Příspěvky uživatele

Navážu tady. Mám nové letošní poznatky. A taky zapomínám, bohužel. Zapomněl jsem, že vloni vyšlo, že je nutné dávat do TL 6 trubčáků, přesněji jeden hotový + 5 SR. Zapomněl jsem loňské zjištění, že moc dělničiny dole umožní přenést dělničí plod dolů a v důsledku toho ulévají VN medem a pak nechtějí do medníku. Tím, že jsou všechny dělničáky v TL prostřídané SR, a ne všechny SR postaví, natož aby do nich daly trubčí plod a tak by pak dělničí plod nebyl kompaktní a proto při 6 trubčákách dole neplodovaly dělničinou.

-------------------

Loňský/letošní pokus s vystrojhením TL už v září:

Tak, aby se zjara vůbec nezvedal VN. 

Kolem půlky září 25 byly TL vystrojeny 4 trubčáky - 1 hotový + 3 SR + 6 dělničích s cementovým medem. Zatímco vč, která toto nedostala, mají nyní nedostatek zásob, pokusná vč s TLumičem od září mají zásob dost (až nadbytek).

Vč s vloni vystrojeným TL v září nemají vysoké SR proto, aby musely chovat rubce jen v TL a tudíž aby TL obsadily dříve, než když se TL vystrojí až zjara. To funguje. JENŽE!!!!!

Nechtějí zakládat postavené M a ani nechtějí tak nadšeně, jako jiné roky ani stavět M. Nevím to, ale rozeberu několik vč a předpokládám, že mají už dole nejen trubčinu, ale i dělničí plod. Tím ASI mají dělničího plodu dost a tudíž je nic nenutí chovat dělničí plod ve VN tak, jako v jiných letech. Pokud se toto prokáže, bude nutné se opět vrátit k 6 trubčákům v TL. Tak, jak jsem to psal vloni a pak na to zapomlněl.

-----------------------

Obecně se dá říct, bez jediné výjimky, že kde dostaly TL s 5 rámky medu v polovině září vloni, nyní jsou ta včelstva jednak dobře zásobená, ale hlavně, jsou očividně silnější.

Co je to tu za mravokárný, ultrakorektní nenávistný výkřik anonyma? Právě tihle, schopní udávat, tihle dělají ze života peklo a budí strach se vyjadřovat jasně a pravdivě! Přesně stejný zmetek, jako byli uvědomnělí komunisti, kteří byli také schopní udávat. Za Němců to, podle vyprávění rodičů, nebylo lepší a i ve vyprávění o Švejkovi je jasné, že za Rakouska udávali někteří též. Kde se tihle zmetci pořád berou a proč se jich žádný režim neumí zbavit?!!! Spíš si každý režim, i ten demokratický, své udavače hýčká a pěstuje! Protože je nadšeně využívá.

Všimněme si, že jsou velice často anonymní, vědí, jak ohavné povahy mají a tak se nepřiznají pravým jménem. Lidský odpad!!! A kometa asi mazala, protože tu nic neávistného nevidím - cenzoři jsou podobní, nechápu, jak se k tomu někdo může propůjčit. Bývají to zamindrákovaní, obyčejně osmělí lidé, kteří se cítí ukřivděně odstrčení. Jenže odstrčení jsou pro svojí ohavnou povahu.

------------------------

A k tématu, které ten zmetek zazdil na víc než rok. 

Mluví se a píše o pylové monodietě. Moc to v podletí a na podzim ovlivnit nemůžeme, kdy kvete už málo rostlin. Ale tvrdím, že celková imunita a vitalita superorganismu se vyvíjí mnoho měsíců a tak jistě není dobrá nepestrá výživa včelstev ani nyní zjara a v časném létě. 

Za sebe mám od dětství v oblibě, asi pro úžasné kvetení, střemchu. Jistě, kvete v době, kdy kvete mnoho rostlin, ale na střemše musí včely něco mít, protože jí neignorují nikdy, i když souběžně kvete hodně jiných rostlin. Střemchu doporučuji vřele. Je to plevel, nenáročný a většinou keř, snáší plostín a nadměrné vlhko. Ovšem střemcha se dá zapěstovat i do malého stromu a pak umí být i velmi zajímavou soliterou. Střemcha, když z ní nechce strom, nevyžaduje žádnou péči ani “údržbu”, prostě kvete sama a mám za to, že její bohaté plody poskytují potravu ptactvu.

Dnes pojednám o drátkování a vylepování mezistěny. 

Snažím se o co nejslabší vodorovné loučky a zjistil jsem, že dostatečné jsou obě max 8 mm, pokusně se mi osvědčily i jen 7 mm.  Proč? Chci co největší plochu díla a jestli ušetřím 6 mm, pak na 11 rámcích to dělá 66 mm.

To ale není všechno. Včely považují SL za dno a tak nedostavují plásty až ke SL, ale vynechávají tam 18 mm. To nehci, na 11 rámcích toto udělá 11 x 18 = 198 mm + 66 ušetřených na síle vodorovných louček a jsme na 264 mm a to dává, vážení a milí přátelé skoro celý plást míry 39x30!!!!!!

Tím jsem vysvětlil proč to dělám, dále jak.

Tudíž nedrátkuji svisle, protože dlouhé vodorovné loučky tah drátků nevydrtží a velmi by se prohnuly. Tím by se enormně zvětšila VM mezi patry a to by vedlo nevyhnutelně k prostatování vodorovných mezer mezi nástavky a potom by docházelo k drcení včel, protože by ve VM stavěly trubčinu a dávaly by tam med. To metoda Blaník nepřipouští, také kvůli nekladení matek v medníku při absenci mřížky, kterou Blaník nezná.

Svislé loučky jsou kratší a při síle 8 mm  a ROZUMNÉM vyšponování drátků se prohnou nepatrně. Svislá VM je 7,5 mm, ale neprostavují jí ani když se místy zvětší na 9-10 mm, ale to se děje jen výjimečně když bylo dřevo řídké a průhybnější, což ale ve chvíli sbíjení rámku nevíme.

-------------------------

Proč se M pro rámek 39x30 vyrábí jen 37 x 27 cm? Počítá se s celkovou tlouškou vodorovných louček 20 mm, původní HL dle ČSN měla 3 mm hlubokou nutu v bříšku, kam se zasunula M a zalila voskem a tak zbylo z výšky 27 dokonce jen 26,7 cm. Dole prostě už z výroby M chybí. To proto, že i když je rámek vydrátkovaný, každá M se po ohřátí včelstvem prověsí a kdyby dole nebyla nechaná vůle, M by se zvlnila až tak moc, že ve "faldech" nemůže být ani plod, ani pyl ani zásoby. Jak to tedy udělat, aby dostavěly plást ke SL a současně se M nezvlnila? Bohužel 5 drátků s tím, že spodní tři jsou dost hahusto. Ale stejně se to někde zvlní a nepřišel jsem na to proč někdy a někde ano a jinde je to dobré, zdeformuje se asi 40% plástů. Nahoře chybějící M nevadí, včely to ve 100% případů přistaví dělničinou!

U nízkých medníkových rámků se snažím o stejně tenké vodorovné loučky a tam M také zatavím tak, že dole leží na SL. Vždy to dostaví a u cca 2.000 rámků jsem měnil SL za širokou 25 mm, protože se dřív tvrdilo, že má být úzká, prý aby včely dostavovaly plásty ke SL. Tak tohle nefunguje a naopak to vede k prostavování vodorovné mezery mezi nástavky!!!!!!! Plásty v mednících se nikdy svisle nevyboulí, daljí to jen vysoké M u míry 30, ale i 24. To znamená, že výška 15 cm (M je nižší) stačí k tomu, aby se M pro takto vysoký plást už nepronášela. Průnos je malý, odhaduji tak 8-10 mm. Tak jsem vymyslel neobvyklé řešení, Jirka P má fotky a prosím, aby je sem dal.

Jen upozorním na něco, co i zkušení nechápou a dělají špatně. Drátek pod horním okrajem mezistěny nesmí být víc jak 8-10 mm lépe tak 3-5 mm. Jak se dá drátek níž a od horního drátku k okraji M je třeba 20 mm (viděl jsem i více), velmi reálně hrozí, že dřív, než včely přistaví M k HL, tak se volná M teplem a vahou včel ohne na některou stranu a tam plást přistaví k vedlejšímu plástu. To je pak takový masakr to rozdělit, že to nikomu neradím ignorovat a skutečně dávat drátky tak, jak píšu výš.

-------------------------

Jak to dělali mí předkové? Máma nedrátkovala. M zalepovala voskem do nuty v HL a dole holt nedostavovaly plásty až ke SL. Včely vždy na bocích plást přidělají k BL jen asi do poloviny nebo 3/5 odzhora a to přidělají až po polovině sezony a tak je nevydrátkovaný plást velmi náchylný na vylomení dokud souše není černá, zpevněná košilkami. Proto máma dávala asi 2/5 odspoda dva hřebíčky 32 mm, které ze dřeva koukaly asi 25 - 27 mm a hřebíčky byly od sebe asi 5 mm tak, aby M byla mezi nimi. M se tam snadno zavedla, hřebíčky musely být natlučené před vlepením M, ta je křehká a nesnesla by to přibíjení hřebíčků, to dá rozum.

Tato boční opora úplně stačila na to, aby se plást nevylomil, samosebou se u 1-2 x zakladené souše musel dávat velký pozor na boční náklon rámku, ale dalo se s tím pracovat a naučit se prostě plásty nikdy neprohlížet ve vodorovné polloze. Jde to, rámky prohlížím ve svislé poloze, i když mám už nejméně 50 let všechny rámky vydrátkované.

Proč předkové nedrátkovali? Mladí neuvěří, nedal se zaboha sehnat včelařský pocínovaný drátek!!! Antikorový se neznal už vůbec.

Tady přidám příhodu, naprosto neuvěřitelnou.

Jednou jsem někdy po 1980 držkoval na zastávce městského busu, že nejde sehnat drátek, bavil jsem se s mámou. Zaslechla to nějaká stará paní a abych k ní přišel domů, že kdysi pracovala brigádně v nějaké vazárně pohřebních věnců a ozdob a tam že se používal tenký drátek a že by se mi možná hodil. Má ho ještě sdtaré zásoby doma už spoustu roků a není jí k ničemu. Byl to on, včelařský drátek, dokonce na něm byla nálepka, že je to drátek včelařský a ne vazačský na pietní ozdoby. Dostal jsem nápad, v tuposti soudruhů, kteří měli vedoucí místa jako trafiky za vlastnictví stranické knížky a nikoli podle schopností, bylo možné VŠECHNO! Tak jsem ve Vlašimi, kde (ani jinde v republice) nikdo neuměl sehnat včelařský drátek, jediná prodejna se včelařskými potřebami byla v Praze v Křemencárně a tam ho věčně neměli.  Zásilkové služby nebyly. Tak jsem došel do papírnictví ptát se na drátek na věnce, jak hřbitovní tak i adventní a podobně. Prodavačka ho měla metráky!!!!!!!!!!! Byla nadšená, že si to konečně někdo přišel koupit, že od chvíle, kdy komunální zahradnictví zřídilo vazárnu, už nikdo nic doma nebo v JZD neváže, ale podle plánovaného hospodářství jí každý rok přijde X kilo drátku a není síla vysvětlit okresním velesoudruhům, že ten drátek nikdo nekupuje a že se jí hromadí ve skladě. Smutné na tom je, že věhlasný místní včelř dělal šéfa vazárny a nikomu ani nemuknul. Ještě žije a tak ho nejmenuju.

Tak i takový byl reálný socializmus. Dozvěděl se to Dr. Peroutka, už byl velmi vlivný na Svazu a asi on zařídil, že pak, ke konci socializmu, bylo včelařského drátku dost.

Nechápu čemu nerozumíte a tak znova. Možná v tom plave i někdo jiný. U vás je potíž, že jste nevčelař.

Když se přidává mezistěna, je v nějakém rámku a ten rámek, než je sbitý, je přířez. Jistěže mnozí použijí už použité rámky, když se vyvařila stará souš. Někdo souše vyřezává a rámky nevaří, to je jedno. Vždy je to práce a je jí dost. Kdežto u drápáku je rámek sbitý, mezistěna se tam nedává - je tam přece ta v částečně zničeném plástu. Ovšem děje se čím dál častěji, že mnozí rámky i s voštím vyhodí a vše pořídí nové, peníze nebo rentabilitu nepočítají, mají včely pouze jako hobby.

Takže bral jsem pouze to, že by se nepožily staré rámky a že by se vždy použil nový přířez. A protože je v ČR kolem 650.000 vč, tak když by se místo jedné M a jednoho NOVÉHO přířezu dal drápák, kde je i přířez i M, pak se obojí ušetří. Jeden nesbitý přířez se koupí asi za 10 Kč, nevím, už jsem je několik let nekupoval. Jenže vařením se zachová přířez, je sbitý a zachovají se drátky, ty se jen musí vypnout a pak je vypletený sbitý přířez asi za 25 Kč. To se ušetří a ušetří se dokonce i to vypínání drátku, prostě drápák je hotová souše. Na fotce je jasně vidět, že nahoře je světlejší a dole tmavá. To je tím kolik plodu se v tom vylíhlo. Protože nad plod dávají zásoby a kladou méně krát, je tam souše světlejší. Když Goro tvrdí, jak mu plyl nikdy nezplesniví, pak já připouštím, že je lepší než já, je patrně génius, já to neumím. Mě se každý rok pár takových povede. Ale pravda je, že určitě ne co včelstvo jeden, to je pravda, že jich je méně než je počet včelstev.

Vosk milý AAA počítáme na kg. Jenže M jsou pro různé rámkové míry různě veliké a tudíž různě těžké (a také dle výrobců nestejně tlusté). Proto je pro rámek 39x30 M do kila asi 10,5 a pro míru 39x24 asi 13,5 ks mezistěn. Protože míra 24 v ČR převažuje - asi 80% včelstev, počítal jsem nejběžnější míru. 

650 tisíc vč = 650 tisíc kusů M. Ovšem já si potřebuju něco představit a tak musím zvědět, kolik váží 650 tisíc mezistěn a to já umím tak, že 650.000 vydělím počtem M do kila = 13,5 a pak mi vyšlo těch 48.000 kg = 48 tun.

Vč začne zjara stavět tehdy, když se u něj probudí stavební pud. Často se děje, že včely ještě nemají plně aktivizované voskové žlázy, ale už začínají stavět, většinou trubčinu. AAA prostě to je to řemeslo, jste nevčelař a není možné vám tu napsat několikasestránkouvou učebnici. Vymyslel jsem pro lidi jako vy, následující příklad pro pochopení, co je obor zemědělské výroby včelařství.

Je to pořád zemědělství. Jestli je orat a sít učňák, pak chov dobytka je maturita. Ale včelařství jsou dvě vysoké školy!!!

-------------------------

Drásací kartáč musí být tak jak ho vidíte, musí to být letmé z toho důvodu, že se neubírá přesně stejnoměrný úběr, ale tak silný, jak je potřeba.  Někdy mají buňky jen potmelené okraje a na tom včely nechtějí pokračovat, obyčejně je to nedostavěná M. Ta se jen “štrejchne”, strhnou se jen ty okraje asi 1-2 mm. Když je to plesnivé, je třeba to odrásat až na dno = na původní mezistěnu. Plást není přesně rovný, je zvlněný a tudíž je nutné to dělat tak, jak to vidíte. Nejhorší je ztuhlý pyl, ten včely nedokážou vyndat, jsou to jakési tvrdé špuntíky. Ty musí pryč úplně a tudíž i stěny buněk. Jenže je to “chlupaté” od zbytků košilek = kokonů. Na jednom plástu je vidět nezkažený pyl, to na něm není vidět, má bílý plesnivý povlak jak ten ztvrdlý. Ale ten kartáč to jen “maže”, nevydrásá to. Ale protože je to měkké, včely si s tím poradí. Netuším, zda to vyhodí nebo snědí, ať si s tím dělají co chtějí.

Podívejte se na fotky v mém článku tady na CHZ jaké mám rámky pro med. 

Doufám, že jsem vás uspokojil. Možná byste měl začít uvažovat o vlastním včelaření. Neznám nic lepšího.

----------------------

Pane Goro.

Vy jste opět něco nepochopil. I já bych uměl dávat souš na zakladení. Nemám jich dost, potřebuju ty, co mám, pro oddělky. Kdybyste si pečlivěji přečetl můj článek o obměně vysokého díla u Dadantu, což je celosvětový problém a jen to brání, že Dadant nepřeválcoval Lagstroth a jiné systémy. No a mě jde o maximum kolik postaví A ZAKLADE včelstvo v průměru včelnice za rok. Jasně a polopatě to vysvětluji v mém zatím posledním článku. Obecně se tvrdí, že by se měla obměnit asi třetina vysokého díla, já tvrdím, že raději víc. Tříleté dílo je ohavně černé a hlavně plné patogenů.

Už jsem se o tom vyjádřil mnohokrát. Když je velmi časný oddělek, nekrmím ho vůbec, protože je jarní snůška a pak se takový odd dokáže zazásobit někdy až nadbytečně. Taky postaví hodně M a velmi dobře a jen odd (nebo roj a smetenec), staví VS bez trubčiny a nebo s minimem trubčiny. Mám na to vyvinutý speciální vyztužený rámek bez drátků, jehož obrovskou výhodou je, že se po vyvaření jen nechá uschnout a lze jej ihned použít znova. Jen některý je potřeba odrásat, aby byl vzhledně čistý.

Moje plemenáče ani nemají možnost krmení.

Časné odd sleduji (sleduji, porovnávám a hodnotím i pozdější oddělky), jsou přibližně stejně udělané a tak se brzy projeví jejich životaschopnost a elán, kondice. Zaostávající vyřadím, obyčejně spojením s lepším. Tak se stane, že je květ lip a po nich tady u nás už není nic. Tehdy ale jsou už odd v úlech a krmím je balony a nebo česnovými napaječkami - po troškách s úmyslem podněcování, aby právě kladly co nejdéle co nejvíc. Do zimy z nich jsou někdy skoro včelstva, ovšem zimující bez KK.

Ovšem oproti teoriím tzv vědců ukončí oddělky plodování také na přelomu září - října, jen se mi zdají nějak dynamiččtější, vitálnější, kmeny se “tváří” jakoby unaveně, unyle, nijak. Vždy odd krmím podněcovacím způsobem po malých dávkách s jakousi výčitkou, nebo nervozní nejistotou, že to není dobře - jsem zpitomnělý mejnstrýmovou masírkou. Tak tento pocit už mít po informací od Američana nemusím

Nevím, co jste měl Martine na mysli že abych to rozvedl, nenapadá mě co k tomu víc dodat. Případně se ptejte konkrétně.

JirkaP:

Zdravím. Posílám další sérii fotek od Toma. Byl k tomu popisek, ale neumím to z WhatsAppu stáhnout i s popisem, tak to musí Tom případně okomentovat.

Bohužel toto úplně zapadlo, přitom já to považuji za doslova výbušný objev. 

Když se za mrazu dělalo ruční “odrápání”, jak to nazvala moje maminka, stěžovala si, že to vezme jenom roj a když se to přidá včelstvu, staví na tom neochotně. Je to zdánlivě jasné, M už byla zeslabená při původním postavení a nyní už musí na celé buňky dát včely všechen vosk, v případně mezistěny použijí asi 40% ze zeslabené M a dodají jen asi 60% vosku svého. Tato čísla se mění podle toho, jak silná byla M, uvedená platí pouze u M vyrobených prastarou meziválečnou technologií lití tekutého vosku mezi běžící válce. Tyto mezistěny jsou křehké, M vyrobené amatéry lisováním zastudena jsou sice elastické, ale nelze je vyrobit tak tenké jako průmyslové. U těchto M, dělaných obyčejně z včelařova vosku, je do kila výrazně méně, než průmyslových. Tohle píšu kvůli komplexnosti informace, ale stěží to zpravidla velmi povrchní řadové včelaře zajímá. 

Nicméně. Včera píšu, že letos nestaví M tak, jako jiné roky. Ovšem drápáky druhu jaké jsou na obrázcích, tedy ne jednou a jen po prostředku zakladené mezistěny, ale už vícekrát zakladených souší, letos přijaly a hlavně zakladly mnohem rychleji než M. To je pozoruhodné a pro mě matoucí, s drápákem mají větší potíž, čeho si všimla i moje máma. U vícekrát zakladených souší jde ještě o zbytky košilek, které musí včely okousat a vyhodit. Jen ze dna buňky nedokáží košilku odstranit.

Napadlo mě a dávám ostatním k zamyšlení můj “nápad”, proč drápák přijímají (možná jen letos) ochotněji než mezistěnu. Drápák totiž mnohem víc připomíná jejich pořirozenou obměnu díla, M je pro ně nepřirozená. A také, nikdy není drápák odrásaný po celé ploše, ale jen asi 50-60% plochy plástu, často i mnohem méně. Zbytek mají bez práce hotový a možná proto je to pro ně výhodné.

Mezistěnu vynalezli Češi někdy kolem roku 1845. Není patentovaná, ale ví se jistě, že úplně první mezistěny planety se prodávaly v Příbrami právě v tom roce a od toho roku dále. Potichu, bez reklamy, pompy a věhlasu. Trvalo poměrně dlouho, než se staly masovou záležitostí a tudíž včela zná M maximálně asi necelých 200 let, ale okusuje staré plásty a staví je znova miliony let. Tudíž se mi zazdálo, že je pro ně drápák v časném jaru, v době květu jív, vhodnější než mezistěna a je třeba to příští rok otestovat.

Z mých četných vyjádřěnéí je jasné, že nemám rád ochránce přírody s jejich podporou všeho nenormálního, škodlivého a hlavně jejich prapodivně zvráceným pojetím ekologie. Nijak neutí a nevyzývají ke skutečné recyklaci většiny věcí, naopak, podporují maximálně konzumní fenomén známý pod názvem šrotovné. Drápák, i kdyby spolehlivě a dobře fungoval jen ten první v jívách, tedy jediný na každé včelstvo, tak by se ušetřilo ročně asi 650.000 přířezů. Protože mezistěn na nejpoužívanější míru 24 je do kila (profesionální průmyslové výroby) asi 13 a půl, pak by se ušetřilo ročně 650.000 : 13,5 = 48.000 kg mezistěn, tedy 48 tun!!! Ovšem to by obojí vzalo práci lidem že? A kšefty na dovoz řeziva z Ukrajiny a Ruska že? A nebo huntování našich lesů. Byznys nechce šetrnost, kamionisti také ne a truhlárny také ne, přece hybatelem ekonomiky je výroba, růst a studíž rostoucí spotřeba surovin, i energie = co nejmasivnější KONZUM…

Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče. Ovšem takto už dnešní mladí neuvažují, ekologie a ochrany přírody plné huby, ale tohle akceptovat nechtějí. Nakonec o tom jasně svědčí naprostý nezájem o tuto mojí originální a tak zvanou vědou nepopsanou metodou recyklace a využití starších plástů.

Vodítko který plást, jaká souše ještě stojí za záchranu? To platí nejen o drápáku, ale o jakékoli souši, podle toho je přídím a rozhoduji zda jí ještě použít a nebo už definitivně vyřadit na vyvaření. Na souš se podívám proti slunci nebo světlu a jestli plást prosvítá, je ještě použitelný. Který neprosvítá je jasná známka faktu, že už musí být vyřazen a dát na vyvářku. Podobně rozhoduji který plást ještě odrásat a který už za to nestojí.

A včera jsem posílal Jirkovi fotky dalšího mého vynálezu, se kterým tady už nechci zatěžovat. A v komunikaci SMS jsem mu zapomněl sdělit, že HL lze vyměnit i u pěkné souše a nejen u odrásaného přířezu, kdy se ukáže stav zahnití oušek. Jirka mi sdělil, že preferuje drátkování svislé a já vodorovné a to právě proto, aby šlo vyměnit HL staršího rámku. Jirko, nechám na vás, zda to sem dáte. Je to nejspíš zbytečné, je vidět, že ty nejbáječnější věci zůstávají nepovšimnutě nepochopené.

Metoda Blaník není o oddělcích, nýbrž pouze o produkčních, tedy kmenových včelstvech.

Kdybyste se důkladně obeznámil s mou prací, věděl byste, že za daleko nejlepší považuji právě přezimované oddělky a záložní matky. Možná vás zmátlo, že je nazývám “lazárky”. Tito lazárci dají nikoli absolutně, ale na včelu, nebo kilo včel a nebo na kilo zkrmených zásob a hlavně množství práce potřebné k  produkci kila medu, několikanásobně vyšší výkony! Postěžoval jsem si také (opakovaně), že jsem za celý život neuměl dát metodiku chovu slabých vyzimovaných včelstev. Jen připomenu, mělo by to být protikladem k věčně propagovaným silným včelstvům. S těmi jsou jen samé potíže!

Několik let sním vlastní vlhké sny o krmení po troškách i kmenů. Ale je to moc práce a to je ten důvod. Na včelařině mě nejvíc baví právě to piplání slaboučkého čehosi s překvapivým výkonem. Je to ale drahá zábava ve smyslu enormní spotřeby práce se “cmrndáním” krmení po malých dávkách.

Jsou roky rojové a takové, kdy se vč nerojí. Některé roky dychtí mít trubců co nejvíc a co nejdřív, jiný rok, jako letos, s trubčinou moc nepospíchají. U jedněch slabších jsem dnes načapal, že místo SR dostaly odříznutý zásobák, který byl dole asi 6 cm plesnivý. To dělám tehdy, když potřebuju, aby vč mělo zásoby (ale nejde ho o rámek rozšířit kvůli efektů zúžení) a současně mohlo začít stavět. Sice mají TL, nemají v něm zakladenou trubčinu a na tom odříznutém vysokém rámku staví dělničinu!!! Ale M přidané před tento zásobní SR si nevšimly. Ta dělničina je z “nevosku” - hnědé cosi, co kde v úle ukousnou = ještě se jim neaktivizovaly voskové žlázy.

Včely jsou nevyzpytatelné, každý rok trochu jinak a asi proto mě tak baví, že se tam nikdy nic neopakuje stejně, jako kdysi. Pořád umí překvapovat.

A ano, v uplynulých dnech tu hořekuju, jak snůška není, jak večer nevětrají a nevoní a dneska jsem zjistil to samé co vy. M přidanou před pár dny doprostřed hnízda sice zakladly, ale do rohů cpou nový med a víčkují úplně bílými víčky, našel jsem ještě nedovíčkované buňky, právě to tvořily. To není úplně dobře, jakmile nemají plod ve VN k HL, ale mají nad ním věnce medu, pak nechtějí do medníku. Najděte si tady vlákno sběrný medník, nebo tak nějak.

Takže. Letos staví M mizerně, moc se jim nechce. Když jí postaví, nechtějí zakládat. M se zavíčkovaným plodem mám asi u třetiny vč, to stihly před ochlazením. V chladnu nestavěly a nezakládaly a už ukládají med. A ano, snůška zjevně je, ale nějak to je jinak než jiné roky.

-----------------------

Tady si dovolím teorii inspirovanou videem Amerického včelaře, co dal Martin. Opakuji, je to jen DOMNĚNKA, nic netvrdím.

Jestli nejvíc stimuluje co nejřidší nektar (ne ale jako z trnek jen 2% cukru), a letos je enormní sucho, tak je možné, že i nektar stromů je hustší než jiné roky. Pak tolik neodpařují a proto nevětrají a nevoní - voní málo a jen těsně u úlu. Důkaz? Dnešní zjištění, přínos v úlech je a nemalý. A ve všech dnes otevřených úlech, všude stejné, nektaru - řidiny hodně.

Ovšem co tvrdí Američan, že nasává při hustém krmení? Že nestaví tak skvěle jako při řídkém a že ani nijak enormně neplodují - to je ta neochota stavět a zakládat a dokonce jsou “líné” stavět a zakládat i trubčinu. Prostě řidší roztok = nektar provokuje k dynamickému rozvoji a zvýšenému kladení a naopak. Co víc by kdo chtěl vědět?

Vůbec nerozumím. Bavili jsme se o krmení a nikdo normální nekrmí na podzim. Ale i tak se mýlíte, s vámi je to marné. Ve skutečnosti se krmí v tzv podletí, což je celkem nesmyslně umělý pojem a pravda, mě to patrně evokuje nikoli plné léto, ale podzim. Vůbec jsem nepochopil, proč dřívější včelaři zavedli tak hloupé slovo, pojem. Ale řeč je o americkém videu a držme se tudíž tvrzení toho přednášejícího. 

Konečně jsem našel titulky a dokonce české. Přesně v minutě 15:11 jasně říká, že se sice hustým roztokem rychle nakrmí, ale zásoby nemají ŽÁDNÝ obsah antiseptiických látek. Goro si to zjevně nepustil a vy asi také ne. A v čase 15:30 jasně říká ZNOVU, že pokud se krmí hustým roztokem, doslova cituji titulky: “včely nemají možnost provést všechnu tu chemii, o které jsme mluvili”.  Vy ale tvrdíte, že jim to jde znamenitě.

Tak jsem to dokoukal a vše podstatné dal Martin ve svém překladu, pro mě bylo už zbytečné se na video dívat. Jen snad, že je protagonista sympatický, ale druhá půlka videa je pro mě už o ničem. Hlavně ty americké šmakulády pro včely, to tady je to (snad, nebo to neznám) zatím ještě dobré.

resume:

1 - Pro mě je to potvrzení toho, co objevil můj starší bratr a jsem rád, že to tak dělám roky - krmení pouze roztokem 1:1 a nikdy hustším. 

2 - Druhé co jsem si z toho vzal, že těsta jsou nejhorší co může být tím, že nemůžeme regulovat “hustotu” krmení.

3 - Patrně proto mám silná a ZDRAVÁ včelstva do zimy, protože krmím na zimu pouze roztokem 1:1 a proto skvěle přezimují, že mají mladé zdravé včely ze srpna a září a až v tomto videu jsem se dozvěděl, že je velký rozdíl mezi včelami vyvíjejícími se při hustém krmení a při řídkém. Určitě udělám pokusy krmit na zimu ještě řidším roztokem!

4 - Komu to pálí měl by z tohoto videa pochopit, že díky řídkému krmení včely nanosí mnohem víc pylu než včely krmené hustým krmením. Logicky z toho také plyne, že je velký rozdíl, zda se zimní včela vyvíjela v nadbytku nebo larva strádala. 

5 - Možná jsem špatně pochopil a možná špatný překlad, ale mám za to, že autor řekl, že rychlé doplnění zásob na zimu není úplně dobré. Tento bod vysvětlím dole.

Totiž. 

U nás se krmilo pouze balony objemu 2 l. Je to tu nafocené, yvsvětlené, dodnes se to vyrábí, jen je balon plastový - nerozbitný, lepší. Není to levné. Pak se běžně používala česnová krmítka na litrovou lahev od vína, často ale jen sedmičky i jen půllitrovky a oddělkům i jen třetinka od limonády.

Dodnes velmi rád krmím česnovoým krmítkem, původně napaječkou na vodu, objemu 1,6 l. Dnes se stejné na pohled, ale už jen mnohem menší koupí také. Kdo by si to uměl koupit v Číně, doporučuji vřele! Dole dám obrázek.

No a co se mi roky zdá. Zpitomnělý tvrzením, jak včely nesmí dlouho plodovat, kvůli VD bla, bla, bla, jsem u části vč dával velké dávky 8 l, což je při roztoku 1:1 přesně 5 kg suchého cukru na jednu dávku 8 l. Ovšem oddělky a část vč - nemám česnových “napaječek” dost pro všechna vč a také je to, a to hlavně, mnohem víc práce - krmil balony 2 l nebo česny po asi 1,5 l (nejde to kvůli cmrndání nalévat úplně). A roky se mi zdají vč, krmená “cmrndáním” po malých dávkách denně nebo obden zjara mnohem lepší, celkově vitálnější a jdou rychleji do síly. Díky tomuto videu už vím, že se mi to nezdálo. Ze dvou důvodů. Včely mají víc všeho čím řidší je roztok až do poměru 1:1,3 a autor zmiňuje dokonce až 1:1,5. A druhý důvod je, že se v hustém roztoku nenacházejí obranné látky, které ale já a Blaníkáři máme v zimních zásobách díky zimnímu krmení roztokem 1:1.

Dál je to boj každého sám za sebe. Já vím své, poctivě jsem to vám ostatním sdělil, nic víc nemůžu.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gad_campaignid=22559209408&gbraid=0AAAAADoOOauUBDaAkQLZnDwq8v6d8-fuY&gclid=CjwKCAjw1tLOBhAMEiwAiPkRHkoZOCPNgGUB9BeP3KvaheG5hmFWepv12eAIAqkzSQTCsFs6I8wOWRoCOUMQAvD_BwE

Tak gratuluju! Paráda, já tak pěkné včely nemám. Dnesaka špendlíky nahusto obíraly a byly i na rozkvétající ptáčnici. Pylu nosí malinké rousky, hnědého ze špendlíku a nějaký žlutý, ne moc a ne velké rousky. Večer tu včely nevětrají a nevoní.

Vy asi máte vlhčeji, tady to přisuzuji extrémnímu suchu + silný vysoušející vítr od SZ. Ale suchem mi nezeslábly. No a nemyslím, že máte nějaké začátečnioské štěstí, on málokdo dodržuje metodu Blaník tak důkladně a tady vidíte, že to funguje dokonale a že se vyplatí to dělat jak se má. No a možná máte skutečně dobrou lokalitu.

Se stavbou M jste taky přede mnou, a to výrazně, když vám ještě nekvete špendlík. Mimochodem, staré knihy radí když rozkvétá ptačí třešeň začít shánět rámky a přidávat první M, málokdo mi věří, že Blaník dokáže mít ve většině vč před rozkvětem ptáčnic 2 M a někde i tři. Tak jste se o tom přesvědčil, ale on není každý rok stejný.

To, že nezakládají trubčinu je zvláštní, ale klid, možná jí mají zakladenou dole v TL. Možná tam mají plno pylu a sladiny a tak dávají přínos do trubčiny. Důležité je, že neomezují matky v kladení ani pylem, ani sladinou. Takže prostor ne, mají přece pod sebou TL. Totiž. Ony vám začaly stavět na SR trubčinu dokud ještě neslezly dolů do TL. Pak TL ovládly a zakladly trubčinu dole. Protože chtějí trubců jen omezeně a tak do vysoké trubčiny se už s trubčím plodem nehrnou.

Medník jste dal v pravou chvíli, je nutné si to zapamatovat a pište si deník. Je velmi poučné si číst, co se ve stejný datum dělo před rokem i dřív. Já to na PC mám asi od roku 2015, předtím jsem roky psal do velkého sešitu - knihy.

Šeřík. Málo se ví, že některý hmyz - někteří čmeláci například, mají tak uzoučký “krk”, že nedokážou nasát hustší nektar. Patrně na to Bůh vymyslel takové rostliny, třeba trnka má jen 2% cukrů v nektaru a tak na ní je vidět čmeláky a jiné hmyzáky, včelu výjimečně.

A jen tak naokraj. Je tu +14, včely obírají špendlíky, ale slídí. Jak se nechá chvilku někde rámek, ihned ho najdou. To samé volal před dvěma hodinami Petr. Snůška prostě není.

Po neděli se prudce na 2 týdny ochladí. Snad to meteorologům nevyjde. A i tak to přežijeme, jen je nutné pohlídat stav zásob ve včelstvech.

1 - všechny šeříky včely úplně ignorují, mají velmi jalový nektar, jsou ale zajímavé pro jiný hmyz

2 - jako nagrešt a rybíz je pro včely atraktivní, angrešt bez nich neplodí, josta úplně nevím

3 - nemám tušení, myslím, že na ní včely nejdou vůbec

4 - všechny vrby jsou pro včely velmi atraktivní když kvetou, ale málo se ví, že hostí několik druhů producentů medovice a živí nám včely podněcovací snůškou celé léto i podzim - to se nikdy nevytáčí, má to ale velký význam - ovšem pro některé včelaře je podněcovací uživení a letní plodování nežádoucí, něco zjevně nepochopili

Vrba, třeba smuteční, je impozantní nádherný strom i esteticky. Krásný strom je i střemcha, i když je to většinou keř a je považovaný spíš za plevel. Domnívám se, že vše, co si vysadíte na zahradu, má svůj význam, když ne pro včely a jiný hmyz, tak pro vás a vaší rodinu určitě.

V sobotu tady bylo až 20 ve stínu. Snůška nulová, rozkvetl špendlík, včely na něm sice jsou, ale bez nadšení. Je sucho tak katastrofální, že stromy nemají nektar. Jak jinak si to vysvětlit?

Drasticky ubylo včel, kde už bylo rozšířeno by snad bylo dobré zase vrátit blinovky. Dělá to na mě dojem, že někde i zlikvidovaly mladý otevřený plod, ale prázdné průhledné “košilky” vidět před úly pod česny nebylo (včely je většinou odnáší dál od úlu). Nosily pyl několika druhů - odstínů žluté barvy, k tomu pyl smetanový a sporadicky nějaký nahnědlý. Vše při starém, červený nevidět. Začínají rozkvétat obyčejné vrby, kvetou “vrbky”, jak jsem si nazval podivné křížence jívy a vrby. Mimochodem, jíva nezakoření, vrbka ano. Ale dokonale v kýblu zakořeněné klacky - asi metr, průměr asi 1-2 cm - všech asi 10 vysazených do kyblíků do roka uhynulo.

Letos mám málo zakladených M, asi (u 31 vč), odhadem asi 6-7, víc ne. Ovšem drápáky dostavěly a zakladly všechny a to doslova bleskurychle. A to i přesto, že nemůžou zeslabovat M a použít na stavbu vosk z ní, přesto se letos drápáky osvědčily líp, jak jiné roky. Přičítám to jen a pouze dokonalému odrásání rotačním ocelovým kartáčem. Nakonec je to dobře vidět na mých fotkách, které vkládá JirkaP.

--------------------

Včera ještě v poledne, 10 stupňů a včely ani moc nelétaly. Zvýšily aktivitu až odpoledne a nijak vítězně. Byl tu prudký vichr a to málo, co rostliny roní nektaru ještě ten vítr vysouší. Bohužel nemám vlhkoměr, dosloužil. Včera se objevily první kvítky třešně ptačí, bohužel tu není javor mléč. Včera jsem nevčelařil. Kde jsou od září TL vybavené medem - vždy 5 rámků plně zavíčkovaných = asi 7-8 kg, tam je nad plodem vysokých rámků trocha zásob, není tam problém, všechna tato vč jsou silnější a úbytek včel se tolik neprojevil. Kde ovšem zůstaly staré TL ze sezony 25, tedy bez v září dodaných medových rámků, tam jsou vč slabší bez jediné výjimky a někde málo zásob. Ty jsem doplnil, u několika udělal nové TL s pěti medovými rámky. Všude mám dost zásob, nezbývá než čekat. Patrně opět nebudou třešně, nejspíš květy zmrznou, v noci tu má být až -2 několik dní po sobě.

-----------------------

Rotačním kartáčem lze znovicírovat 20 rámků za hodinu. Při tom se projeví uhnilá (načatá) ouška a tudíž vyměním HL. Udělám celkovou údržbu rámků, hlavně ale nejsou ohavné a mě záleží na tom, s čím pracuji. Ušetřím 20 přířezů, jeden stojí asi 10 Kč, sbitý by byl dražší a možná u polovičky se zachová i vydrátkování, stačí jen dopnout drátek. Asi 10% rámků je definitivně vyřazeno, hlavně u medníkových, nejdou už vyčistit. Domnívám se, že je to úspora peněz slušná, hlavně ale úspora času. A tím se já v mém věku už snažím šetřit.

Smrkové HL jspou lepší. Sice při sbíjení hřebíčky se musí kladívkem ztupit každý hřebíček, jinak se to rádo štípe, ale ouška neuhnijí tak snadno jejkko u lípy nebo osiky. HL z olše jsou někde mezi Li a Sm. Rámek s uhnilým ouškem je nanic, jen komplikace, které je NUTNÉ za každou cenu předejít.

Nejsem si zcela jist, že jde pouze o peroxyd vodíku, to by Američan jasně řekl, že by se nevytvořil peroxyd.

Dále se vy a pod vámi pan Goro dopouštíte axioamtického tvrzení, že je snůška v létě nepřirozená. Toto si dovolím rozvést.

Všechno, co dělám, je jinak, než tvrdí mejnstrým. Kdybych tuto základní povahovou vlastnost neměl, nevznikla by metoda Blaník, ale nevzniklo by ani speciální krmítko pro sportovní rybolov a podobné věci, kterých u mě za mojí profesní kariéru není úplně málo. (ke krmítku, sice ho používá celý civilizovaný svět, jenže přestaly být ryby - sežrali je ekoteroristy chránění kormoráni a vydry, možná přestanou být včely a bude to pak všechno nějak jedno…)

Kde oba berete jistotu, že je letní snůška nepřirozená? Například ještě za mého dětství, tedy před 60 lety byla zcela běžná a naopak očekávaná - pravidelná snůška z jedle bělokoré - černozelený opalizující med, na který česká tradice pořád vzpomíná, i když už ho 50 let nikdo neviděl. Tato snůška byla až od půlky července do konce srpna.

Tak zvaní vědci zanesou, ať z tuposti a nebo ze zlého úmyslu, axiom o VD, že zabíjí včely. Pak se ukáže, že to enní VD, ale jakési viry a nikdo kloudě dodnes neví jaké a hlavně proč. Jednou ten virus, jindy jiný, někdy víc virů dohromady, vytáhne se úplně jiná nosema třeba a něnkdy i něco jiného. Tak se tomu dá obecný VĚDECKÝ název CCD, což je česky něco jako ztráta pořádku ve včelstvu a v jejím důsledku jeho zhroucení - vágní a nicneříkající nesmysl - co dělá věda těch 50 let, co je údajnou hrozbou VD?!!!

Tvrdím, že to bude jen na lidech jako jsem já, věda je už dávno nástrojem kapitalistické mašinerie, která věci neřeší, ale naopak se je všemožně snaží udržet co nejdéle v kurzu. Přece tak zvaní vědci teď nemůžou přijít a říct, OK, sorry, tak jsme se holt spletli. To by pak někdo mohl chtít aby vraceli peníze že? A i kdyby je vracet nemuseli, z čeho by žili? Co kdyby někdo najednou přišel, jako se v civilizovaných zemích likvidují neziskovky, že zlikviduje výzkumné ústavy? tedy ty, které už 36 let nevyzkoumaly nic. Museli by se jít živit prací a to se nikomu nechce, když má v hlavě vymeteno a hlavně, i kdyby byl geniální Einstein, bez peněz od zavilých kapitalistů nepřežije. Toto je začarovaný kruh, ze kterého není cesta ven.

Jste mistr vytrhávání z kontextu. Nevěřím, že to neumíte pochopit. Já tedy skopíruju přesně, jak to Američan řekl, tedy jak to Martin přeložil. Hlavně asi neumíte pochopit, co tady třetí rok a na IF tvrdím roky. Mě jde právě o to, co Amík jasně říká, že se nevytvoří:

1,5-2 díly cukru : 1 dílu vody - nejlépe koncem léta, nebo na podzim pro rychlé přibírání na váze s minimální vlhkostí ve včelstvu. - s tímto poměrem ale nevytvoříte antiseptickou chemii ve včelstvu o které jsem mluvil dříve.

To je celé. A Milan Pitkin by řekl: “A vo tom to je”. Jestli nerozumíte slovu antiseptickou, dám sem speciálně vám kopii vyjádření AI, kde si všimněte virů a ty hubí včelstva:

Pojem antiseptický označuje schopnost látky nebo postupu ničit choroboplodné zárodky (bakterie, viry, plísně) nebo bránit jejich množení přímo na živých tkáních.

Prostě kdo chce mít včelstva bez CCD, bez virů a prostě bez úhynů, musí, JAKO JEDNU Z NĚKOLIKA MÁLO ZÁSAD dodržet i řídké krmení a to i na zakrmení na zimu. V noci si to poslechu sám celé a uvidím jak dobře to Martin přeložil. Já to totiž pochopil tak, že Američan říká, že se sice nakrmí s méně vody, ale je to ŠPATNĚ, protože se nevytvoří to, oč jde. Na co by jinak bylo to video a o čem by bylo pane Goro?

Začátečníci, bez ohledu na předpotopní bludy některýách starých včelařů, myslete. Někdy se stane, že včelstvo nechce krmení na zimu brát v hustotě 3:2. Ale z 99% stejné včelstvo ihned brát začne ve stejném krmítku roztok 1:1. Já netuším, co by kdo chtěl vědět víc, aby mu bylo na věky věkův jasno? Navíc si to může každý vyzkoušet.

Zopakuju v této souvislosti moudro kohosi:

Neklamná známka idiocie je, když někdo dělá stále stejnou věc a očekává pokaždé jiný výsledek. Tím nemířím na Gora, ale na ty, co mají úhyny a nic nezmění a jedou stále stejně. Ti dokonale naplňují to moudro. Ve skutečnosti hrají ruskou ruletu, jedou na čirou náhodu. A ruskou ruletu hrají jen idioti. O ruské ruletě u včel mnozí natáčejí videa na YT, i jinam na internet.

Pan kolega Martin překládal asi strojově, určitě bych u něj nehledal nějaké vědomé zkreslování nebo zatajování. Patrně proto asi vypadla stěžejní část, já mu v mailu píšu, bez znalosti angličtiny, to co vy. Ale rád bych upozornil, že jsem v zimě 24/25 neměl nakrmeno cukrem vůbec a přežila to VŠECHN včelstva, která měla KK pod VN už od září. Kde jsem to dát pod VN nedokázal, to uhynulo, ovšem ne na CCD, ale na typickou úplavici. DOMNÍVÁM SE, že se to stalo pro nedostupnost vody na stropním igelitu, která nebyla přímo nad chumáčem, ale o 15 cm výš a tam se pro ní včely nedostaly. Ale opakuji, to je jen moje domněnka.

Video jsem ještě neviděl celé, mám jen ten samý Martinův text mailem, který pak Martin dal, po mojí urgenci, sem.

K plodování v červenci. Už roky se nijak nesnažím o co nejdřívější ukončení plodování, vše je popsáno v metodě Blaník, děje se to tam samočinně. Po 10.10. ve vč nikdy plod nemám a to ani u mladých matek. Přikládám to faktu dodržení souboru zásad, kdy včas cukrem dobře krmené včelstvo v létě, kdy někteří už začínají klíckovat matky, zvýší zprvu polodování, ale vč samo plodování včas ukončí. Jak a proč se to děje nezkoumám, neuměl bych to a hlavně nemám prostředky. Z amerického videa také snad jasně vyplývá nesmyslnost odebírání a likvidace plodu.

Já ale ve videu za nejdůležitější považuji řídkost zimního krmení. Tomu se zatím vyhýbáte (vy i pan Goro) a přitom se zdá, že právě to je to úplně nejdůležitější. Když jsem tu tápavě teoretizoval a uvedl svojí logickou, avšak neověřenou DOMNĚNKU, že v přírodě se tak hustý nektar jako je roztok 3:2 nevyskytuje, Goro mě utřel. Já si to moc dobře pamatuju, teď ani nemuká. Já tvrdím, že většina úspěchu Blaník je v řídkém zimním krmení 1:1 a Američan dokonce ukazuje blahodárnost ještě řidšího krmení!!!!! Nějak se mi zdá, velmi často a nejenom tady u toho konkrétního videa, že lidi velmi často nedokáží identifikovat JÁDRO sdělení.

Ale. Původně jsem viděl úvod videa bez titulků a uviděl kýble na úlech (patrně oddělkách) a nechtěl jsem se tím zabývat. Totiž toto je nejhorší, co si já umím představit. I když je úl bílý, zkusil se někdo dotknout holou rukou úlu na slunci? Takže kdo neobjevil stín stromů a hlavně nemá na krmeném úle prázdný truhlík a dekl, což samo pohltí nejhorší výheň, myslel jsem si, že mě stěží může něco naučit.

Mám dojem (slovenské ale jen strojové titulky), že včelař mluví o oddělcích, říká něco o jednopatrových úlech a pak se zmiňuje o malém počtu dírek z krmítku - kýbli. Taky tady opět připomenu moje krmení po troškách (max objem 1,5 l) česnovými, původně napaječkami. To je ten důvod, aby to nebraly moc rychle. Klasickou prosakovačkou mi tak řídký roztok protéká a to i když mám úly v absolutní vodorovině. Prostě prosakovačky na řídký roztok - tam se dělá víčko s málo dírkami, mi nefungují a akutně hrozí rabovka způsobená i jen malým vyteklým množstvím krmení z úlu.

Také, prosím, nepřehlédněte fakt, že se v synťáku samočinně syntetizuje HMF daleko rychleji, než v cukru a vzpomeňte můj odpor k rozváření cukru a tvrdím, že se má rozpouštět zastudena. Myslím, že jste právě vy pane Malino se mnou souhlasil když jsem to někde tvrdil a tak jste to díky ovládání angličtiny asi znal a nebo k tomu došel logickou úvahou jako já.

Pořád ještě ale váhám o vhodnosti řepkáče na zimování, je přece jen tuhý. A v komorách je jasně vidět, jaké zásoby vyberou nejdřív, jsou to ty tekuté a to je jen včelami invertovaný cukr, tedy invertovaný enzymy a ne kyselinami. Co je ztuhlé, dělá včelám velkou potíž i když mohou ven pro vodu a současně díky plodování mají k dispozici i větší množství metabolické vody. Také proto tvrdím, že je lepší zimovat na cukru. Jistěže vč v zimě květové medy zvládnou. Jde o to jak namáhavě.

Za velmi důležité považuji Američanovo tvrzení, že včely raději konzumují cur - sacharozu než už jimi enzymaticky zpracovaný = invertovaný také jen cukr a ještě méně nadšeně berou med. Nad tímto je potřeba se hluboce zamyslet!

A je tu něco nového od Martina, dal do vlákna o cukru - náhražce pro krmení - výtah z amerického videa s doslova expolzivními informacemi. Nešly mi titulky, žádné, čs nejsou a našel jsem slovenské a doporučuji jeho video shlédnout, raději několikrát. Jenže Amerika používá jinačí terminologii a na to pozor. Třeba v Evropě se u stejného produktu - vysoce fruktozového sirupu používá zkratka HFS - high fructose syrup, v USA je tam ještě slovo kukuřice = corn a tedy oni totéž zapisují jako HFCS, ale jedná se o stejnou látku.

Dále, americký včelař má za to, že publikum ví o co jde a já tvrdím, že naši lidi nevědí. Tak HFCS, dále jen “evropsky” HFS 55 znamená, že má fruktozu ku glukoze 55:45 a že sirup označený 42 má poměr F ku G 42:58 a tudíž, že je tam víc G. Tudíž pojem “vysoce fruktozový” je prostě marketingová kapitalistická lež, něco, čeho je jen nepatrně víc (55:45), nelze nazývat vysoce. To je dobré, F je horší než G. Co se týče stravitelnosti.

Pak je velmi matoucí jejich pojem dextrose. Ale to je jiné slovo pro glukozu. Je to od latinského slova pravý, to je snad dexter.

Pokusím se tady dovysvětlit pojmy z toho videa. Postupně, ještě jsem to neviděl celé, jen četl Martinův příspěvek v mailu a proto jsem ho přemlouval, aby to dal veřejně všem. Udělal to a já mu za to moc děkuju.

Další porci zase příště, až to skouknu celé, zatím jsem asi v minutě 5 (+ co mi psal Martin). 

Za pozoruhodné považuji Američanovo tvrzení, že včely chtějí raději sacharozu = disacharid, složený přesně napůl z G a F 50:50. Vysvětluje to tak jasně a logicky, jen ani já si to tak neuměl uvědomit, že si ve snůšce nevšimnou medu, proto, že upřednostní vždy raději nektar a ten je z drtivě drtivé většiny u většiny rostlin obyčejná sacharoza. (vzpomeňte na moje tvrzení = domněnku, že uměle invertovaná krmiva jsou špatná, protože včela musí odstranit zbytky štěpících kyselin) A povšimněte si toho, proč chtějí raději sacharozu, to je naprosto klíčové a já o tom neměl ani tušení.

Mimochodem, spoustu věcí, co jsou v tomto videu, tvrdím dávno a americké tvrzení, že hustý krmný cukrový roztok může mít za následek úhyny, je doslova výbušné. Patrně také proto, že krmíme (Blaníkáři) jedině 1:1 cukr : voda se najednou potvrzuje moje tvrzení. Američan pak dokonce navrhuje ještě mnohem řidší a vysvětlujem, že je to pro vitalitu a odolnost včelstva mnohem lepší - víc to napodobuje přírodu (když jsem to tvrdil já na základě logiky a selského rozumu, našli se oponentni). A vzpomeňte, že Tom4 měl s Blaníkem úhyny, já a Petr nikoli. Pak se ukázalo, že Tom4 z nedostatku času nakrmil synťákem…

A tak dále a tak dál. Ve videu vlastně pro mě není nic zásadního nového. Ovšem nabízí souvislosti.

Další věc. Málokdo vůbec tuší, co je HMF. Když jsem před ním varoval, nikdo nijak nereagoval. A stačilo tak málo, do posledního nejmenšího detailu udělat co jsem radil a nemyslet si, že nějaká malá změna nemůže nic ovlivnit. MŮŽE!! 

Bude to dobré, přijdeme na to, věřte si víc, půjde to!

Nevydržel jsem a otevřel i toto včelstvo. Je to bomba! Je na 11 z 12 možných rámků, má dost zásob a plod na 8 rámcích, z toho jedna letošní zakladená M a jeden zakladený drápák, dostaly před SR (nemá to TL a tudíž to má vysoký SR) M. Jsem doslova nadšený!

Toto vč zkusím chovat bez TLumiče, tak, jako to dělají ve světě. Já na rozdíl od ciziny díky zužování obměnit vysoké dílo umím. Dostanu do něj ještě jednu M aniž bych dělal oddělek. To budou 3 M + světlý drápák. Protože se zimuje jen na 10 rámcích, je to třetinová obměna za rok. Já ale dělat odd budu a tak to bude mít velmi pěkné dílo.

Konečně jsem se dostal do včel, kvůli marodění to nešlo. Naposledy jsem v nich byl v úterý minulý týden, takže je to 10 dní. Už jsem nestihl projít třetí stan u baráku a zkontrolovat zásoby a proto dnes přednostně toto stan. Pak jsem ještě stihl část dalšího stanoviště.

Tak přátelé. Včelstva zoufale zeslábla a většina je bez zásob (někde také jen kilo, stěží dvě). Ovšem ta, která mají TL od září loňského roku, nezeslábla a naopak nakynula. Někam, asi  u třetiny jsem trapně, aby nikdo neviděl, zase pokorně vracel před ochlazením sebrané blinovky. Vyměnil jsem dokonale vyčitěné staré rámky a dal další zásobáky na vybrání, aby šly vyvařit beze ztrát zásob. POvytažené M, nezakladené, šly doprostřed hnízda jiných včelstev. I slabé mají postavenou jednu M nebo drápák. Ty jsem nafotil a snad to Jirka vloží. Někde jsou už dvě M, jedna zakladená, jedněm jsem přidával třetí M, ale zakladená je jen jedna.

Jak jsem v září vystrojil TLumiče:

Vždy jen 4 trubčáky, z toho jeden hotový uprostřed, před něj k česnu SR a za ním dva SR. Vš je prostřídáno medovými rámky s tuháčem z roku 2024. Dvěma jsem dal loňský květový odebraný med a není rozdíl. Tudíž med je med a je jedno jaký. Jistě - 2 vč z asi 12 nic neznamenají, ale něčeho se chytit musím. Prostě med dělá se včelami v předjaří a zjara doslova divy. Jen je nutné nakrmit cukrem, aby na něm zimovaly a tady předešlu, že Martin pro vás chystá doslova šokující věci co se týká krmení, jak, kdy, jak řídké a tak dále. Užasnete. Mě to nepřekvapilo, ale nechci předbíhat, ale chci, aby to, co poslal mě za oponou, dal veřejně i vám ostatním.

Ale zpět k tlumičům. První od česna je medový, za ním SR, pak medový, hotový trubčák, souš, SR, medový, SR a dva medové, do TL dávám jen 10 rámků s od oka malinko většími rozestupy. Tudíž tam přijde 5 medových rámků 39x15 a v každém je 1,5 - 1,6 kg medu. Když by nebyl med, i takové roky jsou, jdou do TL cukerné zásoby z KK - krmných komor. Ale to se mi už asi 10 let nestává, vědomně na každé dvě zimovaná vč si nechám bednu - 10 rámků řepkáče. Když je pak melecitoza, nevadí, zužitkuje se všechno a skvěle. Někteří myslitelé rámky s melecitozním tuháčem namáčejí, vytáčejí a lijí do hnoje. Musí se to opakovat prý 3x. No, neumím si představit horší práci a větší nesmysl, dobrovolně já med do hnoje lít nebudu. 

--------------------

Špendlíky pořád nic, mám holt i po celoživotní zkušenosti hodně mizerný odhad (přání otcem myšlenky). Pravda ale je, že tu teplota ve stínu přelezla 10 jen asi na hodinu, bylo spíš pod mrakem a protivný ledový vítr od S, sucho. Pěkně má být až v neděli, zítra tu má pršet.

Domníval jsem se včera, že dnes rozkvete špendlík. Nic se za 24 hodin “nepohnulo”, ani ten mléč ve Vlašimi nepokročil, vše jakoby zamrzlo v čase.

Ovšem dneska šly včely hromadně ven. Jedno vč nosilo neskutečně hezky rudý pyl, ale jen jediné vč. Tady si dovolím začátečníkům vysvětlit, že je běžné, že se pyl co včelstvo často liší a to podle toho, kam, na co se dané vč zalétá. Zjevně stejný zdroj jiná vč nenašla.

Ovšem pyl je zvětšiny pořád žlutý nejméně v pěti odstínech. Také jeden druh “signálně” zelenožlutý, jiný temně žlutý s nádechem do okru a pořád ještě systě žlutý z končících jív, které někde ve stínu v lese ještě dokvétají. Objevil se i pyl smetanový v obrovských rouskách a také nahnědle nenápadný, podobný, jako špendlík a tak někde asi už rozkvetl. V poli se řepkou se objevila malinká violka, ovšem jestli je smetanový pyl z ní netuším. Sasanky (nahnědlý pyl by také mohl být z nich) jsem ještě neviděl a ani plicníky.

Zítra plánuji konečně včelařit.