- Příspěvek #177538
- Nahlásit
19.01.2024, 10:17:23 xxx.xxx.40.76
Příspěvek od Tom50:
V následujícím si dovolím poupravit stále opisovaný blud o pravidle čtyřicetu dnů, kdy se stává z nakladeného vajíčka včela létavkou. To je sice pravda, ale jaksi se na něco zapomíná a to se pokusím nyní objasnit.
Pokud chci aby moje včelstva využila například snůšku ze řepky a předpokládám, že rozkvete 25.4., pak na létavku, která se má této snůšky zúčastnit, musí matka položit vajíčko 16.3. Ovšem 100, nebo 350 včel tuto snůšku nevytrhne a tudíž nelze jít zužovat až v toto datum. Totiž rozkladení matky bude pár dní trvat! My potřebujeme nějaký smysluplný počet létavek. V každé knize se dočteme, že maximální či optimální počet denně položených vajíček je asi 2.000. I tak bude pak trvat 10 dní, než matka položí vajíčka a zdaleka jich nebudou ty 2 tisíce, ale byli bychom rádi, aby to bylo 600-800 vajíček denně na už významný počet létavek pro snůšku z řepky = 6-8.000 létavek. Je jich víc, protože se líhnou včely z náběhu, tedy z postupného rozkladení matky, ovšem už začíná úbytek starých zimních včel. Protože řepka kvete asi 20 dní, pak dost létavek je v úle ve chvíli, kdy její kvetení končí. Vždy nastane ochlazení (Zmrzlíci) a na vydatné rojení je zaděláno. A zavinil si to včelař sám tím, že nezužoval vůbec a nebo zužoval špatně a nebo pozdě.
A to jsem si vybral řepku, která z významných jarních zdrojů je až za polovičkou. Významný je přitom už přínos ze špendlíků, třešní, jabloní.
Jinde opakovaně píšu, že je třeba aby si včelař vedl nějaký deník, kde si poznamenává průběh počasí ve smyslu teplot, síly a směru větru a hlavně co z významných rostlin kdy rozkvétá. Například v roce 2017 u mě 4.4. kvetl javor mléč, špendlíky, bělaly trnky a třešně rozkvetly o dva dny později. V posledních letech se mi daří od asi 20% vč vytočit právě ze špendlíků a třešní po nízké bedně (asi 14,5 kg) nesmírně lahodného medu.
Ovšem této snůšky, která tedy začala 6.4. se mohly z nových včel zúčastnit jen ty, na které vajíčko položila matka 25.2.!!!!!!!!!!!!!!!! Přitom rozkladení matky trvá, dle mého odhadu, asi týden, spíš deset dní a je hlavně podmíněno teplem, tedy tím, zda včelstvo dokáže "zatopit" a vytvořit podmínky pro plod. I kdyby rozkladení matky trvalo jen týden a i kdyby včelstvu po zúžení trvalo jen 3 dny než vyhřeje zúžením zmenšený prostor, pak bylo potřeba zúžit už 15.2.
Logicky jsem právě vysvětlil, neboli vyvrátil stále opisovaný blud o čtyřiceti dnech a je nutné vědět, že musím udělat radikální zásah = zúžit a současně přeskupit zásoby (aby nezůstaly vně "hnízda"), nejméně 50 dnů před předpokládanou snůškou. Pravidlo či poučka mých předků a jejich včelařských přátel byla, že i kdyby se mělo stát v půli února do půl lýtek ve sněhu, muselo se zúžit. A to v té době rozkvétala tady u nás řepkla až po 15.5. a někdy i později.
Je zřejmé, že hlavní tíha jarní snůšky leží na ještě starých dlouhověkých zimních včelách a každý si mohl všimnout, že v určité fázi časného jara najednou včelstva zeslábnou. A jde o to, co jsme svým včelám prováděli vloni. Třeba zda jsme je týrali kyselinami a nebo je vystavovali nějakým drastickým stresům. Dokonce existují šílenci, kteří v půce července úplně odeberou vč plod a zničí ho. Prý aby s ním zničili VD a hlavně prý už jsou dlouhověké včely vylíhlé. Jiní dají izolátory už na přelomu července a srpna, aby matky neplodovaly, protože prý včely vylíhlé v srpnu a září údajně nejsou dlouhověké a nemají žádný význam. To jsou dvě neuvěřitelně hloupé lži, které nikomu naradím realizovat. Tedy pokud chce mít zjara pěkné včely (nebo vůbec nějaké), které významným způsobem využijí jarní snůšku v celém jejím potenciálu a nebo v co největším.
Co se děje naprosto běžně u nezužovačů. Vč stagnuje a s rozvojem čeká až bude venku tepleji. I toto vč se nastartuje a rozploduje, start začne květem jívy, špendlíků a třešní. Jestli ve výš zmíněném případě rozkvetly třešně 6.4. a matky stimulovaly špendlíky a tak když rozkvetly třešně už "jela" na vysoký výkon. Včely z tohoto kladení budou létavkami za 40 dní. Tedy 16 května. A to u mě zrovna nekvete nic, neboli kvete akát, který tady nikdy nemeduje! V úle se líhne denně spousta včel, ze kterých se stávají za pár dní kojičky, které ale nemají koho krmit, protože jak ustala snůška, matky omezily plodování a právě v tuto kritickou chvíli začne nepoměr mezi počtem kojiček a larev a vč se nevyhnutelně dostane do rojové nálady.
A nakonec úplně polopatě o pouštění do medníku. Dokud byly úly s okénkem a za ním byl SR, tak se medník nepřidával až do chvíle, než bylo za okýnkem tak "černo" včel, že nebyl vidět žlutý vosk divočiny. Ne dřív!
Nynější "moderní" včelař přidá medníky raději dřív, prý jako preventivně, aby tím předešel rojení. Výsledek je doslova podtržení včelstva a přibrždění v lepším případě, hrozí ale také kolaps včelstva = opuštění části plodu. Tím spíš, když se přidá najednou 100% stávajícího prostoru. Někdo má třeba dvě bedny 39x24x11 a myslí, že když přidá jednu bednu, rozšíří o 50%. Není tomu tak! Spodní ze dvou nástavků bude prázdný a nebo polprázdný a tudíž rozšíří naráz o 100%. I když to vč přežije a včelař si ničeho nevšimne, kdyby měl vedle srovnání s úlem v režimu Dadantsystém, viděl by ohromný rozdíl. Ošem má jen jednu velikost nástavků a rámků (prý aby se mu vysoké s nízkými nepletly a nebylo jich ZBYTEČNĚ MOC) přidá celý nástavek a o měsíc později má včely na stomě.
A že čekat až je na plástech i od stěn nahusto včel je podpora rojové nálady? No ano, je to lavírování na ostří nože, stačí 3 dny zpoždění a je to nevratné, vč pracuje na 50-60% a vyrojí se. A právě v tom lavírování, kdy je v tuto dobu nutné držet vč vybuzená, ale včas jim přidat prostor a práci, spočívá celé umění včelaře.
Tolik teorie. V praxi je to tak, že včelař živí rodinu, musí do práce a musí se ve volném čase především starat o rodinu a věnovat se dětemm a manželce. Svoje hobby má čas dělat až potom, kdy splnil svoje hlavní životní poslání. A tak to, co píšu o odstavec výš, se mladému včelaři asi nebude dařit dodržet. Vím to, mám to za sebou a až nyní mám čas být u včel den co den, tak, jak je potřeba.
Je na každém umět najít tu rovnováhu zajistit rodinu a včely, přičemž rodina by měla být na prvním místě vždy. Včely jsou naštěstí dokonale blbovzdorné a vždy to u nich nějak dopadne. Když uletí, co se dá dělat. Když by pláchla manželka, bylo by to horší.
