Papoušek žako - největší mluvka

Na první pohled působí papoušek šedý neboli žako jako nijak zvlášť zajímavý, spíše tuctový pták. Většina ostatních papoušků nad ním vyniká pestrostí barev, velikostí zobáku nebo leteckými dovednostmi. A přece je právě žako snad nežádanějším ptačím chovancům v klecích chovatelů. Důvod je jednoduchý: je to největší mluvka!

Ti nejnadanější jedinci se naučí vyslovovat i několik set slov. Pochopitelně ne každý žako se naučí mluvit tak dobře, některý je schopen vyslovit sotva pár slov, jiný ani to ne. Roli hrají talent, individuální vlohy, ale také prostředí, ve kterém žako vyrostl a v němž žije.

Mnoho žaků se k nám i dováželo z jejich domoviny, ze zemí střední Afriky. Dříve se k nám legálně dovážely tisíce těchto ptáků. Jejich ochočení nebývalo po zkušenostech, které s lidmi udělali, snadné, řada z nich zůstane trvale nedůvěřivá a mluvit se nikdy nenaučila. Jedinou výhodou dovozových žaků tak byla jejich relativně nízká cena.

Mnohem vhodnější nejen z hlediska ochrany druhů, ale i toho, co od žáka většina zájemců očekává, je pořídit si mládě z odchovu, které od vylíhnutí poznalo jen péči člověka, jenž je krmil a staral se o ně. Ta mají od samého začátku lepší startovní pozici.

Ovšem na druhé straně ani u dokrmovaných mláďat neprobíhá vždy vše ideálně. Řada z nich pochází od velkochovatelů, kde jich vyrůstaly společně desítky, a kontakt s člověkem se zúžil jen na čas krmení.

Ani u uměle odchovaných mláďat vám nikdo neslíbí, že se na sto procent naučí mluvit. Je tu ovšem velká šance, pokud neselže člověk jako nezbytný partner.

Mladý dokrmený žako má tu výhodu, že je zcela ochočený a nebojí se lidí (dovezené ptáky je nutné nejprve ochočit, aby se nebáli lidí a alespoň brali pamlsky z ruky). Nejpraktičtější je pověsit na klec papírek, na kterém bude napsané slovo nebo větička, které ptáka právě učíme. Každý, kdo ke kleci přijde, by pak měl toto slovo klidným, vemlouvavým hlasem několikrát zopakovat. Je důležité, aby pták měl slovo spojené s nějakou příjemnou a oblíbenou činností. Opakujeme ho třeba při krmení nebo hlazení. Další slovo přidáme až v okamžiku, kdy předchozí žako dobře vyslovuje.

V pokročilejším stupni výuky se snažíme ptáka naučit vyslovovat určené slovo ve chvíli, ke které se váže. Pustíme-li vodu z kohoutku, opakujeme třeba "voda teče, voda vodička" a podobně. Když ke kleci přicházíme, vždy zdravíme "ahoj", při odchodu třeba "měj se krásně, pá, pá, pá", při podávání krmení "papáníčko, mňamy mňam" atd. Žako je natolik inteligentní, že si tyto spojitosti zapamatuje a návštěvy bude udivovat "lidskými" schopnostmi.

Žako se učí celý život. Vedle slov a vět, které ho naučí člověk, pochytí mnoho výrazů a zvuků ze svého okolí sám. Lidé si často ani neuvědomují, kolik slov mimovolně opakují, kolik slovních parazitů a stereotypů se v jejich řeči najde. A také jak často používají neslušná slova... Papoušek jim to připomene často v nejméně vhodnou dobu.

Před koupí žaka si musíme pořídit klec. Dostatečně velkou a pevnou, s důmyslným uzávěrem. Dnes se k nám dováží (a také u nás vyrábí) mnoho špičkových bytových voliérek a ozdobných klecí pro velké papoušky. I když jejich cena bývá vysoké, vždy se vyplatí připlatit za klec celokovovou, protože plastové díly včetně dna žako záhy zničí. Klec by měla mít dobře vyjímatelné dno, nezbytné ke snadnému čištění, a také otevírací strop, nad který se umístí bidlo. Ochočený žako vysedává na bidle nad klecí, kdykoliv si dovnitř sleze pro potravu a k vodě, a trusem neznečišťuje své okolí.

Klec na ochočeného žaka nemusí být příliš velká, postačí rozměry 60 x 60 x 80 cm, ovšem za předpokladu, že ho bude jeho majitel pravidelně vypouštět proletět se po bytě.

A jak docílíme, aby se vracel zpátky? Tím, že nikdy nebudeme krmit mimo klec, nanejvýše pamlsky z ruky. Žako se musí naučit sám chodit za potravou do klece.

Na krmení nejsou žakové nijak zvlášť nároční. Základem jejich potravy jsou semena. Směs by měla obsahovat velkozrnnou bílou a žíhanou slunečnici (černou nepoužíváme), kardi, semenec, lesknici, bezpluchý oves, dýňová semínka, ostropestřec a další větší semena. Podáváme ji i máčenou a klíčenou.

Vedle semen je nedílnou součástí potravy žaků ovoce a zelenina. Nabízíme buď celé dobře upevněné plody, nebo vytvoříme směs ovoce z nadrobno pokrájených kousků. Do směsi přidáváme máčené hrozinky, máčené pokrájené fíky, nalámané piškoty atd. Je-li směs suchá, rozmícháme v hrnečku jeden díl medu a jeden vody a tím směs zalijeme a promícháme. Zbytky směsi v teplých dnech odstraňujeme po 12 hodinách, než začnou kvasit.

Pořídit si žaka je velmi odpovědný krok, protože to je kamarád na desítky let. Žakové se při dobré péči běžně dožívají padesáti i více let. Nikdy nesmíme zapomenout, že do rodiny přijmeme rovnoprávného člena, kamaráda, který bude pohromadě se svými lidmi šťastný, který ale bude o samotě strádat, nudit se, začne si možná škubat peří a může i uhynout. Se zakoupením žaka na sebe bereme závazek na celý život. A možná i na život našich dětí, protože žako nás snadno může přežít…