V neděli má být v mojí lokalitě 36 stupňů. Pro člověka ohavné a pro VD smrtelné. Včelstva tyto teploty přežijí, když jsou úly ve stínu pod stromy, na rostlém terénu (původně drn) a nejspou pod umělou střechou, nepřehřívají se nikdy. Ovšem VD to nepřežije. Takto se nám “odblešují” včely samočinně. A tak opět platí odvěké, že všechno zlé je vždy také pro něco dobré.
Spíš to bude velkými česny, jaká používáte a možná i síty, nevím. Co ale vím je následujcí.
V noci jsem si pročítal svůj deník z roku 2021 a nářek nad vlhkým medem, že jsem měl i 19%, vše nad 18% a žádný med pod 18. Podotýkám, že jsem rapidně zmenšil česna až po zkušenosti Toma4 s “nahatými” úly. Naháči mají česna 6 x 1,5 cm = 9 cm2 a nejde je víc otevřít. Mimochodem staré Budečáky mají česna stejně “nesmyslně” malinká jako naháče. Budečáky je měly nesmyslně uprostřed čelní stěny úlů s pouze TS. Naháče je mají u správné strany a sice vlevo z pozice za úlem, vpravo při čelním pohledu na úl zepředu. I naháči jsou na TS, která se mi osvědčila lépe. Přesněji v ničem není rozdíl a tak je pro záda včelaře TS lepší, když to konstrukce úlu umožní.
Nikdy jsem neměl očka, ale česna otevřená přes celou šířku úlu při podmetu 18-20 mm, což dělá 40,5 x 1,8 (2) = 73 (81) cm2. Nyní mám v největších hicech léta, od jara do podzima česna jen 12 - 15 cm2 a od té doby nevím co je vlhký med. U tří úlů sleduji česno skutečně jen 10 cm2 a taky to jde! Někde se tu píše o věhlasném Švédovi a ten má česna 11 cm2 a také žádná očka.
Vím, že vy píšete o velkých letních česnech, OK, možná kontinentální klima a menší průměrná roční vlhkost vzduchu, nevím co je u vás jinak. Tady kdo chce mít “suchý” med, musí mít malá česna a žádná očka. Ovšem opakuji, že moje úly jsou trvale ve stínu pod stromy, jen na stanovišti K jsou tři úly asi na 2-3 hodiny osvícené sluncem těsně po poledni.
Přivstal jsem si a v půl šesté, 16 stupňů, silná snůška, stejně jako večer vůně kolem úlů. Jiná než zjara, jakoby “nenápadná”.
Na osice a smrku ani včelička, pár jich obíralo dub. Tak je snůška asi z něj. I když mám za to, že meduje na listu něco jiného vydatněji. Na nekvetoucí lípě není včela a nemá nijak ulepené listy. Pylem se včely nezdržují. V půl deváté už sem tam pyl vidět byl, šedo khaki, netuším z čeho.
Objevil jsem silně ulepené listy na osice, tak, že to nepamatuji, jenže bylo krátce po poledni a vše suché. Patrně večer a brzy ráno z toho něco je. Na dubu nic, kleny a mléče nevím. Smrky “mlčí” také. Pyl je vidět z 80% jednoho druhu, jakýsi šedo khaki, nebo jak to popsat, netuším z čeho ho nosí, v jiných letech si ho v tuto dobu nepamatuju. Kvetou vlčí máky, ale v úlech vůbec není vidět černý pyl z nich. Zvláštní, v jiných letech ho obírají vehementně. Teď mi dochází, v jiných letech kvete lípa srdčitá, před ní velkolistá a tak nosí pyl z ní. Když letos lípy vypadly, mají jiný zdroj pylu, netuším ale jaký. Pořád rozkvétají ostružiny, máme tu několik druhů a kvetou tudíž postupně a dlouho. Na “kliku” to jistě není, ale včely mají podnícení a zábavu a smetanovo šedý pyl.
Letos hojně navštěvovaly netvařce a ty pořád ještě kvetou. Jsou dny nebo denní doby, kdy na netvařci není včela a za dvě hodiny drnčí včelami, zajímavé.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD
Předchozí příspěvek jako anonymní je ode mě, nevšiml jsem si, že mě systém odhlásil, nějak mi blbne PC.
Pořád vytáčím, jde mi to v mém věku velmi pomalu. Na stanovišti R, odkud jsou fotky prostavěné mezery mezi patry, je pěkná tmavá medovice, na ostatních dvou světlejší med, jistě z části medovice taky.
Snůška v těchto hicech je, ale jen slabá, asi jen na uživení. Jak se někde něco zapomene, najde to pár včel a slídí, ale žádné invaze a blázinec jako bývají později v červenci a srpnu. Kolem úlů to večer omamně voní. Některá vč přes den vylehávají na česně a na přední stěně úlu, nic dramatického a když se po osmé večer malinko ochladí, stáhnou se. Česna jsem nechal malá od 12 - 15 cm2. Med má do 17,5 %, většina pod 17 a taky jen 16,5 % a polovina není vůbec zavíčkovaná.
Zaslechl jsem kolem sebe nářky, hlavně Adamiti nemají med. Já jsem na tom stejně jako jiné roky. Jak dokazuje výkon čtyřiadvacítky z fotek, mají prostě Adamiti špatnou provozní metodu, jinak si to neumím vysvětlit.
Děkuji Jirkovi.
Na fotkách je vidět, když se nepřidá včas čtvrtý medník - včelstvo je 39x24x11, jak dopadne včelí mezera mezi nástavky. A to mám všude spodní loučky 25 mm široké! A ne úzké jak radí NN bláznovství. Dokáže si zastánce prostavování mezery mezi patry, jak propagovali a dodnes blábolí nízkonástavkáři, jaký masakr by byl sejmutý nástavek vrátit bez pracného odstranění nástaveb? A to se musí odstranit nejen z HL spodního patra, ale také ze SL horního patra. Tvrdím, že toto zase složit by znamenalo rozmačkání nejméně 500 včel a tři medníky = 1.500 včel a možná víc. Podotýkám, že je moje VM 7-8 mm podle série nástavků.
Opakuji, vč je v tenkostěnném úle mojí výroby - VN z roku 1985, Sm 20 mm. Foceno včera, toto vč dalo dvě bedny jarňáku = 30 kg a tady je nyní asi 45 + medovice apřineskly by víc, kdybych přidal čtvrtý medník. A tak i Adamec, když je dobrá matka, dobrý úl a dobré stanoviště a včelař to umí, dát pěkný výsledek. Ale pozor, takto výkonných je vždy max 20% včelstev.
Sestava úlu ode dna:
dno jednoduché až primitivní konstrukce s podmetem 18 mm, masiv SM 20 mm
NN 15 ve funkci TLumiče, kde je prostřídáno 5 trubčáků = SR s dělničáky
VN 39x24x11, tenkostěnný Sm 20 mm
medníky NN 39x15x11 ovšem jen s 10 rámky s většími roztečemi, překližka Bo 18 mm
dekl je vyřazená plastová forma na betonovou hlavici sloupu a v ní je 20 mm Ps
Na fotkách není dekl, ne všechny medníky jsou z masivu, některé medníky mám i ze dřevotřísky z vyřazeného nábytku, většina je ale masiv Sm 20, některé po předcích asi 60-70 let staré, ty ale byly ze Sm 30 mm a uvnitř na délku jen 402 mm, já mám vnitřní délku 422 a později 425 mm.
Toto konkrétní vč nedalo oddělek a v jarní snůšce nemělo v medníku žádný plod, včera v medníku přímo na VN byl jeden rámek se zavíčplodem asi jako dvě dlaně. Matka Kraňka, nejspíš ale bude mít smíšené geny s BF, je z TV. V tomto vč, které se nerojí nikdy, je už myslím třetí nebo čtvrtá matka z podletní TV. Toto je podle mě naprosto ideální včelstvo. Odd sice nedalo, ale vzal jsem tam dvakrát po rámku plodu v černé souši, abych mohl dát M a tak má letos jen 4 nové rámky, což je jediná nevýhoda, ale odpovídá to obměně vysokého díla 37% a to je, s přimhouřením obou očí, dostačující. Toto vč nemělo letos vůbec vysoký SR a jediné trubce si mohlo chovat v TL, ten ale byl vystrojený už v půlce září, kdy dělničáky byly zásobní.
Tady navážu na pana Malinu a jeho bednu řepkáče nechanou na zimiování. Podle mě je to takto - metoda Blaník - před zimou do TL - lepší, pak je jedna bedna medu pro dvě vč a druhá bedna se prodá (kvůli medu já chovám včely). Jak u Maliny tak u mě je to v praxi aplikované starodávné přísloví:
“MED DĚLÁ VČELY A JEN VČELY MOHOU DĚLAT MED!”
Na starém modrém VN je vidět očko. Je zaslepené a je z doby, kdy se převěšoval plod. Sloužilo jen pro vypouštění trubců uvězněných nad mřížkou. Čárky křídou jsou od loňského krmení, takto si značím počet dávek roztoku. Protože roztok 1:1 je na 10 kg cukru + 10 vody přesně 16 litrů, vím, podle objemu krmítka, kolik suchého cukru to které vč dostalo. Tady je 14 dvoulitrů = 28 litrů a z toho se dá snadno určit kolik cukru dostaly. Tudíž je vidět, že je cukrem necpu nijak enormně.
Ovšem po totmto se budu muset, opět, hluboce omluvit panu kolegovi Gorovi. Měl jsem setrvat v mlčení, zastal jsem se a …
Celý život se učím. Pořád to někdy nestačí.
Nepředpokládal bych u pana Josefa hloupost, jak to mezi řádky čiší z příspěvku pana Gora. Naopak bych byl vděčný, kdyby si Josef vzpomněl na jeden detail, zda to, co viděl, mělo hlavu červenou nebo žlutou a jak barevné nohy. Nestihl vyfotit, ok, ono je těžké takovýto hmyz fotit, když se nezastaví. Když zastaví, neposedí a nepočká.
A i kdyby sršeň viděná panem Josefem měla hlavu žlutou, mohla by to být pořád forma “naší” sršně z Anglie. Jak nás poučuje Wikipedie.
Stran velikosti má Goro dokonalou pravdu, některé matky naší “obyčejné” sršně mají skutečně enormní rozměr.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_mandar%C3%ADnsk%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sr%C5%A1e%C5%88_obecn%C3%A1
Podobné je to třeba s pozorováním všeho neobvyklého, hlavně UFO, ale i jiných věcí a jevů. Drtivá většina dělá z pozorovatelů blbce a tak když někdo něco uvidí, napříště bude mlčet!
Tady dnes včely slídily. Ze smrku i z dubu zmizely. Foukal velmi silný Z vítr skoro 100 km v nárazech a vše vysoušel. Zdá se, že horní medníky jsou plné, co spodní netuším. Vytáčet bych chtěl začít zítra.
Nic nestíhám, jestli jsou hodiny nějak kratší, nebo čas začal plynout rychleji, je to každý rok horší a horší.
Dnes jsem se odněkud vrátil v 17 hod. Dobounce pršelo, jakési silnější mrholení. Uslyšel jsem hukot včel a nevěřícně došel asi 15-20 metrů od auta k úlům. Létaly a dopadaly velmi ztěžka. Některé, asi dvě třetiny včelstev, které považuiji za favority. I v tom mokru a i včera a předvčírem voněly. Neuvěřitelné! Teploměr pod úly ukazoval 12, ten na zdi baráku asi 35 dál od stanoviště úlů ukazoval 13. Ale do asi 14 hod nepršelo, sice bylo těch asi 12, ale včely létaly a tak voněl odpar dopolední snůšky. Ovšem let za deště, i když jen slabého, se vidí zřídka.
Zajímalo by mě kdo jak zpracováváte víčka. Pro mě to byl roky problém, obyčejně jsem je dal “vylízat” včelám, čímž si ale koledujeme o rabovku. Osvědčilo se je vyprat, medovou vodu dát včelám. Medová voda by se mohla začít kazit a tak je potřeba dát medovo vodu oddělkům a nebo s vypráním počkat do krmení.
Dnes chci oznámit druhý, vlastně ne úplně očekávaný efekt odvíčkovacího strojku - nazvali jsme si ho “ořezávátko”. Ořezávátko dokonale srovná medové plásty a tak v dalších letech zůstává medu ve víčkách asi jen čtvrtina, půravda, o něco víc (asi dvojnásob) než z ručníého odvíčkování. Dobře vykape, moje obava, že ve víčkách zůstane mnoho medu byla lichá. Med z víček není na prodej, ten sní rodina!!! Stejně, jako med z čeření. U nás se med nikdy nijak necedí, ale pouze čeří.
Do nástavku, který má vnitřní rozmněr na délku 422(5) mm dáváme, také kvůli ořezávátku - buňky musí vyčnívat přes loučky a ty nesmějí být pleckaté, ale musí mít přesně 25 mm bez mezerníků, jen 10 rámků. To se u nás dělalo odedávna, už když původní NN měly jen 402 mm, dávalo se jen 9 polorámků s od oka většími rozestupy. To proto, že v NN je vždy asi 15,5 kg medu a pro mě i moje předky byl vždy rozdíl odvíčkovávat 11 nebo jen 9 polorámků, kvůli větší “délce” vnitřku mých NN dávám rámků 10. Tak se to dělá běžně, na to přišel každý hloubavější včelař dávno. Ovšem málo se ví jedno, vosk z prodloužených buněk, obyčejně je to rozmačkané od koše medometu, včely nevyužijí, okoušou a vyhodí z úlu. Moje máma počkala na zimu, kdy je vosk křehký a špachtlí nebo hřbetem nože strhla prodloužení buněk. Je z toho překvapivě hodně vosku, který přijde vniveč. Ořezávátko umožnilo využít tento vosk úplně. Spolu s víčky, tedy prodloužené buňky + víčka, to za sezonu udělá asi půl kila, spíš víc na včelstvo. Což je pro mě velmi významné!
Praní víček.
Koupil jsem si míchač malty Parkside. Do Al konví, co byly dřív na med, dávám víčka se zbytky medu asi do poloviny, med v tom ztuhne, v odkapávači, kam padají odřezaná víčka z nožů ořezávátka nevykape všechen. Až těsně před praním víček doliju studenou vodu z vodovodu, rozhodně ne dešťovku kvůli mikrobům a nečistotám ze vzduchu. Vody mírně nad povrch víček v konvi, případně se dolije, vše od oka. V ruce drženým míchadlem s velkým výkonem (nejde nijak upnout, ale kutil by to dokázal uzpůsobit), jsou víčka rozmixována na kaši. Tu naliju do stáčecí “štoudve” se střihovým ventilem, kde se asi za půl hodiny (spíš dřív) usadí vosk nad medovou vodou. Spodem se vypustí medvoda. Zbylá víčka se opět, už jen v té štoudvi opět prolijí trochou vody a zamíchají velkou vařečkou (nebo čímkoli), nechají ustát a tato slabá medová voda je použita na další várku. Nebo se jí naředí první voda a nebo se v ní rozpustí cukr na krmení. Zužitkuje se úplně všechno!
Víčka dám na tácy s okrajem - obrácené plastové úlové dekly a nechám uschnout. Nepelsniví, nekazí se a nežere to zavíječ, vydrží to tak i několik let, je to jen o málo hrubší než měl. Vosk z víček dávám stranou a jen z něj dám dělat mezistěny pro medníky. Plodiště mají mezistěny průmyslové, ovšem výhradně od firmy Vašek, která mimochodem končí. Tak mám zásobu asi 90 kg jejich mezistěn, což už nemám v plodištích žádnou možnost do konce včelaření upotřebit. Vč na M od jiného výrobce (jsou nejtenčí, výrazně tenčí než od malých zpracovatelů) nestaví tak rychle a tak nadšeně. Průmyslové M (výrobců není mnoho) od jiných výrobců včely odmítají, prokusují do nich dírky a staví pomalu, neochotně. Proč asi by měl každý uhodnout.
Vosk z víček a jen ten - spolu s panenskou divočinou je jediný vosk použitelný na domáckou výrobu kosmetiky. Je o něj celkem zajímavý zájem i mezi nevčelaři. Dal by se odlívat do malých formiček a prodávat pro tento účel. To jsem zatím nedotáhnul a mám panenský vosk jen pro rodinu a dobré přátele. Tom4 udělal na jedny vánoce svíčky, lidi byli nadšení, ale pak přišel na to, že tu pracnost by stěží někdo zaplatil. A tak jen pro rodinu a nejlepší přátele jako unikátní prezent.
Vosk z víček zvláštně voní po propolisu a ovoci, je to vůně omamná a nezaměnitelná. Podle té vůně hotových mezistěn vím jistě, že mě výrobce nešidí a že vyrobí M jen z mého vosku.
-----------------------------
K “nakousnuté” síle mezistěn.
Je velký rozdíl v různě silných M. Vaškových je do kila askoro 11, Dufkových 9, ale jiní je dělají běžně, že jich je taky jen 7 do kila a také jen 6 a půl. Velkovýrobní technologie je jiná, tam se lije vosk tekutý mezi běžící válce a na jeden krok je hotová M. Ta je pak ale za studena velmi křehká. Je ale velmi tenká. Tak tenká, že se to válcováním zastudena nedá vyrobit.
“Domácká” výroba válcováním je jiná. Vosk se musí odlít do asi centimetrových desek velikosti asi A4 nebo málo větších. Po vystydnutéí se prožene hladkými válci na tenkou folii, namotá na tyč a v druhémn kroku se hladký voskový pás - folie prožene mezi válci se vzorem buněk. Tyto M jsou elastické i za studena, hloupými na videích je sdělováno, že průmyslové křehké jsou pančované a proto křehké.
Vysvětlil jsem jinde. Zopakuji tady znovu. Nejefektivnějším způsobem zpracování starých plástů (a všech zbytků včetně víček a panenského) je vařák s lisem, kdy je pařící voda oddělená od rozvářky. Vyvětlil jsem to důkladně jinde a také kdysi ve Včelařství. Z jednoho plástu 39x30 (lze přepočítat na jiné míry a vždy je to stejné) se dá získat asi 150-155 g vosku. A to bez ohledu jak těžká byla M do určité síly M, když je M silnějí přes určitou mez je z plástu víc vosku, protože včely zeslabí M jen tak aby postavily - vytáhly plást. Tudíž, když má M 95 g přidají asi 57 g = tedy asi 60% vosku nového. A v celém plástu je pak asi 152 g vytěžitelného vosku. Jestli je ale M těžší, váží například 110 g, stejně je vosku z celého plástu zas ejen 150-155 g. jestli by ale měla M (lité běžně) právě 150 g, včely nepřidají ani gram a plásty vytáhnou jen z vosku z M. Kdyby ale M vážila nad 155 g, například 180 g, pak se z plástu vytěží 180 g.
Tyto informace, pokud je mě známo, nelze nikde vyčíst a to ani v mě známé staré a prastaré odborné literatuře. Jsou to tedy unikátní poznatky, dosud patrně nepublikované, několikrát pomocí různých postupů vyváření voští ověřené pokud vím tak jen v mojí praxi. Logicky je ze světlého díla výtěžnost o pár % lepší a naopak, i jen malé požrání larvami zavíječe rapidně snižuje efektivitu “recyklace” vosku.
Hloubavějšího napadne, kolik by vážil vosk z plástu divokého a kupodivu z trubčího váží vosk stejně, jako z dělničího, trubčina má asi silnější stěny a dna. Tak toto taky nikde nevyčtete a k mému překvapení vosk vyzískaný vařákem s lisem s externí vodou - to je důležité, například na Ukrajině a jinde se vyrábějí laciné antikorové nesmysly, kde vody nejsou oddělené a kde je výtěžnost mizerná - tak plást divoký má zase jen asi 150-155 g vytěžitelného vosku. Tedy při rámkové míře 39x30.
Z uvedených informací by si měl už umět každý sám uvědomit a posoudit efektivitu svého zpracování starého voští. Pro informaci, zákup vařáku za 25-30.000 Kč pro včelaře s 10 vč je ekonomický nesmysl a proto také kdysi předkové založili spolky (a Svaz) aby si tato, vždy velmi drahá zařízení, zakoupili kolektivně a půjčovali. Ovšem v době idiotského individualizmu - liberalizmu, jakýkoli náznak něčeho kolektivního je tak pohrdaný, že drtivě drtivá většina včelařů nevyužívá vosk od svých včelstev efektivně a vosk se dováží. Pro informaci jak trapní jsou liberálové, první družstva, pokud vím, zakládali ve Španělsku v době Karla Velikého, tedy v 8 století a to proto, že si jednotlivec nemohl sám koupit účinný vinařský lis. S vařákem dnes je to u hobby včelařů naprosto stejné.
Totiž. Když M stojí nové asi 400 Kč a dobrý vařák 30.000, a hobbík s průměrně 9 vč potřebuje ročně asi 3,5 kg M, pak než zákupem mezistěn utratí 30.000 může 21 roků házet plásty do hnoje a teprve je na svých když neutratil 30.000 za vařák.
Mám dva komunistické vařáky sehnané na bazoši, jedn za 3 a druhý za 4. Nový stál v roce 1985 2.200 Kčs, a byl jen pocínovaný. Když jsme vydělával čistého asi 2.700 Kčs si může každý spočítat jak drahý pouze železný pocínovaný vařák byl, dnes by musel stát asi 30.000. Dnes by tedy byl benefitem materiál = antiokoro a tak je dnes pěkný vařák vlastně za 30.000 Kč lacinější, než ten komunistický. Jenže za komančů nebylo třeba si ho kupovat, půjčoval se, zadarmo, spolkový. Dokud ho spolek JAKO neztratil, samozřejmně až době svobody, za totality se stratit nemohl, to byl ještě ve věcech všude pořádek, beztrestné tunelování všeho druhu ještě nebylo vynalezeno.
Mám za to, že to způsobí jarní mrazy, stejně, jako u akátu. A také jde o nadmořskou výšku, čím výš, tím je rozkvět pozdější.
Navíc tu máme lípy dvě + bezpočet kříženců. Pro včely a včelaře je významná pouze lípa srdčitá, lidově malolistá. Tou tady na Podblanicku končí snůška v tom roce (vyjma let s melecitozním “tuháčem”). Lípa srdčitá tady obyčejně rozkvétala po 1 -5.7. a končila po 10-15.7. Nyní je to asi o týden posunuté do června.
Kolem 10.6. rozkvétá lípa velkolistá a ani ta tu nepokvete. Lípy, když pokvetou, už od května nasazují květní stvoly s listenem a poupaty. To lípy u nás letos nemají.
Už je jasné, že u nás letos nepokvetou lípy, vůbec nenasazují na květ. Stejně tu nemedují, ale domnívám se, že si z lip přinesly hodně snad hodnotného pylu. Hlavně pylu, který není z obdělávaných stříkaných polí.
Gratuluji.
No a k vašemu poznatku s podstaveným NN. Je to logické a přesně o to mi jde u míry D-B. Ta je vysoká 30 cm, ale díky 12 delším rámkům má VN plochu 157 dm2 a Blaník 39x30x11 má jen 129 a proto Blaník mít TL s trubčinou - aby neubývala plocha pro dělničinu ve VN, musí. Vaše superjumbo má 146 dm2 a to se vám zatím zdá a věřím tomu i já, že bude stačit a nebudete muset mít TL stejně, jako ho nepotřebuje D-B. Varuji před původně mojí myšlenkou TL na každém rámku, bude úplně stačit jeden vysoký rámek 448x325 na konci = nerjdál od česna. Kdyby se ukázalo, že je třeba likvidovat zavíč trubčinu, je po ruce na jediném rámku. Fandím vám pane kolego.
Jsem velmi rád, co jste ověřil, ano, je potřeba velké plodiště, ovšem velké jen do určité meze a pak už je moc velké, tedy například dvě jedenáctirámkové bedny Adamce.
Jste mladý. Vidím, že jste si, přes přečetné výhrady, dal říct a chválím vás za zkoušení. Ještě se zamyslete nad vyzkoušením nejnižší výšky Langu 137 mm. Dejte si říct i tady a i když jste kus chlapa, mladého, už budete jen stárnout. Já kupříkladu lituji, že jsem si kdysi už zamlada nezavedl polovinu A = 12 cm (někdo mi to rozmluvil), přesněji by to bývalo, kvůli VM mezi patry, muselo být 11,4 cm. Ke své jedenáctce jsem došel přes Sedláčka, - tři na sobě + dvě VM dávají jeho podivnou výšku 34,7 (s malinko, snad o milimetr přimhouřeným okem).
Jestli já půjdu do L (je mi 70 a tudíž už asi ne), jediný NN si k němu zavedu právě ten 137 mm. Koho to zajímá může si tu najít moje vlákno “úl hybrid” a tam zjistí, že můj D-B je dělaný tak, že pootočením o 90 jde použít jako Langstroth. Jen musí mít prstenec vysoký 25 mm a nebo zavést L atyp vysoký jen 30 cm (to by ale bylo malé jako Blaník). Právě na nechuti dělat u L atyp jsem to nedotáhnul.
--------------------
Ještě se ztamyslete nad odebráním N bedny kvěťáku, kterou jim po snůšce vrátíte, zkuste to podle sebe a podle mě a uvidíte že mám pravdu, když se tam med nenechá, přinesou v úhrnu jednou tolik. Taky já nemám úplně nejlepší zkušenost se zimováním na jarním medu, třeba na špatně prodejném řepkáči. Umí do něj přimísit něco s velkými krystaly a pak se najdou včelami odvíčkované zásoby, nevybrané se suchými velkými bílými krystaly. Prostě pro med často potřebují enormně moc vody. Pak jim ale lepší med vlastně přidělává práci a v době, kdy pro vodu nemůžou, je med pak v rozvoji brzdí a celá jeho hodnota je pryč. Naopak je potom zimování na pouze medu krajně kontraproduktivní. Zkoušejte vedle medu cukr a po pár letech uvidíte co je lepší. Za mě je lepší cukr vždycky. Ne ale žádné hydrolyzáty = škrobáky ani invert, prostě normální bílý rafinovaný cukr.
A ano, já jsme u D-B připravený vzdát se samopodněcování vč medem nebo zásobymi podstavenými pod VN. Nezvedání VN ani jednou za rok se zaplatí touto nevýhodou. Taky by se musel podstavený NN před snůškou odebrat aby nedošlo k jevu, který popisujete.
Tak mám nový nápad zvedání VN bez zvedacího zařízení a bez dřiny.
Jak jinde metoda Blaník, kterou pořád, taky s pomocí některých z vás neustále ladím, předpokládá, zbylo jediné zvedání VN v polovině září, kvůli výměně starého TL za nový pro příští jaro a celou sezonu zase až do poloviny září.
Zešíř. Úly nemají být ve včelíně, ani na nějaké podlaze a už vůbec pod umělou střechou, musí být na “drnu” a pod širákem pod stromy. Mnohokrát jsem vysvětlil proč.
Díky čtvercovosti je Blaník univerzální ve smyslu orientace stavby. Když by byl na SS, je nezbytné mít kozy jen pro dva úly aby se dalo pracovat z boku.
Pokud si tedy takto uděláme jeden přenosný podstavec, případně se stavitelnými nohami, pak úplně odpadá zvedání VN. V půli září, kdy, jak jsem vyzkoušel, stačí už na podzim vyměnit starý TL za nový, se to dá udělat neskutečně snadno. Na úle už není žádný medník ani KK (žádný nesmysl s názvem nástavek včel). Pak se dá udělat spešl přenosný podstavec výšky horní hrany TL a VN jen překlopit v ose rámklů na tento přenosný pomocný podstavec. U TS do boku a u SS dopředu nebo dozadu. Celkem belskurychle se odstraní starý TL i se dnem a na místo se dá čisté vyžehnuté a natřené dno s očištěnou podložkou a vyžehnutý a opravený NN s rámky nového TL. Odhaduji to tak na minutu, dvě. Pak se opatrně VN vrátí.
Nemusí být 100% druhých den, stačí denně vyměnit například 5 TLumičů za nové a v klidu znovicírovat staré, dílo vyvařit a rámky já už vyhazuji. Jsou ohavné a hlavně zažily léčení. Ani var z nich případné patogeny neodstraní úplně a tak je to dokonalá profyalxe.
Ze všeho, co roky o svojí včelařině píšu vyplývá, že není potřeba žádná chemická dezinfekce (naopak je podle mě velmi škodlivá), ale jen cyklické vyprázdnění (i VN třeba po 2-3 letech), vyžehnutí po důkladném mechanickém vyškrábání a z venčí obnovit nátěr.
Takže díky mému vynálezu a letos odzkoušeného půleného medníku “normální” míry je právě popsaný postup posledním dílkem mozaiky kocepce úlu Blaník v režimu “úl senior”, kde se navíc nerojí včely snad nikdy. A když, tak tam něco není dobře a nebo se ve zrojení zvrhne jarní TV. Tímto svojí práci považuji za uzavřenou. Snad to někomu, myslím celá koncepce Blaník, poslouží.
Nedáváte lehké otázky!
I matečník normálně vylíhnutý včely časem rozeberou a vy ukazujete buď matečník vykousaný, nebo nějakou fázi jeho “rozebírání” včelami.
Já si z fotek nejsem jistý, ale na druhé se mi zdá, jako by tam pořád byl zbytek víčka a já bych, když bych našel tohle v tomhle stádiu a nevěděl časovou osu, usoudil, že není vylíhnutý, ale že je ve stadiu “rozebírání” vykousaného matečníku. Na poslední fotce jsem si skoro jistý, že se nevylíhnul.
Tak přátelé. V roce 2024 začala 6.6. melecitozna na smrcích asi 60 let starých. Dnes v 10 hod jsem tam opět načapal včely. A tak, co psal pan Goro před dvěma týdny u nich, je tady také. Snad to bude medovice normální. U nás je medovice na smrku vždy když kvete malina, ta právě dokvétá. Včelaři nejspíš malinu hodně přeceňují, domnívám se, že významnější je ve stejné době medovice a ne malina.
V seté jetelotrávě na dvou malých polích se rozmohla škarda. Je úplně bez včel, je ale okupovaná nějakými samotářkami. Červeného jetele si včely nevšímají, z přísušku by měl mít krátké květní rourky, ale asi nemeduje a nebo, nejspíš, mají včely něco atraktivnějšího. Nebyly ani na pámelníku a dokonce ani na krušině a je velmi vzácné, aby opustily tyhle dvě rostliny. Pořád sbírají pyl na kvetoucích šípcích. Na česnech není kdo ví jaký provoz, 12 ve stínu, ale pyl téměř není vidět, nosí něco jiného, jistě tu medovici.
Janovec, neboli podblanicky chcáče - dělala se z nej košťata a proč chcáče jsem se neozvěděl, nektar nemá a pyl sbírají včely velmi výjimečně. I pyl je pro včely špatně dostupný a tak se janovci z víc než 99% úplně vyhýbají. Janovec je pro včely naprosto bezvýznamný.
Něco jiného je také bobovitý netvařec. Ne, že by se netvářil, nemá tvar, lat amorfa. Ten je vysoce nektarodárný a i pylu má dost. Jen ekoteroristi ho dali mezi invazivky. Patrně blbábolí nesmysly, soudruzi jím zpevnili náspy dálnice od exit 49 dál k Brnu a za víc než 50 let ten násep až do Střechova neopustil a v lese ho nikdo nelikviduje. Kde má podmínky asi vytlačí méně úspěšné, násep není přirozený biotop a kde je příroda OK, ubrání se sama.
Netvařcem jsou osázené větší úseky D1 a asi i dalších silnic, i železnic, jen tady to velmi důvěrně znám, jako kluk jsem první dálnici spolu s tisíci dalšími “branci” místo vojny stavěl.
Před pár dny jinde píše kolega Goro jak u nich uschly květy akátů a jak to snad zachrání lípa. Kolega včelaří ve včelím ráji!
U nás akát nemeduje nikdy, meduje do max výšky 250-možná 300 m, my tu jsme nad 400. Je plný včel, přinesou spousty pylu a asi se na něm dobře uživí, ale na kliku (pro medomet) z něj u nás není nic a nikdy nebylo. Letos tu zase zmrznul, opět nekvete. Myslím předloni totéž. Prostě klimatická změna je jasná, kde to nezmrzá, zase uschnou květy.
Lipový med neznám, je to stejné jako s akátem. Pro medování květu lípy prý musí být po sobě několik nocí s teplotami nad 20, lépe 25 a současně velká vlhkost vzduchu, jak v prádelně. Pak květ teprve zameduje. Medovici z lip nesbírají, kape na auta a nejde to umýt, ale včely to nesbírají a dokážou i hladovět, ale medovici z lip, co je u nás, ale i v Praze například, tak tu nesbírají.
Vlastně jsem jeden rok lipový med ochutnal. Mohlo mi být tak 8 let a jednou mě máma vzbudila v noci, byla ještě úplná tma, 3 hodiny ráno (neměnil se čas na letní) a na východě začínal světlit obzor. Včely hučely jako kdyby se rojily, byla neskutečná snůška, padaly před úly, lezly po úlech. Bylo to jen tu jedinou noc, ale teplotu si samosebou nepamatuju. Co si ale pamatuju bylo datum, 13 července. Od té doby se to nikdy neopakovalo a to datum je tady konec tohoročních nadějí, v posledních asi 15 letech je všemu konec už kolem 5.7. a i dřív. Když není melecitoza. Lípa velkolistá je bezvýznamná, snad pyl, květový lipový med je podle Haragsima jen z lípy srdčité, lidově zvané malolistá. U nás je drtivá většina lip kříženců, možná proto tu lípy nemedují. Díky tomu nekvetou všechny i v rámci jedné aleje stejně, každá kvete o pár dní jindy a tím se kvetení rozloží v čase. Od sebe se rozpoznají podle chloupků na rubu listů u řapíku na žilkách, srdčitá je má zrzavě hnědé a hodně, velkolistá má listy zespod lysé. Plod malolisté jde rozmáčknout v prstech, kulička velkolisté je tvrdá a rozmáčknout nejde. Kříženci mají chloupky na listech také, ale tím méně, řidších a na kratším kousku žilnatiny, čím větší podíl je velkolisté v genech.
Jasně, má 4 lazary a tak jim všem pustí žilou aby měl 5 ultralazarů.
Martine. Psal jsem včera nebo dnes v noci o tom, jak mi slabé včely narazily ubohé podvyživeé nouzáky a jak jsem musel pomoci líhnoucím plodem a dalším rámkem s mladuškami a teprve pak udělaly nouzáky velké a pěkné. Ale vy byste chtěl vzužít matky z matečníků od slabých nebo oslabených? A nemáte odkud to posílit? Věřte Gorovi!
Je pro vás problém si koupit 2-4 oddělky po cca 2 tisících? S kladoucími označenými matkami a možná by se i daly sehnat s jinými matkami než Singer. Logika, čím lacinější, tím horší šmejd - mrská to jak Baťa cvičky hlava nehlava a proto to umí levně.
U vás řádí chcípavka, vše je tam oslabené a je nutné taky oživit krev i kdyby tam u vás bylo vše OK, prostě je to potřeba čas od času udělat. Sice třeba v hnutí Šance pro včely jsou lidé, že tvrdí, že se nemá prznit genetika cizím materiálem, ale já vám tvrdím, že to je hovadina a lidské zkušensoti až dosud byly vždy takové, že bylo lepší “krev” oživovat.
Myslete. S jediným nádehcem člověk nasaje statisíce mikrobů, mnoho z nich jsou patogeny, ale naše imunita je z 99,99% zničí. Ovšem někdy jsme oslabení a imunitní systém selže. Jsou oblasti s nezdravým prostředím, kde jsou lidi náchylnější a nebo třeba kuřáci a ožralové si dělají z výtečného prostředí to nezdravé a pak jsou náchylnější k nemocem, které vůbec s plícemi a játry nesouvisí. Když se rozhodnou léčit a přestanou kouřit a chlastat, jedou do lázní, kde je zdravěji. Někdo se i odstěhuje jinam a změní život (film Kozy léčí), když mu prostředí, kde žije nevyhovuje. Jiným se tam daří dobře, někomu ne. Tak se odstěhuje.
Stejně je to u včel, u vás je buď nezdravé prostředí anebo spíš geneticky mizerná - dlouhodobou příbuzenskou plemenitbou upevněná neodolnost vůči HVP a to bude souviset s i s ostatními vlivy. Jste nešika a smolař, ale jenom vaše chyby to, co se vám už několik roků nedaří, nemohou být!!!!
Zkuste paralelně k tomu, co máte, sehnat včely odněkud zdaleka, kde není oslabený gen. Znovu si ne že přečtěte, ale NASTUDUJTE SI ZNOVA a hlavně pochopte vše o “chlebovém kvásku”. Možná si odněkud koupíte včely s tím “kouzlem” a vše se srovná.
Připomenu, Tom4 přestal psát, ale když měl úhyny, padlo mu vše, co nebylo ode mě. Bohužel mu padly i nějaké ode mě, patrně se “nakazily” neodolností od místních včel. Všichni jeho sousedi moří včely kyselinami a když léčili správnými prostředky, tvrdou chemií lečili kdy je napadlo a v dávkách taky jiných než měli. Pak jejich včely nesou neodolnost. Ale pozor, poslední dva odstavce jsou jenom MOJE NEOVĚŘENÉ DOMNĚNKY.