby do olejové nepršelo. To snad funguje dokonale. Dá se to snad koupit, je to ale velmi drahé. Naštěstí jsem to nikdy nepotřeboval.

Některá včelstva likvidovala plod a to ne jen larvy otevřené, ale i bílé zavíčkované larvy - kukly. Byly to očividně velké a tedy trubčí kukly a tudíž letos nastalo přesně to, co jsem predikoval při teoretickém zdůvodnění TLumiče. Kdo v této době měl pod dělničím plodem také dělničí a trubčí plod má dle nesmyslu LBV mezi plásty s plodem dělničím, ten přišel o část dole zastuzelého dělničího plodu. My s Blaníky a TLumiči jsme u některých vč přišli jen o trubce. Kdo má divočinu v celém úle a trubčinu všude, patrně katastrofální ochlazení u něj odnesla i část dělničiny. Ovšem průsvitně bílé kukly, které včely vysají, podobné jemnému pápěří, většina včelařů přehlédne. Většinu průsvitných ultralehkých kukel včely odnesou a upustí až dál od úlu a na letácích jich je nepatrné množství a proto méně zkušení vůbec nevědí, že jejich vč likvidovala nějaký plod.

Zde je nutné připomenout mojí teorii o tom, že trubčí plod je také plod a svým metabolizmem vyrábí teplo a jestli je jediným přívodem vzduchu do úlu česno, pak všechen přicházející vzduch musí projít (jako radiátorem, který vzduch předehřívá) zónou s trubčím plodem, která je DOLE V TLUMIČI! Když pak nastane ochlazení a včely se musí stáhnout do vyšších partií úlu a musí dolní partie plodu obětovat, pak obětují jen postradatelné trubce. Jako bych to tušil, od letoška dělám pokus u asi poloviny včelstev, kde jsem už před ochlazením zrušil vysoké SR a přiměl tak včelstva chovat trubce pouze dole pod dělničím plodem. Podám zprávu zda bude na mých vč, kde jsem nové opatření udělal, něco patrného. Původní teorie Blaník předpokládala odstranit vysoké SR až v poslední dekádě května.

Připomínám, že kdo má “chov” trubců jen dole pod dělničím plodem, nemůže v průběhu celého roku ve svých vč objevit žádné a nebo jen jednotky kusů VD. A je úplně jedno, zda VD úhyny způsobuje nebo ne, určitě jeho přítomnost a zhoubné “obtěžování” včelstva oslabuje a tím jsou náchylnější k CCD a i jiným nemocem. Navíc VD roznáší viry podobně, jako klíště boreliozu a tak je vždy lepší taková provozní metoda, v důsledku které ve vč roztoči nejsou a nebo jen jednotky kusů.

Jediná včela v civilizovaných národech nežere, ale jí. Její potrava není žrádlo, ale jídlo. Taky včela nemůže chcípnout ani zdechnout, může jedině uhynout nebo umřít. A tak dále. Civilizovaný člověk se jen o člověku a jen o včele vyjadřuje jak tvrdím. Tím slušný a civilizovaný člověk vyjadřuje úctu k tvorovi = včele, bez něhož by nepřežil.

Na druhou stranu, jestli někdo o čoklovi nebo kočce řekne, že jí a ne že žere a že potrava pro něj je jídlo a ne žrádlo nebo krmení, pak nemá v pořádku hodnotový systém svého světa a nemá zdravý vztah k lidem a místo pěstování (snahy) vztahů s lidmi si pořizuje čokly a jiné tzv “mazlíčky”. Zrovna tak žádné jiné zvíře (a včela podle mě není zvíře) neumírá, ale zdechne nebo chcípne. 

Tím, jak se dotyčný vyjadřuje o včele a o zvířatech v kontrastu k vyjadřování o lidech, chytřejším prozrazuje svůj vztah ke světu kolem sebe a k lidem.

Konkrétně vy, jak se domnívám, nejste včelařka a tudíž nevíte to, co vysvětluju a tak je vám odpuštěno. Horší to je s mnohými mladšími, kteří tohle vědí (nebo by vědět měli), ale ignorují.

A k vaší otázce. Ano, proto včely hromadí zásoby a často, právě včely jsou tím známé, hromadí mnohem víc, než okamžitě spotřebují (nejsou jedno lidské etnikum označované jako “nepřizpůsobiví” = je hrozné, že už zase nesmíme mluvit (a psát) jak se věci mají, ale jen naznačovat). A to právě proto, aby překlenuly takovýto rozmar počasí.

Slyšel jsem o pánovi někde z Polabí - nížina a tepleji než u nás. Vytočil těsně před ochlazením, ale že prý je med řídký (vlhký). Má, jak jinak 24. Nenažraně to vytočil a nebylo to nejspíš úplně zavíčkované - soudím tak podle toho, že vytočil řídký med s vysokou vlhkostí. Doufám, že teď krmí. Med se mu nejspíš zkazí a snad ho to poučí. Mimochodem vysoký manažer s pohádkovým platem. Jen tak naokraj, co vede některé lidi k takovým pošetilostem?

Všechno zlé je vždycky taky pro něco dobré, říkávali předkové.

Jezevci stříkají řepku v plném květu hlava nehlava a včely na ní nejsou kvůli jinak málem katastrofální zimě.

Jinak tady u nás a asi i jinde, je patrně po jablkách, květy nemohly nezmrznout. Zmrzlo a černá sotva rašící listí na mnoha dřevinách. To snad rostliny nahradí ze spících pupenů. Včely včera u mě hledaly mokro pod spadaným starým listím v lese, nálet byl masivní, nejméně 5-6 včel na m2. Navrchu oschlé listí bylo po odhrnutí zjevně hodně mokré. Na louce hledaly vodu taky, ale mnohem méně, tak jedna včela na 2 m2. Zajímavé, blíž než listí v lese mají přímo před česny mokrou loučku a 15 metrů od česen (jenže louka i potok je asi o 4 m níž) potůček. V listí patrně hledaly výluh a tedy asi třísloviny, jinak mě nenapadá důvod. Nikdy jsem toto nepozoroval.

Přidám ještě jinou zajímavost. Hospody od raného novověku až snad do konce 18 století a možná déle povinně odevzdávaly popel (ze dřeva, uhlím se netopilo) do flusáren, kde se vyráběl flus prostým vyluhováním popela vodou a zahuštěním výluhu. Na zmíněné mokré loučce jsem před pár lety dělal v zimě “pořádek”, klučil džungli a klest spálil. Vznikla velká hromádka popela. Včely celý rok braly vodu z toho popela, který nasáknul vodou zespoda a vodu z močálu téměř úplně ignorovaly. 

Neumím najít co to flus vlastně je, myslel jsem, že louh, ale asi úplně ne když to potřebovaly sklárny, což jsem netušil. Vím jen, že se to povinně odevzdávalo a dodnes existují domy s dnes nehezkým názvem flusárna (třeba v Benešově) a lidi dnes už zvětšiny netuší, co to flus vlastně byl a že flusárny byly budovy s “chemickou” manufakturou a ne zaplivané špeluňky. Asi je to německé slovo.

https://plzen.rozhlas.cz/flus-potas-nebo-salajka-s-tim-souvisela-i-byvala-sklarska-hut-na-rozmitalsku-8463888

Ale jako celkem často (ne-li pokaždé) jsem se od postřiků řepky dostal někam úplně jinam. Třeba to někho zajímá a když ne, snad mi odpustí.

To, co soudíte zní na první pohled rozumně. Uvidíme až včely rozebere až chladno skončí. Pak by mělo být jeho včelstvo doslova zubožené, téměř bez plodu, těžce zaostalé, které by už do konce sezony nemělo zpoždění v kontinualitě vydatného plodování dohnat. Já si to, co vy, nemyslím a opakuju, uvidíme ano?

Na druhou stranu je na váze typická Kraňka (kromě kmene Singer a asi i některých dalších), která ihned reaguje na omezení snůšky omezením plodování a plodují jen neušlechtilé včelí kmeny. Stejně jako u lidí, když nemám co do huby, nedělám si děti a nejím bifteky a kaviár!

Nový poznatek od Petra. Včely skoro nelétají, jen sporadicky a zdánlivě nic nenesou. Přesto je úbytek na váze jen 15 deka denně!!!!

Tvrdí se, že v těchto ochlazeních mizí rychle zásoby. Proč by měly mizet? Včely mění váhu pylu a medu na “maso”, pak mizí jen tolik, co je k té přeměně potřebná energie. A pak také to, co spotřebují na výrobu tepla. Prudce se ochladilo a stejně je spotřeba malá? Jak to? Taky ti, co větrají očky, sejty a paroprodyšnými stropy odvětrávají vodu, což se u Blaníku neděje a tudíž je úbytek váhy nepatrný. Uvidíme co bude dál.

Nevím. Napadá mě, že kdo má očka a sejta, i když zakrytá, stejně těsní mizerně a kdo k tomu má ještě veliká česna, odvětrá si teplo ven z úlu a včely pak musí horečně “topit” a pak padne mnoho “paliva”. A je tu ještě jedna věc, většinou včelařů nepochopená a nedoceněná. Nyní jsou stropní igelity plné krůpějí vody a tak včely nemusí ven pro vodu. Tudíž v ledovém vichru nemizí létavky a tak váha včelstev moc neubývá ani úbytkem včel.

Petr v obavě, že by mohly plesnivet rámky v medníku - vč na váze je v tenkostěnném úle smrk 20 mm, má jeden medník 39x15, plodiště 39x30x11 a celé to stojí na TL 39x15x10 (do medníku i TL se dávají rámky dál od sebe a o jeden méně). Petr tedy vytáhl zadní rámek v medníku a plesnivý není.  Je v něm nezavíčkovaná sladina. Při náklonu ani při trhnutí to neteče, není to tedy kondenzovanou vodou nacucaný nezavíčkovaný med.

Napadá někoho jné vysvětlení té záhady, že v Blaníku nemizí zásoby? 

Zopakuju: 

od pondělního ochlazení do dneška je průměrný úbytek průměrného včelstva v Blaníku 150 gramů/den.

U mých včel bylo dnes 10, ale tak silný SZ vítr, že téměř nelétaly. Stejně tak u Petra, i když je o 60 metrů níž a je už navíc mimo Českou Sibiř. Ani jeho včely téměř nelétaly, spíš vůbec jak říkal. Přesto byl úbytek na váze jen 25 deka a to bychom oba čekali úbytek větší. To by potom byla za předpokládaných 10 dní zimy ztráta nového medu asi jen kolem tří kil a to by bylo skvělé. Ale právě jsem se dopustil “měření před vátím” i když v opačném smyslu.

Dovolím si v tom pokračovat (ryzí teorie). Přednedávnem jsem tu řešil, že některá vč doslova ulila VN medem a omezila sama sebe v plodování. Pokud by nyní v těch deseti chladných dnech včelstva spotřebovala hlavně med z plodiskových VN, vlastně by to bylo dobře. Nebo se pletu pane Goro? Sám si neumím přesně tuto situaci z minula vybavit.

Už jsem to Martinovi a ostatním vysvětloval několikrát, taky dokonce s odkazem na zkušenosti předků. Ti měli za to, že včelstvo má v roce jen jednu “sílu” a když jí vydá v první = květové snůšce, obyčejně v dalších snůškách neexceluje a je v lepším případě na průměru. A naopak vč “zaostávající” se vyznamenají ve snůšce další, které předkové říkali hlavní snůška. 

Mám dvě stan. Hlavní s 26 vč a druhé v hektaru červených dubů, tam je vše o pár dní pozadu. Dneska jsem zvládl projít všechna vč a všem jsem dal nevytočený loňský med po asi 3-5 kg v plástech (nízkých). Na “dubovém” stanovišti neměly poslední 4 odd 24 ještě medníky. Bylo až dojemné jak zesílily a jak jsem přišel přesně v pravou chvíli. 

Tady vysvětlím začátečníkům co je třeba dělat v kontextu všeho, co tady píšu. Například chlebkvásek, brigáda, posilování imunity.

Všude je několik postavených M, ne všude je ta poslední zakladená. Často se děje, že M postaví, ale místo zakladení jí zanesou medem. Vše co následuje má jediný předpoklad: NESMÍ SE PŘENDAT MATKA!!!

Mezistěny, kor ty se zásobami, je nutné handlovat mezi vč. Zamedovanou M dávám doprostřed hnízda vedlejšího vč. V 95% případů bude zítra “vyklizená” a hlavně zakladená (nově na ní podle kolegy Gora počochním rozpěrákem zavíčkovaný med a pak tam nastane fakt velkej mejdan). Přendavám to se včelami. Otevřu 2-3 vč, když je silná jarní snůška, nic se neděje, staré brécy jsou za snůškou a co je doma je neskutečně hodné. (dokonce jsem dneska našel od čtvrtka nepřikrytý štos medových nástavků s loňským nevytočeným medem a včely to nenašly)

Jestli v některém vč vidím, že je tam hlavně zavíčplod a málo otevřeného, je jasné, že tady nastane těžký problém hned jak se to vylíhne. A naopak kde je většina otevřeného, tam se přidá rámek zavřeného a otevřený přidá “přebujelým”.

A letos prvně jsem u většiny vč zlikvidoval vysoké SR a vč už mohou chovat rubce jen v TLumičích. Dám sem vědět jak to dopadne. Vysoké SR s trubčinou jsem ponechal jen u vynikajících včelstev, průměrným a horším se snažím trubce omezovat. Vysoký SR plný zpola zavíčkované trubčiny inseminky BF jsem dal vylíhnout do obyčejného včelstva, jejich trubčinu jsem zlikvidoval. Požadované vlastnosti se upevní trubci mnohem více než matkou.

Právě jsem, jen jakoby mimochodem, uvedl finty, které dělám. Jediné, co je nutné aby si každý uvědomil, že jakmile bude handlovat cokoli, je to PODNĚCOVÁNÍ!!!!!! A ne každý pak dokáže zvládnout maximálně vyrajcovaná včelstva.

Ano. Pak jsem přemýšlel o tom, co jsem dal sem na forum a i když jsem to tak nemyslel, podvědomně jsem ihned začal svádět SVŮJ neúspěch na jezedáky. Pro mladší - za komunismu byly dva typy socialistických zemědělských podniků - Státní statky a Jednotná Zemědělská Družstva = JZD a Češi (někteří, já třeba) říkají dneska jezedák nebo jezevec všem zemědělcům, jako obecný hovorový název pro zemědělce.

Trefil jste to přesně pane kolego, postřiky včelám určitě na vitalitě nepřidají, ale i to je umění dokázat včely ve změněných podmínkách - vysoké efektivity evropského civilizovaného zemědělství - udržet nejen na živu, ale při vysoké užitkovosti.

Volal mi právě Petr, že objevil u 2 vč ze třinácti to co já. Já to našel u 4 z 26, což je přesně stejné % a uvidím na dalším stanovišti dnes odpoledne. Na druhou stranu jsem si tak rozmazleně zvyknul, že nemám problém, že mě zaskočilo, když si včely dovolily chovat se jinak, než  jak by (jak by řekla moje máma) milostpánovi vonělo víc.

Ano, ke včelám je třeba přistupovat s větší pokorou.

Ihned jsem napsal Petrovi SMS s vaší radou rozškrábat ty zásoby. Já zpřeházel mezi včelstvy plodové rámky, ale bohužel mě nenapadla vaše rada. Bylo to pracné a s poškrábáním skoro jisté, že to odstraní a rozpodují se víc. Já tu pracnost toleroval kvůli efektu chebového kvásku, nikdy není na škodu handlovat plod i se včelami, je to pořád méně práce než brigáda, jak se brigáda dělat má. Navíc nyní, když je snůška, je brigáda nemožná, při oklepnutí rámku z něj vylítne i sladina. Loupež ve snůšce sice nenastane, ale je to nepěkné (nedošlo mi to a udělal jsem to). Včely se navzájem olízaly a nastěhovaly do posilovaného včelstva (možná byly pro domácí atraktivnější), to ano, ale prostě to když je snůška neradím.

A handlování, tedy popsané výměny plodu a mladušek určitě vč nevadí a naopak s největší pravděpodobností zvyšují vitalitu a odolnost včelstev. Také je to velmi silný PODNĚCOVACÍ stimul a na to je třeba nezapomínat.

Taky by bylo potřeba aby vaše poznatky ze srovnání dřeváků s plasťáky nezapadlo, je to velmi zajímavé.

Dávám sem dopis, který jsem obdržel a v adresáři je asi 100 dalších adres (stejný adresář jako při rozesílání zemědělských podniků o tom, že budou stříkat) To vše mažu a smažu i jméno pána, co mi to poslal. Odkazy, které tam dal jsem neotevíral, nemám čas a hlavně sílu (chuť) číst stohy mě nesrozumitelných canců (které stejně nic nevyřeší). Nad obsahem dopisu jsem nijak hluboce nepřemýšlel, mám za to, že jsme stejně bezmocní a tudíž že se stejně stane to, co majitelé zeměkoule budou chtít.

Vážení kolegové včelaři, dovoluji si vám sepsat souhrn mých poznatků o insekticidu Sivanto, který je dnes aplikován na pole kolem našich včelstev. Jedna z účinných látek je flupyradifuron - nový insekticid, poprvé schválený jako účinná látka pro použití v přípravcích na ochranu rostlin prováděcím nařízením Komise EU v roce 2015. V posledních letech přibývá důkazů, že pesticidy mohou být jednou z příčin celosvětového úbytku včel i dalších opylovačů, což vedlo k opakovaným žádostem o jejich zvýšenou kontrolu v regulačních hodnoceních. Flupyradifurone má podle mnoha nových studií smrtelné a subletální účinky na včely medonosné. Snižuje přežití včel a spotřebu potravy hlavně po delší dobu (tj. po 20 dnech) a krátkodobě zvyšuje abnormální chování včel, jako schopnost orientace a návratu do úlu. Způsobuje zhoršené přežití a chování včel při dávkách až 101krát nižších než ty, které uvádí dosud platné hodnocení riziks . V roce 2020 francouzské a nizozemské orgány požádaly Komisi EU, aby zakázala prodej a používání flupyradifuronu s ohledem na možné obavy, že tyto látky mohou představovat vysoké riziko pro životní prostředí. Francouzské orgány zahrnuly do svého oznámení vědecké důkazy na podporu této žádosti, včetně odkazů na publikované recenzované studie. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) roku 2022 tuto žádost posoudil a zamítnul, a to na základě stále platné, avšak zastaralé metodologie vyhodnocení rizik pro včely z roku 2002, která bere v úvahu pouze akutní efekty insekticidů na úmrtnost včely medonosné v laboratoři, a nezahrnuje tak dlouhodobější vlivy na úmrtnost, plodnost a chování včel ani ostatních opylovačů v realistických podmínkách. Letos v únoru však EFSA zveřejnil revidované směrnice k hodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin pro včely a nyní se čeká na jejich schválení Evropskou komisí a členskými státy EU. Po jejich schválení bude EFSA snad konečně schopna lépe vyhodnotit negativní dopady tohoto insekticidu a bude tak doufám již brzy zakázán. Ač to nyní našim včelám moc nepomůže, doufám, že jsou pro vás alespoň tyto informace užitečné. Případné zvýšené úhyny včelstev bychom měli dle platné legislativy nahlásit na Krajskou veterinární správu. Níže přikládám zdroje, ze kterých jsem čerpal. S pozdravem a přáním krásného dne Fxxxxxxxxxxxxx Zdroje: Články: 

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/vcely-a-jejich-ochrana-pred-pesticidy/ https://wave.rozhlas.cz/i-jedna-davka-pesticidu-muze-ovlivnit-nekolik-generaci-vcel-tvrdi-studie-8629383 https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/moderni-pesticidy-poskozuji-mozek-vcel-ty-neudrzi-smer-letu-17543 Studie: https://www.nature.com/articles/s42003-021-02336-2 https://www.nature.com/articles/s41598-023-48818-7 https://www.nature.com/articles/s41598-022-22239-4 https://www.nature.com/articles/s41598-023-46135-7 https://www.sciencedaily.com/releases/2022/10/221025090442.htm EFSA: https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2022.7030 https://www.efsa.europa.eu/en/topics/topic/pesticides-and-bees-guidance-review

Tak mám špatnou zprávu o mém včelaření. K zeslábnutí několika vč došlo až nyní, zjistil jsem to na jednom stan s 26 vč včera. 2 slabé “záložní matky” nemají ještě medník. Ovšem u 4 loňských oddělků, které před týdnem pukaly vešvech, vše to jsou třicítky, ubylo včel. Nastal efekt rámku vyššího než 30 cm a mě se to na třicítce stalo asi prvně, kvůli tomu jsem zrušil Sedláčkovu míru vysokou 34,7 cm. Včelstva nacpala med na vysoké rámky, už ho víčkují a plodují na třetině rámků dole a ani ne na všech. Letošní postavené M - 1-2 ze 4-5 zanesly medem. Medníky úplně ignorovaly, u dvojich tam nebyla včela, u dalších dvojich obsedla jednu nebo dvě souše a stejně velmi nařídko. Co je podivné je, že se vůbec nechtějí rojit, samy sebe omezily a nestaví ani misky a to snad v tuto dobu nepamatuju. Misky nestaví ani kmenová včelstva. I trubčiny je na vysokých SR málo, z asi tak 20% letos stavěly dělničinu a i jí tam zakládaly. To taky nepamatuju.

Jednu matku jsem usmrtil. Nezbylo, než její plodrámky rozdělit jiným. Včelami jsem posílil (brigádou) jiné slabší vč. Ze 4 takto slabých vyšlo 12 vysokých rámků bez plodu a z deseti je nad jedním vč nad mřížkou medník. Zbylá vč dostala souše na zakladení, otevřený plod tam byl na 1-2 rámcích. Nazval bych to kolapsem, jak by to pokračovalo nevím. A zda moje opatření pomůže taky netuším, nemám s tímto žádnou zkušenost. Mám jen kalkul, který nevím zda vyjde, že včelstva prohandlování plodu a včel nějak vybudí k vyšší aktivitě a přidání plodu ze zrušeného vč navýší počty včel ve zbylých natolik, aby se vrátila na původní sílu.

Kolega s Blaníkem dává třetině druhé medníky a v době špendlíků si stěžoval na rapidní zeslábnutí včelstev. Já vč na druhý medník mám ze zmíněných 26 pouze dvě a i tam jsem ještě počkal. Druhé stanoviště se 14 vč je celkově asi o 4-5 dní opožděné, co mě čeká tam se dozvím o víkendu.

Ze všeho, co tu píšu, by se mohlo zdát, že mě jde vše samo a vše mám skvělé a naprosto bez problémů. Tak to je velký omyl. A proto když někdo méně zkušený dopadne některý rok hůř a nebo špatně, měl by si uvědomit, že i dílčí neúspěch ke včelařině patří.

Horší (zatím) je, že vůbec netuším, kde jsem udělal a jakou chybu. Nejsem soudruh a už vůbec ne z NDR a přesto chyby dělat umím.

A i kdyby se později ukázalo, že to byl vliv vnější, mě po tolika letech včelaření by překvapit nemělo vůbec nic! A tudíž je tou chybou to, že jsem neuměl rozpoznat zádrhel. Nevím, jak zjištěný zádrhel řešit, ale já žádný nerozpoznal.

Přece jen se vracím abych něco připsal. Dostal jsem před asi dvěma týdny “podivný” dopis od mě neznámého, ale také Podblanického včelaře o tom, jak majitelé agrochemie zuřivě brání prostřednictvím EU a našich orgánů záíkazu nějakých postřiků a prolobovávají si už několik let odklad zákazu. Nerozumím tomu, nevím zda je to nějaká konspirace či provokace a nereagoval jsem. A dnes by si měl každý uvědomit komu v naší zemi patří 80% agrochemnie a kdo má tudíž max zájem ty sra.ky po polích stříkat co nejvíc. Ale ač cizák, má nejvyšší preference a zse bude zvolený…

A ABY BYLO ÚPLNĚ JASNO, najděte si tady můj článek o neonikotinoidech a o tom, jak a s jak dlouhým “odkladem” zhoubně působí na včely. V jiném vláknu sem dám ten dopis, kterému, přiznám se, ne úplně rozumím.

Ano, až když to čtu, že je to v knize Veselého (neznám jí) si vybavuju, že jsem toto varování nedávno někde četl. Tedy, že pak konzumují pyl nebo bílkovinové náhražky staré včely se všemi důsledky. Mám patrně nějaký dar, intuici, i když něco nevím jak funguje, nedělat blbosti. Ale sám jsem na to nepřišel, nebo ne úplně sám. Můj táta měl životní heslo: “Jsi-li informován, jsi ozbrojen”. 

Pamatuju si v osmdesátkách, kdy řádila nosema apis a my se zhoubnou metodikou převěšování plodu, mřížky a omezování matek blbnuli s jarním podněcováním, kterým jsme se snažili vybudit včelstva k rychlejšímu jarnímu rozvoji a v důsledku více květového medu. Podmínkou bylo, na náhražkové těsto sehnat odtučnělé sušené mléko. To bylo nemožné, kdo neměl známé nesehnal. Jeden starší kolega uměl sehnat všechno a sobě a pár kámošům ho zajistil. Mysleli jsme si všichni, jak budou ve výhodě a jak skvělá budou mít, proti nám ostatním, svá včelstva. Nebylo tomu tak, sám po několika letech usoudil a přiznal, že je to stejné a že má podezření, že horší, než kdyby náhražky nedával. Podobně jeho kámošové, že už to nechtějí vidět. A tehdy někdo přede mnou řekl, že jestli to naopak není tak, že ty kraviny v tom těstě včelám nakonec vadí a nezatěžují je tím, že to z toho musí odfiltrovat. Tohle jsem si zapamatoval dokonale!

Ano, šlo by to. Celé roky studuju (furt dokola jak magor) staré Překlady a další. A až po dnešku mi dává smysl něco, co nyní popíšu, co jsem kdysi (a teď nedávno znova) vyčetl.

V padesátkách píše (nevím kde a nemám sílu to hledat) nějaký nacista nebo Rakušan, jak v lednu chodí trhat jehnědy lísek, doma v teple se otevřou, na řešetu z nich vypráší pyl a tvrdí, že hodně, a míchá to medocukrového těsta. A já do dneška myslel, že je magor. Zaprvé je to větrosnubka a pyl je neskutečně jalový. Včely ho sbírají jen proto, že v té době jiný není. No a byl jsem skálopevně přesvědčený, že nezkysaný pyl je neúčinný. No a podle Gorova tvrzení, a jak se tu dočítám i podle Brennera, to taková blbost není.

Ale. Stejně jsem přesvědčený, že je potřeba se o včely postarat tak, aby nestrádaly nikdy během roku a v podletí tuplem a tyhle věci pak není potřeba nikdy nijak řešit. Dobře živené včely bez stresů a žijící v pohodě si vytvoří tukobílkovinná tělíska a i kdyby zjara v úle nebyla jediná buňka pylu, stejně vychovají novou generaci včel. Polopatičtěji. Je nezbytné nebrat včelstvům úplně všechen med. To je celéa o víc se starat netřeba. Předkové na to měli pořekadlo: “Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Pro mladé, co už znají jen počítače, tak díže (malá díže = dížka), byla nádoba, do které se od krav nadojovalo mléko.

https://encyklopedie.ckrumlov.cz/img.php?img=3152&LANG=cz

A když to mělo oválný půdorys a dvě “ucha”, tedy prodloužená prkýnka s dírami, byla to štoudev.

Tolik roků včelařím a toto jsem nevěděl. Děkuju za vysvětlení a omlouvám se za svůj omyl. Brennerovu knihu mám doma, tohle mě asi nezajímalo, tak jsem to dokonale zapomněl.

Mátlo mě právě to, že pro člověka je rouskový pyl k ničemu kvůli obalům pylových zrn a že prasknou v zažívacím traktu včel bez zkysání jsem netušil.

Názorný příklad toho, že nikdo není dost moudrý a je nutné se učit celý život.