Příspěvky uživatele

Další můj příspěvek potvrzující moje primární tvrzení, že úl se nesmí ničím, žádnou chemikálií dezinfikovat, protože se chemikálie nedá vypláchnout z nasáknutého dřeva. O plastových úlech mám povědomí, že se v nich včelám daří hůř a hlavně v nich nejde to zásadní, co mě napadlo až nyní. Další střípek do mozaiky ne úplně pochopeného efekltu úlu a metody Blaník, který může každý ihned využít v každém úle, i ležanu třeba, hned a zadarmo. Tedy pokud je úl dřevěný.

Zeširoka. 

Nejkvalitnější kořalky a vína jsou ze sudů, které byly zevnitř opálené. Na povrchu dřeva uvnitř sudu tak vznikne vrstvička aktivního uhlí, které pohltí všechny pachy a všechny nežádoucí chemikálie. Vše, co by kazilo skvělou chuť nápoje. To je známý fakt. Sudy se už znova nepoužijí a nebo se musí rozebrat, (sundat víko), vybrousit stará zuhelnatělá NASYCENÁ vrstva a nově opálit, aby vznikla nová aktivní vrstva.

Co popisuji v pilotním článku tohoto vlákna? Přesně to samé u úlu, ale nedocházelo mi, že jedním z prazákladních faktů úspěchu metody a úlu Blaník je následující:

Tvrdím, že jediná moje dezinfekce úlů spočívá v důkladném oškrábání (rotační + ruční ocelový kartáč) nástavků zevnitř a rovněž i den. Tím se odsdtraní všechny nánosy ať už propolisu, vosku, ale i zaslých plísní a hlavně u starších úlů se odstraní i mikrovrstva zuhelnatělého dřeva. Pak je úl nově vyžehnut. Sice není zevnitř krásný - zčerná, ale získá schopnost, kterou jsem si do dneška neuvědomoval. 

Vrstvička aktivního uhlí, stejně jako uhlí ve filtru bojové masky, pohltí drtivou většinu tak zvané tvrdé chemie, váže jí. Kromě toho, že třeba Amitraz je přímo konstruovaný na velmi rychlý rozpad během minut, nejvýš hodin, toto uhlí na vnitřku nástavků logicky pohltí vše, co zbyde po rozpadu složitých chemikálií. Tudíž i účinné látky Gabonu. Takže kromě metabolitů plísní, hniloby a hub vyžehnutý úl zlikviduje i případná rezidua tvrdé chemie. Samočinně, jen v rámci běžné údržby a základní hygieny.

Opakovaně tvrdím, že se mým včelám v polystyrenu a jiných plastech nedaří. Úplně nejhorší jsou ty, kde je PS, nebo jiný plast, přímo vnitřní stěna úlu. Je to jednoduché, po dnešním domyšlení jak to funguje. PS ani jiné plasty se nedají vyžehnout, ale hlavně nemají vrstvu aktivního uhlí. Patentovatelné by po tomto zjištění mohlo být a TÍMTO ZVEŘEJNĚNÍM DEFINITIVNĚ PADÁ, vybavovat PS úly zevnitř tenkou folií s aktivním uhlím, účinnějším, tím, co je ve filtrech a po nasycení folie měnit. Za rok či dva, to by stanovil výrobce ppodle použitého aktivního uhlí.

Kdo se obtěžoval dočíst až sem, má tu na podnose další můj vynález. Vyžehování vnitřku úlů jsem nevymyslel já, to jistě ne. Ovšem byl jsem to já a ne někdo jiný, kdo přišel na to, jak to funguje.

----------------------------

Když jsem před týdnem zveřejnil prostřednictvím JirkyP jak já “recykluji” rámky, kde jsou fotky rámků (jen holých louček) před a po odrásání drátěným rotačním kartáčem, přesně stejných přesně stejně na sobě, že každý může porovnat a vidět rozdíl, NIKDO nijak nereagoval. Ok, dobře, jak kdo chce.

Moje poslední informace od Toma4 ze včerejška, ještě před nápadem s aktivním uhlím, je, že je krajně nespokojený jak s plasťáky Lysoň, tak i úly Flugo a že je definitivně vyřadí. Samosebou se nechají na oddělky, vše se dá dobře využít, jen mít v tom včely celoročně není pro ty včely dobré. Jen masiv dřevo a když překližka, tak jen z nouze a jen na medníky. 

Dál je to, jako všechno, už boj každého sám za sebe. Pevně věřím, že aspoň některým moje nápady a pozorování pomohou v chovu silných, zdravých včelstev bez úhynů.

Výborný postřeh! Možná (skoro jistě) jim nestačí metabolická doda, ono pokud vím perpetum mobile neexistuje. A taky si vzpomeňte, že dlouho tvrdím a podpořil mě jak Tom4 tak i Goro, že včely k životu NUTNĚ potřebují zplodiny z hnití a plísní, dokonce jsem připomínal, že i Flemingův Penicilin je plíseň, vzpomínáte? A tak by jim třeba i stačila voda metabolická, ale ta je destilovaná a mě jako dítě učili v základce, že destilka je “jedovatá” kvůli absenci minerálů, když by se používala dlouhodobě. Jenže včely když si můžou vybrat, vodu ze studně neberou a když nějakou berou, tak nějakou hnusnou, shnilou z louží a hnojnišť a kompostů = spadané listí, mech na shnilých pařezech, na mechu atd.

Takže Martine, vaše pozorování je skvělé a dedukce správné. Nedostatek zásob je možný, nyní už těsto vadit nebude, už budou moci ven. Jen nedávejte žádné bílkovinné a já bych se v tuto dobu nebál dokonce ani škrobového synťáku.

U nás se objevily první kvítky špendlíku. Někdo to nazývá myrobalán, ale to není přesné, myrobalán je konkrétní druh podnože, avšak špendlík je velice variabilní peckovina, typové podnoži jen podobná. Ze špendlíku i podnoží je skvělá snůška nektaru, která když nepředčí, tak se vyrovná třešním. Ve Vlašimi dnes rozkvétají některé stromy javoru mléče, javor jasanolistý rozkvete patrněš zítra. Kde mám včely ale tyto javory nemám. Včera u Toma4 v Posázaví už kvete trnka, tady ani ve Vlašimi ne. Ta je ale téměř bezvýznamná, její nektar má 2% cukru a tak na něj včely nejdou a nebo naprosto výjimečně. Trnka snad může dát trochu pylu, ale protože jsou atraktivnější zdroje ve stejné době, trnku včely povětšině úplně ignorují. Jíva končí, ale na některých stromech ještě včely pracovaly. Vážení kolegové, začíná to! 

Dnes tu bylo do 10 ve stínu, ale ledový SV vítr. Většina včel nenesla pyl, patrně nosí hlavně vodu. Obávám se, že je to aktivita drahá ve smylu velkých ztrát létavek. Pravda, pod úly a kolem nich vidět zkřehlé včely nebylo. Kdo málo nakrmil, bude mít teď včelstva na hladu.

Na většinu si odpovídáte sám.

Jestli je hic a já nemám možnost stín - vody víc a naopak. Dávat vodu na druhý konec taky jde a skvěle, někdy to do pěkného předního krycáku ani není možné, jsou tam zásoby a pyl a ten by se mohl zkazit. A jak vám to tam zplesnivělo, myslím, že se svět nezbořil. Vyčistí to a když ne, odříznete to později vy.

Štěp. OK, nevidíte vajíčka v panenském, uvidíte je v tmavším, není nutné to dělat z panenského. A není to ani nutné jak ukazuje na fotce Goro, nepotřebujete matečníků 40, že ne. To a v tom, jak to budete dělat, by jich ani moc neuživilo a když, byly by mizerné.

Na úskalí a co to je odd se starou matkou jsem upozornil a velmi podrobně vysvětlil, pan Goro skvěle doplnil. Tak to prostě zatím nedělejte. Někde si nastudujte heslo přeleták, s tím se vám to plete a o tom máte povědomost. Já třeba přeleták nedělám, neumím s ním pracovat, protože ještě byla maninka a nikdy se vícepráce s přeletákem nevyplatila za tu trošku medu. Pamatujte, že Blaník jede na minimum stresů a stres hrozí velmi. Ale přeleták v rukou machra může být bomba! Já to neumím.

Pan Goro radí slovy MUDr. Marxe, jenže zapomněl, žy my nemáme NN systém a tak je to pro nás bezcenné. A nic bych nikam do druhého vč nedával. Co už Marx neříká, je, že doslova vyrobíte nerovnováhu v tom druhém včelstvu a když ho tím nevyženete na strom, způsobil jste stres.

Skutečně se nečeká. Ale toto vysvětlím podrobněji.

Nemyslete si nikdo, že je snadné zužitkovat rojový a nebo matečník ze štěpu. Vždy to vypreparujete z plodu, bude to mokré a jak přilepit na špunt? To je takovej voser a taková pračka nervů, a to vidím dobře a ruce se mi netřesou, že nic takového já už do smrti dělat nebudu!!!!!! V polovině případů jsem při nejvyšší opatrnosti patrně poškodil matečník mačkáním a nebo nalepováním.

Je hloupost chov z vajíčka, není v tom až takový rozdíl, aby byl lepší výsledek. Goro bohužel nezvýraznil a ještě to měl dát velkými písmeny, že daleko víc a podle mě JEDINĚ záleží na tom víc, JAK JE LARVA KRMENÁ, JAK KVALITNÍM “MLÍČKEM”! Příště znovu vypíchnu co píšu já o “chovu” z nouzáků. Chci 1 odd? OK, udělám 3 a velmi silné, k jednomu plodovému sklepnu 2 rámky s otevřeným plodem, někde “ukradnu” krycí narvaný pylem a medem a dám ho tam i se včelami, jinde ukradnu trubčák s polovičkou mladého plodu, kde jsou kojičky a akumulátor tepla v podobě zvíčkovaného plodu a i se včelymi to dám za plod také. Nyní mám pěkný sběrný oddělke a musí mát fakt nadbytek včel. Udělám to v řepkové nebo prostě jarní jisté snůšce (ne v dubnu) a víc se nestarám. Tvrdím vám, že i kdyby se jedna ztratila při opozování a jedna nebyla košer, druhá pojede jak mašina, Jso na stejné koze, horší zbrakujeteještě přžed zimou, připojíte k lepší a máte lepší základ pro snůšku v příštím roce, než kmenové vč. Roztoče v tom asi nenajdete. 

ProstěA vy uvidíte ve stejný den stejně udělané odd na stejném místě, který jede a kde není něco úplně dobře. Tak snadné to je! Vy neděláte matky na kšeft, ani oddělky, snažte se být línej jako já a dělat co nejméně zbytečností. Plánujete 7 vč? Ok, tak to zvedněte na 10 + zimovat 3-4 náhradní matky a odbourejte všechny zbytečnosti. Ještě vám vybyde čas pro manželku a rodinu.

Z Kývalky bych nebral nic, hrozí, že to bude Singer, nemám zprávy, že by od Dolu bylo něco dobrého a není to jen nějaká osobní zášť nebo zaujetí. Vynikající Kraňku vlastní linie má jeden pán u Milevska, dva roky jsem s ním nemluvil, chystám se mu dneska volat, dám vědět. Jak Tom4 i Petr jsou z nich nadšení, já o ní přišel.

No a jak to načasovat. Příklad:

1 - Narazím na rojovou náladu, načapal jsem vajíčka v miskách. Je to dobré vč (nebo není, to později). Udělám z toho vč 2-3 odd, ovšem včely do oddělků přiklepnu z jiných vč, abych to původní s rojovými choutkami nezdecimoval a neskolabovalo stresem z oslabení.

2 - Nehci je tak moc oslabit, udělám odd jen jeden. Nezruší matečníky a ve zbytku pojede rojovka dál a pracují na matečníkách. A tady si vzpomeňte na chlebkvásek, jen tak mimochodem.

Uděláte k jednomu odd s matečníkem "v kaši" - to je termín neodborný tady od nás, je ale jasný a srozumitelný každému, který jste udělal s rojového vč, další oddělky z “obyčejných” vč tak, jak se má. Ony ihned narazí nouzáky a udělají je na DVOUDENNÍCH larvách. Ale vy víte, že máte matečníky v kaši v rojovém vč a to nikdy neletí dokud nezavíčkuje první matečník. Pohlídáte načasování “obyčejných” odd tak, aby rojové v rojovém vč byly aspoň o den, lépe dva starší, aby byly čtyř-petidenní (od vylíhnutí larvičky) a nebo tak, aby byly matečníky den před víčkováním - opravdu pětidenní. Tehdy jim nevadí otřesy a manipulace i chvilkové vyndání z úlu. Opatrně zaměníte rámek s rojovým matečníkem, necháte raději jen jeden, za rámek z oddělku s nouzáky a pozor na matku.

Co nastane? Původní vč, co je v rojové náladě, není oslabené, má přebytek kojiček (mají také originální chlebkvásek), protože nepřijde o plod, ten přece dostane, včetně včel s rámkem s naraženými nouzáky. Mimochodem mladušky z oddělku na rámku s nouzáky mají také chlebkvásek, jen jiný, je to tak?

Co nastane v důsledku hned několika věcí? 

V první řadě oddělek má najednou matečník ze vč, odkud já chci. Navíc oddělek je nesmírně podnícený hned několikrát, cizími včelami (brigádou), cizím plodem, cizími zásobami a to samé naopak v původním vč s rojovými choutkami. Tam nouzáky pomačkejte, stačí rýpnout rozpěrákem. Ovšem podnět cizí trojkombinace je tam též - včely, plod, zásoby. To někdy může znamenat, kor když byl odebrán jeden oddělek + poředaná nejméně 1 M, že vč “přehodnotí” situaci a rojové choutky samo ukončí. Jako bonus došlo k výměně chlebkvásku i v rojovém.

Pokud někdo popsané nepochopil, ptejte se. A bebojte se nebudu se posmívat nikomu, kdo nebude nepokorně liberálně  = moderně (mladě) namachrovaný.

Snad jsem Jirko na nic nezapomněl.

Tak jinak. Hrabě Zdeněk Šternberk:

“Je mnoho věcí kolem nás, které fungují znamenitě a jsou legální, které ale slušní lidé přesto nikdy nedělají.”

Ostatní varuji, prostě oddělek bez včel znamená, i kdyby se nic nestalo, vyšlo to a fungovalo to, že je “zaděláno”, řečeno lidově, na problém. Ale i kdyby to vyšlo na tisíc % vždy, JÁ BYCH TO NIKDY NEUDĚLAL.

---------------------------

Oddělek udělaný SPRÁVNĚ bude fungovat VŽDY stejně, předvídatelně a riziko problému je nepatrné.  

Dal jsem sice palec, ale jen za první část, rozhodně ne za poslední větu. 

1 - Když se včely odvezou nejméně kilometr, létavky se nevrátí a nebo se jich “ztratí” málo a proto stačí přidat osádku jediného rámku. Protože se část letuschopných prostě ztratí i když se dají ty kopřivy. Naopak je pravděpodobnější velký návrat na stejném stanovišti, tedy návrat do původního úlu více včel a proto se přidá osazení ze dvou rámků. 

Bariéra v česně pomáhá, ale není 100%, protože to je improvizace, každý to udělá jinak, z něčeho jiného (a drtivě drtivá většina se s tím neobtěžuje, nečetli to a sami na to neumí přijít). Skutečný včelař a ne blázen nebo nelidský trapič neradí nic, co není jistota a kde je nejméně rizika. Já radím jen to, co funguje vždycky stejně opakovaně a ne jen někdy a možná.

Ono jde také o to, a to je to umění včelaření, a to by jediný článek byl na mnoho stran a ani takto nejstručnější ho b..bí nečtou celý a tudíž je nutné vědět, že oklepávat - přidávat včely z rámku se zavíčkovaným plodem je pošetilost (Bože já umím být i mírný). Protože na něm nejsou mladé včely, proč by tam byly? A staré včely = letuschopné, už byly na prvním ORIENTAČNÍM proletu a už vědí přesně kde je jejich úl. Až z oddělku vyrazí za snůškou, nevidí odkud vyletěly a vrací se tam, kde vědí, že bydlí. Právě aby jen bezhlavě nevyrazily a něco je přinutilo zastavit, otočit se a podívat se, “kterej magor jim dal co před česno” a teprve tak si všimnou, že jsou jinde a tím už nezaletí na původní místo, ale do odd na místě novém. Ovšem jejich setrvání na novém místě není 100%. (představte si to u sebe, že vás někdo v noci přestěhuje a vy o tom nemáte tušení, ráno vyrazíte do práce a pak netrefíte domů)

Ale lepší je aby včely byly mladé, které ještě nebyly venku na prvním orientačním proletu. Ty jsou na plástu se zavíčkovaným plodem kde je vidět, že se právě líhnou včely a pak na rámku s mladým otevřeným plodem. Na něm jsou hlavně kojičky, ještě bezletné včely krmící larvy plodu.

Jestli někdo udělá odd bez včel, udělá to z plodu, kde vidí, že se líhnou včely, je blb (s plnou hubou šetrného přístupu ke včelám). Pak tam má rychle sice nalíhnuté včely, jenže ty ještě nepřijímají potravu a ani neumí aktivně vyrábět teplo a tak nejsou schopné zahřívat ještě nevylíhlé sestry a ani samy sebe. Neumí se prvních několik dní samy najíst, proto tam musí být o pár dní starší včely kojičky, které umí nejen krmné mlíčko pro larvy, ale i jinou speciální potravu pro mladušky v nejvhodnějším poměru živin, enzymů a hormonů. Normálně mladuška až 3 dny nejí a v teple  domova a láskyplné péči starších sester se jí dovyvíjejí všechny orgány a tvoří se správné funkce. V krizi ale mladuška zestárne rychle, ale za cenu, že je nedovivinutá a to se MŮŽE projevit až o generaci i více generací dalších včel. On takový pan Malina má logiku někoho kdo říká: “roky jezdim nalitej a eště se nic nestalo”. Až se pak stane, ani nemukne a nepřizná, kde udělal soudruh ze spolku ŠpV chybu.

Snad jste to jako nevčelař pochopil a včelařům, kteří se obtěžovali to dočíst až sem, by mělo být jasné, těm bystřejším, že se prostě vyplatí být humánní estét a ne bezcitné prase a udělá pro svoje včely víc, než když bude ve spolku aktivistů a přitom se včelami zachází jako bezitná stvůra. A to platí, i kdyby to náhodou s oddělkem bez včel vyšlo.

2 - Na část máte odpovědi výš, třeba ty kyseliny. Ale do včel by se nemělo chodit když prší nebo je silný vítr, ani když by bylo teplo. Teplo na včelařinu je když je asi +12 a víc, ale to zjara nejde vždy dodržet. Jestli by ale bylo méně než asi +7, spadlé včely z rámků na zem nebo rozrušením vylezlé mimo úl se už nevrátí a zkřehnou. Horší je ale podchlazení plodu a celého včelstva, což jednak poškodí ten plod a jednak způsobí těžký tepelný a v jeho důsledku i “psychický” šok = stres. To, že vč přežilo ještě neznamená, že je v pohodě.

Navečer pracujeme u včel vždy, když to jde ještě z pragmatismu. Otevřením a “přehrabováním” včelstva kromě šoku = stresu ihned zastavíme sběr. Pořád přilétávají létavky, co byly v terénu, ale další nevyletují, snaží se bránit úl a nebo, jak jsou vyšlechtěné na mírnost, neútočí, ale nepracují. Konsolidace trvá asi 12 hodin. Jestli rozvrtáme vč navečer, do rána je tam už vše v pořádku a ráno se tam už pracuje na 100%. Kdo pracuje se včelami dopoledne, ten den se připravil o snůšku. Je to jasně vidět na úle na váze.

A platí přímá úměra, čím kratší je zásah a čím méně stropu se odkryje a vyvětrá teplo a správná vlhkost, tím rychleji se vč konsoliduje. Současně se nesmí dělat prudké pohyby a bouchat s deklem, prudce páčit rámky, prostě je třeba se se včelami mazlit. Ony se odvděčí, ale jen těm hodným, kteří jim nikdy neubližují. 

------------------------------

Mrzí mě, že SPRÁVNÉ otázky pokládá nevčelař a vám AAA děkuji.

-----------------------------

K té jemnosti, klidu a nebouchání s věcmi, ani do zavřeného úlu nebo do jiného na stejném podstavci. Mysleme. Jediné zvíře schopné rozlámat dutý strom je medvěd. Smrdutá, tmavá hlučná obluda chodící po dvou. Zranitelná jen na čumáku, v očích, uších a v tlamě. Na tyto partie útočí včely z tohoto důvodu. Neklamnou známkou, že se něco děje, je světlo a chladný vzduch, který se najdenou dostal do včelího obydlí. Medvěd při tom trhá plásty, tříská do dutého kmene, drtí poloshnilé dřevo a to vše dělá silné vibrace a kravál.

Včelař opatrně sejme dekl, do úlu se dostalo světlo. Okamžitě se od česna nahoru začnou přemisťovat vojáci včetně záloh, které čekají vždy za česnem někde u dna. Ale co se to děeje? Včely jsou totálně zmatené, žádné rány, žádné otřesy, žádný pach trhaného vosku a medu, žádný pach drcených larev plodu, nic, na co jsou za miliony let adaptované, když se do úlu dostane odněkud jinud světlo, než z česna.

Víte jak to vypadá když já otevřu úl? Na HL včely nejsou, nemohou být, igelit leží na rámcích. V uličkách je nějaký, na pohled chaotický pohyb. Ale během minuty se začnou v uličkách páskovat, ano, přesně jako náboje v zásobníku těsně vedle sebe, včely, vidíme jen jejich hlavičky. A všechny včely komíhají orgánem čichu - tykadly. Ale neútočí, jsou v klidu, protože jsou dokonale zmatené. Světlo vidí, ale žádné rány, žádné otřesy, žádné prudké pohyby a mávání pazourama, nic nesmrdí a medvědovi VŽDYCKY pekelně smrdí z huby. Kukla je bílá a oděv světlý, i rukavice světlé a to vzezření “medvěda” je mate ještě víc. Není cítit ani pach vosku, medu a už vůbec drcených larev, nic, jen to světlo. Ty včely ucpaly uličky svými těly, aby neunkal teplý a speciálně vlhký vzduch a čekají. Když se 1-2 minuty nic neděje, pomalu, sem tam jedna začne odcházet, pak víc a nakonec tam začne “normální” provoz jako těsně po otevření. 

Lidi věřte mi, vím, že to není možné, ale člověka nemůže nenapadnout, že se nahrnuly do uliček se podívat a když se nic nedělje, žádný smrad (za smrad považují i kolínskou, aviváž, lak na vlasy, parfém, ale hlavně alkoholový dech) a když se nic neděje, jakoby si řekly, aha, to seš jen ty, tak jo, taky my zase půjdem. Jasně, je to hloupost, ale každý se můžete přesvědčit, že to tak funguje, že to tak vypadá a působí. Kdo tohle zažije, pochopí, co včelaři na těch “mouchách” mají.

Před měsícem jsem shlédl na YT video, nechci pána diskrerditoivat a tak nesdělím koho a protože je sympatický a už jsem nějaká videa viděl vloni i předloni, napsal mu do komentáře. A našel jsem si na něj telefon a zavolal mu. Zželelo se mi ho, má přes 200 vč a vloni jich prý zachránil asi 30. Ukazoval jak promořená má vč. Opakuji před měsícem.

Nadšeně se těšil na zjištění jak nemít roztoče. Před měsícem. Dokonce mi v komentářích sděluje, že jak to nastuduje tady na CHZ, ihned jde do toho. A ticho. Má telefon, mohl to tu načíst, nevolá, nepíše, ticho. Proboha proč?

Neozval se a před 4 dny dal video, kde ukazuje podložky s desítkami a stovkami roztočů teď z konce března 2026 a vychvaluje tam Formidol. Vysvětluje NUTNOST 3 cyklů po 4 dnech aby se obsáhlo všech 12 dní, kdy je zavíčkovaný plod. Ukazuje málo VD po jedné desce, víc po 2 deskách a ukazuje jak má pravdu, spad po 3 deskách celkem  za 12 dnů. Ukazuje tolik roztočů na jedné podložce, kolik jsem já v životě neviděl ani na podzim. Vysvětluje, hezký, mladý, charismaticky sympatický člověk, jak je Formidol super a jak funguje. Až mi to připadalo, že čtu Včelařství, kde po mnhokolikáté vysvětluje nějaký důstojný pán z Dolu, jak je Formidol skvělý. 

Nechápal jsem. Pak jsem si v noci vzpoměnl, jak jsme tady u nás měli na přednášce inženýra, učitele ze včelařského učiliště a ten propagoval takyé KM už nyní na jaře. A donedávna se zapovídala jakákoliv léčba najaře kromě nátěru plodu a ihned ten stejný den fumigace. Což sice v určitých pořípadech NAŘIZUJE veterina, ale kyselinoví organičtí aktivisti NAŘÍZENÍ jistě nerespektují, oni přece tvrdou chemii odmítají.

A pak mi došel ten nezájem. Oni ti autoři videí vůbec nechtějí mít zdravá včelstva a protože by zrovna nemuseli mít ve včestvech včely s deformací křídel, potřebují tam ukazovat něco, co neleze a dobře se natáčí a to je roztoč na podložce.

A nyní moje vysvětlení nezájmu, oslovil jsem takových několik, žádný zájem a pak mi to došlo.

Dnešní mladí, znuzení všedností obyčejných životů a dostupností všeho a HNED!!, prahnoucí po ustavičné adrenalinové akci a po zážitcích, si někteří pořídí včely a protože studium je nuda, musí se vynaložit úsilí a trvá to dlouho, tak nečtou Kršku, ale sledují po tisících videa.

A teď jádro příběhu, co mi došlo dnes v noci. 

Představte si blba, scénáristuu a režiséra v jednom, co natočí film, v mizerné reklamě (téměř žádné) naslibuje skvělý výsledek, oni se mrknou na první díl a zjistí:

V ději ne a ne najít padoucha. Nikdo tam neumře, natož aby bylo ukázáno nějaké drastické umírání, žádné maso, žádný kat s motorovou pilou, ani nožem a dokonce ani s jedem. Prostě nikdo. Není tam ani žádná brutální kráska v mini, s vbrutálním výrazem a potetovanou držkou s odulýmy pysky, co umí se samopalem a raketometem a není tam ani žádná (žádný, žádné), co by se muselo zachraňovat. Dokonce ten idiot režisér a scénárista v jednom, udělal pilotní díl, že se tam vlastně žádná akce neděje, vše se dělá pomalu, ladně (jak správné včelařovy pohyby nazval hezky Martin), žádné bouchání, žádné nečekané zápletky. Vše je předem připraveno k ruce, aby nic nepřekvapilo a vlastně režisér celý děj postavil na nejhorší myslitelné nudě, aby se pokud možno to nic dělo co nejmíňkrát za rok. Vše je tam předem jasné, naplánované, předvídatelné a pokud se hrdinové filmu striktně drží scénáře a příkazů autora, nic se tam dít nebude nikdy a mrtví nebudou. Jenže nebudou ani žádní zachraňovaní, a nebou ani po zásluze potrestaní padouši. Jen práce včelaře, ale i té je za rok nepatrně a ten dědek ani nechce celý rok mít na nejvyšší pozici úlu, a pořád sundavat a snímat, dvacetikilovou bednu zthlého medu, prostě NUDA A NIC!

Snad by se v blbém filmu i něco stalo, ale snad jen kdyby mu na včely spadlo dopravní letadlo, nebo přišla nenadálá doba ledová nebo horková, mimozešťani, prostě něco, co se může udít v jednom z milionů případů a autor ví předem, že ani letadlo, ani meteorit ani Rusáci nepřijdou. Dokonce i kdyby se zhroutil průmysl a nevyrobil kyseliny, stejně ohrožení neumřou, protože nic nepotřebují a nepotřebují ani tvrdé chemické léky, nepotřebují niic. 

Prostě příběh, kde není zlo a jeho boj s dobrem a tudíž ani hrdinové ani padouši, jen blbá PRÁCE, jen nudné předvídatelné DOBRO, tvl, koho to zajímá?!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

TAK PROČ SE ZDRŽOVAT KOUKÁNÍM NA FILM O NIČEM?

A tak ytuboví filmaři, poslední co by potřebovali, by byly zdravé včely, u kterých se celý rok neděje NIC. PO čem by pak natáčeli nekonečné hovadiny a škemrali o lajky a odběry? A kapitalistický algorytmus jim dokonce platí ne za kvalitu obsahu, ale za počet kliknutí, lajků a odběrů.

Mě toto zjištění a vlastní prozření dost otrávilo. Tím spíš, když já v tom vidím tak okatou reklamu na kyselinové a jiné produkty, ze které “tvůrci” žijí, že každému chytřejšímu - ti zjevně vymřeli, že okatější už nemůže být.

Měl jsem za to, že jsem to už vysvětloval, ale nenašel jsem to na CHZ a tak jsem to psal asi jinde. Vysvětlím to znovu tady a teď.

Co je oddělek?

Český název oddělek už v názvu jasně říká, že je to něco, logicky menšího, ODDĚLENÉHO od většího celku. Ale nemusí to být pravidlem, možná nepatrné  % by mohlo být u včelího oddělku naopak. Pak by to ale zrtrácelo absolutně smysl. Kromě přeletáku. Ten však není tady a teď předmětem.

Proč se oddělek dělá? Nejprve popíši nejčastější varianty.

1 - zabránění vyrojení

2 - možnost dostat do velmi silných nebo nezužovaných vč M

3 - tvorba nových včelstev - množení

4 - chov matek

5 - snazší přechod na jinou míru

A nyní konkrétně.

Tvorba oddělku má několik důvodů. Hlavním je jakési puštění žilou včelstvu, které přebujelo i přes důkladnou a pečlivou snahu včelaře poskytnout dostatečný prostor pro rozvoj včelstva ve správné době a ve správné části úlu. Když je patrné, že včelstvo naráží matečníky a chystá se k vyrojení, velmi často, téměř vždy, se oddělením části včelstva rojení zabrání. Pokud je odd udělán správně.

Když už nastane rojová nálada, tak odd se starou matkou ničemu nepomůže, jen simuluje vyrojení, pro mateřák je najednou včelstvo jako vyrojené, je pryč stará matka a část letuschopných včel, všechny zatím bezletné mladušky zůstaly v úle s matečníky a odd se starou matkou nic neřeší. Pak nastanou dvě možnosti. Jestli byly misky zakladeny naráz, matky se vylíhnou současně, první pozabíjí ostatní ještě v matečnících, poroj není a včelař často ani nepozná, že je včelstvo vyrojené. Často najde kladoucí matku bez označení. Tedy když se matka při páření neztratí. To je ten lepší případ. A toto jsou absolutně nejkvalitnější matky, stejné jako z TV. 

Proto odd se starou matkou nemá valný smysl, jedině když by třeba inseminka hrozila vyrojením, je to záchranná akce jak o ní nepřijít. Jiná věc je přeleták, ale to je kapitola sama pro sebe.

Jestli jsou matečníky nestejně staré, matky se líhnou postupně. Od vyrojení nebo odebrání odd se starou matkou uplyne nějaký čas a první panuška vyletí s porojem. Druhá za den také a tak dlouho, až v úle zbyde pár včel s tou poslední. Naději a ne malou, má jen první poroj, vše ostatní je k ničemu.

Jak konkrétně udělat oddělek když matka v úle zůstává a cílem je zabránit přebujení včesltva? Krok za krokem:

Do plemenáče (vyškrábaný, vyžehnutý plamenem PB hořáku) nejméně na 4 rámky vysoké míry dáme nejblíž česnu pěknou souši s věncem zásob (když je taková k dispozici) a do ní asi 1-2 deci studené čisté vody, logicky do prázdných buněk. Souš se položí vodorovně, polije vodou a pak silným úderem ve vodorovné rovině se setřese voda a ta viditelně zapadne do buněk. Je na odhadu každého kolik vody uteče a kolik zapadne, vodu dáváme jen z jedné strany a stačí, aby zbylo asi deci opravdu v plástu. Co vykape z plástu na dno plemenáče ignorujeme, jen do toho nesklepávejme včely (plemenáč po dobu tvorby mírně nakloníme aby voda držela pod plástem s vodou a nezaplavila celé dno, tolik by jí ale vytéct rozhodně nemělo).

Ve vč najdeme matku a poklopkou zajistíme na plástu. Já raději celý rámek s matkou prozatím odložím do rojáku nebo prázdného plemenáče, postačil by archaický kozlík a také postačuje (mě skoro vždy) primitivně opřít rámek se včelami a matkou o podsatvec vedlejšího úlu, musí být na očích, aby se nezapomnělo ho vrátit (a nekopnout do něj). Pak je absolutní jistota, že matka zůstane v původním úle, kam jí vrátíme z rojáku a nebo jiného prázdného plemenáče a neb z pod poklopky. Dočasné odložení rámku s matkou mimo úl je lepší z několika důvodů. Stejně pro práci potřebujeme v plodišti prostor a to umožní jedině odložení rámku jinam. Dále postupujeme tak, že hledáme rámek s nejstarším plodem - s nejtmavšími víčky - a nejlépe, aby bylo vidět líhnoucí se mladušky. Mohl by být i s mladším a dokonce otevřeným plodem, ten tam musí být také, ale o tom později. Jenže i když chceme odd z jiného důvodu než je rojení, je lepší ze včelstva “odložit” nejmladší mladušky a nejstarší plod, jejich přebytek patrně rojení způsobuje. Proto je lepší brát líhnoucí nebo co nejstarší plod, aby se pomyslně zabily dvě mouchy jednou ranou.

Je dobré aby na stejném plodovém rámku s líhnoucími mladuškami a nejstarším plodem byla i vajíčka v dělničině (!). To proto, že si odd musí vychovat matku z nouzáku a tudíž musí mít z čeho, jen tehdy se brání lupičkám, když během minut pozná, že má z čeho si vychovat matku. Pokud na stejném rámku vajíčka, případně jednodenní červíci nejsou, musí se do odd dát další plást s vajíčky a mladým plodem. Nastává několik možností. Silnému odd nouzouvou matku necháme a když se oplodní a odd je včasný, sledujeme jak se má nový základ vč k světu. Častokrát i nouzová matka s dobře včelami vybaveného oddělku je lepší, než z mizerného umělého chovu! Tady jsou rozhodně lepší odd ze dvou plodových plástů + včel ze 2 rámků s otevřeným plodem.

Další možností je načasovat odd tak, že už máme otevřené matečníky z chovu před zavíčkováním a ihned oddělku po utvoření přidáme tento matečník. Vůbec nenerazí nouzáky. 

Možností je celá řada, o nich předpokládám pojednají kolegové v tomto vlákně stejně, jako o jiných metodách a důvodech tvorby oddělků. Ale základ je vždy stejný i u druhého nejčastějšího důvodu a tím je množení včelstev.

Třetím rámkem tvořeného oddělku je M. Ale toto nestačí, ne všechny včely na plodplástu jsou mladušky a odletí a plod by utrpěl chladem a otevřený plod by zachlazení i jen pár hodin znamenalo nevratné poškození včel v oddělku a jeho asi stoprocentní neživotaschopnost!!!

Proto se musí k souši s vodou a zásobami, jedním rámkem převážně líhnoucího plodu sklepnout včely z dalšího plodového plástu. A nyní jde o to, zda a kam bude nový odd odvezen a nebo ponechán na stejném stanovišti. Když se odveze aspoň kilometr, stačí přiklepnout včely z jednoho plodového rámku s otevřeným plodem, u odd ponechaném na místě je potřeba přiklepnutí včel ze dvou rámků. Jen co se trhnutím setřese, včely při tvorbě oddělku neometáme, i sebejemnější smetáček by mohl některé včely poškodit a je to stres.

Pak se do odd přidá M, SR být nemusí, oddělek nebude chtít chovat trubce a na SR by stavěl stejně z 90% dělničinu a ta by byla nevyztužená. Zde je ideální možnost vložit rámek pro VS, který ale musí mít jednu vodorovnou výztuhu asi 3/5 světlé výšky odzhora (špšjli 6 mm, lépe hranolek 10x10 nakoso). Staví dvě party současně a plást je pak zpevněný jako by byl vydrátkovaný, včely dílo propojí, proto musí nahoru mířit břit nebo oblina malého poloměru. Takový rámek jsem vymyslel, popsal a s úspěchem používám. Po vyvaření jen uschne a může ihned do včel. Neznám efektivnější možnost rozběrného dělničího díla, jen včelstvo by na tom stavělo trubčinu a tak jediné využití je oddělek, roj a smetenec. I tak tvrdím, že to není málo, ale o jednoduchý rámek nikdo neprojevil sebemenší zájem jako o celý systém Blaník, i tam jde o pouze jednotlivá prozření.

Utvořený odd má jako česno jedno očko u strany vlevo z pohledu za úlem s dírou očka, uzávěr je po dobu práce uzavřený kvůli slídilkám. Pak se hned dá na místo, kde už zůstane. Je dobré o česno, které nesmíme zapomenout otevřít, opřít “klacky” kopřiv s listy, nebo jiného plevele, třeba konopice sličné, tužebníku, maliník a podobně. A to tak, aby včela, která zítra vyrazí z česna, narazila na překážku a to jí přinutí se otočit a zafixovat si změnu na česně, která tam nebyla. Při tom si všimne a zafixuje novou polohu úlu a takto se velká část letuschopných včel létavek nevrátí do původního vč, ale zůstane v odd. Kopřivy jsou ideální, po zvadnutí se skácí a nejpozději další den je česno volné. Stačí 1-3 stvoly přímo proti česnu. Začal jsem to dělat tak, když vím, že to tam nebude týden, že kopřivy nad kořeny zlomím a přiskřípnu pod cihlu na deklu tak, aby špičky s bohatými listy byly asi 3-5 cm od česna. Když se tam týden nedostanu, opřené kopřivy za den dva zvadnou, skácí se a česno uvolní úplně. Když se neskácí, i to oddělek spolehlivě vydrží bez sebemenší úhony. V divočině by se přeci při bouřce mohla zlomit větev a spadnout a zůstat trčet před česnem a taky to přežijí. Platí to též o slídilkách, je lepší aby měly v prvních hodinách a následující den přístup k česnu odd co nejkomplikovanější. Ovšem nejlepší a doporučené je tvořit oddělek těsně před večerem a nebo pozdě odpoledne. 

Každý oddělek by měl být umístěn na normálně vysokém podsatavci, venku na rostlém terénu (drnu) pod stromy, nejlépe listnatými, nebo i v umělém stínu (nedoporučuji, jedině z nouze), ale ve stínu. Jediné, jak může včelstvo snižovat teplotu uvnitř úlu je odpar vody a proto jí musíme odd poskytnout, protože první 3 dny z odd na stejném stanovišti nic a nebo téměř nic nelétá, nemá létavky a na kopřivovou bariéru se nelze na 100% spoléhat, vždy je lepší počítat s horší možností, že létavky odletí všechny a kopřivefekt je jen případným bonusem. Česno je dobré zprvu asi polovičně či ze ⅔ otevřené.

Opakuji nutnost vody při tvorbě oddělku. Plod musí mít vodu, tedy kojičky. Voda musí být na vytvoření optimální vlhkosti pro plod, i na malé výkyvy je plod enormně citlivý (pan Goro ví přesně jak to je). Nezničí ho to hned ale ZNIČÍ to plnou odolnost budoucích včel z i jen pár hodin strádajícího plodu. Neuhyne tedy hned, ale včely budou méně životaschopné a nebo vychovají další generaci se sníženou odolností.  Oddělek nesmí zažít stres a když tak malý a pouze pár minut, rozhodně ne celé dny ve výparech kyselin vysoké koncentrace. To by měl dát lidem rozum, ale to je už jiný příběh. Znám lidi, že udělají dobrý oddělek, pak ho přizabijí kyselinou a pak se velmi diví, když léčili tak pokrokově, že nezodpovědný oddělek uhynul, dal se vykrást a byly s ním samé potíže. Stejné a ještě horší je dělat odd ze zjara léčených včelstev kyselinou s poškozenými včelami a nebo plodem, vychovaným kyselinou přizabitými včelami. Nepodceňujte to a nevěřte aktivizmu. Aspoň u těch oddělků. Jen tak získáte plně životaschopná nová včelstva! Je to šance začít jinak, zkusit to alternativně ke kyselinmanii.

-----------------------------

Popsal jsem nejběžnější typ oddělku, dělaného ve snůšce - to je stěžejní a na konci vysvětlím základní nezrušitelné zásady. Kdo do detailu dodrží co tvrdím, nebude mít problém. 

Plemenáč by měl mít možnost odd krmit, přikrmovat, ne ulévat a proto je lepší jej dělat ve snůšce, kdy se nakrmí MEDEM sám. Zde je možné těsto a v nouzi nejvyšší bych použil i synťák bez bílkovin nebo protejnů, obojí je stejné.

A malé tajemství. Kdo dodrží výše uvedené zásady, odd léčit nijak nemusí, odd je sám od sebe přirozeně odolný nemocem, i těm virovým a VD v metodě Blaník, a už uznává i věda v jiných systémech, potíže nezpůsobuje a nebo jen marginální. Tedy bezvýznamně zanedbatelné.

Na úplný závěr varování před neuvěřitelně brutálním týráním včel, jakým je tvorba oddělku jen z plodu bez včel. Tohle slušný člověk neudělá nikdy. Pro mě je děsivé, že toto je schopný udělat někdo, kdo sám sebe nazývá včelařem. Morální stránka věci je jedna strana, na druhé je, že právě hlavně tito lidé mají největší úhyny včelstev.

Dovolím si využít úžasné páně Malinovi nahrávky z jiného jeho příspěvku, aby bylo vidět, jak je fanatický aktivizmus zhoubně tupý. K tomu dám doslovnou kopii jeho výroku, která je 100% vypovídající i bez celkového kontextu. Patrně užasnete přátelé:

Pane Krška kdyby měla včela zasažená sublimací KŠ ZNIČENÝ mikrobiom, tak v řádu hodin uhyne.

Uvedené je sice pravda, jde pouze o míru zničení nebo poškození. A zde je fanatikovo vytržení z kontextu stěžejní. Uvedu doslovnou citaci mého výroku:

Já tvrdím, že kyselinami a tvrdím to dřív, než přišla AI, se zničí mikrobiom včelstva (a nejenom ten). To je jádro sdělení! A že si tupí kyseliínáři sami ničí včelstva tupě fanatickým aktivizmem. AI je jen pomůcka, vím to dávno i bez ní jak jsem bezpočtukrát tvrdil.

A dovolím si to vysvětlit. Šlo o úhyny kdy já tvrdím, že si je včelaři způsobují sami kyselinami a je nutné vědět, jak jsem vypočítal na jednu včelu až milionkrát větší dávky kyselin vs akaricidům a navíc akaricidy nezanechávají v medu ani vosku, jak ukázaly nejmodernější vědecké studie, nic a co naměří hypepřístroje jsem ukázal, že je to jako se bát dvou vrahů v deseti milonech skvělých lidí. Takového “%” se může bát je debil! A bojí se toho aktivisté, což je celý kontext mojí práce. Ale zpět ke konkrétnímu výroku. 

Člověk rozumu mdlejšího věří, že vykouření jedné cigarety je smrtelné a vkládá mi takovou hloupost do úst. Ovšem není pochyb o tom, že i vykouření jediné cigarety udělá za 24 hodin v těle asi 90% škod a zbytek cigaret vykouřených stejný den už dodělá jen těch 10% škod a tudíž kdo myslí, že když bude kouřit málo, bude kouřit zdravěji je hlupák, který se neobeznámil s podstatou zhoubnosti kouření. Tohle já ale předpokládám, u dopělého člověka že ví a shrnu to větou, že kdo zničí mikrobiom… Je to nadnesené, úplně stejně, jako když se aktivisté bojí dvou molekul v deseti milionech molekul. 

A jiný příkald. Co je vidění? Stačí světlo a stín, je to vidění? Stačí zničit barvocit, pořád je to vidění, a je šedý nebo zelený zákal zničení zraku? Je! Ale kdo najednou z plného vidění rozpozná jen světlo a stín sice neztratil zrak, ale přesto má trvale ZNIČENÝ ZRAK.

Tak přesně tak byl myšlen můj nevědecky nepřesný výrok o zničeném mikrobiomu. Jen tupec bere některé výroky v diskuzi či debatě doslova.

Příklad:

Když někdo vyřkne, že nejlepší vodka je ruská, ale že je stejně zhoubná jako finská a každá jiná kořalka, tak debil typu blbuše řekne, že je to vychvalování rusáků a že je autor výroku ruský šváb a proruský nepřítel. Kometa a jiní mravokárci mi prominou vulgarismy, ke kterým se uchyluji jen jako vystupňování bezmoci z důsledku srážky s blbcem a poslední je doslovná citace velikána kultury J. Wericha. Jen vytrženě z Werichova kontextu, ale to se u aktivistů smí a já bych v diskuzi se zarytým aktivistickým fanatikem nesměl, chápu, dám si příště větší pozor.

Ale je tu něco hlavního. Jak to, že kyselinářům vč hynou jak na běžícím páse a u NĚKTERÝch tvrdochemiků ne a ne se dočkat úhynu? Jakpak je to možné? 

KDE MOHOU DĚLAT SOUDRUZI AKTIVISTIČTÍ KYSELINÁŘI ASI CHYBU?

Předem vím, co pana Malinu napadne, že i mě uhynula po melecitoze včelstva. Ano, tybická blbuše jako s vodkou. A tak opravdu se pan Werich nemýlil ve svém výroku o srážce s určitým typem lidí. A ani on to neuměl říct slušně, to nejde, to by to pak bylo moc korektně uhlazené a jako všechno dnes u mladých absolutně bezpohlavní, tedy bez koulí.

Pane Malino a případně nějaký další aktivisto, uzavřeme to tímto, prosím, mám nezvratnou pravdu: Zatímco výhradní biokyselináři mají úhyny vždy, někteří tvrdochemici úhyny dlouhodobě nemívají.

Ne, není potřeba stačí těch 1.600 m, pravda přes zlatokopec. A nechte lesníka, aby vám řekl. První jsem byl u obce kvůli K a místostarota kategoricky odmítl místo, které jsem vybral, že tam padají stromy. Je to stoletá výsypka hlušiny a tudíž tam jsou všechny stromy uvnitř shnilé, tedy smrky. Poslal mě o 200 metrů dál do borovic a ač o dvě generace mladší chlap, jsem vědčný za nedovolení udělat blbost. Tam bych sice jel do lesa ze silnice rovnou za úly, tady musím asi 60 metrů souběžně se silnicí po okraji louky, majitelka ani nevěděla, že to její a poslala mě za jezevci, co to mají v nájmu a těm to žíly nerve.

A odd jdou znamenité i v místě, proč jinam mocí mermo? Tak tam sklepnety včely ze dvou plodových navíc a máte tam jen včely, co to jinde neznají, naopak, aspoň staré brécy otáhly do řitě ne? Třeba i s patogeny, co myslíte (ale to jen můj nevědecký konstrukt).

Něco si musíte uvědomit. Jako je kapela nebo fotbal manšaft silný podle nejslabšího hráče, všichni autoři píšou pro úplné jelito, co včelu nikdy nevidělo, ale vy máte dědky jako my s Gorem. Stačí když tu nastudujete co je jen tady na chz a víte všechno, víc, než z nejlepších knih. 50 let nic dobrého česky nevyšlo.

Už jsem psal několikrát o zkušenosti nějakého Němce z OVP z padesátek. Měl známé na lesní správě a ta mu dovolila umístit asi 200 vč na lesních skládkách. Totiž. K tomuto je také nutné znát německou preciznost. Oni mají lesy rozdělené na pravidelné obdélníky s promyšlenou sítí rovnoběžných zpevněných svážnic propojených příčně, kde jsou v pravidelných rozestupech skládky (vidět je to dodnes kolem Křemešníku a i jinde, kde to budovali Němci). Podle lesního plánu se vědělo, kde lesy nebudou nic dělat. Včelař rozmístil vč po 4-8 ve vzdálenosti 30-50 m. A pointa byla nevysvětlitelné rozdíly ve výnosu až taky trojnásobné!! Včelstva byla ve stejných úlech, přibližně stejné síly a porost byl také stejný. Jediné vysvětlení jsou nějaké ty zóny, i když tenkrát se o tom nepsalo a nenazývalo se to tak. Abych to upřesnil, co stanoviště to přibližně stejný výnos a tak to bylo stoprocentně místem. A 50 m od stan s velkým výnosem byl výnos mizerný. Dokonce tam myslím byl nákres aby bylo jasné, že v tom není žádný geometrický smysl. Mohlo jít tedy jen o vlivy podzemní. Les byl stejného stáří a v rovině takže nai vítr nebo průvan nemohly mít vliv.

Mě se vlastně stalo podobné. Jsem osmý rok na novém místě. Mám zázemí celý přízemmní byt (bydlím ve stejném bytě přes ulici) v činžáku s vlastním vchodem tak, že nikoho nijak nemůžu rušit. Na to navazuje cosi dvůr, jedná se o bývalou hornickou kolonii. Je tam pěkné místo pro včely. ALE!

Ty včely jsou asi 70 m daleko od vchodu, mohly by být blíž, ale já nikdy rozhodně nebudu nikoho obtěžovat nijak, ani včelami. Zatímco další dvě stan jsou tak, že autem zajedu za úly a zastavím před vchodem. Jenže tady mi bylo blbé to na 60 nebo 70 m nakládat do auta. Jasně, Goro mi vysvětlit, co je motůčko a asi to tak dopadne. Navíc na můj pozemek navazuje obecní, původně louka - džungle bez přístupu. Přístup je jen ode mě, kde si můžu dělat se svolením obce co chci a dát vč kolik chci. Vč by byla pod vzrostlými osikami a vrbami, ideální místo pro včely v celodenním stínu. Stačí vybudovat můstek přes potok.

Zjistil jsem, že zatímco na druhých dvou stan už včely nelítají, tady ano. Ráno vyrazí dřív, končí později a pod úly nikdy nevidím zkřehlé včely. Ze dvou stan od sebe vzdálených asi 2,4 km je horší to o 800 m dál od základny než to, co je asi 1.600 m, nazývám ho K. Stan R pod obrovskou haldou písků z těžby zlata je lepší než K, ale není lepší než základna. Letos po letošních zkušenostech s pěkným jarem hodlám úplně opustit stan K, i když ho upravit bylo poměrně pracné a musel jsem najmout bagr a tak i trochu peněz to stálo. Co naplat, když se tam včelám nedaří? Přitom je to místo od pohledu kouzelné. 22 metrů od silnice, ale z té není vidět, dokonce jednou Stefanos jel kolem a včel si nevšiml.

Zatímco stan R je takové to, kam člověk přijde (autem, na procházky nemám a neměl jsem celý život čas), vystoupí a je jasné, že to je to místo! U základny to má taky nějaké kouzlo, K je v tomto smyslu “jalové”. Blbé je, že mě Petr hecoval od začátku do včel u baráku, bohužel jsem neposlechl.

Píšu vám to, znova v krátké době speciálně vám. Nevím jak to tam máte. Píšete o 100 m k potoku. Pokusil bych se pronajmout si místo, navazující na váš pozemek. Jo, obci platím za stan K symbolických 100 Kč ročně a Lesům (státním) se v ČR neplatí nic a včelaři jako jediní Lesům neplatí za vjezd do lesa vůbec také. To je podpora stát Lesů včelařství.

Tak v první ředě k vlašskému ořešáku. Je to strom se silně repelentním účinkem a ne náhodou ho sázeli předkové doprostřed dvora, kde poskytoval stín pro odpočinek a současně jediné místo v usedlosti, kde neotravovaly mouchy a komáři, ovádi.

Vliv pevného dna a velikosti česna. Tady mám naprosto opačnou zkušenost, vysoké dno a hlavně zasíťované je špatně vždy a jak se ukazuje velké česno je ještě horší. Jen připomenu takovou velkou maličkost. Každý ví, že když už začíná rabovka, tak jedinou možností je zmenšit česno na jednu včelu. Oddělek se neudusí a daleko spíš se ubrání. Důležité je to neudušení, tím je jasně řečeno, jak malinké česno oddělku nebo slabšímu vč stačí a naopak je logicky blahodárnější, než česno velké. Dá se říct, že velké česno oddělky ničí, malinké skoro nikdy, nyopak pomáhá. Tvrdím, že velké česno - poznatek z posledních asi 2-4 let, je stejně zhoubné jako očka.

Před asi 40 lety se hodně blbnulo s geopatogenními zónami a já to považuji za prokázanou věc a několikrát jsem se o tom přesvědčil. Uvedu příklad chalupy a zahrady, kde jsem se narodil. Prudký terasovitý svah, na největší spodní terase chalupa, dvůr a uprostřed, částečně zapuštěný do svahu chlív. Na jeho půdu se šlo ze zehrady po rovině a takových teras bylo 6. Blbý sklon pozemku proti severu a ještě k tomu mrazová kotlina. Chalupa byla na pravé straně pozemku.

Odjakživa byly včely jen na levé straně zahrady myšelno z pohledu proti kopci. Až já dal po roce 84 vč i na pravou stranu a mámě lezly oči z důlků nad až o 100% vyššími výnosy a mnohem dynamičtějším jarním rozvojem a celkovou vitalitou vč napravo. Ono to bylo jistě také prošlechtěnější včelou a změnou metodiky, ale na levé straně bylo nějaké nevlídno, pomyslné studeno - ustavičný mírný průvan, na člověka tam padala jakási tíseň. Na otázku proč měli včely jen na levé půlce, tak aby je neotravovaly přímo nad chalupou. Tehdejší kříženka včely tmavé měla dny, kdy se chovala jako roj ďáblů.

A ty zóny jsou vidět ještě jednak. Každý si mohl všimout třeba jabloní u silnic. Sázené ve stejný rok a stejně staré. Některé jsou zakrsle zabačelé, křivé, prosychají a nerostou. Já si to vysvětluji vlivem geopatogenních zón. Mimochodem, v osmdesátkách se běžně líčilo na roje. Na levé půlce zahrady se nenastěhoval roj nikdy, na jednom podstavci pro dva úly na pravé půlce zahrady pravidelně oba úly roje obsadily velmi rychle. Často to netrvalo víc než dva, tři dny. Mimochodem, každý ví, že se roje většinou usadí na stejném stromě, prokazatelně cítí něco, co nevnímáme my.

Coma. Už bych na stejném místě neexperimentoval.

Děkuji moc Jirkovi. Fotky jsou poněkud napřeskáčku, pokusím se vysvětlit ke každé o co jde.

První je fotka mladé žemlové souše, kde se zkazil pyl. Toto je normálně na vyvaření, včely si s tímhle nemají šanci poradit. Druhá fotka ukazuje stejný plást z druhé strany.

Na deváté fotce je stejný plást po odrásání, na desáté pak po dodrápání vidličkou, aby vypadly i spodky špuntíků. Na poslední fotce je druhá strana stejného plástu, kde pyl nebyl zkažený tolik a proto ho stroj nedokázaly “vydrolit”. S tímto si včely už poradí.  Jak vypadá stejně odrásaný jiný rámek je tu někde od Jirky včera. Myslel jsem, že je to za 4 dny zakladené, ale bylo to jen zdání. Nicméně toto dávám na konec plodu před SR a jak je to ve fázi z fotky včera, jde to doprostřed hnízda, nejlépe ale jiného včelstva. Pak to dodělají a zkladou ihned.

Třetí fotka ukazuje samo domo strojek postavený za komančů (když se nic nedalo koupit a nebo za astronomické ceny) z motůrku z vířivé pračky s 1.420 ot. Pracuji venku u dříví, protože z toho lítá děsně bordelu.

Na třetí fotce jsou rámky po vyvaření před pár dny, nejsou bohužel úplně suché, je lepší, aby byly "jak trn". I tak je snad z dalších fotek stejných rámků patrné, jak prokouknou. Toto mechanické odrásání dřeva je jediná dezinfekce, nikdy rámky nekoupu v žádné chemikálii!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A nyní časy. Odrásání souše se zkaženým pylem trvá asi 3-4 minuty. To je dost. Jenže, já nesbiji a nezadrátkuji rámek pod asi 4 minuty. M ve mzdě mě jedna vyjde na asi 10 Kč a to ušetřím též. Včely sice na tomto nemůžou zslabovat mezistěnu a z toho vosku z M stavět většinu buněk. Jenže velká část buněk je nepoškozených a vč je mohou ihned používat pro zásoby a pyl, zatímco jiná parta - stavitelky, staví odrásanou část.

U čištění vyvařených rámků je to také asi 3 minuty na odrásání dřeva. Ovšem při tom se projeví stupeň zahnití oušek a lze tak vyřadit rámky, kde není úplná jistota, že ouška neuhnijí před koncem životnosti rámku. Hlavně ale rámky vypadají líp a jde také, a to hlavně u hobby včelařiny, o můj pocit, mám rád hezké a ušlechtilé věci, čisté. Tedy odrásání rámku trvá stejně jako jeho sbití a zadrátkování, ovšem cena přířezu - asi 90% a víc rámků je znovu použitelných, se ušetří.

Přířezy si sice dělám sám, protože jsou lepší než z velkovýroby, ale spíš je kupuji, protože je tak levně, jako je koupím, neumím vyrobit. Jasně, jako důchodec bych to nemusel počítat, ale prostě počítám. Tloušku dle ČSAN vyrábě+ných rámků 12 mm snižuji na 9 a už jsme vyzkoušel, že bohatě stačí i jen 7 mm. Je to ve stádiu pokusů a zatím se osvědčilo enormně.

Zkuste to vy, uvidímne zda něco umíte a nebo jen vyrývat.

Kdybyste četla dál, dozvěděla byste se, že jste zavilá feministka a ráda děláte chytrou, jak už to tak feministky mají. Protože vy svojí domněnku vydáváte za učenost, přitom je to blábol bez hlavy i paty. To jen tak naokraj  milostivá, já se tu jedn snažím udržet vysokou odbornou úroveň.

Vaše závorka zní sice velmi učeně, ale také velmi zmateně a odporuje si sama sobě. Sama tam předesíláte axiomatický předpoklad, ale jako u všech postulátů dál už vycházíte ze svého, patrně velmi nesprávného axiomatického PŘEDPOKLADU a berete ho, jako je to u oxiomů, jako fakt a nenamáháte se svá tvrzení nijak dokázat. To se u axiomů nemusí.

Právě ten fakt, že trubec nese v genu o dost jinou sadu než matka, tím právě dochází k tomu, že ač by byla matka oplozená vlastním bratrem (bratry, musí jich být 8 a lépe až 12 - sperma jednoho trubce rozhodně na oplození matky nestačí), nedojde de fakto k přímému příbuzenskému křížení.

Navíc výrok o samcích je tak feministický, až se mi zatajil dech. Ano, pro některé madam jsou bilogičtí samci jen “pomocným personálem”. Pak tedy tazatele hluboce obdivuji, když to pochopil, já to tedy rozhodně nepochopil a pro mě samec není pouze pomocným personálem. O takových jako vy natočili Poláci už pradávno úžasný film Sexmise. Doporučuji vám vřele shlédnutí. Ovšem je otázka, zda by mělo smysl vás poučit, že příroda naštěstí funguje mimo lidské pitvorné představy o svém fungování, potažmo smyslu obecně. Ale děkuji vám za velmi poučný vhled do duší některých žen.

Velice spokojeně čtu tyhle věty, konečně zažíváte co vám roky tvrdíme. Vidíte, že i na výdrholci to jde když jsou včely, jak by řekla moje maminka Lída “koně”. 

U toho jejího rčení, či bonmotu (určitě by to ona tak nenazvala) je nutné si něco uvědomit. Byla ročník 1920 a za jejího dětství, když vsí projelo auto s dvoukoňovým motorem v oblacích prachu z nevyasfaltovaných silnic, byl to kuriozní zážitek. Ale šlo prý vždy o hlučně pomalou páchnoucí prdlavku, navíc její otec byl kolář a auta a bryčky s pneukoly mu vzaly práci a tak v rodině ty peklostroje nenáviděli. Čtyři a čtvrt hektaru a jedna kravka rodiče + 6 dětí neuživily. A tak pro mojí mámu byl symbol síly volský potah, ale to nebylo nic krásného ani elegantního a to vlastnil kdejaký větší chalupník a nebo malý sedlák, ti chudší zapřahali tu krávu, která toho moc nenadojila, když musela dřít na poli. Ovšem pár silných, urostle krásných, bujných koní měli jen ve velkostatku a kočí, panský pacholek, byla pro všechna děvčata snová partie. Proto bylo ještě před sto roky, ano, je to teprve JENOM STO LET, sybolem ušlechtilé krásy a dynamické síly koňské spřežení víc, než automobil. Mladým to takto vysvětluji proto, aby si uvědomili, kam poskočil svět za pouhých 5 generací … A no, já pamatuju, že neexistovaly igelitové sáčky, byl v nich jen svetřík nebo tričko z Tuzexu. I co byl Tuzex bych musel vysvětlit. Ženské použité igeliťáky praly, sušily na šňůře, protože to byla báječná a vzácná věc, starej díky sáčku z igelitu nepromastil obsah tašky, kterou nosil do fabriky od svačiny, což byl hleba namazaný sádlem. Tak se šetřilo, lidi nefňukali, že nebyly byty, prostě svépomocí stavěli a přestavovsali staré chalupy. Sádlo bylo doma a chléb stál proti dnešku pakatel, ovšem deset deka salámu + dvě housky, to stálo majlant a to se psal už rok asi tak 1960-65. V mém dětství mě štvali starci, kteří vykládali, jak dřív bylo všechno lepší, víc, chutnější a jak si ničeho nevážíme. A už asi nasírám mladé zase já, je to jako štafeta. Ale možná je dobré to vědět, třeba proč lidi jako já nebo Goro mluvíme o pokoře…

Vás Martine velké pokoře naučily včely, i když zrovna vy jste jí oplýval od začátku víc, než většina mladých. Už se nevztekáte a už víte, co na těch “blbejch včelách” někteří máme. Ano, ten pocit neumím popsat, ale o to je snad silnější. Kdo nezažil, nepochopí.

Tak například:

Tříkilový kulatý bochník “obyčejného” chleba stál 5,30 Kčs, což by dnes bylo asi tak 75 Kč. Dnes šiška 1,6 kg stojí 45 Kč. 10 deka gothaje stálo 3,30 Kčs, tedy kilo 33 Kčs a to by dnes stálo asi 400 Kč. Dělník bez řemesla vydělal ve Vlašimi v roce 1965 asi 4,50, kvalifikovaný asi 6,40 Kčs na hodinu HRUBÉHO a tak by vyučený řemeslník hodinu dělal na obyčejnou svačinu. Pro zajímavost, kilo cukru stálo 7,30 Kčs a ceny se asi 30 let nezměnily. To by v dnešních cenách (prpoti roku 1965) bylo asi 13-14 x víc, tedy asi 100 - 110 Kč. Ano, to není překlep!! Tohle by měl vědět každý, kdo čte třeba Bernnerovy knihy o včelaření!!! Aby pochopili, i třeba Malinové.

Kilo medu v maloobchodě (kdyby ho tam soudruzi mimo velkoměsta nabízeli a ani v Praze nebyl pořád a i tehdy byl jen ze Sovětského svazu a náš snědli západní nadlidi), tak kilo medu by stálo v krámě (v celém Československu byla jedna neměnná cena daná státem) 25,- Kčs, což by bylo dnes 350 Kč. Výkup dával včelařům 22,50 Kčs za kilo a za 35 kg najdenou. Konev na 25 litrů je přesně 35 kilo medu. 

Ovšem tím to nekončí. Pak se do vedení Svazu dostal jakýsi soudruh Kodoň. A ten vylobboval, řečeno dnešním slovníkem, že stát dával dotaci ve výkupní ceně medu 2,50 Kčs na kilo a tak včelaři dostávali to samé, co by med stál v krámě, kdyby tam ale byl. Ovšem zlý komunista Kodoň byl takový padouch, jak to dokázal jsme nikdy nezjistili, že vymohl druhou dotaci za opylení plodin i celé přírody (skutečná ekologie!!) a to celých neuvěřitelných 10 Kčs na kile a tak jsme ve výkupu dostávali neuvěřitelných 35 Kčs za kilo medu v balení 35 kg!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To ale bylo až později, asi od roku 1978 a tehdy by 35 Kčs za kilo medu ve výkupu bylo asi jako dnes 1:12 = asi 420 Kč za jedno kilo!

A jak to tehdy Svaz pánům velesoudruhům zdůvodnil na UV KSČ? Jednoduše, že celospolečenský opylovací efekt včel je nenahraditelný ničím, žádným jiným hmyzem a vše ostatní z opylovačů nemá žádný význam (to je pravda, ale dnešní zpitomělí aktivisti teď vyletí jak čertíci z krabičky) a tak si podporu státu drobnovčelaři víc než zaslouží a musí jí dostat. Kor když velesoudruzi už zjistili, že socialistické velkovčelařské podniky neuspěly. Včelmistři totiž kradli a poroučeli jim Stranou dosazení blbci, kteří včelám nerozuměli a tak se dali snadno ošálit. Prostě trafiky pro stranické soukmenovce byly i za komunistů, ani v tom se nezměnilo vůbec nic.

Ovšem tohle nebylo ještě všechno. Na každé registrované včelstvo dostával včelař ještě jinou dotaci 50 Kčs ročně na zazimování (něco jako dnešní 1D). A za přisunutí včelstva k zemědělské kultuře - organizované kočování, byla odměna ve ZDANĚNÝCH PENĚZÍCH. Podle plodiny, ne vše bylo otaxováno stejně. Za řepku bylo 120 Kčs/1 vč, jetel červený 80 Kčs a mezi tím byl hrách nebo bob za 100 Kčs. Tedy 300 kčs. Měl jsem v mariongotce 18 vč a dostal jsem jen za opylení 5.400 Kčs. Za maringotku jsem dal 20.000 Kčs a tak byla za 4 roky splacená. Když začala vydělávat, přišla Sametová revoluce… Pořídil jsem jí 1984.

Soudruh Kodoň o víkendech sám osobně v holinách a montérkách stavěl Včelpo, které pak vytunelovali. Takže on nebyl každý velsoudruh padouch, naopak, mnohem větší padouchové je vystřídali a v tom teď žijeme. A bude už jen hůř.

Jo jen takovou maličkost. Lidi téměř nesměli vlastnit žádné výrobní prostředky a když, tak s nimi nesměli poskytovat služby. Tudíž nebylo jak stěhovat maringotky se včelami. Proto Svaz vymohl, že zemědělci museli povinně poskytnout traktor na přetažení včel. Včelař si jen musel koupit na poště topnou naftu za 0,80 Kčs za litr. Dával se standardně 20 l kanystr za 16,- Kčs + něco do kapsy traktoristovi. V roce 1973 přišla na Západ velká ropná krize a třeba v Německu o víkendech nesmělo po silnicích jezdit nic než sanitky a hasiči, policajti. Ti měli demokratickou ropu od arabáků a jihoameričnanů, my tady z velepadouchistánu tak, že litr nafty stál 80 halířů a litr benzínu Super (96 oktanů) 2,80 Kčs. Potíž byla jen v tom, že osobáky na naftu tady byly vzácné a jen z kapitalistického Západu.

Ale to jsem se pod Martinovým příspěvkem hodně rozepsal o minulosti, třeba to je pro někoho poučné. Minimálně by to mělo vzbudit tu pokoru. Jak u koho, samozřejmě. Já jen, že ono nikdy není nic jen černobílé a komunisti nebyli jen zlí a na východ od nás to sice padouchové byli vždycky, ale my nad jejich produkty rypáky neohrnovali (naštěstí žádné pletařky svetrů nebo koňolampy s prodejem titulů ani dozimetři do toho nesměli debilně pindat). Už tehdy sem odtud šla hlavně hnojiva nebo suroviny na ně a každý ví, že se z ropy vyrábí vlastně všechno.

Děkuji za odborný výklad. Ale upřímně, moc moudrý z toho co vysvětlujete nejsem.😉

Děkuji Jirkovi. Tady každý může vidět, že v jívách za polovinou mám už zakladené letošní M. Toto vč dostalo před pár dny tuto, když jí vytáhlo za plodem, doprostřed a dnes dostalo další za plod. Začátečníci si mohou všimnout matky, na prvních dvou fotkách právě úřaduje a také je třeba si všimnout, jak na zakladeném nejsou včely. Ony to tak dělají a tak i když včelař nevidí dobře, toto je vodítko.

Ovšem pozor! Do dneška jsem si myslel, že vidím dobře a Jirkovi jsem k fotce drápáku napsal popisek, že je to zakladené, 4 dny od přidání. Po zvětšení v telefonu doma jsem zjistil, že to zakladené není. Ovšem je i tady zřetelně vidět, jak na povytažném odrásaném díle včely nejsou a tudíž to matka zaklade během pár hodin.

No a vám Jirko z celého srdce upřímně závidím, u mě žádné větrání, natož vůně. Ale snůška silná a i u mě cpou nektar mezi plod a pylem omezují matku. To je ale jen zdání, vědí moc dobře, že to rychle spotřebují a uvolní si plac. Proto neexpandují na další rámky. Zažil jsem totiž roky, že jsem nějak nevychytal rozšíření a za blinovky mi začaly nosit sladinu, ale i pyl. Sladinu už dnes někde za blinovkou měly. Po ochlazení jí bleskurychle odnesou a spotřebují. A maličkost, med z jívy je dost hořký, jak mi někdo sdělil a tak je třeba nelitovat, že to nedokážeme vytěžit. Až rozkvetou špendlíky - u mě letos v těch chladnech a nic z nich nebude, ale v některých letech pár vč dá bednu medu ze špendlíků (asi i třešní, kvete to těsně za sebou nebo současně) a to je skutečně neuvěřitelně lahodný med. Ovšem letos jsem prodal už i asi 3-4 roky starý řepkáč a jen se po něm zakouřilo! Lidi (někteří) zjistili jak chutná med bez výkalů plodu a nestíhám poptávce. Ale to jsem hodně odbočil. (bez jediné Koruny do reklamy, nekrmím darmožráče nikdy!)

Resume:

Letos je pěkné jaro. V třetině vč mám už druhou M, první jsou asi v polovině vč té třetiny zakladené. V nejméně polovině z celkového počtu je první M dnes a včera a zbývá pár “lazarů”, kteří se rozjednou až po chladnech. Jsem rád, žeč jsem se tohoto jara dožil. Tohle se zažije jednou za 20 let.