Příspěvky uživatele

Zdravím.

Chtěl bych se zeptat, jestli by jste nebyl ochoten nafotit přípravek na výrobu horních louček tzv. oušek na kotoučové pile. Děkuji

Mám ty buchty jednu vpředu a druhou vzadu. Aha tak to je chyba já si to představoval tak, že si budu ty mezistěny přidávat vždy nejnovější dopředu a ty staré vytlačovat dozadu a že je tam budou normálně víčkovat ty nové no a moc je tam víčkovat nechtějí právě. Co teď s tím dělat? Mám to “nazebrovat” se starýma? To v tom pak budu mít guláš a nepoznám, která byla nová a která stará. Jedině je poznačit fixem a pak je do podletí dát všechny dopředu.

Zdravím všechny.

Já dneska přidával pátý rámek na zakladení a vystavění a to M včelstvo má teď 11 rámků i s trubčákem. Poslední 10 rámek ještě před přidáním M byl na zadní straně černý od včel že nešlo vidět plást. Na 3 pozici přidaná vystavěná mezistěna stále nezavíčkovaná, ale s vajíčky. Drapák přidaný 15tého již má vajíčka akorát nebyl úplně vystavěný šel na pozici 3 místo vystavěné s vajíčky zakladené mezistěny. Všiml jsem si na drapáku, že jsou v jedné buňce dva vajíčka. Udělal jsem si buchty z xps cca 10 mm široké z jedné strany, která je přivrácená ke stěně natřená latexem a z druhé krytá kartón plastem takže včely sedí stále mezi dvěma buchtama. U nás má být minimálně týden škaredě je neskutečné sucho snad se to potom rozjede.

Já si vždycky poradím se vším. Jen mě to trochu překvapilo. Udělám si tenčí buchtu dokonce ji i mám z xps 20 mm šíře.

Dnes jsem zjistil, že do úlu nenarvu 11 rámků plus buchta 25 mm ani náhodou. Měřil jsem rozměr je přesně 425 mm. Zkoušel jsem si to na nanečisto a 11 rámek tam je hodně natěsno. No asi budu muset vyhodit po přidání 5tého rámku buchtu i BP. Jestli si budu vyrábět rámky sám tak šířka 24 mm.

Zdravím.

Já jsem byl dneska zkontrolovat jestli je konečně zakladená z ¾ postavená panenská souše kterou jsem přidával  ještě před ochlazením tak v ní byly konečně vajíčka a dokonce na zásobním trubčáku z loňska, který jsem použil jako zadní krycí už bylo vidět hodně červů. Takže souše šla na třetí pozici, místo ní jsem dal odrásanou souš (drapák) z loňského roku. Vcelku mě překvapilo že na původní třetí pozici kde byla vystavěná mezistěna měly strašně málo zavíčkovaného plodu po obou stranách dva malé kolečka, ale byly tam i vajíčka takže nevím, jestli jsem před tím moc neurychlil přidávání této vystavěné a vajíčkama zakladené mezistěny. Bohužel jsem musel vyndat i vyjezený zásobák za BP, do kterého nanosily sladinu, protože by se mi tam nevlezl drapák na zakladení takže na poslední pozici je BP má zase přijít ochlazení takže snad jsem udělal dobře.

Zdravím.

Včera jsem chtěl včelám přidat odrásanou souši, ale bohužel jsem nepřidal jelikož z ¾ vystavěná souše kterou jsem přidával ještě před ochlazením nebyla ani komplet vystavená natož zakladená je to mizérie. Podle mě není skoro žádná snůška je neskutečné sucho u nás myrobalán (špendlík) těsně před květem a zásob asi také málo.

Zdravím.

Mám dotaz jestli jim můžu dát souši viz foto. aniž by stavěly na volných místech nahoře v pravém a levém rohu trubčinu. Souši jsem odrápal nožem od propolisovým okrajů buněk samozřejmě jsem to chtěl doladit kompresorem a vyfoukat to od bordelu. No a vylomil se mi kus plástu tak jsem to musel zaflikovat kousky mezistěny, které jsem nahřál fénem a přilepil😀

Ohledně výroby drásačky z cirkulárky bych měl obavy z vysokých otáček. Po přiložení rámku by to mohlo “kopnout”. Něco jako když “flexou” s drátěným kartáčem se snažíte obrousit starou barvu dejme tomu z kusu železa sem tam to sjede a kopne to. I když vosk je poddajný materiál  nevím no…

Mě zajímá hlavě krmení kmenů po troškách. Mám si pod tím představit menší dávky jakože rozdělit celkové zakrmení na zimu do více menších dávek??

Několik let sním vlastní vlhké sny o krmení po troškách i kmenů. Ale je to moc práce a to je ten důvod. Na včelařině mě nejvíc baví právě to piplání slaboučkého čehosi s překvapivým výkonem. Je to ale drahá zábava ve smyslu enormní spotřeby práce se “cmrndáním” krmení po malých dávkách.

Zdravím. 

To mě zajímá krmení i kmenů po troškách. Mohl by jste to trochu rozvést? Děkuji.

K tomu není co dodat Jíří než KRÁSNÁ PRÁCE!!!👍 Co to máš za včely, že jsou v takové síle? To je paráda. Medník na začátku dubna to je neskutečné, jestli se něco nepokazí budeš mít třešňovo myrbalánový med. Fotky od Toma.50 paráda vidím tam matku, dělničinu a dole trubčí buňky.

AMalina:

Víte Martine že tato přednáška a její data komerčního včelaře Boba Binnieho vychází částečně ze studie Lewise Bartletta a taky nejmenované 50 ti stránkové studie z Česka 👌. Lewis Barlett, který zkoumá infekční choroby, tudíž ho zajímají antiseptické účinky peroxidu vodíku na včelstvo. Studie vychází z pozorování včelstev v červenci, kdy už není tolik nektaru v přírodě a nakrmili včelstva cukerným sirupem a HFCS. Dalším pozorovaným včelstvem bylo včelstvo nekrmené, které mělo dostatek medu. Sledovali množství vzniklého peroxidu vodíku, množství plodu atd. Jeho práce dokonce porovnává množství H202 v rámcí zásobních a plodových rámků. V rozhovoru s Bobem Binniem Lewis Barlett řekne, že krmení cukerným sirupem pomáhá včelám více ve srovnání s kukuřičnou náhražkou. 

Tím, že krmili v červenci, tak samozřejmě včelstvo stimulovali ke kladení, takže přibylo plodu. Pro někoho to může být známka vitality, ale je to skutečně tak?

Napsal jste Martine.

Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor vůči průměrnému včelaři, který krmí své včely cukrovým sirupem. Bylo prokázáno nikoliv hádáno, že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy jako některé druhy medu.   

V originále to bylo řečeno takto: 

“ I wish someone would explain to me the oposition or resistance of the average beekeeper to feeding his bees sugar syrup. It has been preven (not guessed) the sugar syrup is a better winter food than honey, and never causes any gut problems to a bee that some honeys do, particularly fall honeys.” George W. Imirie

Přesný překlad: Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor nebo odpor průměrného včelaře ke krmení včel cukrovým sirupem. Bylo prokázáno (ne hádáno), že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy, které některé druhy medu způsobují, zejména podzimní medy.

Proč jste vyjmul tu poslední zvýrazněnou část?

Pořád se mluví o tom, že je lepší, jistější zimovat na cukru. Dejme tomu, že na tom něco je a že komerční velkovčelař nemůže uhlídat aby včelstvo zimovalo na jarním medu, tak je to pro něj jednodušší a méně rizikové. Určitě to ale není lepší pro včelstvo na jaře. Včelstva, která mají na jaře možnost rozjíždět se na medu, jsou prostě úplně jinde…

PS: naštěstí metodika Blaník dokáže vyzimovat i s tuháčem pod plodištěm a tím pádem má pak včelstvo jarní rozjezd raketový.

Nevím. Kdybych věděl, že existuje nějaká studie z ČR tak bych to měl skoro bez práce  a nemusel sledovat videa a srát se s tím jak ocas. Měl jsem za “úkol” (od kámoše) shlédnout několik videí s včelařem Bob Binnie cca  3 roky nazpět a z toho jsem dělal ručně poznámky čili jsem vše přepisoval na papír kdyby vás to zajímalo bylo toho dva oboustranně popsané listy formátu A4. Chcete mě obvinit z toho, že jsem v části o vhodnosti cukrového krmiva na zimu záměrně neuvedl druhy medů na kterých včely špatně zimují?? To bych musel být padlý na hlavu a neuvádět zde odkazy na videa, v kterých to je řečeno. Je dobře, že jste našel další studie o to totiž šlo, aby k tomuto tématu dal kdokoliv cokoliv navíc. 

Zdravím všechny.

Kámoš mi nedávno volal, jestli neznám Boba Binnieho, že prý přišli na nějakou novinku ohledně krmení včel a vzniku peroxidu vodíku. Ptal se mě jestli bych neshlédl jeho nejnovější videa a nezjistil jak to funguje + poměry cukru a vody a vše kolem toho. Udělal jsem stručný výtah z videa , nějaké fota a odkazy pro ty, kterým nejde zapnout titulky atd. Takže nebýt jeho nevím o tom nic🙂.

Přínos nektaru, nebo pylu podávání cukrového sirupu včelstvu zvýší čistící chování což stimuluje zejména starší včely a obecně vede ke snížení chorob plodu. Proč tok nektaru podporuje celkové zdraví včelstva? Zkušení včelaři si uvědomují, že během přirozeného přínosu nektaru se zdravotní problémy včelstva v některých případech zmírní a v některých případech zcela vymizí. Dochází zde k určité chemii. V medu jsou tři hlavní enzymy a to invertáza, diastáza a glukooxidáza. Invertáza přeměňuje sacharózu na fruktózu a dextrózu. Proč? Protože fruktóza a dextróza jsou stabilnější. Nektar a med nejsou totéž. Nektar je to co včely přeměňují na med. Co je oblíbené jídlo včel? Všichni si myslí že med. Ne to je špatná odpověď, je to sacharóza což je čerstvý nektar. Diastáza přeměňuje škrob na cukr. Nás ale zajímá třetí enzym a to glukooxidáza. Mimochodem všechny tyto 3 enzymy jsou včelami dodávány žáden z nich se neobjevuje v nektaru včely je tam dodávají dělají to asi vědomě? Nemám tušení. Glukooxidáza produkuje kyselinu glukonovou. Kyselina glukonová snižuje ph nektaru na průměrnou hodnotu 3,9. Což je velmi kyselá hodnota a při této úrovni ph je med, nebo nektar velmi antimikrobiální a antibakteriální. Vedlejší produktem výroby kyseliny glukonové je peroxid vodíku, který je součástí imunitního systému kolonie pokud je přítomen. Většina z nás ví, že v čerstvém medu je přítomen ovšem v medu, který je několik let starý ne. Peroxid vodíku má svou trvanlivost je efektivní od 1 do 6 měsíce od otevření. Stejně je to i s medem. Proto je nejlepším léčivým přípravkem na rány čerstvý med. Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy tzv HFCS není dobrý pro včely ani pro lidi, ale včelaři v USA ho kupují v cisternách. V minulosti jsem to dělal také, nakoupil jsem jich spoustu než jsem pochopil chemii. HFCS je levný snadný a stabilní. Jenže HFCS snižuje hladinu peroxidu vodíku. Úplně tomu nerozumím právě teď se na to dělá výzkum na univerzitě v Georgii (Skotsko). Věří, že odstraňuje již přítomný peroxid vodíku a brání včelám v tvorbě nového peroxidu vodíku tedy té chemické reakci, o které mluvím. Co se stane, když podám včelám řídký cukrový sirup? Hladina peroxidu vodíku se zvýší.

VYSOKO FRUKTÓZOVÝ KUKUŘČNÝ SIRUP (HFCS) vs. CUKROVÝ SIRUP

- s HFCS kolonie lépe přibírají na váze.

- kolonie krmené HFCS se méně rojí než ty, které se krmí klasickým cukrem, protože HFCS je méně stimulující.

- čistý HFCS 55 špatně kvasí je stabilní. 

- HFCS 55 a 42 je levnější než klasický cukr a proto si ho včelaři kupují. 

- HFCS je při skladování stabilnější než cukrový sirup 

- cukrový sirup je více stimulující než HFCS 

- včelstvo krmené cukrovým sirupem odchová více plodu, lépe odchovávají základ líhně a je zdravější.

 - kolonie lépe přezimují když jsou krmeny cukrovým sirupem a ve srovnání s koloniemi krmenými HFCS vystaví v průměru více plástů než kolonie krmené HFCS

- průměrná hmotnost včel krmených HFCS byla 4,65 kg zatímco včely krmené cukrovým sirupem měly v průměru 8,27 kg.

POMĚRY CUKROVÝCH SIRUPŮ 

1 díl cukru : 1,25-1,5 dílů vody 

- nejlepší pro budování plodu a stavby plástů bez nadměrného přibírání zásob na váze. Vysoce stimulující, vyvolává hygienické chování stejně jako přínos nektaru. Největší přítomnost peroxidu vodíku. 

1 díl cukru : 1 díl vody 

- nejlepší pro budování kolonií pořád do jisté míry stimulující - je dobré jako krmení pro oddělky atd. 

- přítomnost peroxidu vodíku 

1,5-2 díly cukru : 1 dílu vody

- nejlépe koncem léta, nebo na podzim pro rychlé přibírání na váze s minimální vlhkostí ve včelstvu. - s tímto poměrem ale nevytvoříte antiseptickou chemii ve včelstvu o které jsem mluvil dříve.

Při vysokých teplotách může HFCS tvořit HMF a zabíjet včely. Někteří vědci se domnívají že HMF může být faktorem u kolapsu kolonií, záhadného onemocnění, které zabilo nejméně 1/3 včelstev v USA. 

Přál bych si, aby mi někdo vysvětlil odpor vůči průměrnému včelaři, který krmí své včely cukrovým sirupem. Bylo prokázáno nikoliv hádáno, že cukrový sirup je lepší zimní potrava než med a nikdy nezpůsobuje včelám žádné střevní problémy jako některé druhy medu.

https://www.youtube.com/watch?v=cMUASgx-Ya0

https://www.youtube.com/watch?v=aN428TJpDuw&list=PLnIUDXjFDpxebDh3WLij5HnvEwjPnwwUH&index=7

Někdy přemýšlím, jestli by nebylo vhodné jim tu vodu dodat přímo do úlu. Mě včera i dnes a to bylo chladno také létaly pro vodu. Podle mě tu metabolickou vodu pod fólií neberou v takovém množství, aby “seděly v úlu” a nelétaly na sebevražedné lety ven. Sice se pohybovaly pár metrů před úly hlavně po zemi a na spadaném listí, ale nevím jestli všechny. Ono by šlo vyrobit krmítko podobné BP, které by zároveň fungovalo jako BP i zdroj vody, ale tento rok už se mi to nechce vyrábět. Kámoš mi říkal, že mu vypijí i 0,5l denně. Já to vidím tak, že budu muset dát asi těsto je skoro dva týdny škaredě a těch zásob zdá se nebylo dost. 

Díky všem za radu. Ano ještě jsem se díval na ty propolisované okraje, které tam nejsou nevadí dám ji příště.

Zdravím.

Já se byl včera podívat do včel a zjistil jsem, že nejsem úplně slepý😀. Přidaná mezistěna byla čerstvě zakladená viděl jsem vajíčka pro jistotu jsem to zkontroloval lupou. M šla na 3 pozici mezi plodové plásty a mezi poslední plodový a zadní KR což je loňský zásobní trubčí rámek šla M nová. Ano nedával jsem SR jelikož mám stavební rámky v TL. To včelstvo jede jak pila obrovské plochy plodu na rámcích, včely větrají i když ne tak jak Jiřímu, že jde cítit vůně na 5 m, ale když přivoním k česnu tak to nádherně voní. A to jsem stresoval, že tam 1.3 kdy jsem komoroval nebyl žádný plod. I mé včelařské umění se zlepšilo ladné pohyby🙂 včely nezuřily věděl jsem co mám udělat žádný stres. Dobře jsem odhadnul i kdy do včel lézt u nás bylo úplné bezvětří kolem 16:30 to už jsem dlouho nezažil zapaloval jsem dýmák normálně na střeše úlu jinak se musím krýt v podřepu za podstavcem. Snad včely dají to ochlazení zatím to vypadá nadějně doufám že jsem tím nic nezakřiknul. Tu z ¾ vystavěnou M co byla na fotkách dám po zakladení nové M přečetl jsem to pozdě jinak by ch ji tam dal.

Zdravím všechny.

Můžu dát včelám na zakladení nedostavěnou mezistěnu z cca ¾ postavenou? Platí stále, že matka nerada klade do panenského díla? Foto mezistěny níže.

AMalina:

Kdo chová včely tam, kde jim je dobře, nemusí krmit cukrem a může mít 15-30kg ze včelstva při 4-5ti prohlídkách úlu včetně jedné sublimace KŠ. 
Není potřeba přidávat si práci s rozpouštěním cukru, dovozem krmení, rozlévání atd. Ekonomie jde ruku v ruce s ekologií když se člověk nesnaží jít proti přírodě. V opačném případě se pak na každé kg medu musí nadřít…

Zdravím.

Měl jste to spíš napsat tak: ,, Kdo chová včely tam kde si může dovolit jim nechat 15-30 kg medu, tam jim je dobře “. V některých oblastech je to absolutně nereálné a pochybuji, že by se včelař chtěl někde stěhovat do medového ráje jen kvůli toho, že je tam včelám dobře. Většinou včelaří v okolí svého bydliště no a bohužel se nadře s tím cukrem jak chce mít alespoň pár kilo medu, ale aby jim nechával skoro všechen med na takové včelaření by se mohl rovnou vy..at, to ho přece nemůže bavit. Jestli jde včely chovat zdravé i při dokrmování na zimu cukrem tak za mě bych bral tzv. i ty ”více práce" s cukrem. Vždy jim něco medu zbude v plodišti jestli ovšem nějaký cvok nevytáčí i plodiště. 

Čau. 

Nenapsal jsem jakou to má barvu jelikož je to vidět na fotkách česen když na to klikneš tak se zvětší.🙂 Má to tmavě hnědou barvu pár jich tam je světlejších. Abych si to pozichroval tak mám fólii  a napajedlo zprovozněné od prvního proletu. Někde jsem vyčetl, že je to dobré udělat již tak brzy včely hledají zdroj vody a jak ho najdou tak ho navštěvují a nesmí vyschnout. Je to paráda pozorovat jak tam chodí pro vodu a pak létají přímo do úlu. Co se týče plováků na hladině tak nejlepší je nakrájený korek, nebo plast ze špuntů od vína nebo šampusu. Mám to vyzkoušeno ani jedna včela se neutopí. Už jsem experimentoval s plastovými víčky od minerálek i s keramzitem. Některé kusy keramzitu neplavou a další se točí když na nich chce vylézt včela, aby se neutopila. Je to jako kdyby se člověk topil v bazénu a chtěl se chytit velkého nafukovacího balónu, který plave na hladině. Ty výkaly se mi objevily druhý den ochlazení. Jinak toto jaro je dle mého názoru nejlepší co jsem kdy zažil když jsem začal včelařit. 3 týdny od proletu bylo slunečno. Od neděle se trochu ochladilo, ale u nás skoro žáden déšť. Dnes po dvou dnech ochlazení bylo zase pěkně jívy v plném květu a některé pozdní ještě úplně nekvetou. Kolem 11h kdy u nás opadla mlha jak mléko a začlo svítit slunce  jsem se byl kouknout u včel myslel jsem, že se zblaznily takový frmol valilo se to z česna ven i dovnitř česno skoro nestíhalo. Prvně začly navštěvovat napajedlo a pak některé celé žluté od pylu se draly do úlu a nosily pylu jak hrom. Posílám fota napajedla je vyrobeno ze starého pekáče😀no zrovna tam je jenom jedna včela jinak jich tam je kolem 20😉