Martin mi poslal časopisy abych to mohl pohodlně přečíst. Když jsem zjistil, kdo je autorem, znám ho z VF, dalo mi hodně přemlouvání to vůbec začít číst, protože na VF vystupoval jako někdo, kdo včelařit neumí, ale má jen prudce teoretické výlevy a byl krajně nesnášenlivý, zvláště ke mě. Je jedním z těch, kvůli kterým jsem VF opustil. Když už popisoval nějakou svou praxi, zůstával mi rozum stát nad nesmysly, co psal. Kdyby Martin nevynaložil tolik úsilí a neposlal mi to, nečetl bych to. Přiznám se.
-------------------
Omylem jsem přečetl třetí díl jako první a zjistil jsem, přes většině lidí nesrozumitelné učené bláboly, že autor došel ke stejnému jako já. Potíž je jen v tom, že je článek starší než moje metoda Blaník a tím se někdo může domnívat, že jsem opisoval.
Začal jsem číst první díl a je to pro mě velmi obtížné, nerozumím vědeckým plkům a nic rozumného ve smyslu prakticky využitelného v tom nevidím. Ovšem sem tam v textu vidím nesprávné závěry. Autor vypíše několik bodů, všechny správně, ale jeden je přesně naopak a tudíž nesprávně.
---------------------
Tak jsem to přelouskal. Ale přiznám se, že jsem přeskákal nesrozumitelné, nesmyslně = zbytečně odborné pasáže. Tato věda je pro úspěšný chov včel nepotřebná. A většinu vývodů má autor špatně. Nicméně něco jsem se dozvěděl a tudíž to nebyl marný čas strávený čtením 90% nezáživného a málo srozumitelného obsahu. Nebylo mi jasné jak to, že med “schne” i v nízkých teplotách, hloupě jsem se domníval, jako asi drtivě drtivá většina lidí, že čím vyšší teplota, tím lépe se něco vysouší. Je to jinak, nehodlám se obtěžovat to chápat = učit se na stará kolana fyziku, mě stačí umět rozsvítit a je mi fuk, jak ČEZ vyrobí a dopraví do mého bytu elektřinu. Vědět fyziku el en a vědět přesně v desetiných % přesně postup výroby elektřiny, její frekvenci a jak ČEZ likviduje jalovinu a další nuance mi nezajistí dobře, klidně a spokojeně žít. Žít a vymýšlet pro druhé včelaře PRAKTIKÁLIE, které lze, na rodíl od páně Holubových traktátů, ihned kýmkoli použít.
Takže děkuji Martinovi, jenže jediné, co mi to dalo, že někdo přišel na základní zásady SPRÁVNÉHO včelaření dřív než já. Přesto se domnívám, že jsem první, protože to pan inženýr nepodal jako ihned použitelnou provozní metodu ani nepopsal žádný konkrétní úl. Ale kdo dobře zná moje práce, ví, že je mi úplně lhostejné nějaké prvenství, jsem ješitný jako každý chlap, ale v tomhle ani nepatrně!
--------------------------
Pozoruhodně nesprávný je závě druhého dílu. A u toho se pozastavím. Abych neopisoval doslovné citace, vysvětlím, co tvrdí autor.
Autor opakuje pořád starou mantru o tepelné izolaci stěny úlu v souvislosti s její konstrukcí. Tady je ten případ nesprávného závěru z vysoce vědecké teorie.
V článku sáhodlouze vysvětluje, jak je larva plodu háklivá a jak by bleskurychle vyschla bez dostatečné vlhkosti. Autor vysvětluje, jak si s tím včely umí poradit. No a tady je podle mě právě to ono. Sice nasáklá voda ve výplni nasákavé izolace sendvičové stěny mizerně izoluje tepelně, ovšem patrně vydává do úlu vlhkost, kterou včely nemusí tak intenzivně udržovat a mohou se věnovat jiné činnosti. A nebo s ejen šetřit aby dlouhověké vydržely a odešly až v řepce a ne už po jívách.
Jak jinak si vysvětlit pozorování Toma4 (a desetitisíců dalších, hlavně dřívějších praktiků), že jsou sice hoblovačkové úly zjara těžké k neunesení, ale včelám se v tom, NAVZDORY VĚDĚ a navzdory vědcům a jejich vědeckým blábolům a složitým vědeckým zdůvodněním daří lépe, než v úlech vysoce izolačních, avšak nenasákavých. Tomu faktu se autor obloukem vyhne, jen připustí a vysvětlí, proč jsou tenkostěnné úly lepší, než silně tepelně izolované nenasákavými materiály. Kdo pozorně čte co na internetu roky píšu, ví, že pořád tvrdím, že mám lepší včely v masivu Sm 20 mm, tedy v tenkostěnáči než v PS úlu a nebo v úlu, kde je PS v sendviči. Také jasně píšu, že mám po předcích 70 let staré úly a nedám na ně dopustit. Taky jsem někde psal, že krysami zničené pohozené nástavky se slámou (kombajnovou) mezi hobrami, vyspravené PS a polurertanovou pěnou jsou výrazně horší než ty stejné, které jsou originál a ve stěnách žádný PS nebo pěnu nemají. Ty “vyspravené” jsem už vyřadil a mám je jako nouzové pro rychlý oddělek a podobně, včely jsou v tom stejně mizerné, jako v PS úlech.
Co pan inženýr učeně dopočítal vím já dávno, jen jsem nevěděl proč. A i když už vím proč, co na tom je jiného? Přece svítím a netuším jak se vyrábí elektřina a svit mého lustru nebude jasnější, když sáhodlouze zvím vše podrobně o výrobě proudu?
---------------------
Takže ano, nějak jsem se tím prokousal, něco je mi sice jasnější, ale nedozvěděl jsem se vůbec nic nového, co bych nějak nevěděl nebo netušil a nebo neměl od předků a z vlastní zkušenosti. Pan inženýr mi na mnoha stránkách učeného elaborátu neporadil nic o tom, jak mít víc medu, zdravější včely a co nejméně práce. A dokonce ani jaký úl je nejlepší, prostě mi neporadil vůbec nic.
A to je i problém OVP, nikdo už nerozumí vědátorům, protože se tam nepíše nic praktického, čemu by lidi rozuměli a mohli nějak využít ve svojí každodenní včelařské praxi. A tak se OVP přestaly dělat, jen je dávají občas jako přílohu Včelařství a brzy zaniknou úplně, protože vědecké cancy jsou lidem na dvě věci, na ho… a na nic.
