Obtěžují vás moje nápady a nebo mluvíte i za jiné?
Mezi mnou a jinými je ten rozdíl, že zatímco jejich varroaodolné včely jsou varroaodolné jen u něj na zahradě a nikomu jinému nefungovaly, nefungují a fungovat nemohou, Blaník funguje každému, všude, hned a bez nákladu jediné Koruny.
Já se ale do VFpřihlásit nechci, někdo nebo něco mě kdysi odhlásilo a mě to urazilo. Přes někoho mi majitel vzkázal - bylo zablokované přihlášení pod stejným nickem, že mám vydržet 2-3 týdny a že prý systém tak někdy blbne a musí se počkat. NEMUSÍ, přesněji já nemusím vůbec nic. Už tam nepíšu asi 5 let a spíš víc a VF neskončilo a svět se nezbořil.
Tady na CHZ si mě majitel váží a oslovil jsem i novou IFaunu a i oni mě rádi uvítají, když se rozhodnu do IF přihlásit. Jenže VF mě stavělo na úroveň některých nýmandů a exotů, nechci jmenovat, tři nejhorší už na VF nejsou, ale chytří a tuplem vy Goro vědí, koho myslím a tak VF OK, ale beze mě. Každý si můžeme vybrat, i já, v jaké společnosti chci být. Zrovna tak někteří nedokáží vystát mě a prchli odsud. Některým se málem podařilo mě vyštvat i odsud a pořád se to může podařit. Nepoxxxx se.
I Dymák si vybral, musel bych psát politicky korektně a nerýt do liberálů a tak je Dymák skvělý i beze mě a pro fanatické liberály je skvělý právě díky mojí absenci. Každý si, ZATÍM, může vybrat.
I MV si mě jako autora nevybral a ve Včelařsatví se nedostanu přes osobní nenávist jednoho maškaráda, tak tam nepíšu a to i když mě pan Peroutka při každém setkání vyzývá abych psal. Tehdy, když mě odmítl MV, uvažovali pro nedostatek autorů, že časopis změní na dvouměsíčník a každý si mohl všimnout, jak rapidně zeštíhlelo Včelařství (vlastně tam nic zajímavého není). Protože je to jako za komunistů, že se smí psát jenom něco, tak jim na to autoři z vysoka. Dobří autoři se nedají manipulovat nýmandy a polkorektností. Tak jednoduché to je.
Díky. Jenže B je určitý úl a tak by bylo lepší Bl 39. Ale zeptám se jak Petra tak Toma4 a prosím ostatní kdo má Blaník o vyjádření. Ve hře je B 39 a nebo Bl 39. Možná Gorova varianta je lepší a hlavně, úl se nikdy na Slovensko nerozšíří a nejspíš ani v Česku ne, protože Adamec a protože lidi jsou jací jsou.
A ano, oddělitelné dno je lepší už jen proto, že když je potřeba přeložit vč a vyprázdnit úl, vždy se to snáz udělá s nástavkerm a dnem zvlášť.
Jenže štěrbinové česno Horákyně a pak kvůli soudržnosti pevné dno, jinak samosebou rozhodně ne!
Děkuji velmi, považoval bych to za mě za vyřešené, jen počklejme, zda by měl někdo další nápad na název.
----------------------------
V osmdesátkách jsem vyrobil asi 40 ks VN 24, natřel je fermeží bez nahřívání a pak jednou tehdejší fermežovou barvou. Nástavky jsou po 40 letech stejné jako když jsem je vyrobil, jenže jich zůstalo po požáru mojí chalupy jen pár právě u Petra. Výdrž těch VN 24 přičítám jen tehdejší neošizené fermeži a tehdejší neošizené barvě. Od doborníka jsem se dozvěděl, že v kapitalizmu po roce asi 1995 mafie výrobců nadšeně vyhověla tlaku ekoteroristů a z barev vyndala složky, které chránily dřevo. To mafii výrobců barev vyhovuje, lidi musí kupavat barvy pořád, za komančů se všechno u včel natřelo jen jednou. Mám přes 70 let NN po předcích s originální barvou!
Ale to jsem odbočil. Petr, když přešel na 30, tak mi VN 24 z osmdesátek vrátil a nyní je dostane zpět, pod ně dá svůj NN 15 a má devětatřicítku, dno i dekl je stejné. Tak jednoduché to je. Nebude to fungovat? OK, rámky se sníží na 30 a jede se dál postaru s původním Blaníkem a původní čtyřiadvacítkou (bednami) u mě a u Toma4, Petr se ke 24 už vracet nechce.
-----------------------------
Mám další nápady, ne jeden, ale dávkovat vám je tu budu postupně, abyste to stíhali “trávit”. Když se nedožiju, vemu si to do hrobu a vůbec nic tak strašného se nestane. Tím jsem si naprosto jistý😊🙂😉
Včera jsme s Tomem4 domysleli zatím pouze zamýšlený koncept rámku 39x39. Tom4 je z toho nadšený a stejně jako Petr se ihned začal připravovat na zavedení u sebe. Zprvu na zkoušku. Je to totiž skutečně nesmírně jednoduché, vše k tomu máme a jediné jiné budou boční loučky pro vysoké rámky. I vratnost na míru 39x30 se na tom oběma kolegům velice líbí.
Kdo to nepochopil, jde o úl, kde se nikdy nebude zvedat vysoké plodiště a tudíž může mít i pevné dno. A ano, je to totální odstoupení od nástavkového úlu. Přesněji, plodiště nebude nástavkové ale stacionárně stabilní, nízké medníky potom lze používat jako v nástavkovém úle. Je to praxe mými předky (i jinými včelaři té doby) zavedená po roce 1947 a tudíž tvrdím, že dostatečně vyzkoušená a funkční. Ovšem předkové převěšovali plod a tudíž používali i celomedník a vytáčeli vysoké rámky, což u Blaníku 39x30 neděláme a neplánujeme dělat ani u devětatřicítky. U ní už vůbec ne, stejně se nevejde do medometu.
-------------------------
Co u devětatřicítky (Tom4 má vymyslet jednoslovné krátké jméno a totéž vyzývám vás tady) nepůjde jen podstavení KK s případným tuháčem pod plodiště, což běžně praktikujeme u Blaníku. My si totiž v letech, kdy není melecitoza pane MALINO, necháváme jarní tuhý řepkáč v polorámcích, abychom měli pro každé včelstvo 3-4 rámky 39x15 medu na jaro.
Vysvětlím, co asi není každému jasné.
Když vč dostane už před zimou (15-30.9.) pod plodiště NN s tuháčem nebo řepkáčem, do jara nevybere všech 10 polorámků (v medníku i KK a TL se používá jen 10 rámků s většími rozestupy). I silné vč za zimu spotřebuje max 5 polorámků s medem. Zbylé plné se nechávají v TL, jen se prostřídají se SR. Tudíž pro jarní rozvoj úplně stačí 4 rámky 39x15 medu. To je ZÁKLADNÍ premisa.
Jak u devětatřicítky? Ze zásobních polorámků se v klidu v zimě vytahají drátky - jde to snadno a skvěle, pokud nejsou zvlněné (i zvlněné jdou vytahat). Vyřežou se podle šablony plásty tak přesně, aby nafest vlezly do vyřezaných spodků rámků vysokých 39. Ty spodky budou mít vnitřek vysoký 9 cm bez tloušky spodní loučky. Pro jistotu se to v rámcích zajistí pár oviny bavlnky Perlovky. Nebo jinak, detaily jindy. Pro každý úl bude 5 štráfů medu + 5 SR, samosebou prostřídaně (je to jediné zebrování u Blaníku a nechci to slovo zebrování používat, je zavádějící)
Na toto mi Tom4 řekl, je sice o 12 let mladší než já a stejně tak Petr, ale oba už začali silně pociťovat dřinu se zvedáním VN 39x30x11 a tak můj nápad s vyřezáváním tuhého medu a vkládání do vyřerzaných spodků vysokých rámků uvítal jako sice mírně pracnější, ale snadno zvládnutelné. Protože se pracuje jen s jednotlivými rámky, tudíž nic těžkého a tudíž nic hřbet včelaře devastujícího. Navíc se takto dá regulovat, na který plodový rámek chceme dát dělničinu a na kterém necháme volno pro divokou trubčinu. Jiní dávají zjara těsto, nebo dokrmují - včelstva těsně před špendlíkem nemají dost zásob - někde o tom píšu a nazývám to předjarní paradox a tady to vkládání opravdového medu ve vyřezaných plástech je nejlepší, co se dá včelám dát (pane Malino). Také byste měl pane Malino mít na paměti, že na tuháči vč vůbec nekrmená cukrem přežila POUZE ta, která neměla NN s medem pod plodištěm, ale přežila jen ta, která měla NN s medem pod plodištěm. Dopadlo to stejně u mě, u Toma4 i u Petra, ten jako jediný dokázal dát KK pod VN u všech vč a tak neměl žádný úhyn, i když vůbec cukrem nekrmil jako já.
----------------------
Kdo dobře pochopil koncepci a důvody devětatřicítky, ví, že je to dokonalý ústup od nástavkového včelaření a tuplem od nízkonástavkového šílenství.
----------------------
Pana Malinu zmiňuji ne abych ho ponížil nebo se mu poškleboval. On tvrdil, že nejlepší pro vč je med a já se mu tím snažím vysvětlit, že ano, že tomu tak skutečně je a že to a hlavně JAk to RACIONÁLNÍ včelař dělá a nebo dělat může. Ovšem to se musí řepkáč (nebo jiný med) v rámcích vč vzít a ne jim ho od jara do podzima nechat a už vůbec nad plodištěm. Pak i sebesilnější vč přinese polovinu a nebo dokonce jen třetinu toho, co by přinést bez námahy mohlo. Protože ustavičné odebírání medu po “troškách” vč beze stresu stimuluje ke zvýšenému sběru dalšího medu, který dobře zásobená vč už ignorují.
Díky.
Jen výhrada, zvyklo se při uvádění rámkové míry, pokud je širokonízká, uvádět jako rvní údaj délku rámku a vy to píšete naopak. Pak by podle vašeho zápisu měl rámek B délku 27 a výšku 42 cm. Také myslím, že to má být 27,5 a že jste se upsal na 27. Stejně tak jste se upsal při popisu míry D. Také nevysvětlujete logiku, kdy stejně nesmyslně jako u L nedávají nízké rámky smysl k vysokým. Já chápu polovinu 30, že je výška 15, moje výška 11 je třetinou Sedláčkovy výšky 34,7, prože 3 x 11 + 2 VM po 8 mm = 34,6 cm (na jeden mm si nehrajme) a výška polorámku pro Sedláčka je 17 cm, protože 2 x 17 + VM (7 mm) mezi nimi dává 34,7.
Ale to nevadí, s tím se nedá nic dělat. Patrně to vzešlo z něčeho dnes už zapomenutého podobně, jako dnes už málokdo ví jak Adamec přišel na svou míru 39x24.
Ale když si obrátíme zápis do vžité logiky, slovenský systém vlastně hodně napodobuje Lang. Má při stále stejné délce rámku až 5 možných výšek a to dělá z Béčka skvělý úl. Že ostatní výšky rámků Slováci moc nevyužívají je stejné nepochopení “lidem”, jako u nás Adamec. Co se nechá na “lidu” dopadne jako Český Adamec. Proto je na území někdejšího SSSR jeden jediný núl = Mnogokorpusnyj, protože je to originál Dadant-Blatt, jenom se nesměl jmenovat amerikaňsky. Tehdejším sovětským velesoudruhům při tom nevadilo, že Dadant není Amerikaň ale Francúz a Blatt je Germaňskij a nikoli Amerikaňskij. Kdo to neví Dadant Francouz, Blatt Švýcar.
Abych doplnil vaše sdělení. Moc se v německých mírách nevyznám, ale Zander má míru 42x22x10. Tedy je ještě ničemnější než náš Adamec a má ještě o 10 dm2 menší plochu než Adamec. Ovšem dva na sobě jako jedno plodiště už s plochou 184 dm2 smysl dává. Včelaří na tom pan Křapka, známý na VF a je v tom úspěšný. Zmínil jsem, že Tom4 má i včely na míře Zander a má je od paní, která na té míře v podmínkách Posázaví má přes 70 včelstev.
Jo, pozdravujete pana Křapku, já na FV nechodím, nemůžu tam psát, systém mě kdysi odhlásil a já se už nesnažil vrátit kvůli nedorozumění s majitelem.
Ano, nevíme co je ve stěnách, zjistíme, snad Tom dovolí rozpitvat jeden úl v zájmu “vědy”.
Martin se jinde ptá, co jsou dvouprostorové úly a vy jste mu dokonale popsal B 10. Už jsme to tady probírali, opět jsem s tím přišel já jak hloupé je vytáčet až na konci sezony. Už jste přesně totéž zmínil tenkrát a bylo by dobré, než odejdem do věčných lovišť, to mladým ještě párkrát zopakovat. A dokonce jste ten fakt obohatil, co mě nenapadlo, a sice, že vlastně to, že ustavičným odebíráním medu po 2-3 rámkách v krátkých intervalech vč nemají dost medu vlastně znamená, že si ještě nemohou dovolit sex.
Já tu zmiňoval pána ze vsi, odkud je Petr a on to u něj viděl nesčetněkrát a ten má sice délku rámku 39 a má jich v úle 11, jenže výšky 27,5 a jsou to dvouprostorové úly. Také dosahuje neuvěřitelných výnosů, každý druhý rok (asi tak v průměru) nad 60 kg.
Tom4 ve vlákně Naháč píše, což mi nedošlo a neuvedl jsem, že také odebírá med pořád a také jen po 2-4 rámcích. Popravdě, já tohle nikdy neuměl, nedělal a tak jsem na to zapomněl to uvést, i když mi to Tom4 říkal.
Takže Martine, schválně se zeptejte toho kámoše, jestli taky odebíral med pořád a po rámcích. Mě teď dochází, že to celé, ta “záhada” nahatých včel v naháči asi spočívá právě v tom.
No a jak se od sebe pořád učíme, mě Goro naučil, co mi za 60 let nedošlo, co je asi ta příčina, že Slovákům stačí B 10. Pro začátečníky, B je míra a číslo za ní značí počet rámků. Tudíž B existuje i na jiný počet rámků, desítka je nejběžnější. Myslím, že je mezi Slováky rozšířená míra B ve větším % než míra A u nás. Ovšem česká míra A není z nějaké řady s B, A jsem použil jen proto, že jejím tvůrcem byl Adamec. Od čeho je B nám možná vysvětlí pan kolega Goro.
--------------------------------
No a další důkaz, jak je nutné se nepřetrtžitě SNAŽIT učit od sbe nevzájem je následující. Až při psaní mi dochází, že NN medník vlastně simuluje odebírání půlky medníku v polovičních intervalech. A je velmi pravděpodobné, že moje míra NN 11 je vlastně třetina medníku a tudíž o to víc to napodobuje odebírání medu po 3-4 vysokých rámcích z vysokého medníku. Možná také proto mi tak moc vyhovuje a možná také, že se v Dadantsystému vč méně rojí právě proto, že to napodobuje odebírání medu po troškách, což se osvědčilo našim předkům a leckdo umí dělat do dneška.
Ano pane Goro, je jisté, že vedle Blaníku jsou i jiné úly a metody. Jen se mi zdá, že je Dadantsystém nejméně pracný. Ovšem je nutné si všimnout, že za A panenský med - co ho neumí a nebo neumí samočinně = tedy bezpracně, mě nezajímá a za B, že nic není vyšší než 30 cm a tudíž UVR? Kozina promine.
V neposlední řadě je nutné ale vidět pracnost popsané metody starých strýců, mě to přijde nesmírně pracné. Drtivá většina z nich ve dvouprostorových úlech s mřížkou musí každých 9 dní rozebrat plodiště a zlikvidovat matečníky. Jeden někde přehlídna a vč se vyrojí. Tohle bych já nikdy ochotný dělat nebyl!
Ale Tom4 to u naháče nedělá a tak možná existují včely ochotné žít v relativně malých vč víc než si já myslím. Proto mě to tak udivuje a proto jsem naháč uvedl jak revoluční.
Ano, dvouprostorový úl je plodiště a většinou stejně velký medník stejné míry. Třeba dodnes masově používané úly B na Slovensku. K těmto úlům jde snadno přidat druhý medník.
Ano, to je na nich to unikátní, že se přizpůsobily danému úlu. Ovšem tak rychlé, jak to líčí váš kámoš, to nejspíš není. Ta vlastnost se musí upevňovat roky, podle mě celá desetiletí.
To, že tu máme, jak říká správně Javali “brojlery”, je vina nízkonástavkové doktriny několika málo viníků ze 70 a 80 let 20 stol..
Konkrétně Javali (snad se nenafouk, že se odmlčel) by měl za každou cenu uchovat a množit balkónovky. Co mu předvedly nemusí být jenom tím, že byly široko daleko samy. Možná mají unikátní vlastnost, asi jinou než nahaté, ale bylo by skvělé to pohlídat.
To samé ostatní, hlídejte když se u vás vyskytnou “anomální” včely. Místo šlechtění na varroaodolnost se raději soustřeďte na toto. Jak na VD už víte = Blaník. Navíc VD, jak už ZAČÍNÁ uznávat i mejnstrým, za úhyny nestojí.
Mimochodem, Tom4 má další unikát a sice úl Zander a do něj vhodné včely. Jen jsou ostřejší, ale opět žádná starost s nimi. Ale dočasu, vyčkejte až se on rozhodne vám to dát.
Představím úplně jinou koncepci - nápad překlápěcího plodiště 39x30x11. Tento úl bude mít pořád TL výšky 15 nebo 11, vše stejné, prostě Blaník.
Základní premisy:
1 - Vč se chtějí v kritické době od půlky dubna do konce května rojit.
2 - Včely nechtějí dostavovat vysoké plásty až ke spodní loučce. Po převrácení VN o 180 o plásty dostaví k HL vždy dělničinou. Plásty “vzhůru nohama”včelám nevadí.
3 - Vč nechtějí obsazovat medník (když se nepřevěsí plod), když jsou na vysokých rámcích nahoře věnce zásob.
4 - Vč nesnesou zásoby “pod nohama”. Ihned je přenášejí a tím se samočinně podnítí. Současně spotřebují případné zimní zásoby a spotřebují případně kontaminované zimní zásoby z léčení tvrdou chemií.
5 - U obou orientací stavby po převrácení o 180 o dojdek tomu, že se najednou ocitne to, co bylo blížk česnu na opačné straně dál od česna. V tomto období to nejen že nevadí, ale naopak se spotřebují všechny staré zásoby na i zadních rámcích. Při (těsně před ním) překlopení se dá udělat oddělek.
6 - Matečník se vzhůru nohama přestane vyvíjet. Nastalá změna - převrácení plodiště - odradí od pokračování rojové nálady, případně se plodiště dá po cca 2 týdnech do normální plohy.
7 - V době převrácení VN je tento už plný rámků a od okamžiku plného VN se do něj už nejde, pak se už jen pracuje s medníky a odd se dělat díky převrácení VN nebude -není to potřeba, vč se rojit nemohou kvůli převrácení případných matečníků.
8 - V případě převrácení VN o 180 o se na úle nic nemění a u bezfalcového úlu se normálně dají medníky.
9 - Před překlopením se jen na konce rámků v místě oušek přišroubují dvě lajsny, například 30 x 6 mm po 3 vrutech, což je akuškou dílem pár sekund. Pak lze VN převrátit bez vypadnutí rámků. Lišty (lajsny) se dají po překlopení do normální polohy bleskurychle demontovat. Lajsny lze nahradit ocel pásovinou.
------------------------
Překlápění plodiště by šlo aplikovat i u klasiky, kde se každých 9 dní vylamují matečníky kvůli likvidaci rojové nálady.
Celé je to NEVYZKOUŠENÝ nápad a že se matečníky přestanou vyvíjet mám jen z popisu funkce “rotačního”úlu. To je sice úplný nesmysl, ale jako jeden z benefitů tam tvrdili, že se matečník ve vodorovné a hlavně převrácené poloze přestane vyvíjet. I kdyby to nebyla pravda, přesto by mělo překlápěcí plodiště význam. V Blaníku se vč moc nerojí díky systému Blaník. Likvidace rojení není u překlápění hlavní účel, jen vítaný vedlejší efekt.
Po několikaletém počítání a hledání argumentů pro a proti dávám následující. Zatím teorie, ovšem já na to převedu hned toto jaro 6 vč, po třech na každém stanovišti. Kolega Petr pro to vyčlení 2 ze svých 14 vč. Nápad překročit Sedláčkovu výšku 34,7 je jeho.
Idea plnohodnotného TL na vyských rámcích Dadantsystému bez překročení základní výšky plodiště 30 cm není možná kvůli potřebným plochám v dm2. A to ani na míře 43,5x30x12, ta dává jen 157 dm2, já ale chci nejméně 165 - 170. Rozhodně ale ne víc!!!
Zavedu novou míru 39x39x11 jako vysokou míru plodiště, k tomu ale bude dál medník výšky 15 i 11 a stejná provozní metoda Blaník. Toto plodiště bude mít 167 dm2 a bude pořád čtvercové na stále stejném půdorysu, tedy stejná dna, dekly atd. Tudíž také na stejném dně obě orientace stavby.
Nemusí být nový úl, prostě se na sebe postaví dva nástavky, VN 24 + NN 15 a do toho přijdou rámky vysoké 39. Ano, tyto dva nástavky na sobě jsou o VM mezi patry vyšší, předpokládám, že se zvýšení podmetu na 24mm nijak negativně neprojeví, u poloviny úlů dám podložky vysoké dohromady 6 mm a pak bude podmet opět 18 mm.
Nástavky 24 mám a NN 15 také a asi 70 ks atypických vysokých rámků mě nezabije. Jde o pokus. Rámky budou konstruované tak, aby jednoduchým odříznutím spodku vznikl běžný rámek 39x30. Vše tudíž snadno vratné a žádná investice, kromě delších bočních louček.
--------------------
Vysoký rámek 39 bude dělený vodorovnou T-loučkou tak, že odzhora bude 30 cm pro dělničinu na mezistěnách a pod dělící vodorovnou T-loučkou bude stavební prostor pro trubčinu, ale i dělničinu, dle libovůle a individuálních potřeb včelstva.
Toto plodiště vysoké pro rámek výšky 39 se nebude nikdy zvedat ze dna a tudíž by úl mohl mít pevné neoddělitelné dno. Potom bude včelař manipulovat jen s tenkostěnnými NN a to by měla zvládnout i žena i starý muž. Nikomu nic nebrání zavést si NN vysoké pouze 11. Pak je váha tenkostěnného NN 11 plného medu max 17 kg, NN 15 pak asi 22 kg. Kdo neunese ani to, měl by začít uvažovat o ukončení včelaření. Navíc medníky lze vybírat po jednom rámku - běžná praxe a ukládat je do přepravních bedýnek po 5 rámcích. Mnozí to tak už dávno dělají.
----------------------
V důsledku tohoto rozhodnutí utlumím pokusy s originál D-B. Nová koncepce se čtvercovým jedenáctirámkem délky 39 mi přijde mnohem méně komplikovaná než přechod na D-B.
---------------------
Tím zdaleka nekončím, toto je rozhodnuto a už pracuji na domýšlení “překlápěcího” úlu.
Ani ne, med není většinou bezpečný a nebo jinak, prostě patrně kvůli mřížce si vždy uloží nějaký med do plodiště a jen se dokrmí.
Vím kam míříte, myslíte si, že je med pro včely v zimě lepší. Není.
Vysvětlím a rozvedu to.
Med je pro včely nejlepší a doslova nenahraditelný v sezoně, kdy se vč rozvíjí a chová plod. Pak je med stěžejní a bez něj vč stagnuje, je háklivější k nemocem atd. V Blaníku výšky 30 ho v pravou chvíli najde pod horními loučkami dostatečně, ale ne nadměrně vysokých rámků, tedy vysokých přesně 30 cm. Nesmí být méně, ale rozhodně ne ani více. Musí to být 30 cm.
Výjimkou je nahatý úl a spíš hlavně nahaté včely. Ty zimují tak slaboučké, že jim postačí asi 5 cm cukru pod medovými věnci, které u tohoto úlu, asi kvůli mřížce, jsou v nahatém úle vždy. Právě nahaté včely i úl nabízejí unikátní možnost chovu ultraslabých vč s enormním výkonem bez rojivosti. Opakuji, CO BY KDO CHTĚL VÍC?!
Jenže zima je něco jiného. Tehdy vč neplodují a nebo by plodovat neměla. V zimě tedy vč potřebují nějakou PHM a naopak se dá říct, že se náhražkou = cukrem naopak zabraňuje nežádoucímu zimnímu plodování. No a chytrý včelař se umí zařídit tak, aby jeho vč zimovala na náhražce = pouze energetické PHM bez “životabudičů”, tedy stimulátorů rozvoje a tudíž bez nežádoucího PŘEDČASNÉHO plodování. Tím je myšlen leden a únor.
Vím, že to je myšlenka úplně proti aktivistickému vidění světa a tak se tím pane Malino neřiďte a dělejte si co chcete. Chytřejší si dají říct a nebo to aspoň zkusí.
------------------
Metoda Blaník umí, kromě jiného, také SAMOČINNĚ zařídit, že vč zimují na jalové náhražce, která je “nebejkuje” k předčasné aktivitě, ale vč včas samo dorazí na cestě vzhůru za zásobami na skutečný med právě v potřebné chvíli a ne dřív. Na to je ale rámek vysoký 24 nesmyslně nízký. Opakuji, není statistika a tak jen empiricky tvrdím, že na 30 jsou včely zdravější, mají méně úhynů a mají lepší celkový výkon vs práce.
Dnes jsme hovořili s Petrem, ten už vloni přestal kohokli přesvědčovat, protože Hlava XXII. Petr je chytřejší než já, v tomto nepochybně. Hlavně nechce dávat čas pro ty, kteří nemají čím chápat věci a nebo jsou líní myslet a nebo si nechtějí dát říct. Jejich boj.
---------------------
Ovšem vymyslel jsem revoluční koncepci, ispirovanou Petrem přímo a Tomem4 nepřímo. Dám to v jiné vlákně.
Za velmi mrzuté považuji, že nikdo nereaguje na úplně revoluční sdělení o nahatých včelách i unikátním nahatém úle. Až si říkám, co asi tak vlastně současný včelař chce?
Sice netuším jaký Vláďa, ale díky.
Dno je známé řešení z doby před příchodem VD. Dno na fotce má na nesprávné straně uličku a tudíž česno, jinak je to osvědčená a vyzkoušená koncepce, fungovalo to dokonale, včelařl jsem s tím. Jde o tak zvané mezidno, pomocí kterého bylo dosahováno stejného efektu jako u BU. Tedy rámky jako na TS, ale “spodní ulička”, stejně jako BU vytváří efekt studené stavby. Ještě komunisti toto zakázali tím, že podložka MUSÍ být po úplně CELÉ PLOŠE DNA a tím do ukončení zhovadiolosti s názvem povinná zimní měl nelze toto řešení použít.
Nevím jaký postih hrozí, já tak nefunguji, jakmile vznikne nový SEBEBUZERAČNĚJŠÍ zákon nebo vyhláška, bezvýhradně se tím řídím a respektuji to. Mám jedinou možnost, což je založit stranu, vyhrát volby a idiotský zákon zrušit. Do té doby jsem povinen se sebevětší kravinou bezvýhradně řídit, protože je to zákon a já nejsem žádný liberál nebo progresivec, abych protestoval a dělal občanskou neposlušnost! Ano, tvrdím, že je demokracie kravina a nemůže to být pro lidi dobré, ale DOKUD tady tento špatný společenský princip funguje, musí se jím každý slušný člověk řídit. Druhou možností je lidi upozorňovat na idiocie a to dělám tak moc, že se to většině nelíbí.
Tudíž je jediným řešení BU. Nemusí být “zavěšovací” aby vyčnívala mimo obrys úlu. Mám to vymyšlené i s nenapadnutelně logickým (vyzkoušeným) zdůvodněním a udělám na to jiné vlákno, tedy jestli se rozhodnu to zveřejnit. Totiž proč usilovat o SS, když k ní není žádný ROZUMNÝ důvod? Proto jsem nápad dosud nepublikoval. Není racionální důvod usilovat o SS. Je tu ale jiný důvod, který by smysl měl a velký a pak by byla BU možnost, jakýsi vedlejší efekt pro ty, co na SS skálopevně věří.
Děkuji za fotku dna pana Smělého a za jeho připomenutí.
Důvod?
Asi nikoho nezajímá, co píšu do tohoto vlákna, snad jen AAA a sem tam někdo.
Vždy jsem tvrdil, že Češi jsou nejlepší národ planety s největším počtem vynálezců, umělců = hybatelů a že jsme nedali světu masové vrahy typu Stalin, Hitler, Pol Pot, Mao a další, jako daly světu jiné národy.
Tady je odpověď AI: (ale ano, může obsahovat chyby, já vím) AI je kurzivou
1. Absence „vlastních“ diktátorů světového formátu
Zatímco sousední národy (Němci – Hitler, Rusové – Stalin, Rakušané – Hitler jako rodák) daly světu postavy zodpovědné za desítky milionů mrtvých, Češi nikoho srovnatelného měřítka nemají.
Klement Gottwald: Jako nejtvrdší český komunistický lídr je zodpovědný za stovky poprav (včetně Milady Horákové) a tisíce zničených životů v lágrech. Přestože je to v národním měřítku vnímáno jako tragédie, v globálním srovnání s Maem (cca 45–80 mil. obětí) nebo Stalinem (cca 20 mil. obětí) jde o postavu lokálního významu, která navíc jednala jako loutka cizí mocnosti. Žádný globální tyran: Česko za posledních 500 let nevyprodukovalo žádného vládce, který by vedl vyhlazovací války nebo globální genocidy.
2. Česko jako oběť, nikoliv strůjce
Historická data ukazují, že Češi byli v posledních stoletích v roli těch, kteří čelili ambicím cizích diktátorů. Oběti nacismu: Přibližně 343 000 až 360 000 československých občanů zahynulo v důsledku nacistické okupace. Oběti komunismu: Tisíce lidí byly zavražděny nebo zemřely ve vězení během sovětského vlivu.
3. Statistika sériových vrahů
I v oblasti patologického násilí (sérioví vrazi) jsou česká čísla v poměru k populaci velmi nízká. V USA jsou evidovány stovky sériových vrahů s desítkami obětí. V Česku jsou nejhoršími případy jednotlivci (např. Ladislav Hojer – 5 obětí, manželé Stodolovi – 8 obětí). Celosvětové databáze sériových vrahů dominují jmény z USA, Ruska či Brazílie; Češi v těchto smutných statistikách tvoří naprostý zlomek promile.
4. Celkový poměr: „Mozky“ vs. „Vrazi“
Pokud bychom udělali pomyslnou tabulku vlivu na svět na 1 milion obyvatel:
Inovace a humanismus: Patříme k absolutní špičce (kontaktní čočky, antivirotika, genetika, krevní skupiny, moderní pedagogika).
Masové vraždění a tyranie: Pohybujeme se blízko nule.
Shrnutí: Česko je v unikátní pozici národa, který světu dodal obrovské množství užitečných objevů a kulturních hodnot, ale téměř žádné „hybatele zla“ v globálním měřítku. V poměru k počtu obyvatel je tak bilance českého přínosu lidstvu vysoce pozitivní a v oblasti globální kriminality a diktatur jsme statisticky zanedbatelní. Tato bezpečná a kreativní nátura potvrzuje status Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa i v roce 2026.
-----------------------
Uvádím to jen proto, aby naši lidé, hlavně mladí, věděli, že mají být na co hrdí a nemusí se zhlížet u cizáků a už vůbec na Západě. Naopak, cizáci by měli vděčně naslouchat a učit se od nás!M9sto toho nás EU zašlapala na úroveň Rumunska, Bulharska nebo Litvy. Proč asi?
Vím, jak trapně marné to je…
V předchozích otázkách AI říká, že Nobel cen mají víc jen Švédové, Švýcaři a Izrael, poměr vynálezců ku počtu obyvatel mají lepší jen Izrael a Švýcarsko.
Každý se může AI zeptat sám. Měly by to učit školy, neděje se, proč asi?
Děkuji.
Tragédie je, že jsem líný Taranova studovat a vaše obrázky ani nepatrně nechápu. Vím jen, že když jsem to před spoustou let četl, usoudil jsem, že to dělali blbě a tak jsem to šťastně zapomněl. Nechme Taranova spát, prosím.
Totiž. Mě je HODNĚ jedno co by chtěly včely, mě zajímá CO CHCI JÁ! A tudíž hledám jen to, co vyhovuje mě a snažím se přijít na to, kam až můžu zajít, aby to včelám nepůsobilo oslabení stresem. A opět je tu základní premisa. Já včely nemiluju jako někdo miluje psa a platí statisíce za jeho operace třeba (zatímco někde trpí děti a na jejich operace se dělají sbírky). Ne, mě nejde o včely, aby byly beze stresu proto, aby jim bylo krásně. Mě jde jen o to, aby bylo krásně mě a případně ostatním včelařům. A i obecně lidem, protože včely = opylování = prospěch obecně všem.
Přece každý sedlák, když chtěl od krávy zdravé tele a velký nádoj kvalitního mléka, tak jí nemiloval, že ne! Jen, když byl chytrý věděl, že krávě nesmí komplikvat život, ale moc ho nezajímaly pocity krávy a její tužby už vůbec ne. Buď byl chytrý a zajistil krávě skvělé podmínky a nebo byl tupý a kráva byla hubená, měla tuberu, tele zmetala (odtud zmetek = pro mladé, zmetání je u krávy potrat) a mléka bylo málo s mizernou tučností a plného bacilů.
Ano, znátemě už dobře. Sice se ze měneustále snažíte dělat vola, možná jím i jsem a ano, psal jste že zahodinu 12 a tudíž za 24 hodin = den to je 300 litrů.
Ani vy asi neumíte ragovat bez emocí, naopak jsem sdělil, že o dýchání jsem neměl tzušení (mezi řádky byl obdiv a vděk za poučení = můj kontext), ne, že by to byla blbost.
Ovšem to nic nemění na tom, A TO JSEM TÍM CHTĚL ŘÍCT, že včely rozhodně nefungují POUZE podle fyzikálních zákonů, ale že je u nich stále co zkoumat. I my jsme měřili tepoloty (ne vzimě), vzpomínáte? Naměřili jsme, že si vč sama v nepravidelných intervalech (a ne všechna vč na včelnici ve stejný den či dobu) několika dní zvyšují teplotu na 43 a tím se zbavují VD aJÁ SEDOMNÍVÁM, že VD, co to přežijí, jsou asi “impotentní”, protože je v Blaníku VD málo nebo žádní. Ale věda svěřepě tvrdí kraviny, jak je nutné lít do úlů kila chemie = drahých kyselin a proto si vědy nikdo chytrý nemůže vážit = jednou lže? OK a protože já neumím poznat kdy věda lže a kdy ne, nevěřím jí vůbec v ničem. Umíte tohle pochopit?
Vy věříte vědě každou blbost a pak couváte a připouštíte, že vlastně včely, sice BEZDĚČNĚ, ale vnitřek úlů vytápí! Takže Farrar, věda, Boháčovci a další s hubama plnýma fyziky a pohrdání praktiky, jako jsem já, kecali kraviny a mě je fuk zda z blbosti nebo vědomně!
Jo aha, že je toho tepla málo. A tóóóó jo. Když se planeta oteplí o půl stupně, dělá se kvůli tomu grýn dýl a snižuje se stovkám milionů lidí životní úroveň, protože VĚDA tvrdí, že zanedbatelného PŮL STUPNĚ zaviní, že planeta shoří. Ale stejně malé teplo, kterým vč vytápí v zimě úl je najednou zanedbatelné. Aha, tak potom jo, když jednou fyzika platí strašně moc a jindy stejná fyzika neplatí vůbec a nebo jen někdy a jen málo. Patrně podle toho, jak se kdy hodí dokrámu viďte.
V klidu si sedeněte a přečtěte si po sobě svoje BOHOROVNÁ a pohrdavá vyjádření o mě. Tvrdím vám, že svět ženou dopředu lidi jako já a ne vy, vám je vše jasné, vše jste si zdůvodnili a tak je vše vynalezeno a už není co vynalézat. Naštěstí se vždy najdou ti, co nevědí, že něco nejde. Takoví pak nevzdělaně a idiotsky jdou a uděloají to. Blaník je důkaz, já udělal, co jste vy, celá vaše věda i s fyzikou nedokázali, nemám ve vč VD i bez litrů kyselin, nemám je tam, i když jsem zimoval na melecitoze a i když každé vč dostalo pouhé milontiny gramu Amitrazu. A už jsme si tu vysvětlili, že je to neměřitelné množství a nebo na hranici měřitelnosti a že je to množství 100 a i tisíckrát menší, než nebezpečné a množství 100 x menší než dle vědy matematiky a statistiky ZANEDBATELNÉ.
Ale vy jste žádný Blaník nevynaleznul, protože jste vzdělán ve fyzice a věřil jste ve fyzice a v jiných VĚDÁCH VZDĚLANÝM kreténům, že včely zabíjí VD. Já jako první postuloval, že ano, že vč hynou, ale že je NEJSPÍŠ VD nezabíjí.
Nakonec jste vy dospěl k Blaníku také, jen komplikovaněji a to samé Marx,aleani vy ani on jste z toho, na co jste přišli, nhěuměli udělatobecně platnou metodu,použitelnou prokaždý úlakterá nestojí ani Korunu nákladů navíc.Kdo jiný tohledokázalkrmě mě? KDO SE PTÁM? A ano, neznám (jsem líný o ní přemýšlet) fyziku. Ale ne, pro vás jsem jen hlupák, co nezná fyziku, která ale neumí popsat CELOU složitost chovu včel. A hlavně nevede k univerzální metodě, jakou Blaník nevyvratitelně je! Tak těm, co jim opakovaně hynou včesltva, poraďte fyziku, ne metodu Blaník. To jim hodně pomůžete.
Necháme pane Goro při tom? Nikdy jsem nikde netvrdil, že jsem neomylný a jsem schopen dokázat jen na základě všem dostupné Bible, že i Bůh se mýlil bezpočtukrát.
Nicméně pane Goro děkuji za debatu, když nic jiného mě nutíte dohánět studium, které jsem za mlada nestihnul a nutíte mě rozšiřovat si obzory. Děkuji.
Především nedorozumění, Tomem nemyslím sebe, aleToma4. To bych jak debil o sobě nemluvil ve třetí osobě, nejsem indián.
Fyzika není moje silná stránka (nezajímá mě jak se vyrábí proud, jen svítím). Jen logika, když k 75 litrům O přidáme x litrů C, jak může zůstávat pořád 75l, oba plyny mají stejnou hustotu a objem za všech teplot? C přec nebylv plynné formě a najednou je. Ale ano, teplo je objem? A nebo ten rozdíl je ta pára? Jenže to teplo, před tím vázané v cukru, tedy v nepatrném objemu, najednou zvětšilo objem plynu, na který se přeměnil v cukru vázaný C. Ale pořád je to 75 litrů? Tak asi jo, když to tvrdí VĚDA. Jen já tomu nějak neumím uvěřit, ale to je jen můj problém.
Není náhodou těžší CO2 po ohřátí lehčí než vzduch? A nestoupá nejprve nahoru a až po ochlazení padá dolů? A padá asi rychleji než normální vzduch a molekuly se při tom míjejí, narážejí do sebe… (a ty kurvy si předávají i teplo, svině mizerný)
Není náhodou vodní pára lehčí než vzduch?
Neuvolní se skupenské teplo když pára kondenzuje?
Už jen tím, že, jak podotýká v jiné souvislosti Tom4, že chumáč bezděčně vyzařuje teplo, nemůže neohřívat okolní vzduch a ten musí objemově prudce expandovat, je to tak? Expanzí rozumím mnohonásobné zvětšení objemu, tedy litrů. A tak dále, fyzika mě nezajímá a na otázky neodpovídejte, beru je jako řečnické. Mě fakt nezajímá teorie, protože je zjevně pitomá a ignoruje praxi. Co tvrdí vědci se v úle neděje, tečka! A může to pozorovat každý.
Třeba. Příklad jak je věda blbá. Jestli má plodiště bez TL 39x30x11 s podmetem objem asi 52 litrů a já uzavřu po fumigaci, když je 12 nad nulou, úl na 2 hodiny, jak to, že se včely neudusí? Petr jednou zapomněl a vč byla uzavřená 10 hodin a nic se nestalo, jak je to možné, když vč musí za hodinu vynměnit 300 litrů a úl má jenom 52 litrů a tak se má vyměnit objem 5 x za jedinou hodinu? Tedy každých 12 minut se vymnění VŠECHEN vzduch vúle? Co pak za dvě hodiny, to je sranda, to ještě beru, ale co za deset hodin uzavření?
Na druhou stranu o “dýchání” chumáče v mrazu čtu prvně životě, ale to asi proto, že si myslím, že vědci blábolí nesmysly, které vůbec nekorelují ani s logikou ani s pozorováním.
Ve stebníklu jsou vč ne hodiny, ale desítky dní ve vzduchu s obsahem CO2 10% a nejspíš i více a co jako? Kde je věda? ( a jak věda vysvětlí menší spotřebu zásob, není náhodou přímá úměra “spalování” uhlíku a tvorbou tepla? Popře věda stebník? A stebníky používala i Kanada, než začli na zimu včely sířit (ti dobří, civilizovaní a humánní lidé) a zjara kupovat "pakety" v Kalifornii (před ww2 - moderní pokrok v USA, USA náš vzor, s USA (a Kanadou) na věčné časy a nikdy jinak, amen, teda hurá).
------------------------
Prostě kolego, teorie je jedna věc, praxe podle mých šedesátiletých zkušeností je něco hodně odlišného. Bavme se ne o vědě (Wrightové a podobně), ale prostě o praxi a včelaření. Ano, vědcům vycházejí nesmyslná hausnumera, proto prostě nemůžou jinak. A jako čmelák létá i když nemůže, protože je to fyzikálně nemožné, tak včely přežijí i s kulatým česnem průměru jeden centimetr. To vím od předků. V takovém česně by pak skutečně musela být ta vichřice, ale toho si předkové nějak neuměli všimnout. Možná proto, že o nějaké fyzice něměli ani tušení.
----------------------
Já se s vámi pořád bavím o včelách, jen neumím NEVIDĚT souvislosti.
-------------------------
Já, na rozdíl od vědců umím ihned pochopit co myslel Tom4. Podle Farrara a jiných blbů neohřívá vč v zimě úl.OK, jenže vyzařované teplo, když narazí na izolovanou stěnu, déle zůstává uvnitř úlu a tím vč nemůže vnitřek úlu nevytápět. Tady je důkaz, jak věda je blbá a praxe něco úplně jiného. Tím, že teplo neproniká tak rychle stěnami izolovaného úlu, déle setrvá uvnitř a tudíž déle ohřívá molekuly jiných plynů v interiéru úlu než v úle tenkostěnném. Jen logika, vzdělán ne fyzice (chce se říct naštěstí) nejsem a není ani Tom4. Jen oba umíme pozorovat a LOGICKY myslet.
Tudíž byl Taranovův experiment od začátku vadný a tudíž nemohl ukázat nic objektivně správně. Česno uprostřed u obou orientací stavby je špatně. Žasnu, že formát jako Taranov mohl udělat tak ZÁKLADNÍ chybu.
Děkuji vám za rozumný názor. Ano, je třeba se jen inspirovat a případně využít některé prvky z koncepce starých úlů.
Jen něco upřesním. Nikdy se neregulovala velikost česna. Ani na to nebyly žádné posuvné zástrčky, které by se musely regulovat v uličce zezadu a to se nedělalo a nic takového v uličce u nového úlu nebylo. Česno se neregulovalo nikdy a nijak a loupeže MU neznal. Jenom na zimu se zavírala přední dvířka, ale často jsme se s tím neobtěžovali - hrozilo totiž ucpání malinké štěrbinky na dolním okraji předních dvířek.
Ti, co tvrdí ty hektolitry vzduchu denně by si měli spočítat plochu štěrbinky 30 x 6 + průměr 18 v předních i v zadních dvířkách. Vichřici jsem tam neviděl nikdy. I kdyby díry byly 20 mm (nebyly, měly spíš jen 18 mm), pak by obě dávaly 6,3 cm2 + štěrbinka 1,5 - 1,8 cm2 a jsme zase na ještě méně než má nahatý úl. Jestli měly díry 18 mm a štěrbinka měla jen 25 délku, pak bylo větrání jen 6 a půl centimetru čtverečního!
Ale! MU měl okýnko a možná úl luftoval netěsnostmi kolem okýnek, ovšem včely okýnka tak zalepovaly po obvodu propolisem, že to bylo někdy “přibetonované”, možná ale trochu prodyšné. Za okýnky byly uteplivky + falc dvířek okýnka a tak to významně “dýchat” nemohlo.
Někdo vyndaval na zimu okýnka a vkládal slaměnou rohož místo okýnka. Jenže kvůli nutnosti regulace odpařovačů na BEF podle počasí se muselo od odstraňování okýnek na zimu odejít a já už zažil okýnka celoročně.
Co ale úl ve výbavě měl bylo plechové korýtkové krmítko na asi půl litru a to bylo v BU vzadu. Po nepatrném vysunutí konce korýtka se dolil podněcovací roztok. Ale to seu nás nedělalo, rodiče a jejich známí věděli o zhoubnosti jarního podněcování. Využívalo se to jen pro oddělky a často ani pro ně ne.
Konečně jsme se pochopili, děkuji.
U štěrbiny nepochopili a nebo já dělám logickou chybu.
Jestli má být štěrbina pouze 6 mm, tak při výšce 200 mm ode dna je to 12 cm2. Tedy je česno malé a současně zasahuje od úplného dna až do asi ⅔ rámků. Tudíž potom včely vstupují do rámků, ale současně i pod ně a mohou si vybrat. Nazval jsem to “chytrá horákyně” podle známé pohádky s paradoxem - nahá a současně oblečená, tedy česno horní, ale i spodní.
Třeba je to celé nesmysl, mě se na tom ze všeho nejméně líbí pouhých 6 mm šířky. Na druhou stranu, přesně taková mám SČ u některých úlů. Prostě mám dřevěné vložky, které sníží česno 405 x 18 mm na 350 x 6 a to ještě zmenším příložkou na délku jen 200 - 250 mm tak, aby česno bylo u strany. U správné strany.
Nejslabší je na zamýšlené svislé štěrbině fakt mizerné soudržnosti nástavku (tenkostěnného). Ale umím si představit spojení stěn šrouby, které by včelám nemohly vadit, protože na výšku cca 200 mm (bez výšky podmetu asi 180 mm) si představuji jen dva. A nebo i vyšší štěrbinu, ale přerušenou třeba ocelovými pásky z pásoviny 20 x 2 mm například. V Taranovově pokusu taky vyhryzávaly otvory přerušované a tak soudím, že by jim to moc nevadiolo.
Protože ale by úl na 12 rámků, vysokých 30 cm a delších - 43,5 cm umožnil TL na každém rámku, pak by úl mohl mít pevné dno a tím by se soudržnost zajistila. Oddělitelné dno je anachronismus, není nutné na něm lpět. Ležan také nemá oddělitelné dno a nikdo se z toho nehroutí.
--------------------
Tady si umím představit a Petr navrhuje, udělat jen rámky 39 a jen 11 rámků, ale zvýšit je tak, aby SR byl na každém rámku dole. Tím by nebyla porušena “svatá” výška plodových rámků 30 cm. V tom případě bych se já vracel k Sedláčkovi = výšce 34,7, Petr navrhuje i víc. Ovšem to jsou už jen maličkosti.
Na tomto místě dávám tvrzení, vyzkoušené 60 let, že úl nepotřebuje nutně oddělitelné dno. Po celé ty roky mám pořád několik úlů s pevným dnem, medné výnosy se neliší a nepatrná pracnost je zase vyvážená úsporou práce jindy. Jediné co nejde, je, podstavit pod vysoké plodiště nějaký NN (nebo VN).