Počkám tedy jestli provedou TV budu je kontrolovat a když tak rozšířím chov a udělám oddělek s matečníkem z TV. Hold nebudu mít med. Málo jsem nezůžil všechny rámky obsedají na černo kromě jedné strany přivrácené k BP tam jich obsedá ¾ rámku.
Ohledně stavebního pudu kdo si zařízl rohy při komorování na posledním plodovým tak by to mělo jít poznat na něm teda jestli jsem to dobře pochopil. Krupici na HL bych asi nepoznal.
Čau Jano.
Jo minulý rok normálně kladla spíš velmi dobře kolega se mě ještě ptal co to mám za matku, že na to, že má 2-3 roky klade velmi dobře pomáhal mi ji ještě značit. Normálně se tam producíruje po plástu zavíčkovaný plod tam není absolutně žádný. Dostal jsem pod stromek lupu jelikož nevidím čerstvě nakladené vajíčka zběžně jsem prohlédl jeden plást a nic jsem tam nenašel. Tady nejde prostě nic lehce člověk se musí se vším jebat a stejně to nestojí za nic. Dávám ji ještě týden jestli tam nic nebude zabiju ji a musím shánět novou respektive zítra volám jednomu místnímu včelaři jestli nějaké nemá.
Zdravím.
Dnes jsem vlezl do včel. U silných jsem našel značenou matku na rámcích je hodně pylu a dokonce i sladina samozřejmě bez zavíčkovaného plodu to nemá obdoby už mě to sere. Včely jsou velmi klidné krásně sedí na plástech je jich tam tolik, že není vidět na plásty musel jsem trochu fouknout, aby “uhly”, ale pod nima nic zavíčkovaného červíky tam také nevidím. Dal jsem jim 200 g medocukrového těsta co mi zbyly. Když jsem dal ruku na strůpek tak byl studený čili 100% neplodují. Slabé likviduji je to bezmatečné a nebudu riskovat spojení kvůli riziku přenosu chorob.
Dobré ráno.
Trochu jste to popletl psal jsem to v Dnešní zjištění celkové situace. Silné nosí pyl a ty jsem zůžil na 6 rámků, které obsedají na černo. Slabé po…né jsem zůžil na 3 rámky a ty pyl nenosí. Ke včelám chodím i dvakrát denně baví mě se na ně dívat, vydržel bych tam klidně i hodiny😀. Včera mi připadalo právě, že ty slabé jakoby měly více včel ve vzduch než ty silné, ale možná to byl můj subjektivní pocit.
Děkuji vám.
Vlezu do nich za 14 dní. Byl jsem se jenom tak kouknout ke včelám a ty slabé létaly skoro více než ty silnější akorát nenosily pyl. Jestli by byly bez matky nevím jestli to risknout a spojit je se silnými.
Zdravím.
Mám dotaz na zkušenějších a chytřejších🙂. Jak postupovat u toho pěkného včelstva, které nemá plod? Včelstvo sbírá pyl nejeví známky osiřelosti nehučí nepobíhá po česnu. Mám trochu obavu, že nejspíše vyměnilo matku někdy na podzim a ta je neoplozená.
1. Základ je plodová zkouška, bohužel nemám otevřený plod a nevím jestli mi někdo ze zdejších bude schopen “půjčit” rámek s otevřeným plodem jelikož tady moc těch kdo mají včely nezbylo.
2. Kdybych sehnal rámek s otevřeným plodem a plodová zkouška by byla negativní musel bych vyhledat neoplozenou a neoznačenou matku což u mě nehrozí.
3. Brát rámek po rámku a skusit “přecedit” včely přes mateří mřížku.
Díky za radu.
Zdravím všechny.
Dnes jsem konečně zúžil i já a byl to porod. Prvně jsem začal ty nejsilnější zjistil jsem, že první krycí byl absolutně na suchu úl mám na TS. Ani na jednom rámku nebyl plod do toho ještě v úlu rámky s trubčinou, jelikož jsem minulý rok usazoval roj a neměl mezistěny tak jsem to narychlo prostřídal se SR. Už nikdy v životě. Zjistil jsem, že nemám žádné vhodné zásobní na pozici prvního KR takže jsem musel otevřít slabocha. Slaboch katastrofa včel tak max. na 4 rámcích a jako dlaň bez prstů rámky sem tam posrané. Vzal jsem jeden nejtěžší se zásobami a pylem trochu ho očistil a dal ho jako přední KR do nejsilnějších prázdný jsem vyhodil. Poté jsem všechny rámky s trubčinou vyházel za BP kromě jednoho s největším množstvím zásob, který jsem dal jako zadní KR. Takže silné včelstvo zúženo na 6 rámků které obsedají na černo. 1. pozice buchta, 2. KR ze slabého včelstva se zásobami a pylem dále následuje 5 dělničích rámků se zásobami asi jako dlaň bez prstů, 6 poslední pozice SR se zásobami a půl na půl s dělničinou a trubčinou, 7. pozice BP za ní 3 SR s trubčinou, dělničinou a zásobami. Slaboch zúžen na 3 rámky je asi bez matky respektive jsem ji nikde neviděl nevím jestli ho raději nevysířit. Oběma včelstvům byla vyměněna dna za čistá + nové česnové záslepky i zadní záslepky pro odběr měli. Silnému včelstvu jsem při jednom vystrojil TL.
Zdravím všechny.
Měl bych dotaz, jestli by nebylo vhodné každý rok po proletu vyměnit i VN za čisté opálené zevnitř a prohřáté sluncem? Nezničil by se nějak mikrobiom včel? Způsobil by jim tento krok velký stres?
Zdravím.
Měl bych dotaz k bodům viz. níže.
3 - Nesmí být paroprodyšný strop a stropní měkká přilnavá folie musí ležet na HL rámků tak, aby každá ulička měla svou cirkulaci vzduchu - jako v dutině stromu, tudíž uličky nesmí být nad rámky propojeny.
Trochu nechápu to, že uličky nesmí být nad rámky propojeny? Jsou přece propojeny igelitem, který na HL rámků leží.
9 - Úl nesmí stát na slunci, na žádné podlaze, dlažbě či asfaltu a už vůbec na betonu nebo prkenné podlaze. Z toho vyplývá, že úly nesmí být v žádném včelíně, maringotce ani včelníku. Úly musí stát na “rostlém” terénu (drnu), ze kterého se odpařuje zemní vlhkost. Současně musí být úly ve stínu pod stromy, nejlépe listnatými, protože i asimilační orgány stromů odpařují vodu a tím udržují chladnější prostředí a vlhčí mikroklima pod a kolem úlů i za letních horkých dní. Toto je další naprosto stěžejní zásada.
Minule tady padla zmínka o betonovém, kamenném či cihlovém podstavci (bloku) jakožto “ akumulátoru tepla" v předjaří, na kterém by úly stály popřípadě kamenné či cihlové zdi umístěné za úly. Platí to stále? Samozdřejmě pod listnáči.
Dále bych měl dotaz ohledně TL u slabého včelstva po proletu chci vystrojit TL a při jednom vyměnit dna. Dávat TL i slabochovi?
Díky za odpověď.
No pochopil jsem to tak, že kdybych dal rámek s plodem co jsem myslel já tak by to posilované slabé včelstvo muselo uvolnit svoje včely k zahřátí toho plodu co jsem jim přidal ze silného včelstva tím pádem bych je akorát podtrhl a efekt by byl ještě horší než kdybych tam nepřidával žádný rámek s plodem. Takže musím přidat takový rámek co jste psal výše. Vůbec nevím jak poznám buňky těsně po vylíhnutí včel??
Děkuji. Jestli jsem to dobře pochopil tak těm silným vezmu plod. plást nejlépe kompletně zavíčkovaný těsně před vylíhnutím to poznám jak někde zdá se mi psal Goro, že má nejtmavší víčka. A dám ho těm slabým i se včelami rámek obsedajícími samozřejmě bez matky. Snad ty silné zakládat misky nebudou chtěl bych vyndat pak čím nejrychleji SR a dát poslední M ke zdi a až tam bude černo včel nasadit medník. U chlebového kvásku se ale přidává jiný typ rámku s otevřeným plodem, na kterém jsou už kojičky.
Zdravím všechny.
Posílám fota řádků měli z podložek dvou včelstev. Jedno se mi zdá, že je totální lazar.
Několikrát jsem vysvětlil význam vody pro vč a TVRDÍM, že voda nejen rozhoduje o přežití zimy, ale takémá vliv na rychlost jarního rozvoje. Polopatě. Málo vody = pomalejší rozvoj - nutnost vyletovat pro vodu i za nepřízně = ztráty létavek = brzda rozvoje. Ztráty nenahradí nové včely, kvůli kterým létavky musely ven za nepřízně proto, že nebyla voda v úle. Tudíž sucho v úle = idiocie z nepochopení prazákladů. Pořád dokola a už je to únavné. Tudíž kondenzace vody na stropě je požehnání a sucho v úle katastrofa. Navíc, prokazatelně mi v melecitozním roce uhynula jen ta vč, kde včely nemohly k vodě na stopě. Kolikrát to bude ještě nutné opakovat? Dost mě deprimuje fakt, že jsem přímou souvislost s vodou na stropě a rozvojem už tolikrát vysvětlil, a že to pořád někdo umí nechápat.
Text viz. výše vysvětlujte včelaři, který má sucho v úle ne mě. Napsal jsem tam jasně, že mi to říkal včelař, který včelaří v silně zateplených úlech. On jim dodává vodu do úlu jiným způsobem.
Na video - nečetl jsem popisky, se musím soustředit později.
Není to video, ale odkaz na internetové stránky s popisem konstrukce úlu.
Vůbec nerozumím vašemu pojetí tepelných mostů, domníval jsem se, že to je něco jiného než vzduchová mezera, kterou popisujete vy.¨
Nejsem expert na izolace, ale jestli je igelit doléhající na horní loučky na tom dekl, v kterém je xps, nebo eps a mezi igelitem a deklem je mezera 6-8 mm tak právě ta neizolovaná mezera je tepelný most, nebo se mýlím?🙂No a my jí tam chceme jelikož pod igelitem tím pádem kondenzuje voda pokud někdo chce mít sucho v úlu tak mezeru musí zrušit vyplnit ji izolací a dodávat včelám vodu jiným způsobem a to už je jeho problém jak to udělá anebo neudělá.
Dno není nejdůležitější část úlu, ale je naopak úplně nepodstatné. Jediné co je potřeba, aby bylo utěsněně neprofukovatelné, ne tedy hermeticky nprodyšné. Neumím to napsat chtřeji. Prostě dno stačí velmi primitivní, ale musí těsnit tak, aby bylo česno JEDINÝ PŘÍVOD VZDUCHU DO ÚLU. Jinou funkci dno nemá. Pořád dokola a jak vidím, pořád marně.
Souhlasím.
Ani nerozumím tenkosti rámů, tam není co vymýšlet.
Je to složitější. Úl má nahoře dva rámy jeden je zevnitř a druhý je zvenku a to samé je ze spodu nástavku a mezi těmi dvěma rámy je izolace. Tím pádm se musí vyřezat v xps ze spoda i shora drážky. V řezu je to něco jak ploutev na" T" loučce.
Zdravím.
U těchto úlů jde hlavně o tepelný most, který se vyskytuje mezi HL vysokých rámků a deklem kde je mezera na včelu 6-8 mm jestli se tento prostor nevyplní izolací sráží prý se tam neskutečně vlhkost. Dále by měl mít dekl minimálně 70-80 mm izolace PS fasádní. Nevím jestli to srážení vody na tom igelitu by bylo pro včely prospěšné, nebo ne já to totiž nemám ze své hlavy říkal mi to jeden včelař, který preferuje sucho v úlu🙂. Dno musí být jednoduché, aby fungovalo jako nejchladnější část úlu a srážela se v něm vlhkost, ale tak udělané, aby jim tam nefoukalo prý na dně hodně záleží. Já mám vyrobeny rámy také na 100-110 mm xps jelikož jsem nechtěl H tvar ale čtverec. Vnitřní i vnější část úlu budou z tenkých palubek. Je to pokus takže jsem tak vyrobil na dva VN a 6 NN, které jsou stejně izolované jako VN. Nechci mít medníkové NN tenké 20 mm a pod VN,který bude mít izolaci 100-110 mm + palubky podstavený TL o tl. 20 mm vypadalo by to jak u blbečků na dvorečku a navíc by to bylo vratké. Ano kdysi jste mi tady říkal, že jsem jak domorodec z Cargo kultu a podobné věci😀 pokud to má být jeden celek něco jako monolit tak to chci mít vše o stejné tloušťce. Ještě lepší řešení jak minimalizovat tepelné mosty je toto: https://vcelarenifm.websnadno.cz/Uly-z-XPS.html.
Bohužel u takto zkonstruovaných úlů by se muselo osazení na tenké rámy řezat na pile anebo si vyrobit horizontální řezačku na xps.
Díky někde si to uložím kdybych si chtěl v budoucnu zkusit chov matek.
Díky tak nějak jsem si to myslel🙂. Pochopil jsem to tak jak píšeš Michalovi níže. Série na rámku která má být zhruba v ⅓ výšky rámku je to prý dané tím v jaké výšce jsou matečníky při tiché výměně. Lišta z každé strany “obložená" po jednom rámku s otevřeným plodem. Ono by to šlo udělat i jinak vzít dva rámky s otevřeným plodem z plodiště místo těch dvou dát po souši, nebo mezistěně převěsit to nad mřížku do VN, ale je tu problém v tom, že nevím jaké další rámky mají být ve VN-"medníku" musí být plný? Čím má být vystrojený? Lze tam dát po buchtě z obou dvou stran k otevřenému plodu a zbytek vysokého medníku může být prázdný?
Zdravím.
Mám dotaz. Lze vychovat matku při matce v Dadant systému?
Tom50:Mám na doplňkové “vytápění” úlů jiný názor, opřený o celoživotní zkušenost. Podělím se. A nikomu nic nevnucuji.
Jeden můj, už zesnulý kámoš měl včely ve vynikající kondici, nadprůměrnými výnosy medu a celkovým zdravím a vitalitou vč bez úhynů na zvláštním místě. Za chalupou pod štítovou zdí vysoké sousedovy stodoly. Protože je pozemek ve svahu, štít stodoly usedlosti nad kámošovou zahradou je o to vyšší. Štít stodoly je kolmo proti jihu a cihlená zeď je dokonalý akumulátor tepla. V tom místě nebyl žádný průvan. Tvrdím, že Pepova vč byla v noci i v mizerně studených jarních dnech dotována teplem z té štítové cihlové zdi.
Po letech jsem měl včely na hraběcí zahradě, sousedící se hřbitovem, který je obehnaný asi 2-3 m vysokou masivní cihlovou zdí 45 cm, po 5 m zesílenou mohutnějšími cihlovými pilíři. Nyní na té zahradě včelaří Tom4. Mezi vč na prostředku zahrady a u zdi byl výrazný rozdíl, nejméně o 5 dní. Ano, na 5-8 metrech neskutečný rozdíl. Opět to přičítám té cihlové zdi. Jinak to místo je “výdrholec”, doslova větrná hůrka. Přesto se tam včelám daří neskutečně. Pravda, Tom4 tam měl nějaké úhyny, já nikoli.
Nyní mám stanoviště poblíž současného bydliště, označuji ho podle pomístního názvu toho místa začátečním písmenem K. Dvě vč jsou umístěna na nouzových podstavcích, udělaných narychlo z toho, co bylo na místě. Na vodorovně srovnaný terém jsem dal betonovou dlaždici tlustou 50 mm rozměru 500x500. Na ní 3 betonové “cihly” na kant rozměru 450x250x150 a na ně opět stejnou betonovou dlaždici 500x500x50. Tato dvě místa jsou vynikající a dlouhodobě (7 let) převyšují vším ostatním vč na tom stanovišti. Tvrdím, že to je stejný efekt těch zdí, beton akumuluje teplo ještě účinněji, než cihla. Mimochodem, na těchto dvou podstavcích je enormně “suchý” med (a málokdy na ně svítí slunce, snad jen v časném jaru a předjaří). (Jvali inspirujte se ve své vlhké lokalitě - co ten balkón, z čeho asi je?)
Ještě se vracím, na stan R mám jedno vč na stejném podstavci z betonoévých dlaždic a plných bloků jako na K a toto vč je dlouhodobě nadprůměrné. To mi došlo až při psaní tohoto příspěvku.
Tudíž resume:
Mnohem účinnější než jakákoliv udělátka a kejkle je, místo podstavců z železných trubek nebo dřevěných hranolů, udělat podstavce z betonu nebo do bloku vyskládaných cihel. Ne tedy dutého ztraceného bednění, ale z masivního betonu a nebo cihel. Prostě masivní (akumulační) blok.
Jenže podmínkou je zastínění listnáči, aby se mohly akumulační cokly nabíjet sluncem v předjaří a zjara, ale pak už nehrají žádnou roli, když jsou úly zastíněné. Možná ale i pak plní funkci něčeho, co stabilizuje a eliminuje výkyvy počasí (teplot) i v pokročilém jaru a v létě. Přece po většinu sezony je výrazný rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci.
Doporučuji aby se uvažování o “pomoci” vč teplem spíš soustředilo tímto směrem.
-----------------------
Viděl jsem pár Sedláčkových videí. O čem byla nevím, ale na některých má stanoviště u zanedbané zdi v rohu s nějakou budovou. To je to správné místo, on tam má, myslím, oddělky.
Zdravím.
Něco podobného jsem našel v nějakém výzkumu v Kanadě kde porovnávali zateplené a nezateplené úly sice je tam jiná včela jiné podnebí bylo to někde v oblasti Yukonu, ale vcelku zajímavé výsledky. Dávám sem překlad:
4.6 Srovnání mezi studovanými včelíny.
Ve druhém období včelstva na včelnici Elemental uskladnila o 37 % více medu, odchovala o 23 % více plodu a postavila o 65 % více pláství než včelstva na jiných včelnicích. Podobné rozdíly byly zaznamenány i v prvním a třetím období (obrázek 25). V Elementalu byly úly umístěny na tmavém přepravním kontejneru o rozměrech 2,4 m x 6,1 m (výška 2,5 m) s 1,1 m vysokým černým větrolamem po obvodu. Přepravní kontejner byl orientován svou dlouhou stranou na severojižní ose. V důsledku toho jak stěny přepravního kontejneru, tak větrolam zachycovaly brzké ranní a pozdní večerní sluneční světlo, což vytvářelo relativně teplé mikroklima poháněné solárním ziskem. Minimální, průměrné a maximální denní teploty pozorované pod úly na včelnici Elemental byly vyšší než teploty pozorované na River Road, která byla nejblíže ve vzdálenosti pouhých 5,3 km. Důvodem pro umístění úlů na přepravní kontejner byla ochrana před medvědy a dalšími divokými zvířaty, výsledné mikroklima a s ním spojené výhody byly neočekávané.
Zdravím.
Musím se přiznat mám dva úhyny. Před dvěma týdny mi uhynul jeden ultra slaboch chumáček jak pěst pokálené rámky a asi i hlad spotřebovaly zásoby pod HL a už se neposunuly do boku i když tam ty zásoby byly. Na druhé včelstvo jsem se byl dívat před chvíli po poslechu uchem nebyl slyšet šumot rozebral jsem ho a neměly vůbec žádné zásoby byly na třech rámcích takže druhý úhyn byl způsoben mým kreténismem. Zbyly mi dva včelstva jedno se mi také nezdá venku na sněhu před česnem je vcelku dost mrtvolek.