Příspěvky uživatele

Našel jsem zajímavý článek (sice americký) od nějakého Billa Hesbacha ohledně tzv. kondenzačních úlů. Bohužel při zkopírování zde se text spojí dohromady a rozhází takže je v tom guláš. Jestli to někdo chce poslat přeložené napište mi mejla. Pošlu zde alespoň odkaz:

https://www.beesource.com/attachments/the-condensing-colony-february-2020-abj-pdf.65992/

Zdravím přidávám text o herním česnu, který jsem našel v archivu včelařské konference.

Vážený příteli. Chtěl bych říci svůj názor na umístění česna a zároveň se zmínit o uteplení úlů.Zdůrazňuji,že své názory nikomu nevnucuji a jsem si vědom,že nemusí být nejlepší.Uvádím jen vlastní zkušenosti a dobře vím,že když dva dělají totéž,tak to nemusí být vždy totéž. Většina živočichů potřebuje alespoň na část svého života teplo a sucho.To se týká i vodních zvířat a ne jinak tomu je v době zimní i u včel.Vyslovuji tak svůj názor,zda úly zateplené či nezateplené.Při vší úctě ke včelařům kteří včelaří v úlech nezateplených mám pocit že,jednou někdo napíše,že nejlépe je chovat včely v koších,nebo v bednách od hrušek.Ale opravdu nic proti ním.Pro mé pochopení bych uvedl příklad. Dáme-li nějaké zvíře do krabice z papíru,zahřeje se jistě lépe když místnost bude z polystyrenu.Pokud nebudou u místnosti dveře,bude jistě lépe umítit před vchod závětří aby do místnosti nefoukalo a vzduch se vyměňoval pomaleji.Důležitá je velikost zvířete k velikosti prostoru.Dostatečná velikost místnosti umožní,že místnost se může dobře utěsnit.Opačně,hodně zvírat v malé místnosti vyžaduje větší větrání.Zde však vzniká základní problém a to je průvan.Průvan škodí všemu.Zůstneme-li u úlů,tak propustnost stěn u slamáků bude jistě větší nežli u polystyrenu.Dřevo bude někde uprostřed a větrat se tedy musí.V přírodě jsou včely většinou nad česnem v nějakém prostoru a větrání zajištuje díra pod dílem,případně volná prostora pod dílem.Mé zkušenosti jsou z budečáků,kterých ještě několik upravených mám.Včely zimuji zásadně v medníku stím,že plodiště je prázdné a bez mřížky.V plodišti krmím a léčím.Větrání zajištuje horní česno,které je v úrovni spodní hrany rámků.Velikost otvoru je asi 10cm na šířku a 1cm na výšku.Spodní česno je utěsněno.S touto mezerou jsem vydržel vždy do 10 dubna,kdy do plodiště dám mezistěny aby se tam vítr zbytečně neproháněl a postupně začínám pootevírat i spodní česno.Shrnuto: je-li včelstvo dostatečně silné potřebuje větrat více,slabší zase méně.Při jarním plodování silné včelstvo vytopí horní prostor tak,že se voda nesráží a nic neplesniví.Slabší včelstvo prostor nevytopí,v úle vzniká velké vlhko a některé krajní rámky mohou splesnivět.S tím se musí počítat.V úlech kde zimuji ve dvou patrech a jedno je ještě dole prázdné,je česno otevřené uproutřd mezi obsazenými patry.Z toho co jsem napsal,je zřejmé,že nejlépe by bylo,česno stále regulovat,podle momentální síly včelstva,podle stupně plodování a podle teploty okolí.O větrání pomocí pletiva ve spodní části úlu,pomocí otevřeného česna a ještě pomocí oček v nástavcích si myslím,že v úle vzniká zbytečný průvan a udržení tepla jde na vrub spotřeby zásob.V tom případě by asi opravdu zateplení úlů nemělo cenu.Česno umístěné nahoře odvede sice páru ale také predevším teplo a to je jistě chyba.Docela chápu ing.Smělého,který dává nad včelstvo propustnou vrstvu,která má zajistit propustnost vzduchu v úlech z polystytenu a nespůsobit průvan.Já ještě navíc zastávám názor hlídaného česna.Jakmile se oteplí včely hned česno hlídají a podle chování je třeba postupovat. Přeji hodně úspěchů všem.

Dobré ráno.

Asi tam máte chybu česno 18x100mm je 18 cm2 čili ho mám menší než vámi nově preferovaných 25 cm2 což doufám ničemu nevadí. Mám to tak u všech tří úlů.

Tak to je krásný pohled jako by byla snůška. U nás nelétá nic, skoro celý den pršelo teplota kolem 14°C. Jsem zvědavý jestli budou ještě cosi nosit. Jinak se mi zdá, že včel v úlech vcelku dost ubylo.

Asi jsem svým dotazem za..al vlákno od  MS za to se omlouvám.

Dobré odpoledne.

Já mám ještě u dvou včelstev trubčáky na 10 pozici čili poslední rámky v nichž jsou zásoby pak tam mám krmítka. Ty půjdou jako první za BP k poškrábání k “podněcování” na jaře. Poté z nich “vyrobím” nízké rámky do DTL na všechny 3 včelstva co mám, abych nalákal matku dolů čili v každém DTL bude po jednom trubčáku z loňska. DTL vystrojím až budu mít plný VN? Uvažuji správně? Jsem zvědavý kdy budu mít plný VN v mých podmínkách. Snad mi to půjde jako vám a budu mít náskok před ostatními. U nás se snad ani nikomu nesnilo mít med z třešní a myrobalánů. Respektive bych řekl, že to tady v životě nikdo neměl!! Nebylo by dobré na to použít vaše nízké medníky?

Pardon DTL já dal zkratku STL jako spodní tlumič🙂

A jenom vám sdělím, co si klasický včelař neuvědomuje. U Blaníku nevadí ulití vysokých rámků. Ale zešíř. Máma mi tvrdila, že se neulijí, že přestanou brát. Měl jsem tu snůšku, je to asi 3 roky a do toho jsem krmil a s hrůzou zjistil po půlce září, že mají všechny rámky plné až ke SL. Co teď? Neudělal jsem nic, co bych mohl dělat? A dopadlo to výborně, naopak než tvrdí stará literatura, velmi dobře a pak to byly “koně”. Hloubal jsem proč a jediné, co mě napadá, že zasedly ve spodním TL. Byly to nástavkáče a u nich mám (do letoška) TL většinou dole. Letos to podhazovat nehodlám a jaro chci odbýt Tomovou igelitfintou. Promyslete si to a dojde vám, že se i z tohoto důvodu vyplatí mít vespod prázdný TL. Ovšem pozor, zplesniví v tom krajní rámky a to tak ohavně, že jsem myslel, že je po vosku. Vyvařil, spočítal rámky se zdánlivě plísní degradovaným voskem a kupodivu ho nebylo méně a když, tak do 5-8% a taky vosk nebyl zelenohnusný, ale normální žlutý jako z málokrát zakladeného díla. O toxických produktech plísní samosebou nevím při tomto pokusu nic. Plísně jsme řešili na IF a já tudíž úplně nechápu obavy předků z plesnivění spodků neobsednutého díla. Píšete heslovitě, stručně. Já to bohužel neumím. Tedy resume: Nechat spodní TL přes zimu nese ten benefit, že vč má kde zasednout i kdyby ulilo vysoký nástavek zásobami. I oplesnivění rámků v DTL nijak nevadí ani formou ztráty vosku a ani kvalita vosku neutrpí.

Dobrý večer.

Čistě teoreticky bychom s tím STL mohli ulévat VN schválně. Otázka zní nebude vadit když budou včely zimovat na velmi starém díle, které se může v STL nacházet?

No při výběru stanoviště jsem se snažil využít terénu, aby byly úly co nejméně na větru + nějaký protisvah a stromy z druhého boku. Třetí včelstvo jsem již umístil s česnem na východ, u nás z východu fouká málokdy. Převládají větry z jihu. Nevím jestli jim přes zimu otevřít česna na celou šířku nástavku a dát jenom vložku s mezerou 6mm anebo nechat česno stejně velké jako mají teď čili nějakých 100x18 mm samozdřejmě tak, aby tam nevlezl rejsek. Doufám, že když to zateplím tak jak bylo v nákresu, že mi bude v rozích kondenzovat voda, ať mají co pít.

Při fumigaci byla sestava takto: dno, VN, igelit a zateplený dekl. Po fumigaci: dno, VN, NN, nezateplený dekl. I když chci dodržovat striktně metodiku Blaníka mě se ta zkondenzovaná voda co kape do chumáče při sestavě s nízkým nástavkem na vysokém plus víko ať už zateplené, nebo ne nelíbí. Chodil jsem sem tam kontrolovat včely jestli žijí což by se asi nemělo🤔 opatrně jsem nazvedl víko a po celé ploše deklu byly velké krůpěje vody a HL mokré. Sedláček má asi lepší včely než já🙂, ale volnou dutinu nad VN letos riskovat nebudu. V polovině 10 měsíce se podívám do plodiště jestli tam mají plod. Podle mě matky přestanou plodovat samy od sebe teda doufám. Takže má sestava od poloviny devátého měsíce: dno, VN, igelit, 2ks mirelon tl. 10 mm, zateplené víko viz foto.

Dobré odpoledne.

Od Jiřího to je velmi dobrý dotaz. Popíšu jak jsem to dělal já a dělal jsem to nejspíš 100 % špatně asi 3 roky😏 V polovině 9 měsíce jsem sundal igelit z VN a dal na VN NN na něj nezateplený dekl. Cca v půlce desátého měsíce samozdřejmě podle počasí musí být nad 12°C jsem zkontroloval plodiště jestli je bez plodu, provedl první fumigaci a zkontroloval spad. Měl jsem vcelku velký cca 100 roztočů, o dva týdny později jsem provedl druhou kontrolní fumigaci a spad 0. V sestavě dno, VN na něm NN a nezateplený dekl jsem to měl do zimního slunovratu. Po zimním slunovratu jsem sundal NN na VN jsem dal igelit a na něj nezateplený dekl. Zateplil jsem až po Silvestru. Měl jsem také dva typy deklů zateplené a nezateplené. Nevím jestli to bylo tím, ale pokaždé jsem měl obrovské množství mrtvolek na dně a to takové, že bylo ucpané česno mezi nimi byla i matka. Na víku, které bylo na NN vznikalo velké množství kondenzátu, který stékal a kapal přímo do chumáče. Takže v mém případě je to příklad jak se to asi nemá dělat.🙂 Nevím, jestli je dobrý nápad, aby včely měly v tomto období “díru” nad hlavou a ještě jim při tom leje za “krk” může jim to způsobovat stres, nebo ne? Zase je to nejjednodušší způsob jak zamezit plodování než klíckovat matky. Nešlo by prostě nechat sestavu dno VN na něm zateplený dekl do té doby než matka přestane sama plodovat a pak provést fumigaci třeba i v listopadu jestli bude pěkně?

Dobré odpoledne.

Poděkovat bych měl já vám. Podle fotek minule jste mi poradil jak mám seřadit rámky v plodišti a jak krmit. Takže jsem se řídil tím co jste mi řekl. Krmil jsem co druhý den 1kg cukru v roztoku 1:1 vše zapisoval do kalendáře ať vím kolik jaké včelstvo dostalo cukru. Doufám, že vše vyjde a příští rok budu mít konečně po 3 letech něco medu😉.

VČ.3 Bohužel mi nevyšlo vyfotit první krycí rámek jelikož kámošovi došla baterka na mobilu🙂

VČ. 2

Dobrý večer.

Prosím o konzultaci tří včelstev všechny 3 nakrmeny zatím 19 kg cukru.

VČ. 1

Dobré odpoledne.

U nás je křídlatky habaděj roste hlavně podél železniční tratě všude kvete je to invazivní druh a nejde se toho zbavit🙂. Podle mě z ní nosí bílý pyl, ale že by byla nějak obsypaná včelami to se říct nedá. Vím, že jeden včelař z VF kdysi tvrdil, že čeká na med ze zlatobýlu a měl ho údajně kvanta. Nevím, asi má jiný zlatobýl anebo jiné včely, ale v mých podmínkách ze zlatobýlu sbírají asi maximálně pyl.

Dobrý večer.

Shlédl jsem to video celé. Z vyjádření p. Přidala a p. Musila mladšího to vypadá tak, že zanedlouho se bude léčit pouze “zeleným” léčivem a to kyselinama viz. na slavný západ od nás tak všichni léčí a my musíme přeci také! A k tomu jsme ještě těžce převčelení😄. Když slyším západ a vidím modrou vlaječku s žlutýma hvězdičkama chce se mi zvracet!!!!

goro:

Tome ja som pochopil Martina trochu ináč… možno by ste mohli v dolnom vysokom nadstavku , ktorý má plniť funkciu TL a súčasne byť nárazovou zónou na kladenie plodu vyskúšať vodororovne predelený rámik kde by v hornej časti bola vložená medzistena a dolná by bola prázdna, k dispozícii na stavbu trubčiny… trubčina by sa tak držala úplne nad dnom…

Ano tak nějak jsem to měl na mysli. Proto jsem se ptal jestli ve spodní části rámku by byly SR prodtřídany s dělničinou a jako dělničina by se musela dát mezistěna. Tím pádem by se muselo dejme tomu při již tmavé-černé spodní části rámku manipulovat s celým rámkem vytáhnout omést vyřezat, nebo by se to teoreticky mohlo celé dát za BP a odstranit “komplet” při komorování záleželo by na stáří rámku… Jen tak uvažuji nevím jestli dobře😉

Tom50:

Jo, mě naštěstí manželka neporoučela, ale ano, často to v práci za soudruhů (byl jsem na živnosti od 1.2.1990 a tak jsem v tomto režimu zaměstnán nebyl) bylo 10, 11 a klidně i 5. Jen mi nějak nešlo z huby “SLÁVÁÁÁÁ” a když se po mě chtělo abych volal slává, mlčel jsem. Měl jsem s tím strašné potíže.

Ano, za Řeháčkovo bláznovství se stydím, ne za třináctirámkový nesmysl, ale za název Eurodadant. 

A pozlobím vás, nebyl náhodou Drašar a kolektiv u toho, když soudruzi vymysleli Čechoslovák? To mi dodnes rozum nebere a jen doufám, že to nebyla úlitba Brennerovi. Na druhou stranu, Kraňce se soudruzi zuřivě bránili a pro starou včelu byla i délka rámku 39 moc, Brenner blábolil o rámku dlouhém 30 cm a pouhých osmi rámcích ve VN neuvěřitelné velikosti 30x30x8 a k tomu polorámky 30x15x8.

Ale, nevím zda jsem to tu psal, možná to pro vás bude novinka. Jakýsi Škvařil postuloval, že včela (předchůdce Kraňky) potřebuje plodiště velké 150 dm2. Navrhoval úl s výškou 30 a délkou 42,5 myslím na 12 rámků a to by dalo 153 dm2. Jenže to mu neporošlo, bylo to v době zrodu Čechoslováku. Kompromisem tedy byl úl 39x30x12, univerzál s pevným dnem a opravdu měl 12 rámků, ve čtvercovém medníku měl polorámky 39x14,4x11. Akorát soudruzi ignorovali požadavek 150 dm2, univerzál měl 140 dm2. Stejně to byl na svou dobu nejprostornější stropovák v Československu! Ale chybělo mu těch 10 dm2.

Ing. Řeháček aby dosáhl s délkou rámku 39 kýžených 150 dm2 musel zvýšit počet rámků na 13 = Eurodadant, má přesně 152 dm2. Řeháček dobře veděl, že se v celém světě jako optimální pro včelu medonosnou ukázala výška rámku 30, ne víc, ne méně.

Sedláček (neříkal mi to, jen dedukuju) aby dosáhl 150 dm2 a nevzdal se čtvercovosti a tudíž se držel délky rámku 39, musel jít nahoru a porušit pravidlo 30 cm výšky rámku. Tak vznikl jeho úl 39x34,7x11. Plochu má 149 dm2.

Já se chtěl držet čtvercovosti a nechci zaboha nad 30 cm výšky rámku. Tak jsem po 30 letech laborace vyvinul TL. Ten se od Sedláčkova POLštáře (zkratku jsem vymyslel já) a Řeháčkova “manipulačního nástavku” (nešikovný nejednoslovný název) liší tím, že se do spodního NN přesune chov trubců. To proto, aby se neomezila matka ve VN což dělá LBV a Sedláčkovo OP.

Ukázalo se, že spodní TL (ale i POL i Řeháčkovina) parádně zvětšuje včelám pomyslně prostor a přitom jim do nahoru přidaného NN neutíká teplo. A tak se dolů přidaný NN v jarním rozvoji, když je nebezpečné dát nahoru NN kvůli podtržení včelstva, jakoby nepočítá nebo jak to nazvat. Výsledek je rojení blízné nule a nekladení matek v medníku bez použití mřížky. Podotýkám, že v mých podmínkách mřížka znamená o třetinu ale i polovinu méně medu při stejné práci a krmení. Prostě mřížka tady u nás = méně medu.

Jenže. VN původně Škvařilova úlu, já si dovolil ho nazvat Blaník a jasně jsem sdělil, že jsem ten úl nevymyslel, spolu s NN ve funkci TL, dává dohromady 129 + 64 = 193 dm2 a to je moc. Ale protože se u dolů umístěného NN nepočítá jeho velikost celá - je to “gumové”, jak které vč chce a na co má, vyhovuje to i když to dalece přesahuje.

Ovšem optimální je to u 39x24x11 + 39x15x11. To dá dohromady 167 dm2 a to je prostě bomba!!! A tuhle plochu je třeba si zapamatovat!

V případě výslovně projeveného zájmu jsem připravený vysvětlit to dál a hned podepřít výsledky praktických pokusů.

---------------------

A ještě vysvětlím celkem tragický omyl u úlu 39x24x11. Jedna bedna málo, dvě moc. Dvě bedny na sobě mají 206 dm2 a to je prostě moc a z toho pramení všechny potíže českých Adamitů, kterých je pořád asi 80%. A jak k tomu trapnému omylu ze včelařské nevzdělanosti došlo? To je malinko složitější.

Komunisti měli vynikající úly Pětiletka a Lesan, byly na 9 rámků 39x24 a lišily se jen orientací stavby. Medník byl stejný a včele před Kraňkou s průměrnými výnosy do 15 kg medu to bohatě stačilo. Když přiška Kraňka, devítirámkáče byly zoufale melé a nepomohlo ani víc devítirámkových medníků. Jenže státní sektor měl desetitisíce špatných úlů (MU to nezachránil, byl sice větší, ale pořád malý) a statisíce rámků, v některých souše, mezistěny a další a další věci pro míru 39x24. A tak vznikla provozní metoda Tachov a díky ní nástavkový úl Tachovský na 9 rámků v nástavku.

Kdo dočetl až sem, už přijde pointa:

Socialistický včelařský podnik Tachov měl se svým úlem ohromný úspěch, za plodiště považoval dva VN 39x24x9. A proč to Tachovským fungovalo znamenitě? No jen a pouze proto, že dvě bedny Tachováku na sobě mají plochu 168 dm2. Mají prostě tolik, co jsem já jinou cestou objevil a prokázal. 

Snad se na mě Tom4 nerozlobí když vyzradím, co spolu zkoušíme, tedy hlavně on z mého popudu. Zkoušíme zda by jako TL fungovala vysoká bedna Adamce, ale buchtama zmenšená na pouhých 9 rámků stejně, jako plodisková bedna = jen 9 rámků. Mimochodem, asi by odpadlo jarní zužování a dělalo by se jen u slabýcvh oddělků a záložních matek.

Co si od toho slibuju? Toma jsem do toho uvrtal já. Chci vědět, zda je nutná rozdílná výška rámků a nebo zda stačí udělat plodiště 165-170 dm2 ze dvou stejně vysokých prostorů s tím, že chov trubců by byl jen ve spodním nástavku. Zatímní výsledky jsou víc než slibné.

Tyto zkoušky české národní míry běží paralelně s pokusy s úlem s rámkem tak vysokým, při délce 39 a 11 rámky = čtvercovosti, aby odpadl TL a nemusel se nikdy zvedat VN, tedy aby na každém rámku dole byl TL. I tady jsou zatímní výsledky velmi slibné. Abychom nezaváděli další úl zdá se (hlavně díky Tom4), že to bude Sedláčkova míra 39x34,7 (nově udělám 35) x 11. Už zavedený a skvěle osvědčený NN 11 není náhoda, tři na sobě se včelími mezerami dávají Sedláčkův úl. Ano, opět si zavedu Sedláčkovu míru.

Docela bych stál o to, aby uvedené věci zkoušeli i jiní včelaři ve svých snůškových a výškových podmínkách podle jednotné (mojí a to bude kvůli ješitnosti chlapů problém) metodiky. Nemůžu dokázat, ale vše nasvědčuje tomu, že nejvíc úhynů je na míře 24 a Lang 1/1. A nikdo z mocných nemá koule udělat průzkum, na jaké míře je nejvíc úhynů a na jaké míře nejméně. Kvůli posranému liberalizmu, protože jsou přece všechny úly a všechny úly rovnocenné a někdo by měl psychickou újmu že se rozhodl pro blbý úl.

Tak jo Čecháčkové, když se málem zuřivě držíte Adamcovy míry, moderní v roce 1904, pokusíme se přijít na to, jak byste neuseli mít v jednom úle dvě míry. Ale vím jistě, že lidi s touto kvalitou rozumu nezmenší svoje bedny z 11 na 9 rámků, protože to přece nemůže vadit…

Dobrý večer.

Jestli bude vysoký rámek plnit funkci TL. Tak musí být rozdělen na dvě části. Sám jsem ještě neměl možnost TL v “klasice” vyzkoušet, ale na vysokých rámcích ve spodní části by měly být prostřídány SR s dělničinou. Takže dělničina=mezistěna?

Dobré odpoledne.

Zajímalo by mě jak se chová ovčí vlna jako izolace?? Vydrží to něco? Vím, že výrobci deklarují odolnost proti požeru různým hmyzem moly atd. , ale já důvěřivý moc nejsem.🙂