Příspěvky uživatele

U Týči jsem byl, neskutečně humpolácká neohrabaně těžká věc. Sám v jednom člověku s tím nikdo nehne. Ale když vidím dnešní cenu medometu, který mám, pak asi ten Týča by byla dobrá volba. Já zvratný nemám, pro počet vč do 50 mi to přišlo nesmyslné. Maldý Týča sám včelaří, tudíž věci dokonale rozumí a ochotně vám vše ukážou, vysvětlí, nemáte pocit že je zdržujete.

Mám medomet Calrl Fritz. Byl jsem na něj naštvaný kvůli malému prostoru pod košem a kvůli malému podražení koše, rámky sojí kolmo a mají tendenci se kácet dobnitř, dobré medomety mají podražené stěny koše nahoře ven a pak rámky dokonale stojí mírně opřené od kolmice. Medomet se sice dá naklonit, aby med rychleji vytékal a koš se nebrodil v medu, jenže pak se zase kácely rámky. Byl jsem na mrtvici, nedalo se vytočit 8 polorámků, i když se tam vejdou. Bohatě stačí vytáčet jen po 4 a já pak vymyslel naklánění medometu za chodu. Medomet se naplní 8 polorámky a po rozeběhu se nakloní a před otočením rámků se zase vrátí - vše zvládne i žena a bez ohýbání. Ovšem koš je dokonalý z výsekového plechu, bohužel je vyrobený v Řecku a tam aby nenažraní kapitalističtí blbi ušetřili, tak to nikdo neodhrotoval. Tudíž se to rukama neumyje bez pořezání. Ale stejně je lepší to po sezoně dovézt ke kámošovi na Wapku. A nezapomeňte, že medomet se myje zásadně studenou vodou!!!! Jak se to myje teplou, propolis a vosk se mázne a už to z toho nedostane pomalu ani ta wapka, ale voda studená zapřičiní, že vosk a hlavně propolis od kovu odskočí.

Medomet stál před 15 lety s měničem 28 a v Německu by býval stál 18.000 a tak je vidět kdo lidi stáhne o dotaci, která byla 15.000. Takže za medomet jsem dal necelých 13 a tak by stačilo nedávat dotace a nedovolit překupníkům předražení, ale to je holt kapitalizmus. Tady každý vidí kde končí drtivá většina dotace.

Je to tenhle a dnes bych si ho asi koupit nemohl nebo hoooodně rozmýšlel, ta cena to je raketa a to je bez měniče, můj bez měniče stál 26.800,- Kč.

Jo a vyzdvihovaná možnost otáčení rámků bez vyndání nahoru je kravina, to je na záda velmi neamáhavé a tak je snazší rámek vytáhnout nahoru, postavit na koš, přešáhnout si, otočit a zase spustit dolů. Je to méně dřiny, i když by to teoreticky šlo. Ono by to s polorámky šlo i se středovou osou koše. Tohle jsou jen reklamní kecy, které se v praxi nedají pohodlně dělat. Tehdy zvratný s programátorem (můj ho nemá) vyšel kolem 45.000.

https://www.carl-fritz.cz/medomet-cfm-4r-46x38-110w/

Takže když jsem se s medometem naučil pracovat, pak je to skvělý stroj. Doporučil bych ho. A podle mě je programování nesmysl, není až tak těžké to ovládat ručně. Limitem je odvíčkování.

Měnič jsem k medometu Carl Fritz nikdy nevyužil, byl k tomu extra a nemusel jsem ho brát. Jenže jsem měl stanoviště bez el en a plánoval jsem vytáčet tam. Několikahodinové vytáčení zvládne běžná baterie v benzínovém autě a dobije se sama jízdou od včel domů.

-------------------------

Na vašem místě bych se Martine podíval po inzerátech a koupil nějaký ruční na kliku, než si pořídíte víc vč. Ručním medometem s bubnem z cínu, ano, čtete dobře, musel být z cínu, protože při požáru nezbylo nic než nohy, koš a klikové převodové ústrojí, tak s tímto třírámkovým medometem jsem vytáčel až do roku 2011. Pravda, v maringotce jsem měl stejný druhý, za něj chtěl proklínaný komunista 300 Kčs - to by bylo dnes asi 4,500 Kč a už to bylo jen pocínované železo. Původní byl z První republiky, původně spolkový a včelaři si ho půjčovali až do konce šedesátek. Pak, když si lidi začali kupovat medomety svoje, ho máma odkoupila od spolku. Vše pasovalo a tak ho soudruzi vyráběli pořád stejně podle předválečné dokumentace, jen s dílčími inovacemi i “inovacemi”. Vám  a každému by pro začátek stačil komunistický klikový medomet.

Mimochodem, předválečný medomet byl zevnitř matně stříbrný kov, nereznul. Nikdy mě nenapdlo k tomu přiložit magnet. Z venku byl modrý, oprýskaný a nereznul kde odprýskla barva byl stejně stříbrošedý kov. Hliník to nebyl, medomet byl poměrně těžký.

Aha, díky, já brožuru koupil na setkání Dadantklubu ve Vodňanech a hned ztratil a nečetl a tak to nevím. Považoval jsem Cimalu a jeho Dadantklub za přesnou kopii Řeháčkovy provozní metody, kdy Cimala dává KK pod VN v polvině září a o SR tam není zmínka. Tím jsem to popletl, neboli nevěděl. Tudíž Ing. Řeháček přišel na to samé co já - trubci v “podmetu”, jen Ing. Cimala to nedělá. Díky, už jsem v obraze. Akorát jsem já začal se 6 SR, přičemž jeden je vždy dobré aby byl postavený, pak ubral na dnešní pouhé 4, ukazuje se ale, že úplně nejlépe je jich 5.

Osvědčilo se mi vystrojit nový TL už v tom září, kdy dávám KK pod VN a tudíž nic neodvíčkovávám ani neškrábu - je podzim. Neodvíčkoval jsem ani jarní KK “pod nohy” v domnění, že si odvíčkují samy až budou chtít, nebo až do toho stavu dorostou. Navíc se brzojarního odvíčkování - zač března - bojím, že to ihned nevynesou, nabere to vlhkost a začne téct z úlu. Proto já to jen poškrábu odvíčkovací vidličkou. Úplně to stačí, ihned to začnou vynášet a nehrozí to tečení.

Velice vám děkuji za připomínku a za to, že uvažujete nad čteným.

Ale když se nad tím zamyslím, proč se z vyléhání hroutit? To je stejně hloupé, jako by třeba nějací IT řešili a snažili se zabránit, nebo je znepokojovalo, že za letních horúčav lidi porchají z panelákových měst na koupaliště a do přírody, tedy mimo svá obydlí, někam, kde je jim lépe. A ano, neprchnou z města všichni lidé, ale jen ti, co mají zrovna volno a mohou.

Pane Goro. Dolování divočiny z vysokých den jsem já nevymyslel, nevyzkoušel ani nezažil. Nejsem si jistý, ale je to od lidí jako Čermák a této “školy” a psalo se o tpom ve Včelařství někdy po polovině osmdesátek. Tehdy jsem se já považoval za vyspělejšího včelaře, který používá největší vynález včelařství = rozběrné dílo a včelí mezera, ale myšlenka chovat trubce dole a nezmenšit plochu plodiště o trubčinu mě nadchla (1). Nevím, zda vám to došlo, ale moje podstata je v tom, že když někdo něco tvrdí a dělá, já se snažím zkusit pravý opak, vždy pochybuji o dogmatech a něčích tvrzeních. Díky tomu jsem se vlastně, sic skromě, ale živil asi 30 let. A už za komančů mám na kontě několik zlepšovacích návrhů, které se úspěšně realizovaly, jen soudruzi mě nějak neuměli slušně odměnit třeba nějakým % z ušetřených prostředků. To je ale jiný příběh, nevadí mi to, nehroutím se ze základních atributů té které doby. Tak to prostě za soudruhů bylo, dobře odměnění za zlepšováky byli výhradně pouze čelnové Strany. A ani ti ne všichni, byli i komunisti s černým puntíkem, obyčejně ti slušnější.

Takže jádro. Mohl bych tvrdit jak jsem s kalkulačkou a logaritmickým pravítkem v ruce, vybaven geniálním mozkem a ochotou pracovat a  tvořit 20 hodin denně, jako nás to učili o soudruhu Leninovi, že spal jen 4 hodiny a jinak zachraňoval svou genialitou lidstvo před imperialistickým kapitalizmem atd. Ne, tak to nebylo, mě k vynálezu TLumiče inspiroval někdo, kdo se přiznal v tehdy jediném odborném časopise, že nechává stavět ve vysokých dnech trubčinu. Tu prý staví šikmo a ne jako prodloužení rámků a ze dna se musí dolovat. Proto autor zjara měnil 100% den, tudíž je musel mít a někde se jim celý rok vyhýbat. Výhoda byla, že pan autor psal, že to spojí s každoroční údržbou, poopravením den, důkladným vyžehnutím plamenem a obnovením nátěru, což zase až tak hloupé není. Ale muset mít stejný počet náhradních den, jako mám počet včelstev, mi prostě nesedělo! A už vůbec dolovat divočinu z vysokých den, asi ne každé vč to přidělalo ke stěnám, to už nevím a vůbec to není podstatné jádro sdělení pane Goro.

A můj motiv byl taky jiný a to je docela perlička a taky bych nemusel přiznat (stejně až sem zase skoro nikdo nedočet). Tehdy jsem ještě myslel, že je VD - ještě nevěděli, že je to jiný druh destructor a bojovali, vědcostuti - to jsem jim ještě věřil, s jiným roztočem na pohled nerozeznatelným, ale podle genů a asi chromozomů ano a tak by měli vracet mzdy všichni “vědci”, kteří na to 20 let nepřišli!!!!!!! Já myslel, že je nutné vyřezávat trubčinu a ničit tak roztoče. Ale nebyl jsem ochotný rozebrat úl až ke dnu a pak, když se ze snůšky vracejí včely, v tom vyřezávat pouze zavíčkovanou trubčinu, kde nebude zavíčkovaná všechna, pro mě nepředstavitelný masakr. Proto jsem tohle vůbec nechtěl ani zkusit a považoval za idiocii a proto jsem já “spodní” trubce, což se mi líbilo, chtěl mít v pouze rozběrném díle za každou cenu!!!

A taky se jiní blbi předháněli výškou podmetu. Začalo to na 4-6 cm, pak 8, někdo 10 a pak byli i tací kdo tvrdili, že 12-13 cm je super. OK, tak proč ne rovnou 14,4 cm? To jsem ještě nepřešel na 15, ale měl jsem originál vysoký stejně jako má D-B = 14,4. Jenže 14,4 + 6 mm VM + podmet 18 mm, ano, bylo to zdánlivě hodně a jak se ukázalo bylo to akorát.

A jak jsem ve stejné době jako Ing. Řeháček objevil podstavování NN plného zásob v poloviněš září pod VN, kde bude zimovat chumáč a že VN musí být v úle jen jeden, i v Adamci, to jsem popsal už někoolikrát. Byl to tenkrát tuháč a šlo o to, že jsem byl líný odvíčkovat, namáčet a vytočit a to 3 x za sebou a medovou vodu lít do hnoje. Taky jídlo se do hnoje nikdy nevyhazuje, byl jsem vychován, že každé jídloje Boží dar a ten do hnoje vylejou jen nekvalitní lidé. Ovšem Řeháčkovci ani Sedláček ještě za 40 let ke trubčině v tomto spodním NN pod VN nedospěli a tak prvenství, nepatentované, mám já. Patentovat nemá cenu nic, protože ochranu si musí každý stejně platit sám a ještě k tomu živit armádu právníků a soudců a státní patentní úřad jen bere výpalné od kreativních, protože sami ti úředníci umí vymyslet hovno a tak se jako pijavice, stejné pijavice jako advokáti a soudci, snaží přiživit na těch, kdo něco umí. A tohle tady píšu jen proto, že jak někdo nějaký objev zveřejní, už se na něm nějaký šmejd nemůže napakovat. A nemůže ho chránit už ani autor, zveřejněním se jednou pro vždy sám vzdá jakýchkoli práv ke svému objevu.

A tak je mi celkem i jedno, zda to tu někdo čte, je to ZVEŘEJNĚNO a to mi stačí, aby to mohl využívat každý, kdo chce a navíc to může kdo chce využít úplně ZADARMO.

A jako někdo uchoval archiv IF, jako je nezničitelný archiv VF, tak věřím, že i archiv CHZ přežije.

Mám nový poznatek s touto mírou  - 39x24x11 ovšem v systému Blaník, neboli systém Dadant s TLumičem a dám ho do tohoto vlákna.

Jinde jsem tvrdil, že nevěřím na jarní TV aniž by se to zvrhlo na vyrojení. U několika vč jsem to risknul, 3 z 5 se vyrojila. Ovšem jedno, které se nevyrojilo, kvůli výměně zaostalo, proto mělo jen jeden NN a chvíli se tam neplodovalo než se oplodnila nová matka. Patrně měnili minutu po dvanácté a stará asi zakladla misky a uhynula. Jarní snůška v plném proudu a tady se holt měnila matka a aby se neřeklo, dostaly NN 15. Daly ho a tudíž daly 15,5 kg medu a zeslábly - porojevila se plodpauza. 

Tím se stalo, že jsem to zanedbal a staral se o nadějnější. Do dneška to mělo jen jediný NN 15. Tak je narvaný medovicí. V plodišti se ploduje na 3 rámcích z 11 dělničáků, zbytek je ubitý medovicí a pylem, leos postavené M všechny zamedovaly.  TLumič je našvihnutý plodem, kromě krajních jsou všechny dělničáky plné plodu před vylíhnutím, dolíhávají se trubci a ihned to zalévají, zamedovaly i oba krajní dělničáky v TL. S medem ve vysokém díle, ne vše vysoké je panenské, jsem z nich dnes vybral odhadem 16 kg z NN + 12 kg ve vysokých rámcích. To znamená lazar, oslabený jarní TV, dal do dneška (snůška je mizivá a stěží se zberchá) asi 43 kg.

Vedlejší vč, jiné než jsem nafotil muinulý týden (fotky vkládal JirkaP), dalo v první snůšce 2 bedny 15 jarního medu - 31 kg a dnes 2 bedny 15 + 1 bednu 11 + 4 celorámky z plodiště, úhrnem asi 15,5 + 15,5 + 11 + 8 = 50 kg. Myslím, že na jedno vč celkem asi 80 kilo je celkem slušný výkon na Adamce, co říkáte? A dělá to jen a pouze TLumič + na med pouze nízké bedny s panenským dílem. Mimochodem toto vč dalo ještě oddělek, který je dnes na “plným prádle” a nekrmil jsem mu ani deko cukru.

Snůška nekončí, dnes jsem si všiml, že na stan odkud popisuji zážitky - R - kvete lípa, úly jsou ubité pylem z ní. Dám sem vědět, zda ještě něco bude, ale moc tomu nevěřím. 

Bohužel tyhle výsledky jsou jen u několika málo včelstev, jinde to není tak jiskrně oslnivé ani náhodou. Ovšem takovéhle koně velmi zvedají - každý rok jsou to koně jiné - celkový průměr. Za celý život jsem nepřišel na to, jak chovat jen ty “koně” 😀😉a nezdržovat se průměrnými. Jsem ateista, ale děkuju Bohu, že jsem se letoška dožil.

Zvětšit česna na celou šířku úlu na 18 x 405 mm je zbytečné, včely vylehávají úplně stejně!!!

Revoluční a asi fantasmagorická myšlenka? Možná:

Co když se ty včely, sedící venku, ozdravují horkem? Co je u lidí horečka? A také se ví, vědí jen nemnozí, že VD nesnáší vyšší teploty než asi 32-3 stupně a ideální je pro něj do 29. Co když včely vylehávají venku odpradávna ty, které “vědí”, že mají parazita nebo mikroba? Protože to tak zvaná věda, která ví, když se nezaplatí jako prostitutce ho.no, nikdy neřešila, pak je můj nápad celkem rovnocenný seriozním teoriím, nebo není?

---------------

Tady jen souvislost. Jinde tvrdím, že se nesmí pouštět do medníku předčasně, podtrhovat teplotně vč. Ta vč předčasné přidání prostoru přežijí, jak tvrdím mnoze jinde, ale pak jsou “zablešená” roztoči, protože v chadu se VD daří znamenitě. A co je pak neuzužování? To samé, zase “studenej odchov” že? A pak se včelstva týrají kyselinama a jinými dryjáky, co?

Ale to jen tak volně domýšlím souvislosti, které, jak jsem zjistil, drtivou většinu ostatních ani nenapadnou. A tak ano pane kolego Malino, možná na čelních stěnách a v bradách pod česny visí včely proto, že se tak zbavují VD a jiné havěti  a možná i mikrobiálních patogenů- co víme o teple a roztočíku malém například? A co o jiných nemocech v tomto kontextu? Ale protože včely v létě vylehávaly pod česny odjakživa, ještě se o VD nevědělo nic, třeba je jim uvnitř prostě moc teplo a nač mají svým metabolickým teplem stěžovat partě, co se stará o klimatizaci úlu, práci? Nezdrhne kdo může z paneláku v hicech někam ven? A přitom domácnost funguje normálně, je to tak?

Kvůli vaší mladické stručnosti jsem ne úplně pochopil, co se snažíte sdělit.

Nicméně to, co píšete o prázdném prostoru pod včelstvem dává velký smysl. Není to hloupý nápad a já jen připomenu, že to byl hlavní a možná jediný motiv k zavedení československé, ve světě neznámé speciality, kterou je vysoký podmet. Tam se měla včelstva svěšovat v horku, v mezisnůškových pauzách a při mizerném, tedy deštivém, ale teplém a dusném počasí. A při kočování. Naši předkové byli všechno, ne ale hlupáci!

Řešením je do značné míry TLumič, i předchůdci pak nechávali v podmetech až 10 cm i vyšších stavět divokou trubčinu a pak to dolovali z těch den. Protože jsem odpůrcem pravěku a divočiny (je 21 století), napadlo mě je napodobit (ještě ve století 20), ale civilizovaně tento prostor vybavit rámky. Tak se zrodil TLumič a vysoké podmety byly mojí inspirací, už jsem to psal několikrát.

Zkusmo jsem u některých vč odstranil zástrčky a zvětšil česna na celou šíři, tedy 405x18 mm a dám sem vědět zeda to pomohlo.

No a k vámi navrhovanému řešení:

Co vysoké dno, ovšem něčím snížené na 18 mm a v případě potřeby, jako je toto třeba, prostě to něco vyndat. Inspirace? Dostal jsem v r 1983 tři taková dna od jednoho pána, nevyhovovalo mu to, porý to dělal podle snad Včelařství. Byla vysoká 60 mm, tedy vnitřek. Byl tam šuplík - krmítko, který ale nešlo dorazit k čelní stěně a uzavřít tím zevnitř česno, pojistka = zarážka, šuplík byl o asi 35 mm kratší. Mělo to být krmítko. Jenže teklo (u jednoho dna) a hlavně do něj padal všechen bordel a měl a ostatní a tak jsem to nepoužíval. A protože jsem nechtěl vysoké podmety, dal jsem krmítka dnem nahoru. Mezi dnem krmítka a SL rámků bylo, světě div se, 18 mm. 

Když jsem třeba chtěl podnítit oddělek, šuplík dal do správné polohy a do něj víčka, namočený cukr, těsto, nebo i kousky divočiny se sladinou ze SR, které se v té době pravidelně vyřezávaly a podobně. Tudíž mám to, co říkáte vy pane kolego, vyzkoušené. Ovšem stěží by pomohl prostor vysoký 60, 100 a nebo dokonce 159 mm, nemyslím si to. Ale moc děkuji za kreativní uvažování, jen mě mrzí, že tak uvažují nemnozí…

Tak JirkaP dával fotky 21 a myslím, že jsem tam bral med a při tom to nafotil 20.6. Právě jsem se z toho stan vrátil. Toho 20 jsem bral tři bedny a vrátil jim tři suché. Dnes je horní z těch tří narvaná, co ty dvě pod ní nevím, nezvedal jsem to.

Včely by bývaly na tom stanovišti nosily, tedy kdyby jim nějaký vejr dal před týdnem po bedně navíc. Hlavně že jsem fotky popsal JirkoviP, jako že je vidět, že neměly kam dávat tak prostavěly mezery mezi patry. Hlavně že jiným rozdávám moudra. Nenapadlo mě přidat čtvrtý nástavek. Ale je možné, že spodnější dva jsou prázdné, nevím, dám sem vědět. Jiná vč mají také horní bedny plné. I ze tří oddělků 24 jsem bral po dvou medových rámcích, aby nepřestaly plodovat. Jsou na “celým prádle” a přidávat další VN nebudu, brzy půjdou do světa.

Ve vražedném hicu je snůška, včely neslídí ani nepatrně a kolem úlů to voní. Vůně bývá silnější, ale mě spíš šokuje i jen to, že je vůbec nějaká snůška. Nepamatuju si, že bych v takových hicech a suchu zažil významnější snůšku.

Na jiném stan K (u baráku) jsem před třemi dny přidal po bedně a myslel si, že nebudou tolik vylehávat pod česnem a na čelní stěně úlů. Téměř to nepomohlo. I tady jsou horní bedny významně naplněné, ale méně  než na stan R. Tady jsem to zase udělal jako pokus, někam přišla suchá bedna nahoru, někde mezi kozy a někam jsem jí dal přímo na VN. Na vylehnutí to vliv téměř nemělo, uvidím, a vlastně ani úplně nevím, co čekám. Asi jestli by stačilo, když vyléhají, přidat suchou bednu jen nahoru.

Existují v zásadě dva druhy nerezu, neumím se vyznat v názvu, prostě nerez a a ntikoro je rozdíl. Jeden materiál nereaguje na magnet - ten kvaklitní obsahující nikl a pak druhý šmejd, deklarovaný jako antikoro, který ale koroduje. Například v hrnci z takového materiálu se nesmí vařit nic kyselého ani slaného, po relativně krátké době je hrnec děravý. Začne to nenápadnými, ani ne milimetrovými jamkami v původně hladkém povrchu kovu, většinou uvnitř, podle toho co se v hrnci vařilo. A chybějící kov z hrnce sežerou lidi, naproti tomu se v HLINÍKOVÉ misce staré remosky žádné jamky nedělaly a ty misky za 70 let ještě neprorezly, že ne? Ani lžíce z hliníku, což? Nekvalitní hrnec začne téct za rok či dva. Navíc když já ručně myji nádobí, cítím silný pach kovu. Také vím, že kdo svářel ve fabrice antikoro asi 5 let, každý umřel na rakovinu, u sváření hliníku to není. Co to smrdí z “nerezu”? Není náhodou to, co smrdí také v jídle, které se v tom vaří? V mojí domácnosti nelze najít žádný hrnec z antikora, tvrdím, že jídlo z něj má jinou chuť než ze smaltovaného hrnce. Každý si může vyzkoušet sám.

Cedník na obrázku je koupený cedník, určený na med. 

https://www.vpjested.cz/1742-sito-na-plastovou-nadobu/

Nereaguje na magnet a tudíž by to měl být kov s velkým podílem niklu. Jinde jsem nedávno popsal jak nakládám s víčky, že je rozmixuji ve vodě, kde se med rozpoustí do vody a pak je potřeba je přecedit. Nejdřív jsem nepřišel na váhové rozdělení za mokra ve stáčecí nádobě, cedil jsem břečku z medové vody a rozmělněných víček. Poslední přecezená várka víček už zůstala na cedníku do jara, stalo se před pár lety. Původně tam měla vykapat a pak se víčka dál sušila, toto jsem prostě nechal na okapu do jara (proboha ne na nebo pod rynou, myslím okapávat do jara). No a po vysypání úplně suchých, jakoby lepivých víček s nepatrnými zbytky medu se objevilo toto sítko. Tak si může každý uvědomit agresivitu medu, pouhých zbytků + vzdušná vlhkost a nebo to nikdy dobře neuschlo?

V naší zemi proběhla kampaň proti hliníku v potravinářství a já tvrdím, že to byl podvod, někdo chtěl hliník z milionů sudů na pivo i limo a současně nějaká mafie chtěla vnutit nesrovnatelně dražší antikorové sudy. To se povedlo a stalo se. Hliník je proklínán a lidi strašeni dodneška, ale třeba alobal bez jakéhokoli potahu funguje dál a u alobalu tupým lidem nevadí, že je to hliník. Polopatě - hliníkového nádobí a příborů se ti rozumu mdlejšího bojí.

Od asi přelomu 60/70 let nahradily železné pocínované konve na med konve podobného tvaru, ale původně mlékařské, tudíž také potravinářské. Hliník byl na povrchu potažen vrstvou tvrdého kysličníku a tak do poškrábání se potravina ke kovu nedostala. I když došlo k poškození - poškrábání, kov v minutě na povrchu zkoroduje a opět vytvoří onu mikrovrstvičku chránící kov a tudíž i potraviny. Jen proto hliník “nerezne”, tedy nekoroduje, protože jej, jako jiné barevné kovy, chrání mikrovrstvička vlastního oxidu, která se tvoří sekundy stykem se vzdušným kyslíkem.

Než jsem koupil sítko na obrázku, běžně jsem používal hliníkové síto proti mouchám do oken a nikdy, i když se na tom víčka sušila velmi dlouho, kov sítě nezkorodoval, ba ani nezměnil bartvu, klidně si to může každý vyzkoušet sám. Proto já používám na med dřívější hliníkové konve a považuji svůj produkt za špičkový.

A maličkost, velkou maličkost. Dnes mladí nevědí jaké mají pohlaví, pseudomužové nemají zájem o sex a ženy nemohou sehnat partnera na založení rodiny. No a co jsem se nedozvěděl od AI? Hliník na nápojové plechovky je potažen mikrovrstvou plastu, která sice nepustí nápoj ke kovu, ale sama uvolňuje do nápoje (nebo potravin) látku, kterou lidské tělo nepozná od ženského hormonu estrogenu a z našich mladíků nám vyrábí blbečky, co nemají zájem o sex se ženou, logicky, když jsou z části ženami a také proto, tvrdím já, jsou zženštile rozmazlení, neochotní a neschopní snášet sebemenší nepohodlí. A díky té chemikálii, jistě to nebude jediný zdroj, se neumí zorientovat ve své sexualitě, vymýšlejí 60 pohlaví a tvrdě vyžadují generální pardon ke svojí vadě. Jsou to vlastně ubožáci, doslova postižení a jsou jich stamiliony. Jen někteří jsou odolnější, většina méně.

Dobrá zpráva je, že se to už ví a že se ten druh plastu zakazuje, výrobky se označují, že tu látku neobsahují. Ale celou generaci mladíků má současná civilizaci zničenou že? A všimněme si, jak mladí pořád lemtají už ne pivo, jako my zamlada, tito postižení nechlapi lemtají energeťáky ráno, v poledne i večer. Nezávidím vám mladším svět, lidi, mezi kterými tu budete žít. Rozhodně vás tihle neochrání, válka je to poslední, tedy obrana vlasti, k čemu by tito postižení byli ochotní a já se obávám, že nejsou ani schopní, když se hroutí z prásknutí dvěří průvanem a rozmlžují se kvůli nim filmy, aby se náhodou změkčilí blbečci nepohoršili a nehroutili. Maminky chrání svoje robátka před jakýmkoli nepohpodlím a dokonce robě nesmí dostat blbou známku ve škole, protože každý má právo na úspěch že? Proto ve školách dali blbečky mezi normální děti, asi aby brzdili ty nadanější děti a všichni pak byli stejní a nikdo nemohl nijak vyniknout, protože i blb má právo na úspěch že? A protože on uspět nemůže, vyrobí se blbci i z normálních dětí a tam si pak zaostalý užije svůj klam stejného úspěchu, že?

Tady vidíte, co já dokážu odvodit ze zrezlého NEREZOVÉHO sítka na med. Ale je to jedno, až sem to rozhodně nedočetl nikdo pod 40 let věku. Rozhodně cokoliv, co kdo dá na internet, čtou boty, algoritmy a ty mi dělají v sociálním kreditu černé puntíky. U mě už to ale nebudou jednotlivé puntíky, bude to tolik černi, jako je na smlouvách televize.

Bohužel přestal psát Tom4, voláme si ale. Žádal jsem ho, aby zveřejnil svojí zkušenost s originál D-B na pouhých 6 rámcích PS úlů fy Lysoň. Neučinil tak, naznačím tedy já. 

Tom4 je ze šestirámku nadšený. Vloni to osadil a neudržel je, pochopitelně, ani v létě po sezoně na jednom VN6 a musel pod přidat druhý. První zanesly pozdním medem, krmil málo, horní vysoké patro - vloni nízkého nic nedával - zanesly skoro k SL zásobami. Tak zimovaly, seděly přes vodorovnou mezeru, nemohly jinak. Vyzimovaly perfektně. Co jsem nepochopil, zda letos zjara dostaly TL a nebo jestli je to bez TL. Myslím, že bez nízkého TL. Neměl medníkové souše na tu míru - 43,5x14,4 a tak dal jen HL a ony si postavily, bez prostřídání s M, komplet celé NN a zanesly medem. Nic šikmo, vše přesně do rámků a zakomponovaly do své divočiny i drátky. Tudíž mimochodem Tom4 vyzkoušel, co jsem nedokázal nikdy vyzkoušet já. Když to tu tvrdil BG, nechtěl jsem mu věřit, že včelstva mohou stavět v mednících diovočinu a nepostaví trubčinu a nezakladou ani dělničinu. BG měl pravdu, jak ověřil letos Tom4. Postavily mu takto myslím 7 NN6. Tom4 z toho vytočil rekordně medu, je našený. Má to ale jednu a to velmi podstatnou vadu, = neobměnil ani jedinou vysokou souši, vše má staré, vysoké M nebylo kam přidávat. Zbývá tedy doladit toto, sice si neumím představit jak, ale nějak se to sdnad zvládne. Pokud ne, mrzuté.

Napadá mě, jak bych to udělal já. Z horního VN, kde jsou zásoby, bych udělal silný odd tak že celý VN6 bych dal na jiné dno. Z něj vzít krajní rámek a dát do nového VN s jedním SR na pozici nejdál od česna a jeden původně krycí bez plodu k česnu + 4 vysoké M. A toto by šlo pod původně spodní VN6. Tím by se dosáhlo 4 nových vysokých rámků, což je přesně jedna třetina ze 12 vysokých rámků a to by mohlo stačit. Tudíž by se muselo dělat 100% oddělků a to já u Blaníku nechci, ale dalo by se tak elegantně včelařit, odd pak pospojovat ještě před zimou, když by se už stihla projevit kvalita mladých matek. Z oddělku by ovšem odletěla spousta včel létavek, tolik plodu by zůstalé včely nestihly vyhřát a mohly by z toho pak být neživotaschopná včelstva se sklonem k nemocem a úhynům. Je nutné to vyzkoušet.

Takže. Navzdory tomu, že jsem D-B 6 odsoudil a tvrdil, že je to nesmysl, Tom4 je spokojený. A ano, je to strašně vysoké, jak sám Tom4 připustil. Já bych asi ochotný lézt k tomu po štaflích nechtěl. 

Děkuji za vaše díky.

Takže já JirkoviP gratuluji a držím palce, aby u něj snůška neskončila jako zatím nekončí ani u mě. Letos je pro mě mimořádný rok, jiní v mém okolí hořekují.

Uvědomil jsem si, že jsem slíbil výsledek pokusu s vložením tuháče do medníku po důkladném poškrábání. Tak letos už vím přesně jak to je:

Pouze poškrábat to nestačí. Buňky, kde došlo k dokonalému poškození víčka, vynesly, ale ostatní, asi polovinu, zase zavíčkovaly s tuháčem. Letos jsem zvolil jiný způsob, přesněji dva. Normálně odvíčkovat vidličkou a to funguje dokonale, vše vynesou, přepracují a uloží spolu s jarním medem a výsledek je o něco tmavší, později krystalizující jarní med s výrazně lepší chutí. Ovšem je to velmi pracné. Nicméně to dokonale funguje. U malých panenských rámků, ale nevidím důvod, proč by to nefungovalo u Adamitských nebo jiných, třeba Béčkových celorámků.

Druhý, elegantnější způsob, s podstatně menší pracností, je seříznutí víček obyčejným, dostatečně dlouhým, studeným nevyhřívaným nožem - jak je to tuhé seřízne se to překvapivě snadno, ostrý nůž práci hodně vylepší. Pořád je řeč o tuháči s melecitozou, avšak u ztuhlého jarního medu to funguje naprosto stejně. Vloni jsem si totiž dokonale odvíčkované rámky s tuháčem neoznačil a proto jsem nemohl "podat hlášení", nevěděl jsem jistě jak to je. Letos jsem si tyto rámky s tuháčem se seřezanými víčky, nebo pracně odvíčkovaným tuháčem, dobře označil. Vytočil se z nich jarní, výše zmíněný tmavší med. Jinak byly rámky k nerozeznání od prázdných vložených medníkových souší. Jen je nutné dávat tyhle rámky ke stěnám, protože vynošení zásob z nějakého rámku by mohlo vyprovokovat matku k zakladení a to je na krajní pozici nepravděpodobné. 

Jistě by šlo seříznout rámky s melecitozním, i jiným tuháčem na strojním odvíčkovači, který jsem tu v jiném vlákně popsal. V 2024 jsem nesehnal separátor, Tom4 ano. “Vyndal” mi med z několika NN, dvě konve = 70 kilo a už to nechce dělat po zjištění, jak strašidelně pracné to je. 

A tak tímto dávám veřejnosti postup s minimální pracností, kde nepřijde vniveč ani deko medu, vše “recyklují” včely a zakomponují do snůšky tak, že se bez označení rámky, původně s tuháčem, nedají poznat.

Poslední otázka co se seříznutými víčky? 

To samé co s každými jinými víčky. I to mi trvalo roky než jsem přišel na téměř bezpracný a vysoce efektivní způsob, popis následuje.

Je k tomu potřeba silné míchadlo na maltu, mám Parkside

https://www.lidl.cz/p/parkside-michac-barev-a-malty-pfmr-1600-f6/p100404665

Konev se zúženým hrdlem a dostatečnou výškou, při velké opatrnosti to asi jde i v plastovém 40 kg “kýbli”. Víčka se ztuhlým medem se rozmixují v rukách drženým míchadlem se studenou pitnou vodou z vodovodu a rozmixovaná směs se naleje do stáčecí nádoby

https://www.vpjested.cz/1741-staceci-nadoba-na-med-plast/

a jedna várka, asi po 10 l vody i víček, trvá max 4-5 minut. Je k tomu potřeba chlap, dítě nebo žena by mohli mít problém, ale jde to dobře i v mých 70 tech/166 cm, při poslední velikosti chlapa, menší jsou už jen trpaslíci.

Tam se směs za pár minut, nejlépe asi za hodinu (raději, není spěch) váhově oddělí a spodem se opatrně vypustí medová voda tak, že v nádobě zbyde jen zavlhlá drť. Nechám to dokonale vykapt, třeba přes noc. Přes cedník to přecedit rozhodně nejde!!!! Ten se ihned ucpe drtí. Vypranou voskovou drť vysypu na obrácené úlové víko ve vrstvě asi 5-7 cm a dám ven do stínu usušit. V tomto stavu to zavíječ nežere, vydrží to tak roky. Vosk z víček pak dám zpracovat na medníkové mezistěny. To proto, že i když současná věda ví, že se z vosku žádná rezidua tvrdé chemie, ani ničeho jiného, do medu dostávat nemohou, může být ještě objeveno, že se jedy uvolnit do medu mohou. Proto je lepší, když je ta možnost, do medníku průmyslové mezistěny nepoužívat, ale dát si je udělat z tohoto úplně čistého vosku. Také na domácí kosmetiku, pečení, nebo jiné kuchyňské použití by měl být POUZE tento panenský vosk! Když pro nic jiného, tak prostě třeba JEN pro osobní pocit a vlastní prestiž, kterou samosebou nikdo neocení. Pro vnitřní pocit, že jsem pro nejvyšší kvalitu svého medu udělal maximum a současně to nestálo ani Korunu navíc a ani to nestálo větší sumu práce.

Medová voda se dá včelám při krmení, nebo oddělkům (med dělá včely) a v podobě medových víček se víčka nekazí a vydrží i několik let. Vím to, protože jsem teprve vloni zpracoval víčka za asi 5 let. Čekal jsem totiž celé roky na inspiraci a nápad, jak to udělat bez velké pracnosti (a celý život byla víčka moje noční můra). Ano, medovou vodu nelze pak už skladovat, asi by začala kvasit. Tudíž se vyprání víček za celou sezonu, i více sezon, dá přesně načasovat na dobu krmení vč. Také je v té době už méně práce, skončilo vytáčení = nejpracnější část sezony.

Hloubavější by mohlo napadnout, zda není problém medová voda z melecitozy. Není. Skutečné melecitozy je v tuháči jen malé %, max do 50% a to by byla výjimka, zbytek je vysoce kvalitní medovicový med!

A neodpustím si přidat svoje zjištění, vyvracející vědecké bludy o nerozpustném “písku”, který prý zbyde, když včely z plástů vynesou melecitozu a nerozpustné bílé krystalky cukru melecitozy zůstanou v buňkách. Při náklonu rámku se sypou a když se to nechá, včely postupně tyto krystalky vynosí a vyhází z česen. To zažil asi kažýdý, ale tento nerozpustný “písek” musí vznikat jinak, při vyprání víček na dně nic nerozpustného nezbývá!!!!

Z uvedeného vyplývá, že zaběhnuté máčení plástů s tuháčem, vytáčení medové vody s výkaly plodu, které se uvolní ze zakladených souší a to vše opakují 3x a medovou vodu vylévají do hnoje. Jeden Adamit mi říkal, jak to vozí na pole a zahrabe. Tak toto, je, velmi mírně řečeno pošetilost a krajní neodbornost. Já bych nikdy med do hnoje nevylil, já ne. Pravda, trvalo mi roky na to přijít, ale poradit si lze, viz výše uvedený podrobný popis.

Lze i následující, to je ale velmi pracně neefektivní a jde to s tuháčem v pouze panenském díle: (košilky se nerozmixují, asi, ani jsem to nezkusil)

Zkusil jsem z medových rámků vyndat drátky, neodvíčkované plásty s tuháčem - melecitozou vyřezat a rozmixovat výše popsaným způsobem. Jde to, opět nezbyde žádný písek a včely medovou vodu zakomponují do krmení na zimu a zimují na tom stejně jako na cukru. Jen je to neskutečně pracné, hloupé, je třeba nechat pracovat včely a hlavně, aby si to zpracovaly až ony budou chtít a uloží si to tam, kam ony chtějí. Tedy nejefektivnější je rámky s tuháčem bez šáhnutí dát v půli září pod plodiště, kde zasedne zimní chumáč a o víc se nestarat. Co nastane jsem už několikrát, v různých souvislostech, popsal zde na CHZ v několika vláknech. Tvrdím, že dobrý hospodář a myslící včelař nevyhodí nikdy nic a dokonce lze věci řešit s minimální pracností. Včelám více práce zjevně nevadí, naopak, jsou samočinně podnícené medem. A to se pak projeví dokonalou zdravotní kondicí včelstev, vysokými výkony a nulovými úhyny. Co by kdo chtěl víc?

Tohle vlákno jsem udělal o politice, protože ta ovlivňuje velmi značně i hobby včelaření. No a sice jsem motor nevolil, ale je dobře, že se ministrem stal právě Macinka. Nedivím se, že některé b.by se.e tak, že ho nevydýchávají. S idiotem se nemá cenu bavit jako s normálním člověkem a tak pan ministr zvolil tuhle formu:

https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-Macinka-V-lete-je-horko-v-zime-je-zima-v-noci-je-tma-793293

To je v pěkné knize vylíčený princip Hlava XXII. Hlupákovi nemá cenu vysvětlovat, že je hlupák, protože tím, že je hlupák, nemá sebemenší možnost svojí idiocii pochopit a tak jediné, co může fungovat je, ujistit tyhle, že voda je mokrá, v noci je tma a že v létě je teplo a v zimě chlad. Dám kousek textu úžasné písně s textem pronášeným z lásky k naivní slečně stejně naivním mladíkem. Jen je děsivé, že u nás máme stejně inteligentní politiky - političky:

Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích, kolik jen váží bolest člověčí, 

proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov, proč chce každý být největší? 

R: *: Já jen vím: řeky proud musi dál, v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal, rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.  

Kolik je slunci let: milion nebo pět, myslíš, že zítra ráno vyjde zas,

kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést, proč nikdo neslyší můj hlas?

Tak mě napadlo, že jsem tu jasně nepopsal nakládání s medem během vytáčení a hlavně po něm. Vysvětlím tedy k čemu jsem po 60 letech včelaření došel.

Med při vytáčení ani nikdy jindy ZÁSADNĚ necedím. Nikdy a nijak! Med vytočím do nádob, které se nahoře zužují a vyčeřím, což je dnes mále zapomenutý způsob čištění medu. V první řadě je tu zásada, že do úlu nesmí nikdy nijak přijít nic, co tam nepatří. Třeba jeden věhlasný včelař nástavky po natření posype říčním pískem do neúplně uschlé barvy, aby prý nekouzaly z rukou. No, to mi vylezly oči z důlků nad takovou doslova zhovadilostí! Písek je to nejhorší, co by se mohlo do medu dostat. Také se nesmí nikdy rámek položit na zem právě kvůli písku, hlíně a podobným nečistotám. Zrovna tak se nikdy nesmí, ani nástavky s medem, ale ani prázdné a ani jednotlivé rámky nikdy položit na zem, nebo do nějakého marastu.

Pokud s e dodrží zásada žádný písek a žádná hlína, oprýskaná omítka a podobně, pak vše, co je v medu při a po vytočení, vyplave na hladinu. Nejpozději do pár hodin, než med vystydne je vyčeřený. Pak se z hladiny jen seberou nečistoty. Kdo vytáčí do kýblů, které se nahoře rozšiřují, má nečistoty na velké ploše hladiny nahoře široké nádoby. Naopak v nádobě nahoře zúžené se všechny nečistoty koncentrují v relativně malé ploše - bohužel se nahoru zužující nádoby nevyrábějí. Také sem vystoupá případná řidina, to když se vytáčí při s nůšce a k medu zralému na krajních plástech stíhají přidávat čerstvou sladinu. Vše se odstraní s nečistotami.

Ale je tu důležitější věc. V medu jsou pylová zrna, bílkoviny a něco, co neumím popsat. Když se med prostě po vytočení nechá ztuhnout, pak se rozpustí, vždy na hladinu vystoupá jakási bílá sametová pěna, podle mě to jsou bílkoviny a pyl (nejspíš jsem to někde vyčetl). A tuto “pěnku” je nutné z medu odstranit. Jen tak se pak dá skladovat třeba 10 let, ve tmě samosebou - tedy průsvitné plastové nádoby na med neradím a už vůbec sklenice, třeba okurkáče a ani malé spotřebitelské. I když mám poptávku a med bych po vytočení a vyčeření mohl rovnou stočit do sklenic, nedělám to. Tohle je ode mě nejdůležitější poznatek a rada a kdo nechce mít problém, doporučuji mě poslechnout. Většinou to dobře dopadne, někdy zákazníci nereptají. Oni nereptají nikdy, jen víckrát nepřijdou a nezavolají. Pokud se totiž z medu neodstraní sekundární “pěnka”, hrozí, že med pak dostane jakýsi nakyslý odér a hlavně, nějak zvláštně krystalizuje, já říkám, že kvete. Polopatě: Med nějak ztuhne, ale ve sklenicích je v kompaktní krystalické hmotě vidět jakási “hnízda” medu s většími krystalky a jakoby řídčeji od sebe, od hladiny to prorůstá směrem dolů v profilu sloupce masy. Vypadá to blbě a hlavně právě v těchto “hnízdech” proběhne nějaké kvašení nebo co a to pak způsobí podivný kyslý odér a pachuť.

Mám snůšku medovice, malou, přibývá pomalu, za týden ani ne 10 kilo. Ale jak u kterého včelstva. Teď je potřeba, kdo máte medovici, vypozorovat, která vč se snaží a která se jen líně válejí na česně, pod ním a nebo na čelní stěně úlu. Pozná se to v úle, kde nic nepřibývá, tam na medovici nejdou a těch matek je třeba se postupně zbavit a takto selektovat. Totiž, na jarní med jsou všechna včelstva, na medovici jen některá. BF jde na medovici líp jak Kraňka.

-------------------

Popíšu jednoho lazara Kraňku, co na konci února neměl matku. Dal jsem jim rámek s plodem a narazily 2-3 žebrácké minimatečníčky skoro bez mateří kašičky. Došlo mi, co jsem udělal za chybu a tak dal další rámek s plodem, přidal odněkud rámek s líhnoucími včelami a ještě sklepnul včely ze dvou rámků, každé posílení z jiného vč, abych kvůli záchraně neperspektivního lazara nezdecimoval nadějné včelstvo. Petr i pan Goro jsou v těchto skoro beznadějných případech zastánci sirného knotu . Já ne. Pak si narazily 5 nouzáků, ale velkých, vypasených, se spoustou mateří kašičky. Matka se velmi brzy oplodnila, víc jsem si jich nevšímal, jen jim přidával M a pak medník. Pamatuji se, že dostaly posilu rámkem s líhnoucím plodem odněkud, kde se mi zdálo, že jsou přebujelé, tak abych nemusel dělat oddělek, pustil jsem bujným žilou. Vlastně je výhoda mít možnost něco posilovat a nemuset dělat tolik oddělků, když nechci množit včelstva.

Na konci jarní snůšky daly medník 11 = 10 kg medu. No a nyní vezu 25 kg medovice, bedny 11 a 15. A sice slabá, ale snůška pokračuje, i kdyby už nedaly deko medu, uživí se a mě se ta troška práce a snahy bohatě vyplatila.

A teď si může každý srovnat v hlavě sám, zda je lepší ten sirný knot a nebo dát superlazarovi bez perspektivy šanci. Kdybych jim dal posilu hned, mohly dát medu víc. Vlastně jsem o nich od jara nevěděl. 

V neděli má být v mojí lokalitě 36 stupňů. Pro člověka ohavné a pro VD smrtelné. Včelstva tyto teploty přežijí, když jsou úly ve stínu pod stromy, na rostlém terénu (původně drn) a nejspou pod umělou střechou, nepřehřívají se nikdy. Ovšem VD to nepřežije. Takto se nám “odblešují” včely samočinně. A tak opět platí odvěké, že všechno zlé je vždy také pro něco dobré.

Spíš to bude velkými česny, jaká používáte a možná i síty, nevím. Co ale vím je následujcí.

V noci jsem si pročítal svůj deník z roku 2021 a nářek nad vlhkým medem, že jsem měl i 19%, vše nad 18% a žádný med pod 18. Podotýkám, že jsem rapidně zmenšil česna až po zkušenosti Toma4 s “nahatými” úly.  Naháči mají česna 6 x 1,5 cm = 9 cm2 a nejde je víc otevřít. Mimochodem staré Budečáky mají česna stejně “nesmyslně” malinká jako naháče. Budečáky je měly nesmyslně uprostřed čelní stěny úlů s pouze TS. Naháče je mají u správné strany a sice vlevo z pozice za úlem, vpravo při čelním pohledu na úl zepředu. I naháči jsou na TS, která se mi osvědčila lépe. Přesněji v ničem není rozdíl a tak je pro záda včelaře TS lepší, když to konstrukce úlu umožní.

Nikdy jsem neměl očka, ale česna otevřená přes celou šířku úlu při podmetu 18-20 mm, což dělá 40,5 x 1,8 (2) = 73 (81) cm2. Nyní mám v největších hicech léta, od jara do podzima česna jen 12 - 15 cm2 a od té doby nevím co je vlhký med. U tří úlů sleduji česno skutečně jen 10 cm2 a taky to jde! Někde se tu píše o věhlasném Švédovi a ten má česna 11 cm2 a také žádná očka. 

Vím, že vy píšete o velkých letních česnech, OK, možná kontinentální klima a menší průměrná roční vlhkost vzduchu, nevím co je u vás jinak. Tady kdo chce mít “suchý” med, musí mít malá česna a žádná očka. Ovšem opakuji, že moje úly jsou trvale ve stínu pod stromy, jen na stanovišti K jsou tři úly asi na 2-3 hodiny osvícené sluncem těsně po poledni.

Přivstal jsem si a v půl šesté, 16 stupňů, silná snůška, stejně jako večer vůně kolem úlů. Jiná než zjara, jakoby “nenápadná”.

Na osice a smrku ani včelička, pár jich obíralo dub. Tak je snůška asi z něj. I když mám za to, že meduje na listu něco jiného vydatněji. Na nekvetoucí lípě není včela a nemá nijak ulepené listy. Pylem se včely nezdržují. V půl deváté už sem tam pyl vidět byl,  šedo khaki, netuším z čeho.

Objevil jsem silně ulepené listy na osice, tak, že to nepamatuji, jenže bylo krátce po poledni a vše suché. Patrně večer a brzy ráno z toho něco je. Na dubu nic, kleny a mléče nevím. Smrky “mlčí” také. Pyl je vidět z 80% jednoho druhu, jakýsi šedo khaki, nebo jak to popsat, netuším z čeho ho nosí, v jiných letech si ho v tuto dobu nepamatuju. Kvetou vlčí máky, ale v úlech vůbec není vidět černý pyl z nich. Zvláštní, v jiných letech ho obírají vehementně. Teď mi dochází, v jiných letech kvete lípa srdčitá, před ní velkolistá a tak nosí pyl z ní. Když letos lípy vypadly, mají jiný zdroj pylu, netuším ale jaký. Pořád rozkvétají ostružiny, máme tu několik druhů a kvetou tudíž postupně a dlouho. Na “kliku” to jistě není, ale včely mají podnícení a zábavu a smetanovo šedý pyl. 

Letos hojně navštěvovaly netvařce a ty pořád ještě kvetou. Jsou dny nebo denní doby, kdy na netvařci není včela a za dvě hodiny drnčí včelami, zajímavé.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD

Předchozí příspěvek jako anonymní je ode mě, nevšiml jsem si, že mě systém odhlásil, nějak mi blbne PC.

Pořád vytáčím, jde mi to v mém věku velmi pomalu. Na stanovišti R, odkud jsou fotky prostavěné mezery mezi patry, je pěkná tmavá medovice, na ostatních dvou světlejší med, jistě z části medovice taky.

Snůška v těchto hicech je, ale jen slabá, asi jen na uživení. Jak se někde něco zapomene, najde to pár včel a slídí, ale žádné invaze a blázinec jako bývají později v červenci a srpnu. Kolem úlů to večer omamně voní. Některá vč přes den vylehávají na česně a na přední stěně úlu, nic dramatického a když se po osmé večer malinko ochladí, stáhnou se. Česna jsem nechal malá od 12 - 15 cm2. Med má do 17,5 %, většina pod 17 a taky jen 16,5 % a polovina není vůbec zavíčkovaná.

Zaslechl jsem kolem sebe nářky, hlavně Adamiti nemají med. Já jsem na tom stejně jako jiné roky. Jak dokazuje výkon čtyřiadvacítky z fotek, mají prostě Adamiti špatnou provozní metodu, jinak si to neumím vysvětlit.