Příspěvky uživatele

Je tu další lumpárna kapitalizmu a chci varovat zejména mladé. I když to je velmi obtížné, když ani “dospělí” nečtou delší příspěvky, viz třeba cenzorka kometa, která reaguje vždy jen na hyperkrátké štěky. Přesto cítím povinnost varovat spoluobčany.

Začal neskutečný boom potravin s proteiny. Nemyslící lidé, jak kapitalisti na něco napíšou protein, kupují to jako smyslů zbavení a nevědí, že svým tělům nejen nepomáhají, to by bylo ještě dobré. Oni si ubližují a ženy tloustnou. Ano z proteinů tloustnou, i když se lživě tvrdí, že se tloustne ze škrobů, sacharidů a tuků. Jenže je to jinak a já se pokusím to stručně vysvětlit a nasměrovat chytřejší, kde si mohou sehnat přesnější informace.

Mě cokoliv je nějak v kapitalizmu cpané lidem, proagované a vnucované, je tím podezřelejší, čív mohutnějšéí je menjstrýmová raklamní kampaň a nikdy se nemýlím. A nezmýlil jsem se ani v proteinech v potravinách.

Proteiny jsou česky bílkoviny a jsou to látky dusíkaté, dusík je v pochopení té zhoubnosti pro lidské tělo stěžejní.

Bílkoviny se skládají z tzv aminokyselin. Ty musí být v určitém NEMĚNNÉM poměru vůči sobě, nejvhodnější skladba je v červeném mase. Ano, v tom “moderními” blázny pohrdaném “špatném” červeném mase. Hlavně v hovězím.

Jak to funguje. Naše tělo neumí použít hotové bílkoviny ze stravy. Musí je rozložit na jednotlivé aminokyseliny a ve správném poměru k sobě navzájem je zase poskládat do bílkovin lidského těla. Jestli ale tělo dostane nějakých aminokyselin víc, než je správný poměr, nemůže je využít jako proteiny = bílkoviny a vyloučí je. Ale tak jednoduché to není. Tělo ničím neplýtvá a tak z nadbytečných proteinů vyloučí dusíkaté látky a v podobě enormního přetěžování ledvin (a dalších orgánů, ale hlavně ledvin) vyloučí dusíkaté látky v podobě kyseliny močové. Ovšem zbytky po likvidaci dusíku ledvinami, za cenu jejich totálního přetěžování, zbytek proteinů mění na energii a tudíž na tuky, které ukládá do prsou, zadků a stehen žen a dělá chlapům pivní pupky, i těm, co pivo nepijí a trápí se v posilovnách. Ale játra ještě ke všemu tuky ukládají samy do sebe a vzniká steatoza, kterou dnes trpí už osmileté holčičky. Ty se jistě necpou bůčkem a nezapíjejí ho dvanáctkou, že ne!

Průvodními jevy předávkování proteiny je acetonový zápach z úst, pocit nadýmání, zácpy nebo chronické průjmy a také to nepomáhá třeba dně. Vše to celkově na lidi působí zvýšenou únavou a z ní plynoucím chronickým stresem, kdy lidí cítí, že něco není dobře a jsou zmatení, když se snaží “zdravě” cpát proteiny. Všimli jste si, jak vegetariánům odporně smrdí pot? Jízda výtahem s takovým člověkem je náročný “zážitek”. Smrdí i ti, co se cpou proteiny a řeší to zase pičifuky, deodoranty a podobným bláznovstvím…

Aminokyselin je víc než 9, stěžejní jsou ale ty tzv esenciální. Bílkoviny neumí tělo ukládat jako tuky a musí s nimi něco udělat hned. 

Inspiroval mě nevinný (skryté PR) článek o tom, že má lupina 40% proteinů, zatímco hovězí maso jen 24 % a jak bychom se měli cpát raději lupinou. 

Proč to někdo dělá a platí tu kampaň? Protože mocní chtějí blbé lidi a kvalitní mozky jsou jen z pojídání masa. K tomu potřebují nakukat lidem, že krávy prdí a že je nutné dobytek vybíjet, některé idiotské stáy to už realizují v rámmci GD a záchrany planety. A ti blbější z nás na to skáčou a věří tomu nevinné děti. A blbých lavinovitě přibývá (také díky inkluzi v základních školách).

Zadejte si každý sám do AI tyto tři otázky v pořadí, jak je napíšu a předtím si pevně sedněte, aby to s vámi nešvihlo:

1 - 9 esenciálních aminokyselin

2 - co kyselina močová při nadbytku proteinů ve stravě?

3 - mě jde ale spíš o "předávkování" proteiny ze současné proteinové potravinové idiocie

Hlavně proboha nedovolte svým dětem, aby se cpaly čímkoli se zvýšeným obsahem proteinů. Zabíjíte si je tím sami. Zabíjíte se sami, když dobrovolně jíte syntetické proteinové amarouny.

Kdo se zajímá, ptejte se přímo na lupinu a dozvíte se, že k luštěnině musíte jíst obilninu (židovský šoulet), k bramborám vejce nebo tvaroh (škubánky nebo bramborák, kulajdu), k čočce chléb (ne pšeničnou veku, ani syntetické toustové blivajzy, ale žitno - pšeničný NORMÁLNÍ chléb) a dozvíte se, že třeba Asie, hlavně indie, jí rýži smíchanou s čočkou. Zjistíte, jak se jí v Číně soja a td.

Je mi jasné, že tohle jsem napsal zbytečně, protože lidská blbost je nekonečná a kapitalisti vždy vymyslí nějakou další lumpárnu, jak z blbých vytahat peníze. Kdyby to ale lidem neubližovalo, dobře, mávnul bych rukou. Ovšem toto je už daleko za hranou!!!

A také se podívejte, co s lidským tělem dělá lacino vyráběná fruktoza, když je v jídle bez stejného dílu glukozy. Pak bude chytřejším jasnější, proč je jim pořád nějak divně a řeší to drahými doplňky stravy. A proč ženy pořád tloustnou a tloustnou tím víc, čím zdravější stravu jedí. A proč zničeho nic někteří dostanou třeba rakovinu, i když jedli velmi zdravě a jiní kouřili, chlastali a nedostali jí…

Tak na samouka skvělý výkon, nemám co bych dodal a gratuluji. Dnes ráno jsem jinde velmi podrobně popsal jak postupovat s rozšiřováním, na co dát pozor. Vy jste přesně udělal co tam píšu, BP skončila přimačknutá na stěnu. I toto nejsilnější vč postaví jednu M a když risknete, že trubčinu budou moci budovat jen dole v TL, tak dvě. Toto vč dá ale oddělek a postaví tudíž ty 4 M taky, jen o něco později.

Tady musím něco podotknout. Obměna vysokého díla se počítá v % celého provozu. Pak se stane, že slabá záložní matka, zúžená na 4 rámky, postaví M 6 a silné jen dvě, ale průměr je 4 a to v nejhorším případě stačí. Když se nedělá oddělek z nejsilnějších. Díky oddělkům se ale dostaneme na víc než 4 M z 11 rámků, ale i to by bylo dobré, jsem líný to počítat přesně, ale bylo by to asi 35% obměna. Nepravdivě se tvrdí, že nejrozšířenější úl je L. Není tomu tak, v Evropě je to D-B a nezužují a převěšovat nejde (šlo by, ale o tom jindy a jinde). Obměnu řeší tak, že ročně 30% vč přemetají v létě na M a u nejméně 30% vč dělají oddělek a tím se dostávají také na obměnu 40% + a to je dostačující. Ona větší obměna než asi 50-60% není dobrá, spíš naopak.

A ano, včely, hlavně Kraňky a ty tu převažují (geny) jsou skoro chorobně šetrné a samy začnou odvíčkovávat až když je skutečná krize. Tím se ale stane, že samy brzdí svůj jinak raketový jarní rozvoj, který jiná plemena nemají. Proto je musíme ošálit tím poškrábáním zásob v komorách. Pak je vyberou a “rozšoupnou se” a tím se jejich rozvoj samočinně nezpomalí. Ale přišel by den, kdy by zásoby z komor zmizely tak jako tak. A ano, když je krize v začátku nejsou rámky, musí se použít už vyčištěné rámky z komor. Opět velmi správné. Vy jste se ale už naučil umět ty staré rámky vyprízdnit a to je podstatné, to umět. Že je někdy musíme použít je věc jiná.

Tady je nutné si uvědomit a to mi hrozí, když jsem dal do TL nadbytek medu, jedno, zda v září a nebo až na jaře, že nezaplodují většinu vysokých rámků až k HL. Pak hrozí, že nebudou chtít do medníku, někde tu o tom pěkně psal a vysvětloval vloni Goro. A právě u měr vyšších než 30 cm toto hrozí enormně a proto svět zvolil jako nejvyšší vysoký rámek max 30 cm. To je ten důvod, že i superjumbo vysoké 32,5 může být moc a Sedláčkova výška 34,7 je zrádná každý druhý rok! Najděte si tu někde vlákno, které jsem nazval myslím sběrný medník nebo tak nějak. Tam to vysvětluju a tam, myslím, přidal Goro svoje skvělé postřehy. Jsou roky, kdy to hrozí i u třicítky a dokonce i u 24. U té ale nesmírně vzácně.

Možnost převěšování o D-B jsem popsal podrobně jinde u míry 39x30 a někdy se k tomu můžu vrátit, jde to a proto by měla být polovička třicítky 14,4 a ne 15. Ale lze včelařit úplně bez převěšování a je lepší se naučit to. Převěšování znamená polovic medu kvůli mateří mřížce (a víc práce) a hlavně těžko kvantifikovatelný stres, způsobený mřížkou a v jeho důsledku úhyny na CCD. Takže na mřížku je lepší zapomenout a tudíž i na OP, které bez mřížky nejde.

Nechápal jsem, co myslíte chybou, už jsem to pracně našel a halvně pochopil vaše nepochopení teorie metody Blaník. Za několik let se vám to nepodařilo pochopit. Tak po x kolikáté znova a polppatě:

Plod dělničí, ale i trubčí je pořád plod. Zjara, když začínají kvést jívy, začne většina vč chtít chovat trubce. Nemá kde. Včelař sleduje, kdy začnou mít včely vosk - to je ta smetanová krupice po HL rámků i jinde. Ale to není důležité, ta krupice to je spíš už chvíle, kdy to včelař se SR nebo později s M už zanedbal. První trubčinu dokáží stavět ještě bez vosku, je hnědá z nějakých zbytků, které někde po plástech ukousnou a slepí z ní první srdíčka, většinou trubčiny.

A nyní k tomu, co považujete za chybu. Když jdu (natěšeně) přidávat SR vlastně asi předčasně, přidám SR mezi krycí a poslední plodový - předpoklad je, že je za posledním plodovým je jeden krycí. Včera jinde PODROBNĚ vysvětluji, že je tomu tak jenom tam, kde jsme se rozhodli správně a zúžili dobře, ne moc a ne málo. Když se zúžilo málo, je po týdnu (kdy bylo hezké počasí, při mizerném to trvá déle) za posledním plodovým rámků bez plodu víc. To jsem včera asi nepsal v domnění, že to snad každému dojde, ale raději to napíšu tady a teď. Jestli vidíme, že jsme zúžili málo a je za posledním plodem víc rámků než jeden, posuneme BP za krycí, tedy dozúžíme dodatečně. Obyčejně u tohoto vč, které bylo zúženo špatně, SR zatím nepřidáváme, což je logika věci.

U většiny vč je za posledním plodovým a BP jen jeden rámek, nazývá se krycí, úplně přesně ZADNÍ krycí rámek. Ještě nekvete jíva, toto je stěžejní. Tehdy přidávaný SR jde za plod, protože ještě není z venku pořínost sladiny, vč by to těžko zvládalo, jedná se přece o rozšíření o jeden rámek a tudíž zhoršení teplotního režimu vč. Předpoklad je husté obsazení uliček ve zúženém prostoru.

Ovšem když vidím, že sice vč nemá plod na posledním, krycím rámku u BP, ale tento zadní krycí je uprostřed vyleštěný a kolem připravených buněk dělají věnec pylu, tehdy můžu přidat SR až za tento zadní krycí, tedy mezi něj a BP. A tady je ta základní finta metody Blaník, kterou žádný jiný systém nezná! Toto jsem si měl dát patentovat!

Co u takového vč nastalo? Vč chce trubce, začne stavět trubčinu tam, kde jedině může = na SR. Případně odřezané rohy jsou v tuto dobu - těsně před jívami - bagatelní plocha. Vč touží mít co nejdřív trubce, ale současně musí mít nerozdělený plod, jenže mezi plodem dělničím a zakládaným trubčím je najednou ráímek bez plodu. Tehdy včelstvo mobilizuje záložní síly na propojení plodu dělničího, který má a trubčího, který nemůže být odříznutý rámkem bez plodu a udělá vše proto, aby byl plod pohromadě. A jediné, jak to může udělat je, že rychle zaploduje zadní krycí rámek. Ovšem to na to vč muselo mít a to je vidět podle hustoty zaplěněných uliček.

Nyní je v úle, ve většině případů takovýto stav: 

VN je na 11 rámků. U čelní stěny je buchta za jeden rámek. Zúženo bylo na 6, někde 7 rámků. To je 8 pozic. Pak je devátá BP a za ní jeden až dva staré zásobní. Příklad bude tedy zúžené na 7 rámků (ve výhodě bude zúžené na 6 rámků, dostaneme do něj o jednu M víc). Přidáním SR musí jedna souše z komory pryč. Pořád je v komoře jeden zásobní plást a tam by měly být asi 2 kg medu nebo zásob. První krycí by měl být nacpaný zásobami, dali jsme je tam při zužování a tudíž také asi 2 kg, i více. Na ostatních rámcích to jedno kilo, do kýžených 5, určitě je. Nesmíme dát nikdy na jaře žádné těsto, to snad jen kdyby vč nemělo ani 1-2 kila zásob a i tehdy bych to svinstvo (kupované, natož bílkovinové) já nedal.

Znovu a skutečně polopatě.

Při zužování byl na 3 rámcích plod. Před ním i za ním jsme nechali po 2 rámcích na počet 7 po zúžení. Za asi týden (10 dní dle počasí) má toto vč, pokud mělo dost zásob, už plod na 5 rámcích a na předním krycím neploduje a tudíž je mezi posledním plodem a BP jeden zadní krycí rámek.

Ovšem OK, naplno kvete jíva, začala snůška sladiny a staré zásoby ubývají pomalu, i když vč začalo bouřlivě plodovat. Rychle zaplodovalo zadní krycí a SR též. Včel se nalíhlo hodně, jsou nahusto za BP na zásobní souši, kterou vybírají a přenášejí nad plod. Je čas na první M, protože ve vč se naplno projevil stavební pud, trubčinu staví velmi rychle, obyčejně je SR úplně postavený. Nyní se včelám vosk na bříškách tvoří, ale když nemají co stavět opadává na dno a s mělí je vyhazován čističkami z úlu. Tehdy také zintenzivní ta “krupice” na rámcích, i když se tam dřív neobjevila. Proto se musí využít elánu a vosku a přidat M. Tu ale není kam dát! Tehdy bychom museli zlikvidovat zásobní rámek za blinovkou. To nejde, není prázdný a hlavně nelze nechat vč bez zásob, většinou je plod na rámcích už pod HL, na prostředních určitě. Včel očividně přibylo, jsou nahusto vidět v uličkách.

Nyní musí ven přadní buchta. Vč to už tepelně zvládne i bez ní a tím získáme pozici na konci, protože se vše posune o jednu pozici dopředu. Tehdy jde M mezi SR, ten je na poslední pozici u BP a před ním je ZAPLODOVANÝ původně krycí rámek, tedy zadní krycí. Tudíž se roztrhne plod, tedy odtrhne se trubčí plod od dělničího a mezi se přidá M. 

Nastane stejná situace, jako když se mezi přidaný SR k blinovce ocitnul za JEDNÍM nezaplodovaným rámkem (zadní krycí). Včely to donutilo rychle ze zadního krycího udělat plodový, aby spojily plod do jednoho tělesa kvůli zahřívání. A přesně totéž uděláme s první M v roce. Najednou M oddělila dělplod od trubčího plodu. Tak to včely nechtějí a nemůžou si kvůli teplu a kvalitě plodu (budoucích dospělců) dovolit a tak jim nezbývá, než M postavit a zaklást. Nezakladená M je nejhorší co může být, je studená a často působí jako svislá mřížka nebo přepážka.

Nyní je ve vč odpředu krycí, pak 6 rámků dělplodu, osmý je SR s trubčím plodem, BP a jedna souše se zásobami a tudíž je mezi trubčákem a posledním dělplodem jedna pozice pro M. Jakmile je M povytažená, nejlépe na prostředku zakladená, jde doprostřed hnízda a na její místo může jít druhá M. Dokvétá jíva, začíná špendlík. Když se takto povytažená M hned vloží do sousedního vč, dá se doprostřed hnízda, obyčejně je do 2-3 hodin zakladená. matka ani nepočká, až budou všechny buňky vytažené na správnou hloubku. Je to efekt přidání něčeho cizího, což je obrovský stimul. Když by už v M bylo pár buněk pylu nebo sladiny, je přijetí a ZAKLADENÍ ještě rychlejší.

Za další asi 3-4 dny, když je M už povytažená, ještě lépe zakladená a dáme jí doprostřed hnízda, lze přidat další M a opět mezi trubčák a dělplod. Jenže není kam a tak se musí vyhodit BP a za trubčákem “u zdi” je souše se zásobami. Až se bude přidávat čtvrtá M, to bude asi v plovině třešeň, vyhodí se z úlu tato stará souše a tím se uvolní místo.

V době, když kvete třešeň a stará literatura radí přidávat první M, my máme v systému Dadant, u kterého Západní nadmachři neumí obměnit vysoké dílo, 3 a někde dpokonce 4 postavené a zakladené M. A když v tuto dobu zlikvidujeme SR úplně, tím dostaneme do vč pátou M. Tady to už riskneme a dáme jí doprostřed hnízda, nyní se už bude pouštět do medníku. Polovina vč je už na to pouštění do prvního NN medníku a vyhození trubčáku a přidání páté M doprostřed hnízda se spojí s pouštěním do prvního NN medníku. Ovšem pod VN musí být už od asi špendlíků, nebo začátku třešní, vystrojený nový TL a ze dvou důvodů právě dělám pokusy s vystrojením TL a vybavením zásobními polorámky s medem z KK už v září loňského roku. Hlavně aby ve vč opravdu pořád bylo nejméně 5 kg zásob a tudíž aby se včelař nemusel obávat, že vč nemá kde chovat trubce, když je potřeba do VN dostat pátou Mezistěnu.

----------------------------------

Nyní mi dochází, že toto bych měl dát jako článek. Protože jsem to už několikrát vysvětlil a pořád se najde někdo, kdo to nepochopil. Článek je na očích pořád. Tvrdím, že toto je převratný vynález, MŮJ VYNÁLEZ, popírající vědecké kecy o obtížnosti oměny vysokého díla v Dadantu. V originálu si uvědomme, že D-B má 12 rámků a tudíž je to v něm ještě snazší, ovšem v desetirámkovém Langtrothu je problém a také proto o něm tvrdím, že je to mizerný úl. Totéž platí o slovenském B10, i kdyby se použil jako Dadant, s VN 42x27,5x10 + NN 42x17x10.

--------------------------------

Kdo je ochotný číst co píšu a dokáže to chápat, mělo by mu dojít, že bezstresovější nebo šetrnější metoda nemůže existovat. Pozorní pochopili, že se metoda Blaník vyvíjí a že nyní se už vysoký SR nelikviduje jako v původní verzi metody na konci května, ale už v třešních nebo na jejich konci, tedy v javbloních. No a také proto je TL už od podzimu, aby odpadlo vyrušení a vystresování včelstva (a velké ochlazení plodu - ne vždy je ideální počasí) na jaře vystrojováním TL. To je ten druhý ze dvou výše uvedených důvodů vystrojení TL už v září loňského roku.

Dále by bystřejším mělo dojít, jak drtivá je doslova idiocie jménem zebrování, kdy obdivovatelé Západu cpou M mezi plod. Pak se, spolu s týráním kyselinami a dalšími nesmysly, strašně diví podzimním a zimním úhynům na CCD. Metoda a úl Blaník nemá téměř VD a nezná virozy - CCD, jediné úhyny byly jen na melecitozu, kdy včely zůstaly v pokáleném úle. Tudíž neuhynuly na CCD a tak, i když mi vloni padl0 30% vč, ani jedniné na CCD, nýbrž všechny ztráty byly na melecitozu a pouze tam, kde zůstala KK přes zimu nad VN.

PTÁM SE JASNĚ A NEJEN MARTINA, ZDA NYNÍ JE TO UŽ JASNÉ A POCHOPITELNÉ A NEBO ZDA JE POTŘEBA NĚCO VYSVĚTLIT. Právě teď je ta doba, kdy rozhodujete o svých případných úhynech za půl roku a i později!!!!!!!!!!

Tady ještě musím něco dovysvětlit o nejrozšířenější míře a úlu 39x24x11. Vše pro ní platí úplně stejně jako pro míru 39x30x11 s tím, že spolu s TL 15 je i 24 dost velká na všechno a ve většině let za třicítkou v medném výnose nezaostává. Jen ve špičkových letech je výnos menší, ovšem takové roky jsou z 10 let 2-3 a protože přece nikdo nezahodí co má, pro tyto včelaře jsem vymyslel Blaník i v jejich úlech, jen si k nim musí doplnit NN 12-15 vysoké. Tudíž i čtyřiadvacítkáři - poslední statistika, kterou znám, je, že má kvadrát 39x24x11 80% českých včelařů, může mít dostetek medu, žádné úhyny v úlech, kde po celý rok bude VD jak šafránu. Je to na každém jednom, na jeho IQ a ochotě se něco učit a něco měnit ve smyslu malé modifikace toho, co už umí a co má. Víc já pro včelaře udělat neumím (ale snažím se).

Jen tento příspěvek vidím na čase na monitoru, že píšu před 150 minut. Kdo z vás tady dá tolik svého času svého života ostatním? Kteří v 99% případů ani nepoděkují a mnozí se ani neobtěžují to přečíst celé. Ano, nikdo mě nežádal a nenutí. To je pravda.

Tento příspěvek bude napsán ich formou a vyplyne proč. Není to psáno jako odborný text, ale jako popis stavu mých včelstev a provedených úkonů 7.3.26.

Dnes jsem se zachoval jako začátečník. I přes dlouholeté zkušenosti jsem usoudil, že po týdnu od zúžení by vč už, některá, mohla chtít stavět trubčinu. Samosebou kromě pokusných, kde je TL vystrojený od září, u těch chci zkusit vůbec neumožnit stavět trubčinu ve VN, tedy nedostanou vysoký SR. Ovšem ostatní, asi 60% vč, ošetřím jako v jiných letech.

Rozšiřovat moc nešlo, ale bylo dobře, že jsem do včel šel. Zjistil jsem věci, které tu chci popsat pro méně zkušené a ukázat, jak se "starej tesař umí utnout". Takže kdokoli uděláte nějakou kosmetickou chybu, nijak se z toho nehruťte.

---------------------

Zjistil jsem, že jedna 24 asi nemá matku a tak do toho šel rámek s plodem na zkoušku, zda narazí nouzáky. Vč silně hučí, včely ukazují nasonovu žlázu. Ovšem trochu pylu přinesly, viděl bylo nepatrné rousky. Proto zkouška, protože nejhorší varianta je, že to nějakou matku má a pak je riskantní je s něčím spojit, aby nezabily kvalitní matku. V tomto ani po tolika letech nemám jistotu. Ale asi se bojím přehnaně zbytečně.

----------------------

Jedno nadějné vč má hrboplod s plodem normálním, to je 30 na jiném stan. Tyhle už mají živé trubce a dost zavíčkovaných a tak trubci už budou a matka z nouzáku se má šanci oplodnit. Ovšem pokud bude počasí. Nemám záložní matku, ani jedinou. matku jsem nezabil, mimochodem vypadá nádherně, je veliká, pěkná. Ale docházejí jí spermie a nebo už došly. Tady je ovšem něco, co by se starému praktikovi nemělo stát - nevšiml jsem si hrboplodu před týdnem při zužování a když jsou tam dnes živí trubci, musel tam být před 8 dny viditelný hrboplod spolu s plodem normálním. Žasnu, čeho jsem po tolika letech schopný. Mimochodem ta asi bezmatečná 24 na jiném stan, nemohla mít plod ani před týdnem! Stárnu (už se stalo), slepnu a blbnu.

----------------------

Jedna 30, která má odříznutý spodek posledního plástu před blinovkou, chybí asi 6 cm, staví DĚLNIČINU a sice ještě ne z vosku, ale z hnědých zbytků, co kde v úle ukousnou. Prostě nerozkvetla jíva = nemají ještě vosk. Ale dělničina mi vyrazila dech. Mezi tento poslední rámek a rámek s plodem přišel stavební, ale vyrobený ze zásobáku, kde je odříznutý ohavný spodek (černé a navíc zkažený pyl), kde mohou stavět a nad tím jsou asi 2 kg medu. I jiné SR jsem vybral podobné, aby se zužitkovaly zásoby v rámcích, které už musí jít na vyřazení.

----------------------

Taky jsem zjistil, že jsem něco zúžil špatně, neboli málo. Za dobře zúžené považuji když začíná kvést jíva, že mají plod na předposledním rámku. Jakmile jsou před blinovkou zásobní dva (u jedněch jsem našel tři), bylo to špatně - málo - zúžené!!! Tedy, po týdnu pěkného počasí po zúžení má být plod na předposledním rámku. Ovšem i jedno vč má plod i na posledním a i na straně od blinovky. Tam jsem zase zúžil moc. Ale našel jsem to u jedniného z 21 vč, málo zúžené bylo také jedno. V pondělí prohlédnu zbylých 10 vč. Ovšem pozor, vše je nutné mít připravené u ruky a i když je teplo, snímat stropní igelit jen kolik, kolik se musí a rámky kontrolovat jen k plodu. Max přidat mezi zadní krycí a plodový SR, nebo mladou souši na zakladení (u pokusných bez vysokého SR). Ale ani u tohoto vč, kde je plod i u BP, nezačaly nosit za blinovku pyl. Nektar a nebo naředěné zásoby tam ale už dávat začaly. Spíš to budou naředěné zásoby z komor, protože kolem úlů navečer nebyla známá vůně.

----------------------

Takže. Měl jsem velká očekávání z natěšení a vč tak rychlá, jak jsem si naivně představoval, zatím nejsou. 

Rozkvetla olše naplno, pyl z ní je jinačí než z lísek, ten asi skončil. Neměl jsem čas hledat a nevím, z čeho je světlehnědavý - okrový pyl. Možná z thůjí? Ale ty jsem tu u nás nenašel, mohly ale zaletět do asi km vzdálené vsi. Může to být i z tisu, ale ten jsem tu nikde neviděl. Možná nějaké kytičky v lese? Netuším. Jíva začne asi zítra, dnes na ní pořád nebyly včely, ale kočičky ukazují mezi stříbrem žluť a tak to vypukne už brzy. Taky jsou budovy, které ve zlatodolu zbyly a kde je dnes ústav pro postižené, oplocené včetně velkého areálu a tam možná jsou jak thuje, tak tisy a nebo ještě něco. Nevím a je to jedno. Hlavně že včely najdou co potřebují.

Bohužel tu nikde neroste devětsil, z něj bývá velká snůška. Ale sezona už začala. Jen pozor, počasí vydrží už jen týden a pak se na dva týdny ochladí. Pak bude nutné hlídat komory, aby v nich nedošly zásoby.

------------------------

A poslední, co chci připomenout. Je čas, kdy se seje oves. Pamatujte si:

Když se oves seje a pak, když se sklízí, tak včely nejvíc slídí.

Už je tu zpráva, že toto výjimečné počasí vydrží už jen týden a přijde prudké ochlazení až do konce března. To se dalo čekat a tak svoje plány podřiďte tomu. V naší zeměpisné poloze to není jako v kontinentálním klimatu, že jednoho dne zima skončí a pak je už pořád jaro a to plynule přejde do léta. Upozorňuji, že jižní Morava a zejména Slovensko má už ráz počasí podobnější kontinentálnímu klimatu a tudíž se nedá nikdy srovnávat včelaření v klimaticky obtížných částech ČR a jižní Moravou a už vůvec Slovenkem. Čím dál na východ, tím lepší počasí na jaře. Tento fakt, spolu s nadmořskou výškou svého stanoviště včel, musí brát dobrý včelař v úvahu. 

Tady bych velice rád připomněl co se snaží sdělit Goro. Napsal to kdysi po ww2, když ještě neproběhla kolektivizace zemědělství, v jedné knize Otakar Brenner. Napsal v kostce a mými slovy asi toto:

Zimní úhyny jsou nepřijatelné a včelař musí za každou cenu včelařit tak, aby neměl úhyny nikdy žádné. Každý včelař je zemědělec a tvrzení, že je 20% zimních ztrát včelstev přirozené a dokonce ozdravné, je velice zhoubné. Předstvme si sedláka, který má na podzim v maštali 20 krav a kam by přišel, kdyby byl předem smířený a choval dobytek tak, že do jara mu 4 krávy zdechnou?

Už jsem to psal. Jsem ze včelařské rodiny a rodiče byli v partě včelařů, kteří žili jinak než my dnes, hodně se navštěvovali a nekonečně debatovali o včelách. Vědli navzájem o včelách a včelaření všech v partě všehno a stanovili si jakousi prestiž, že nikomu nesmí uhynout včelstvo a hlavně ne hladem!!! Říkali tomu krmit bičem, totiž ti nejdebilnější sedláci krávu, která řvala hladem, třískali bičem, místo aby jí pořádně nakrmili. Možná někdo neví, co to rčení o krmení bičem znamená. Tak teď už to víte.

A mí předkové zjistli, že lze nemít ani jedniný úhyn a že lze dobře přezimovat s pouhými 7 kg přídělu cukru na vč. To zavedl Hitler a skončilo u nás 1953, když zrušili potravinové lístky. Ovšem sehnat cukr byl pak větší problém než za lístků, to jej každý dostat musel (a zaplatit, samosebou) a když už lístky nebyly, výsledek byly fronty a problém vůbec cukr sehnat.

Zažil jsem špičkování a připomínání nešťastníkovi, že měl úhyn, obyčejně se přišlo na to, že něco zanedbal. Bylo u toho veselo a nikdo nechtěl aby se stal terčem špičkování v dalším jaru sám. Bylo těsně po ww2 a tehdy napsal Brenner to o těch dvaceti kravách. Lidi dřív brali publikace a články ve Včelařství a pak i Včeláru velmi vážně a celé to pojetí přežívalo až do konce 70 let a tím jsem to mohl od dětství zažít a prožívat s dospělými. Pak se s lidmi něco stalo a začalo to být s mezilidskými vztahy jinak.

---------------------

Kolego coma. Nestotžňujte mě, prosím, s některými, moje práce je nesouměřitelně odlišná, doslova opačná. Někteří včelaři se snaží vyšlechtit (pomocí úhynů a říkjí tomu selekce) varroaodolnou včelu. Jenže ona svou varroadolnost ztrácí hned, jak se odveze ze včelnice. Moje snažení je opačné a seriozní. Já pracuji na tom, aby byla každá včela medonosná a kdekoliv a v jakémkoli úle odolná proti CCD a na VD vůbec nehodlám brát zřetel. VD je jen průvodní jev problému, ne příčina. Možná proto už o těchto lidech není vidu ani slechu, vydali se do slepých uliček, které je nikam nedovedly. Já mám výsledky, které fungují každému a hned, když dodrží několik málo zásad a provede několik opatření, která nestojí ani jednu Korunu. Funguje to u každého nástavkového úlu se širokonízkou mírou, úpravy trvají asi dvě minuty. Každý to může zkusit a někteří se už přesvědčili.

Proč to tedy není rozšířené? Protože to nezveřejní žádná mejnstrýmová platforma, aby si nerozhněvala sponzory a poskytovatele grantů, kteří nemají zájem aby vč lidem nehynula a aby včelaři tudíž museli pořád kupovat léčiva a oddělky. 

A nejúčinněji si lidi pobijí včely kyselinami a proto je mejnstrým vnucuje horem dolem a jednodušší na to skáčou a věří, že tím chrání planetu a podporují udržitelnost. Mě život naučil, že všechno, co je státem nebo mocí protlačované, vychvalované a vnucované, je právě to špatné. Když by to bylo dobré, nepotřebovalo by to žádnou podporu a žádné kecy o planetě, ekologii a šetrném nebo udržitelném přístupu. Mě život naučil, že je pravděpodobnějí vždy pravý opak toho, co režim vnucuje. 

Po úvaze jsem závěr, logické vyústění smazal…

Milý příteli. Vím jistě, že tu někde o vysouvacím TL píšu. Vysouvací kolejky, které včely nikdy nezalepují propolisem jsou vymyšlené a k nafocení jsou u Toma4, kde po mě zůstaly vysouvací Čechoslováky. Tedy pokud je Tom4 nezlikvidoval.

Teď mě napadá systém listováku, kde by úplně odpadlo vysouvací zařízení. K němu musí být závěsná bedna, do které se to vysune a pracuje se mimo úl. Ta bedna je přesně v rovině kolejek a kolejky vyjedou do ní a zase se to celé po uspořádání za úlem zasune nezpátek. Je to vždy TS. Bedna má dno a včely při práci nemohou padat na zem, z bedny samy vlézají do spodku úlu, zbytku se maličko pomůže smetáčkem nebo peroutkou a jemným pokouřením. 

Obecně se nedoporučuje mít překřížené dílo, u TL bych to asi risknul. U úlu na TS bych klidně dal TL na SS a tím by se pracovalo v TL jako v listováku.

Ale. Přemýšlel jsem o tom hodně, kor když vím o oboustranném výhřezu mých plotýnek v kříži a VN bych ze sebezáchovných důvodů zvedat neměl nikdy. A dospěl jsem k TL na každém vysokém rámku. 

Je tu dogma, že úl musí být nástavkový a musí se přehazovat nástavky. Ano, rotace nástavků je jediný důvod oddělitelného dna. My ale nástavky nerotujeme, protože rotace znamená nepanenský med a také rotace má jednu podmínku a to jsou všechny rámky v systému stejně vysoké. Což Dadant nemá. Pak už zbývá jediný důvod oddělitelného dna a to je podstavování  KK a TL.

Tento problém se snažím vyřešit nejnovějším pokusem vystrojení TL už v půlce září. Zatím se ukazuje, že vč s podzimním TL o hodně předbíhají ve vývoji klasicky zazimovaná včelstva a že to tedy byla správná idea. Ale ještě není jaro za námi. Jenže to může být zkreslené tím, že do podzimních TL nepřišel cukr jako v běžných letech bez tuháče, ale dal jsem nevytočitelnou melecitozu a víme, jaké divy se včelami v jarním rozvoji dělá med.

A tady se dostáváme k panu Malinovi a jeho ponechání jedné NN bedny medu, nejlépe řepkového. Tak, jak to dělá on, je podle mě nesprávné, fyzicky náročné a hlavně to snižuje elán včelstev ke sběru medu. Ovšem když by se na dvě vč uskladnil jeden NN řepkáče a dalo 5 rámků do KK/TL v půlce září, je vystaráno a zabito hned několik pomyslných much jednou ranou.

Pokud tento opis někdo nepochopil, ptejte se. Proto moje experimenty s podzimním vystrojením TL.

--------------------

Pořád se nevzdávám idey TL na každém vysokém rámku. I za tu cenu, že bych se vrátil k Sedláčkově míře 39x34,7 s tím, že spodních asi 5 cm by na každém rámku byl stavební prostor aby si tam včely stavěly co chtějí. Jenže to má jednu velkou vadu. Nemožnost zužitkování případné melecitozy. Na druhou stranu by se prostě nekrmilo s KK nad VN, ale jen do toho vyššího VN. A zdá se, že se není třeba obávat ani melecitozy v zimním sezení, když tedy nebude nesmyslně nízký rámek 24. Ale to už bych se dostal hodně daleko od vašeho primárního dotazu. Jen se snažím naznačit komplexnost mého uvažování a také sdělit, že se tou problematikou ustavičně zabývám. A je tu samosebou pořád velká možnost, že na řešení nepřijdu.

Já jsem s KK začal někdy kolem roku 1984, u univerzálů, tedy úlů s pevným dnem a tak musela být nahoře.

Zjara sice vč měla dostatek zásob, co jiné třicítky neměly (nemluvě o 24), ale nebylo jim to nic platné, zaostávaly, protože jim do KK utíkalo teplo. Navíc byl velký problém strop a to musím vysvětlit.

Tehdy se dělaly stropní prkýnka, samonosná (aby se neprohnula, tedy tlustá 15 mm) tak, aby nad HL rámků byla včelí mezera 6 mm a uličky byly tudíž nahoře propojené. Na těchto strůpkách nekondenzovala voda a včely čekaly s plodováním dokud nemohly ven pro vodu. Prostě KK se neosvědčila.

Nevzdal jsem se, o údajných výhodách KK jsem se dočetl asi u Boháče, ale jako vše od něj nefungovala ani KK. Tak jsem vymysleol buchty v objemu 2,5 rámku. Ty přišly odpředu a odzadu a tak se zimovalo jen se 6 polorámky v KK uprostřed. Hodně se to zlepšilo, ale pořád horší než bez KK. Už jsem to chtěl vzdát, že jsou to kraviny a že je Boháč xxx.

Nějak mi došly buchty. Musel jsem improvizuovat s igelitem, když prostě vč stagnovalo. Nevím už proč, nějak jsem dal na plodiště igelit od půlky dozadu a vpředu bylo oněch 6 polorámků se zásobami (KK 6). Po týdnu jsem byl šokovaný z toho, že plod pod KK zmizel, zlikvidovaly ho. Ale pod igelitem v zadku plodiště byla spousta plodu.

Jenže jsem chtěl plod i na předních rámcích a tak jsem igelit posunul na skoro celé plodiště, jen vpředu vynechal mezeru asi za jeden rámek. Do pár dnů bylo pod igelitem zaplodováno a přitom na polorámcích nad igelitem to žilo, včely tam chodily pro zásoby úplně stejně, spíš líp (bez poškrábání víček) než do komor za BP. 

Jenže pak jsem objevil podstrčení KK pod VN někdy koncem léta či v půli září. Už jsem to tu popisoval (nebo jinde). Přivezl jsem z lesa tuháč v NN a nevěděl co s tím. Na chalupu přijel Petr, vyhecoval, že pomůže, jeden zvednul VN (nakrmený a těžký) a druhý strčil pod spod NN s tuháčem. Jen u dvou vč, nevěděl jsem a nevěřil. Zjara jsem hořce litoval, že jsem o hodně mladšího (a méně zkušeného) Petra neposlechl a nedali jsme to všem nástavkáčům, jak mě hecoval on!!! Ta dvě vč byly rekordmanky a od té doby jsem začal mít hodně medu. Až později jsem se ze Včelařství dozvěděl, že to samé začal dělat i Ing. Řeháček. Někdy v té době se rodil jeho Euriodadant. jenže na 13 rámků a tomu jsem nepropadl.

Na igelit a horní KK u univerzálů jsem na roky zapomněl. Jenže jsem to vyprávěl o 30 let později Tomovi4, on se toho chytil, že udělá horní komoru a místo svislé blinovky a komory z vysokých rámků v zadku VN, že udělá komoru s polorámky se zásobami nad tím igelitem. 

Tom4 je nesamírně skromný introvert a nechce souhlasit, že to vymyslel on, prý to slyšel ode mě. To je sice pravda, ale k použitelné metodě to dovedl on tím, že se usnesl, že bude mít komoru z polorámků nad igelitem. Proto ho já uvádím jako autora, on tvrdí, že to nevymyslel.

Takže funguje to. A kdybychom si to uvědomili v melecitozním roce, kdy nám na tuháči padla jen ta vč, kde zůstaly KK nad VN (oba jsme byli nemocní a nedokázali u části vč dát KK pod VN) a dali bychom igelity už před zimou, možná ta vč mohla přežít. Jsem o tom přesvědčený.

Takže pane Goro. Ano, 30% úhynů je hodně a asi to nebude jediná příčina u toho pána, jak si myslíte vy. On možná nějak týrá vč kyselinami nebo jinými stresy, možná krmí syntetickými dryjáky ze škrobu. Ale určitě většina jeho úhynů je způsobena ponecháním KK nad VN bez oddělení igelitem a necháním průlezu vepředu.

Každému doporučuji si toto, s igelitem mezi VN a NN ponechaným přes zimu nad VN dobře zepamatovat, případně vytisknout a uložit. Nazývejme to třeba KK Tom4.

Proč uložit? Já to náhodně objevil a mnoho let zapoměl a kdyby to nevzkřísil Tom4, nevědl bych to. Tak proto. Já to sice objevil, ale neuvědomil si potenciál a nedokázal to dovést do vždy použitelné obecně funkční metody v jakémkoli nástavkovém úle. (jestli někdo máte kontakt na toho pána, dejte mu o tom vědět, třeba mu to pomůže mít méně úhynů)

Ve Vlašimi kvete olše, není na ní včela. Rozkvetly osiky, úplně bez včel a jíva tam ještě nekvete.

Tady u mě je už jen jediný pyl a sice žlutý. Na olši, která tu začíná prášit, není včela, stejně tak na osice, ale ta možná plně rozkvete až zítra. Pokud včely sbírají z osiky pyl, je špinavě šedobílý.

Asi kilometr od včel jsou na si 20 m2 ve škarpě u silnice talovíny. Bylo na nich hodně včel. Ani jediná se nezdržovala pylem.

Bohužel nemám úlovou váhu a tak nemám jistotu. Ale zdálo se mi, že je snůška nektaru, asi ⅔ včel neměly pyl, dosedaly ztěžka a před dosednutím měly svěšené zadečky. Ale kolem úlů to navečer nevoní, tak těžko říct. Hlavně ale, aspoň se mi zdá, tu nikde nic nekvete a líska nektar nemá. Lísky změnily barvu, jako by byly odkvetlé. Ovšem z čeho by byl žlutý pyl netuším.

Už mi to někdy přijde jako v psychiatrické léčebně.

Do medu žádná rezidua nepřecházejí. Co naměřily hypercitlivé aparatury jsou množství, o dva, tři i více řádů nižší, než jaká věda považuje ze bagatelní a NAPROSTO NEŠKODNÁ. Vysvětlil jsem, že je to jako bát se dvou zločinců v desti milonovém národě. Riziko spolknutí šroubováku je stotisíckrát větší a i riziko trefení meteoritem je vyšší. Kdo se bojí dvou darebáků z deseti milionů lidí, měl by se dát zavřít do blázince. Jak to říct slušněji pro zženštilého rozmazlínka?

Takže ano, rezidua se našla, jako dvě částice na 10.000.000.

Vy se ohrazujete a chcete slušnost. Jak může chtít slušnost někdo, kdo mele takové nesmysly a tváří se při tom dospěle?

Přesto přese všechno jsem já a ne někdo jiný, ale JÁ vyvinul systém medu jen z panenského medníku. Který navíc není v úle v době, kdy se léčí a tak se do vosku, ze kterého se stejně nic nemůže uvolnit do medu nemůže dostávat nic. Ovšem protože se něco teprve objeví, neboli zjistí v budoucnu, tak jsem měl za bezpečnější a pro lidi psychicky labilní uklidňujcí, zařídit, že prostě není důvod, ROZUMNÝ důvod k alternativám. NE, nestačí. Pak mi ten, kdo přesto trvá na bludech přijde jako psychopat a můj eufemizmus začíná mít trhliny, neboli se přestávám ovládat. Jak to už sdělit eufemističtěji?

Z toho, co tvrdím, ne že se domnívám, ale TVRDÍM, že přes to všechno nevyvratitelné, co tvrdím, se stejně někdo bojí tvrdé chemie je hnán nikoli rozumem, ale Vírou, pouhým aktivistickým fanatizmem. Hned tak něčeho nebo někoho se já nebojím. Ovšem fanatiků se bojím velmi, jednají normálním lidem nepochopitelně. Já už nevím, co takovým lidem dát, aby se uklidnili a přestali kalit ostatním vodu?

Snesu argumenty, na které vy ani jiný aktivista neumí ROZUMNĚ odpovědět, natož jim oponovat, natož je vyvrátit. Co jiného než duševní nemoc vám brání uznat argumenty, které neumíte vyvrátit? Já vím, je to strašně nekorektně neliberální nedávat šanci pro fantasmagorie a uvádět NEVYVRATITELNÉ argumenty, které tak těžce nezapadají do liberalizmem pokřiveného vidění světa.

-------------------------------

Pro Toma4 a nebezpečí tvrdé chemie pro včelaře. 

Příklad. Jedna cigareta, ani 10.000 cigaret nikomu neublíží a pasivní kouření vůbec, to by třeba číšníci, když se v hospodách kouřilo, i kdyby byli nekuřáci, nedožili by se ani pětadvaceti! Lidi jsou ustavičně něčím strašení, protože strašpytlové jsou snadno ovladatelní a lze jim namluvit (a hlavně prodat) kdejakou hloupost a ti psychicky slabší lžím vědeckých hochštaplerů uvěří. Kor když se lži zaobalí do vědeckých studií. Totiž už Werich si v jedné písni všimnul, že lháři ve fraku každý věří. To je ta píseň, kde se tvrdí, že zatímco kutna dělá z toho, kdo jí nosí mnicha, putna uhlíře!

Znám lidi, kteří 30 let chodí aerosolovat celé organizaci vč Varidolem a jsou zdraví (vy jednoho konkrétního pána znáte též). Není rozumné se bát, nejsme s tím ve styku každý den a na velmi vzácné expozice jsme vybavení přirozenou imunitou, která má schopnost čelit i o mnoho řádů vyšším a častějším expozicím jedů. Myslím si, že čekání na zastávce MHD v Praze pouhých 5 minut je taková zátěž pro organizmus, nejen z výfukových plynů z nafty a benzínu, všimněme si, že o aditivech se nikdy nikde nepíše a nemluví, že jedna fumigace za rok (ani tři) nemůže nikoho nijak ohrozit. 

Sahání holou rukou na Gabon? To je dané inteligencí, co s tím kdo nadělá? Jeden se bojí dvou dílů z deseti milionů, jiný se nebojí sahat na pásky napuštěné vědecky prověřenou chemikálií, kde je nekolikanásobná pojistka proti lidské blbosti a výrobce ví, jací lidé jsou? No a co jako my s tím? Nejde spasit celý svět, já se jako Ježíš rozhodně necítím. Kor když vidím, že se mu to rozhodně nepovedlo.

Navíc jsem tady na CHZ dokázal mnohonásobně vyšší koncentrace Amitrazu v obojkách mazlíčků a s těmi mnozí spí v posteli a nechají se s nimi cicmat vlastní děti. Tam Amitraz nevadí, stotisíckrát méně ve fumigaci vadí? JAK KOMU! 

Nevidíte nejlépe a brýle pod kuklou jsou, aspoň pro mě, velký problém a bez kukly já jen nerad a výjimečně. Vajíčko je 3 dny. První den larvička je zpočátku menší než vajíčko. Takže 4 dny od započetí kladení slabozraký včelař nevidí nic a nebo bez jistoty. Po zúžení mohlo trvat den i dva, než se skonsolidovaly, přizpůsobily se změně a “pchopily” nové možnosti. Tudíž až 6 dní (i více) od zúžení nemusí být vidět nic. 

Ve skutečnosti já, i když vajíčka nevidím, poznám přítomnost plodu. Na kolečkách zakladených buněk se nezdržují včely, je to nápadné i při zběžném pohledu. Pyl ukládají na další rámek vedle plodu, ale na plodovém v prstenci asi 1-2 cm tlustém kolem kolečka prvního plodu. Pyl, teď zjara žlutý jistě vidíte. I jen buňky teprve vyleštěné a ještě nezakladenné lze dobře poznat, nejsou na nich včely v normální hustottě obsednutí, dna buněk se lesknou a pyl kolem (nemusí nutně být) jsou indicie, že se matka chystá zaklást a nebo, že už tam vajíčka stojí. Stojící jsou skoro neviditelná, nakloněná lépe a dobře až třetí den ležící.

Ovšem tyhle informace by měly být v každé předpotopní knize a tak ne americké nebo jiné cizácké studie, obyčejnou starou českou odb. lit. je nutné nastudovat “jak když bičem mrská” a nezaváhat při praktickém uplatňování nabytých informací.

Tak to sledujete a uvidíte, že to poznáte. Také povoskují okraje buněk, mezerníky atd. a dokonce i igelity. Nevěděl jste, že to máte sledovat a tak vám to mohlo ujít. Ne každé vč to dělá stejně a když dostanou včas možnst stavby moc se tento jev neprojevuje.

Letos nemám uřezané rohy vysokých rámků, protože zkoumám, zda mi u vč projde, že jediné trubce budou moci chovat hned od jara pouze dole v TL. Cílem pokusu je TL už v polovině září a žádný vysoký SR zjara a žádná možnost stavby divočiny ve VN. 

Očekávám dvě možnosti:

1 - Obsadí TL dřív, než by ho obsadily, protože ve VN nenajdou místo pro divokou trubčinu.

2 - Než by sešly do TL, poničí na plástech dělničí buňky aby si první trubce vycjhovaly ve VN.

Podnětem k založení tohoto vlákna je názor pana Maliny o tom, že by nemělo jít o vítěze a poraženého. Konkrétně reaguji na tuto páně Malinovu větu či vyjádření:

To je přesně ukázka toho jak přemýšlíte. V diskuzi nebo debatě nemusí a podle mě nemá být vítěz nebo poražený. Jeden poslouchá/čte co říká/píše druhý. Reagují otázkou nebo sdělí slušně názor na danou věc.

Myslím, že se pan kolega hrubě mýlí. Já vycházel z obecně platných definic, jsem tak naprogramovaný prazákladním vzděláním a nechápu, že by to samé mohl někdo vidět jinak:

Debata: Je to v podstatě argumentační souboj nebo duel. Má jasná pravidla a jejím cílem je určit vítěze – tedy toho, kdo dokázal svá tvrzení lépe obhájit a vyvrátit argumenty oponenta. Výsledek debaty (verdikt) nutně neříká, kdo „měl pravdu“, ale kdo byl v argumentaci přesvědčivější.

Diskuze: Jde o věcný rozhovor, kde lidé téma rozebírají z různých stran. Cílem není porazit soupeře, ale shromáždit argumenty, navrhnout řešení problému nebo připravit půdu pro budoucí rozhodnutí.

Tudíž oba pojmy jsou diametrálně odlišné a jde o to, o co jde a v co se, patrně z neznalosti základních pojmů, rozhovot zvrhne. Diskuzi tu, až na vzácné výjimky, nevidím. Jen měření pindíků.

Na rozdíl od drtivé většiny čtenářů tohoto fora je pan Malina (také Goro, další odpadli) aspoň shopný  A OCHOTNÝ jakkoli “měřit” síly, či sílu argumentů. Ve skutečnosti si lidí jako on vážím víc než mlčících introvertů, neschopných mít jakýkoliv názor! A chlapsky zaujmout JAKÝKOLI postoj. O tom zda správný nebo méně se právě tady bavme. Donekonečna!

Oponent je klasa, to díky jemu se věc posunuje dál, nutí k myšlení a tím, že oponuje, dokazuje hlavně fakt, že sám o věci přemýšlí a ne jen papouškuje klišé a dogmata.

(Danihilíka jsem nezmínil já, ale AI v souvislosti s přirozeným mikrobiomem včelstva, nikoli jedné včely, ve skutečnosti “práci” tohoto pána nemusím a s ničím se netotožním, stejně, jako u pana Přidala)

Za svůj další velký omyl považuji fakt, že jsem se propůjčil k pojmu mikrobiom včelstva. A opakuji, že jsem to nebyl já, možná to ani nebyli zmínění pánové Danihlík a Přidal, ale jen AI, která může obsahovat chyby. Kde jsem ten pojem vzal jsem dal jako skopírovanou citaci AI.

Po zveřejnění mi dnes volal reakci na článek jeden známý včelař. Vůbec nepochopil sdělení a tak mám za to, že je třeba to dovysvětlit. Nerad to dělám, ale tady to je. Je to úryvek dopisu tak, jak jsem ho dnes psal Tomovi4. Jen jsem vymazal jméno.

Takže. Když vč sedí na celém nezúženém plodišti našich nejběžnějších úlů s rámkem 39, je prostor dlouhý 405 mm. Hnízdo je na 3 rámky plodu (někdy jen 2), malá kolečka a my zúžíme na 6 rámků. V tu ránu hnízdo má v tom jednom směru k dispozici jen 21cm, tudíž asi 50 % (nehrajme si na jedntoky %). Ale, včely si zvětší plod ne na víc rámků, ale v rovině pořád těch 3 rámků, po týdnu (někdy dříve, jindy později, podle jak to odhadneme a jaká je jeho skutečná kondice) vč přenese plod na čtvrtý rámek. Ovšem držme se 3 rámků a to je tedy koule - ta má nejmenší povrch = to se snažil sdělit ten pan kolega, že koule má nejmenší povrch ku objemu, což je samosebou pravda. Jenže tady jeho matematická fantasmagorie končí. Protože plod na 3 rámcích, říkám jako dlaň bez prstů, = asi průměr 10 cm a 3 rámky je 3 x 35 mm = 105 mm. Ale v důsledku zúžení se v rovině rámků začne zvětšovat plodové těleso, ale pouze v rovině rámků a tudíž najednou končí pomyslná koule a vzniká nejprve méně a později více zploštělé plodové těleso na průměr na rámcích až 15, výjimečně i 20 (i víc) cm. Jenže k dispozici je pořád jen 6 rámků a tudíž pořád jen 21 cm = 210 mm, ale vč má plod jen na 3 rámcích a tudíž v tom směru pořád jen průměr 10 cm. Pak to ale najednou není koule, nýbrž silně zploštělá čočka a její povrch k objemu plodového tělesa oproti kouli silně vzroste. Pan kolega s VŠ toto nechtěl pochopit. Takže. Nemotejme všude matematiku a vznešené učené teorie, navíc pí er na druhou není objem ani povrch koule, ale jen obsah kruhu a proto jsem pořád neuměl pochopit, co pan kolega říká, když opakovaně uváděl ten vzoreček. 

Prostě, pro včely je výhodné zúžení bez ohledu na to, že se najednou v podobě ploché čočky nepříznivě změní poměr objemu plodu ku povrchu. Tudíž nemysleme pořád ve vědeckých vyumělkovaných mantinelech, nesnažme se vše měřit a kvantifikovat, nebádejme vědecky a prostě zužme. Včely nám samy ukáží. Zužme vždy a zužme včas. Hned po hromadném proletu, i kdyby měl stát včelař do půl lýtek ve sněhu. Jak je aspoň 10, lépe 12 nad nulou, neprší a není vichřice, nezaváhejme.

-------------------------------------------------

Ovšem co jsem do článku zapomněl dát je určení - vystižení chvíle, kdy je třeba rozšířit a tak to dávám tady a teď:

Po zúžení, řekněme po 3-6 dnech, dojde k několika možnostem a stačí nám na to pohled skrz stropní igelit. 

1 - Včely jen sporadicky obsedly uličku u BP (ve které je 2-3 cm PS), za posledním plodovým je nejméně jednen zásobní. Toto vč bylo zúženo málo.

2 - Ulička přiléhající na BP je plná “načerno” včel a v komoře je vidět v uličce mezi BP a prvním komorovým rámkem pár včel. Toto vč je zúženo správně.

3 - Ulička za BP je načerno obsazená a i odvrácená strana rámku ukazuje sem tam včelu. Vše je vynikající, zjevně začaly samy přenášet (bez poškrábání) zásoby do zúženého prostoru. (až se do nich půjde, je třeba poškrábat zásoby, aby přestaly šetřit, odvíčkovávají samy až když je nejhůř, my ale chceme aby se rozjely dřív)

4 - První rámek v komoře je načerno obsednutý, ulička mezi ním a druhým komorovým zásobákem také a na zadní straně druhého rámku se už hemží včely. Tady je už potřeba rozšířit.

Vše je podmíněno dostatkem zásob! Ukazuje se, že TL s medem vystrojené před zimou byla vynikající volba!

Když vč dosáhne stadia 3 a 4 rozhodně, je nutné se podívat na první “komorák” a jestli do něj začaly dávat pyl, je nutné rozšířit. Ano, tak jednoduché to je.

Popisuji stav u mých vč dnes, tedy po zúžení ve čtvrtek, pátek a sobotu, tedy po týdnu a i jen 4 dnech. Je ale nutné si uvědomit, že je neobvykle pěkné počasí, tedy jaro, jakých je (zatím) za život jen pár. V “normálním” roce by to neprobíhalo tak rychle, ale 4 stadia by proběhla vždy. Nyní je u mě na Sibiři olše tak za 3-4 dny, jíva na slunci tak za 1-2 dny, včely nosí snad jen lískový pyl, zmizely jiné barvy pylu. Všude je na stropním igelitu vidět, i u těch zatím stagnujících, krůpěje kondenzované metabolické vody, někde je mokrá podložka (neplná komora po odhrnutí igelitu ukazuje co je na dně). Přesto včely hledaly ještě včera vodu mimo úl, dnes vůbec (vlhkosti vzduchu jsem si nevšiml, zapomněl jsem se podívat). Ale sice mírně, ale foukalo od JZ (včera od V) a jak fouká od V, je nutné si zapamatovat rčení mojí babičky ročník 1891, že: “vod východu eště nikdá nic dobrýho nepřišlo”.

První rozšíření.

Až rozkvete jíva a začne první nektar, je třeba u výše popsané skupiny 4 a s opatrností i u 3 přidávat mladou souši na zakladení a rozhodně ještě ne M!!!! Souše má být mladá, hezká s pouze pěknou dělničinou, 1-3 x zakladená a když je nahoře trocha zásob, poškrábat. Tato souše na zakladení se přidává za poslední plodový plást. Tím je vč rozšířeno o jednu pozici a je pár dní čas. Dokonale funguje, když by se druhý den přijatá, od včelstva voňavá souše přidala na stejné místo jinému vč, které je na rozšíření. Pak jí matka zaklade za několik málo hodin. To samé platí pak později u M.

Právě jste dočetli, co se nikde jinde než u mě nedozvíte. Očekávám případné dotazy, upřesním, na něco jsem třeba pozapomněl - mě je to vše jasné už desítky let a proto můžu něco opominout. Všem se bude dařit, když si dají říct.

Zbývá už jen dodat, kdy se projeví stavební pud. jak víme, u úlu Blaník nesmí na HL být vůbec nic, žádné můstky a nesmysly. Ale jak se tam objeví žlutá, jakoby krupice, ovšem ulpělá na hranách HL, to je ta chvíle, kdy se přidá mezi BP a poledsní rámek (musí být je jeden) SR. O víc se nestarejme. Jakmile začnou stavět trubčinu, ihned jí zakladou. Protože trubčí plod je pořád plod (mimina), chtějí za každou cenu celistvé plodové těleso a neuzbývá jim, než bleskurychle zaklást dosud jen krycí zadní rámek. Pak se mezi tento rámek a SR s trubčím plodem přidávají M, u poloviny vč asi od poloviny a konce květu jív (podle roku a stavu přírody a včelstev, to je každý rok jiné) a na této pozici stejný princip, = snaha spojit plod, to vč nutí co nejdřív M postavit a HLAVNĚ zaklást. Jak je M zakladená, putuje doprostřed plodového hnízda. Ano, tak jednoduché to je! Neuvěřitelným podnícením je záměna povytažerné M, přidat jí do jiného vč, ometenou bez včeal, ale teplou. Matka jí zaklade do 2 hodin a ani nepočká, až jsou buňky vytažné na správnou délku. Vyzkoušejte, uvidíte a užasnete!

To je hovadina!!! Dokud žije, i když by nekladla, drží vč pohromadě. Možná pořád ještě čekají, má třeba posledních pár vajíček (spermií) a ony čekají aby si mohly vychovat matku na TV a protože ještě nejsou a měsíc nebudou ŘÍJNÍ trubci, nechtějí plýtvat posledními oplozenými vajíčky, neboli zbytkem spermií. Jsou v dobré kondici, pyl nosí a z nějakého důvodu čekají. Taky jste možná nezúžil dost a nemohly si “zatopit”.

Chybu jste udělal vy a svádíte to na včely? Prostě tříletá matka je VŽDY riziko, taky mohla v zimě uhynout a vy byste jí měl být vděčný, že převedla vč přes nejkritičtější a pro včely nejobtížnější období v naprostém pořádku a skvělé kondici. Navíc tříletou necháváme do čtvrté sezony jen když máme = zimujeme náhradní - záložní matky a když je to vynikající materiál potřebný k rozchovu. Jinak jestli chápu, matka kladla 3 sezony? Pak táhne čtvrtý rok a vy se divíte a zlobíte se na včely a na ní? Svatá prostoto!!!

Hodně čtete, jako málokdo tady. Ale asi si nepamatujete. veůlkovýroby hlava nehlava mění dvouleté matky i kdyby byly ze zlata. Už snad víte proč to průmysloví včelaři dělají. Nevěřím, že byste tento fakt ještě nikdy nevyčetl.

Opakujete, že nevidíte ZAVÍČKOVANÝ plod a že vajíčka máte potíže vidět. Jestli takhle raplovsky včelaříte celou dobu, nedivím se, že vaše dosavadní výsledky jsou krajně neoslnivé.

Ale je přirozené, že normální člověk vždy hledá chyby nejdřív vně a že je sami dělají mnozí vůbec nepřipustí. Více pokory pane Martine! Přesně tohle jsou ty věci, kdy se učíte včelařem a máme to za sebou úplně všichni. A mnohem víc a horších věcí.

Sem píší hlavně ti, co si dali říct a provozují Blaník. Je potřeba, abyste něco věděli. Tom4, i po mojí úpěnlivé výzvě, aby to zveřejnil, tak neučinil a tak mi snad promine a napíšu to tady a teď já. Třeba se nedostal ještě k PC, ale prostě pro mě je to info tak zásadní, že pospíchám, aby se to vědělo. My tady ještě výsledky nemáme a nemá je ani Petr v jejich MO.

Včera Tom4 obdržel výledky zimní měli a našli mu u 14 vč 1 VD, slovy od všech 14 vč jediného brouka.

No a veškerá jeho léčba byla jediná fumigace Varidolem po 10.10.25, po které neměl žádný spad a nebo jednotky kusů VD u několika vč. Samosebou žádný úhyn.

Letos, pokud se dožiju ve zdraví, risknu OPĚT třetinu vč neléčit nijak celý rok. Slibné pokusy u mě utnul úhyn třetiny vč Toma4 v tom roce, kdy jsme to s Tomem4 a s Petrem zkoušeli. Jenže mu padlo od všech tří skupin stejně a bylo to něčím jiným a ne léčením nebo neléčením. 

Připomenu o co tehdy šlo:

Třetinu vč jsme přeléčili jen Gabonem na jeden měsíc od 1-15 srpna do 1-15 září (jak u koho, já zkoušel dokonce Gabon i na jen září), druhou třetinu jen jedinou fumigací po 10.10. a třetí třetina nedostala léčbu žádnou. Petrovi a mě nepadlo nic, Tomovi4 třetina, jenže ode všech tří skupin. Příčina byla jiná než neléčba VD. Už jsem to tu (a na IF) psal několikrát, co Tomovi4 tehdy zabilo vč.

-----------------------------

Každý si z tohoto vemte co chcete. Já léčím tvrdou chemií protože vím jistě, že se nic do medu nemůže dostat, protože dílo pro med není v úle když se léčí. Propolis netěžím, nikdo za něj není ochotný slušně platit. Vosk pro mezistěny do medníku získávám z panenské divočiny, ale hlavně z panenských víček. Mám to dokonale promyšlené a vymakané a aktivismem rozhodně netrpím. Každý to může dělat nejméně tak, jako já a nebo i líp, jen ne jinak, než jsem stanovil. Pak za výsledek neručím.

A i tak, přes mnohaleté úspěchy si pořád nejsem jistý, každou zimu jsem jak na trní a každé jaro děkuju Bohu nebo přírodě, že se ASI potvrzují moje neověřené postuláty z empirie, vysokého vzdělání a velmi dlouhé praxe. Ale absolutní jistotu nemám, tu mají jen lidé určitého typu. K těm já, díky Bohu nepatřím.

Marno, vše marno, slepci barvy nevysvětlíš.

Navíc, orel much nelapá.

Pojem mokrobiom vztažně ne k JEDNÉ včele, kdy by měl pan Malina pravdu, ale k celému organismu = včelstvu jsme nevymyslel já a nepoužil jako první. To jistý Danihilík z univerzity v OL a jistý Přidal s univezity v Brně.

Ale nechme to být, nechám liberály v doměné, že zvítězili nad zlým a zavilým starcem. 

Bolševizmus taky mnozí chválili a skončil v řiti (jen se viníkům bohužel nic nestalo) a i k Němcům se mnozí přidali a kde jsou dnes? Stejně tak skončí liberalizmus. Zatím je prorostlý jako rakovina do všeho, ale zatím se lidstvo vždy očistilo od hnusu a tak jsem v totmo optimista, že se očistí i od téhoto nádoru.

Děkuji. 

Opakuji, mlžíte Malino. Já tvrdím, že kyselinami a tvrdím to dřív, než přišla AI, se zničí mikrobiom včelstva (a nejenom ten). To je jádro sdělení! A že si tupí kyseliínáři sami ničí včelstva tupě fanatickým aktivizmem. AI je jen pomůcka, vím to dávno i bez ní jak jsem bezpočtukrát tvrdil.

Nepřekvapouje mě, že se starý liberál zastane tupé tužky v penálu, možná je stejnou tužkou, navzdory svému věku.

Není za tím spolkem jakýsi Matl? Jiří Matl? Filolog?