Toto téma je široké zásadními souvislostmi, kdy jedno vyplývá vždy z něčeho jiného. Ty jednotlivosti nelze chápat odděleně, neboť vždy něco je podmíněno nějakým krokem předchozím. Spíš několika. Silná vč zužovat netřeba. Ale!
Blinov a jeho přepážka.
Blinov mezi válkami vynašel způsob samoléčení nosematozy vlastním teplem. Něšlo mu tedy o využití jarní snůšky a tedy o rychlejší jarní rozvoj vč. Nyní se rozlišují nosematozy dvě, nosema apis a nosema cerane. Druhou se nebudu zabývat.
Nosema apis nesnáší vyšší teploty, hodnoty z paměti neznám (fakt si nechci pamatovat kdejakou ptákovinu), myslím, že je to nad + 22. Zimní chumáč má kromě středu teplotu nižší a v té se daří nosemě. Zimní vč si ve velkém prostoru není schopné “zatopit” a tak čeká až se oteplí celkově (venku) a tudíž se rychlý jarní rozvoj nenastartuje. Pokud se mu ale prostor na konci zimy nebo na začátku předjaří adekvátně zúží (na pouze obsednuté plásty), to vč umožní zvýšit teplotu zimního hroznu a tudíž jeho rozvolnění aby mohlo začít plodovat. Vedlejším účinkem pak je, že se samočinně zbaví nosemy.
Ovšem pozor! Jediným zdrojem tepla pro vč jsou glycidové zásoby a ty obyčejně už na obsednutých plástech nejsou a nebo ne dost. Vč (nevíme jak to dělá) ví nepřetržitě velmi přesně kolik má zásob v dosahu a tak když se zúží na pouze obsednuté rámky, ve kterých ale není dost zásob, vč stejně stagnuje a s plodováním nezačne a tedy si “nezatopí” a nosemy se nezbaví. Tento limitující pradox vyřešil právě Rus Blinov svou přepážkou. Ta musí mít totiž uprosřed svojí délky asi 10-30 mm pod horním okrajen otvor o průměru asi 18- 20 mm. Blinovou Přepážkou (BP) se oddělí obsednuté plásty od zásobních, ale díky dírce v přepážce včely nejsou odtržené od zásob, “pochopí” to, plodovat začnou a za blinovku = do KOMORY si pro zásoby chodí. Obecně je to tedy komorování. Zásoby na přivrácené straně plástu k BP se poškrábou vidličkou (odvíčkovací), ale nesmí se odvíčkovat. Pak by zásoby kapaly na dno a mohly by vytékat z úlu a vyvolat rabovku. Ano, i zjara hrozí rabovka a nebo spíš T.L.
Je dobré, aby BP byla tlustá jako rámek (asi 3o mm) a mezi sololity byl polystyren. Jak vyrobit BP amatérsky popíšu jinde.
Jak zúžit a na co se musí dát pozor popíšu v dalším vláknu.
Shrnutí tématu vlákna.
Zužovat netřeba, ale velmi reálně hrozí opožděný jarní rozvoj a je jedno zda kvůli nosemě nebo chladu. Většinou je to kombinace obého.
Zužování chci určitě letos zkusit, šlo by udělat náčrtek? Já si to bez něj nedokážu úplně tředstavit, myslím přepážku.
Neumím to. Ale umí to romaning, chodí sem, když poprosíme, snad to sem dá. Umí nakreslit cokoliv na první dobrou a stačí mu jen můj popis.
Našel jsem BP pro míru 39x30, pro vás je o 6 cm nižší, jinak stejná. Jen se nenechte zmást, ED má 13 rámků a oni používají v jednom úle dvě BP, zužují dost nesmyslně z obou stran - mají česno uprostřed.
https://www.eurodadant.cz/blinova-prepazka/blinova-prepazka-2/
Při hledání jsem zahlédl videa o komorování, neshlížel jsem je. Jistě se o tom dá dost najít. Zda je to vše dobré netuším.
drvodelkafialova:Zužování chci určitě letos zkusit, šlo by udělat náčrtek? Já si to bez něj nedokážu úplně tředstavit, myslím přepážku.
Samotné zužovanie (uteplení) na jar s blinovkou Tom popisoval, ak nemáš uteplený úľ tak podla obrázku použi blinovky dve… (ta vľavo môže byť bez diery/prielezu, teda “buchta”)
Úly mám zateplené, ale nevěřila jsem, že je taková malinká ďurečka. Myslela jsem že to špatně chápu😜
Vpodstatě teda múžu použít rámek, který zateplím a udělám dírku do horní části?
Ano. Ale v BP by měl být uvnitř polystyren a ten by včely vykusovaly. Proto musí být dřevo v místě, kde se po sbití přepážky nakonec vyvrtá díra.
Pro “holku” asi dost problém, my taky neumíme rodit a kojit a někteří z nás ani vařit. (já naštěstí jo) Možná by bylo dobré požádat o pomoc s blinovkou manžela a nebo koupit hotovou. Viděl jsem nádherné profesionální u TomášR a třeba sem napíše kde je koupil.
Tak jo. Nechtěl jsem to sem dávat, protože jak to na videu umělec dělá je děs běs. Ale tak, jako protagonista ve videu byste to zvládla i bez chlapa a myslím, že líp. Jen si proboha kupte styrodur hladký a ne typ “tatranka”. A tím latexem to natřete a ne že to namatláte a napatláte jako matla patla. Musí se to natřít 3x. Nejde do toho ale udělat díru. A teď mě napadá, že kdyby se díra zevnitř natřela taky 3x latexem, asi by jí nevykusovaly. A že to netěsní na stranách - je to velké jenom jako rámek, zatím neřešte. Jo a snad nemáte ničemné pleckaté rámky, ale obyčejné. I když by přepážřka neměla díru, sice ne tak dobře a později, ale bude fungovat taky. A nepřehlédněte co radí pan Goro o buchtě u “zdi”. A nevadí, že máte zateplené úly, tepla není v předjaří a zjara nikdy dost!
Nejdůležitější je, že jste se rozhodla to zkusit. Jak tu myšlenku kdokoli přijme, vždy se to, někdy klopotně,a le podaří👍😉
🙂 co kdybych tam vlepila trubičku? On to stejně nakonec udělá můj milovaný muž, ale jak ho znám napřed se musí pobavit mojí nešikovností 😜
OK, když bude mít trubka vnitřní průměr 18-20 mm tak klidně. Trubka plastová, ne papírová, ne kovová.
Tak si pročítám svoje záznamy a narazil jsem na den 10.2.22 a záznam z toho dne je tak zajímavý, že sem jeho část skopíruju:
---- Zúžil jsem, nebo prohlédl 22 vč ze třiceti. Bohužel se ztratila jedna Sklenárka, mají vykousané nouzáky. Velmi mrzuté. Vč nehučí, plod (hrboplod) nemá, je tam panuška. Nejde to tudíž s ničím spojit bez toho jí najít a zlikvidovat.
Ostatní vč a oddělky jsou doslova super, fakt silné, pěkné. U 2 odd méně zásob, ale jeden odd 30 na tom byl doslova kriticky, měl zásoby na pár dní a relativně dost plodu. Plodu mají vč dost a už by u poloviny nešlo natírat plod, protože tam je dost plodu nad předepsané max 2 dm2. Dokonce jsem načapal jedny, mají KK nad VN a v něm stavební polorámek a už začaly stavět! ----
Domnívám se, že z toho kratičkého autentického záznamu můžou začátečníci hodně vyčíst.
Přesto, že krmím hodně, domnívám se, že přímo královsky, píšu, že jeden oddělek má kritický nedostatek zásob. Když bych 10 února do včel nešel, nepřežil by. Důvod? Nepochybně TLO někdy v pozdním podzimu - doporučuju můj článek z IF, který sem nedávno vložil Zbynek.
Dále je velmi zajímavé, že vč mají 10 února relativně dost plodu. Je třeba si uvědomit, že jinde píšu, že běžně vytáčím u nejméně 20 a spíš víc % vč bednu (asi 14,5-15,5 kg) medu ze špendlíků a třešní. Je tmavší, pomaleji krystalizuje (nejde ale pastovat) a je mnohem chutnější než med, který “znehodnotí” řepka. Ovšem řepkáč pastovat jde. No a bez takto časného nástupu plodování - viz nedávno vložený článek z IF o pravidle 40 dnů, by nebylo možné třešňový med získat. Kdo má v medníkách vysokou míru, i kdyby mu některá pěkná vč přinesla třešňák, doplní mu ho řepkáčem (z jistého úhlu pohledu sníží jeho hodnotu) a včelař med ze špendlíků a třešní v jednodruhové podobě nikdy neochutná. Co dělá tento VIP med se zákazníky snad nemusím připomínat.
Třetí věc, která stojí za povšimnutí je stavba trubčiny v první dekádě února. Jinde píšu, že v době začátku květu třešní, kdy stará včelařská literatura radí začít shánět přířezy a začít uvažovat o přidání prvních mezistěn, mám já u víc jak poloviny vč postavené a zakladené nejméně 2 vysoké mezistěny! To lze jedině tak, že nejpěknější vč dostávají první M na konci květu jív. Někdy jde o rozšíření, jindy jen o záměnu zadního krycího zásobáku. Ovšem nejde o pozici, v zadu na konci hnízda by M ignorovali. Mám na mysli, že i když vč ještě není na rozšíření, ale vidím, že chce stavět, je dobré mu to umožnit. Odebraný zásobák (často je suchý a nebo téměř bez zásob) se dá za blinovku - BP a nebo úplně odstraní.
Jak přidávat vysoké mezistěny jsem taky na IF psal. Nevím jak popsat Zbynkovi článek a tak to napíšu znovu v jiném vláknu.
Dobrý den, pěkné komorovací přepážky nabízí na svém webu p. Sedláček, pokud by někdo chtěl koupit hotové. Cena se pohybuje cca Kč 100,-
Tak jsem dneska šla částečně zkontrolovat jeden loňský oddělek a říkala jsem si, že ho zkusím zůžit. U nás je sice pod mrakem, ale neprší a je cca 12C.
Tak za prvé - přežily, za druhé - zásob mají dost, přepážku jsem dala.
ALE naivně jsem si myslela. že nebudou mít chuť lítat a nechtěla je trápit dýmem. Ty mi daly. Ruku mám nateklou jak tykev, neměla jsem včelařské rukavice, jen kožené a dostaly se na mě, potvory jedny čilý. tady máte fotku, ať se pobavíte🤣
Na zúžení je ještě týden čas. No a bez kuřáku se nevyplácí včely otevírat. Ve vlákně co do kuřáku píšu, jak mám pro rychlovku připravené proložky od ovoce ze supermarketu i když papír do kuřáku neradím. Zapálí se to rychle a není škoda to pak vysypat a zašlapat.
No, jo chyba. Mám dvě stanoviště, jedno u domu, druhé na zahradě - poli dva kiláky od domu, dýmák jsem si moudře nevzala, nechtěla jsem je chudinky stresovat dýmem.
Tyhle jsem chtěla hlavně zkontrolovat, jak jsou na tom se zásobami, je to přeci jen oddělek. Taky jsme v nížině, vloni to u nás už pomalu kvetlo.
Petra ak nechceš počúvať Toma tak aspoň strička s vodou…😉
(dávam tu rozumy a pred dvoma dňami som dostal žihadlo do brady…ale ja už tak ani neopúcham..)
Super připomenutí, strička je asi mlhovka? Za mého mládí jsme to hodně používali, přesněji maminka a kámošové, já alergik radši kouř. Ta mlhovka je velmi dobrá finta.
Jo, kouře včely nestresuje, to jsou jen hloupé pověry alternativců. Ovšem někde tu nedávno píšu, jak se musí kouřit jen malinko a aby proud kouře šel více méně rovnoběžně s HL rámků, jakoby spíš nad rámky. Jak se zafouká přímo mezi rámky, na.erou se!
Zopakuju. Sundejte “jak zpomalenej film” strop. Počkejte malinkou chvíli a dívejte se, co dělají. Napáskují se do uliček, zády k sobě jak sedí bříšky k bokům horních louček a skutrečně jakoby se jen dívaly, kdo to tam leze a jak to, že není kravál a bourání (a jak to, ž nic nesmrdí, medvěd vždycky smrdí jak bolavá noha). Jasně tu vysvětluju, jak čekají co se bude dít. Když nenásleduje rachot, trhání, prudké pohyby (jaké předvádí třeba Sedláček), dobré včely nikdy nezačnou útočit.
Mě se u většiny vč děje to, že když ty včely (samosebou je to hloupost, nemůžou mě poznat), ale fakt to dělá dojem, že chvíli čekají, chvíli čumí a pak jako kdyby řekly: “aha, to seš JEN ty” a jdou si po svých. Opravdu jich z uliček většina zmizí. Jenže ty, co zůstaly, to jsou vojáci a s těmi není radno si zahrávat, jako se žádnými vojáky. Pak stačí málo a v tu ránu je po kamarádšoftu!
Tome áno strička je mlhovka a včely zrejme poznajú svojho včelára (asi po pachu)… x-krát som mal na včelnici učňov a včely krúžili len okolo návštevníka jeden sa dokonca urazil, že prečo nenapadajú aj mňa😉
ja tvrdím, že začiatočník vylučuje feromon “strachu” tak ako to vie vycítiť pes, vedia to aj včely a trúfnu si na cudzinca…predsa nepriateľa treba zahnať, od úľa ….
Příště bude kouře spousta.😀 Tyhle se do mě pustly, vůbec neváhaly. Nějaký koukání, tak tím čas neztrácely. Já je otevírala opatrně, nedráždím je zbytečně.
Je to počasím, teď na otevírání včel neni zrovna dobrá doba. Dokud nejsou na česnech pohybu a rozvolněný, nelezu do nich. Ale já nikdy nezužuju…
V únoru a dokud hrozí v noci mráz bych vodu do včel rozhodně nepoužil, lepší je žihadla trpět
Drvodělko a další, co píše BG je pravda, je to přesné a s tou vodou má absolutní pravdu a mě to, jak mlhovku nepoužívám, vůbec nedošlo a moc se omlouvám.
Jde o to, tedy mě jde o to, abyste se tu vy “mladý” co nejvíc naučili. Žabomyší války dvou dědků stěží někoho zajímají.