»
Odpověď na příspěvek uživatele
JirkaP z 18.03.2026, 13:49:30
Tak uvažuje vám to skvěle! A k pěknému vč gratuluji, každý může vidět, že to jde! A to i v drsnějších podmínkách než mám já a Tom4. (Petr je o 60 m níž a o asi 3-5 dní napřed)
No a konkrétně k těm vašim, jak takovým říkávala moje máma Lída “koním”. Bohužel nepíšete kolik mají plodu z těch 9 rámků. A já toho využiju a vysvětlím to zešíř:
V první řadě je nutné umět poznat plod před vylíhnutím a čerstvě nebo nedávno zavíčkovaný. Nedávno to tu psal Goro a nikdo nijak nereagoval, škoda. Takže, když jsou víčka hodně tmavá, plod se bude líhnout velmi brzy. Někdy je na plodovém rámku vidět jak se líhnou včeličky a chodí, zatím malátně, po plástu splihlé, mokré, ještě světlounké mladušky, vypadají díky splihlému ochlupení malinké. Je vidět, jak se vykusují další mladušky, plod se právě líhne a ostatní tudíž do 1-2 dní bude venku.
Když je plod světlejší je asi v polovině a světlý těsně po zavíčkování. Ale pozor na prvně zakladenou M, ta má víčka velmi světlounká, ale to teď nehrozí.
Dál. Je nutné si uvědomit, že až se včely vylíhnout, obsadí tu plochu, kde se vylíhly + ještě dvě stejné plochy!!!!!! A pozor na to, že tohle je teorie, která to říká ve všech knihách nejasně a já to tedy sdělím polopatě, tedy kolik včel přibyde v úle po vylíhnutí plodu. Plást, kde se vylíhnou včely z plodu, není bez včel, je nahusto obsednutý. A tak po vylíhnutí nové včely obsadí na 3 rámcích stejnou plochu jako byl plod. Jestli by teoreticky byl plodplást úplně zaplodovaný, tak po vylíhnutí přibyde včel na další 3, slovy TŘI plásty stejně hustě obsednuté. Ve skutečnosti jen na dva další, ale to jedině, že by byl plodplást bez včel.
Tudíž je nutné umět odhadovat a brát v potaz datum - spíš stav přírody a předpověď, co hrozí nebo jaká je naděje na pěkno. Takže. Když máte z 9 rámků plod na 7, na vylíhnutí bude asi tak na ploše jednoho plně zaplodovaného plástu (určitě na několika rámcích po kouskách), tak se během pár dní vylíhne včel na další 3 plásty! Znova. Plod je na 7 (tipuju) z 9 rámků. Co je na vylíhnutí je celkem tak za jeden rámek a tak během 2-3 dnů přibydou včely na 3 rámky. Vy ale máte v úle jen dvě pozice, buchta vpředu a u zadní "zdi" blinovka. Navíc ty rámky nejsou bez včel, ale nějak, ne úplně načerno, ale obsazené jsou. Ale denně ubývají včely, odcházejí zimní a tak obsazení těch dvou neplodových rámků nepočítejme, ty přirozeně odejdou (nebo se vejdou do TL). Tudíž za 2-3 dny je našvihnutě obsedlých všech 11 rámků, je to tak? ALE! Tady je obrovská výhoda TLumiče, kterou patrně málokdo dokázal ocenit a uvědomit si. Když v této fázi něco uděláme blbě, rozšíříme málo, nic se neděje, tu nerovnováhu z důvodu našeho nepřesného odhadu zTLumí TLumič a proto jsem ho tak nazval (taky proto). I kdyby se včel nalíhlo víc, nic se neděje, mají kam expandovat = dolů. Když by se prudce ochladilo a mají už v TL trubčí plod, opustí ho, zastydne a ony ho pak vyhází a udělají si nový trubčí plod. Ovšem včelstvu se vůbec nic nestalo, dělničí plod byl zabezpečený a vč obětovalo jen trubčí plod!!!!!!
A tady ještě jednu věc. Roky se řeší rojová nálada, já neměl roky ani jediný roj. Jenom díky TLumičům. Málo se ví, že když teď včelař zaviní “napnelizmus”, vyústí to o měsíc později NEVYHNUTELNĚ do vyrojení. Tak snadné to přátelé je. Jenže TLumič musí být NN a ne stejný VN jako plodiště. Tam by totiž mohly dát část dělplodu a to by pak vč těžce oslabilo. Také se jim bude vždy lépe vytápět jeden VN než dva.
A nyní musím Jirko vypíchnout vaše logicky brilantní myšlení!!
Já nevím jak s M u zadní stěny, přece to teprve “pokusuju”. Zatím jsem celý život měl u zadní stěny, a je jedno, zda tvořené blinovkou nebo stěnou VN, vždy SR a M šla vždy před něj. Ovšem když chci vyzkoušet, zda lze zjara vůbec nedávat vysoký SR a přinutit je, aby od začátku VŠECHNY trubce chovaly jen dole v TL, pak na vaši otázku odpovědět nemůžu jinak, než že nevím.
A je chytré a logické, že vzadu M u “zdi” asi nebude úplně košer. No a nyní, co nenapadlo ani mě, a to nekecám, je ta vaše brilantnost. Ano, před plod mezi přední krycák a první plod, to je to správné místo pro M!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nevím Jirko, zda včelaříte jako Roman na chalupě jen o víkendech, nebo zda k nim můžete denně. Podle toho se rozhodnete. Jestli to máte doma, zlikvidujte BP. Na posledním rámku = zadním kryycím na 99% není plod. Tak dejte M před něj za poslední plod. Za asi 2-3 dny vyhodíte přední buchtu a dáte M podle “Jirkovy finty”. Ovšem ten interval není dogma, prostě uvidíte za 3 dny jak povytáhly zadní M na předposlední pozici. Pokud na ní nesáhly, nebo nepatrně, ještě den dva vyčkejte.
Ale, velmi matně si vzpomínám, že jsem kdysi přidával v tuto dobu (ještě před vynálezem TLumiče) M právě mezi přední krycí a plod. Pak jsem na to šťastně na 30-40 let zapomněl. A ano, díky vám jsem si vybavil vzpomínku, funguje to a hlavně, my potřebujeme mladé dílo u předku a takto tam už je bez přendavání! (o jeden stres míň) Je to jako s igelitem a Tomem4. Dělal jsem to a neuměl z toho udělat zákonitost, nebo prostě to obsáhnout do provozní metody. Děkuju vám Jirko.
Ovšem třeba chcete méně stresu a taky tu máme Roamna, který ke včelám může jen každých asi 6 dní. Pak by se to risklo podle “profesionálního odhadu” buď přidat dvě M najednou - před a za plod a nebo, když by byly pochyby, tak holt jednu, asi raději dopředu a po týdnu dozadu. To jde o to, kolik plodu vidíme, že se vylíhne v nejbližších dnech podle výše uvedeného klíče.
A zbývá poslední možnost, která není až tak vzácná. Někdy v půlce jív je plod už i u blinovky. Pak musí zadní M ke “zdi”, tedy myslím. A tady to opět rozkošatím.
I když dáte zadní M ke zdi a ony se jí tam nevšimnou a nebo jen málo, ohřejí jí, navoní a tudíž když jí dáte jinému vč, bude nadšené a ihned se na ní vrhne a začne pracovat. Dáte jí ale dozadu mezi plod a SR - pokud je to vedené klasicky ještě s vysokým SR. už jsem i riosknul dát jí doprosřřed a nestalo se nic. Jednou kvůli jedné začátečnici jsem takové vč otevřel za 2-3 hodiny a matka už kladla do polovičních buněk. Ale pokud možno tuto partyzánštinu zatím neriskujte.
Nebo. Přední M si všimnou vždy a začnou na ní pracovat, povytáhnou jí a současně do ní začnou dávat pyl i sladinu a ani nečekají, až jsou buňky vytažené na správnou hloubku (stačí 15-20 buněk na jedné straně M). Když tuto M, i se včelami (bez matky! a nebo bez včel), nezakladenou, dáte doprostřed hnízda slabšího vč, do dvou hodin bude zakladená!!! No a do původních “koní” dáte na stejné místo studenou, novou M.
Popsané je podněcování, daleko nejúčinnější - vynález mého již nežijícího bratra Jaroslava. Ovšem staré knihy toto neznají , ty za podněcování považují těsto a to je předpotopní nesmysl! A už jen podle těstíčkování se pozná, neomylně pozná vyspělost včelaře. Mě pak nepřekvapí, že takový i omezuje matky v kladení = OP. A až děsivé je, že z toho dělá vědu a moderní progres. Já nedal těsto od roku 1988. A to jsem dával jen kvůli léku proti Nosema apis. (byla to nebetyčná blbost, ale tvrdil to Dol a Včelařství…)
Chlapi, je to jasné? Teď napište, popravdě, jestli jste to pochopili, nejen vy dva, všichni. A nebo se ptejte a zkusme na to společně přijít.