Setkal jste se někdy s tím, že dělnice MM neprolezou kvůli tomu, že jsou veliké? V mednících používám jen mezistěny a včely vystaví panenské dílo každou sezónu nové. Tyto plásty pak používám po posledním medobraní jako náhradu za poškozené, staré plásty v plodišti. Včely se pak líhnout větší, než v několikrát zakladených dílech.
Nikdy jsem nic takového neslyšel, nečetl. A mám za to, že to není možné, ale opakuji, nezabýval jsem se tím. Co vím je, tvrdí to v jednom videu na YT Ivan Černý, že když staví včely v medníku divočinu, postaví si na med buňky větší než dělničí, ale menší než trubčí a prý do takového díla tím pádem jiný plod nedávají. Nevím, toho “včelaře” si neumím vážit a z jiného zdroje o ničem takovém nevím. O střední velikosti buněk ano, ale považuju to za nějaké nevýznamné, marginální anomálie.
Na 99% tuším, co vás trápí. Včely vám nechtějí nosit med skrze mřížky, medem plní plodiště, omezují matky a rojí se a přitom medníky zůstávají poloprázdné. Kor když je v nich nutíte stavět pouze panenské dílo a tudíž tam nepřevěšujete plod. Znám to, zažil jsem to, proto se plod převěšovat musí, jinak to nefunguje!
Z uvedeného toho dedukujete, že máte větší včely, které by rády nosily do medníku, ale nemohou protože jsou asi anomálně větší. Tomu nevěřte. To je jinak. Především záleží na mřížce, nejhorší jsou výsekové, ty dokonce včelám způsobují údajně bolest nebo nepříjemný zážitek, navíc je poškozují. Zkrz toto vážně prolézat nechtějí i “malé” včely, pokud takové mohou existovat. Také je v této mřížce málo otvorů, z celkové plochy se mi zdá, že je součet plochy děr méně než polovina.
https://www.vceliobchod.cz/materi-mrizka-pruhledny-plast-ruzne-velikosti?virtuemart_currency_id=33&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw-_mvBhDwARIsAA-Q0Q7Aa6KMX2cJJw4dBLq18RrSa_vBILyOc2aqmIZnWRN3vwP4JKsgL7QaAr2JEALw_wcB
O malinko lepší je plastová mřížka této konstrukce, ale je špatná a včely skrz ní nechtějí chodit také. Snad aspoň neničí včely a nepůsobí jim bolest.
https://www.vpjested.cz/materi-mrizka-plastova-lita-420-420-bezova-0199/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw-_mvBhDwARIsAA-Q0Q69WC2r8oDss8SyHKi2pPAk-slIF5VUmm-UvadAnHREghe6LncfE_kaArEtEALw_wcB
Nejlepší jsou mřížky drátěné, kdybych používal mřížku, tak jedině drátěnou.
Mřížka je nepřirozený prvek a včely vždy hledají možnost, jak skrz ní prolézat nemusejí. To je nutné si uvědomit a zařídit se podle toho. Od přelomu 70/80 let 20 stol se u nás rozmohla propagace nástavkových úlů a ty začaly, nejprve velmi pomalu vytlačovat zadováky. Současně se propagoval systém nízkonástavkový a tvrdilo se, nepravdivě, že je lepší. Není a i zde musí být mřížka, pokud nemá být plod roztahaný do všech nástavků. Propagátoři bezmřížky tvrdili, že med stlačí plod. Neznal jsem nikoho, kdo by měl tak vydatné snůšky, že by mu mohl med stlačit plodování do spodních nástavků. Velice mě dráždily ty ustavičné kecy o tom, že mřížka připraví včelaře o polovinu medu a vyhání včely na stromy.
Nakonec jsem to zkusil a musím si nasypat na hlavu pomyslný popel. Zatímco NN úly jsou zastaralý a dávno překonaný nesmysl (zkoušel jsem je přes 25 let) se spoustou zbytečné práce a malým výnosem mizerného medu, od chvíle kdy jsem přišel na způsob jak mřížku nepoužít, mám medu každý rok dvojnásobek s menší pracností. Ve skvělých letech mívám i trojnásobek výnosů, obvyklých ve stejných úlech s použitím mřížky jakých jsem dosahoval dříve.
Tady zopakuju co tvrdím už roky. Langstroth 1/1 je nesmyslný úl, stejně špatný jako český Adamec 39x24x11, jsou na plochu úplně stejné - rozdíl 1 dm2 a navíc Lang není čtverec a tudíž lze jen na SS. Tím je vlastně horší a méně univerzální. Stejně je na tom Zander 42x22x10 a všechny podobné úly. U všech úlů s plochou jednoho VN kolem 100 dm2 platí: JEDNA BEDNA MÁLO, DVĚ MOC!
I úl 39x30x11, základ Blaníku, je o hodně lepší, ale stále moc malý. Má jen 129 dm2.
Pokud se pod něj dá NN, vysoký max 17, lépe však 15 (nově úplně nejlpeší pouze 39x11x11), pak je plocha dostatečná, doslova ideální. Tím, že je NN POD PLODIŠTĚM, nepočítá se jeho plocha celá, ale světe div se, je to univerzální TLumič, který přesně vykrývá individuální potřeby včelstva, použijí z něj jenom tolik, kolik chtějí. Ano, polopatě, každé vč si v TL využije přesně tolik plochy, kterou chce a zbytek ignoruje.
Dlouho si teoretikové mysleli, že je nutné pro plodiště prostor velký 150 dm2. Jen proto Ing. Řeháček vyplodil Eurodadant na 13 rámků 39x30 = přesně 152 dm2. Sedláček se nechtěl vzdát čtvercovosti a tudíž musel při délce rámku 39 jít do výšky. A protože 2 NN 39x17x11 s VM mezi nimi dávají 34,7, zvolil takto nesmyslně nekulatou výšku na 39x34,7x11. Toto čudo má plochu přesně 149 dm2.
Dnes je jasné, že oba dva kejkle, tedy Eurodadant i Sedláček 39x34,7 byly nesprávné, je to pořád malé. U Sedláčka navíc moc vysoké, jak je plodiště nad 30 cm (zjistil celý svět, ne já), některé roky část vč ignoruje medník, nacpe med do VN a ani se nechce rojit omezené medem v plodišti. O tom pojednám jindy.
Blaník má VN 129 a s NN 15 má zdánlivě zbytečných 193, což se hodně blíží dvěma VN 24 na sobě a teoretikové proto usoudili, že není nutné mít v jednom úle dvě míry a že musí fungovat dvě bedny 24 na sobě (stejně tak 2 Langy 1/1, dva Zandery a podobně). Včera jinde podrobně vysvětluju v souvislosti s TLumičem, že to neplatí, pokud se jedná o dvě stejně vysoké bedny. Pak matky roztahají plod do obou a tak dále.
Prostě je rozdíl, když je NN dole nebo nad VN a tak ani v kombinovaném systému nelze jen otrocky sčítat plochu. Ale klid, mě to trvalo 40 let než jsem na to přišel.
U nás drtivě převládá Adamec 39x24x11. Pozoruhodné je, že součet plochy VN a NN15 je 167 dm2 a to je, zdá se mi, úplně ideální. Pro jarní rozvoj a medný výnos je při stejné práci v třicítce mnohem více medu. Zase na druhou stranu, nikdo nevyhodí čtyřiadvacítky, i když se přesvědčí, že je to blbá míra a nebo kulantněji, že je míra vysoká 30 lepší.
Nikdy jsem nikde nevyčetl, co tvrdím já, že Adamec v kombinaci s patnáctkou pod VN je ideální plodiště stran velikosti, neboli plástové plochy. Pak nemají matky důvod expandovat s plodem do medníků a nemusí být mřížka. Se všemi výše popsanými důsledky. Třetina práce, 2 až 3x více medu, menší stres pro včely a menší poškození včel, než jaké je, když musí prolézat mřížku. To vše v důsledku znamená současně nulové úhyny, patrně díky dokonalé zdravotní kondici včelstev, která byla díky tomuto úlovému systému vystavena nejmenšímu možnému stresu během celého roku.
Můžu to tvrdit, letos je to 60 let kdy včelařím samostatně, i když v dětství pod dohledem a celý život byly u nás obě míry, tedy 30 (k ní byly medníky 15) i 24 a málokdo měl tedy možnost tak dlouho srovnávat. Mám sdamosebou obě míry dodnes. Opravdu je třicítka o hodně lepší, ale nebylo potřeba dělat třináctirámkové, ultratěžké čudo. Byla to skvělá snaha, ale spíš teoretická než aby měla praktický přínos. Proto jsem vystoupil z Dadantklubu. Není třeba dělat atyp na jiný počet rámků než 11 (při délce rámku 39). V tom to nespočívá, stačí využít můj, asi bezděčný poznatek, že když je nízká bedna pod vysokou, tedy DOLE, a přesuneme tam chov trubců, odpadají vlastně všechny starosti současného českého včelařeství. A lze k tomu využít skoro jakýkoliv úl a zkusit v něm metodiku Blaník.
K Langu 1/1 lze přidat buď NN vysoký 159, radil bych spíš 137 mm. A to nejdůležitější na úplný konec. Není nutné, aby byl NN polovinou výšky VN. To bylo tak dělané jen proto, co vysvětluji ve svém článku tady na CHZ o původním univerzálu 39x30 a k němu medníku 39x15 (původně 14,4). Tyhle, z mého dnešního pohledu hlouposti už nikdo nebude dělat a původní popsaný univerzál byl tím štěstím, co mě nasměrovalo správným směrem. Bohužel mi to na můj vkus trvalo moc dlouho. Musel jsem (jak hlupák) všechno zkusit nejdřív sám a nedal jsem si říct. Dobře mi tak!
Třeba někdo zase napíše (spíš budou všichi zarytě mlčet), že jsem utekl od tématu. No vlastně ano. Vysvětlil jsem (asi jste to nechtěl vědět), proč nechtějí včely prolézat mřížku a současně jak jí nemuset použít a dokonce jak je možné úspěšnou provozní metodu využít i u míry 24.
Dobré dopoledne.
Napíši k tomu jen toto, že Škvařil psal ve své knize o mřížce, že je to doslova ĎÁBLOVO DÍLO.
Jirka to máš tak, materská mriežka bola vytvorená ako pomôcka pre včelára ale nie je povinnosť ju používať…teda ja ju nepoužívam a panenské plásty vystavené z medzistien v medníku sa po odobratí spodného nadstavku plodiska s čiernymi plástami na vytavenie na jar a po pridaní nadstavku s takýmito súšami hore na vrch zostavy aj u mňa stanú súčasťou plodiska podobne ako u teba ale nemám zatiaľ pocit že by sa v takýchto súšach rodili “väčšie včely”…. Tvoj pohľad môže byť ovplyvnený tým, že po poslednom medobraní ich dáš do plodiska a po poslednom medobraní si včelstvo vychováva tzv. “zimné včely”…. Tie sú charakteristické práve tým, že v larvárnom stave a aj po vyliahnutí si intenzívne budujú tukov é telieska a tým sa stanú mohutnejšie dlhšie … toho že by ti “mohutnejšie” včely neprešli cez mriežku sa obávať nemusíš, lebo zimné včely sa s ňou u teba prakticky nestretnú…😉… súhlasím s Tomom že keď už chceš používať materskú mriežku, tak len tú kovovú s drôtmi…. Ale ak pozoruješ neochotu nosiť med do medníka cez mriežku, pozri si plásty v plodisku pod mriežkou…ak majú včely pod hornou latkou plodiskových plastov uložený zaviečkovaný med , taký oblúk 5-8 cm, skúst ho vidličkou alebo aspoň rozperákom “poškriabať”, porušiť viečka na mede…mohlo by to pomôcť… ale najlepšia pomoc pre včely je mriežku nedávať v tom tiež súhlasím s Tomom….