Čau.
Jano, nepotřebuji nic vytahovat nechci jim tam v takový nečas hrabat a rušit jim “tepelnou ” pohodu🙂. Je to med respektive cukrové zásoby zkoušel jsem to chuťově, proteklo to česnovou vložkou lepí to jako rozlitý med. No co jiného by to mohlo být???😉. Po proletu jim vyměním dno ať náhodou nedojde k loupeži. Tento rok to vypadá, že se bude komorovat (jestli vůbec) koncem února. Příští týden u nás hlásí mrazy jak hrom.
Podle mě jsou ty léky 100% z Ruska, za prvé to tam je v rublech a za druhé Bipin používají rusové vím to z ruského včelařského fóra.
Tady taky zajímavý článek od švédského včelaře a to:
Mých prvních 12 let s roztočem varroa
https://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/first_12_years_CZ_p%C5%99eklad_2.pdf
U mě zatím vše žije česna ani stěny úlu nejsou nějak extrémně pokálená u jednohu úlu cca tři výkaly🙂, ale bohužel se mi stalo to co popisuje Brenner vlivem vlhkosti mi “popraskaly” zásobní plásty a teče to ven z úlu česnovou vložkou i česnem takže nic nemůže být na mém stanovišti v pohodě. U ostatních byly trochu lepkavé podložky na sběr měli takže se to dějě u všech úlů u jednoho extrémně.
Ano přikládal jsem skoro je ani nešlo slyšet jenom takový šumot
U mě nějaké extra prolety taky nebyly. Pár včel se proletělo z jednoho úlu vynášely mrtvolky pokálené úly také nebyly. Abych to nebyl já tak mám podezření na osiřelost🙂 u jednoho úlu, všiml jsem si dvou včel jak vlezly vylezly a furt dookola tam a spátky jakoby nevěděly kde je jejich domov. Každý den pozoruji dění na česně. Asi bych tam neměl tolik chodit kvůli duševní pohodě😀.
Dobrý večer.
To mě zajímá, ale jak poznám, že mají málo zásob z pohledu shora bez rozebrání úlů? U nás dnes cca 11°C neskutečný vichr. Jestli jim přidám zásobní tak budu muset sebrat ze sediska tolik prázdných plástů kolik jsem přidal zásobních, aby nedošlo ke zvětšení prostoru a tím podtržení včelstva. Jestli je včelstvo ještě bez plodu nevím, které plásty odebrat ty s pylem by se měly nechat jsou většinou na kraji hnízda dva krycí přední a zadní. Jak do nich vlezu začnou létat a prášit po úlu a v úle ne?
Zdravím.
Tak z kámoše kdybych si vzal příklad tak už včely 100% nemám! Materiálem to nebude ty silné jsou v pohodě je to dle mého názoru prostorem, který obsedají čím víc včel tím méně vlhkosti. Budu zkoušet, příští rok dám na zimování plátno na horní loučky na to prázdný nástavek a dekl. Dekl podložím a udělám tam malinkou škvíru, aby mohla vlhkost odcházet ven. Foukat jim tam nebude když tam budu mít nahoře nízký nástavek a ještě k tomu mám víko vyrobené tak, že je vloženo po vnějším obvodu do nástavku. Snad mi ty dva přežijou a dostanu je do síly na sezónu 2026.
Zdravím vás.
V pohodě mě se jen tak něco nedotkne🙂. Sice se mi moc to včelaření nedaří, ale nejsem zas takový tupoun😀, abych nevěděl, že se rejsek dokáže protáhout česnem, které má na výšku puhých 10 mm. Ten děrovaný plech ohlý do vinklu a přikroucený na letáč má ty dírky o průměru 7 a 4 mm. Tam kde mám česnový otvor což je vlevo je navíc seřízlý na výšku 6 mm( včely podlézají tou 6mm škvírou + možná i těma dírama o průměru 7mm) Vpravo mám česno zaslepené hranolkem 18x20x cca 300 mm takže celková výška a délka vletového otvoru je cca 18x100 mm. Ten perforovaný plech (chtěli ho vyhodit do šrotu v práci)😉 jsem tam dal proto, abych nenarušil přívod vzduchu do česna, které mám po celý rok stejné velikosti a zároveň, aby se tam nedostala žádná havěť. Myš tam na 100 % být nemůže jedině, že by jsme tady u nás na dědině měli nějaký nový druh, který by se dokázal protáhnout na výšku 6 mm anebo 7 mm otvorem😊. Neberte to, že se vám směju pouze vysvětluji.
Dnes jsem se byl podívat ke včelám po cca měsíci a je to katastrofa sice vše žije, ale jedno včelstvo obrovské množství mrtvolek něco bylo i na česně viz fota, druhé méně spíš v uličkách něco na česně a na zemi, pár včel vylétavalo z úlu všiml jsem si, že se vyprazdňují byly 4°C takže je mi jasné, že se na 100% nevrátily zpět. Třetí včelstvo to nejsilnější je super skoro žádné mrtvolky. Toto je poslední rok co zimuji s fólií na horních loučkách Brenner píše jasně, že v zimě má být v úle sucho!!! Kámoš má zateplené palubkové úly ho.no tomu rozumí léčí až má čas má síta očka a žádné mrtvolky víc medu než já neví kdy dávat medník najebe tam mžížku vysoké medníkové nástavky kdy se mu zachce včely mu žijí už třetím rokem akorát jedny mu padly ze tří musel je vysířit. Ať mi nikdo netvrdí, že to není genetikou má včely po nějakém starém včelaři půl “zrzek půl hnědých”. Jsem nasraný jak hrom. Tož tak.
Mě se zdá, že mě tady podceňujete😄😄. Díky moc za radu. Tento rok nic zkoušet nebudu neměj strach jen mě to zajímá tak se ptám a ukládám si to do mejlu.
ak by sa niekto z mladších včelárov pustil do experimentov (pochybujem že sa nejaký výskumák so stovkami rodín do procesu sledovania pustí, na Slovensku vyskumák má ledva pár desiatok rodín a iné ciele..) možno by bolo zaujímavé, po pridaní očkovacieho plástu odobrať matku, ak by si vytvorili “núdzaky" na pridanom plode a včelár by dostriehol aby matku dochovali až z vajíčka (vylomením prvých materských buniek) možno by sa dosiahol výraznejší efekt odovzdania imunity…teda až do genetiky… no ale sme si pokecali..😉
Čau Jano.
To mě zajímá😉. Mohl by jsi to rozepsat trochu detailněji? Přidám plást s otevřeným plodem různého stáří (vajíčka, larvičky, zavíčkovaný plod)ze včelstva, které se mi zdá nejlepší, odeberu matku slabšímu včelstvu tím nastane osiřelost. Narazí nouzové matečníky, ty vylámu no a jak poznám, že ty další matečníky narazí zrovna z vajíček?😀
Zdravím.
Měl bych ještě dotaz na p. Tom.50 ohledně výšky rámků. Už jsem se na to ptal🙂, ale ve světle nových informací bych se chtěl ujistit. Vše co je nad 30cm výšky je problém, psal jste, že i superjumbo, které má výšku 32,5 cm. Vysoká míra způsobuje, že včely nechtějí přecházet do medníku a matky omezují v kladení tím, že “ulijí” vysoké rámky sladinou. Platí to i při nižším počtu rámků v plodišti a to 8-9???
Díval jsem se do knihy od Brennera ten doporučuje jako nejlepší způsob jak včelstvo posílit tzv. záměnou plodu, píše plodovými plásty bez včel. Konsoliduje to s principem chlebového kvásku?
Chystám vlákno použití bylinných přípravků pro léčbu včel. Bohužel je toho strašně hodně. U některých ruských patentů to je tak špatně napsáno, že nelze poznat poměry bylin k alkoholu, nebo vodě. Budu to sem dávat postupně, aby v tom nebyl chaos.
Zdravím všechny.
Kousek ode mě jednomu včelaři uhynulo vše. V úle prý ani včela. Já se na moje včely raději ani nejdu dívat . Stejně u nás je cca 30 cm sněhu a neskutečná ledovka. Počasí jak na houpačce před týdnem bylo +8 o dva dny později -8. Dnes -1 zítra -11! Tento rok budu zkoušet doma vyrobené bylinné preparáty mám toho hodně nastudováno, v Rusku, Srbsku a na Ukrajině se běžně používají. Bylinky si vypěstuji sám a ty co neseženu koupím v lékarně, nebo u bylinkáře. Samozdřejmě budu léčit tak jak se má a to “tvrdou” chemií. Bude to pokus na pár včelstvech a preparáty budou jenom na přilepšenou.
Tom50:Tak jsem se v posledním Včelařství dočetl, že i Varroázu nám sem zavlekl Putin. Tedy Šmíd nejmenuje Putina a ani Rusáky, jen návodně tvrdí, že když byla dostavěna Transibiřská magistrála, že na dálný východ byly dovezeny včely (kým asi jiným než těmi, co tu dráhu vybudovali, to dá rozum, hodní Američani ani Němci to nebyli, že ne) evropského typu a na ty naskákali roztoči VD. Pak se opravuje, že to nebyli VD, ale prostě ti, co postavili tu magistrálu jsou viníci.
Článek je tak plný slátanin a nesmyslů, že jsem neměl sílu ho přečíst celý na jeden zátah. Venku je hezky a já fakt nemám povahu dát si nějakým nýmandem zkazit celý den a tak se tím prokoušu večer. Ovšem tvrzení autora o tom, jak je Kraňka dokonale vhodná do naší krajiny, je blbábol století. Ona sem vůbec nepatří, je to horská včela z Kraňska a tak nemůže být srostlá s naší zemí a s moderní krajinou už vůbec ne, protože se tady nevyvíjela a tudíž je úplně stejně cizí, jako BF, kterou autor pomlouvá horem dolem (cui bono ptejme se). Prostě účelové lži a dezinformace nejhoršího kalibru.
No a opět neodborně hloupé tvrzení o tom (i v tom vidím liberalizmus a hned to vysvětlím), že nesprávně a nedostatečně nakrmená včelstva jsou pak nucena slídit koncem léta a v září a rabovat a tím zanášet VD do dalších “nevinných” včelstev. Přitom je to opačně, jak vysvětlím v dalším textu.
No a k liberalizmu. Mnozí jste na to alergičtí a tvrdíte, že to sem nepatří. Jenže to sem patří, protože to ovlivňuje nejen včelařinu, ale celé naše životy. No a co je na tom liberální? No to, že podle těchle lidí vlastně zločinec je chudák, který byl zlou společností přinucen být zločincem a že je tedy viníkem ne on, ale že si za to společnost může sama tím, že byla na gaunera zlá a tím ho přinutila, chuderku, aby se vydal na “šikmou plochu” a tudíž z něj toho gaunera vlastně udělala majorita. Liberalizmus nepřipouští, že jsou někteří geneticky vadní a tvrdí, že jsou všichi stejní, tedy rozuměj stejně dobří. Přitom je to úplně naopak. Člověk se být hajzl učit nemusí a nedá mu to žádnou práci. Ale aby byl slušný vyžaduje hodně síly a energie, musí sám sebe ustavučně kontrolovat a držet svoje přirozené pudy na uzdě. A to dá práci a nemalou a tak geneticky vadní zmetci se v některé fázi života přestanou snažit být slušnými lidmi a usnadní si s tím spojenou námahu. No a idiotská ideologie tomu napomáhá, místo aby krutě zatočila se všemi, co se odmítají chovat podle pravidel.
Paralela u včel je, že špatně nebo málo nakrmené včely jsou nuceny shánět si zimní zásoby jinak, loupežemi a že tím taková vč roznášejí VD. Pravda je přesně naopak, nejvíc slídí a kradou nejlepší a nejzdravější včelstva a dokáží vykrást jen VD a viry a dalšími chcípavkami napadená a oslabená včelstva, povětšině alternativců, léčících organicky a ne tvrdou chemií. No a dobře živená zdravá včelstva si s lupem přinesou i VD, ale jiným mechanizmem, než jak se na první pohled z takové formulace zdá. Ale autor správně podotýká, že přeskakování roztočů ze včely na včelu sice nebylo nikdy pozorováno, ale přece to tak musí být když to on tvrdí a když se VD přenáší a šíří.
Tak milí začátečníci, pokud jste se obtěžovali dočíst až sem, tak vám stručně vysvětlím, co se nikde nedočtete. Bude to stručné a tudíž zjednodušené, ale přesné.
Rabovka u včel je úplně stejná jako když se ve starověku a středověku napadala království. Účelem nebylo občany napadeného království pozabíjet. Vždy byla snaha zničit šlechtu a panovníka a při tom část obránců padla. Zbytek se ale přidal k nájezdníkům, protože bez vedení a krále nemohl přežít. Bohužel si s lupem, otroky i dobrovolnými přivandrovalci panovníci pustili do svých království nemocné s jejich nemocemi, případně parazity a často to pak bylo pro agresora osudné.
Stejně tak u včel. Lupičky se snaží zabít napadeným matku. Do té doby se napadené vč brání. Jakmile je matka zničená, boj ustává, napadené se přidají k rabujícím, poberou co unesou - nasají se vlastními zásobami a trvale se s lupičkami odstěhují do úlu lupiček. Přinesou si ale i svoje VD a tím ohrozí a často zničí původně silného a zdravého agresora, který svoje VD už neměl, protože to vč bylo dobře ošetřeno právě proti VD.
Pro úplnost. Má se za to, že přistěhované včely do smrti nejsou plnohodnotnými členkami původního včestva (lupiček), ale hrají podřadnou roli, jsou to jacísi otroci, jsou tam trpěni na práci. Mimochdem, má se za to a je to málo publikováno, že stejně je to i se včelami z jarní “brigády” a dokonce prý i včely z přidaného plodu jsou stejně druhořadé, neplnoprávné, nebo jak to říct. Ale to už je jen souvislost s původním tématem.
Zdravím vás.
Mě by zajímalo jak zabránit reinvazi VD do zdravých a správně léčených včelstev?. Respektive zabránit tomu asi nejde, ale jdes tím vůbec nějak bojovat?
Díky za vysvětlení. Stejně mi to přijde jako blbost, že se to počítá i se dřevem a jednostranně. Přece chci vědět kolik bude čisté plástové plochy, abych věděl kolik je toho schopna cca matka zaklást, na dřevě klást nebude a klade přece na obou stranách plástu. Takže proto mi vyšlo 30x30=90 (kdybych počítal 30x30cm mezistěnu), 90x2=180, 180x9=1620cm2 což je 162 dm2 plástové plochy🙂. Samozdřejmě je tam pyl a zásoby nevíme kolik takže tento výpočet je stejně k ho.nu.
Zdravím
Dnes jsem porovnával obě dvě publikace od Brennera a to Zákontosti života včelstva a Nástavkový úl z hlediska života včelstva a jeho zákonotosti. První publikace viz. výše je vydána ještě o rok později než Nástavkový úl…🙂 Počítal jsem plástovou plochu těch jeho atypických mezistěn 30x30 cm při devíti rámcích mi to vyšlo na nějakých 162 dm2 výška rámku by byla cca 32 cm. 😀 Teď by se chtěl jen tak ze zajímavosti zeptat, jestli už to je nad “magickou” hranici 30 cm což je. Opakuji nechci vymýšlet nějaké nové atypické úly s atypickými rámky, jen mě to zajímá.
Na poslední fotce máte česno na opačné straně. U vás musí být teplo jak hrom🙂