Mluví a píše se o nich, obecně ale lidi neví jak fungují v čem spočívá jejich zhoubná nebezpečnost. Pokusím se to vysvětlit, ovšem informace mám z přednášky Dr. Peroutky před asi 5-6 lety (v tom roce byla Apimondie v Kazachstánu, Peroutka odtud právě přijel) a podám to jen podle paměti.
Nejprve jejich jedovatost. Ta je vyjádřena porovnáním s jedovatostí DDT, kterou asi každý zná a umí si představit. Jestli je jedovatost určitého množství, u všech prostředků stejného, rovná 1, pak má Amitraz 1, Gabon 2. Nejslabší neonikotinoid ale 2.000 a nejsilnější 6.000, slovy šest tisíc!!!!!
Jak funguje:
První rok na podzim (koncem léta) je zaset na daném pozemku ozimý ječmen a osivo je namořené proti hnilobě neonikotinoidem. Oblika ještě v tom roce vzejde, její slupka shnije, ale jed se nikam neztratí a “čeká” v zemi.
První se sklízí ozimý ječmen (řepka musí být v zemi do 10.8. tak se dává po ječmeni aby se to stihlo vše udělat). Pak je zaseta řepka, ta vzejde a vzešlá přečká zimu. Tedy druhou zimu od zasetí ječmene s namořenými obilkami.
Zjara řepka vyroste a vykvete - třetí rok od zasetí “jedovatého” ječmene. Její kořenový systém v půdě najde a “nasaje” jed a vpraví ho do nektaru. S nektarem ho nasosá včela (nebo jiný hmyz) a protože je jed tak prudký, hmyz ihned ztratí orientaci a netrefí z pastvy domů. To je však ten lepší případ. Když ale rostlina nasála jedu méně a včela s kontaminovaným nákladem doletí domů a předá ho v úle, jed je zakomponován do krmné šťávy pro plod, nastává katastrofa a vč se zpravidla úplně zhroutí, uhyne.
Když jsem tu psal o zhoubných vlivech na včely a ostatní hmyz buď přímo, nebo přes mikrovlny z mobilů, šmírovacích družic, GPS, radarů a podobně, zmínil jsem já i bohemia gall agrochemii. Tak neonikotinoidy jsou jen jednou z celé škály relativně nových agrochemikálií. (Není bez zajímavosti kdo tu vlastní a distribuuje 80% veškeré u nás používané agrochemie)
Mořené osivo je obyčejně nabarveno na růžovo (možná i jiné barvy), asi aby každého barva upozornila, že to není normální zrno a že ho nesmí například zkrmovat hospodářskými zvířaty.
Jednou jsem na to narazil a kamarád zemědělec mi poskytnul dokumentaci k osivu. Měla 18 stran A4 a že to patří do skupiny neonikotinoidů (patrně slabších a tedy povolených) se psalo droboučkým písmem na straně 18…
Přímá jedovatost je jedna věc a pak je druhá věc jak se to akumuluje v potravním řetězci. Ale pro včely je hlavní ta přímá jedovatost.
Lubo ani nie, aj cez ukladanie do potravy to včelám ubližuje, kontaminovaný peľ, ktorý si včely ukladajú na kŕmenie plodu sa dostane ako píše kolega Tom neskôr do kŕmnej kašičky a dochádza k poškodzovaniu vo vývoji plodu, nerodia sa kvalitné včely…
Ano. Myslím si ale, že ještě menší dávka, která viditelně a hned včelám neublíží, je ve všech svých důsledcích snad ještě horší. V posledních letech mi včelstva, asi 2 týdny po řepce, rapidně zeslábnou, což jsem dříve nepozoroval a tudíž to nepřipisuju upracování ze řepkové snůšky. Naopak, v poslední době včely (díkybohu), na řepku ani moc nejdou.
Dva roky po sobě, vloni pak obzvláště, byl nerojivý rok. Já to spíš připisuju tomu + ještě dalším zhoubným vlivům.
Bohužel to už nedokážu dohledat, kdysi jsem viděla dokument, kde ukazovali, jak nepatrné zbytky těchhle přípravků zabíjí užitečné bakterie v trávicím systému včel. Včela vypadá zdánlivě zdravě, ale pak se přidá další stres, třeba vir nebo cokoli jiného, co by jiank včelstvo vklidu ustálo ,ale oslabené dávkami jedů, zkolabuje.
Pohled na neškodnost neonikotinoidů pro hmyz opylující plodiny se výrazně změnil poté, co britští a francouzští badatelé uveřejnili studie tvrdící, že uvedené insekticidy zhoršují orientaci včel a čmeláků, kteří se pak nevracejí zpět do svých kolonií (přehled viz Kubátová-Hiršová l.c., Matsumoto 2013). https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zpravy-recenze/hmyzi-opylovaci-a-neonikotinoidy/
Je možné že to má vliv i na orientaci?
to stoprocentně.
Já osobně si myslím že to má vliv i na lidi, hlavně zárodky. Přečtěte si statistiky jak stoupá výskyt autistů v populaci, je to nárůst o 787%
i když dnes se počítá za autistu i dítě na které se dřív vzal řemen, nejde tím tak šílené číslo vysvětlit. Jeen abychom si nemysleli, že to končí včelami.
Tady je část článku
Ze světových i tuzemských výzkumů vyplývá, že výskyt poruch autistického spektra (PAS) zaznamenává strmý nárůst. Jestliže v roce 1975 trpěl autismem jeden z 5 000 lidí a v roce 1985 jeden z 2 500, pak v roce 2007 to byl již 1 ze 150. Ve Spojených státech se udává výskyt poruch autistického spektra u osmiletých dětí 1 : 36 (2020). Celosvětový odhad prevalence je 1,5 % populace. Jak prevalence narůstá, tak narůstá i množství publikací o autismu, a je to tedy dnes jedna z nejzkoumanějších poruch v dětské psychiatrii vůbec.
Já mám takovou teorii- pokud včely ve snůšce nosí kontaminovaný pyl z řepky a ukládají si jej jako zásoby do plodiště, je vše dočasně ok, je k dispozici i jiná potrava. Ovšem v zimě, když se chomáč dostane ke kontaminovaným zásobám, má k dispozici jen toto a jedy udělají své. Nevysvětlitelné úhyny v zimě…
Velmi zajímavý názor, nenapadlo mě to. Ano, CCD, tedy záhadné a velmi rychlé vytracení včel z úlu jsme donedávna znali jen v létě a na podzim. Najednou k němu dochází i uprosřed zimy.
Co když je to tak, jak píšu v úvodním článku, že včely netrefí domů. Včely se nakrmí neonikotinoidovým pylem, nic se neděje, je zima a nemůžou ven a uhynulé na dno nespadnou. Pak se udělá na pár dní hezky, včely se vyletí vyprášit a netrefí domů a najednou je úl prázdný. Ale jen některý, jinde je vše OK.
No, má to velké trhliny, hlavně v tom, že to nepasuje do našich představ o životě, chování a už vůbec potravě dospělých včel. Ale vysvětelní by to bylo. Totiž, po zimním slunovratu se vč začnou připravovat na chov plodu. My nevíme (já nevím), které přesně včely tvoří krmnou kašičku a musí kvůli tomu konzumovat pyl (když ho v úle mají). Je představa, že (v létě či zjara) tuto činnost dělají mladušky - kojičky. Ty ale v zimním chumáči nejsou a tak které včely krmí příští plod? Co když jsou to všechny včely, přece si neustále cosi předávají, krmí se navzájem, ví věda vůbec, jak přesně kolují živiny ve včelstvu a jak ve včelstvu v zimě?
Totiž. Vím minimálně o jednom včlaři, který v polovině července úplně vyhází ze vč plod. Všechen! Proti tomu je všechno, co já vím o včelách. Nicméně, on včely má a nekolabují mu z toho, že vyhází plod, z kterého by se vylíhly dlouhověké včely, nebo jejich podstatná část a ty by pak měly chybět v zimě. Co ale vyhází s plodem je veškerý pyl, uložený pod věnci zásob, které i na 24 včely po slunovratu už dělají. No a když nemá řepkový pyl s natajňačku aplikovanými neonikotinoidy, neztratí pak v půli zimy při proletu jeho včely orientaci a nevytratí se z úlu…
Prosím o pochopení, že NIC NETVRDÍM, jen mě k těmto “nápadům” inspiroval pocit Toma4, že nepochopitelné vytracení včel z úlu uprostřed zimy může mít příčinu v neonikotinoidy (nebo něčím jiným) kontaminovaném pylu. Ano, je to divoká teorie. Ale vede mě k tomu hlavně to, co tak skvěle formuloval bohemia gall a sice, že je to jen na nás pánové a dámy! Protože mejnstrým nás v tom nechá, když by vědcům nevadilo, kdyby naráz vyhynula půlka včelstev i půlka včelařů. Mám za to, že už jen toto vyslovit (Antonín Přidal v rozhlasovém pořadu) je snad ohavnější, než chlastat do rána v den střelby na filozofické fakultě.
No, neonikotionidy už jsou téměř zakázanou látkou. Z účinných látek už je na trhu pouze acetamiprid. Takže by během pár let mohli vymizet i z krajiny nebo aspoň být obsah snížen. Včelaři si museli oddechnout po zákazu organofosfátů - Nurelle. Na druhou stranu zákaz insekticidního moření řepky byl velice špatný. Zatímco obalené osivo v zemi by nenapáchalo tolik škody, tak teď se místo toho jedou 2-3 pozemní aplikace.
No ono je spíš otázka na co potřebujeme tolik řepky. Na co potřebujeme tolik ničit životní prostředí kvůli pár procentům “uspořenych” litrů…
Nepotřebujeme jedovatou řepku, takže ani postriky nejsou potřeba.
bohemia.gall:No ono je spíš otázka na co potřebujeme tolik řepky. Na co potřebujeme tolik ničit životní prostředí kvůli pár procentům “uspořenych” litrů…
Nepotřebujeme jedovatou řepku, takže ani postriky nejsou potřeba.
S tím se dá souhlasit, ale jen částěčně. Za to nemohou rozhodně zemědělci nebo poraďte co by měli na tak velké výměře kterou dělá řepka pěstovat? Pšenice je prodělečná, dovozům z Ukrajiny nejde konkurovat.
Stačí opustit globalistickou mantru o volném pohybu zboží, bla, bla, bla a zavést cla. Dnes už nikdo neví, co to clo bylo. To byl nástroj ochrany domácího producenta před často nekalou konkurencí.
V tu ránu by měli zemědělci co pěstovat a zase bychom byli potravinově soběstační, jako za proklínaných a posmívaných soudruhů. Dnes když nám nedá Západ nažrat, chcípeneme a tudíž jsme vydíratelní. To samé životně důležitá voda, kdo dopustil její prodej cizákům? Ten by měl být v base na doživotí a ne dodneška pouštět moudra. A tak dále. A podobně jako s vodou energetika a další a další odvětví. Ale politika je tu zakázaná a liberálové nechtějí číst i tady o příčinách že? Kecy o důsledcích nikam nevedou, akorát tak že se lidi vykecají jako u piva, ale nic se nemůže změnit. Bavme se vždy o příčinách.
Když pominu politiku, kdo by dneska na těch polích dělal? Dneska neseženete lidi, natož mladé lidi ochotné pracovat venku. Když to beru podle zkušeností z našeho zahradnictví, najít člověka, který bude ochotný pracovat od jara do podzimu venku je problém. A to jenom prodávám a částečně se starám o rostliny, v zásadě se nejedná o nijak těžkou fyzickou práci a jsme nadstandartně placení, to konstatuju, není to chlubení. Když se bavím s lidmi z oboru, sehnat lidi třeba na výsadbu stromků v lese, ošetřování rostlin ve školkách je takřka nemožné. Mám známého hajného, který potřeboval zalesnit kus lesa, nakoupil sazenice a co nakonec nezvládl zasadit sám, musel spálit. Přihlásil se mu slovy jeden brigáník a po hodině skončil. Jak a koho přesvědčíte, aby šel dělat zpátky na pole, pěstovat třeba zeleninu? Práce venku je dneska braná jako potupná dřina za málo peněz.
Ono je nutné si přiznat, že drtivé většině zemědělců současný stav dotací ale i způsob hospodaření vyhovuje. Kdyby to tak nebylo, dávno protestují jako Němci
Za mého dětství, tj. někdy tak 1971-76 jsme jezdili na víkendy na pronajatou hájenku v Brdech. Aby někdo neměl velké oči, nebyla tam elektřina a pro vodu se chodilo asi 1 km do studánky. Bylo tam krásně. Samota uprostřed lesů. Měli jsme k dispozici jednu místnost, druhá byla pro dělnice v lese . Tam chodily ženy, většinou ženy v domácnosti, které si šly přivydělat nějakou korunu sázením a pletím sazeniček stromků na pasekách. Práce úmorná, dřina. Do té druhé místnosti si občas přišly udělat na kamnech kafe a posvačit, nebo se schovat před náhlým deštěm.Dům stojí dodnes, pustý. V restituci jej dostali Coloredo-Mansfeld
Anonymní:Ono je nutné si přiznat, že drtivé většině zemědělců současný stav dotací ale i způsob hospodaření vyhovuje. Kdyby to tak nebylo, dávno protestují jako Němci
To není pravda, současný stav určitě nevyhovuje jen nejsme taková parta jako Němci. Jak by mohl současný stav vyhovovat? Vždyť ceny komodit jsou na historickém minimu, Ukrajina zavalila Evropu svým zbožím které navíc nemá kvalitu. Je to mizérie, čeští zemědělci jsou peskováni za kvalitu pšenice, skoro všechno padá do krmivářské kvality a ne do potraviny, za krmnou je míň peněz a pak se doveze bordel z Ukrajiny plný sněti a hub a semele se to do mouky a hloupí češi to sní.
Chvilku Varroa, chvilku Neon, meleš úplný 💩
No, já s Neonem jeho názor sdílím. Navíc bych za ho.na ničí názor neoznačil a často bych důvod u některých měl. Třeba u vás, vy nemáte argument, jen plivete jed (ho.na aby to pasovalo do vašeho naturelu).