Příspěvky uživatele

Děkuji mockrát za podrobný popis

Zdravím vás.

Měl bych ještě dotaz, jestli je vnitřní světlost blaníku 405x425 mm. A D-B má 450x450 podle vás 450x460 kvůli propolisu na mezernících. Neměla by být 450x475, aby tam vlezla dejme tomu BP či buchta?

Přepošlu vám to na mejla tam to asi budete umět zvětšit. Já to dokážu zvětšit i tady mám notebook a zvětšuji to na touchpadu po našem je to něco jak na dotykovém displeji mobilu dvěma prsty od sebe. Jestli máte PC tak asi na myší kolečkem.

Děkuji vám moc. Takže jestli jsem to dobře pochopil vitřní rozměr: šíře 450 a délka 460 mm. V pohodě jak budete mít čas a bude pěkně tak ten přípravek na řezání oušek na HL vyfotíte. Něco jsem našel na internetu na italských stránkách. Fota dole.

Překlad:

Existují dvě kategorie racionálních nebo pohyblivých plástových úlů , navržených téměř současně v polovině minulého století, v Americe reverendem Langstrothem a v Německu Berlepschem. První skupina, nazvaná americká , zahrnuje všechny úly, ve kterých se plásty vytahují z druhé, druhá skupina, nazvaná Německá , zahrnuje úly, ve kterých se plásty vytahují zezadu, jeden po druhém. Společnou vlastností těchto úlů je, že mají dno, hnízdo, jeden nebo více supers, půdu a nakonec střechu. Pohyblivé plástové úly využívají biologickou vlastnost včel, která je nutí k propolisu (rozšiřování propolisu, pryskyřičné látky) prostorů, kterými nemohou projít, k vytváření voskových můstků v těch větších než 9 mm a ponechání mezer mezi nimi 7 a 9 mm. V racionálních úlech jsou proto včely nuceny stavět plástve v dřevěných rámech, které po zavedení do úlu ponechávají mezi vnějšími okraji a stěnami prostor přibližně 8 mm, totéž se děje mezi plástvem a plástvem. Všechny úly amerického typu vycházejí z původního Langstrothova modelu , následně několikrát modifikovaného. V Evropě se rozšířil model nejprve upravený Dadantem a následně Blattem. Z tohoto modelu, nazývaného Dadant-Blatt, se odvozuje model Italian-Dadant-Blatt , z něhož se odvozuje nejrozšířenější úl v Itálii, standardizovaný na Národním kongresu v Brescii: Italica-Carlini . Dnes existují dvě základní verze, s pohyblivým dnem a s pevným dnem s verandou, tzv. "nomádství". Obě verze existují v 10 a 12 rámcích. Stavba úlu Kromě nákupu úlů již zabalených a připravených k použití je možné je sestavit svépomocí nebo zadat práci truhláři získáním typového projektu. Níže popíšu vnitřní opatření , která je nutné důsledně respektovat, abychom měli standardní a především použitelná včelstva: Konstrukční schémata úlů Italica-Carlini A) Stavební schéma Italica-Carlini s 12 „přisedlými“ rámy B) Stavební schéma Italica-Carlini s 10 „kočovnými“ rámy Dno je od nosné plochy přidržováno dvěma pásy o rozměrech 580 x 500 x 20 mm; na třech stranách (mimo přední části) jsou přibita tři pravítka (15 x 25 mm), na kterých bude hnízdo spočívat, čímž se ponechá otvor 15 x 450 mm pro průchod včel. Tu pak reguluje speciální lamelový nebo kovový rošt. Hnízdo je čtyřhranná krabice o vnitřních rozměrech 450 x 450 mm a výšce 308 mm. Nahoře, na vnitřních rozích dvou protilehlých stěn, má hnízdo 2 drážky o rozměrech 18 x 15 mm pro zavěšení rámů. Pokud jsou rámy umístěny na kovových páscích vybavených distančními vložkami, musí být tyto zvednuty o 5 mm a drážky tedy musí mít rozměr 23 x 15 mm. Super je krabice velikosti hnízda (450 x 450 mm), ale o polovinu vyšší (154 mm) a navíc opatřená drážkami pro rámy (18 x 15 mm). Půdní nebo voštinový kryt tvoří desky, které po spojení mají rozměr 500 x 500 mm a tloušťku 15 mm a lze je držet pohromadě pomocí 4 pravítek umístěných na okrajích. Atika může být opatřena otvorem 40 mm pro podávání živin. Střecha může být dvojitá nebo plochá; v posledních letech se pro svou praktičnost, nižší cenu a možnost stohování úlů při přepravě těší stále větší oblibě plochý. Skládá se z dřevěného rámu (556 x 556 x 100 mm) uzavřeného plátem masonitu, celý pokrytý vhodně složeným plátem pozinkovaného železa nebo hliníku. U verze nomadism s 10 plásty zůstávají rozměry nezměněny kromě šířky, která je místo 450 mm ve všech částech redukována na 375 mm. Přední verandu lze při přepravě uzavřít sítí podepřenou speciálním rámem. Stavební materiály Jednoznačně nejpoužívanějším stavebním materiálem ve včelařství je dřevo. Z praktických a ekonomických důvodů je dřevo jedle tím, kterému se dostává největšího uznání. Desky musí být první volby (bez suků) a dobře vyzrálé (aby se předešlo nepříjemným deformacím), o tloušťce 25 mm. Tato tloušťka se však po hoblování často zmenší na 22-23 mm. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní produkt, vystavený vzduchu a nepřízni počasí, dřevo podléhá znehodnocení, a proto je nutné jej chránit. Nejstarší metodou ochrany dřeva je nátěr. Kdysi se používaly pouze olejové barvy (hlavně převařený lněný olej). Dnes nám trh nabízí velmi širokou škálu produktů, včetně: barvy z vařeného lněného oleje, Carbolineum, dehet, syntetické barvy, minerální vosk a propolis. Rámečky Projekty hnízd a superrámů Nad projektem Nest rám, pod projektem Super rám. Rámy, identické ve dvou verzích, se skládají z horní lišty nebo voštinového držáku (470 x 28,5 x 20 mm) opatřeného na spodních koncích dvěma spoji 26,5 x 10 mm, dvěma bočními sloupky (290 x 28, 5 x 9 mm) a užší spodní příčkou (417 x 22 x 10 mm), aby nedošlo k poškození včel a jiných plástů při rámech jsou extrahovány z úlů. Vnější rozměry jsou tedy 470 x 300 mm. Ty super se liší tím, že jsou nižší, 146 mm oproti 300 mm hnízdních, a postranní sloupky tedy měří 136 x 28,5 x 9 mm. Všechna dosud uvedená měření lze bez obtíží měnit, pokud jsou přísně respektovány vnitřní rozměry úlu a vnější rozměry rámků. Variací těchto dvou základních modelů úlů je nespočet, z nichž nejdůležitější jsou ty, které jsou vybaveny děrovaným roštem na dně a bočními svorkami pro blokování nadstavců a atiky. Zdroj: „Včely – biologie, chov, produkty“ od Alberta Contessiho

Dobrý večer.

Mě by zajímaly vnitřní rozměry D-B.

Ok. Děkuji za info. Stefanos je kdo?

Čau Jano. 

Tím pádem u izolovaného úlu v kombinaci se zužováním by měl být efekt nižšího počtu VD ještě patrnější ne?

Dnes jsem se ptal kámoše na Tachováky shodou okolností v nich včelaří. Psal mi toto: “mám zateplené nástavky. V rekordních letech v nich bylo nejvíce medu. V průběhu sezóny je mám na čtyřech nástavcích je to sice těžké, ale mám možnost převěšovat plod nad mřížku a tím řeším protirojovku a myslím, že to včelám vyhovuje.”  Takže pro nás nepoužitelné nechci nic převěšovat a mřížku také ne.

Já bych tomu dal vznosný pracovní název PROJEKT BRENNER🙂. Pročetl jsem si, ne nastudoval tu brožuru co sem dával Goro a je tam neskutečné množství manipulací s nástavky viz. nákresy. Pro mě jakožto včelařského lempla moc složité.

Já jsem se na to zběžně kouknul. Jeden přispěvatel tam píše, že u Tachováku nasazuje o 2-3 týdny dříve medníky než na 11-12 rámkových úlech a má o 30% víc medu. No, včelaří teprve 8 let. Dále tam píšete vy, že  jiný úl než půdorysem kvadrát neuznáváte atd.

Špatně jsem to napsal. Jeden balík mám desek o tl. 100mm, druhý o tl. 120mm. Délka je asi 1200 mm.

Jo přesně z toho materiálu jsem nadělal nástavky. Jmenuje se to třívrstvá šalovací deska DOKA. Já mám 20 mm. Existují i tlustší.

Je to jak říkáte extrudovaný polystyren čili XPS. Jeden balík tlustý 100 mm a druhý 120 mm.

Já bych do výroby tohoto úlu šel. Jak jsem někde psal, zbylo mi materiálu asi na dva plodištní nástavky + asi 6 medníků bohužel je to xps o tl. 100 a 120 mm. Čili jako plodiště by sloužili dva nástavky a ten spodní by fugoval zároveň jako tlumič?

Chápu vás. Oleje z vaření jsem bohužel neměl tolik, aby mi to vyšlo natřít všechno. Já třeba “recykluji” tak, že když vidím kus opracovaného dřeva, které chce někdo spálit tak ho využiji dejme tomu na výrobu den a dalších věcí. Z toho dřeva čiší to, že si s tím dal kdysi někdo práci, aby ho opracoval a něco z něho vyrobil. Nedávno jsem sehnal 3,5 m dlouhé dřevěné U profily tl. cca 5 cm nejspíše z borovice, které měl šéf jako falešné trámy v baráku chtěl je pořezat a spálit. Musely být staré jak hrom. Mám je složené před domem. Jsou spojeny dlouhými vruty a slepené možná klihem. Vruty zkusím odkroutit a zbudou mi fošny asi 10 cm široké a 3,5 m dlouhé. Anebo jsem “zachránil”😀 před spálením hoblované rovné desky ze starých vozíků, které se používaly v syrárně bohužel je to ze spodu natřené nějakým sajrajtem, který když se zahřeje (měl jsem to doma položené na kotli) tak smrdí. Myslel jsem , že je použiji jako záklop na podélné svlaky při výrobě dna. Uvídím, vrchní část není zdá se ničím natřená přeženu to přes protah a použiji je.

Při výrobě rámů na zateplené nástavky jsem je natíral lněným olejem za studena lisovaným, který jsem si objednal z Polska přes allegro. 5l stálo i s poštovným něco kolem 600 kč takže vcelku dobrá cena. Olej jsem nechal zahřát do bodu varu a pak jsem vroucím natíral. Takže teoreticky “bio” lněnou fermeží 🙂. U dřeva se zvýraznila textura vypadá to zajímavě

Tom50:

Tak mě napadá, přečetl jste si Brennerovu knížku z odkazu pana Gora? A nastudoval jí? Kdysi jste právě vy hodně uvažoval o Alpinském úlu, Brennerák se mu velmi podobá. Dokonce je podle mě lepší. Tedy když už jít na nesmyslně malou míru.

Nepřečetl. Ty alpinské (ruské) úly jsem studoval a překládal z ruštiny na popud ani nevím čeho bylo to ještě když jsme byli na soukromém fóru od Šmidly. Já mám 30tky “Blaníky” budu rád jak se naučím dokonale metodiku na ně, než abych uvažoval o dalším systému včelaření už jsem do toho “vrazil” kvanta času a úsilí. Co si vyzkouším tak to 11 medníky a TL. Půjde to snížit na cirkuli, beztak jak naschvál tam trefí ten spodní vrut😀 doufám, že ho půjde vytočit aniž bych ho ukroutil. Mám ještě materiál na poslední dva úly sice je to XPS o tl. 100 a 120 ( byl za flašku tak ho využiji), ale počkám si na “dokonalý úl”- ideální rozměry ideální počet rámků a ideální metodika😉

Zdravím vás.

Děkuji za obsáhlý článek. Cirkulárku jsem si koupil před rokem fungl novou. S těmi hřebíčky to dělám podobně jako vy akorát hrot tupím na pilníku jelikož mám vcelku tenké hřebíčky, aby se mi náhodou neohly. S těmi dvěmi tlačnými laťkami máte na mysli to, že pravou rukou tlačíte obrobek do pily jednou latí a levou rukou přidržujete obrobek druhou latí tak, aby byl kolmo na doraz (posuvné pravítko). Ten přípravek na řezaní oušek na HL jsem bohužel nepochopil počkám na fota. Jinak jsem si koupil sponkovačku takže rámky se budu snažit sponkovat. Ještě jsem jí pořádně nevyzkoušel, ale nějak se mi nepozdáva to, že mi někdy neveme sponu a nastřelí naprázdno je od Parksajdu, takže možná půjde na reklamaci.🙂

Ještě bych měl dotaz, jestli lze vyrobit HL na obyčejné cirkuli samozdřejmě pravítko nastavení výšky kotouče atd. jsou samozdřejmostí. Nechtěl bych přijít o prsty. 

Zdravím vás.

Děkuji vám za podporu. Včera jsem kontroloval spady po druhé fumigaci. Včelstvo o kterém jsem si myslel, že loupí mělo cca 20 VD další do 10 a jedno 0. Zajímavé je že při vytahování podložky u včelstva z poroje jsem viděl na dně jednoho živého trubce🙂.