Příspěvky uživatele

Zkusil jsem vyfotit producenty medovice datailněji. Něco tam na těch větvičkách opravdu je🙂

Zdravím vás.

Rád bych poprosil o radu:

Začíná snůška z medovice v lese to neskutečně hučí.  A u úlů frmol jak hrom. Jedno na jaře spojené včelstvo by bylo cca za 3 dny na přidání medníku. Počasí hlásí dobré. Pod včelstvem není TL a bohužel ve VN 39x30 není ani SR (už jsem ho vyndal). Risknout to a zkusit přidat medník bez mateří mřížky? Jak vystrojit medník vím od Tom.50 anebo jim ještě přidat napůl vystavěný SR, který mám od loňska? Jedna pozice ve VN je ještě volná. Děkuji za odpověď.

S pozdravem.

Martin

No po olistění stromů tam je teoreticky celodenní stín nepočítam-li osvit přes koruny stromů. Také jsem zvažoval stočit úly směrem na východ jelikož u nás fouká více z jihu a ze severu, jelikož bydlím v průsmyku z východu vůbec východ je “chráněn” horama. Proto je u nás i specifické klima většinou mlhy chladno a h..no medu😀 daří se tady max. bramborám😄

Nedávno jsem se setkal s názorem některých včelařů k umístění úlů na mém stanovišti, které mám v olšovém hájku. Stanoviště jsem vybral pod listnatými stromy, úly stojí cca půl metru nad zemí jelikož jsou ve svahu. Pod nimi je rostlá zem. Po olistění stromů stojí ve stínu. Bylo mi řečeno ať je dám více na slunce kvůli tepelné pohodě, budu mít více medu a včely budou sbírat i více pylu. U nás je vcelku chladné klima ve stínu se často udržuje vlhkost i chlad. Rád bych se zde zeptal starších včelařů s letitou praxí na jejich názor na danou věc. A konečně rozseknout co dát do “sekce” včelařský blud, palopravda anebo pravda.😉

Úly jsem umístil dle metodiky od p. Tom.50, která se mi zdá ta správná. Píšu to zde hlavně pro začínající včelaře mezi které se řadím i já. Možná by se mohlo založit téma Vliv slunečního osvitu úlů na medný výnos a sběr pylu, aby zde každý napsal své podotýkam dlouholetou praxí prověřené postřehy.

Zdravím Vás.

Chtěl bych se vás s dovolením zeptat na jednu věc. Spojené včelstvo, které bylo bez matky si ji samo vychovalo z nouzáků, matka se oplodnila a zhruba týden spětně začala klást. Jelikož včelstvo již z jarní snůšky nepřinese nic (není v takové síle) je teoretická možnost, že by mohlo být v síle když nastane snůška z medovice. Problém je ale v tom, že včelstvo nemá TL. Zajímalo by mě, jestli může mít absence TL vliv na udržení matky ve VN a zdali můžu použít metodu vystrojení prvního medníku bez použití mřížky? Vím k čemu TL slouží i jak mám vystrojit první medníkový nástavek kdyby jste mě náhodou chtěl zdrbat😉, že to tady nečtu a nemám to nastudováno🙂. Děkuji vám za trpělivost i za případnou odpověď.

Přeji hezký večer.

S pozdravem.

Martin 

Čtu to tady každý den a velmi pozorně. Petrova konopná rohož byla položena hned na HL proto se do ní dostal zavíječ a bylo tam plno jeho housenek. Dle mého názoru je něco jiného konopná rohož v záklopu než volně položená. Vlna není uzavřená v žádném igelitu je ošetřena proti požeru viz. https://www.isolena.cz/patentovane-osetreni-proti-molum/

Když už dělat “sendvičovou” zateplenou stěnu nástavku tak by bylo vhodné volný prostor něčím vyplnit jinak je vzduchová mezera absolutně zbytečná to raději vyrobit klasiku tenkostěnný nástavek ze smrku jak píšete. Od již zesnulého p. Antona Turčániho jsem nějaké příspěvky na VF četl. Zajímavé je použítí hoblovaček nic to nestojí. Nemohl by nastat problém se sesedáním při navlhnutí?? Asi by se to muselo nějak zhutnit.

Zajímalo by mě jaká by byla nejvhodnější izolace stěn úlů. PS a XPS žerou mravenci, konopí je prodyšné, dřevovláknité desky prodyšné a navíc po nasáknutí vlhkostí těžké jak hrom. Minerální vata a skelná vata nevhodná z důvodu “kontaminace” medu mikročásticemi skla atd. Orobinec, rákos atd. náročné na sehnání + nutná výroba samotné izolace. Já bych zkusil konopí v “sendviči” palubka konopná izolace a palubka. Strop neprodyšný. Vlna je dražší než konopná izolace.

Děkuji vám oběma za poznatky až z Gorova vysvětlení jsem to pochopil. Ukládám si tento poznatek je to velmi zajímavé, ale logické. Použiji někdy až se dostaví vědomosti a odvaha. Jestli se někdy dostaví😊

tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami… nehodnotím ich že zoslabli, ale včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..

Zdravím.

Jestli jsem to správně pochopil tak tento rok byly v PS včely slabší takže už to asi nedoženou nebo jo?🙂

goro:

včelár často uvažuje kde urobil chybu a pritom chybu nemusel urobiť…

ja mám včely hlavne na NN ⅔ LG, a pár úľov tohto typu mám aj z liateho polystyrénu (koplen) z hrúbkou steny 40 mm…. sú ľahké, pevné a pôvodne som plánoval na tento systém prejsť kvôli vyšším výnosom a tepelnej pohode včelstiev, nižšej potrebe zimného kŕmenia a bla, bla bla… neprešiel som…ale nie o tom chcem písať…v týchto úľoch naozaj zakrmujem na zimu výrazne menej, včely na jar nevyláka slnko k predčasnému plodovaniu, dokonca dlho trvá kým jarné slnko prehreje úle a začnú mať prelety, nosiť peľ a chovať vo veľkom plod… v drevených už mám veľké plochy plodu ked tieto  konečne začínajú… len potom prídu marcové/březnové studené noci, včely v drevených úľoch musia viac kúriť, obmedziť plodovanie ale tie v tom polystyréne v noci vôbec nevychladnú a v kuse idú ako píly a skoro vždy v množstve plodu a jarných včiel nielen dobehnú ale aj prebehnú tie v dreve…

tento rok tomu však tak nebolo… včely v drevených úľoch nemuseli “brzdiť” a tie teploty zasa neboli také aby včas prehriali aj včely tie v polystyréne… začali neskoro chovať plod, zimné včely končia a mladušky sú v plode pod viečkami…  nehodnotím ich že zoslabli, ale  včiel je významne menej ako v iných úľoch, mám včelstvá ktoré už nosia do druhého medníka a tieto majú menej včiel ako mali po zime..

myslím teda hoci nevidím do Blaníkov, koľko majú plodu, že keby nemali to “uzamknutie medom pod hornou laťkou” na vysokých rámikoch nosili by hore do NN a matka by mala priestor a nezoslabli by…. čiže problém bol podľa môjho názoru identifikovaný správne , teda “efekt vyššího rámku ako 30” len v tomto roku asi sa kritérium pre včasnú znášku posunulo na “efekt rámku vyššího než 26”…  ešte mám otázku, nemáte Blaník aj v 24 kách?…aj tam “zoslabli”?

..ja by som im drasticky rozperákom alebo vidličkou ten med pod hornou laťkou na vysokých rámikoch odviečkoval…možno ho vynosia hore a urobia miesto matke…

samozrejme mohol to byť vplyv infikovaného peľu a pod…ale to by sme sa už dostávali do roviny špekulácii, skúsme sa držať pri zemi…

Dobré odpoledne.

Ohledně těch úlů dřevěných a z kopolenu. Co tak zkusit ty z kopolenu vysunout více na slunce? Psal jsem jednomu včelaři, který včelaří v zateplených úlech a ten mi tvrdil, že úly musí být na slunci, zase tam nebudou mít stín a mikroklima, které je pod listnatými stromy anebo použít na jaro ten “prototyp”😉 podmetu co jsem vám posílal🙂. Nazval bych to spíše “ohřívací nástavek”.  V předjaří by se to jenom podhodilo pod izolovaný nástavek a v létě, kdy budou stále teploty bych to sundal, aby jim to “netopilo”.

Já vím kdo Javali je 🙂. Nevím jestli to můžu prozradit????😉

Zdravím vás.

U nás zatím špendlíky (myrobalány) ještě nekvetou. Lesy tady vypadjí jak po výbuchu atomové bomby všude vytěžené holiny kvůli vichřici, která se tady prohnala minulý rok. 

Dobré dopoledne.

Napíši k tomu jen toto, že Škvařil psal ve své knize o mřížce, že je to doslova ĎÁBLOVO DÍLO.

Dobrý večer.

Děkuji za vysvětlení pochopil jsem to jak jsem si to přečetl po druhé. Chtěl bych se zeptat jestli tady můžu ještě stále psát i když mi nebylo shůry dáno??? Nebo raději založit nové téma RADY ZKUŠENÝCH VČELAŘŮ HLUPÁKŮM?

Dobré ráno.

Přečítám si tuto metodiku a narazil jsem na něco čemu ne zcela rozumím. Prosím o vysvětlení. Zvýraznil jsem to tučně. Při nabytí oddělku už tam první rámek od česna čili KRYCÍ RÁMEK (SR) je. Proč ho druhý rok po nabytí oddělku měnit? 

Špendlík je těsně před rozkvetením. Vč už postavilo nejméně půlku SR trubčiny, má už hodně plodu, první rámek za BP je suchý, odstraníme ho a dáme další, poškrábeme zásoby na "přivrácené" straně. Pokud je málo zásob v rámcích ve hnízdě a pokud nemáme zásobní plásty, dáme pod stropní folii těsto, ale ne bílkovinné! Necháme ho v obalu, jen ustříhneme rohy asi 1,5 cm. To proto, že vlhkostí a teplem těsto zeřídne a mohlo by "skápnout" mezi rámky na dno a tam je pro včely nedosažitelné (a může při pádu vzít sebou matku). Pokud je úplně postavený (nebo ze 2/3) SR a okraje buněk bez zásob a plodu včely potahují žlutou vrstvičkou vosku, pak mezi SR a poslední plodový rámek vkládáme M. Pokud se projevuje "voskování", ale mezi plodem a SR je rámek bez plodu, dáme ho mezi první od česna, ten se jednou pro vždy nazývá KRYCÍ RÁMEK a plod. Pak mezi SR, kde nejspíš už matka začala klást trubčinu a poslední plodový plást vloženou M vč velmi rychle nejen postaví, ale HLAVNĚ ZAKLADE.

Konečně je vyřešena otázka alespoň u mě jestli strop paropropustný anebo ne.  Ptal jsem se několik destítek včelařů na VF a všude možně jestli zimovat s paropropustným a na jaro dát neparopropustný a různé kombinace. Takže tímto je řešeno vše plus další na sebe navazující věci jako podávání vody strůpkem napáječky a nevím co ještě. Děkuji vám všem za cenné informace. Ušetřilo mi to práci a nervy s výrobou různých ho….n

Dobrý večer.

Pan Jaroš nepoužíval očka a ani fólii. Na nástavku měl pouze dekl z dřevěných prkének nebo palubek a uvnitř izolaci PS o tloušťce 7, nebo 8 cm čili něco jako dřevěný truhlík uvnitř s obyčejným “měkkým” PS samozdřejmě i shora opláštěný palubkami. Úly měl ve včelíně. Dělal pokusy i s izolací pomocí drceného polysytrenu uvnitř deklu, ale to se mu prý neosvědčilo, údajně byly problémy s vlhkostí uvnitř nástavku. Viz články v odkazu:

http://www.vcelarstvijaros.cz/menu/clanky.html

Zajímala by mě cena 100mm konopné izolace a v jakém formátu je. Děkuji za informace. Při zimování mám na ochlazovacím NN plastový dekl bez izolace a na něm se děje to samé co popisujete s fólií  a to velké krůpěje vody, které určitě kapou přímo do chumáče. Teď se ptám jestli to není včelám na škodu jako očka a síto ve dně. Při přirovnání k lidem kdy by se jim určitě špatně chodilo po kari-sítě anebo žít v průvanu mohu to samé konstatovat o neutepleném stropě jak by se nám asi žilo kdyby nám kapala voda za krk. Neberte to nikdo jako napadání metodiky dlouhodobě podložené praxí zkušených včelařů či dokonce posměch. Jen mě to tak napadlo, že by možná bylo dobré mít od doby kdy je na VN ochlazovací NN paroprodyšný strop a někdy po Silvestru dát fólii a uteplit třeba eps.

S pozdravem.

Martin

Mám už na to materiál tak ho chci využít akorát mi to překáží a říkám je to pokus.  Podle mě jde vytvořit úl z xpx o dostatečně tloušťce izolace, aby nevznikl tepelný most a tím obrovská vlhkost čili hnojník. Čas ukáže. Ještě mám poslední dotaz. Dřevo by mělo schnout jak jste řikal venku ve štosu přikryté atd. Mám na půdě asi 20 let stará prkna a smozdřejmě i prkna co schnou venku. Ty z půdy raději nepoužívat že? Děkuji vám všem za rady.

Špatně jsem to formuloval. Originál nesformátované prkna jsou široké 15 cm. Na rámy potřebuji 10 cm. Kvůli obavám ze zkroucení jsem je chtěl nařezat na cca 5,5 cm a poté slepit k sobě (vyrobit “sparovku”) a nařezat na 10 cm. Čili otázka zní nařezat je hned na 10 cm bez slepení anebo na 5,5 cm slepit k sobě atd….