Hele nemaáte radu, co na otok? Mě už ta ruka otekla tak, že v ní nic nedržím. Asi jsou žihadla po zimě ostřejší.
A přitom jedno žihadýlko, ani to nebolelo.
Už jsem to tu psal. Je nutné mít u sebe (kromě kuřáku) taky Calcium. Je to často předražené v nesmyslných plast lahvičkách nebo nesmyslných šumivkách (chytáky na peníze), je třeba si najít nejlacinější tablety. Není co by na tom mělo být drahé, vždy to bylo snad nejlevnější co existovalo.
Když jdu do včel a hrozí nakládačka, třeba sbírám roj, vezmu si preventivně tabletu, rozkoušu jí. Když inkasuju vezmu další tabletu, většinou ale beru jednu tbl až když inkjasuju. To úplně stačí, kdysi jsem byl alergik, ale od roku 1977 jsem neměl alergickou reakci, při té mi vždy dávali Calcium do žíly. Nikdy jsem nic jiného na žihadla neužíval. Ovšem užít Calcium až druhý den, to nevím, o tom nevím nic, zkazit se tím nic nedá.
Vlastně mám Calcium jen proto, že jsem věčně u včel sám a často v lese kolem včel neprojde celý den človíček.
Jo a jestli to pomáhá na otoky nevím, nevím přece jak bych otekl bez tabletky. Popravdě už si roky tabletku neberu (ale někde v košíku s potřebami lék mám, asi roky prošlý, co by na tom mohlo projít?)
Někdy se včela trefí tak, že to oteče a docela dost bolí. To je holt včelařina.
Otázka však zní, zda vyndaváte žihadlo správně. Včela si se žihadlem vytrhne z bříška celý ten aparát včetně váčku s jedem. Odletí a na váčku je zřetelně vidět, jak pumpuje jed do rány. Nejhorší, co se dá udělat - stisknout žihadlo mezi prsty a vytáhnout. To je pak stejné, jako když by se stisknul píst u injekční stříkačky! Žihadlo se musí vytahovat nožem, je vždy nějak šikmo a tak ve směru po srsti třeba tupou hranoéu nože. Jde to znamenitě. Nejhorší je taky včelu plácnout. Sice jí zabiju, ale výše popsaným způsobem jsem si aplikoval maximum jedu, který měla k dispozici. Pokud se žihadlo odstraní rychle a správně, nedostane se do kůže ani polovina jedu. Taky by měl mít u sebe včelař malé zrcátko. Doporučuji tyhle, pro někoho třeba směšné věci nepodceňovat, nikdo nevíme, co se, třeba kolemjdoucímu, může stát.
Ono se jí povedlo mě trefit přesně vedle ranky po kapačce, tak to možná zareagovalo společně. No co, otéct může, splasknout musí.
Petra treba to hneď potrieť medom, alebo ja používam FENISTIL gel
a babské recepty , ktoré by mali opuch zmierniť:
-octový obklad s použitím jablčného octu,
-pasta vytvorená zmiešaním vody a sódy bikarbóny,
- levanduľový esenciálny olej, čajovníkový olej,
-kocky ľadu,
-citrónová šťava,
-obklad s použitím skorocelu, mäty, kamilky alebo šalvie.
Naplňuje mě údivem jak je všem jasné, co by měli tuto sobotu a zda už tuto sobotu udělat, jak se nikdo na nic neptá, jak to něco konkrétně udělat v praxi.
Já bych se i ptala, ale má zánět achilovky a nohu v gypsu.
Nicméně se zeptám, když mám včelstva na dvou nástavcích a zabydlely se uprostřed, mám ty přepážky dát nad ně? Přelezou do tepla?
Neumím odpovědět, v životě jsmemnezimoval 24 ve dvou vysokých nástavcích. Musí vám to říct někdo jiný. A vím jistě, že zimní hrozen nikam nikdy nepřeleze. To se musí všechno udělat v červenci, srpnu, v září je už obyčejně pozdě. Asi bych to teď nechal osudu a pak bych (od jara) už včelařil pořádně.
Dobrá, zůžím tedy oddělky🙂.
Zdravím vás.
Co když na rámcích co včely obsedají už bude málo zásob a vzadu “trčí” dejme tomu 5 zásobních? Dát jim jeden za poslední obsednutý plást?
Děkuji za odpověď.
Martin
Martin normálne funguje včelstvo tak, že sa chumáč s plodovaním posuva k zásobam, resp. ak je včelstvo dostatočne silné tak včely do zásob "dočiahnu". Ak je zima nevhodná (striedanie teplých a mrazivých dní) a včelstvo je slabé može sa stať , že zostane stiahnuté na prvom plode a nedočiahne na zásoby..vtedy včelári robia to čo uvažuješ aj ty, teda prisunú plást zásob k chumáču… rozhodni sa podľa skutočného stavu v tvojich včelách
Díky za odpověď.
Ještě bych měl dotaz. V metodice Blaník se “poškrábou” zásoby někdy v polovině března cca po měsíci od komorování. Udělal jsem to tak jak se to tam píše. Snad jsem zase něco nepo…l.
Martin83:Zdravím vás.
Co když na rámcích co včely obsedají už bude málo zásob a vzadu “trčí” dejme tomu 5 zásobních? Dát jim jeden za poslední obsednutý plást?
Děkuji za odpověď.
Martin
Přesně tak!
K vašemu druhému dotazu. Nerozumím, není březen a tak jste plásty asi nepoškrábal. A protože mi dochází, že v tomto místě mám v metodice Blaník nejasnost, vysvětlím to.
Vy jste patrně myslel a díky snaze o stručnost nenapsal jasně, jak jste komoru udělal a zda jste plást poškrábal už nyní v únoru. Je ale nutné předem vědět, že se mělo jít zužovat až po polovině února, mezi 15-28 únorem. Protože ale bylo hezky včera a předpověď nesalibuje pěkně, mnozí komorovali tuto sobotu a je to tak dobře.
Ale o co jde s tím poškrábáním. Opět to musím vysvětlit v souvislostech.
Kraňka je přísně šetrná včela a dokud nejsou zásoby - víčka porušená, odkládají jejich otevření a raději stagnují v rozvoji. Stagnují víc, než když by měly zásoby s porušenými víčky. Jakmile jsou ale víčka porušená, včely začnou zásoby “zachraňovat” a začnou je přenášet. A v té chvíli je to pro ně (asi pro jinou partu než jsou provianťačky) jasný stimul, že je snůška. Ten pocit přínosu z venčí je umocněný právě tím, že jde o zásoby zpoza BP, tedy ne z hnízda. Ony přece nevědí, že to jsou jejich zásoby. Jsou oddělené přepážkou a tudíž je to zdroj vně a basta!
----------------
Kvůli výše uvedenému se poškrábou víčka zásobního plástu, ale jen prvního za BP a jen na straně přivrácené k BP. Důvod, proč se neporuší víčka více plástů a proč se plásty nesmí úplně odvíčkovat je následující. Mám za to, že se toto nelze dočíst v žádné a to ani české a slovenské staré odborné literatuře. Sám nevím, nakolik to mám načtené, vysvětlené předky a nakolik odpozorované. Ale platí to na 100%!
Asi jak je v úle a za BP obzvláště vlhko, odvíčkované zásoby by absorbovaly nadbytek vlhkosti. Zásoby by enormně zeřídly a začaly kapat as tékat na dno a mohly by i dokonce začít vytékat česnem (a způsobit jarní rabovku). I kdyby to nevytékalo, pro každou včelu spadlou na dno a nebo nucenou po dně chodit, je to past, ze které se nedostane! Přilepí se totiž. A dno je nejstudenější a z něj včely olizují skapané zásoby až úplně naposledy, až když se oteplí natolik, že to je pro ně možné. Proto k tomuto nesmí dojít. No a protože vč začne intenzivně vynášet zásoby zpoza blinovek až někdy v březnu a to podle počasí a množství plodu a to je každý rok jindy, tak proto se musí zásoby jen poškrábat aby nevytéklay než je včely vynesou. My prostě v komorách děláme včelstvu zálohu aby mělo v dosahu jídlo, ale mělo co nejmenší prostor na vytápění.
A protože všechno souvisí se vším, právě nyní docení majitelé izolovaných úlů, že v nich včelstva dokáží snáz vytopit ponechaný prostor. U tenkostěnných úlů dosáhneme asi polovičního efektu dodatečným zateplením u čelní stěny buchtou a blinovkou s polystyrenem uvnitř na zadním konci hnízda. A pak není nutné se s tlustostěnnými a vždy těžšími nástavky rvát celý rok.
Nikde se taky nedá dočíst, o kolik dní se uspíší jarní rozvoj jednak izolovanými úly se zužováním, nebo zužováním a dodatečnou vyjímatelnou izolací tenkostěnných úlů proti úlům, kde se nezužuje vůbec. A také kolik se ušetří zimních ztásob.
Dle mého celoživotního porovnávání a konfrontací se zkušenostmi předků a načtením ohromné spousty literatury, jsem dospěl k tomu, že nikdy nejde o týdny, ale jen o pár dní a možná kilo, max kilo a půl zásob. ALE!!!! Jestli první jarní snůška ze špendlíků a třešní trvá 8-10 a max 12 dní a já nezúžením 6-10 dní ztratil, nevytočím nejlepšího medu v roce ani deko! No a šetřit kilo a půl zásob je zanedbatelné a proto někteří nezužují vůbec. A je na každém, zda chce asi o 15 kilo mnohem kvalitnějšího medu než je ten s příměsí řepky navíc a nebo mu stačí jen “řepkáč”. Přitom obě (všechny tři) jarní snůšky jsou absolutně jisté, tak zvaná hlavní je nejistá a z lip jsem já za celý život nevytočil ani miligram medu.
Jsem si plně vědom, že v jiné odborné literatuře není o dvou jarních snůškách ani jedno slovo a o třech už vůbec ne. Přesto je moje včelstva dokáží 420 mnm na okraji České Sibiře, kde je vždy o 2-3 stupně chladněji než ve stejné výšce jinde, ve většině let využít!
A ještě přidám. V úlech Blaník a dokonce i ve 24, kde se včelaří metodikou Blaník s malými nástavky na med, vždy zůstává asi jedna bedna kvěťáku. Celé roky čtu, jak mnozí a hlavně s mírou 24 v červnu krmí a já to nikdy v životě nezažil (v červnu nekrmím ani oddělky). A tak kombinací NN k VN 24 lze úspěšně včelařit metodou Blaník s mnoha benefity v podobě špičkového panenského medu a mnoha dalších. Každý a skoro v každém úle může včelařit líp, efektivněji a s větší radostí. Mám za to, že o radost jde většině nás hobbíků především. U mě to tak rozhodně je.
Včely obsedaly 6 rámků. Vzadu mi zůstaly 4 zásobní zavíčkovné cca do ¾. Zůžil jsem je na 5 rámků a odělil je BP. Zásobní rámek přivrácený k BP jsem nepoškrábal udělal jsem to jak to bylo napsáno v metodice. Při odevzdávání měli jsem měl na podložce velké množství mrtvolek. Už jsem myslel, že jak je otevřu při zužování, že tam nebude skoro žádných včel nakonec jsem byl vcelku překvapen. Na šestém rámku byly jakoby nouzové matečníky, ale byly hladké a malé tak nevím, jestli je tam vůbec matka začalo foukat tak jsem do nich nechtěl moc vrtat.
Dnes má být 11 a bezvětří, podívejte se zda mají zdravý plod. Jen rozvolněte rámky od sebe a povytáhněte prostřední a uvidíte, zda to má dělničí plod a nebo hrboplod. To je trubčí plod v dělničích buňkách a tak jsou buňky vypouklé, jakoby protažené na délku a mají půlkulovité víčko vystupující nad rovinu plástu. Na netu vidím videa od jednoho autora a na něj pozor. Videa jsem neotevíral, nemám se z tohoto zdroje co naučit, tento pán například zužuje v listopadu a prosinci a celkově je to velký "umělec" a neradím napodobovat nic co předvádí a tedy nejen hrboplod.
Pokud vaše vč bude mít trubcokladnou matku, matečníky by tomu nasvědčovaly, pak máte problém. Ovšem neviděl jsem co vy považujete za matečníky a dokonale mě mate váš popis, že jsou hladké.
Hrboplod se vyskytuje ve dvou případech. Takto v předjaří a zjara je příčinou neoplozená matka. Když vč v zimě přijde o matku, včely si vychovají jinou. Ta ale nemohla na snubní výlet a je tudíž neoplozená. Má sice vajíčka, ale jen neoplozená - matka nemá spermie od trubců. A u včel se z neoplozeného vajíčka vyvíjí a líhne pouze trubec.
Druhý důvod jsou v létě trubčice. Bývá jich několik a nedají se rozlišit od včel. Vznikají tehdy, kdy včelstvo nemá dlouho matku a nemá si jí z čeho vychovat. Pak včely začnou krmit několik kolegyň a neví se kterých a jak je vybere jako matku a ty pak začnou klást. Protože ale dělnice nebyly oplozené, nemají spermie a tudíž mají zase jen neoplozená vajíčka. Přítomnost trubčic ve včelstvu je možná jen v létě a ne teď a pozná se snadno, protože v buňkách je nakladeno víc vajíček a ta nejsou na dně, ale jakoby na stěnách. Včela má kratší zadeček a nedosáhne jím na dno buněk a proto jsou vajíčka nalepená po stěnách buněk nade dnem.
Trubcokladné včelstvo bez zásahu člověka vždy nevyhnutelně uhyne. Ještě před tím se ale snaží zanechat svoje geny v podobě trubců. Já ale moc nevěřím, že jsou trubci z hrboplodu natolik kvalitní, že by se dokázali spářit s matkou.
Zjištění “zdravého” plodu, tedy jestli není hrboplod, je v předjaří a časném jaru nutné u všech včelstev. Někdy se stane, že jsou na stejném plástu vedle sebe plodové buňky jak dělničí, tak vypouklé trubčí hrboplodové. To je neklamná známka toho, že je matka tzv vykladená, že jí dochází spermie a ne každé vajíčko bylo oplozené. Tady malá naděje - ne teď v předjaří, je. Vč si může z posledních oplozených vajíček vychovat matku.
Dnes jsem včelařil na jednom ze dvou svých stan. Zužoval jsem tam až 18.2. Je to tedy přesně 14 dní. Sice jsem u žádného z 12 otevřených vč nezjistil stavbu trubčiny - stavěly by na spodku plástů, nebo kde jsou uřezané rohy a nebo by potahovaly voskem zezhora HL rámků. Ovšem dvě vč jsem už rozšířil o rámek na zakladení. Za blinovku mi tam už totiž začaly nosit pyl a vodu. Porušil jsem víčka na přivrácené straně plástů za BP.
A zjistil jsem jedno vč 24, které jsem zapomněl před 14 dny zúžit. Vn je na TL a nad hlavou mělo KK 11, tedy Krmnou Komoru 39x11x10. Oba NN jsem odebral. A hlavně mě zajímalo množství plodu. Tak je poloviční až jen třetinové ve srovnání se vč zúženými. Toto vč budu sledovat a porovnávat se zúženými. Jasně z toho vyplývá, že kdo nezužuje, připravuje se o rychlejší jarní rozvoj.
Vč nanosila hodně žlutého pylu několika odstínů. Kvete olše, osika a hlavně rozkvétá jíva. Tak yjsem viděl rozkvetlý podběl, je včelami dost navštěvovaný.
Mám za to, že toto nezúžené vč to už nedožene. Pro mě je důležitá bedna medu ze špendlíků a třešní. Co tohle dá, zaslouží si rozchovu, co ne je nezajímavé. Nezúžením nejspíš spadnou do kategorie neschopných využít špendlík a třešně a nebude to jejich chyba, ale včelařova.
Resume:
Kdo nezužuje a ještě k tomu má jen jednu míru a jen vysokou, nezná med, o kterém píšu a nemůže ho získat. Zákazníci ho silně preferují. Za doslova úžasnou pomůcku po dvou letech používání považuji NN vysoký dokonce jen 11 cm. Ano, jsem podle Gorovy kategorizace nenažraný včelař, chci od nejméně třetiny svých vč tři jarní snůšky. A pozor, 420 mnm a k tomu na České Sibiři, kde je o celý rok o 2-3 stupně hůř, než ve stejné výšce jinde.
Tak dokvétá tu jíva, nedokázal jsem si všimnout, co dalšího kvete. Jen jsem načapal včelu s bílým pylem a jinak žlutým než má jíva. Taky velmi vzácně červený. Kvete buxus, ale ten tu nevím kdo by tady měl a ne vždy na něj včely jdou.
Prošel jsem na jednom stan 26 z 29 vč. Z bedny připravených M = 11 ks mi zbyly dvě a pro D-B jsem jednu měl na stanovišti od podzima. Takže z 26 vč dostalo M 10 vč. To je o dost lepší, než jsem čekal. Několik vč kromě stavby trubčiny na SR stavělo i srdíčka dělničiny, neklamná známka, že chtějí rozšířit o dělničí plást. A protože samy stavěly dělničinu, ukázaly chuť stavět mezistěnu. Dnes byl u některých vč velký přínos nektaru z jív a někde už dávaly sladinu i pyl za blinovky. Další jasná demonstrace přání rozšířit.
Co je zajímavé, ale nijak překvapivé je fakt, že ač byla všechna vč nakrmena dostatečně (až nadbytečně), někde je zásob málo. Zatím mám dost zásobních rámků, odebraných při zužování, černých, určených na vyvaření a tudíž nutných “vyčistit” od zásob za blinovkami. Ale je nutné si uvědomit, že je polovina března a že tyto zásoby poměrně velmi rychle zmizí. Pak, těsně před rozkvětem špendlíků nastane chvíle nedostatku zásob. Tehdy přijdou ke slovu nevytočené polorámky z loňska. Kdo toto nemá a nevěří v sílu skutečného medu, ten nikdy nepozná 3 květové snůšky. (jasně, jen u třetiny vč)
Už jsem to tu (i jinde) psal, zopakuji. Na jedno vč si nechávám podle roku asi 4-6 N rámků nevytočeného, pro mě nejhoršího kvěťáku ze řepky.
Jednou na VF psal jakýsi Jiruš, nick KaJi, že na dlouhém rámku Langstroth je lepší jarní rozvoj právě díky tomu, že vč se rozvíjí v rámci jenoho plástu líp, než na více plástech menších. Prvně jsem vyzimoval celkem pozdě udělaný smetenec na míře 43,5x30 a musím připustit, že jeho rozvoj je ve srovnání s 39x30 raketový. Přičítám to právě té delší míře rámku. Letos si zavedu ještě míru SuperJumbo = 44,8x32,5. Ovšem ke všemu jen svoje medníky 39x15 a 39x11. Hodně by mě lákalo slovenské B, ale vzhledem k věku to už nezrealizuju…
Bohužel pořád nemám u žádného včelstva HČ.
Bohužel neumím vložit fotky z telefonu sem do fora. Včera jsem poslal přispěvateli romaning fotky postavených letošních mezistěn. Dnes je situace už zase jiná, rozvoj jde po dnech neskutečně rychle. Včera nebyla žádná vytažená M zakladená, dneska většina. A to jsem nedělal Járovu fintu, popíšu jí a funguje skvěle.
Když vč povytáhne M, odebereme mu jí, ometeme aby byla bez včel. Pozor na matku, mohla by na ní už být a je nutná max opatrnost, ometání by jí mohlo poranit. Do vč přidáme novou M na místo odebrané.
Hned otevřeme další vč, odebereme mu jeho vytaženou M stejně jako u předchozího vč. M z prvního vč vložíme doprostřed plodového hnízda. Na pozici, odebrané jeho vlastní M přidáme novou mezistěnu. (ano, rozšiřujeme)
Je to jasné? Jakmile je teplá vytažená M vložená doprostřed plodu, tak protože je CIZÍ, tak matka všeho nechá a do 2-3 hodin jí zaklade!!!!! Toto funguje dokonale, spolehlivě a vždy. Vymyslel to můj už nežijící bratr Jaroslav a tak má finta jeho jméno.
Pozorný čtenář pochopil, že rozšiřujeme. Pokud dáme cizí M do hnízda, jejich vlastní M odebereme pro další vč a na její místo přidáme novou M, museli jsme rozšířit. Protože jsme zužovali a u přední stěny VN je buchta, můžeme odebrat buchtu, pokud by už byl VN vzadu plný. On ale ještě plný povětšině není. Nakonec se odstraní blinovka a ta zabírá taky místo jednoho rámku. I velmi pěkná vč jsme zúžili na 8 rámků, tudíž je možné přidat SR + 2 M. Ano, u vyzimovaných slabších vč je možnost dát postavit víc M. No a u velmi silných vč, která nešla zúžit, tam prostě nevystaví nové dílo v této době největšího stavebního elánu a vzepětí. Obyčejně tato, ve veškeré literatuře doporučovaná SILNÁ vč, víc medu než průměrná, která zúžit šlo, nepřinesou a nepostaví dostatek vysokého díla a tudíž nenní výhodné snažit se chovat ultrasilné “koně”, jak se takovým včelstvům říkávalo. Průměrná přinesou často víc medu, postaví hodně vysokých M a tudíž obmění vysoké dílo dostatečně. A hlavně je s nimi méně práce, méně hlídání, chtějí se totiž méně rojit.
---------------------------
Začínají kvést špendlíky, jíva končí, ale pořád ještě dokvétá. Protože se musí přidávat M, už není plac za blinovkou pro zásobní plást. Ve VN = plodišti může nastat situace a často se to stává, že má vč najednou málo zásob. Nyní přijdou na řadu nevytočené polorámky s řepkáčem od loňska. Přijdou do TL.
Právě teď je ta chvíle, kdy se likviduje stará KK a někdy je pod ní ještě loňský TL. Pokud jsou v KK ještě nevybrané rámky, nechají se a prostřídají SR a je dobré, aby jeden “trubčák” byla hotová, nejlépe jednou zakladená trubčina od loňska. Kdo čte pozorně, co píšu, chápe o co jde. Plodiště je plné, vč přebujelá, spotřeba pro plod obrovská, ale zásoby v některých vč už nejsou, není jich dost. Není jich už ani oněch nutných 5 kilo. V tuhle chvíli, pokud vč najednou nenajde v úle dostatek zásob = nejméně 5 kilo, omezí plodování!
Jeden medový zavíčkovaný polorámek 39x15 obsahuje asi 1,5 kg medu. Každé vč by v tuto dobu = rozkvétají špendlíky - mělo dostat do nového TL dva, lépe 3. Samosebou pokud má ve VN málo zásob. Kde je ve VN zásob hodně, do TL stačí dát mezi SR jen staré, případně poškozené nízké souše.
V mailu nebo SZ jsem dostal včera dotaz, kdy je vhodné dělat nový TL. U nejméně poloviny vč je to právě teď.
Právě jsem vše popsal a vysvětlil, domnívám se, že podrobně a snad srozumitelně. Pokud by i přesto někdo nechápal úplně, ptejte se.
Tom50 mne požádal, abych sem přiložil jeho fotky.
Stav k 20.3.2024.
Nepřišel jsem na to jak vkládat fotky přímo do textu, tak více příspěvků, kvůli popisu od autora
Autor Tom50
Dobrý den tohle včelstvo dostalo 15 března mezistěnu a stavební rámek. Má tenoučkou pblinovku a za ní jenom 24. Ta byla u zadní stěny u přední stěny můžete vidět buchtu teď se podíváme jestli něco postavili na mezistěně
