Příspěvky uživatele

Nějak takto začala, taky vaší první zprávou, v roce 2024 melecitoza…

( a já mám ještě 15 beden tuháče z roku 24)

Já to zdůrazním pro Martina: JEN JEDEN matečník. Jak necháte dva, hrozí poroj s matkou z prvního vylíhlého matečníku.

Martine.

Je potřeba zjistit, zda dodělaly matečníky vzhůru nohama. Já jenom vyčetl, že když se to převrátí (zapomenutý rotační úl, kvůli tpomu byl rotační), že matečník vč samo zruší. Matečníky dole v TL nejsou moc pravděpodobné. Pravda ale je, že se rotační úl otáčel asi 1x za 24 hodin a tak nebyl jen správně a opačně, ale byl celkem dlouho, že matečníky vodorovně atd., prostě plynulé pomalé otáčení. Mimochodem, stejný nesmysl jako je nyní ta hloupost, jako že se točí klikou a z úlu teče med rovnou do sklenic. Podobně dopadne i ta česká ptákovina, jen nesdělím která, protože se na tom pořád někdo snaží napakovat.

V otočeném plodišti nejspíš spodky rámků, co se ocitly nahoře, nedostavěly - včelstvo když se chystá vyrojit, přestane stavět. Mimochodem k tomu bylo okýnko. V jeden den se vyřezaly SR a kde druhý den nezačaly stavět bylo nutné úl rozebrat a udělal opatření. Dneska nemáme okýnka ani špehýrky a výsledek je hop a nebo trop.

Smrček v lese, metr a půl, bych prostě uříznul. Ano, smrk, tůje a podobné to je něco!!!

Chválím odebrání plodu. Je třeba si to navyknout, zafixovat. Prostě nalákat na plod, když to nejde jinak, plod ale co nejdřív odebrat a pokud není 100% jistota, že je roj můj, plod zlikvidovat.

Otázka. Nebylo by pro vás Martine dobré udělat si VN se špehýrkou? Totiž. Když je snůška, denně nebo ob den se odtud získává “strdí”, tedy trubčina se sladinou. Ale jak je TL, tak by možná do trubčiny na SR řidinu nedávaly. Ale prostě špehýrka není špatná věc, kreomě kontroly rojové nálady a zda je snůška, se tam taky třeba dá podněcovat kapsou těstem, vkládat fumigační knot. Napsal jsem tu o tom vlákno, už si moc nepamatuju, co přesně jsem tam psal, najděte si to.

Děkuji za perfektní postřeh, nechci psát moc obšírně, stejně to mladí nečtou. Je to jak píšete. Ale kromě prvních dvou rámků od česna, ty jsou ubité pylem úplně, mají na každém rámku jako dlaň a spíš dvě dlaně vynechaný plac doslova vyblejskaných buněk, ale matka je nezakládá. K tomu misky na výměnu uprostřed plástu, poznám co je TV a chystání k ní. Neklamnou známkou je sem tam ostrůvek hrboplodu v dělničině, asi jak je už vykladená. 

Jen bych upozornil, že plac v úle, i když bez TL, tedy v plodišti tohoto velikého úlu je 157 dm2.

Mezi námi, LBV není nic jiného než omezení matky v kladení. Výsledek slabá vč a ta se pak méně rojí.

Včera jsem objevil vyrojené vč. Ničeho jsem si nevšiml až do otevření úlu kvůli přidání druhého medníku. Vč se vyrojilo kvůli 4 různě starým matečníkům, tři byly zavíčkované a proto letěly. Prostě já jarní TV nevěřím, téměř vždy se z ní vč ZJARA vyrojí!

Mimochodem. Původ  matky neznám, když něco píšu, tak jen křídou na úl a když to smyje déšť = skoro vždy, nevím nic. Dávat lístek s poznámkami pod dekly se mi taky neosvědčilo, vždy jsem líný aktuální zápis vytvořit (nemám tužku, brejle nebo jiná výmluva), že nejsem přece blbej a budu si pamatovat a už šedesátý rok si pamatuju dvě věci, každý jistě ví které.

No a připravte se kolegové, jestli se to dosud nerojilo, tak teď se rojit budou!

Tak 10.5. moje nadšení silně pokleslo. Vč druhý medník zpola ignorovalo, naplnilo jen soušer na M sotva začalo stavět. V polodišti je ze 12 rámků 8 zamedovaných a ubitých pylem! Jeidný rámek vajíček a druhý otevřený plod, dva s plodem zavíčkovaným, dvě zakladené misky na TV. Oddělek jsem sice udělal, ale s velkými rozpaky a hlavně jen proto, abych namnožil tuto míru. Stejně musím řešit matku v kmenovém, likvidace matečníků na TV nic neřeší, v lepším případě odsouvá problém v čase. Matka musí být vyměněná.

Kdybyste se obeznámil s celou mojí prací,  věděl byste, že jarní TV nevěřím a že v mých podmínkách vč téměř vždy změní nevinnou a žádoucí TV na vyrojení. Jiný případ je TV v červenci, srpnu a někdy se povede i v začátku září. A nic na tom nemění ani to, že se jedna TV u jednoho mého vč podařila. Před přidáváním medníků jsem objevil na rámku kladoucí červenou matku a na dalším zavíčkovaný matečník. To, že s enevyrojily ve chvíli zavíčkování matečníku, i když bylo pěkné počasí, znamenalo, že se vyrojit nechtějí. Úl jsem opatrně zavřel a tento týden objevil novou velkou matku s plodem na jediném rámku, teprve se “rozjížděla” a stará v úle už není. Zda bude mít plod bez mezerovitosti teprve uvidím.

Takže jarní TV možná je, tvrdí to mnozí, ale u mě se ve víc než 90% případů vč z jarní TV vyrojí. To nedovolím, tedy nechci riskovat a tak dojde k situaci, kterou jsem popsal.

Děkuji vám za velmi věcnou a fundovanou připomínku. Jinde tvrdím, že je včelám také potřeba v jistých chvílích věřit a možná bych se touto zásadou mohl zkusit řídit sám i v případě jarních TV.

Svoje včerejší poznatky dám sem.

Mám 3 stan, R, K a u baráku. Zatímco na K a doma jsou jen u několika málo vč dva medníky, na R, jsou po včerejšku z 10 vč na 8 medníky tři. Plánované převěšování plodu a celomedníky se nekonaly, chtělo se to u 3 vč rojit. Vajíčka v miskách o víc vč, ty jsme jen zamačkal a přidání třetího emdníku by jim to mělo “rozmluvit”.

Příčina? Staré matky a tak sice narvané dva medníky, placu dost, ale zakladené matečníky, někde už v kaši. Udělal jsem celkem 5 oddělků a matky ponechal v úlech, zničil zbylé matečníky a misky. To asi rojení neodvrátí, protože prostě vědí, že je matka stará a musí jí vyměnit, ale získám odklad v čase. Jakmile se matky z rojových matečníků oplodní, vyměním matky celým oddělkem.

Další poznatek pro Martina. Když jsem před asi třemi dny dával druhé medníky (včera byly téměř plné a starší medníky už víčkují), byly nad plodem silné věnce zásob, na středních asi 4-5 rámcích také až 5 cm pod HL a na krajních také až do půlky. Přesto druhé medníky ihned zaplnily a věnce se ztenčily. Určitě med nepřenesly, ale spotřebovaly pro plod. Z toho jsem usoudil, že netřeba zmatkovat s převěšováním plodu do medníků. Holt se to bude chtít rojit, ale příčinou je moje bordelářství, že jsem vloni nevyměnil staré matky. Není to tedy vina včel, ani průběhu počasí, ale pouze moje. Co práce jsem ušetřil vloni, letos odmakám i s úroky! Tak prosté to je, dobře mi tak!

Na zbylá dvě stanoviště se chystám dnes, dám sem vědět. Stan R je dlouhodobě nejlepší, ale obávám se zanedbání a že tady a na K měly být další medníky dřív. Jsem starý a pomalý, po 7-8 hodinách pomalé práce (svižně už to nejde) v kuse doslova padám na huboústa.  Jiní se s nějakým forem a začátečníky nezdržují, je právě pracovní špička.

V posledním Včelařství č.5 je zajímavý článek o kyselinách vs akaricidy. Pořád stejná písnička, ale pro pozornější je v článku mezi řádky zakomponováno sdělení, které si paní vědkyně nesmí dovolit napsat jasně po pravdě. V článku je mnoho tvrzení a sdělení, že není možné tady citovat jednotlivé výroky a reagovat na ně, je nutné, aby si to každý, hlavně aktivisté s vymletými “organickými” mozky, přerčetli sami a hluboce se nad tím zamysleli.

Co ale vědkyně říká jasně, že kyseliny sice mají až 95 účinnost a navíc, že KM je tak účinná (strašná), že proniká i pod víčka plodu, ale že vše závisí na SPRÁVNÉ aplikaci, protože jinak ten plod poškodí a poškozuje i včely a tak se musí vše aplikovat s nejvyšší opatrností a rozmyslem. Ovšem jak sladit aplikaci tak, aby byla SPRÁVNÁ (to každý věřící přece ví) nevysvětluje a tak já k tomu doporučuji modlení, zaříkávání a amulety, které pomohou zvolit poměr času, koncentrace a teploty - nezapomenout je třeba také na křišťálovou kouli, aby včelař věděl, jaké bude v následujících 5-8 dnech počasí, aby to vše namíchal SPRÁVNĚ.

Paní vědkyně připouští, že je KM dost problematická v tom, že snadno poškodí včely i plod, což se pak v lepším pořípadě projeví krátkověkostí včel. Podle mě těch dlouhověkých a já dodávám, že se pak v zimě nezodpovědně vytratí z úlu. Blbé včely a přitom se použily tak k přírodě šetrné ORGANICKÉ kyseliny.

U KŠ zase autorka připouští, že se vlastně ani neví jak přesně funguje, ale tvrdí, jak je skvělá. Co pokusem zjistili je, že včely dobrovolně KŠ nepozřou.

Je na každém a jeho hodnotě IQ aby se sám zorientoval. Hlavně je článek dlouhý a nikdo, kromě starých bláznů, kteří ještě chápou delší texty a jsou ochotní je číst, ho číst nebude, natož, aby se nad ním zamýšlel. A tak se pojede v rámci Západního aktivizmu dál. Sice už odborné kruhy, některé, sem tam nesměle připouštějí, že VD už není hrozbou, ale mejnstrým vědy, grantů a teplých místeček při zkoumání nesmrtelnosti chrousta pojede bez nejmenší změny dál.

OK. Jednou se někdo na nějakém foru ptal, že má pozemek ve tvaru poloostrova myslím nádrže Rozkoš. A chtěl si tam dát včely a popisoval, že dva km od toho poloostrova je voda a jen asi čtvrtina je ta šíje navazující na “pevninu”. Vysvětlili mu tam, že tam se včelařit nedá když má kolem sebe vodní pustinu, kde  včela nenajde nic. Vy jste na tom tedy podobně. Jste jako někdo, kdo by chtěl mocí mermo sbírat hřiby na náměstí ve městě. Za hřiby se musí tam, kde jsou pro hřiby podmínky a se včelami to není jinak.

Včely se někdy chtějí rojit i když nejsou silné, protože vědí, že jsou v místě pro ně nevhodném a nemůžou se jinak odstěhovat. To by vysvětlovalo, proč se vám chtěly rojit i když nebyly kdo ví jak silné.

Ale je tu ještě jedna možnost. Chtěly měnit matku, to by ale zakládaly tak 2-5 matečníků maximálně. Současně by ale, není to pravidlem, byl vidět místy hrbopolod a trubčí plod v protažených buňkách pod HL. Jak jste zrušil prvních pár misek, mohly jich nadělat napodruhé víc jak 5, což je maximum u TV. 

Nevím, proč se vám nedaří, vyčerpal jsem všechny možnosti a vy víte, že si píšeme asi 5-6 let a dopisů jsem vám poslal stovky, ještě je mám nevymazané v mailu. Začal jste mi psát pod nickem a až později pod vlastním jménem, vzpomínáte?

Vím jistě, že jsou místa pro včelaření nevhodná, méně vhodná, normální a já nyní včelařím ve včelím ráji ve srovnání se zbytkem míst, tedy tam, kde mám nějaké známé a donese se mi jak jsou na tom ostatní. A ve srovnání s místy, kde jsem já kdy včelařil.

---------------------------

Dovolím si Martine ještě teoretizování s hnilobou, která vás tam trápí. Jestli je váš kraj tak jalový, netrpíte tím jen vy, ale všichni. Včelám se tam asi nedaří, jak jste sám jednu chvíli uvažoval a tak jsou tam náchylnější k nemocem, i kdyby se o ně staral sám Bratr Adam. Obyčejně ze zamořené krajiny prcháme…

Někde jsem se narodil a naši měli včely, táta od předválky. Myslel jsem si, jak je to tam skvělé. Do kočování. U maringotky byl věčný problém zimoviště. Zjistil jsem, že kdekoli jinde je rychlejší jarní rozvoj a trojnásobek medu při méně práce a méně rojení. Ke konci jsem už doma včely neměl, kočování skončilo a já jezdil 5 km ke včelám do v lese zaparkované maringotky. Když se mi nevešly oddělky a dal je ven a ony dorostly do vč, byla v nich vč lepší než v celé slavné maringotce, kde bylo vždy tepleji než venku. Tehdy jsem si začínal POSTUPNĚ všímat, konec kočování u mě nastal 1988, že všude jsou včely lepší než u mé rodné chalupy. Že včely v maringotce, kde bylo tepleji, česna byla - jak se vychvalovalo asi 1,6 metru nad zemí a stejně byly včely vedle maringotky na hrabance pod smrky lepší a víc medu, méně rojení. Ale možná mám taky schopnost umět si všímat a porovnávat. A nebo nevím. Vaše trpělivost a vytrvalost je bezbřehá, zkusil bych včelařit jinde. Na ojeté auto jistě máte a na tu trochu benzínu byste jistě vydělal v práci. Víc vám já už poradit neumím.

Martine. Nejsem, tam, nevím jak to u vás je. Ale třeba Petr je ode mě vzdušnou čarou asi 10 km a o 50 metrů níž a v neděli měl medník obsazený jen u 2 vč ze 14. Neměl snůšku a i teď má mizernou (ale včera má vše v medníkách nahusto, ano za POUHÉ 3 dny). Vy jste možná jen netrpělivý. Na slovo jste skoupý, nepíšete co u vás kvete, ani jak daleko máte les, zda tam máte někde kleny a hlohy, kolik hektarů ovocných stromů, jak daleko řepku, nic. Ani zda tam máte smrkové lesy, maliny a tak dále. Jste tajemenej jak hrad v Karpatech a těžko se vám dá nějak pomoci, poradit. Vy mladí se z té svojí stručnosti jednou pose..te do vejšky!

Hlavně. Vy tak mocí mermo chcete med, že si myslím, že děláte kraviny. Každé rozvrtání včelstva ho vrací ve vývoiji zpátky, velký zásah se tvrdí žer až o 3 dny. Kdy jste to převracel to plodiště? Sotva se z toho vzpamatovaly a a když by se s tím srovnaly a začaly pracovat, zase jste je povrtal? I jen blbé otevření okýnka u univerzálu, když se jenom čumělo skrz sklo, tak ten hluk a hlavně světlo včely rušilo. Dobrý včelař se snaží do včel chodit co nejméně. Taky je nutné včelařit navečer. To proto, že ten den, kdy je povrtáte, jste ztratil snůšku. Ale když do nich jdete navečer, do rána se uklidní, vše se v úle skonsoliduje a ráno opět vyrazí za snůškou.

Vy jste jim před pár dny převrátil plodiště. Je to můj nápad, ale NEOVĚŘENÝ A NEVYZKOUŠENÝ!!!!! Zamyslete se. Tvrdil jste, že se vám to chtělo rojit. A nejsou 8 května v medníku? To je asi nějaké divné, nemyslíte? Přece včely se rojí z přebujelosti, když nedostanou včas medník, nebo další medník. Já i Goro jsme si mysleli, že se vám to rojit nechtělo, že jen blázníte. Jak se vám můžou chtít rojit, když ještě ani neobsadily medník?

------------------------------

Najděte si tady vlákno sběrný medník. 

Já už úplně dobře nevím co jsem tam psal a co jiní, jestli se tedy někdo obtěžoval reagovat. No a letos, aniž bych se z toho hroutil, budu muset převěsit plod do vysokého medníku u několka vč, u třech už to tak mám. Mají narvaný medník, třeba konkrétně ty, co jsou nafocené s tím půleným medníkem. Ale dole mají všechny rámky ulité zavíčkovaným medem, je to 24 a na třetině rámků je med a pořád se nechtějí rojit (včera nebo předevčírem). Jenže já na tom stan neměl VN a hlavně nemám souše a neměl jsem připravených tolik mezistěn. Dneska jsem si to všechno zrychtoval a zítra jde do celomedníků celkem 5 vč, 3 x 24 a 2 x 30. Co mám dělat? Je takový rok. Ale pozor, mají medníky plné, ale nacpaly med do VN. Ne mojí chybou, prostě se to tak stalo, nešlo dát druhé medníky když na to nebyly. A nebo šlo, někteří umělci dávají medníky preventivně, i sem nám jeden píše a před pár dny to tu někde radil, ale jestli chci být bez úhynů a mít skvělé včely, ale hlavně jestli chci mít jistotu, že netýrám včely chladem - a i kdyby mělo jít jen o MŮJ DOBRÝ POCIT, pak to prostě dělám takto dědkovsky neprogresivně.

Já neuděšlám nic o čem bych si mohl myslet, že by to včelám mohlo ublížit.

JirkaP:

Vkládám fotky od Toma

Bohužel jsem si neoznačil tyhle první pokusy a poslední dva rámky nejde poznat. Předposlední dostavěly, ten srpek dělničinou, asi, nevím který rámek to je a nikde trubčinu neudělaly. Poslední experiment udělaný z loňského SR se také nedá poznat od rámku s postavenou M.

JirkaP:

Dobrý večer, vkládám fotky Tomova půl - medníku. 

Tak ahoj všem. Díky Jirkovi za fotky.

Můlj kalkul na poloviční váhu medníků vyšel!! Přepážka uprostřed jim vůbec nevadí, starci a ženy mají vyřešený problém. Já už vím, že přestat včelařit kvůli váze medníků nebudu muset. Až budu vytáčet zvážím kolik to váží, ale mnělo by to vážit polovinu, nebo nepatrrně nad polovinu NN 15. Tedy něco nad 10 kg.

Takže letošní objev drápáků pomocí rotačního kartáče, omlazení spodních částí vysokých souší nahrazením spodní části mezistěnou a dělený medník funguje. Jsem spokojený.

To je tak. 

My samosebou dodržujeme elementární hygienu, jen včelař ví kam mířím. Totiž. Za komančů v padesátkách a šedesátkách bylo embargo - dnes  se říká sankce, uvalené imperialisty na socialistický blok na včelí vosk. Vosk ale nešel nahradit ve zbrojním průmyslu. A tak soudruzi udělali osvětu mezi včelaři ve msylu ani jedno zrno nazmar, akorát si za to dosaďte ani deko vosku nazmar. No a nějaká soudružská ekonomická palice spočítala v Českoslovesku milion včelstev, krát že každou zimu v každém úle zplesniví spodní rohy plástů ve váze vosku asi 100 gramů x milion včelstev a došel k astronomickým tunám vosku. Ano, je to 100 tun vosku. No a jak na to? Nadělat v úlech tak zvaná očka a týrat včely v úlech s mnoha očky + prodyšným stropem průvanem. Sice v úlech dolní rohy už neplesniví, zato každý rok padne, když je to dobrý rok, v republice jen čtvrtina včelstev. Avšak některý rok taky polovina a jsou oblasti, kde padne 90 a víc % včelstev. Já očka, paroprodyšné stropy a jiné nesmysly nemám a tak zvaně zužuju, což prý moderní včelař nemusí a tak mi nic neplesniví a přitom netýrám včely průvanem. Proto nemám nikdy ani jediný úhyn. Tak jednoduché to je, ale drtivě drtivé většině ze 60.000 českých včelařů se to vysvětlit nedá. Pohrdají bolševíkem a posmívají se, ale dodnes plní komunistický stranický úkol v šetření voskem. 

Trapné že? 36 a půl roku po pádu komunistů. Už není embargo, ani zbrojaři už nepotřebují vosk a dovážet se dá cokoli, ale tupí včelaři neucpou očka a nedají místo sít ve dnech a sít ve stropech nahoru obyčejný igelit. Na něm se v předjaří sráží voda a moje včely nemusí ven pít kdejaký humáč. Ale když potřebují asi toxiny z plísní, nějaké minerály a nebo nějaké ionty, kdo ví co, i moje včely někdy jdou na vodu, které bychom se nedotkli. A odborné zdroje zarytě mlčí, protože asi není dost politicky korektní aby se připustilo, že včely vyhledávají z lidského hlediska vodu přinejmenším podezřelou. 

Ale klid, do medu se ta voda nedostane, nemá jak.

Děkuji vám milé dámy za zájem o našeho koníčka🙂😉👍

Dámy, obě se velmi mýlíte a já se vám to pokusím stručně vysvětlit. Včelám nejde o chutnost vody, ale o obsah toho, co v té vodě je. Totiž. Ne vše plesnivé a shnilé je špatné, připomínám, že i penicilin je plíseň, známe plísně v nivě, na hermelínu, ale i nejdražší vína jsou z poloshnilých hroznů atd. Kvašení je začátek rozkladu a přitom z obyčejného zelí, téměř bez vitaminů, uvolní zkvašení spoustu vitaminů a jiných, pro život potřebných látek. Podobně je to s jogurtem, zakysanou smetanou a td. Je až překvapivě mnoho potravin, ale i jiných věcí, které musí nejprve fermentovat, bez fermentace nejde kouřit ani tabákový list.

Včely se miliony let vyvíjely v dutinách vyhnilých stromů. Padající strom ve vichřici urazil větev zdravého, ránou se do kmene dostával vzduch a voda, nastal aerobní i anaerobní rozklad, houby, plísně, hniloba. Až vyhnila vnitřní část kmene, hniloba spolu s ostatními rozkladnými organismy přemění dřevo na prácho a to nakonec spadne v kmeni někam dolů, metr i víc pod včelsatvo, které se tam usadí. Obyčejně ve dně stojí shnilá loužička zapáchající vody, která tam při každém dešti pořád zatéká a rozklad pokračuje, trvá i celá desetiletí. Tam se rozkládá a nevoní vše, co ze včelstva spadne dolů.

Včely se naučily využívat jednak produkty pozitivních plísní, podobných penicilinu a jedlým plísním, třeba jako je v sýru (ten úplně většinou nevoní) a jistě umí také využívat toxiny jiných plísní a jiných rozkladných procesů a tyto jedy umí používat pro svojí imunitu. Zjednodušeně jimi hubí některé patogeny a nebo jejich rozhodující část.

Pak přijde člověk idiot a poměřuje včely svými hloupými hledisky a zlikviduje v úle všechno, co se jemu, člověku nelíbí a včely nutí žít podle zásad čistoty a hygieny lidí, navíc nesouměřitelných savců. Zatímco práchno uvnitř dutiny stromu je nacucané vodou, z lidského hlediska ohavnou a včely se napijí doma. Ale když jim hloupý člověk v úle zlikvidovat vše potřebné pro jejich život, hledají to někde venku. Když nenajdou, záhadně hynou na soubor mikrobů, tak zvaní vědci za desítky let štědrého vydržování nedokázali zjistit víc, než že je to koktejl nějakých, pokaždé trochu jiných virů a tak tomu říkají velmi učeně CCD. Neumím anglicky, ale je to nějak Colony Colapse Disorder a česky něco jako zrtráta řádu nebo pořádku včelstva a nebo rovnováhy. Mezitím se k tomu připlete parazit Varroa destructor a tak vědečtí prostituti vše svedou na něj. Ale ten včelstva nezabíjí, jen jen vždy u jejich smrti stejně, jako je každý voják padlý v boji, ale i zemřelý na infekci nebo jinak, vždy zavšivený. A tupec myslí, že vojáky zabíjí ty vši.

Na internetu se na toto téma objevily informace a pak zmizely. Protože přece není možné, aby včely, když vyrábějí tak skvělé a léčivé produkty, mohly konzumovat něco tak ohavného, jako je voda z louže nebo smradlavá shnilá voda ze hřbitovní vázičky, kompostu, shnilého pařezu nebo škarpy, kam stéká rozpuštěná posypová sůl olej z motorů atd.

Dámy omouvám se, stručněji to nejde a nebo to já neumím, mladý by vám to řekl stručně bez vysvětlení: TO NEŘEŠ!

PS Je to mnohem složitější, ale nevčelařkám jako vysvětlení podstaty snad dostačující. Domnívám se, že ani psovi nejde o chutnost vody, kterou chlemtá, pudově ví, co je pro něj dobré.

Tak toto se osvědčilo tak moc, že mě mrzí, že mě to nenapadlo dřív. Bohužel se asi nepřekopírují fotky, ale doporučuji všem si ty fotky najít. Tedy článek na který tímto reaguji.

To samé drápáky, kvůli kterým se Goro posmíval. Ale on neumí domyslet rozdíl mezi jeho NN systémem, nic jiného nemá a systémem vysokých rámků. Když se plodiště skládá ze dvou pater se stejným účelem, logicky spodní patro je “opotřebené”, tedy černěšjší = vícekrát zakladené, než patro horní (samosebou se nevyřazují celá patra, ale jednotlivé rámky podle “černosti”, nebo jak to nazvat). Nízkonástavkáři prostě vymnění rámky spodního patra a já to samé - snad jedinou výhodu NN systému, udělal takto. Já tak také nemůžu obnovit všechny rámky, ale třeba jen ty, kde přes veškerou snahu se stane, že se zkazí pyl, například. Nebo spodek plástů poškodí v zimě hlodavec a nebo prostě že je spodek plástu už moc černý, ale jeho horní polovina, nebo třetina je ještě dobrá.

Dovedl jsem to k dokonalosti tím, že ze spodku, který chci vyměnit, nahřeji elektricky drátek a vytáhnu ho. Pak vyříznu nechtěnou část souše a drátek znovu napnu, tentokrát jen převrtám dírky v BL tak, aby horní drátek pro nový pruh M byl jen asi 5-8 mm pod horním okrajem mezistěny. Navleču drátek, vypnu a zatavím pruh M. Celé je to rychlejší než vyvařit rámek, obnovit drátkování nebo vypnout drátek a zatavic celou novou M. Tvrsdím, že se pak prodlouží životnost plástu na dvojnásobek, úspora práce, i mezistěny je veliká. Jediné co mě na tom mrzí, že jsem ten nápad dostal až ve svých 70 letech…

Protože jsem tyhle rámky přidával až když už byla trubčina dole v TL, tak chybějící dělničinu, kromě jediné výjimky z asi 25 rámků, dostavěly dělničinou. Také je potřeba všimnout si, že to JirkaP vkládal 15.4. a tak od přidání do vč uplynuly jen 3 týdny.

--------------------

Zatímco mamince “drápáky” přijímal jen roj nebo smetenec, mě to s nadšením přijímá jakékoli včelstvo. A předpoklad, že který pyl se maže a mašina ho nedokáže odkartáčovat, že je asi dobrý a vč ho zužitkuje je asi pravda. Nevím jen, zda ho snědly a nebo dokázaly díky měkkosti vyhodit. Ale zvládly to k nepoznání, zatímco ztvrdlé “špuntíky” vyndat nedokáží.

Z dětství a mládí mám vzpomínku na vzácnou řepku, jarní med byl ale vždycky, se řepkou asi víc, ale ne zase až tak výrazně. Někdy je lepší když by na ní nešly, je to jedna z nejstříkanějších polních plodin.

Med vám už nesnědí, ten co ho chcete. A ano, skoro každý rok se u části vč povede. Podívejte se, zda jsou u vás hlohy. Když se blbne s kytičkama, jako že zlepšování včelí pastvy - hloupost, to by toho muselý být hektary. Ale množit, neboli někde vykopnout a k sobě přesadit hloh, to je, podle mě, jiná liga. Pozor, když kvete, tak úplně nevoní. Stejně tak ptačí zob, ten zakoření i větvičky s listím ve sklenici vody. Vynikající je netvařec. Ale kraluje klen, to je král stromů. U vás stopro nezameduje akát, z něj mají tak na uživení a pyl a ten je skvělý, že je z nezemědělských = nestříkaných pozemků. Podobně je na tom lípa, já neznám lipový med. A lipovou medovici včely nesbírají, ta kape ze stromů, ale včely nezajímá. Lípa je medově bezvýznamný strom, stejně jako všude nad 300 mnm akát. Ale lipový pyl je podle mě velmi cenný stejně, jako ten akátový, ale v době lip už toho kvete málo.

Tady jsou už jabloně za polovičkou a hojně navštěvují řepku a to i před tím zapršením. Hojně je podle mě víc jak 5 včel na m2. Před chvílí - udělalo se tu dusné horko a polojasno, jsem je viděl na řepce a nezdržovaly se pylem. Kolem Vlašimi rozkvétá hloh a jím končí jarní snůška. Med ze hlohu někdo miluje, mě moc nechutná.

Nemáte hloupé dotazy, naopak vaše dedukce jsou brilantní!

Pokud možno to nedělejte, hlídejte ty silné, slabé to doženou, jsme na začátku. 

Sběrný medník je, pokud se nepletu, převěšení plodu a tedy medník, jak se říkalo CELOMEDNÍK a ten přijde pod i nepřijatý nebo ne zcela přijatý nízký medník. A mřížka evokuje strop a plodištní VN se může začít cítit stísněný. Prostě sběrný medník je NOUZOVÉ a vždy riskatně problematické řešení. Taky nedá med panenský, ale “obyčejný” jaký umí všichni, ale lepší je mít obyčejný med než vyrojené vč a med jen na plodových rámcích.

Proto se dával plný cizí medník na ten poloobsazený slabocha, uvažujte, přece tím napodobujete přidání dalšího medníku, akorát že plnější se zralejším medem je od jiných. Taky se já DOMNÍVÁM, že když by se dal cizí medník pod jejich, hrozilo by právě to nadšené vybrání medu na prostředních polorámcích a udělaly by si tam plod - efekt že rády zakládají cizí teplé zásoby. Ale nejsou blbé a musí mít plod pohromadě a tak by matka asi nahoru klást nešla. Ale tohle jsou jen dedukce a je lepší se tomu vyhnout. Já to už nedělám kvůli dřině.

Důvod SM je ten, že jsou věnce medu nad plodem ve VN, dokonale to kdysi vysvětlil Goro. To má řešit obrácení VN vzhůru nohama. Jenže pro mě nemožné, stěží to unesu. Martin to udělal a určitě nám sem dá vědět.

Proto jsem i letos už u dvou vč převěsil plod. Je to ta souvislost jak jsem psal, že je dost blbé dát v září moc medu pod ně = vystrojit nový TL. Vystrojit ho ano,a le méně nakrmit asi. Jak se nakrmí dost jak má být + mají nejméně 5-6 kilo dole a medu, nevyjedí v předjaru a velmi časném jaru (špendlíky) zásoby ve VN nad plodem a je na problém zaděláno. Ne vše, co vymyslím, funguje vždy úplně dobře. Jak říkávali předkové, všeho s mírou, neboli všeho moc škodí.

Jo a ještě na něco je SM dobrý, asi u víc chovaných vč. Do takového medníku jsem včera nedal vlastně ani plod, ale 4 medem a i pylem ubité rámky + po rámku či dvou od jiných abych se jich z jejich plodišť zbavil a mohly hned někam klást. Kam souši na zakladení a kam M, nyní už nemilosrdně doprostřed, se rozhoduji konkrétně u každého případu zvlášť. Nejsem fabrika a najmutý nádeník, já pracuji s rozmyslem, tedy asi méně efektivně než velkovýroba.

Vyrazil jsem dělat oddělek v přesvědčení, že se to bude chtít rojit. Nemám poznamenáno kdy můj D-B dostal medník. Nevyrobil jsem originál medníky a dal tomu od Blaníku 39x15. Podle jiných prací, které v deníku mám, přišl na D-B medník asi 22. Dodnes nerozšířeno, do úlu se mi vejde 12 rámků a nemá to TL. Proto obava z rojové nálady.

Medník je narvaný medem a rojit se to nechce, neměly snad ani cvičné misky. Dostaly druhý medník, oddělek udělám za pár dní. Zatím jsem z tohoto vč nadšený a jen mě mrzí, že jsem si tuhle míru nepořídil dřív.

Vymýšlím pořád něco, něco z toho i realizuju, nebo realizují jiní. Ztratil jsem kontext. Šturmuju a mám myšlenky jinde, snad se k tomu vrátím. Děkuji vám moc za snahu a nápady, snad v noci, teď doslova padám na huboústa, moje mládí plné sil už bylo.

Jen se ukázalo, a dnešek mě utvrdil, že řešním je 12 rámků velké míry D-B a odpadá dokonce i spodní TL a pořád je to vysoké jen 30 a tak se zdá, že to všechno byly jen fantazie. Ale poslouží to těm, kteří se zuby nehty budou držet české klasiky 39. Podržím se jí také, originál D-B jsem si pořídil pro radost a srovnání. A k D-B nebudu dělat NN, poslouží ty od Blaníku.

Máte líbezně jednoduchý svět. Pořád dokola. Jestli je rámek vyšší než 30, a i to je některý rok moc - třeba letos, pak je cokoliv nad 30 nesmysl. Asi to na papíře dává logiku, jenže ty blbé včely pak nechtějí zaboha do medníku a radši se vyrojí.

To netvrdím já, tak se usnesla drtivě největší část světa se včelou medonosnou po zkušenostech za víc než 100 let.