Příspěvky uživatele

Prtávě v těchto dnech rapidně sílí velmi zesláblá včelstva. To se projevil a u některých teprve začíná projevovat efekt prodloužených 40 dní.

Nedělejte proboha nic, jen si uvědomujte tu radu napříště.  Většinou se nestane nic. Jen kdyby se vám to stalo, už víte proč. Zkoušel jsem i norské zimování, nebo prostě přemetení v červenci na M a nelíbilo se mi a podle mě ani včelám, že zimovaly na panenském nebo jen jednou zakladeném, není to dobře.

Je nutné si uvědomit u naší včelařiny podtstané. Jediným smyslem života včel je rozmnožení, tedy vyrojení a o to se snaží všemožně a HLAVNĚ co nejrychleji. Ony miliony let neplánují život na starém díle, moc starém díle. Obyčejně životaschopný je jen prvoroj se starou a první poroj s panuškou, ostatní zaniká, bez pomoci člověka stoprocentně. Pak to uhyne, rok nebo dva roky staré plásty sežerou zavíječi, myši a plísně + hniloby. Tím ti “škůdci” uvolní stejnou dutinu pro další včely nebo jiné nájemníky. Ony jsou za milony let naprogramované žít na raději dvouletém tmavším, nevědí, že je to plné patogenů. A i v tom hledejte Boží záměr, aby tím, že žijí na starém, hnusném, plném výkalů plodu a patogenů jsou jakoby očkované a co tohle přežije, je pak životaschopnější, má výhodu.

Ale třeba je všechno úplně jinak, jen já si to tak nějak představuju. My vše (a nejen u včel) dezinfikujeme a izolujeme vznikající život od všeho špatného tak vehementně, že pak poletí kolem jeden bacil a lidi i včely hynou. Ona je nejspíš zapotřebí nějaká rovnováha, nějaký střed, nic se nemá přehánět. Třeba proto kromě vyžehnutí nástavků plamenem a vaření rámků při “recyklaci” vosku nedělám žádnou dezinfekci. A vychází mi to!

Děláte mi radost a ty dvě 10 mm buchty je super řešení. Pokud vám na úly svítí část dne slunce, nezapomínejte je mít pak obě vepředu u té osvícené stěny. A nebo jako teď.

Ale zbytečně včelám mícháte karty, za zakladenou M považujeme jakmile se tam objeví vajíčka a to i když by nebyla na stranách a v rozích ještě ani povytažená. Spíš to celé vezměte s opačnou filozofií. Nejde nám po to, strkat mladé rámky dopředu tolik, jako sunout staré černé dozadu. Zdánlivě píšu protimluv, ale zamyslete se nad tím. Prostě se naučte předvídat, zakladená M na předposlední pozici (od česna) nevadí když je VN plný. Až bude dostavěná, jistě bude příležitost jí posunout kupředu, třeba až se bude dělat oddělek. 

A taky z kontextu jak píšete se mi zdá, jakobyste měl cíl jen zavíčkovaný plod na letošní M. Ale to je omyl, jakmile je zakladená, jedno kde, je včelstvem přijmutá. 

Totiž, co se taky může stát a proto to píšu, i když je to asi možnost vzácná, ale hrozí. Vč nemá rozum jako my a tak preferuje dílo staré ohavné před mladým. To platí obecně. Předkové říkávali, že jsou staré plásty teplejší. Když se ocitne třeba od druhé pozice 3-4 i více letošních M, jednou zakladených a nebo teprve prvně, může se stát, že při ochlazení - a čekají nás zmrzlíci a pak monzun (Medard), vč se umí stáhnout dozadu na černé souše a přední, jen jednou zakladené a ještě k tomu jen naprostředku, začne zanášet pylem a přestane tam plodovat.

Já se snažím o následující stav, myšleno od česna.

První je krycí bez plodu. Pokud je další pylová deska, zůstává jako druhá, pokud to není černá hnusoba a ta by tam být neměla, pokud se to dělá správně. Následuje ještě světlý, žemlový, obyčejně loňský plást s plodem. Teprve na pozici 4 jde (když není ta pylová deska tak je to pozice 3) jde letošní M a to ta starší, s už zavíčplodem. Pak je opět loňský plást a teprve pak je mladší M. Prostě je potřeba aby byly rámky prostřídané a ne aby byly vepředu jen letošní. To samosebou platí když máme na výběr. Kdo nemá souše, začíná, množí vč, nemá nikdy dost souší a pak nemá na výběr. Ale je potřeba si osvojit systém, který se mi roky osvědčuje.

Martine myslete se mnou. Dnes je na třeba třetí pozici letošní M se zavíčplodem.. Vám na předposlední pozici mezi SR s trubčinou a poslednním plodem postaví M a jestli je nebo není zakaldená = vajíčka, tak jde doprostřed hnízda a ne tedy na pozici 4, prostředek je 5-6 pozice.

Já tohle dělám nějak mechnicky a nemyslím na to, až když čtu, co popisujete u sebe, mi došlo vám to vysvětlit. Může se stát, třeba u 3 nebo čtvrté letošní M, že jí už dám jen o jeden rámek dopředu a tam bude čekat třeba do června a až pak půjde kupředu, kdy jsou už letošní M zakladené podruhé nebo potřetí a už nehrozí opuštění moc mladého díla. Pokud vy a nebo někdo další, třeba JirkaP nevíte, co myslím, ptejte se. Tolikrát, dokud vám to nebude jasné. Ve skutečnosti je to velmi snadné.

------------------

JirkoP

Vy jste se ptal kam M a došli jsme k pozici před plod mezi přední krycí a první plodový. Já to ale dělám nerad právě pro výš popsaný efekt. A pak je dobré, i kdyby M na druhé pozici postavily a zakladly - to se stane vždy a tudíž můj podmiňovací způsob není namístě, pak je lepší při nějaké další návštěvě ten rámek přece jen posunout od česna o jednu pozici dál, prostě když nepočítáme vpředu krycí a vzadu SR, nemá být letošní zakladená M na kraji hnízda. Ani na tom předním a už vůbec na zadním. Pro jistotu. Nemohl jsem si vzpomenout proč jsem tam přestal M přidávat. Už jsem si vzpomněl a proto to vysvětluji tady a tímto. Dokud je možnsot, je lepší novou M přidávat za poslední plodový dělničí plást.

Ne, rámek musí být 25 mm + 10 mm mezerník!

Možná jste přehlédl, že mám některé blinovky tlusté jen 20 mm. Sololit je tlustý 3,3 mm a když dvěma pobijete rámek, má to pak 32 mm (přesně 31,6, ale na desetiny si u včel nehrajeme). Tudíž na moje přepážky 20 mm je rám jen 13. Vy byste ho pohodlně udělal z horních louček, ty jsou tlusté 12 mm. Ale naplocho a ouška v té jedné horní vyřezat jak mají být, délku to má správnou.

Pak mám zvláštní blinovky jen ze sololitu 5 mm, ten se hůř shání a fungoval by i běžný 3,3 mm.  Je přidělaný na běžnou horní loučku, uprostřed. V loučce jsem vyřízl pilou 300 mm = ta má řez 3,2 mm a protože vždy nepatrně rozhodí tak do toho vleze sololit 3,3 mm. Nuta je v normalizované loučce tlusté 12 mm - to se běžně kupuje - a nuta je jen do hloubky asi 5-6 mm a je to tam vlepené polyuretanem D4. Tato přepážka přesně zapadne do zbývající mezery a včely v tom prostoru už nic nestaví.

Martine. Mnohokrát jsem vám psal, abyste se naučil improvizovat. Já třeba ty tenké blinovky nadělal,asi 20 ks takhle za jediné odpoledne za asi 2 hodiny, protože jsem neměl dost blinovek a nebyl čas se crcat s pořádnými (zapomněl jsem si je v zimě nadělat). A ejhle, pak se ukázalo jak jsou skvělé a dnes bych jich uvítal víc, jenže nejsou lidi, není čas, jako správný důchodec nic nestíhám.

Přitom jsem nic nevymyslel, moje máma si sama ruční zlodějkou, když neměla co dát do úlu, vyřízla ze sololitu blinovku a vyřízla si na ní ty ouška, aby měla přepážka za co viset. Já jí pozoroval, pomáhal držet materiál, žádný svěrák, žádný ponk, doslova na koleně. Bylo mi tak 8 let a tehdy jsem se naučil, že si prostě, když něco chci, musím umět poradit. Nějak, jakkoli.

Další možnost je sololit správné velikosti - jaklo rámek a nahoru, jen jednotranně přibít hranolek asi 10x10 mm dlouhý 415 mm. Taky to funguje. Nemáte tak dlouhý hranolek? OK, vezměte dvě BL, na konci jim udělejte ouška a přibijte je k sololitu tak, aby vyčuhovala jen ta ouška, logicky jsou k sololitu přibité naležato, tedy naplocho. 

Další možnost, co mě napadla právě teď. Vemte běžnou HL, je správně dlouhá. Přibijte jí naplocho ke správně velikému sololitu - 390 x 300 a vyřízněte ouška, tak, aby byla vysoká asi 6 mm.

Dokázal bych toho navymýšlet víc, snažte se sám, jde to. Jsem z generace, kdy v krámech bylo ho.no a museli jsme si všechno dělat sami, nikdo nás za ručičku nevodil! nebyl internet ani příručky, prostě jsme si uměli poradit.

Tak vážení. Včera je medník našvihnutý včelami, začaly stavět M - viděno jen skrz igelit.

Letos mizerně staví M a ještě neochotněji je zakládají. Dokonce rarita, povytažená M přesunutá doprostřed hnízda měla za následek, kromě toho, že jí matka nezakladla, že se mezi M a česnem úplně přestalo plodovat. Nevím, zda plod vyházely nebo se vylíhnul a plodovaly jen na pěti rámcích vzadu od loučky k loučce. M a předek ubily pylem a sladinou. Přitom plod byl i na zadní straně u zadní neuteplené stěny. Pravda, udělaly to jen jedny, ale je to docela rarita. A ani náznak rojení, nenadělaly ani základy misek. 

Tmuto vč nešlo dátvíc M než jednu, vyzimovalo silné. Zajímavé je, že dostavěly a zaplodovaly drápák. M, kterou odmítly zaklást, přišla doprostřed hnízda jiného včelstva.

------------------------

Nezapomínejte handlovat mezi včelstvy rámky s mladým plodem, larvičkami a to i se včelami, samosebou bez matky. Jde o fenomén, který jsem nazval chlebový kvásek. Teď je ta doba, kdy se neservou. Současně je to velké podnícení.

Včerejší kontrola dvou vč s TL od září nedopadla jak jsem si představoval. Pravda, zatímco “obyčejná” vč jsou téměř, některá úplně, bez zásob, vč s TL od podzimu nějaké zásoby mají. Ovšem ne těch asi 5-7 kg navíc, o které bylo víc v TL. Ten rozdíl je nyní v síle, tedy počtu včel, ale také v mnnožství postavených a zakladených M. Staví víc a rychleji a zakládají ochotněji. To by mohlo stačit a mě to stačí. Přece jen jsem ale doufal, že v TL z podzimního medu něco ještě objevím. Ne, v TL není z medových předzimních zásaob nic. Co tam ale je, je letošní sladina, řidina. Tudíž můj předpoklad, že v TL létavky vykládají náklad a že jej tam primárně úlové včely ukládají před a v průběhu dalšího zpracování se potvrdil. Do TL také dávají pyl a to obojí neubíjí plodiska a neomezuje matky v kladení. A o to mi šlo, po chovu trubců jen dole v TL, hlavně. Totiž kolik dnes klade matka, tolik bude létavek za asi 40 dní a to je konec května, kdy po řepce, klenech a hlohách včelstva rapidně zeslábnou. V té době kvete malina, která je přeceňovaná a snůška přičítaná malině je ve skutečnosti medovice ze smrků, která ale zůstává včelaři nepovšimutá. Omezehním matek před jabloněmi si zdecimují včelstva a ta pak snůšku v době malin nepřinesou - vždy rapidně ubyde létavek. Tato malinovo/medovicová snůška je velmi krátká a kdo nemá v tu dobu dost silná vč, ani si jí nevšimne.

----------------------

Bohužel se mi podařilo nevystrojit včas TL včelstev, kde nebyly vystrojené v září a tak se mi děje, že vč už obsadila ohavné staré TL a už v nich mají trubčí plod. Je nejvyšší čas to napravit, zanedbal jsem to ze zdr. důvodů.

Důležitý, naprosto nový poznatek:

Vč s TL od září vůbec nedostala vysoké SR a tak jediné trubce mohou chovat dole v TL. A funguje to!!!! Tudíž vysoký SR být nemusí a M za posledním plodem staví stejně dobře, jako by byla M přidaná mezi plod a trubčí plod na SR. Toto je pro mě naprostá novinka a je nutné, hlavně vy mladší, zjistit, zda tohle může být obecné pravidlo. Tím se dosáhne o jednu postavenou M na včelstvo víc než je u Blaníku možné a současně o rámek víc dělničího plodu a v důsledku nezubožená vitální včelstva, odolnější k nemocem.

---------------------

Ovšem co se mi stalo a je velmi podivné. Mám jeden slabší oddělek, vyzimovaný bez TL, je to 39x30, loňská mladá matka. No a netuším, co jsem tu předváděl, včera jsem zjistil, že letos vůbec nedostal SR. Nemá ani žádné uřezané rohy vysokých rámků (nízké žádné zatím nemá) a nikde nepokazil dělničinu, aby si udělal trochu trubčiny a choval trubčí plod. Toto včelstvo vůbec nemá potřebu chovat trubce. Ale tento nechtěný pokus nedotáhnu, už SR dostaly. A to jen a pouze z důvodu, který v jiném vlákně před chvílí vysvětluji Kozinovi - u mě převažuje nad zábavou a pokusnictvím užitkový chov včelstev. Kor když se jedná o pokus neplánovaně nechtěný (z trestuhodného zanedbání).

Zkoušel jsem všelicos. Jenže já “jedu” na jistotu, nechovám včely aby bylo krásně jim, ale mě. Tudíž já nedopustím, aby si stavěly kde co chtějí ony, ale jen to, co chci a potřebuju já.

Příklad, který je ale poučný ještě něčím, co dám na závěr.

Potřeboval jsem zvětšit poměr 30 ku 24, a myslel si, že prostě dám místo prvního medníku (vždy vše bez mřížky) 39x15 tak 39x24. Tím, že je to vysoký rámek mi v něm matky zakladou pár rámků, jen to dám na jiné dno a mám nakrmený oddělek. Z 8 vč ANI JEDNO NEZAKLADLO V MEDNÍKU 39X24X11 ANI JEDINÝ RÁMEK!

OK, došlo mi, že tam musím nalákat matku na VS, kde si udělají trubčinu. Tu dojde zaklást matka a když už bude nahoře, zaklade v medníku další rámky a nebyly to M, ale hotové, pravda, panenské souše. Povedlo se u 2 z opět 8 vč, ale vlastně jen u jediného, kde kromě trubčiny zakladla matka i trochu dělničiny na jedné z panenských souší. Druhá matka zakladla jen postavenou trubčinu a zase se stáhla dolů do VN 30.

Z toho vyplývají dvě věci. Ne vždy - Blaník předpokládá u prvního medníku v roce 6 M a jen u stěn po dvou panenských souších (Blaník jiné než panenské souše v medníku nezná). A to proto, aby matky nešly klást nahoru. Nešly by asi ani kdyby dostaly jen souše, protože mají TLumiče. Protože ale já med chci a tudíž nechci dovolit plodování v panenském NN, pak prostě jedu na jistotu a nebudu to měnit.

A je tu jedna zajímavost, kterou neumím pochopit. Vč, které místo medníku 15 dostalo medník (samosebou bez mřížky) 24, ve stejné době ho naplnilo medem stejně, jako nízký medník 15. Jediný rozdíl byl v tom, že vč s medníkem 15 přineslo za stejnou dobu 15-16 kilo medu, ale vč s medníkem 24 přineslo medu 23-24 kg!!!!

Jen si pamatuji poučku mámy a jejích dvou včelařských přátel, že když se v jarní snůšce dá včelstvu druhý medník, naplní ho taky. Ovšem dodneška jsem z toho pravidlo udělat neuměl. Vše se seběhne v takové pracovní špičce a “nestíhačce”, že prostě nedokážu dát pod první medník v pravou chvíli druhý tak rychle, aby jej naplnily ve stejné "snůškové vlně". A nejde jen o vlnu snůškovou, ale hlavně jaksi elánovou vlnu či vzepětí, které je v první snůšce největší. Ne u všech vč, - ne vždy dokážu “vybejkovat” všechna vč do správné kondice a leánu, je to tak polovina, max ⅔ včelstev. Připomínám, že u všech vč má m dvě jarní snůšky kvěťáku, v některých letech se mi povedlo mít i tři. A to tehdy, když se mi povedlo mít medníky na části vč v květu špendlíku a třešní.

-------------------------

Kozino.

Je nutné abychom si my dva něco ujasnili. Já se snažím o maximálně racionální UŽITKOVÝ chov včel s co nejmenší pracností na kilo medu a současně nejvyšší myslitelné kvality = bez výluhu z výkalů včelího plodu. To UVR neumožňuje v takové míře a havně s tak malou pracostí jako Blaník a tak nelze oba systémy srovnávat. Ležan je přadpotopní systém, kdy se jen místo převěšování plodu nad VN převěsí plod se zásobami = zbytky zimních zásob s možnými reziduy léčiv, ale nejn těch, tyto plásty převěsí do zadu za svislou mřížku. Protože je hromadění medu nad plodištěm přirozené a za ním nikoliv, je to u ležanu vždy za něco, co jsme vyzkoušeůl já tak je to odhadem asi 3x víc práce a asi 3x méně medu, což mi vychází na až 5, ale skutečně i 9x menší efektivitu. A to si já nechci dovolit a jedu na jistotu, kde vím předem, jak to u většiny vč dopadne a kolik mi dají medu a ostatních produktů (málokdo umí vyprodukovat tolik vosku za rok jako Blaník). Atd.

Tak tohle je jiná liga!! 

Jsem na ten solární úl zvědavý.

Nevím úplně co je pupalka. Ale některé druhy zabíjejí dlouhozobky a tak bych se jim vyhnul úplně.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pupalka

Divizna je pro včely téměř bezvýznamná, má jen trochu pylu a ne po celý den. 

Ovšem i menší záhon má význam pro včely a ne jen pro ně. Jen by bylo lepší zvolit jiné rostliny, pokud by to šlo. Děkuji za váš zájem.

Svůj včerejší neúspěch dám sem. Včera první medník u vč 24, které je od jara skvělé. Jenže na medník je už skoro měsíc a tak ho dostalo. Celý medník 39x15, tedy ke stěnám po dvou souších a naprostředek 6 M. A dnes ráno v 10 hodin přijel Petr a šli jsme se podívat. Včely hospodaří jen na souších a mezistěn si nevšimly, nechodila po nich jediná včela! Tedy pozorováno jen po odkrytí igelitu bez rozebírání. Igelit nad M studený. Petr je níž, dal pár medníků před pár dny - stejný výsledek. Zdání klame. Hlavně že Jirkovi radím, že raději o pár dní později než o jediný den předčasně.

Takže klid, až se vám komukoli povede stejně mistrný majstrštyk, dokážu to i já i po 60 letech včelaření.

Pak tomu nerozumím. Válcování za studena je opačný postup, než lití tekutého = horkého vosku mezi běžící válce.

Za odkaz děkuji, mě zajímá váha M. Zatím mi funguje co potřebuju, jde mi jen o to, co nastane když “moje” firma skončí.

Uvažuji o návratu k myšlence maxima VS a vy naznačujete, že to praktikujete - vaše zmínka o proužcích M. Jen bych vás rád upozornil, že žádné proužky M nejsou potřeba, ani voskové linky stříkačkou nebo podle pravítka a podobně. Najděte si tady vlákno o T-loučce. Také dokonale funguje vodorovná špejle průměru asi 5-6 mm a také hranolek 10x10 mm nakoso. Tedy hranou dolů a nahoru. Pro mě má, když také nemám rád drátkování a další kejkle s novými rámky, význam jen něco, co po vyvaření jen uschne a jde znovu do včel bez jakéhokoli dočištění nebo nějakých linek  prořízlých nut, které se musí čistit a podobně.

Taky jsem vymyslel, pro ty, kdo nemají dost souší, postup, naprosto originální, sestrojil jsem to včera a fotky má JirkaP a prosím ho o jejich vložení. Jde o kombinaci M a staré souše, kdy se spodek - ten je vždy horší a v mém případě tam byl zkažený pyl nebo oplesnivění - odpreparuje a nahradí M zatímco vršek plástu se zásobami a relativně mladším = světlejším dílem zůstává. Pokud vím, ještě toto nikoho nenapadlo. Sám uvidím, zda to je cesta a nebo slepá ulička. Po nahřátí el proudem lze ze staré souše drátky vytáhnout v dolní části, která má být odstraněna, odříznout souši, drátky znovu navléknout případně jinak, aby na něm visela M. Zamýšlím to jako článek, někomu by to mohlo pomoci. Já sám problém s dílerm a soušemi nemám nikdy žádný, včelařím dlouho a mám všeho potřebného dost. 

Letos prvně jsem masivně nasadil drápáky a doporučuji. Spolu s novou metodou kombinace souše a M a s mým rámkem pro VS, který nepotřebuje nic, jen svou konstrukci. Když se v praxi uplatní vše, co jsem vymyslel, zavedl a vyzkoušel (a zkouším), slibuje to když ne úplnou náhradu M, tak velké %. A nejde jen o ty mezistěny, ale hlavně o tu pracnost s tím.

A začalo to nevinně. Prostě mi bylo líto 1-3 kilo zásob na oplesnivelé krajní souši po zimování (hlavně se zásoby velmi špatně vaří, trvá velmi dlouho než se prohřejí a rozvaří). Odřízl jsem ohavný spodek a dal to jako stavební rámek. Letos namnoze stavěly dělničinu místo trubčiny. Tak přišel nápad, počkejte si na fotky.

Rozkvetla tu asi polovina třešní, dnes rozkvetly některé trnky (asi teprve 10%) a dokonce jsem na nich viděl včelu. Jednu. Rozkvetly některé vrby, smíšený les je najednou plný sasanek. Včely intenzivně obírají mléče. Rozkvétají pampelišky.

Jenžer snůška je kvůli extrémnímu suchu nepatrná, včelstva málem hladoví. TLumiče se zásobami od září jsou nyní velkou výhodou.

Včera jsem se v tom byl podívat. Zastavil se tam čas, je to po 10 dnech stejné, ale přidal jsem M na celkový počet 12 rámků. M přišla mezi SR a dělničí plod, SR je jako poslední u stěny.

Kolik jich je do kila v přepočtu na míru 39x30 nebo 39x24 od pana Smolíka? Nebo dejte váš rozměr a gramy a já si to přepočítám. Děkuji. A jsou to asi válcované za studena, je to tak?

-------------------

Používám drátek antikoro a po vyvaření většina zůstává, jen je nutné drátky vypnout, některé se ani vypínat nemusí.

-------------------

Mě jde o čas. Nechci zatavovat M nahoře v HL do nuty. Pak při vaření celých rámků trvá neskutečně dlouho, než vosk z nuty vyteče. 

Mrzuté je, že nejste registrovaný a tak vám nejde nic napsat za oponou. Veřejně sdělit jméno firmy nechci.  Vosk měním a jen za zpracování zaplatím. Vyjde to mnohem laciněji než M kupovat. Hlavně ale vím výrobce. 

Vosk není plesnivý!!!! Je ojínělý asi jako bývají švestky třeba. Prostě nic nepřetavujte, jen je nutné správně vyvářet, žádné tavidlo ani napařovač vám nedá ani tolik vosku, kolik bylo vloženo v M. Musíte si najít někoho, kdo má DOBRÝ vařák, pozor na UA, kde není oddělena voda s voskem od vody napařovací!!! Nejlepší je starý komnunistický, špatně se shání, mám dva po 3.000. Pro 5 vč se nevyplatí koupit nový, ten vyjde když je správné konstrukce nejméně na 25.000.

Já mám přesně tento, je nutné shánět. Dal bych za něj i dvojnásobek, vyplatí se. Jen se musí lisovat s velkým citem, vše je jen pocínovaný plech sletovaný cínem a taky jsem utrhnul dno (kvůli zisku vosku většímu asi o 2-4%). Naštěstí jsem našel starého řemeslníka, který to dokázal opravit, oslovil jsem jich 5 a dokázal to jen ten jeden. U inzerátu píší, že už to není aktuální, ale snad se to zobrazí.

https://zvirata.hyperinzerce.cz/vcely/inzerat/94130076060946750681-parak-na-vosk-s-lisem-nabidka-unicov

Lité M jsou nesmysl, malá produktivita a velká spotřeba vosku a pořádný lis s chlazením vyjde na 20 a tak to je řízni jako píchni. Pozorně si nastudujte co píšu výš o síle M a jak na nich staví a kolik nového vosku přidají. Lití bez chlazení má nesmyslně pomalou produktivitu práce.

Válcované za studena jsou mnohem lepší, doporučuji, ale bohužel nejdou vyrobit tak tenké = lehké. Výhoda je, že jsou elastické i za studena, nejsou křehké. Nevýhoda je, že se to nedá vyrobit na počkání a pak je obtížné výrobci věřit. Totiž, on vosk musí rozpustit a odlít do jakýchsi pekáčků, aby vzbnikly desky tlusté asi centimetr, nějaké šíře a délky. Po vystydnutí - většinou druhý den, to prožene mezi hladkými válci a myslím, že několikrát. Tím vznikne dlouhý hladký pás. Nakonec se to prožene válci se vzorem den buněk. Neumím si představiot, že někdo dělá třeba 10 kg a pořád mění válce. To by pak M musely být za jiné peníze, běžně berou asi 70-80 Kč od zpracování kila vosku a to je velmi malá odměna na to, aby to bylo pro mě uvěřitelné. Já hledal a už to vzdal, až mi někdo poradil pána, který to ale dlěá jen v zimě, od jara do podzima včelaří a M dělá jen v zimě. S M od něj jsem konečně spokojený, ale ty mám jen do medníků. Vysvětluji to výš. Pán dělá ve Vlašimi, po tel domluvě mu přivezu před podnik kde pracuje vosk a pak až to je hotové to zase přiveze. Ale vloni a letos jsem si dělat M nedával a tak nevím, zda jetě funguje.

Správné M jsou jen průmyslové, lité mezi běžící válce. Ty jsou za studena velmi křehké, což je dáno technologií výroby a ne jak se někdo hloupě domnívá nějakým pančováním. Těchto zařízení je už v zemi jen pár a ne všude…

Pořád nechápete, že prostě se rámek musí držet v ruce a podle očí a citu odrásat jen nutné a ne že prostě podle nějaké roviny brát úběr, proč to nechápete? Ruční žiletkový holící strojek jede po nerovné tváři, zkuste si představit projet si držku ve srovnávačce?!

A ke včelaření.

Snůška je jen na uživení a ještě bídně - mizí zásoby, chvilkami zavane ledový vítr, i když teploměr ukazuje 12-14, je doslova katastrofální sucho. Pořád tu ještě nerozkvetly trnky. Ty jsou pro včely bezvýznamné, nejdou na ně ani pro pyl, ale jsou nepřehlédnutelným ukazatelem stavu vývoje jara.

Moje nářky o mizerné stavbě v letošním jaru nejsou až tak pravdivé, všude mám už nejméně jednu zakladenou M a ve víc jak polovině 2. Pořád ještě nerozkvetla třešeň naplno a tak co víc chtít? K tomu je docela dost opravených drápáků + zakladené velmi mladé loňské souše, vyndané už na podzim právě aby ve vč nezestárly a nepotmeliliy okraje buněk.

Mizerně staví trubčinu, to je velmi matoucí. Kd eje od září vystrojený nový TL, tam není vůbec (letos prvně - pokus) vysoký SR. Tam je jasné, že “trubcují” dole v TL. Ovšem dost z těch, které mají ještě starý TLumič, bídně staví trubčionu na vysokém SR také a tak mám za to, že i ta vč slezla letos dolů a trubce chová v TL.

Nestíhám, někde je potřeba dávat medníky a nemám všude nový TL. Ono to nějak dopadne, tvrdím, že raději o 5 dní později než o den dříve, mají kam expandovat = TLumič.

-----------------------------

Ale je tu jeden nepříjemný poznatek. Kde je od září 5-6 polorámkůl s tuháčem, nemizí věnce zásob nad plodem a to pak povede k neochotě obsadit medník. Tudíž když se dá do na podzim vystrojeného TL moc medu, udělá se vlastně efekt vyšší míry než je 30. 

Tady se ukazuje stálá platnost prastarého rčení předků: “všeho s mírou” a nebo že všeho má být přiměřeně. A tak je nutné zamyslet se také nad tvrzeními těch aktivistů, co nechávají dokonce celý NN medu včelám.

Odzadu. U pily jde o tzv obvodovou rychlost, tedy rychlost, jakou letí zub do materiálu. Protě počty převodu ASI jsou dost nebezpečné!!! Jiné je to u toho drásadla, tam se mi osvědčily otáčky 1.420 při kotouči 240 mm. I tady jde o obvodovou rychlost a tak třeba pro kotouč průměru 100 by to bylo pomalé, líné, nic by se neudělalo.

Ano, dříve jsme si dělali věci samo domo proto, že nebylo co si koupit a nebylo za co. Dám příkald. Komunista chtěl, aby si nikdo nic neudělal doma sám, ve smyslu podnikání. Já dal za cirkulárku HOP 600, motor tuším 3,8 Kw 6.500 Kčs někdy v roce 1986. V té době jsem vydělával čistého asi 2.900 Kčs a tak jsem jí za dva platy nepořídil. To je to samé, jako by dnes stejná pila stála asi 80-90.000 Kč. Takhle bych mohl pokračovat, jenže u té drásačky si nejsem jistý, že by se to dalo koupit. Proto jsem psal, že je to snadné postavit amatérsky.

Pořád počítáte váhu dřeva, NECHÁPU JAK MŮŽETE NECHÁPAT, že jde o váhu vosku. Jestli je tu 650.000 včelstev a jedna mezistěna váží asi 75 gramů, pak, když se co včelstvo ušetří jediná M, dělá to 650.000 ks vč x 75 g vosku = 48,750.000 gramů : 1.000 = 48.750 kg = 48 tun +. O dřevo fakt nejde, toho je všude spousta. Jde o vosk a to vždy byla, je a vždy bude vzácnost.

Přířezy se obchodují většinou po 50 ks a stojí asi 500-600 Kč a tudíž za jeden je asi 10-12 Kč. Dalo by se říci, že 650.000 včelstev x jeden ušetřený přířez á 11 Kč = 7,150.000 Kč.

Mám 31 vč, do každého přijde v průměru (s oddělky) 5 rámků vysokých + nejméně 6 nízkých (rozdíl v ceně není a nebo nepatrný), potřebuji jen já na včelstvo nejméně 11 přířezů. 31 vč x 11 přířezů x asi 11 kč = 3.750 Kč

Za hodinu odrásám asi 20 přířezů. Pro letošní potřebu u toho tedy stojím asi 17 hodin. To pak dělá na hodinu v čistém asi 220 Kč. Ano, nevypaltí se to, když někdo vydělává víc. jenže on ty přířezy musí sbít, já je mám hotové. Musí je zadrátkovat, mě se u asi 80% podaří drátky zachovat, jen se musí vypnout. Pak to ale už dělá jiné peníze. Sbitý a vypletený přířez stojí asi 20 Kč (i víc) a pak je na hodinu kolem 400 a to je slušné na důchodce ne?

Díky za video a díky, že jste se vrátil. Zdravím příjemnou a krásnou paní Marušku.

Předmětná rostlina je super, doporučuji, všude kde jí vidím, hučí včelami. Jen já jsem málo šikovný. Přesněji. Zjara natěšeně hrnkuju a kyblíkuju (kořistní kyblíky od kytek z Lidlu - rádi se jich zbaví), i mi to zakoření, jenže pak nestíhám, odkládám a moje pokusy živoří nevysazené. Taky ani moc nemám kam. 

Dovolím si připomenout ještě jeden pozdě kvetoucí keř, ořechoplodec (ořechokřídlec) nějaký, asi klandonský? O něm něco víte? Taky mi dokonale zakořenily už olistěné větvičky ve sklenici s vodou (nenápadně jsem odlomil pár větviček v městské zeleni). Jenže jsem dva rozrostlé keře dal do polostínu a tam jeden živoří, druhý asi zašel. Nejsou lidi, kdo by ten žijící (možná) přesadil.

Obě rostliny jsou moc pěkné. Najdu ten ořechokřídlec.

https://cs.wikipedia.org/wiki/O%C5%99echok%C5%99%C3%ADdlec_clandonsk%C3%BD

A ještě se vracím abych doporučil pámelník. Kvete celé léto a včely ho obírají od rána do večera každý den. Zmizí z něj jen když je silná snůška z něčeho jiného.

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1meln%C3%ADk_b%C3%ADl%C3%BD

Podle mě jste to udělal nejlíp, jen kdyby to takto uměl každý!

Horní rohy jsem ještě nezažil aby dostavěly trubčinou. Já bych tu záplatu nedával, klidně ať si tam hnízdečko trubčiny udělají na nejkvalitnější trubce z tepla hnízda. Ovšem když chcete striktně, aby trubce chovaly jen dole v TL, pak jste postupoval na výtečnou!

Mě se až 35 stupňů neosvědčilo. Na balíku M od “mého” výrobce píší, že optimální teplota mezistěn pro zatavování je 25-27 a to je také optimum pro plynulou a pohodovou práci. Když jsou M nahřáté moc, jsou moc měkké a špatně se zatavují. Ale ano, plod má 36 a tak by 35 mělo logiku, jenže ta práce je obtížná a já si sice hraju rád, ale s něčím jiným, v tomto se nevyžívám, pro mě musí práce nějak odsejpat a ne se peklovat.

M zatavuji za slunného dne a M dám na nějaklé podložce po asi 20 ks na slunce, občas je převrátím studenou stranou nahoru. Musí se to vychytat a odhadnout, aby M byly vláčněji měkčí, ale ne mazlavé. Teplotu neměřím, měřil Petr a při 35 už mu to nešlo stejně, jako když se mi na slunci nahřejí moc. Mezistěny lze dát den předem i v bytě na skříň, kde je určitě asi 24-25 a pak nejsem závislý na sluníčku.

Jestli mají M vymrznout nevím. Ovšem co vím jistě je, že čím starší, tím se méně kroutí a prověšují. Úsměvné je, když krámští říkají, že včelaři loňské M nechtějí kupovat, chtějí čerstvé. No tak jo, s obecnou inteligencí  se nic neudělá. Já mám zásoby asi na 3-4 roky a beru nejstarší, poučila mě kdysi maminka. Mimochodem výrobce je pořád týž.

Pak také, a to je pro mě nejdůležitější, na M podle výrobců nestaví vždycky stejně dobře. Patrně je to podle % obsahu panče. Také na pančovaných (trocha tam je vždycky kvůli neustálé recyklaci vosku) staví deformované buňky a nebo dokonce vykusují dírky velikosti dna buněk. Tohle se vždy nechalo pro roje, když se nedaly sehnat správné a muselo se vzít něco jiného. Hlavně se vědělo, od které značky nebrat a nebo s rizikem, že na nich nebudou stavět dobře a hlavně ne rychle. Takže mezistěny nejsou nějaká marginální záležitost, na které nezáleží. Fakt deformace plástů postavených na M některých výrobců, trhání a sjetí po drátcích (při svislém drátkování), je realitou a je na každém to nepodcenit a nebrat jakékoli mezistěny. 

----------------------

Dnes je hodně malovýrobců. Ti ale svou technologií nedokáží udělat M dost slabé, tudíž je tlustších do kila méně. A to o hodně. Jestli má M velikosti 37x27 = pro míru 39x30 asi 91-94 g, pak je jich do kila asi 10 a půl, spíš 10,7. Ovšem dal jsem si dělat kamsi k Plzni a těch bylo do kila jen 7,5 a tady u nás jsem objevil výrobce, který jich má do kila 9 a je věrohodný, že zpracuje skutečně vosk můj. Od něj beru M - nechávám si dělat jen M do medníků z vlastních víček a panenské divočiny. Navíc tento vosk voní po ovoci a propolisu a vůní se hodně liší od běžného vosku a tak i podle toho poznám, že mě výrobce nešidí a dělá skutečně pouze z mého vosku. Ale zdá se, že je moje opatrnost zbytečná. Polský výzkum zveřejněný nedávno jasně prokázal, že se do vosku žádná rezidua tvrdé chemie nedostávají, určitě ne v množstvích významných a navíc vosk je substance schopná jímat pouze mastnoty, ale med je báze vodní a tudíž se ani z vosku těžce kontaminovaného do medu dostat nemůže nic. Přesto zůstávám opatrný. Nic to nestojí, nevyžaduje to žádnou práci navíc a já nevím, co bude v budoucku ještě objeveno a tak když je možnost do medníků dávat M z čistého vlastního vosku, nedávám do medníků M průmyslové. Medníkové dílo nikdy nezažije léčení tvrdou chemií. Ovšem medníkové dílo (z TLumičů) vyvářím do “obyčejného” vosku z plodového díla. To proto, že víčkového vosku na medníkové M mám dostatek. A také proto, že v TL už i nízké dílo tvrdou chemii “zažije”.

Tady přidám raritu. Jedn drobnovýrobce dokázal něco, co jsem nikdy neviděl. Válce v lisu byly vůči sobě posunuté a dna buněk jedné trany nepasovala do den buněk druhé strany. Patrně proto jim vycházelo málo M do kila, tudíž byly M lustší a tím těžší. Bylo to asi u 50-60% M. Proti světlu se to dalo dobře vidět. Obával jsem se, jak na tak mizerných M budou stavět a zda vůbec. Naštěstí jsem si rámky označil na HL. Kdybych neoznačil, nepoznal bych které to byly. Včelám to vůbec nevadí, stavěly je stejně rychle a hlavně dokonale jako jiné.

Medníkové M mi staví vždy rychleji než plodiskové, patrně proto, že je vosk pro medníkové M absolutně čistý. Platí to i pro vysoké M, když se použijí z vlastního víčkového vosku. Ale ta rychlost nemusí být tím, jak se domnívám, dost možná pro med staví prostě rychleji a to je velmi pravděpodobné.

-----------------------

Tady je prostor k zopakování, co se nikde nedá dočíst, co jsem sám pečlivým, mnohokrát opakovaným vážením a pokusy zjistil. Kolik je vosku v plástu míry 39x30? Myšelno co se dá amatérsky pomocí napařovacího vařáku s lisem získat. Uvedené je dobré si vytisknout a uchovat, skutečně jsou to údaje jinde nepublikované.

Je to asi 150 g, z velmi světlého voští až 155 g vosku. Jestli tedy M vážila například 95 g, pak včely přidaly asi 55, max 60 g vosku. Přidaly tedy asi 60% nového vosku. Větší výtěžnost je ze světlého voští proto, že do méně košilek nasákne méně vosku a tudíž se ho dá vyvářením více získat. Ano, ve výtlačcích i z lisu zbývá dost vosku, ten se ale dá extrahovat jen chemicky, což se v 50 a 60 letech dělalo, výtlačky se zasílaly k průmyslovému zpracování. takto získaný vosk se ale nedal použít u včel, ale pro tehdejší textilní a zbrojní průmysl dostačoval. Některá průmyslová podvětví se bez včelího vosku neobešla.

Plást stejné velikosti z volné stavby dá zase stejně vosku, tedy asi 150 g. Zajímavé je, že je to přibližně stejné i u trubčiny. Avšak té jsem neměl dost na to, aby byly pokusy průkazné, lišit se to bude o pár %, což je v běžné včelařské praxi zanedbatelné.

Ovšem pokud M vážila například 110 g, to je můj nynější drobnovýrobce medníkových M, pak se vytavením vařákem s lisem získá zase 150 g a tady už včely přidaly nového vosku méně.

U výrobce od Plzně, kde bylo M jen 7,5 a tudíž jedna M vážila 133 g, pak se z plástu dá vytavit vařákem s lisem zase jen stejných asi 150, max 155 g vosku.

Když by M vážila 170 g, pak se vytavením získá 170 g, protože včely ve dně buněk ten nadbytečný vosk nechají, vlastní vosk nepřidají žádný a použijí jen vosk z té mezistěny.

Tudíž od dobrého výrobce, který umí (dáno technologií) asi 10,7 M do kila - i u něj se to mírně liší podle várky, je stavění M včelami nejefektivnější.

Samozřejmě se váhy liší u jednotlivých rámkových měr, lze to však přepočítat. Je ale potřeba brát rozměr M a ne rámku!

---------------------

Zajímavost. Neslabší M, jaké jsem kdy viděl a použil (měl jsem je rád, stavěly na nich skvěle) byly M z nově otevřeného Včelpa. My byly hodně průsvitné, skrz M položenou na dlani bylo tu dlaň vidět. M rozměru 37x27 bylo do kila 12,5. Ale Včelpo mělo dvě výrobní linky a s touto prý byly ustavičné problémy. A tak po nasycení trhu mezistěnami linku odstavili. Toto uvádím pro pořádek, aby bylo zřejmé, že moje tvrzení, že se M nedají vyrobit slabší než je u jednoho tuzemského výrobce, není úplně přesné. Jde to, ale výrobci se to nevyplatilo, byla tam prý velká zmetkovost.

Přidám jen, co vlastně byl podnik Včelpo. Ten podivný název není nic jiného než VČELařské POtřeby. Komunisti nedokázali vyrábět dostatek včelařských potřeb a tak Svaz se ze zoufalství rozhodl vybudovat si SVÉPOMOCÍ vlastní zařízení, které mělo vyrábět některé nedostatkové včelařské potřeby, hlavně mezistěny a současně mělo být konkurencí k jedinému českému zpracovateli medu, kterým bylo družstvo Včela Předboj u Prahy (na Slovensku to byl Medos Galanta). Také Včelpo dokázalo vykupovat propolis za tehdy neuvěřitelných 1.000 Kčs za kilo, což by bylo dnes asi 14.000 Kč. A také Včelpo přece jen dostalo část českého medu k českým zákazníkům, jinak se 95% medu vyvezlo Západním nadl… a naše děti tady jedly šmakulády ze SSSR (hlavně dnešní UA). Protože tento podnik někomu konkuroval, musel po vítězství pravdy a lásky = demokracie zmizet. Smysl podniku v tržním mechanizmu stran včelařských potřeb ztratil smysl a bylo potřeba jej transformovat. Tak ho transformovali…

Nedávno jsem uvedl podivnosti socialistického centrálního plánování s drátkem. Včelpo kromě vlastní výroby některých potřeb také koordinovalo výrobu a distribuci. Ukázalo se, že kuřáky nebyly, protože u výrobního podniku je nikdo nepoptával. On by socializmus fungoval, kdyby ovšem na vedoucích místech nebyli pouze lidi vybavení místo sebemenší kvalifikace rudou stranickou knížkou. Mimochodem, po 36 letech budování kapitalizmu jsme se propracovali ke stejnému, že třeba od koho a za kolik kupovat ropu a plyn rozhodují prodavačky mobilů = pletařky svetrů a profesorky s koní lampou a podobní géniové. Maldí jsou šťastní, že nepamatují, že se vlastně k LEPŠÍMU nezměnilo nic…