Příspěvky uživatele

Zbytečné komplikace, vůbec nerozumím oč vám jde.

Žádný med nenazývám blátem a je hloupé se vzdávat medu, velmi často se stává, přesněji stávalo, když ještě nehořela planeta a nebylo oteplování, že jiný než jarní = řepkový med nebyl. Já jsem v tomto velmi pokorný.

Neosvědčily se mi dva odd v jednom VN rozdělené přepážkou, lepší je nějak plemenáč, zdá se mi. Prostě dva v jednom VN je pro mě komplikace, ale budiž. Jak to dělám já zopakuji nejméně podesáté: 

Žádné nesmysly s nějakým posilováním oddělků nedělám, opakuji, to jsou nesmysly, dělám pořádný oddělek hned na první dobrou. A vyplyne proč je lepší plemenáč. 

Prostě udělám odd tak, že vyberu, když je před květem řepky a nebo v v jejím květu, jeden rámek s líhnoucím plodem a musí na něm být také vajíčka. Pokud takový  rámek ve vč není, musí být dva. Na jednom se musí líhnout včely a zbytek plodu s tmavými víčky a na jiném vajíčka a nejmladší larvičky (když není obojí na jediném rámku). Ovšem skoro vždy je obojí na jednom, rámku. Tento rámek nebo oba rámky jsou se včelami, co na nich zrovna jsou BEZ MATKY. Do plemenáče nebo děleného VN přijde ještě souše s ai 1,5-2 dl vody a je dobré, když je na souši nahoře věnec zásob. Voda, čistá a studená se na souši naleje ve vodorovné poloze a silným bočním poklepem na rámek ve vodorovné poloze voda zapadne do buněk, přebytečná vody steče z rámku když se dá do normální polohy. 

Ovšem souši s vodou mám zatím stranou. Do odd přijde zásobák, je to třeba příležitost “zbavit” se v kmenovém krycího rámku a dát do kmenového nový pěkný krycí a udělat místo pro pyl, kterého je v kmenových v té době nadbytek. Na krycím jsou také vždy zásoby. Jinak se oddělku dá jako první od česna slušná zásobní souš. Pak plodový. Plemenáče mám na 4-7 rámků. V nejmenším čtyřrámkovém jsou tedy dvě pozice volné. Do tohoto prostoru sklepnu včely bez matky, pořád ze stejného vč, u odd z jednoho rámku s líhnoucím a otevřeným plodem. A to v případě, že odd vezu na  jiné stan asi nejméně 1,5 km, dle terénu raději 2 km. Kde je větší plemenáč na víc rámků, je za posledním rámkem buchta a nenechám volný prostor.

Pokud musí odd zůstat na stejném místě, sklepnu do něj včely ze dvou plodových rámků, vždy bez matky. Tady se vrátí víc létavek a proto se přidají včely ze dvou rámků. Prostor se doplní rámkem pro VS nebo M a nakonec přijde předem připravená souše s vodou. Polopatě. K odd z jednoho nebo dvou plodrámků se přidají včely z jednoho plodrámku když se odveze, ze dvou když zůstává na stan. Samosebou mám na mysli nahusto obsednuté rámky: Avšak většina “moderních” včelařů má vč podtržená, kde po plodových rámcůch bloudí pár včel a tam pak přidat včely z jediného nebo dvou rámků rozhodně nestačí!!! Tihle umělci proto vynašli tzv sběrný oddělek. 

Plemenáč je zatím zavřený. Z jiného vč udělám stejně další odd a kvůli práci a manipulaci se mi jeví jako lepší jednotlivé plemenáče, než dělený VN. Po nějaké době, pracuji před večerem (ale není to nutné, je snůška a nic nehrozí), oddělky dám na kozy a o čelní stěny a česna opřu klacky kopřiv, nebo jiných bylin tak, aby byly lístky asi 1-4 cm před česnem a včely nemohly bez naražení na překážku vyrazit ráno za snůškou. Ranní létavky narazí na bariéru, otočí se, poletují před česnem hlavou k úlu, asi žasnou, co se jim to ocitlo před česnem. Asi myslí, že se strom v noci vyvrátil a je jinde a tak si vrývají do paměti novou polohu úlu. A vůbec nevadí, když je plemenáč půl metru vedle původního úlu. O nic víc se není třeba starat. Kopřivy zvadnou a do večera se skácí a nebo lístky zvadnou a připaží a už nebrání včelám v provozu. Ten je navíc první 3 dny minimální, přese všechno uletí část létavek. Oddělek tedy NUTNĚ MUSÍ DOSTAT VODU, TO JE JEDINÉ, CO SI NEPŘINESE, KDYŽ MU ZDRHNOU LÉTAVKY a nebo by zdrhnout mohly, nevíme to předem.

Nyní nastanou tyhle možnosti. 

Buď mám připravenou sérii a spočítám tak, abych po vylámání nouzáků v odd přidal ortevřený matečník z chovu před zavíčkováním-. Častěji nechám vše osudu a počkám na oplození matky z nouzáku. Protože je matka oplozená včas a oddělků se dělalo několik, je srovnání kde to nefrčí a něco vázne a kde se odd rozvíjí raketově. Podle toho nechávám i matky z nouzáků, častokrát je lepší nouzová z dobře udělaného silného odd než matka z umělého chovu v málo (nebo starými včelami) obsazeném oplodňáčku, nebo mizerně udělaném oddělku na normálních rámcích.

Celoživotní praxe mě naučila, že nic víc není potřeba a vše ostatní jsou jen zbytečné ptákoviny, kterými si, asi znuděný včelař, který má nekonečně času, chce hrát. Já nic zbytečného nikdy nedělám. Na to jsem líný a raděj bych si jen tak lehnul na záda a četl knížku, jak kdysi zpíval Karel Zich. Protože co jsem právě popsal, je ta nejjednodušší včelařská PARÁDA.

-----------------------

Sběrný odd nedělám a nedělám ani 100% oddělků, tedy ne ze všech vč. Oddělek dělám jen tam, kde se mi zdá, že by se mohly chtít rojit a takové sklony v posledních letech drtivá většina mých vč nemá.

Nemám úhyny a tak nemám nikdy potřebu množit vč, naopak mám problém opačný, že pořád víc množím a zvyšuji počet vč, než kolik vč brakuji.

Jo a spojovat oddělek děleným očkem je další nesmysl. Když mám ve VN dva odd oddělené včelotěsně přepážkou, která musí doléhat uprostřed na hranolek výšky přesně výšky podmetu, po odebrání jedné matky a nebo když se matka neoplodní, spojení se dělá povytažením púřepážky asi o včelí mezeru co je nad rámky (také proto musí být VM nad a ne pod rámky!!!) Nic víc se neřeší. A tohle jen od července, do konce června se prostě vytáhne přepážka celá a včely si to mezi sebou vyřeší samy.

Oddělky nikdy nekrmím - dělám je včas tak, abych nemusel a byla snůška. Krmím leda pozdní a ty, co plánuju pro sebe nebo někoho jako záložní matky.

Javaliho příspěvek a mě neznámé slovo jsem vůbec nepochpopil, taky mi je nejasné, proč ty kejkle, když odd je nejsnazší co znám a není potřeba si s ničím lámat hlavu? Někdo to rád horké? Nebo proč?

Goro, já nevím proč comovy včely víc hučely. Ano, jsou spousty věcí, které nevím a když nevím, neodpovídám a nebo přiznám, že nevím. Hlavně proto, že, jak jsem vysvětlil, coma řeší věci, které není potřeba řešit. A tak se tím já nezabývám. Mě zajímá výnos medu ku pracnosti a jak dobře to dělám je měřítkem počet úhynů. Ty jsou nulové, tak co víc pořád řešit?

coma ani váš příspěvek jsem moc nepochopil, nějak asi nejsem ve formě. Prostě se mi zdá, že řešíte, co řešit není potřeba a tak se můj mozek asi nějak vypíná, je to snad únava, možná lenost, vrátím se k tomu později.

Na závěr bych všem třem kolegům připomněl jeden ZÁSADNÍ fakt. Nelze vše pasovat na včely v dutině stromu či jiné dutině, komín nebo skalní rozsedlinu a podobně. V “přirozených” dutinách od včelstva chce příroda jediné: namnožit se tak, aby vč plně ovládlo daný prostor a ROZMNOŽILO SE a to vč umí jen vyrojením. Prvoroj se starou matkou je plně životaschopný a téměř vždy přežívá a pak si sám vymění matku TV a vše na úplně novém díle bez patogenů. Vše ostatní je neživotaschopné nebo mizerně, uhyne, zaniká. Škůdci a nakonec zavíječ zničí voští s patogeny, “vyčistí” dutinu a cyklus může začít nanovo.

Ale co hlavně po včelstvu v dutině stromu nikdo nechce je 20, 30, 50 nebo 80 kilo medu navíc, než co včelstvo samo pro svoje rozmnožení potřebuje. Protože jakékoliv kejkle s česnem a podobné věci výnos medu nezvyšují a množství práce nesnižují, jsou pro mě okrajové a moc se tím nechci trápit.

Jindy jste se štětil z mých “tvrzení” a já od té doby svoje DOMNĚNKY vždy označím a vypíchnu, že to je DOMNĚNKA. Ale vy tvrdíte, bvez důkazu, že včely při malém česně MUSÍ vynaložit víc práce a co je víc práce je diskomfort a možná i zoufalství, méně práce ke komfort a pohoda. Vaše TVRZENÍ sem vložím aby bylo jasno, z čeho jsem já vycházel a podtrehnu to, co je vaše nedokázané tvrzení:

intenzívnejší hluk je len dôkazom toho že včely pri menšom a vyššie umiestnenom česne musia venovať viac úsila k odstráneniu spotrebovaného vzduchu (menej kyslíka , vyššie percento CO2, vlký vzduch) z úľa ako keby bolo česno v úrovni dna a väčšie…”

Vaší logikou by se pak dalo tvrdit, že intenzivnější zvuk je způsoben radostí z ozdravné zóny CO2 ve svého druhu vědecky popsané funkce úlového sklípku a současně pohody z vyšší vlhkosti. Protože jak víme z VĚDECKÝCH studií, CO2 zbavuje včely parazitů a vzduch má málokdy potřebných 78% vlhkosti, což je nezbytná podmínka pro zdárný život včelstva.

Takže žádné moje čtení mezi vašimi řádky, já jen beru vaše názory vážně a věřím všemu, co tvrdíte. Když vyžadujete “vědecké” důkazy po mě, možná byste se jich mohl držet i vy sám.

---------------------------

Vždy jsou žabomyší války únavné. Jádrem sdělení je, že se já a spolu se mnou několik dalších přátel domnívá, že menší česno je pro zdárný život včelstva vždy lepší, než česno nesmyslně velké (malá česna byla u úlů historicky velmi dlouho, několik set let když započítáme kláty). A současně se ukazuje, že včely dokážou přinést přes 50 kilo medu česnem velikosti 4,9 cm2 a to v roce extrémních letních teplot a nepamatovaného přísušku!

Celou svou prací už roky vyvracím bláboly a kraviny tak zvaných vědců a každý se může přesvědčit - dělá to třeba Roman, JirkaP a nejnověji coma, že moje dedukce budou blíž objektivní skutečnosti, než tvrzení některých - VĚTŠINY a možná spíš všech tak zvaných vědců.

Tom4 mě požádal, abych sem vložil jeho “příběh” s očkovým česnem. Je to velmi pozoruhodné a snad se ozve i pan Goro s jeho představou, že česno musí nebo má být velké. Protože u dotazu na hučení včestva s malým česnem odpoví evokačně tak, že včely hučí ASI ze zoufalství z malého česna. Nebo diskomfortu, když to není zoufalství. Od Toma4 dám jeho poznatek bez podrobností, tak, jak mi ho sdělil v mailu. I tak je to doslova šokující.

Včelstvo v systému Blaník s TL, VN a při přidávání prvního medníku 39x17x11 přehlédl otevřené očko standardní velikosti. Ale musím se pozastavit u úlu, kde byl v té míře jen VN, TL a medníky už byly na naší národní délce 39 a medníky pak vyšší než 15 a sice 17. Základní míra toho vč, kde došlo k nechtěnému pokusu je Zander 42x22x10 a je to jako u Langu pouze SS. Také nepřehlédněte plodiště na poměry Blaníku nesmyslně malé asi 92,4 dm2 a Adamec má 103 dm2. Blaník míry 39x30x11 má VN velikosti 129 dm2.

Tom4 nasadil na Zander už NN “naše” a protože to byly kupované zateplené NN, které si pořídil než přešel na Blaník a než se o něm i jen dozvěděl, tak díky “bachratosti” zateplených NN mu to dobře pasuje na delší Zander.

A nyní to pozoruhodné. Tom4 nejen, že přehlédl očko, on dal medník tak, že očko mířilo na opačnou nstranu než česno, které mělo už “Blaníkových” 14 cm2. Když k úlu po pár dnech přišel, zjistil, že včely úplně opusily hlavní dolní česno a používaly jako jediné česno očko velikosti 25 mm a tudíž plochy 4,9 cm2. Už to tak nechal a postupně, tak jako je to u typického Blaníku, že je to samočinné včelaření a do VN se neleze, tak Tom4 jen přidával medníky. Vč dostalo postupně celkem 3 medníky 39x17 a nový medník vždy pod ten, co už na úle byl a tak byl česnový NN pořád na nejvyšší pozici. Bedna je v tom případě (výška NN 17) asi 17,5 kg medu a tak vč bez šahnutí přineslo ultramalinkým česínkem 52 kg medu. Opakuji, po asi týdnu přestaly včely ÚPLNĚ používat spodní česno a všechen provoz probíhal jen nesmyslně malinkým očkem ve středu stěny NN 17 a očko bylo stejně jako má coma uprostřed stěny. Uprostřed ve smyslu křížení úhlopříček česlní stěny. Znovu ještě polopatě, původní česno bylo na východ, zvolily si ale samy česínko na západ. Pravda, spodní česno neucpaly a měly tam tudíž větrání a možná proto nepřenesly plod do medníkového NN k HČ.

Resume:

- není nutné velké česno, na provoz vč, které přinese přes 50 kg medu, úplně stačí česno 4,9 cm2, když je spodní větrání otvorem velikosti 14 cm2 v rovině dna

- vč na plodování stačí VN pouhých 93 dm2 + TL 39x15x11, kde je jediná trubčina v úle na 5 trubčácích + 5 dělničáků

- vč ignorovalo mojí poučku, že je pro včely nepohodlné muset projít od HČ celým úlem k předání nektaru do TL, mohly chodit pohodlně SČ, ale úplně ho opustily, ale neucpaly

- jasně se ukazuje, že není nutné, když je TL, měnit míru 24 na 30, rozhodující je doplnit VN nějakým NN od výšky 11 do 17 a ne víc

-----------------------------------------

Já už nic nevyzkouším, jsem starý. Ale konečně se začíná plnit můj záměr, že na Blaník přejde postupně víc včelařů a ti pak budou základní systém Blaník dál rozvíjet a pilovat. Zatím tu nejvíc vyzkoušel Javali, Tom4 a já, ale i Roman, hlavně JirkaP, ten s Romanem udělali výkresy a nyní coma. A nezapomínejme na obrovskou práci pro nás všechny, co nastudoval a dal sem Martin. Pozoruhodný je i Gorův Blaník s pouze NN a doporučuji všem se s jeho provozní metodou obeznámit. Ale Goro si na to přišel sám a že je to vlastně Blaník nevěděl a neříká tomu tak, přesto dospěl sám ke stejnému výsledku jako já.

Co tedy vlastně dělá Blaník za efekt a proč by včelařům měl stát za to, aby ho masově přijali, hlavně Adamiti? Žádné rojení, téměř žádné léčení (nebo vůbec žádné), žádný monitoring a nezájem, zda mám v úle roztoče, žádné úhyny na CCD. K tomu nejméně 4 x méně práce na kilo medu a výrazně lehčí dřina s plnými medníky - lze také i NN 39x15 půlit na dva pětirámkové vedle sebe a včelám to nijak nevadí. Určitě by šlo půlit i Adamce na dva pětirámky vedle sebe a kdo ví, zda by tak nefungovala vysoká plodiska? 

A tak dále. Je pořád co zkošet po předchozím vymýšlení. Přitom od národní míry (nebo jiných měr) se nejedná o přechod na jinou rámkovou míru, ale jen o doplnění systému, který včelař má o nízké nástavky pouze na med a TLumiče, vybavené pěti trubčáky prostřídanými pěti dělničáky.

Nakonec řečnická otázka, kdo by chtěl od včelařiny víc?

Díky, ano. Je to tak a to byl hlavní zámysl myšelnky TLumiče. Když přijde nenadále časně jarní prudké ochlazení a vč se musí stáhnout za teplem výš pod strop, a musí opustit část plodu, v Blaníku opustí pouze plod trubčí. Ten je postradatelný, dělničí ne. Tvrdím, že dělničí plod se včelstvo všemožně snaží zachovat, ale za cenu, že trpí chladem a horší výživou fyzicky i ultrastresem. A když tento dělničí plod přežije, vylíhnou se z něj krátkověké a háklivé včely s mizerrnou imunitou. A na problém včelstva o půl roku později, v říjnu, listopadu nebo prosinci je zaděláno. Nevratně zaděláno.

Tvrdím, že toto je hlavní příčina úhynů Adamistů, kteří mají místo plodiště dva stejně vysoké VN 39x24x11, přičemž oba jsou mizerně obsednuté včelami se všemi výš popsanými důsledky a to aniž by včelař vůbec něco zpozoroval. Co ale včelař nemůže nezjistit, je “záhaný” úhyn včelstva ještě před vánocemi a nebo i v předjaří či průběhu zimy.

Trvalo mi dost dlouho než mi došlo, co myslíte pojmem vyšší česno a nejsem si jistý, že jsem na to přišel. Vy tím asi myslíte Horní Česno - HČ. Vás patrně mate, že není úplně nahoře. To ani v dutině stromu není. Zopakuji dutinu. 

Vzniká nejčastěji vyhnitím vnitřku stromu od u kmene uražené větve, nejspíš pádem sousedního stromu. Suk vyhnije, do kmene se jím dostává voda a vzduch a protože voda nahoru vzlíná a neteče, kdežto dolů stéká gravitací, zpráchnivělý vnitřek kmene zamoká dolů víc, než od suku = díry nahoru. Pak bude od díry dutina dolů vždy hlubší, někdy i několik metrů a někdy až k zemi. Nahoru ale dutina bývá stěží víc jak 15-20, možná max 30 cm. Tudíž to v přirozené dutině nikdy není tak, že by horní okraj díry - česna byl přesně v rovině stropu. Rozumíme si?

Tudíž já pojem HČ chápu tak, že to je každé česno, které není přímo v rovině dna, přesněji, když dno není přesně v rovině spodku česna. A to bez ohledu na to, zda je česno málo výš, vprostřed a nebo úplně pod stropem, je to vždy HČ.

Ale zopakuji důvod? PROČ dělat česno výš, než je rovina podlahy úlu - dutiny? Jediným smyslem pro mě by byl hermeticky uzavřený sklípek s CO2, kde  se ho dokáže nahromadit až 10 % z objemu vzduchu, přičemž normální obsah CO2 je 0,03-0,05 %. Sklípek pak je doslova plynová komora, kterou roztoči a jiní paraziti nepřežívají, včely ano. To jsme si tu už několikrát vysvětlili. Ale protože už VD není problém a dá se s ním včelařit a ve správně konstruovaném úle při správné provozní metodě se ani nemusí nijak léčit, tak proč si komplikovat život HČ?

--------------------------------

Na vaší fotce se mi zdá očko uprostřed stěny ve funkci HČ? A česno uprostřed při SS, když má být u strany? Tohle třeba já považuji za daleko důležitější detail, než jak vysoko ode dna česno je, tedy jestli je u strany. Nejnesmyslnější česno by bylo uprostřed stěny.

ALE. Všem doporučuji si dobře všimnout absolutní čistoty HL rámků na první fotce kolegy coma!!! Takto to má vypadat! Stejně čisté musí být i spodky spodních louček.

Nezbrojím proti ničemu, nanejvýš brojím, ale byl to jistě překlep, jen se snažím věc odlehčit.

Uvedl jsem to tak, že mladí nečtou a jinde mnohokrát tvrdím, že i když čtou, stejně nechápou. Tak vám dám moje sdělení v kurzivě a ještě tučně, tam je odpověď na vaši otázku, co dělám proti mikrovlnám i jiným zhoubám. Obecné, co dělám proti zlu je ta moje citace, konkrétní je třeba to, že tady nemlčím. 

A speciálně pro vás ještě podtrhnu stěžejní pasáže:

Jen připodotknu, příroda nezná bezvýchozí situace, ve vesmíru vždy existuje východisko. Jde jen o to, zda se to majitelům zeměkoule hodí nebo nehodí do krámu. I s obnovitelnými zdroji by se dalo skvěle žít, kdyby se výzkum a vývoj napřel nikoli na tvrzení, že škůdcem je člověk a je nutné ho dusit stále větším útlakem, daněmi, regulacemi a omezeními, ale naopak, když by se byznys soustředil (byl státem donucen) na výzkum, jak se všemi vymoženostmi pohodlně žít.

Vrcholem idiocie a cynismu je hasič, který zapaluje domy, aby ukázal, jak chrabře umí hasit. K smíchu? Ekodebilové udělají větrníky a v jejich důsledku ve zbytku střední Evropy neprší + další důsledky a to všechno kvůli Planetě. To nemá chybu, tak urputně chránit dítě, až ho sama ochránkyně udusí v náručí, to už někdo napsal jako děsivou baladu, že kam se hrabou Grimové.

Zelení magoři tak chrání planetu, až nás zničí nejenom ekonomicky, ale doslova fyzicky. Už se to děje. 

Vám ale pane Malino děkuji, že jste si článek přečetl a zamyslel se nad ním. Díky, to chci, to mi stačí, aby mladí o věcech uvažovali a ne jen brali zvyšující útlak jako neměnný fakt.

Tak toto vlákno pohřbila cenzorka. OK, obnovím ho, cenzuře se nebude líbit.

Kdysi jsem, je to tak 18 let, kdesi napsal a byl jsem za blba, že když se větrům do cesty postaví sběrače energie, bude to mít dva důsledky. Jednak déšť spadne v místě odběru energie a vítr pak nedonese srážky do vnitrozemí v dostatečném množství, jednak o to zuřivěji se pak budou potenciály snažit vyrovnat (bouřky bez deště byly za celý můj život do asi 20 let asi jen dvě nebo tři). Výsledek je tady, neprší a začaly tu supercely, tornáda, jevy, které naše krajina a Evropa neznaly. Ale primitiv obsáhlejší článek, když je delší než 3 holé věty, nazve grafomanskými výlevy a tak se nedozví nic podstaného. On ale stejně obyčejně nemá čím chápat sdělované a tak většina jednoduchých nic nečte a chce jen jako afričan z džungle piktogramy a z pohybujících se obrázků je úplně unešený. A když tam nějaké hlavy mluví, je v Nebi. 

Těm, kdo ještě mají čím chápat věci kolem nás, doporučím následující článek. Kde nepřehlédněte, kdy naposledy u nás pršelo dostatečně a proč, v důsledku čeho. V článku máte odkazy na nezpochybnitelné zdroje, i když by někdo zavile odmítal médium jako jsou PL. A dokoce i na zdroje tak věhlasně spolehlivé, že se něco musí začínat dít, když už i taková média o tom přestala mlčet. Vše najdete zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Kdo-seje-vitr-sklizi-sucho-Aktivistka-o-dopadech-vetrniku-795514

Tvrdím, že přesně takto za pár let dojde k tomu, že se už začne oficiálně přiznávat zhoubný vliv mikrovlnného záření, kdy mobily jsou jen jeho menším zdrojem.

A takhle tady žijem…

------------------------

Jen přiipodotknu, příroda nezná bezvýchozí situace, ve vesmíru vždy existuje východisko. Jde jen o to, zda se to majitelům zeměkoule hodí nebo nehodí do krámu. I s obnovitelnými zdroji by se dalo skvěle žít, kdyby se výzkum a vývoj napřel nikoli na tvrzení, že škůdcem je člověk a je nutné ho dusit stále větším útlakem, daněmi, regulacemi a omezeními, ale naopak, když by se byznys soustředil (byl státem donucen) na výzkum, jak se všemi vymoženostmi pohodlně žít. Co dát nenažraným kapitalistům ty peníze, které by vydělali za větrníky, jako odstupné (výpalné) za to, že nepostaví ty škodlivé větrníky? Kdysi panovníci platili tribut srá.ům - okolním panovníkům, za to, že je nenapadli a neničili jejich zem a nazývalo se to tributum pacis a tak nějaký poplatek nynějším srá.ům, jako třeba Tributum non faciendo (Tribut za nekonání) – Platba za to, že někdo upustí od aktivity, která by poškodila okolí.

Prostě jakési tributum ecologicum.

Jasně, že je lepší zlikvidovat šmejdy a vyhnat je ze země. To ale nikoho zjevně ani nenapadne, protože tzv demokracie je jen nástroj, aby tyhle šmejdy vyhnat nešlo. Je skutečně demokracie nejlepší možnost? Jen se ptám, samosebou řečnicky.

Ve skutečnosti poplatky odvádíme do EU, jen se to nějak míjí účinkem, EU nás nechrání, ale naopak přikládá pod kotel. V psychiatrické léčebně je větší a smysluplnější pořádek.

Volal mi kolega Tom4 a za tepla dám, čím mě inspiroval i čím jsem, jak říká on, inspiroval já jeho. Následující píšu hlavně pro uživatele coma.

Coma vrátil na přetřes otázku HČ. OK, já měl už za to, ač jsem HČ nevyzkoušeůl já, ale vyzkoušel Tom4, že je to uzavřené téma. Právě jsme se dozvěděl další fakta o HČ a dám jednu základní otázku: 

PROČ VLASTNĚ HORNÍ ČESNO?

Měl vzniknout svého druhu sklípek s jiným poměrem plynů, s daleko vyšším obsahem CO2 a to jen a pouze kvůli likvidaci či pomezení VD. OK, jenže VD už není hrozbou, jak už dokonce uznala část mejnstrýmu a jen se potvrdilo co jsem, patrně jako první v ČR, postuloval já a vlákno s důkazem o neškodnosti VD je tady na tomto foru. Tudíž pominul jediný rozumný důvod HČ a proto jsem se jím úplně přestal zabývat. Ale kdo si hraje nezlobí a Coma si to chce zkusit a tak Ok, zkoušejte pane kolego.

Ale!

Tom4 vyzkoušel dvě pojetí HČ.

1 - HČ stěhoval výškově tak, jak rostl úl. Takže měl ode dna TL, na něm VN 30 jedenáctirámek, nebo 24 10tirámek Lysoň. U 30 pak NN ve funkci medníků polonástaavky 15 nebo 17, u 24 pak VN jako medníky. Žádnou mřížku. 

Začalo to tak, že měl HČ na horním okraji VN. Vždy když přidal medník, octlo se česno stejné velikosti o 15 cm výš. Včely se s tím srovnaly téměř okamžitě, žádný problém. Teorie s plodem nejblíž česnu se Tomovi4 nepotvrdily, i když mřížku neměl, v mednících neplodovaly. Že v nízkých, OK, to jsem čekal. Ovšem že neplodovaly ale ani ve stejně vysokém a dokonce jen desetirámkovém VN 24 mě dost udivilo.

2 - Protože jeden pokus byl v úle 24 a zkoušel jen VN, a protože má nástavky z PS, včely si vykousaly samy HČ mezi prvním a druhým nástavkem a původní HČ, stěhované výškově podle přidávání medníků, opustily a přestaly používat. Zdá se tudíž, že nechtějí mít česno v úrovni stropu, ale v souladu s podobou drtivé většiny dutin ve stromech, kde je nad úrovní čsna ještě nějaký prostor nahoře. Ten plní medem a ne plodem, tudíž se potvrdilo, že když nejsou dole omezené a můžou tam stavět a klást, do medníků dávají jen med.

3 - Ovšem nejhorší nevýhodu a důvod úplně opustit HČ má Tom4 v jiném. Pokud je česno dole, trvá dlouhé minuty, než strážkyně česna zjistí, že je nahoře otevřený úl a trvá jim 10, ale i 15 a víc minut, než se přeskupí k obraně v místě narušení celistvosti úlu. Ovšem málokdy včelaříme tak dlouho a tak jsou včely v klidu a neútočí. Ovšem když je HČ, pak při otevření úlu se na včelaře ihned vrhnou strážkyně a je to takový masakr ve smyslu až hysterie vojáků - strážkyň, a to i u jinak velmi mírných včel, že ne, takto už nikdy více!!! To je hlavní sdělení dnešní asi hodinové debaty s Tomem4.

Pak je otázka zda budou nebo nebudou uklízet dno sklípku úplně zbytečná, HČ nedoporučujeme ani já ani Tom4. Tím spíš, že k HČ není žádný důvod.

-----------------------

Čím jsem zase inspiroval já kolegu Tom4 jsem dal už před pár dny o obměně vysokého díla v šestirámkovém D-B. Nikdo nijak nereagoval. Tom4 je z nápadu nadšený, měl dovolenou a tak to, co jsem vymyslel, nenašel a nečetl.

Jednou pro vždy. Já se tu neexponuji pro vás, vy mi nahráváte, já nějak reaguju. Někdo moje dobře míněné rady považuje za poučování, já nesděluji nic než vlastní, případně vyčtené a mnou nebo známými vyzkoušené věci. Kde se dopouštím domněnky, tam to uvedu. Navíc vy jste si začal jako trefená husa, i když jsem příspěvek vám neadresoval. Když je Lang tak skvělý a síta tak báječná, proč se pořád štětíte když někdo jasně napíše, že existují lepší úly a lepší metodiky?

Vy patrně jako byste měl nějaký mindrák a nebo věděl, že prostě obhajujete neobhajitelné a máte to za poučování. A taky by se dalo říct, že někdo se poučit dá, jinému nebylo shůry dáno aby byl vděčný, když se dostane k vědomostem zkušeného praktika.

Jestli vám na SL nestaví divočinu, i když je pod nimi 70 mm placu, jednoznačně chováte podtržené lazary, tak ubohé, že prostě spodní prostor neovládnou. Já se tu v 2 a půl tisíci příspěvků snažil vysvětlit, že nejlepších výsledků, téměř bez léčení, se dá dosahovat pouze se vč, která nejsou podtržená přílišně velkým prostorem a dokonce opakovaně varuji právě před tím nadměrným prostorem a jeho předčasným přidáváním. Že nemáte problém s úhyny, vlhkým medem a nemocemi, je pro mě záhada a v mých podmínkách by takový chov vůbec bez každoročních úhynů nebyl možný. Tady včelaři s vaším přístupem neznají chov včel bez úhynů, jenom se nesmysly typu Coloss snaží zjistit kolik který rok, kolik včelařů mělo jaké % úhynů. Ani je neapadne snažit se o nulovou úhynovost, nebo aby bylo úhynů méně. Já se snažím, aby úhyny nebyly nikdy žádné.

To je pořád dokola. Jako s vodou na vyvářku voští. To, že někomu vychází (jako jezdit nalitej a eště ho nechytli) vyvářet ve studniční vodě, není důkaz toho, že je lživé tvrzení o tom, že je na vosk zaručeně správná voda pouze povrchová. To, že vy nemáte probnlém při porušení většiny zásad neznamená, že je váš způsob nejlepší a bude fungovat vždycky a všude. Můj způsob zatím fungoval vždycky každému a když ne, ukázalo se, že něco porušil právě nějakým detailem, jaké náhodou a nebo přírodními podmínkami vycházejí vám. Kdo měl v Blaníku úhyny a vypustil ze své praxe kraviny, před kterými jsem varoval, nemá problém.

-----------------------

-----------------------

Javali. Je skvělé co píšete. Jen neříkáte nic jiného, než je ruská ruleta. Rozdíl je u mě v tom, že já se snažím přijít na to, PROČ jsou věci tak a ne jinak a jak se přiblížit k optimu, tedy aby byl klid, čisto a pořádek u všech vč a přiznávám, že ne vždy se mi to daří. Jiné to ani nenapdne řešit a berou to jako vy, že to je někde tak a jinde jinak. S tím já se ale nesmířím a budu pořád heldat optimum a nebo nebudu chovat včely. Pak bych byl u nich jen tupý statista bez snahy pochopit PROČ  se věci a dějí a JAK.

Langstroth nemá podmet vyšší než 20 mm, má ho PŘESNĚ 20 mm a nemá žádné síto. 

Sítová dna jsem viděl jen taková, že síto bylo v rovině spodku česna a prostor pod ním asi slouží k chytání měli (a případných VD) a je zahloubený pod rovinu dna. Proto je ASI tak vysoký, že se ASI do dna plánoval pylochytm nbebo nějaké další zařízení. Jinak nechápu, proč by byl prostor pod “dnem”, tedy pod sítem hluboký 70 mm. Jestli napevno zakryjete síto, které by mělo být LOGICKY v rovině spodní hrany česna, tedy v rovině dna, uděláte za A nízký podmet a za B je tam dutina na dvě věci, na ho.no a na nic. Pak ovšem netuším myšlenkové pochody, někoho, kdo si to koupí. A protože neříkáte nic o zábraně proti stavbě divočiny pod SL rámků, ani o stavební zábraně, soudím z toho, že pod spodkem SL vašich den není voolný prostor. Ovšem, že byste trpěl stavbu divočiny bych neuvěřil a tak proto taková moje dedukce a nikoli potíž se slovenštinou.

Nemůžu vědět, že ASI vaše dno má síto hluboko pod rovinou spodní hrany česna, což se tak zdá z vašeho vyprávění. Pak ovšem je tu další moje ASI stupidita, že nechápu, proč to tak někdo zkonstruoval a blbost u výrobce (to je ode mě ASI ta chyba) nepředpokládám a tak mě nenapadlo, že by síto bylo někde třeba 10 mm nade dnem a pod rámky bylo 20 mm normálního podmetu Langstroth + asi 50-60 mm nesmyslné dutiny pod úrovní spodní hrany česna.

Protože nepředpokládám, že by se to takto vyrábělo a už vůbec, že by si to koupil zkušený včelař, měl jsem za to, co jsem psal původně.

Protože se pořád, i ve svém pokročilém věku snažím učit, prosím vás o laskavost v podobě fotky vašho dna, protože jsem patrně nepochopil, jak je patrno výš, že si konstrukci vašeho dna neumím představit. Děkuji předem.

---------------------------------

Moje první dna s vysokým podmetem 70 mm jsem dostal od jednoho pána v r 1984. Měla stavební zábranu - rám z latěk 15x15 osově 25 mm soubežně s orientací rámků na TS, v případě použití na SS se rám - zábrana dal o 90 pootočit, zábrana byla zapuštěná o 8 mm pod rovinu spodku nástavku a tudíž i rovinu spodku SL rámků. Pod roštem - zábranou zbývalo tedy 70 - 15 - 8 = 48 mm. V prostoru bylo šuplíkové krmítko, které ale nedosahovalo k vnitřní čelní stěně dna, ale byly tam zarážky tak, aby šuplíkové krmítko s roštovým plovákem výšky asi 45 mm nešlo dorazit víc než 40 mm od čelní stěny dna. 

Krmítko byla hovadina, padala do něj měl a všechny nečistoty a krmení se kazilo, to jsem ještě bohužel používat hustý roztok 3:2 a některá vč to nechtěla brát rychle. Takže tam bylo šuplne na dvě věci a tak jsem šuplíky otočil vzhůru nohama a pořišla buzerace s mělí a tak jsem  vyhodil stavební zábrany = rošty. V tu ránu vznikl pod rámky podmet na většině dna, kromě štěrbiny u čelní stěny dna, na můlj vkus sice moc vysoký, ale dalo se, bylo to mnohem lepší než šupolík kde se hromadil bordel a řádil zavíječ. Ano,m z hloubky šuplíku včely bordel nevynášely.

Tehdy mi došlo, že je vysoký podmet kurvítko na dvě stejné věci, tedy na ho.no a na ho.no, včely v moc vysokém podmetu dělaly boule ze dna šuplíku nahoru a kraviny na SL rámků a to pak při přeskupení nástavků drtilo ve velkém včely, že jsem se přesvědčil, že každý podmet vyšší než 18 mm je jen pro určité povahy včelařů a já byl v té době velmi cholerický a nekompromisní.

Kdo se obtěžoval to dočíst až sem, ví genezi mého osvědčeného postulátu, proč nikdy žádné jiné dno než s podmetem 18 (max20) mm.

--------------------------

Univerzály pro rodičích měly mezidna a po jejich vyhození se vešly vložky s pletivem vysoké tak, aby bylo od SL rámků k sítu 18 mm. Z tohoto včelotěsného prostoru včely nic vyklízet ani nemohly a byla to líheň zavíječů a dalšího svinstva. Tak jsem to vyházel, udělal desky tak, aby vznikl podmet 18-20 mm - tehdy jsem ještě nelpěl striktně na 18 mm a najednou staré úly začaly fungovat bezchybně a drtivá většinna vč začala uklízet i zadní rohy. Která ne - měla matka smůlu. Tečka.

--------------------------------

Mimochodem mezidna měla vyfrézované díry 250 x 20 mm, na levé straně a tím takováto dna vlastně měla falešnou  - nepřímou orientaci díla na SS, i když rámky byly na TS. Vlastně to byla obdoba boční uličky, ale byla dole a ne v boku. Zbytečný nesmysl, ale po ww2 se věřilo, že je SS lepší. Důvody masírky jsme mnohokrát vysvětlil, to všemocná Strana udělal masivní masírku, že aby neplesnivěly spodky rámků a neztrácel se vosk, který nám zlí imperialisté z Wall Streetu nechtěli, v rámci embarga (dnes se říká sankcí) prodat. Taky zavilí kapitalističtí nepřátelé proletariátu a pokroku (dnes bychom řekli nepřátelé liberální progresivity) zaboha nechtěli naší kvalitní měnu a měnit jejich produkty za brambory, jako za ně v socialistických zemích později zpívala skupina ABBA, ještě nikoho nenapadlo. Hlavně ale nařízení kvůli VD o podložce po 100% plochy dna jednou pro vždy tyhle elegantní pokusy mít v úle se stavbou příznivou pro včelaře, ale s výměnu plynů jako v SS, navždy ukončilo. Dnes je to dokonale zapomenuté. Fungovalo to a umožňovalo další možnosti, ale to je už v propadlišti dějin vývoje úlů u nás a nechme to tam. Stejně tak upadnou v zapomenutí nesmysly se síty místo dna i vysokými podmety, to se jinde, myslím, vůbec nezná, jen v bývalém Československu. Nakonec se vývoj vrátí k nejjednodušší možnosti a tou je plné dno s podmetem 18-20 mm. VD už přestal být hrozbou, tudíž monitoring nemá smysl. Sběr měli je taky kravina, která skončí v propadlišti a tak se i k nám zase vrátí civilizace i u včel.

Inu, trefená husa se vždy ozve a to i když jí nikdo ničím netrefil a dokonce mu je úplně lhostejná.

A jsme zase na začátku. Že v dutině měl a ostatní odpad dole, často i několik metrů pod vč, hnije a rozpadá se jsme tu řešili. Dokonce jsem měl nápad (možná ho měl dřív než já Tom4), co by anstalo, když by dno úlu byla rostlá zem. S tou vlhkostí, která ze země odpařuje a s plyny vznikajícími rozkladem, nejspíš anaerobním, protože by tam měla být doslova plynová komora s obrovským obsahem CO2. Zkoušel to myslím Javali a výsledek nevím.

Fakta. Jakmile je pod SL rámků víc jak asi 20 mm, včely začnou na SL rámků stavět kraviny, říkejme jim můstky podle mojí mámy, která to asi neměla z vlastní hlavy a myslely se tím šplhací můstky. Ty končily zase 18 +- asi 2 mm pod rámky a současně na dně dělají jakési voskové boule. Když tam bylo víc, třeba 5 a víc cm, stavěly na SLrámků divoké dílo, obyčejně trubčinu. Právě tím jsem se inspiroval s nápadem umístit do prostého POLštáře trubčinu a pro odlišení od POL jsem se vrátil ke svému názvu z osmdesdátek TLumič. Jako zábrana stavby se vkládal 18 mm pod rámky rošt. Podivné bylo, že pod roštem už nic nestavěly a česno bylo až na úrovni podmetu pod roštem. Měl jsem za to, že tyto věci jsou obecně známé.

Gorovu připomínku jsem nepochopil, jasně že z pod síta nic nevynášejí, když jim v tom brání síto, které tam jen a pouze pro ten účel, aby nic vynášet nemohly, je. Síto je nesmyslná kravina na tzv monitoring a nesčetněkrát jsem vysvětlil, že začít něco dělat proti VD až když se jich monitoringem zjistí dost, je dokonalá Dolská ultraidiocie, tvrdím, že je nutné včely chovat tak, že téměř žádné VD nemají a že si samy udržují stav, kdy se v nich VD nikdy nepřemnoží. K tomu se vyskytla i síta, která trhala včelám “chodidla”. Tohle vše jsme tu už probrali ze všech stran a já se k tomu dál nevyjádřím, mám to za vyřízenou věc. Síto je kravina a potenciální nebezpečí kvůli možné invalidizaci včel, průvanu a nutnosti pořád prostor pod sítem čistit, protože se tam během dvou tří dnů rozmůžou larvy motýlice. Také je síto podle mě trvalý stres, jen si každý zkuste představit že vám nějaký blb dá do chodby u baráku a v celém přízemí místo podlahy betonářskou karisť!!! A vy z toho bytu nemůžete prchnout, někteří třeba pak raději umřou, než by žili v trvalé hrůze ze stresu. Možná ale když je prostor pod sítem dokonale těsný, že se tam samička zavíječe nedostane. Já měl síta včelotěsná, ne asi motýlicotěsná, pro mě byli ohavní “červi” s pavučinkami odpornou záležitostí a hlavním důvodem likvidace té hovadiny. To mě právě inspirovalo k úvaze, zda je opravdu síto nutné a jestli si náhodou v Dole nevymýšlejí kraviny a JESTLI BY BNEŠLO VČELAŘIT BEZ BLBOSTÍ, JAKOU JE JAKÝKOLIV MONITORING.

Ale stručná otázka kolegy coma byla pane Goro úplně jiná a tak vy jste se ozval a cítil se trefený, i když nikdo nic vůči vám nehodil. Coma se ptá, zda má někdo zkušenost s prostorem pod česnem a o žádném sítu nemluvil. Jde mu o to, zda někdo vyzkoušel takový prostor a zda odtud, tedy z úrovně pod česnem, včely vynášejí bordel. Proto jsem se nevyjádřil, anšto jsem to já nevyzkoušel a tudíž to nevím.

coma:

Silně o tom pochybuji, protože jsou včelstva, která se neobtěžují uklízet ani celé podmety vysoké jen 18 mm a uklízejí jen u česna a na prostředku. V koutech klidně strpí ve vrstvě měli  a ostaního odpadu larvy zavíječe, kožojedy a kdo ví co ještě. Proto moje povídání s příměrem k paničkám lidí, kdy některá kráva neuklízí a má zlé a otravné fakany a doma bordel, zatímco jiná má děti hodné, klidné a doma voňavý pořádek. Opravdu rozbíhavé a ostré m včely mají skoro vždycky na dně v koutech bordel a to srovnání s paničkami není ode mě, ale od už nežijícího věhlasného včelaře pana Šímy z BN. Z toho měla s předstihem vyjít logika, že tedy vč nejsou stejná a že pochybuji o vynášení svinstva z prostoru pod česnem, když snad třetina vč má tendenci trpět bordel na dně i jen 18 mm vysokému. A i když se snažím takové matky ihned měnit, stejně se sem tam vyskytnou.

Jirka P jasně říká, že mu to uklízejí a podobně Javali, po dobu rok a víc. Možná zrovna trefili na geny pořádných včel. A tady si dovolím “nevyžádaně” upozornit na to, kde se asi ty “blbé” geny berou. Ale je to pane Goro pouze moje DOMNĚNKA.

Pamatuji si z dětství kříženky včely tmavé, agresivní xindl tak moc, že byly dny, kdy se nedalo do včel jít ani ve dvojich teplákách a zimníku. To se ví, co včela tmavá dokázala a snažím se varovat před blázny, kteří by sem tuhle zbytečnou včelu chtěli vracet, protože Kraňka je tu prý nepůvodní. Vždy jsou to ti, co neumí zacházet ani s Kraňkou a myslí, že pomocí jiné včely jim to půljde stejně, jako když někdo neumí na akustickou kytaru a myslí, že by mu to na elektrickou šlo samo. Nešlo!

Kromě horších než mizerných výnosů a žádného jarního medu, tato včela s neuvěřitelně pomalým jarním rozvojem, ale zimovalo jich hrst a tak přečkaly zimu na 5-7 kilech cukru, tak kromě nesmyslně malých výnosů kolem 5-8 kg rok, výjimečně 12-15 kg jednou za 10 let, tak včela tmavá má horší vlastnost. Toleruje zavíječe přímo v plodových a pylových plástech a larvy vyžírají střed plástu, to místo, kde je mezistěna. Zvedají buňky s plodem, který hyne a s pylem, který se kazí. Včelařilo se s hřebíkem v ruce a ustavičně se dolovaly larvy zavíječe z plástů. To nikdo normální nechce! A za sebe se domnívám, že ty matky, které strpí na dně v koutech bordel i při podmetu jen 18 mm, že mají “znečištěné” geny právě včelou tmavou.

Mimochodem, pod stropním igelitem, dolehlým na HL rámků, se v dírkách pro drátky často uchytí zavíječ i u Kraněk a u mě je to hlavní důvod nemít svislé drátkování.

coma

Protože tento váš článek -

coma: 

Když se vrátím k pevnému dnu v kombinaci s vyšším česnem a sdílenou zkušeností čištění těchto den včelami (s Javalim a JirkouP), kladu si otázku, do jaké vzdálenosti spodních louček ode dna by ho ještě včely považovaly za vlastní prostor a čistily ho? Máte někdo zkušenost? Nebo, jestli by v případě vyššího česna fungoval TL (podsazený medník v září - pokud chápu správně metodiku...), nebyl by standardně nad česnem, ale hluboko pod ním, vlastně by ani neměl co tlumit. Spíše by mohl simulovat přirozenou stavbu včel směrem dolů, ale to by se tam neměl podsazovat v září, ale už po plně obsednutém plodišti. Trochu mě inspirovala letošní zkušenost s miniplusy - ty, které jsem rozšiřoval podsazením nástavků se stavebními rámky, krásně stavěly (bez jakýchkoli pomocných voskových proužků), ale ty, které jsem rozšiřoval nad plodiště, stavěly totální divočinu křížem krážem od spodních louček nahoru...

je tak chytrý a zajímavý, že ho nechci překrýt a odpovídám, nebo spíš doplňuji sem, kteréžto vlákno jsem udělal právě proto, aby se běžnými plky nezakrývala stěžejní sdělení některých diskuzních příslěvků.

---------------------------

Pobavila mě logická úvaha, že TL, když bude hluboko pod česnem, nebude mít co tlumit. To je pravda a logika. Jenže ALE! Nemám to promyšlené, jen reaguji na vaši brilantní připomínku a tak z voleje.

Při absenci TL plní funckci TL VN, kde ulévají plac pro plod nektarem a pylem a tím vybejkují rojovou náladu. Tedy na jiném místě, než pod VN, ale přímo v něm. Když ale mají TL, odehrává se to jenom tam. Možná by včely, podobně jako u pošetilých očkařů, kde včela přistane do očka v nejhornějším medníku a musí docupitat celým vnitřkem úlu do VN, kde vyloží a předá náklad… atd, jasné? 

Je to porostě potřeba vyzkoušet a já o to poprosím vás coma, a další. (asi budu končit, zase záda, tentokrát při obyčejném ohnutí pro papírek, co nějaký blb utrousil u popelnic a neobtěžoval se ohnout, jo, dělám tu mladým potetovaným kreténům vola, co po nich uklízí bordel, protože já na podestýlce žít nechci a nebudu)

Velice zajímavé je vaše zjištění VS nad VN. Kolega Tom4, bohužel píše málo, je těžký introvert, má zkušenost se šestirámkem D-B. Na rozdíl ode mě ho vyzkoušel a jen ho chválí. Má ale jednu velkou vadu (šestirámek, ne Tom4), dostanu se k ní. Vada je ale, podle mě, elegantně řešitelná. No a Tom4 přidal šestirámku jako první NN jen možnosat VS s tím, že HL polorámků byly T-loučky, žádné voskové linky, žádné proužky M. Postavily to komplet a vzorově a zenesly medem!

Odbočka v souvislosti. 

Šestirámek je vysoký, ale díky délce rámku 43,5 je přece jen o něco nižší než 39. OK, výška je blbá, ale dá se. Co jediné Tom4 neví, je, jak obměnit vysoké dílo. Mě napadlo, samo se to ne, že jen nabízí, ale doslova vnucuje, vrátit se ke košnicím s divočinou. Tam se každý rok obměnilo přesně 50%. No tak co dát šestirámku postavit na M celý spodní VN/6? Staré rámky s plodem a včelami na jiné dno jinam, bez matky. Co by nastalo? Efekt přeletáku, létavky odletí domů, kde se odlehčilo o velkou část plodu. Současně vytvoříme oddělek a současně protirojovka v jednom jediném kroku. Nebo mám někde logickou chybu? Samosebou zákrok na začátku jarní snůšky, když vč ovládne 2 VN D-B a už staví první NN na med a je silná snůška a vč staví jak vo život.

Pobavme se tady o této mořžnosti. Mě to připadá jako další zjednodušení, využití pouze šestirámkovosti, tedy proměnit nevýhodu, že je plodiště ve dvou VN/6 na sobě ve výhodu.

coma 

omlouvám se, že jsem utekl od vašeho článku, také proto jsem to přesunul sem. Váš nápad a poznatky z praxe jsou tak inspirující, že mě to velice zaujalo k dalšímu z mých nápadů. Díky za inspiraci.

Od AI jsem se dozvěděl nečekný a snad neuvěřitelný fakt, který žádné staré odborné knihy, které znám, neobsahují. Zajímalo mě, kolik tzv skupenského tepla obsahuje vydýchaný vzduch v úle. Myslel jsem, že se bude jednat o desetiny % z potenciálu z celkové sumy energie obsažené v zásobách. Posadilo mě na zadek, že je to 9,3 %. Samozřejmě se tolik neušetří když se zajistí absolutní neprodyšnost stropu, stěn, v rámci normální výměny vzduchu část tohoto skupenského tepla zůstává v tomto “vydýchaném” vzduchu. Je to 40-75% podle konstrukce úlu a tak se dá říct, že je to bezvýznamné. Ovšem je to skutečně tak bezvýznamné?! Blaník se bude blížit jen 40% a jestli v něm zůstává 60% z 93 z každého kila zásob = asi 55 g, mě to až tak bezvýznamné nepřijde. Třeba i proto, že o to méně se naplní výkalové vaky včel. Ani ušetřených 55 gramů z každého kila zásob podle mě není zase až tak málo.

Mě se jako podstanější jeví fakt, že voda obsažená v úlovém vzduchu, z části kondenzuje na stropě a tam je pro včely snadno dosažitelná, zatímco větrači - očkaři a nedej Bože s paroprodyšnými stropy, nechají svá vč žíznit. Ta pak nerozjedou prudký jarní rozvoj a jsou v trvalém stresu. Pak, když konečně plodovat začnou (viz můj článek o 40 dnech), musí pak pro vodu ven z úlu i za cenu ztrát létavek blížícím se 100%. Mám za to, že vč v tomto případě plod i zruší a nebo zredukuje.

Ano, nejnepravděpodobnější je v přírodě štěrbinovité česno vodorovně. Umím  si představit puklinu ve stromě nastojato, třeba i šikmo, ale nastojato.

No a k česnu přes roh. Ukázalo se, navzdory zkušenosti pana kolegy Gora, že je lepší česno mnohem menší a sice nahaté úly jej mají dokonce jen 9 cm2. Protože se ale jedná o úly jen dvouprostorové 39x24x11, postuloval jsem pro Blaník, který počítá s chovem silnějších vč, česno větší a to asi 12 cm2. Myslím, že Österlund má jediné česno 11 cm2 a má jej právě jako vodorovnou štěrbinu na horním okraji nejspodnějšího nástavku. Österlund tedy používá svého druhu HČ. Je pozoruhodné, že světoznámý Švéd došel ke stejnému závěru stran veliksti česna jako já a to aniž bych měl o Švédovi nejmenší tušení. Vyvozuji z toho, že nakonec každý dříve nebo později dospěje k optimu, protože optimum je vždy jen jedno.

Ve své praxi se snažím i za cenu těžkých kompromisů nezavádět nic nového v konstrukci úlů, ale využívat pouze to, co už zavedli jiní. Proto mě upoutal nápad s běžným očkem 25 mm. Vyrábí se pro něj za pár Korun skvělý kryt, je to standardní prvek českého včelařství. No a dvě běžná očka po 25 mm mají na polochu přesně 9,82 cm2, tedy asi 10 cm2. Takové česno by mělo stačit běžnému vč v Blaníku celou sezonu. Nic ale nebrání opatřit VN třemi očky, kdy třetí by se otevíralo jen v největších hicech a myslím, že ani ne tak kvůli včelám, ale kvůli klidu v duši včelaře. Mě totiž něčí odpor k vylehávání včel kolem a pod česnem připadá stejně, jako by chtěl někdo sucho v ústech. Pamatuji si nějakou diskuzi, kde jedné madam vadilo trvalé vlhko někde jinde než v jejích ústech a lékař jí odopěděl, že to je stejně hloupé, jako by chtěla trvalé sucho v ústech. A tak je prostě vylehávání včel v určitých fázích roku přirozené a neměli bychom včelám jejich úsilí ničit. To je pořád dokola, jiným vadí vlhko v úlech, mají prpodyšné difuzní stropy a pak jejich včelstva musí v předjaří pro vodu za mrazu se ztrátami 100% a tak podpobně.

No a já myslím na HČ, že budou u úlů TS v levém horním rohu asi 3 cm pod horním okrajem přímo v rohu dvě očka tak blízko bočnímu okraji, aby se díry uvnitř dotýkaly, tedy jedna díra bude v čelní a jedna v boční stěně. Pro jistotu se třeba o 20-3 cm níž vyvrtá a trvale uzavře očkovým uzávěrem třetí očko, které bude možné nastavit na větrání a nebo úplně otevřít ve chvíli velké tlačenice při nárazové snůšce, jakou velmi správně popisuje Goro. A nebo při hicech.

Vzpomínka, nemůžu to najít. (pravda, letos jsem v zimě nehledal)

Za komančů ve Včelařství na přelomu 70/80 let vyšel článek od praktika, který měl česna přímo v rohu (levém, světe div se) v podobě asi 10 mm široké štěrbiny na výšku asi ⅔ výšky od zhora a tedy vlastně HČ. Přestože se jednalo o univerzály s pevným dnem na TS, hodně by to ladilo s představou Blaníku s HČ pouze ve vysokém nástavku. Horší by to bylo se soudržností nástavku a tak se mi jeví očka v protilehlých stranách jako ideální poloha česna - vlastně přes roh, s dokonalou soudržností tenkostěnného nástavku.

Je třeba uvést něco na správnou míru. Coma v jiném vláknu použil pojem o výšce podmetu “Blaníkových" 18 mm. Toto upřesním.

18 mm jsem si nevymyslel já, ani předkové. M se vyrábějí tak, že jsou na výšku vždy nižší než je světlý rozměr rámku a to až DOKONCE pro rámek vysoký 30 se krájejí jen na 27 a tedy o 30 mm. Jestli je síla HL a DL 12 + 8 mm, zbývá 28 cm. Těch 10 mm je tam na prověšení M vlastní vahou když se na M svěsí včely, začnou pracovat a zahřejí jí.

Každý si může vyzkoušet, že zavěsí “správně” M, dole je vůle 10 mm a pak tam ale včely vždy udělají 18 mm mezi spodním okrajem plástu a SL. Já si to sám pro sebe a doporučuji ostatním, nazval Spodní Včelí Mezera. Protože to vždy udělají 18 mm, musí tam být to S. I hotový plást se umí protáhnout a někde je to pak možná jen 16, jinde tam postaví trubčinu, když nemají kde chovat trubce - dřív se myslelo, že je chytré nedovolit včelám stavět trubčinu, aby nemohly chovat darmojedy. Ano etapou i téhle stupidity vývoj včelařství prošel.

Tudíž podle této vypozorované SVM na celém světě dělají podmet 18 mm, originál Langstroth má 20 mm a to bude jako u normální VM jen přepočtem z jejich palců na MM.

Tvrdím, že nerespektovat zákonitost SVM je stejně inteligentní, jako ignorovat normální VM. Naopak, já podle toho na první pohled poznám, zda kontruktér úlu stavěl úl pro včely a nebo pro často nemyslícího včelaře. Tady narážím na nejidiotštějšéí umístění očka přesně uprostřed čelní stěny nástavku. Ano, Blaník očka nezná, ale já na první pohled vidím, který výrobce je špatný výrobce. On se přizpůsobí blosti včelařů a to i když by dobře věděl, že vyrábí kravinu. Prachy nade vše a ono to očko ve středu prostě dobře vypadá. A jako peníze (původně z placených veřejných záchodků, zavedených ve starověkém Římě a záchodky smrděly na celé náměstí) získané od hloupých nesmrdí, proto výrobce dělá konstrukční hovadiny, jen aby prodal nejen chytrým - to by rychle zkrachoval.

--------------------------------

HČ přes roh.

Nedáváme úly na saraz k sobě, i když se dříve, ještě to dobře pamatuji, dávaly úly tak, že se bočně dotýkaly a mělo se za to, že to je kvůli teplu, že se budou navzájem ohřívat. Nesmysl vzniklý asi za ww2, kdy prostě bylo na zimní nakrmení 7 kg cukru na příděl a tudíž se s cukrem muselo takto šetřit. Cukr je dnes laciný, generace včelařů se vyměnily nejméně 3 a stejně většina zůstává v bludech a ne jenom stran vzdálenosti úlů od sebe. 

Tak a když úly nemohou být narvané na sobě - nešlo by pak dát ruce ze stran a zvedat těžké nástavk a brát nástavek vepředu a vzadu, na nestejně dlouhých rukách, může jen mladý s velkými svaly a menším mozkem. A jestli tedy nemám úly v řadě na sraz a je mezi nimi asi 10-15 cm mezera, čemu vadí “trochu” boční česno přes levý přední roh? Protože česno, štěrbina, při výšce 15 mm bude jen 40 mm - měřeno uvnitř nástavku - v čelní i boční stěně, včelám to nemůže nikterak bránit v ničem!

A že se nevybíravě navážím do méně ostrých a často úplně tupých tužek v penálu? No ano, to já naschvál! Není podle mě hanbou dělat blbosti když o něčem nevím, hledám optimum, zkouším a snažím se odkoukat jinde jak co dělat lépe a správněji. Hanba je vědět, co vyzkoumali jiní a stejně dělat věci jako tupec pořád špatně. Takže třeba desetirámkový plastový úl na Adamcovu míru je na první pohled špatný. Jen ho uvidím na prospektu a vím, že tohle si já nekoupím nikdy. Možná taky proto nemám úhyny na CCD, tvrdím, že i SPRÁVNĚ umístěné česno bude jedna z množiny maličkostí - stresů, které já včelám neudělám nikdy. Goro, ano, vím, že vy máte česno vysoké 20 mm přes celou šířku úlu a u L je to myslím 375 mm. Znovu si přečtěte předchozí větu o množině malých stresů, které každý sám ničemu nevadí. Ovšem když se negativní faktory sečtou, MŮŽE to přivodit kolaps včelstva a je lhostejné na co. Bylo by to jako: “Celej život jezdím nalitej a eště mě nechytli”. To samé s tím česnem. Jasně, jde ho takto hodně otevírat a já to dělal asi 45 let a asi víc. A míval jsem “vlhký” med a nechápal proč. Od zavedení česen max otevřených na 12 cm2 nevím co je vlhkost nad 18 - 18,2 %. Kdyby nic jiného, tohle by mohlo každému úplně stačit.

Svojí úvahu o HČ dám sem, protože já vidím přímou zábranu ve využití potenciálu česna nahoře. Aby to komplexně fungovalo musí být splněná jedna podmínka, která mi nedošla a upozornil na to romaning. Totiž, aby se mohla uplatnit prokázaná ozdravná funkce “sklípku”, musel by být hermetický. To by si včely zajistily, vědí co potřebují. Jenže my jim to kazíme otevíráním podmetů kvůli kravině, jakou je monitoring spadu roztočů a kdo prozřel a nemonitoruje, stejně je nucen nařízením o zimní měli otevírat podmet v zimě, kdy včely nemají šanci hermetičnost obnovit.

Každý kdo fumiguje, si může všimnout, kudy z úlů uniká kouř. A tak jsem úvahy a ozdravném efektu sklípku a zóny s vysokým obsahem CO2 ukončil. A ono nejde jen o ozdravení ve smyslu zbavení se parazitů. Možná nedělá dobře vysoké % CO2 dobře ani plísním, nosemě a dalším. Jde také o to, že včely prokazatelně rapidně sníží spotřebu zimních zásob. To dnes v době laciného cukru ztratilo zdánlivě smysl. Ovšem jen zdánlivě, protože menší spotřeba zásob = menší plnění výkalových vaků a mnoha dalších věcí vyplývajiících z toho faktu = méně naplněných výkalových vaků. Neposlední bude podle mě stres. Každý známe, když jsme někde, nutně potřebujeme na malou, vydržíme to, ale je to těžký stres. Pokud jde třeba o divadlo, nemáme tušení co se herci vlastně snažili předvést, protože stres z přirozené potřeby, kterou nemůžeme zrealizovat úplně zabrání vnímání toho, co se na jevišti vlastně děje. No a stres, jakýkoli stres je, podle mě, spouštěčem nejrozličnějších nemocí. A nejen u včel!

-------------------------

Přidám, kvůli kontextu, pod čarou o funkci sklípku s vysokým obsahem CO2. Vím to jen a pouze díky snaze kolegy Martina, který našel informace jak to vlastně funguje. Včely se chodí do sklípku nadýchat jedovatého plynu. Ano tak nesmyslně se to může napsat. Koho to zajímá, doporučuji si tu najít práce kolegy Martina na téma sklípek a CO2.

Aby předchozí bylo úplně jasné, tak toto: 

Jestli bude v TL 5 dělničáků a to je optimum, pak stačí dát stavět jen 5 nízkých mezistěn ve všech mednících dané sezony.

Tak to je doslova bomba co jste popsal s odd s očkem asi 20 cm nade dnem. Tohle jsem nevěděl a doufám, že se dožiju abych to za rok vyzkoušel, vlastně už ne za celý rok.

Totiž. To je jako s lidmi. Přijdete někam, tam bordel, ušmudlaná kráva s cigárem u kafe v natáčkách, věčně ječí po zvlčelých fakanech, kteří neposlechnou a chovají se jako idioti. Hračky rozbordelené, všude špína, smetí, vše ušmudlané, nepěkné, neumyté nádobí, všude se válejí použité části oděvů, smrad jak ve vopičárně z nevětraných cigaret a dehtem nasáklých záclon, co viděly vodu před lety. Fakani jsou schopní vám nabančit, okopávají holeně, lítají jak šusi. Snažíte vyřídit co musíte a koukáte co nejrychleji vypadnout.

Pak přijdete do domácnosti kde je laskavá, skromě tichá paní, vše naklizené, voňavé, vše má své místo a panuje tam řád. Paní je čisťounká a hezky ustrojená, tichá, dětičky jak ze škatulky, odříkají básničku, usmějí se a jdou si zase hrát, neotravují, neskáčou do řeči. Tam je radost pobýt, ani se vám nechce odejít.

A stejně je to se včelami. A tak některé vynáší nečistoty i když není česno v rovině dna. Je to potřeba vyzkoušet. Jenže mě odradila idiocie se sběrem zimní měli. Prostě jsem se k vyzkoušení HČ nedostal.

JirkaP tady na CHZ napsal, že Blaník má jednu nevýhodu, že má od čtyř vč víc jak dva metráky medu a že netuší jak a komu to prodá. Že to nečekal. Popravdě, je to pro mě zadostiučinění a četlo se mi to dobře. Co mám zprávy, tak ostatní blaníkáři mají lets také víc než dostatek.

Přece jen ale mám za to, že je na  metodě co pilovat. Vrátím se k mému postulátu jak docílit, aby matka nešla klást do prvního v tom roce přidaného N medníku. Původní metoda říká, že dvě a dvě souše ke stěnám a naprostředek 4 M vedle sebe. 

OK, to funguje vždy a za všech okolností, důvody jsem vysvětlil několikrát. Ovšem letos jsem zkusil dát M na prostředek méně a někde dát pouze souše, panenské, samosebou, Blaník jiné souše na med nezná. No a sice je teprve po jedné sezoně, přesto si dovolím vyhodnocení. Důvodem pokusu přidat místo osvědčených M souše je, že se hromadí nádherné a bezchybné souše a hledám tudíž možnost, jak jich nemuset dávat stavět tolik. Totiž v TL je 5 souší + 5 trubčáků, ale do prvního medníku přijde 6 m a už tady na vč jedna souše přebývá. Jenže dávám 3-4 M doprostřed i druhého medníku a za pár let není pro bezvadné nízké panenské souše kam šlápnout.

1 - vč, kam přišly jen 4 M doprostřed u prvního medníku. Vše OK, matka nahoru nešla.

2 - při pouhých 2 M stejný výsledek, matka nahoru nešla.

3 - kam přišlo všech 10 souší, žádná M, stejný výsledek, vše OK, matky nahoře nekladly

Do druhých a dalších medníků jsem už nedával M žádné. A jde to. Jen je nutné to ověřit ještě pár let. Nebyl rozdíl kde byla základní míra 39x24x11 a tak Blaník funguje i pro tuto míru naprosto dokonale. Jediným důvodem 100% nekladení v medníkách je TL s trubčinou.

--------------------

Krmení. Potřebuji prázdné truhlíky. Souše po vytočení, pokud v nich zatuhnuly zbytky kvěťáku, jdou asi na týden nahoru nad prázdné KK. Vysuší je a vynesou zbytky i ztuhlého medu a uloží do KK, nebo prosdtě do prvního NN nad VN. Ve skladě a medárně mám v těchhle hicech sice bohužel už 20 (ještě  před týdnem do 17), ale zavíječ to nežere. Zakladené souše ale doslova hoří!