Příspěvky uživatele

JirkaP:

Zdravím. Posílám další sérii fotek od Toma. Byl k tomu popisek, ale neumím to z WhatsAppu stáhnout i s popisem, tak to musí Tom případně okomentovat.

Bohužel toto úplně zapadlo, přitom já to považuji za doslova výbušný objev. 

Když se za mrazu dělalo ruční “odrápání”, jak to nazvala moje maminka, stěžovala si, že to vezme jenom roj a když se to přidá včelstvu, staví na tom neochotně. Je to zdánlivě jasné, M už byla zeslabená při původním postavení a nyní už musí na celé buňky dát včely všechen vosk, v případně mezistěny použijí asi 40% ze zeslabené M a dodají jen asi 60% vosku svého. Tato čísla se mění podle toho, jak silná byla M, uvedená platí pouze u M vyrobených prastarou meziválečnou technologií lití tekutého vosku mezi běžící válce. Tyto mezistěny jsou křehké, M vyrobené amatéry lisováním zastudena jsou sice elastické, ale nelze je vyrobit tak tenké jako průmyslové. U těchto M, dělaných obyčejně z včelařova vosku, je do kila výrazně méně, než průmyslových. Tohle píšu kvůli komplexnosti informace, ale stěží to zpravidla velmi povrchní řadové včelaře zajímá. 

Nicméně. Včera píšu, že letos nestaví M tak, jako jiné roky. Ovšem drápáky druhu jaké jsou na obrázcích, tedy ne jednou a jen po prostředku zakladené mezistěny, ale už vícekrát zakladených souší, letos přijaly a hlavně zakladly mnohem rychleji než M. To je pozoruhodné a pro mě matoucí, s drápákem mají větší potíž, čeho si všimla i moje máma. U vícekrát zakladených souší jde ještě o zbytky košilek, které musí včely okousat a vyhodit. Jen ze dna buňky nedokáží košilku odstranit.

Napadlo mě a dávám ostatním k zamyšlení můj “nápad”, proč drápák přijímají (možná jen letos) ochotněji než mezistěnu. Drápák totiž mnohem víc připomíná jejich pořirozenou obměnu díla, M je pro ně nepřirozená. A také, nikdy není drápák odrásaný po celé ploše, ale jen asi 50-60% plochy plástu, často i mnohem méně. Zbytek mají bez práce hotový a možná proto je to pro ně výhodné.

Mezistěnu vynalezli Češi někdy kolem roku 1845. Není patentovaná, ale ví se jistě, že úplně první mezistěny planety se prodávaly v Příbrami právě v tom roce a od toho roku dále. Potichu, bez reklamy, pompy a věhlasu. Trvalo poměrně dlouho, než se staly masovou záležitostí a tudíž včela zná M maximálně asi necelých 200 let, ale okusuje staré plásty a staví je znova miliony let. Tudíž se mi zazdálo, že je pro ně drápák v časném jaru, v době květu jív, vhodnější než mezistěna a je třeba to příští rok otestovat.

Z mých četných vyjádřěnéí je jasné, že nemám rád ochránce přírody s jejich podporou všeho nenormálního, škodlivého a hlavně jejich prapodivně zvráceným pojetím ekologie. Nijak neutí a nevyzývají ke skutečné recyklaci většiny věcí, naopak, podporují maximálně konzumní fenomén známý pod názvem šrotovné. Drápák, i kdyby spolehlivě a dobře fungoval jen ten první v jívách, tedy jediný na každé včelstvo, tak by se ušetřilo ročně asi 650.000 přířezů. Protože mezistěn na nejpoužívanější míru 24 je do kila (profesionální průmyslové výroby) asi 13 a půl, pak by se ušetřilo ročně 650.000 : 13,5 = 48.000 kg mezistěn, tedy 48 tun!!! Ovšem to by obojí vzalo práci lidem že? A kšefty na dovoz řeziva z Ukrajiny a Ruska že? A nebo huntování našich lesů. Byznys nechce šetrnost, kamionisti také ne a truhlárny také ne, přece hybatelem ekonomiky je výroba, růst a studíž rostoucí spotřeba surovin, i energie = co nejmasivnější KONZUM…

Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče. Ovšem takto už dnešní mladí neuvažují, ekologie a ochrany přírody plné huby, ale tohle akceptovat nechtějí. Nakonec o tom jasně svědčí naprostý nezájem o tuto mojí originální a tak zvanou vědou nepopsanou metodou recyklace a využití starších plástů.

Vodítko který plást, jaká souše ještě stojí za záchranu? To platí nejen o drápáku, ale o jakékoli souši, podle toho je přídím a rozhoduji zda jí ještě použít a nebo už definitivně vyřadit na vyvaření. Na souš se podívám proti slunci nebo světlu a jestli plást prosvítá, je ještě použitelný. Který neprosvítá je jasná známka faktu, že už musí být vyřazen a dát na vyvářku. Podobně rozhoduji který plást ještě odrásat a který už za to nestojí.

A včera jsem posílal Jirkovi fotky dalšího mého vynálezu, se kterým tady už nechci zatěžovat. A v komunikaci SMS jsem mu zapomněl sdělit, že HL lze vyměnit i u pěkné souše a nejen u odrásaného přířezu, kdy se ukáže stav zahnití oušek. Jirka mi sdělil, že preferuje drátkování svislé a já vodorovné a to právě proto, aby šlo vyměnit HL staršího rámku. Jirko, nechám na vás, zda to sem dáte. Je to nejspíš zbytečné, je vidět, že ty nejbáječnější věci zůstávají nepovšimnutě nepochopené.

Metoda Blaník není o oddělcích, nýbrž pouze o produkčních, tedy kmenových včelstvech.

Kdybyste se důkladně obeznámil s mou prací, věděl byste, že za daleko nejlepší považuji právě přezimované oddělky a záložní matky. Možná vás zmátlo, že je nazývám “lazárky”. Tito lazárci dají nikoli absolutně, ale na včelu, nebo kilo včel a nebo na kilo zkrmených zásob a hlavně množství práce potřebné k  produkci kila medu, několikanásobně vyšší výkony! Postěžoval jsem si také (opakovaně), že jsem za celý život neuměl dát metodiku chovu slabých vyzimovaných včelstev. Jen připomenu, mělo by to být protikladem k věčně propagovaným silným včelstvům. S těmi jsou jen samé potíže!

Několik let sním vlastní vlhké sny o krmení po troškách i kmenů. Ale je to moc práce a to je ten důvod. Na včelařině mě nejvíc baví právě to piplání slaboučkého čehosi s překvapivým výkonem. Je to ale drahá zábava ve smyslu enormní spotřeby práce se “cmrndáním” krmení po malých dávkách.

Jsou roky rojové a takové, kdy se vč nerojí. Některé roky dychtí mít trubců co nejvíc a co nejdřív, jiný rok, jako letos, s trubčinou moc nepospíchají. U jedněch slabších jsem dnes načapal, že místo SR dostaly odříznutý zásobák, který byl dole asi 6 cm plesnivý. To dělám tehdy, když potřebuju, aby vč mělo zásoby (ale nejde ho o rámek rozšířit kvůli efektů zúžení) a současně mohlo začít stavět. Sice mají TL, nemají v něm zakladenou trubčinu a na tom odříznutém vysokém rámku staví dělničinu!!! Ale M přidané před tento zásobní SR si nevšimly. Ta dělničina je z “nevosku” - hnědé cosi, co kde v úle ukousnou = ještě se jim neaktivizovaly voskové žlázy.

Včely jsou nevyzpytatelné, každý rok trochu jinak a asi proto mě tak baví, že se tam nikdy nic neopakuje stejně, jako kdysi. Pořád umí překvapovat.

A ano, v uplynulých dnech tu hořekuju, jak snůška není, jak večer nevětrají a nevoní a dneska jsem zjistil to samé co vy. M přidanou před pár dny doprostřed hnízda sice zakladly, ale do rohů cpou nový med a víčkují úplně bílými víčky, našel jsem ještě nedovíčkované buňky, právě to tvořily. To není úplně dobře, jakmile nemají plod ve VN k HL, ale mají nad ním věnce medu, pak nechtějí do medníku. Najděte si tady vlákno sběrný medník, nebo tak nějak.

Takže. Letos staví M mizerně, moc se jim nechce. Když jí postaví, nechtějí zakládat. M se zavíčkovaným plodem mám asi u třetiny vč, to stihly před ochlazením. V chladnu nestavěly a nezakládaly a už ukládají med. A ano, snůška zjevně je, ale nějak to je jinak než jiné roky.

-----------------------

Tady si dovolím teorii inspirovanou videem Amerického včelaře, co dal Martin. Opakuji, je to jen DOMNĚNKA, nic netvrdím.

Jestli nejvíc stimuluje co nejřidší nektar (ne ale jako z trnek jen 2% cukru), a letos je enormní sucho, tak je možné, že i nektar stromů je hustší než jiné roky. Pak tolik neodpařují a proto nevětrají a nevoní - voní málo a jen těsně u úlu. Důkaz? Dnešní zjištění, přínos v úlech je a nemalý. A ve všech dnes otevřených úlech, všude stejné, nektaru - řidiny hodně.

Ovšem co tvrdí Američan, že nasává při hustém krmení? Že nestaví tak skvěle jako při řídkém a že ani nijak enormně neplodují - to je ta neochota stavět a zakládat a dokonce jsou “líné” stavět a zakládat i trubčinu. Prostě řidší roztok = nektar provokuje k dynamickému rozvoji a zvýšenému kladení a naopak. Co víc by kdo chtěl vědět?

Vůbec nerozumím. Bavili jsme se o krmení a nikdo normální nekrmí na podzim. Ale i tak se mýlíte, s vámi je to marné. Ve skutečnosti se krmí v tzv podletí, což je celkem nesmyslně umělý pojem a pravda, mě to patrně evokuje nikoli plné léto, ale podzim. Vůbec jsem nepochopil, proč dřívější včelaři zavedli tak hloupé slovo, pojem. Ale řeč je o americkém videu a držme se tudíž tvrzení toho přednášejícího. 

Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”.  Vy ale tvrdíte, že jim to jde znamenitě.

Tak jsem to dokoukal a vše podstatné dal Martin ve svém překladu, pro mě bylo už zbytečné se na video dívat. Jen snad, že je protagonista sympatický, ale druhá půlka videa je pro mě už o ničem. Hlavně ty americké šmakulády pro včely, to tady je to (snad, nebo to neznám) zatím ještě dobré.

resume:

1 - Pro mě je to potvrzení toho, co objevil můj starší bratr a jsem rád, že to tak dělám roky - krmení pouze roztokem 1:1 a nikdy hustším. 

2 - Druhé co jsem si z toho vzal, že těsta jsou nejhorší co může být tím, že nemůžeme regulovat “hustotu” krmení.

3 - Patrně proto mám silná a ZDRAVÁ včelstva do zimy, protože krmím na zimu pouze roztokem 1:1 a proto skvěle přezimují, že mají mladé zdravé včely ze srpna a září a až v tomto videu jsem se dozvěděl, že je velký rozdíl mezi včelami vyvíjejícími se při hustém krmení a při řídkém. Určitě udělám pokusy krmit na zimu ještě řidším roztokem!

4 - Komu to pálí měl by z tohoto videa pochopit, že díky řídkému krmení včely nanosí mnohem víc pylu než včely krmené hustým krmením. Logicky z toho také plyne, že je velký rozdíl, zda se zimní včela vyvíjela v nadbytku nebo larva strádala. 

5 - Možná jsem špatně pochopil a možná špatný překlad, ale mám za to, že autor řekl, že rychlé doplnění zásob na zimu není úplně dobré. Tento bod vysvětlím dole.

Totiž. 

U nás se krmilo pouze balony objemu 2 l. Je to tu nafocené, yvsvětlené, dodnes se to vyrábí, jen je balon plastový - nerozbitný, lepší. Není to levné. Pak se běžně používala česnová krmítka na litrovou lahev od vína, často ale jen sedmičky i jen půllitrovky a oddělkům i jen třetinka od limonády.

Dodnes velmi rád krmím česnovoým krmítkem, původně napaječkou na vodu, objemu 1,6 l. Dnes se stejné na pohled, ale už jen mnohem menší koupí také. Kdo by si to uměl koupit v Číně, doporučuji vřele! Dole dám obrázek.

No a co se mi roky zdá. Zpitomnělý tvrzením, jak včely nesmí dlouho plodovat, kvůli VD bla, bla, bla, jsem u části vč dával velké dávky 8 l, což je při roztoku 1:1 přesně 5 kg suchého cukru na jednu dávku 8 l. Ovšem oddělky a část vč - nemám česnových “napaječek” dost pro všechna vč a také je to, a to hlavně, mnohem víc práce - krmil balony 2 l nebo česny po asi 1,5 l (nejde to kvůli cmrndání nalévat úplně). A roky se mi zdají vč, krmená “cmrndáním” po malých dávkách denně nebo obden zjara mnohem lepší, celkově vitálnější a jdou rychleji do síly. Díky tomuto videu už vím, že se mi to nezdálo. Ze dvou důvodů. Včely mají víc všeho čím řidší je roztok až do poměru 1:1,3 a autor zmiňuje dokonce až 1:1,5. A druhý důvod je, že se v hustém roztoku nenacházejí obranné látky, které ale já a Blaníkáři máme v zimních zásobách díky zimnímu krmení roztokem 1:1.

Dál je to boj každého sám za sebe. Já vím své, poctivě jsem to vám ostatním sdělil, nic víc nemůžu.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gad_campaignid=22559209408&gbraid=0AAAAADoOOauUBDaAkQLZnDwq8v6d8-fuY&gclid=CjwKCAjw1tLOBhAMEiwAiPkRHkoZOCPNgGUB9BeP3KvaheG5hmFWepv12eAIAqkzSQTCsFs6I8wOWRoCOUMQAvD_BwE

Tak gratuluju! Paráda, já tak pěkné včely nemám. Dnesaka špendlíky nahusto obíraly a byly i na rozkvétající ptáčnici. Pylu nosí malinké rousky, hnědého ze špendlíku a nějaký žlutý, ne moc a ne velké rousky. Večer tu včely nevětrají a nevoní.

Vy asi máte vlhčeji, tady to přisuzuji extrémnímu suchu + silný vysoušející vítr od SZ. Ale suchem mi nezeslábly. No a nemyslím, že máte nějaké začátečnioské štěstí, on málokdo dodržuje metodu Blaník tak důkladně a tady vidíte, že to funguje dokonale a že se vyplatí to dělat jak se má. No a možná máte skutečně dobrou lokalitu.

Se stavbou M jste taky přede mnou, a to výrazně, když vám ještě nekvete špendlík. Mimochodem, staré knihy radí když rozkvétá ptačí třešeň začít shánět rámky a přidávat první M, málokdo mi věří, že Blaník dokáže mít ve většině vč před rozkvětem ptáčnic 2 M a někde i tři. Tak jste se o tom přesvědčil, ale on není každý rok stejný.

To, že nezakládají trubčinu je zvláštní, ale klid, možná jí mají zakladenou dole v TL. Možná tam mají plno pylu a sladiny a tak dávají přínos do trubčiny. Důležité je, že neomezují matky v kladení ani pylem, ani sladinou. Takže prostor ne, mají přece pod sebou TL. Totiž. Ony vám začaly stavět na SR trubčinu dokud ještě neslezly dolů do TL. Pak TL ovládly a zakladly trubčinu dole. Protože chtějí trubců jen omezeně a tak do vysoké trubčiny se už s trubčím plodem nehrnou.

Medník jste dal v pravou chvíli, je nutné si to zapamatovat a pište si deník. Je velmi poučné si číst, co se ve stejný datum dělo před rokem i dřív. Já to na PC mám asi od roku 2015, předtím jsem roky psal do velkého sešitu - knihy.

Šeřík. Málo se ví, že některý hmyz - někteří čmeláci například, mají tak uzoučký “krk”, že nedokážou nasát hustší nektar. Patrně na to Bůh vymyslel takové rostliny, třeba trnka má jen 2% cukrů v nektaru a tak na ní je vidět čmeláky a jiné hmyzáky, včelu výjimečně.

A jen tak naokraj. Je tu +14, včely obírají špendlíky, ale slídí. Jak se nechá chvilku někde rámek, ihned ho najdou. To samé volal před dvěma hodinami Petr. Snůška prostě není.

Po neděli se prudce na 2 týdny ochladí. Snad to meteorologům nevyjde. A i tak to přežijeme, jen je nutné pohlídat stav zásob ve včelstvech.

1 - všechny šeříky včely úplně ignorují, mají velmi jalový nektar, jsou ale zajímavé pro jiný hmyz

2 - jako nagrešt a rybíz je pro včely atraktivní, angrešt bez nich neplodí, josta úplně nevím

3 - nemám tušení, myslím, že na ní včely nejdou vůbec

4 - všechny vrby jsou pro včely velmi atraktivní když kvetou, ale málo se ví, že hostí několik druhů producentů medovice a živí nám včely podněcovací snůškou celé léto i podzim - to se nikdy nevytáčí, má to ale velký význam - ovšem pro některé včelaře je podněcovací uživení a letní plodování nežádoucí, něco zjevně nepochopili

Vrba, třeba smuteční, je impozantní nádherný strom i esteticky. Krásný strom je i střemcha, i když je to většinou keř a je považovaný spíš za plevel. Domnívám se, že vše, co si vysadíte na zahradu, má svůj význam, když ne pro včely a jiný hmyz, tak pro vás a vaší rodinu určitě.

V sobotu tady bylo až 20 ve stínu. Snůška nulová, rozkvetl špendlík, včely na něm sice jsou, ale bez nadšení. Je sucho tak katastrofální, že stromy nemají nektar. Jak jinak si to vysvětlit?

Drasticky ubylo včel, kde už bylo rozšířeno by snad bylo dobré zase vrátit blinovky. Dělá to na mě dojem, že někde i zlikvidovaly mladý otevřený plod, ale prázdné průhledné “košilky” vidět před úly pod česny nebylo (včely je většinou odnáší dál od úlu). Nosily pyl několika druhů - odstínů žluté barvy, k tomu pyl smetanový a sporadicky nějaký nahnědlý. Vše při starém, červený nevidět. Začínají rozkvétat obyčejné vrby, kvetou “vrbky”, jak jsem si nazval podivné křížence jívy a vrby. Mimochodem, jíva nezakoření, vrbka ano. Ale dokonale v kýblu zakořeněné klacky - asi metr, průměr asi 1-2 cm - všech asi 10 vysazených do kyblíků do roka uhynulo.

Letos mám málo zakladených M, asi (u 31 vč), odhadem asi 6-7, víc ne. Ovšem drápáky dostavěly a zakladly všechny a to doslova bleskurychle. A to i přesto, že nemůžou zeslabovat M a použít na stavbu vosk z ní, přesto se letos drápáky osvědčily líp, jak jiné roky. Přičítám to jen a pouze dokonalému odrásání rotačním ocelovým kartáčem. Nakonec je to dobře vidět na mých fotkách, které vkládá JirkaP.

--------------------

Včera ještě v poledne, 10 stupňů a včely ani moc nelétaly. Zvýšily aktivitu až odpoledne a nijak vítězně. Byl tu prudký vichr a to málo, co rostliny roní nektaru ještě ten vítr vysouší. Bohužel nemám vlhkoměr, dosloužil. Včera se objevily první kvítky třešně ptačí, bohužel tu není javor mléč. Včera jsem nevčelařil. Kde jsou od září TL vybavené medem - vždy 5 rámků plně zavíčkovaných = asi 7-8 kg, tam je nad plodem vysokých rámků trocha zásob, není tam problém, všechna tato vč jsou silnější a úbytek včel se tolik neprojevil. Kde ovšem zůstaly staré TL ze sezony 25, tedy bez v září dodaných medových rámků, tam jsou vč slabší bez jediné výjimky a někde málo zásob. Ty jsem doplnil, u několika udělal nové TL s pěti medovými rámky. Všude mám dost zásob, nezbývá než čekat. Patrně opět nebudou třešně, nejspíš květy zmrznou, v noci tu má být až -2 několik dní po sobě.

-----------------------

Rotačním kartáčem lze znovicírovat 20 rámků za hodinu. Při tom se projeví uhnilá (načatá) ouška a tudíž vyměním HL. Udělám celkovou údržbu rámků, hlavně ale nejsou ohavné a mě záleží na tom, s čím pracuji. Ušetřím 20 přířezů, jeden stojí asi 10 Kč, sbitý by byl dražší a možná u polovičky se zachová i vydrátkování, stačí jen dopnout drátek. Asi 10% rámků je definitivně vyřazeno, hlavně u medníkových, nejdou už vyčistit. Domnívám se, že je to úspora peněz slušná, hlavně ale úspora času. A tím se já v mém věku už snažím šetřit.

Smrkové HL jspou lepší. Sice při sbíjení hřebíčky se musí kladívkem ztupit každý hřebíček, jinak se to rádo štípe, ale ouška neuhnijí tak snadno jejkko u lípy nebo osiky. HL z olše jsou někde mezi Li a Sm. Rámek s uhnilým ouškem je nanic, jen komplikace, které je NUTNÉ za každou cenu předejít.

Nejsem si zcela jist, že jde pouze o peroxyd vodíku, to by Američan jasně řekl, že by se nevytvořil peroxyd.

Dále se vy a pod vámi pan Goro dopouštíte axioamtického tvrzení, že je snůška v létě nepřirozená. Toto si dovolím rozvést.

Všechno, co dělám, je jinak, než tvrdí mejnstrým. Kdybych tuto základní povahovou vlastnost neměl, nevznikla by metoda Blaník, ale nevzniklo by ani speciální krmítko pro sportovní rybolov a podobné věci, kterých u mě za mojí profesní kariéru není úplně málo. (ke krmítku, sice ho používá celý civilizovaný svět, jenže přestaly být ryby - sežrali je ekoteroristy chránění kormoráni a vydry, možná přestanou být včely a bude to pak všechno nějak jedno…)

Kde oba berete jistotu, že je letní snůška nepřirozená? Například ještě za mého dětství, tedy před 60 lety byla zcela běžná a naopak očekávaná - pravidelná snůška z jedle bělokoré - černozelený opalizující med, na který česká tradice pořád vzpomíná, i když už ho 50 let nikdo neviděl. Tato snůška byla až od půlky července do konce srpna.

Tak zvaní vědci zanesou, ať z tuposti a nebo ze zlého úmyslu, axiom o VD, že zabíjí včely. Pak se ukáže, že to enní VD, ale jakési viry a nikdo kloudě dodnes neví jaké a hlavně proč. Jednou ten virus, jindy jiný, někdy víc virů dohromady, vytáhne se úplně jiná nosema třeba a něnkdy i něco jiného. Tak se tomu dá obecný VĚDECKÝ název CCD, což je česky něco jako ztráta pořádku ve včelstvu a v jejím důsledku jeho zhroucení - vágní a nicneříkající nesmysl - co dělá věda těch 50 let, co je údajnou hrozbou VD?!!!

Tvrdím, že to bude jen na lidech jako jsem já, věda je už dávno nástrojem kapitalistické mašinerie, která věci neřeší, ale naopak se je všemožně snaží udržet co nejdéle v kurzu. Přece tak zvaní vědci teď nemůžou přijít a říct, OK, sorry, tak jsme se holt spletli. To by pak někdo mohl chtít aby vraceli peníze že? A i kdyby je vracet nemuseli, z čeho by žili? Co kdyby někdo najednou přišel, jako se v civilizovaných zemích likvidují neziskovky, že zlikviduje výzkumné ústavy? tedy ty, které už 36 let nevyzkoumaly nic. Museli by se jít živit prací a to se nikomu nechce, když má v hlavě vymeteno a hlavně, i kdyby byl geniální Einstein, bez peněz od zavilých kapitalistů nepřežije. Toto je začarovaný kruh, ze kterého není cesta ven.

Jste mistr vytrhávání z kontextu. Nevěřím, že to neumíte pochopit. Já tedy skopíruju přesně, jak to Američan řekl, tedy jak to Martin přeložil. Hlavně asi neumíte pochopit, co tady třetí rok a na IF tvrdím roky. Mě jde právě o to, co Amík jasně říká, že se nevytvoří:

1,5-2 díly cukru : 1 dílu vody - nejlépe koncem léta, nebo na podzim pro rychlé přibírání na váze s minimální vlhkostí ve včelstvu. - s tímto poměrem ale nevytvoříte antiseptickou chemii ve včelstvu o které jsem mluvil dříve.

To je celé. A Milan Pitkin by řekl: “A vo tom to je”. Jestli nerozumíte slovu antiseptickou, dám sem speciálně vám kopii vyjádření AI, kde si všimněte virů a ty hubí včelstva:

Pojem antiseptický označuje schopnost látky nebo postupu ničit choroboplodné zárodky (bakterie, viry, plísně) nebo bránit jejich množení přímo na živých tkáních.

Prostě kdo chce mít včelstva bez CCD, bez virů a prostě bez úhynů, musí, JAKO JEDNU Z NĚKOLIKA MÁLO ZÁSAD dodržet i řídké krmení a to i na zakrmení na zimu. V noci si to poslechu sám celé a uvidím jak dobře to Martin přeložil. Já to totiž pochopil tak, že Američan říká, že se sice nakrmí s méně vody, ale je to ŠPATNĚ, protože se nevytvoří to, oč jde. Na co by jinak bylo to video a o čem by bylo pane Goro?

Začátečníci, bez ohledu na předpotopní bludy některýách starých včelařů, myslete. Někdy se stane, že včelstvo nechce krmení na zimu brát v hustotě 3:2. Ale z 99% stejné včelstvo ihned brát začne ve stejném krmítku roztok 1:1. Já netuším, co by kdo chtěl vědět víc, aby mu bylo na věky věkův jasno? Navíc si to může každý vyzkoušet.

Zopakuju v této souvislosti moudro kohosi:

Neklamná známka idiocie je, když někdo dělá stále stejnou věc a očekává pokaždé jiný výsledek. Tím nemířím na Gora, ale na ty, co mají úhyny a nic nezmění a jedou stále stejně. Ti dokonale naplňují to moudro. Ve skutečnosti hrají ruskou ruletu, jedou na čirou náhodu. A ruskou ruletu hrají jen idioti. O ruské ruletě u včel mnozí natáčejí videa na YT, i jinam na internet.

Pan kolega Martin překládal asi strojově, určitě bych u něj nehledal nějaké vědomé zkreslování nebo zatajování. Patrně proto asi vypadla stěžejní část, já mu v mailu píšu, bez znalosti angličtiny, to co vy. Ale rád bych upozornil, že jsem v zimě 24/25 neměl nakrmeno cukrem vůbec a přežila to VŠECHN včelstva, která měla KK pod VN už od září. Kde jsem to dát pod VN nedokázal, to uhynulo, ovšem ne na CCD, ale na typickou úplavici. DOMNÍVÁM SE, že se to stalo pro nedostupnost vody na stropním igelitu, která nebyla přímo nad chumáčem, ale o 15 cm výš a tam se pro ní včely nedostaly. Ale opakuji, to je jen moje domněnka.

Video jsem ještě neviděl celé, mám jen ten samý Martinův text mailem, který pak Martin dal, po mojí urgenci, sem.

K plodování v červenci. Už roky se nijak nesnažím o co nejdřívější ukončení plodování, vše je popsáno v metodě Blaník, děje se to tam samočinně. Po 10.10. ve vč nikdy plod nemám a to ani u mladých matek. Přikládám to faktu dodržení souboru zásad, kdy včas cukrem dobře krmené včelstvo v létě, kdy někteří už začínají klíckovat matky, zvýší zprvu polodování, ale vč samo plodování včas ukončí. Jak a proč se to děje nezkoumám, neuměl bych to a hlavně nemám prostředky. Z amerického videa také snad jasně vyplývá nesmyslnost odebírání a likvidace plodu.

Já ale ve videu za nejdůležitější považuji řídkost zimního krmení. Tomu se zatím vyhýbáte (vy i pan Goro) a přitom se zdá, že právě to je to úplně nejdůležitější. Když jsem tu tápavě teoretizoval a uvedl svojí logickou, avšak neověřenou DOMNĚNKU, že v přírodě se tak hustý nektar jako je roztok 3:2 nevyskytuje, Goro mě utřel. Já si to moc dobře pamatuju, teď ani nemuká. Já tvrdím, že většina úspěchu Blaník je v řídkém zimním krmení 1:1 a Američan dokonce ukazuje blahodárnost ještě řidšího krmení!!!!! Nějak se mi zdá, velmi často a nejenom tady u toho konkrétního videa, že lidi velmi často nedokáží identifikovat JÁDRO sdělení.

Ale. Původně jsem viděl úvod videa bez titulků a uviděl kýble na úlech (patrně oddělkách) a nechtěl jsem se tím zabývat. Totiž toto je nejhorší, co si já umím představit. I když je úl bílý, zkusil se někdo dotknout holou rukou úlu na slunci? Takže kdo neobjevil stín stromů a hlavně nemá na krmeném úle prázdný truhlík a dekl, což samo pohltí nejhorší výheň, myslel jsem si, že mě stěží může něco naučit.

Mám dojem (slovenské ale jen strojové titulky), že včelař mluví o oddělcích, říká něco o jednopatrových úlech a pak se zmiňuje o malém počtu dírek z krmítku - kýbli. Taky tady opět připomenu moje krmení po troškách (max objem 1,5 l) česnovými, původně napaječkami. To je ten důvod, aby to nebraly moc rychle. Klasickou prosakovačkou mi tak řídký roztok protéká a to i když mám úly v absolutní vodorovině. Prostě prosakovačky na řídký roztok - tam se dělá víčko s málo dírkami, mi nefungují a akutně hrozí rabovka způsobená i jen malým vyteklým množstvím krmení z úlu.

Také, prosím, nepřehlédněte fakt, že se v synťáku samočinně syntetizuje HMF daleko rychleji, než v cukru a vzpomeňte můj odpor k rozváření cukru a tvrdím, že se má rozpouštět zastudena. Myslím, že jste právě vy pane Malino se mnou souhlasil když jsem to někde tvrdil a tak jste to díky ovládání angličtiny asi znal a nebo k tomu došel logickou úvahou jako já.

Pořád ještě ale váhám o vhodnosti řepkáče na zimování, je přece jen tuhý. A v komorách je jasně vidět, jaké zásoby vyberou nejdřív, jsou to ty tekuté a to je jen včelami invertovaný cukr, tedy invertovaný enzymy a ne kyselinami. Co je ztuhlé, dělá včelám velkou potíž i když mohou ven pro vodu a současně díky plodování mají k dispozici i větší množství metabolické vody. Také proto tvrdím, že je lepší zimovat na cukru. Jistěže vč v zimě květové medy zvládnou. Jde o to jak namáhavě.

Za velmi důležité považuji Američanovo tvrzení, že včely raději konzumují cur - sacharozu než už jimi enzymaticky zpracovaný = invertovaný také jen cukr a ještě méně nadšeně berou med. Nad tímto je potřeba se hluboce zamyslet!

A je tu něco nového od Martina, dal do vlákna o cukru - náhražce pro krmení - výtah z amerického videa s doslova expolzivními informacemi. Nešly mi titulky, žádné, čs nejsou a našel jsem slovenské a doporučuji jeho video shlédnout, raději několikrát. Jenže Amerika používá jinačí terminologii a na to pozor. Třeba v Evropě se u stejného produktu - vysoce fruktozového sirupu používá zkratka HFS - high fructose syrup, v USA je tam ještě slovo kukuřice = corn a tedy oni totéž zapisují jako HFCS, ale jedná se o stejnou látku.

Dále, americký včelař má za to, že publikum ví o co jde a já tvrdím, že naši lidi nevědí. Tak HFCS, dále jen “evropsky” HFS 55 znamená, že má fruktozu ku glukoze 55:45 a že sirup označený 42 má poměr F ku G 42:58 a tudíž, že je tam víc G. Tudíž pojem “vysoce fruktozový” je prostě marketingová kapitalistická lež, něco, čeho je jen nepatrně víc (55:45), nelze nazývat vysoce. To je dobré, F je horší než G. Co se týče stravitelnosti.

Pak je velmi matoucí jejich pojem dextrose. Ale to je jiné slovo pro glukozu. Je to od latinského slova pravý, to je snad dexter.

Pokusím se tady dovysvětlit pojmy z toho videa. Postupně, ještě jsem to neviděl celé, jen četl Martinův příspěvek v mailu a proto jsem ho přemlouval, aby to dal veřejně všem. Udělal to a já mu za to moc děkuju.

Další porci zase příště, až to skouknu celé, zatím jsem asi v minutě 5 (+ co mi psal Martin). 

Za pozoruhodné považuji Američanovo tvrzení, že včely chtějí raději sacharozu = disacharid, složený přesně napůl z G a F 50:50. Vysvětluje to tak jasně a logicky, jen ani já si to tak neuměl uvědomit, že si ve snůšce nevšimnou medu, proto, že upřednostní vždy raději nektar a ten je z drtivě drtivé většiny u většiny rostlin obyčejná sacharoza. (vzpomeňte na moje tvrzení = domněnku, že uměle invertovaná krmiva jsou špatná, protože včela musí odstranit zbytky štěpících kyselin) A povšimněte si toho, proč chtějí raději sacharozu, to je naprosto klíčové a já o tom neměl ani tušení.

Mimochodem, spoustu věcí, co jsou v tomto videu, tvrdím dávno a americké tvrzení, že hustý krmný cukrový roztok může mít za následek úhyny, je doslova výbušné. Patrně také proto, že krmíme (Blaníkáři) jedině 1:1 cukr : voda se najednou potvrzuje moje tvrzení. Američan pak dokonce navrhuje ještě mnohem řidší a vysvětlujem, že je to pro vitalitu a odolnost včelstva mnohem lepší - víc to napodobuje přírodu (když jsem to tvrdil já na základě logiky a selského rozumu, našli se oponentni). A vzpomeňte, že Tom4 měl s Blaníkem úhyny, já a Petr nikoli. Pak se ukázalo, že Tom4 z nedostatku času nakrmil synťákem…

A tak dále a tak dál. Ve videu vlastně pro mě není nic zásadního nového. Ovšem nabízí souvislosti.

Další věc. Málokdo vůbec tuší, co je HMF. Když jsem před ním varoval, nikdo nijak nereagoval. A stačilo tak málo, do posledního nejmenšího detailu udělat co jsem radil a nemyslet si, že nějaká malá změna nemůže nic ovlivnit. MŮŽE!! 

Bude to dobré, přijdeme na to, věřte si víc, půjde to!

Nevydržel jsem a otevřel i toto včelstvo. Je to bomba! Je na 11 z 12 možných rámků, má dost zásob a plod na 8 rámcích, z toho jedna letošní zakladená M a jeden zakladený drápák, dostaly před SR (nemá to TL a tudíž to má vysoký SR) M. Jsem doslova nadšený!

Toto vč zkusím chovat bez TLumiče, tak, jako to dělají ve světě. Já na rozdíl od ciziny díky zužování obměnit vysoké dílo umím. Dostanu do něj ještě jednu M aniž bych dělal oddělek. To budou 3 M + světlý drápák. Protože se zimuje jen na 10 rámcích, je to třetinová obměna za rok. Já ale dělat odd budu a tak to bude mít velmi pěkné dílo.

Konečně jsem se dostal do včel, kvůli marodění to nešlo. Naposledy jsem v nich byl v úterý minulý týden, takže je to 10 dní. Už jsem nestihl projít třetí stan u baráku a zkontrolovat zásoby a proto dnes přednostně toto stan. Pak jsem ještě stihl část dalšího stanoviště.

Tak přátelé. Včelstva zoufale zeslábla a většina je bez zásob (někde také jen kilo, stěží dvě). Ovšem ta, která mají TL od září loňského roku, nezeslábla a naopak nakynula. Někam, asi  u třetiny jsem trapně, aby nikdo neviděl, zase pokorně vracel před ochlazením sebrané blinovky. Vyměnil jsem dokonale vyčitěné staré rámky a dal další zásobáky na vybrání, aby šly vyvařit beze ztrát zásob. POvytažené M, nezakladené, šly doprostřed hnízda jiných včelstev. I slabé mají postavenou jednu M nebo drápák. Ty jsem nafotil a snad to Jirka vloží. Někde jsou už dvě M, jedna zakladená, jedněm jsem přidával třetí M, ale zakladená je jen jedna.

Jak jsem v září vystrojil TLumiče:

Vždy jen 4 trubčáky, z toho jeden hotový uprostřed, před něj k česnu SR a za ním dva SR. Vš je prostřídáno medovými rámky s tuháčem z roku 2024. Dvěma jsem dal loňský květový odebraný med a není rozdíl. Tudíž med je med a je jedno jaký. Jistě - 2 vč z asi 12 nic neznamenají, ale něčeho se chytit musím. Prostě med dělá se včelami v předjaří a zjara doslova divy. Jen je nutné nakrmit cukrem, aby na něm zimovaly a tady předešlu, že Martin pro vás chystá doslova šokující věci co se týká krmení, jak, kdy, jak řídké a tak dále. Užasnete. Mě to nepřekvapilo, ale nechci předbíhat, ale chci, aby to, co poslal mě za oponou, dal veřejně i vám ostatním.

Ale zpět k tlumičům. První od česna je medový, za ním SR, pak medový, hotový trubčák, souš, SR, medový, SR a dva medové, do TL dávám jen 10 rámků s od oka malinko většími rozestupy. Tudíž tam přijde 5 medových rámků 39x15 a v každém je 1,5 - 1,6 kg medu. Když by nebyl med, i takové roky jsou, jdou do TL cukerné zásoby z KK - krmných komor. Ale to se mi už asi 10 let nestává, vědomně na každé dvě zimovaná vč si nechám bednu - 10 rámků řepkáče. Když je pak melecitoza, nevadí, zužitkuje se všechno a skvěle. Někteří myslitelé rámky s melecitozním tuháčem namáčejí, vytáčejí a lijí do hnoje. Musí se to opakovat prý 3x. No, neumím si představit horší práci a větší nesmysl, dobrovolně já med do hnoje lít nebudu. 

--------------------

Špendlíky pořád nic, mám holt i po celoživotní zkušenosti hodně mizerný odhad (přání otcem myšlenky). Pravda ale je, že tu teplota ve stínu přelezla 10 jen asi na hodinu, bylo spíš pod mrakem a protivný ledový vítr od S, sucho. Pěkně má být až v neděli, zítra tu má pršet.

Domníval jsem se včera, že dnes rozkvete špendlík. Nic se za 24 hodin “nepohnulo”, ani ten mléč ve Vlašimi nepokročil, vše jakoby zamrzlo v čase.

Ovšem dneska šly včely hromadně ven. Jedno vč nosilo neskutečně hezky rudý pyl, ale jen jediné vč. Tady si dovolím začátečníkům vysvětlit, že je běžné, že se pyl co včelstvo často liší a to podle toho, kam, na co se dané vč zalétá. Zjevně stejný zdroj jiná vč nenašla.

Ovšem pyl je zvětšiny pořád žlutý nejméně v pěti odstínech. Také jeden druh “signálně” zelenožlutý, jiný temně žlutý s nádechem do okru a pořád ještě systě žlutý z končících jív, které někde ve stínu v lese ještě dokvétají. Objevil se i pyl smetanový v obrovských rouskách a také nahnědle nenápadný, podobný, jako špendlík a tak někde asi už rozkvetl. V poli se řepkou se objevila malinká violka, ovšem jestli je smetanový pyl z ní netuším. Sasanky (nahnědlý pyl by také mohl být z nich) jsem ještě neviděl a ani plicníky.

Zítra plánuji konečně včelařit.

Další můj příspěvek potvrzující moje primární tvrzení, že úl se nesmí ničím, žádnou chemikálií dezinfikovat, protože se chemikálie nedá vypláchnout z nasáknutého dřeva. O plastových úlech mám povědomí, že se v nich včelám daří hůř a hlavně v nich nejde to zásadní, co mě napadlo až nyní. Další střípek do mozaiky ne úplně pochopeného efekltu úlu a metody Blaník, který může každý ihned využít v každém úle, i ležanu třeba, hned a zadarmo. Tedy pokud je úl dřevěný.

Zeširoka. 

Nejkvalitnější kořalky a vína jsou ze sudů, které byly zevnitř opálené. Na povrchu dřeva uvnitř sudu tak vznikne vrstvička aktivního uhlí, které pohltí všechny pachy a všechny nežádoucí chemikálie. Vše, co by kazilo skvělou chuť nápoje. To je známý fakt. Sudy se už znova nepoužijí a nebo se musí rozebrat, (sundat víko), vybrousit stará zuhelnatělá NASYCENÁ vrstva a nově opálit, aby vznikla nová aktivní vrstva.

Co popisuji v pilotním článku tohoto vlákna? Přesně to samé u úlu, ale nedocházelo mi, že jedním z prazákladních faktů úspěchu metody a úlu Blaník je následující:

Tvrdím, že jediná moje dezinfekce úlů spočívá v důkladném oškrábání (rotační + ruční ocelový kartáč) nástavků zevnitř a rovněž i den. Tím se odsdtraní všechny nánosy ať už propolisu, vosku, ale i zaslých plísní a hlavně u starších úlů se odstraní i mikrovrstva zuhelnatělého dřeva. Pak je úl nově vyžehnut. Sice není zevnitř krásný - zčerná, ale získá schopnost, kterou jsem si do dneška neuvědomoval. 

Vrstvička aktivního uhlí, stejně jako uhlí ve filtru bojové masky, pohltí drtivou většinu tak zvané tvrdé chemie, váže jí. Kromě toho, že třeba Amitraz je přímo konstruovaný na velmi rychlý rozpad během minut, nejvýš hodin, toto uhlí na vnitřku nástavků logicky pohltí vše, co zbyde po rozpadu složitých chemikálií. Tudíž i účinné látky Gabonu. Takže kromě metabolitů plísní, hniloby a hub vyžehnutý úl zlikviduje i případná rezidua tvrdé chemie. Samočinně, jen v rámci běžné údržby a základní hygieny.

Opakovaně tvrdím, že se mým včelám v polystyrenu a jiných plastech nedaří. Úplně nejhorší jsou ty, kde je PS, nebo jiný plast, přímo vnitřní stěna úlu. Je to jednoduché, po dnešním domyšlení jak to funguje. PS ani jiné plasty se nedají vyžehnout, ale hlavně nemají vrstvu aktivního uhlí. Patentovatelné by po tomto zjištění mohlo být a TÍMTO ZVEŘEJNĚNÍM DEFINITIVNĚ PADÁ, vybavovat PS úly zevnitř tenkou folií s aktivním uhlím, účinnějším, tím, co je ve filtrech a po nasycení folie měnit. Za rok či dva, to by stanovil výrobce ppodle použitého aktivního uhlí.

Kdo se obtěžoval dočíst až sem, má tu na podnose další můj vynález. Vyžehování vnitřku úlů jsem nevymyslel já, to jistě ne. Ovšem byl jsem to já a ne někdo jiný, kdo přišel na to, jak to funguje.

----------------------------

Když jsem před týdnem zveřejnil prostřednictvím JirkyP jak já “recykluji” rámky, kde jsou fotky rámků (jen holých louček) před a po odrásání drátěným rotačním kartáčem, přesně stejných přesně stejně na sobě, že každý může porovnat a vidět rozdíl, NIKDO nijak nereagoval. Ok, dobře, jak kdo chce.

Moje poslední informace od Toma4 ze včerejška, ještě před nápadem s aktivním uhlím, je, že je krajně nespokojený jak s plasťáky Lysoň, tak i úly Flugo a že je definitivně vyřadí. Samosebou se nechají na oddělky, vše se dá dobře využít, jen mít v tom včely celoročně není pro ty včely dobré. Jen masiv dřevo a když překližka, tak jen z nouze a jen na medníky. 

Dál je to, jako všechno, už boj každého sám za sebe. Pevně věřím, že aspoň některým moje nápady a pozorování pomohou v chovu silných, zdravých včelstev bez úhynů.

Výborný postřeh! Možná (skoro jistě) jim nestačí metabolická doda, ono pokud vím perpetum mobile neexistuje. A taky si vzpomeňte, že dlouho tvrdím a podpořil mě jak Tom4 tak i Goro, že včely k životu NUTNĚ potřebují zplodiny z hnití a plísní, dokonce jsem připomínal, že i Flemingův Penicilin je plíseň, vzpomínáte? A tak by jim třeba i stačila voda metabolická, ale ta je destilovaná a mě jako dítě učili v základce, že destilka je “jedovatá” kvůli absenci minerálů, když by se používala dlouhodobě. Jenže včely když si můžou vybrat, vodu ze studně neberou a když nějakou berou, tak nějakou hnusnou, shnilou z louží a hnojnišť a kompostů = spadané listí, mech na shnilých pařezech, na mechu atd.

Takže Martine, vaše pozorování je skvělé a dedukce správné. Nedostatek zásob je možný, nyní už těsto vadit nebude, už budou moci ven. Jen nedávejte žádné bílkovinné a já bych se v tuto dobu nebál dokonce ani škrobového synťáku.

U nás se objevily první kvítky špendlíku. Někdo to nazývá myrobalán, ale to není přesné, myrobalán je konkrétní druh podnože, avšak špendlík je velice variabilní peckovina, typové podnoži jen podobná. Ze špendlíku i podnoží je skvělá snůška nektaru, která když nepředčí, tak se vyrovná třešním. Ve Vlašimi dnes rozkvétají některé stromy javoru mléče, javor jasanolistý rozkvete patrněš zítra. Kde mám včely ale tyto javory nemám. Včera u Toma4 v Posázaví už kvete trnka, tady ani ve Vlašimi ne. Ta je ale téměř bezvýznamná, její nektar má 2% cukru a tak na něj včely nejdou a nebo naprosto výjimečně. Trnka snad může dát trochu pylu, ale protože jsou atraktivnější zdroje ve stejné době, trnku včely povětšině úplně ignorují. Jíva končí, ale na některých stromech ještě včely pracovaly. Vážení kolegové, začíná to! 

Dnes tu bylo do 10 ve stínu, ale ledový SV vítr. Většina včel nenesla pyl, patrně nosí hlavně vodu. Obávám se, že je to aktivita drahá ve smylu velkých ztrát létavek. Pravda, pod úly a kolem nich vidět zkřehlé včely nebylo. Kdo málo nakrmil, bude mít teď včelstva na hladu.

Na většinu si odpovídáte sám.

Jestli je hic a já nemám možnost stín - vody víc a naopak. Dávat vodu na druhý konec taky jde a skvěle, někdy to do pěkného předního krycáku ani není možné, jsou tam zásoby a pyl a ten by se mohl zkazit. A jak vám to tam zplesnivělo, myslím, že se svět nezbořil. Vyčistí to a když ne, odříznete to později vy.

Štěp. OK, nevidíte vajíčka v panenském, uvidíte je v tmavším, není nutné to dělat z panenského. A není to ani nutné jak ukazuje na fotce Goro, nepotřebujete matečníků 40, že ne. To a v tom, jak to budete dělat, by jich ani moc neuživilo a když, byly by mizerné.

Na úskalí a co to je odd se starou matkou jsem upozornil a velmi podrobně vysvětlil, pan Goro skvěle doplnil. Tak to prostě zatím nedělejte. Někde si nastudujte heslo přeleták, s tím se vám to plete a o tom máte povědomost. Já třeba přeleták nedělám, neumím s ním pracovat, protože ještě byla maninka a nikdy se vícepráce s přeletákem nevyplatila za tu trošku medu. Pamatujte, že Blaník jede na minimum stresů a stres hrozí velmi. Ale přeleták v rukou machra může být bomba! Já to neumím.

Pan Goro radí slovy MUDr. Marxe, jenže zapomněl, žy my nemáme NN systém a tak je to pro nás bezcenné. A nic bych nikam do druhého vč nedával. Co už Marx neříká, je, že doslova vyrobíte nerovnováhu v tom druhém včelstvu a když ho tím nevyženete na strom, způsobil jste stres.

Skutečně se nečeká. Ale toto vysvětlím podrobněji.

Nemyslete si nikdo, že je snadné zužitkovat rojový a nebo matečník ze štěpu. Vždy to vypreparujete z plodu, bude to mokré a jak přilepit na špunt? To je takovej voser a taková pračka nervů, a to vidím dobře a ruce se mi netřesou, že nic takového já už do smrti dělat nebudu!!!!!! V polovině případů jsem při nejvyšší opatrnosti patrně poškodil matečník mačkáním a nebo nalepováním.

Je hloupost chov z vajíčka, není v tom až takový rozdíl, aby byl lepší výsledek. Goro bohužel nezvýraznil a ještě to měl dát velkými písmeny, že daleko víc a podle mě JEDINĚ záleží na tom víc, JAK JE LARVA KRMENÁ, JAK KVALITNÍM “MLÍČKEM”! Příště znovu vypíchnu co píšu já o “chovu” z nouzáků. Chci 1 odd? OK, udělám 3 a velmi silné, k jednomu plodovému sklepnu 2 rámky s otevřeným plodem, někde “ukradnu” krycí narvaný pylem a medem a dám ho tam i se včelami, jinde ukradnu trubčák s polovičkou mladého plodu, kde jsou kojičky a akumulátor tepla v podobě zvíčkovaného plodu a i se včelymi to dám za plod také. Nyní mám pěkný sběrný oddělke a musí mát fakt nadbytek včel. Udělám to v řepkové nebo prostě jarní jisté snůšce (ne v dubnu) a víc se nestarám. Tvrdím vám, že i kdyby se jedna ztratila při opozování a jedna nebyla košer, druhá pojede jak mašina, Jso na stejné koze, horší zbrakujeteještě přžed zimou, připojíte k lepší a máte lepší základ pro snůšku v příštím roce, než kmenové vč. Roztoče v tom asi nenajdete. 

ProstěA vy uvidíte ve stejný den stejně udělané odd na stejném místě, který jede a kde není něco úplně dobře. Tak snadné to je! Vy neděláte matky na kšeft, ani oddělky, snažte se být línej jako já a dělat co nejméně zbytečností. Plánujete 7 vč? Ok, tak to zvedněte na 10 + zimovat 3-4 náhradní matky a odbourejte všechny zbytečnosti. Ještě vám vybyde čas pro manželku a rodinu.

Z Kývalky bych nebral nic, hrozí, že to bude Singer, nemám zprávy, že by od Dolu bylo něco dobrého a není to jen nějaká osobní zášť nebo zaujetí. Vynikající Kraňku vlastní linie má jeden pán u Milevska, dva roky jsem s ním nemluvil, chystám se mu dneska volat, dám vědět. Jak Tom4 i Petr jsou z nich nadšení, já o ní přišel.

No a jak to načasovat. Příklad:

1 - Narazím na rojovou náladu, načapal jsem vajíčka v miskách. Je to dobré vč (nebo není, to později). Udělám z toho vč 2-3 odd, ovšem včely do oddělků přiklepnu z jiných vč, abych to původní s rojovými choutkami nezdecimoval a neskolabovalo stresem z oslabení.

2 - Nehci je tak moc oslabit, udělám odd jen jeden. Nezruší matečníky a ve zbytku pojede rojovka dál a pracují na matečníkách. A tady si vzpomeňte na chlebkvásek, jen tak mimochodem.

Uděláte k jednomu odd s matečníkem "v kaši" - to je termín neodborný tady od nás, je ale jasný a srozumitelný každému, který jste udělal s rojového vč, další oddělky z “obyčejných” vč tak, jak se má. Ony ihned narazí nouzáky a udělají je na DVOUDENNÍCH larvách. Ale vy víte, že máte matečníky v kaši v rojovém vč a to nikdy neletí dokud nezavíčkuje první matečník. Pohlídáte načasování “obyčejných” odd tak, aby rojové v rojovém vč byly aspoň o den, lépe dva starší, aby byly čtyř-petidenní (od vylíhnutí larvičky) a nebo tak, aby byly matečníky den před víčkováním - opravdu pětidenní. Tehdy jim nevadí otřesy a manipulace i chvilkové vyndání z úlu. Opatrně zaměníte rámek s rojovým matečníkem, necháte raději jen jeden, za rámek z oddělku s nouzáky a pozor na matku.

Co nastane? Původní vč, co je v rojové náladě, není oslabené, má přebytek kojiček (mají také originální chlebkvásek), protože nepřijde o plod, ten přece dostane, včetně včel s rámkem s naraženými nouzáky. Mimochodem mladušky z oddělku na rámku s nouzáky mají také chlebkvásek, jen jiný, je to tak?

Co nastane v důsledku hned několika věcí? 

V první řadě oddělek má najednou matečník ze vč, odkud já chci. Navíc oddělek je nesmírně podnícený hned několikrát, cizími včelami (brigádou), cizím plodem, cizími zásobami a to samé naopak v původním vč s rojovými choutkami. Tam nouzáky pomačkejte, stačí rýpnout rozpěrákem. Ovšem podnět cizí trojkombinace je tam též - včely, plod, zásoby. To někdy může znamenat, kor když byl odebrán jeden oddělek + poředaná nejméně 1 M, že vč “přehodnotí” situaci a rojové choutky samo ukončí. Jako bonus došlo k výměně chlebkvásku i v rojovém.

Pokud někdo popsané nepochopil, ptejte se. A bebojte se nebudu se posmívat nikomu, kdo nebude nepokorně liberálně  = moderně (mladě) namachrovaný.

Snad jsem Jirko na nic nezapomněl.

Tak jinak. Hrabě Zdeněk Šternberk:

“Je mnoho věcí kolem nás, které fungují znamenitě a jsou legální, které ale slušní lidé přesto nikdy nedělají.”

Ostatní varuji, prostě oddělek bez včel znamená, i kdyby se nic nestalo, vyšlo to a fungovalo to, že je “zaděláno”, řečeno lidově, na problém. Ale i kdyby to vyšlo na tisíc % vždy, JÁ BYCH TO NIKDY NEUDĚLAL.

---------------------------

Oddělek udělaný SPRÁVNĚ bude fungovat VŽDY stejně, předvídatelně a riziko problému je nepatrné.