Po zveřejnění mi dnes volal reakci na článek jeden známý včelař. Vůbec nepochopil sdělení a tak mám za to, že je třeba to dovysvětlit. Nerad to dělám, ale tady to je. Je to úryvek dopisu tak, jak jsem ho dnes psal Tomovi4. Jen jsem vymazal jméno.
Takže. Když vč sedí na celém nezúženém plodišti našich nejběžnějších úlů s rámkem 39, je prostor dlouhý 405 mm. Hnízdo je na 3 rámky plodu (někdy jen 2), malá kolečka a my zúžíme na 6 rámků. V tu ránu hnízdo má v tom jednom směru k dispozici jen 21cm, tudíž asi 50 % (nehrajme si na jedntoky %). Ale, včely si zvětší plod ne na víc rámků, ale v rovině pořád těch 3 rámků, po týdnu (někdy dříve, jindy později, podle jak to odhadneme a jaká je jeho skutečná kondice) vč přenese plod na čtvrtý rámek. Ovšem držme se 3 rámků a to je tedy koule - ta má nejmenší povrch = to se snažil sdělit ten pan kolega, že koule má nejmenší povrch ku objemu, což je samosebou pravda. Jenže tady jeho matematická fantasmagorie končí. Protože plod na 3 rámcích, říkám jako dlaň bez prstů, = asi průměr 10 cm a 3 rámky je 3 x 35 mm = 105 mm. Ale v důsledku zúžení se v rovině rámků začne zvětšovat plodové těleso, ale pouze v rovině rámků a tudíž najednou končí pomyslná koule a vzniká nejprve méně a později více zploštělé plodové těleso na průměr na rámcích až 15, výjimečně i 20 (i víc) cm. Jenže k dispozici je pořád jen 6 rámků a tudíž pořád jen 21 cm = 210 mm, ale vč má plod jen na 3 rámcích a tudíž v tom směru pořád jen průměr 10 cm. Pak to ale najednou není koule, nýbrž silně zploštělá čočka a její povrch k objemu plodového tělesa oproti kouli silně vzroste. Pan kolega s VŠ toto nechtěl pochopit. Takže. Nemotejme všude matematiku a vznešené učené teorie, navíc pí er na druhou není objem ani povrch koule, ale jen obsah kruhu a proto jsem pořád neuměl pochopit, co pan kolega říká, když opakovaně uváděl ten vzoreček.
Prostě, pro včely je výhodné zúžení bez ohledu na to, že se najednou v podobě ploché čočky nepříznivě změní poměr objemu plodu ku povrchu. Tudíž nemysleme pořád ve vědeckých vyumělkovaných mantinelech, nesnažme se vše měřit a kvantifikovat, nebádejme vědecky a prostě zužme. Včely nám samy ukáží. Zužme vždy a zužme včas. Hned po hromadném proletu, i kdyby měl stát včelař do půl lýtek ve sněhu. Jak je aspoň 10, lépe 12 nad nulou, neprší a není vichřice, nezaváhejme.
-------------------------------------------------
Ovšem co jsem do článku zapomněl dát je určení - vystižení chvíle, kdy je třeba rozšířit a tak to dávám tady a teď:
Po zúžení, řekněme po 3-6 dnech, dojde k několika možnostem a stačí nám na to pohled skrz stropní igelit.
1 - Včely jen sporadicky obsedly uličku u BP (ve které je 2-3 cm PS), za posledním plodovým je nejméně jednen zásobní. Toto vč bylo zúženo málo.
2 - Ulička přiléhající na BP je plná “načerno” včel a v komoře je vidět v uličce mezi BP a prvním komorovým rámkem pár včel. Toto vč je zúženo správně.
3 - Ulička za BP je načerno obsazená a i odvrácená strana rámku ukazuje sem tam včelu. Vše je vynikající, zjevně začaly samy přenášet (bez poškrábání) zásoby do zúženého prostoru. (až se do nich půjde, je třeba poškrábat zásoby, aby přestaly šetřit, odvíčkovávají samy až když je nejhůř, my ale chceme aby se rozjely dřív)
4 - První rámek v komoře je načerno obsednutý, ulička mezi ním a druhým komorovým zásobákem také a na zadní straně druhého rámku se už hemží včely. Tady je už potřeba rozšířit.
Vše je podmíněno dostatkem zásob! Ukazuje se, že TL s medem vystrojené před zimou byla vynikající volba!
Když vč dosáhne stadia 3 a 4 rozhodně, je nutné se podívat na první “komorák” a jestli do něj začaly dávat pyl, je nutné rozšířit. Ano, tak jednoduché to je.
Popisuji stav u mých vč dnes, tedy po zúžení ve čtvrtek, pátek a sobotu, tedy po týdnu a i jen 4 dnech. Je ale nutné si uvědomit, že je neobvykle pěkné počasí, tedy jaro, jakých je (zatím) za život jen pár. V “normálním” roce by to neprobíhalo tak rychle, ale 4 stadia by proběhla vždy. Nyní je u mě na Sibiři olše tak za 3-4 dny, jíva na slunci tak za 1-2 dny, včely nosí snad jen lískový pyl, zmizely jiné barvy pylu. Všude je na stropním igelitu vidět, i u těch zatím stagnujících, krůpěje kondenzované metabolické vody, někde je mokrá podložka (neplná komora po odhrnutí igelitu ukazuje co je na dně). Přesto včely hledaly ještě včera vodu mimo úl, dnes vůbec (vlhkosti vzduchu jsem si nevšiml, zapomněl jsem se podívat). Ale sice mírně, ale foukalo od JZ (včera od V) a jak fouká od V, je nutné si zapamatovat rčení mojí babičky ročník 1891, že: “vod východu eště nikdá nic dobrýho nepřišlo”.
První rozšíření.
Až rozkvete jíva a začne první nektar, je třeba u výše popsané skupiny 4 a s opatrností i u 3 přidávat mladou souši na zakladení a rozhodně ještě ne M!!!! Souše má být mladá, hezká s pouze pěknou dělničinou, 1-3 x zakladená a když je nahoře trocha zásob, poškrábat. Tato souše na zakladení se přidává za poslední plodový plást. Tím je vč rozšířeno o jednu pozici a je pár dní čas. Dokonale funguje, když by se druhý den přijatá, od včelstva voňavá souše přidala na stejné místo jinému vč, které je na rozšíření. Pak jí matka zaklade za několik málo hodin. To samé platí pak později u M.
Právě jste dočetli, co se nikde jinde než u mě nedozvíte. Očekávám případné dotazy, upřesním, na něco jsem třeba pozapomněl - mě je to vše jasné už desítky let a proto můžu něco opominout. Všem se bude dařit, když si dají říct.
Zbývá už jen dodat, kdy se projeví stavební pud. jak víme, u úlu Blaník nesmí na HL být vůbec nic, žádné můstky a nesmysly. Ale jak se tam objeví žlutá, jakoby krupice, ovšem ulpělá na hranách HL, to je ta chvíle, kdy se přidá mezi BP a poledsní rámek (musí být je jeden) SR. O víc se nestarejme. Jakmile začnou stavět trubčinu, ihned jí zakladou. Protože trubčí plod je pořád plod (mimina), chtějí za každou cenu celistvé plodové těleso a neuzbývá jim, než bleskurychle zaklást dosud jen krycí zadní rámek. Pak se mezi tento rámek a SR s trubčím plodem přidávají M, u poloviny vč asi od poloviny a konce květu jív (podle roku a stavu přírody a včelstev, to je každý rok jiné) a na této pozici stejný princip, = snaha spojit plod, to vč nutí co nejdřív M postavit a HLAVNĚ zaklást. Jak je M zakladená, putuje doprostřed plodového hnízda. Ano, tak jednoduché to je! Neuvěřitelným podnícením je záměna povytažerné M, přidat jí do jiného vč, ometenou bez včeal, ale teplou. Matka jí zaklade do 2 hodin a ani nepočká, až jsou buňky vytažné na správnou délku. Vyzkoušejte, uvidíte a užasnete!