Příspěvky uživatele

Náhodně objevené video o obří sršni, které mě ani tak nezajímá, ale ukazuje pozoruhodnou věc. Povšimněme si, na jaké straně je někde v tramtárii česno. Ale skalní čeští chytrolíni mají česna uprostřed že?

Za skutečnou zajímavost považuji já toto.

https://www.youtube.com/shorts/B5xW3NgRcDk

Ale adorovaný Österlund má česna také nesmyslně uprostřed - minuta 37 v následujícím videu.

https://www.youtube.com/watch?v=QtUtNARvgoE

Eurodadant také. To jsou přežitky úrovně vědění z doby, kdy byl moderní Budečák, tedy někdy ve 20 letech 20 století.

Takže kdo chce vitální, zdravé včely, začněte česnem na jediné správné straně. A pokračujte správnou odbornou literaturou. Ano, umět rozpoznat co je správné se podaří jen někomu.

Ve Švédské Uppsale mají největší kachny a patrně zkoušejí, co si lidi dají líbit.  

Možná to ale ukazuje na širší problém původních Evropanů. Protože také Evropské mladé ženy nejspíš způsobily menší bzučivost mužů, patrně svojí nižší atraktivitou a libidem (taky kdo by chtěl co mít s potetovanou maškarou, navíc feministicky mužnou se slovníkem CHLAPSKÉHO dlaždiče) a proto se rodí méně dětí, protože se neuvolní, když absentuje mocné bzučení, samčí buňky v míře dostatečné… Protože u některých samic je nyní nutné mocně zabzučet (ani to moc nepomáhá, co vidím u mladých kolem sebe), dřív, než vědci přinesli převratný objev bzučivého opylení, se bzučelo víc, ale nějak normálně. Navíc my měli bzučení moc rádi a většinou stačilo zabzučet docela málo a akt bzučení byl ihned, radostný a vydatný. Taky plodný, někdy až moc, nebo i nechtěně plodnější, než se chtělo. Za mého mlada před 50 lety rozhodně nikomu z normálních ZDRAVÝCH mladých chuť k vydatnému bzučení nechyběla, k jeptiškám a na fráterníka se nikomu normálnímu nechtělo a tak se bzučelo všemožně a furt. Inu, časy se mění.

To psali včera (u hovadin čtu jen titulky) o mladých Němcích proč neplodí děti, že se prý bojí, že by děti neubzučeli, tedy vlastně asi psali, že by je neuživili.

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vcely-brukot-opylovani-klima.A250716_122757_hobby-mazlicci_bma/3#space-a

Tak za toto se utrácejí veřejné peníze, které pak chybí jinde? Podívejme se zcela vážně na sdělení té idiocie. Tvrdí se tam, že jestli se nezmenší oteplování - už o teple nemluví, teď je to kliatická změna, protože naopak mnohem reálněji hrozí zastavení Golfského proudu a doba ledová. Takže resume článku:

Klimazměna se nezmění a tudíž z toho jasně vyplývá, že je potřeba grýndýl ještě přitvrdit. Na to, že planeta shoří už věří asi jen paní Nerudová a tak se musí přijít s něčím silnějším, s větším kalibrem. Tohle je to cinknutí, tohle se článek snaží podprahově evokovat, aby se lidi báli oteplení - klimazměny a mladí (obecně pitomnější - proto inkluze a zničené základní školství před lety) pak přehlasovali dospělé v otázkách boje s klimatem. Pro jistotu se ale zavede možnost falšování voleb, třeba korespondeční volbou. To pro případ, že by lidi nevolili spúrávně. A Rumuni vyzkoušeli, že když nepomůže ani to, tak volby zruší soud a je to!

A teď naprosto vážně. Podle mě je bzučivé opylování čirý nesmysl - proč by to čmelák dělal, on pyl na povrchu svého těla nepotřebuje. Vibrace svalů = výdej energie a v přírodě se nic neděje nadarmo, tak zvaná příroda je nemilosrdně krutý, dennodenní boj o život a žádný tvor (kromě lidí) nedělá nic zbytečně!!!! Navíc se o bzučivém opylování píše POUZE U ČMELÁKŮ!!!! Ze včel jen nějaké marginální nevýznamné dva druhy, článek ale evokuje, že jde o včely medonosné. 

Tak kdyby někdo nevěděl, co přesně je manipulativní DEZINFORMACE, tak jsem vám jí přátelé právě předvedl a vysvětlil. Dál je to na vás. A takovýchto dezinformací vidím na internetu denně několik.

https://www.google.com/search?q=bzu%C4%8Div%C3%A9+opylov%C3%A1n%C3%AD&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=bzu%C4%8Div%C3%A9+opylov%C3%A1n%C3%AD&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIHCAEQIRigAdIBCDc1OTlqMGo3qAIIsAIB8QVOcUxqib_WLvEFTnFMaom_1i4&sourceid=chrome&ie=UTF-8

Tak dnešní poznatek:

2.7. jsem byl zklamaný, jak nepřenesly med, nepřepracovaly všechen, bylo to prostě divné, nejednoznačné a rozpačité. Dnes mám přesnější poznatek, ale opět varuji, že se jedná jen o pár vč a jen v jediném roce a nejde to tudíž zobecnit a považovat za zákonitost. Je to ale velmi nadějné, pokud se to potvrdí v dalších letech i u jiných včelařů, je to bomba!!!

Z asi 15 kg prokazatelně přenesly nejméně 12 kg. Spíš ale víc - roztahaly to do dalšího medníku, snůška byla mizivá a ostatním vč na stejném stanovišti nepřibylo nic. Co zůstává v podstaveném NN s tuháčem nevím, nekontroloval jsem.

Takže logika. Goro tvrdí, že aby to přenášely, musí být nějaká snůška. Ta asi byla na uživení, jinde nepřibylo nic. Toto je důlěžité si pamatovat, MUSÍ BÝT, TŘEBA I MALÁ, ALE SNŮŠKA! No a ta logika je v tom, že jestli je například 15% nerozpustné a nestravitelné (a tedy i nepřenositelné) melecitozy, tak by to dělalo z asi 15 kg NN tuháče 2,25 kg. To jednou skončí jako “písek” podobnÝ krupičce, jindy to sice včely snědí, ale vykálí jako nestravitelné ve větším množství výkalů. Zdá se, že to každé vč řeší jinak. (což je de fakto velmi pozoruhodné! a jistě by stálo za další zkoušení) No a 15 bez 2,25 a tak se zdá, že spotřeba na přepracování není až tak velká. Samosebou přesně jsem to nepočítal, nevážil a neměřil (nejsem Dol a nikdo mě za to neplatí). 

Podle mě je to podstatně chytřejší, než odvíčkovat (já to jen podrápal vidličkou, odvíčkovaná byla menší polovina odvíčkovacím strojem a není v tom rozdíl), NAMÁČET, vytočit a vylít do hnoje.

Mám za to, aspoň já o takové práci nevím, že zatím nikdo nic k řešení tohoto problému nezveřejnil.

Takže. Melecitozní med v plástech je nutné ochránit proti zavíječi do dalšího roku a pak se dá “recyklovat” s minimem práce na plnohodotný tmavý medovicový med. Samosebou s příměsí snůšky, která v tu chvíli bude.

Pan Goro mě předběhl. Jestli je ten med ještě květový, bude nejspíš už ztuhlý. To je stará zkušenost praktiků.

Ano, nanosily vám neskutečně medu, mohlo ho být víc, viz vlákno o průběžném odebírání medu. Nejspíš v tom Javali nejsou čáry ani záhady, prostě na nějaký rajon byly samy. Taky doufám, že si vše píšete, že to vyhodnotíte a podle zkušenosti si upravíte provozní metodu pro vaši lokalitu a úl. Já devadesát kilo od jednoho vč jakživ neměl. U mě je definitivně po snůšce. A kdyby nějaká přišla, byl by to tuháč a to ať si Pánbu radši nechá.

No a takovéhle posilování oddělku neznám, nevím. Co ale vím jistě, že včely z “brad” nebo z medníků nejsou k ničemu. Ale něco v tom snad zůstane, uvidíte. Já bych se nebál brigády, ale jedině z plodových plástů, kde se zdržují ty správné včely. Ale i když vám většina včel asi uletí, ke kontaktu a předání “chlebkvásku” dojde. A o to jde a je pozitivní vždycky, když kvůli jinému ne, tak kvůli tomuto určitě ano. Fandím vám, i když včely na balkoně mi evokují spíš rozpaky…

--------------------------

Je mi divných jen 10 kilo na NN. Ale něco si mlhavě pamatuju, že to máte na nějak málo rámků. Víte, bylo by skvělé, kdybyste vždy uvedl co za úl, míru i počet rámků.

Zjevně jste nevčelař a tak vám to objasním.

Mšice, jako většina živého, potřebuje k životu živiny ve formě glycidy ku bílkovinám v poměru 7-13 : 1, ale míza rostlin má tento poměr asi 30 : 1. Mšice a ostatní tak zvaní producenti medovice tudíž mají před zažívacím traktem jakési filtrační zařízení, které ještě než míza vstoupí do zažívacího traktu producenta, odloučí přebytečné glycidy = cukry. V míze zůstává tolik glycidů, kolik potřebují a přebytek vyloučí. Samosebou se to děje automaticky a tak asi 20% ze 30% glycidů, které obsahuje míza, hmyz vyloučí a tudíž medovice nejsou výkaly producentů medovice, nýbrž odfiltrovaná část, která tudíž vůbec neprošla trávením. Mízu s přebytečnými cukry producenti vystřikují v podobě jemných kapének a to popisujete, jak jste pozoroval. Někdy bývá medovice na lípách tak moc, že kape v kapkách velikosti čočky, i hrášku na auta, zaparkovaná pod lipami a pak to jde velmi špatně z aut umýt. Kape to samosebou na cokoli, i na lidi například, když je bus zastávka pod lípami, ale i na chodce když chodník vede pod těmito stromy. Konkrétně tento druh lipové medovice včely ignorují.

Medovice se nevyskytuje vždycky, v množství významném pro včelaře bývá jednou za 3-5 let a musí se v daném roce sejít několik podmínek, aby se producenti medovice přemnožili a to se nestává každoročně. Není to tedy pravidelný zdroj medu jako je nektar květů, až na výjimky rostliny kvetou každý rok. Jen když například třešně, nebo akáty těsně před rozkvětem zmrznou, v tom roce nekvetou. 

Přikládám poměrně dlouhý článek z Wiki, ale jsou v něm nepřesnosti, například cukr sacharozu tam řadí do jednoduchých cukrů. Proti například melecitoze je sacharoza jednodušší cukr, ale pojmem jednoduché cukry nazýváme pouze monosacharidy a sacharoza je disacharid, složený v poměru 1:1 z monosacharidů glukozy a fruktozy. Ale z Wiki se můžete dozvědět další detaily, ovšem prazákladní informaci podává zavádějícně třeba také tím, že tvrdí, že producenti vylučují medovici řití, což evokuje právě tu neodbornou představu, že medovice jsou výkaly. Vývod filtrátu je sice tam, kde anální otvor, ovšem cesta medovice je jiná než zbytek trávené materie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Medovice

Mají tam medovici produkovanou mšicemi. Med z tohoto zdroje včelař určitě nevytočí, je to zdroj marginální, nicméně je jedním z četných uživovacích zdrojů, jaké včely v tuto jalovou dobu mají. Bohužel tato medovivce, stejně jako četné bagatelní medovice jiné, nebývají každý rok a už vůbec všude. Podobně bývá takováto uživovací medovice na třešních, i na jiných peckovinách.

Na vás by bylo pro mě lepší neragovat. Ale na něco se vás zeptám a jsem zvědavý na vaší odpověď. Do vašeho textu vložím otázky. 

Komunistický výkup je zmíněn ne proto, že nenávidím komunismus, nebo že potřebuju do všeho montovat politiku, ale aby CHYTŘEJŠÍ pochopili PROČ je Kraňka tak zparchantělá. Blaník je zatím nepřekonaný fenomén, nebo umíte nabídnout něco lepšího a univerzálnějšího?

Sledoval jsem tento rok jeden rok, aha a děláte závěry, chápu podrobněji rozdíl v plodování BF a Kraňky jaký výchozí materiál u K a i u BF? A na kolika stanovištích a u kolika včelstev? abych si ověřil, jestli je to opravdu tak, jak se píše. Vychází mi z toho, že vzhledem k rozdílu v plodové křivce a množství líhnoucích se včel, alespoň moje matky BF (dovoz z Polska) nejsou schopné naklást tolik vajíček jako Kraňka. Neobjevuji Ameriku, vše už někdo zjistil a popsal přede mnou i Tom50 opravdu? Já?. S menším průměrným výkonem matky je spojena nerojivost zdroj?, méně plodu s výživou a tím pádem vitalitou včel, které v době, kdy už nic moc nektar nedává, začnou sbírat medovici zdroj této nesmyslné, patrně vaší představy sdělíte?. Jak se opět ví zdroj? Jak se to ví?, včely často dávají přednost určitému druhu snůšky, ale když už nemají co, jdou po všem umíte tento blud dokázat?. Jenže v době největšího množství medovice, je Kraňka často oslabená oddělkama, rojením a včelař ji raději nechává na pokoji nebo přikrmuje, léčí a zazimuje zdroj těchto blábolů? Drtivá většina Kraňských vč, ze kterých nebyl brán oddělek, ani nebyla nijak oslabována, prostě medovici nesbírají. Je to tedy příčina genetická a ne důsledek práce včelaře!. Můj (nejen můj čí ještě?) závěr je ten, že nelze říct, že je včela Kraňská horší. Podle lokálních podmínek snůškou a dostatečným množstvím medníkových souší vložených včelařem určitě překoná BF. Při rozkvětu ovocného sadu a následném kočování na řepku a dobrém počasí pro tvorbu nektaru může nasbírat Kraňka klidně 100kg při dostatku medníkových souší. Toto podle mě BF, která je ale víc blbuvzdorná nedokáže důkaz?.

Dopustil jste se hned mnoha tvrzení, která nemají oporu a je zajímavé, jak Goro a ostatní, co po mě chtějí zdroje mých DOMNĚNEK a vždy uvedu, že dávám DOMNĚNKY, NAJEDNOU U VÁS ANI NEMUKAJÍ. Já tak bohorovný z ZÁSADNÍCH tvrzeních být neumím.

------------------------------

Někdy v roce 1984 (+-rok) mi bez kočování na zahradě u chalupy dalo jedno Kraňské vč (moje F1 po insemince Troiseck z Jabloňan) uprostřed řady sedmi včelstev, vše na TS stejné míry a stejné metodiky ošetřování - tehdy ještě převěšování, mřížka a zakladené černé dílo v medníku  rekordní výnos. Matky vše stejné, jen různě staré F1, dalo 75 kg. Na stanovišti, kde byl dlouhodobý průměr 18 - 20 kg. Stanoviště jsem provozoval kvůli tehdy pětašedesátileté mámě, už byla nemocná a nemohla jezdit na externí stan a kočovat už vůbec. S logikou některých bych pak mohl tvrdit, že Kraňské F1 Troiseck dávají při dostaku souší běžně výnosy 75 kg. Jenže nejsem jako někteří bohorovní mladší.

Nikdy se to nevysvětlilo, stejná matka další rok rekord nezopakovala.

A tak dále, nechám na ostatních jakou cenu má páně Malinovo sdělení, tedy porovnávání K a BF.

---------------------------------

A lidi, moc prosím, vyžeňte si z hlav stále papouškovaný blud o tom, že když jsou včelstva hladová, pak napadají jiná včelstva a berou za vděk i zdroji, které by jinak ignorovaly. Včela je naprogramovaná nepřetržitě slídit a vyhledávat nové zdroje (naštěstí nikdy nemá dost) a z hlediska Darwinizmu není rozdíl mezi zdrojem snůšky a nebo vykradením nějak zaostávajícího, méně schopného včelstva. Takovéto bludy tvrdí jen nevzdělaní a pak i časopis, který se prezentuje jako seriozní. 

Podobný blud je i to, že je BF méně plodná. Je to právě naopak. Nerojivost u BF jsem já postuloval podle pozorování a neumím nijak dokázat a proto nic netvrdím. Podle mě je to tak, že BF umí geneticky držet rovnováhu a nestává se u ní, že ihned omezuje při zhoršení jarního počasí kladení vajíček. V důsledku toho pak Kraňce v čase chybí některá stadia plodu, larvy, které by mohly kojičky krmit a tyto kojičky vyprovokují rojení. Tohle se za 10 let, co já mám část vč BF, opakuje rok co rok. A že se mi nerojí ani K se já DOMNÍVÁM je jen důsledek toho, že nevyrabuji všechen med, část nervytočených NN si uschovám na jaro a vč mají v TL pod VN vždy několik zásobních plástů a tudíž nepociťují výkyvy počasí a výpadky snůšek tak moc, jako vč bez přínosu zásob od česna. Dovolím si tvrdit, že je ZÁSADNÍ právě to, odkud zásoby do vč pořicházejí. Tvrdili to tak předkové a já se o tom přesvědčuji rok co rok. Tudíž dostatek zásob nad plodem nikdy nepůsobí stejně, jako zásoby POD plodem. Ano, tak prosté to je, dělat proti rojení se nemusí v Blaníku vůbec nic… Dokonce ani u Kraněk.

Píšu česky, vše dopodrobna vysvětluji včetně souvislostí a vy nechápete, proboha proč? Nejste schopen? OK, to by se pak nedalo nic dělat. Ale jestli něco dopodrobna vysvětlím a někdo pořád nechápe, patrně mě chce nas…, jak jinak tomu mám rozumět?

A to jsem jen chtěl vysvětlit, PROČ se stalo, že většina Kraněk nesbírá medovici a někteří mohli pochopit, že mohou i oni selektovat a prostě likvidovat matky, jejichž včelstva jsou na sběr medovice “líná”. Ale nejlépe by udělali, kdyby zkusili BF sami a pak se rozhodovali, zda pracně měnit Kraňku (což se za jeden lidský život nepodaří) a nebo zvolit “hotovou” včelu.

No a někdo mohl pochopit úsilí YXZŽ, která tu zuřivě vnucuje jen přežitou včelu, protože BF má sama od sebe bez selekce a pracného šlechtění všechny ty vlastnosti a ještě mnohem lepší, než Kraňka. Jenže XYZŽ vsadili špatněě na “zastaralou” včelu a teď se snaží vnutit včelařům, co dříve nebo později odejde do zapomění stejně, jako je v zapomění včela tmavá a nikdo normální toho nelituje. POKROK NEZASTAVÍŠ!

Prostě BF se nerojí, BF sbírá medovici a BF lépe, rychleji a víc staví a tudíž budou včelstva BF odolnější poroti nemocem. Těm nemocem, které mají jednu z příčin ve starém hnusném černém díle.

Nafoukla se drvodělka když odvedla debatu jinam a mě se to nelíbilo a pokusil jsem se vráti debatu k tématu. A uraženě tu napsala, že abych si tu diskutoval sám. No a nyní vyhrožujete i vy. Přiznávám se, že vám lidi vůbec nerozumím, nechápu, jak můžete nechápat i to, co vám někdo podrobně vysvětlí?

Takže pane Goro. Jste to vy, kdo nepochopil důvod a téma vlákna. Jak chcete diskutovat o něčem, co nejde vyvrátit? Prostě je to fakt, většina Kraněk medovici nesbírá a já TVRDÍM, PROČ se to stalo. Chytří měli pochopit, že to byl následek doby a že nyní už není DŮVOD v tom setrvávat.  A debatovat se mělo o tom, co s tím udělat a ne, že to tak je. To víme, jak to je, proč o tom pořád kdákat donekonečna? 

A to je pořád dokola. Většina chce planě pindat do nekonečna o tom, jak věci jsou, mě jde o to, pojmenovat věci špatné a debatovat o nápravě a debatovat o tom, jak může každý sám přispět ke zlepšení. O určitém typu lidí, hlavně starších žen, ale mnozí mužové jsou hodně podobní se říká, že jsou drbny. Drbnám nejde o to, něco zlepšit, změnit, oni potřebují prostě jen kdákat vo ho.ně pořád dokola. Jestli je CHZ taková drbárna, kecy dokla o ničem, pak jsem to já kdo to trapně nepochopil. Drby - klevety myslím po vašem, to je třeba ta zhovadilost o opilých včelách. Nenapadlo by mě na to ragovat a připomínám, že to vložil ANONYM a už jen to vypovídá o mnohém.

Napíšu majitelovi SZ a zeptám se ho, co tu chce víc. Zda odborné posouvání včelařství a nebo jestli víc plkání o ničem pořád dokola. Mám za to, že to druhé a že mu to tady kazím.

Pozor na nacionální cítění, aby se nám nenafoukli moravští kolegové. Navíc je Praha větší!🙂😉

No a teď vážně. Pane kolego, že se zdržujete novinářskými kachnami! Pro prostoduché se to píše a tedy se to jistě nepíše pro lidi jako vy. 

Dovolím si přidat na toto téma článek Jaroslava Haška z roku 1912, aby bylo jasné, že se na inteligenci značné části populace za víc než 4 generace Čechů nezměnilo nic. Domnívám se, a moje domněnka hraničí s jitotou, že na tom jiné civilizované národy nejsou jinak a že míra civilizace, ani průměrmá hodnota IQ obyvatelstva se za 113 let, které uplynuly od napsání Haškova článku, rovněž nezvýšila. Článek v odkazu je velmi poučné přečíst celý, na aktuálnosti neztratil nic, navíc je tehdejší čeština svou archaičností zajímavě půvabná.

https://www.casopisczechindustry.cz/products/jaroslav-hasek-zvlastni-zvire/

Děkuji vám za absolutní potvrzení mého postřehu, v tom se shodneme.

Neshodneme se v tom, co uvedu citací části vašeho textu:

tom starého psa novým kúskom nenaučíš… zvolíte osobitú tému na sklon včiel k zberu medovice a košatíte, košatíte a košatíte… nebudem sa vyjadrovať k tomu komunizmu, pre mňa ste tie vysvetlenia nepísal, ja som si to odžil…nemôžem sa vyjadrovať ani k včele “buckfast”, nikdy som ju nechoval …

Ano, na světě je drtivě drtivá většina až parazitických lidí, kteří neřeší, co je správné a co není, co je lepší a co horší. Prostě tihle se naučí v každém režimu vytřískat prachy a nestarat se o nic, jen o sebe. Košacení bylo nutné pro pochopení motivů (nic jen nepopisuji, vždy hned uvádím  PROČ) a popis poměrů v minulosti byl oddělen a každý dostal ponaučení, že dál číst nemusí, že to s tématem přímo nesouvisí, že jde pro mladé jen o dokreslení doby. Například PROČ by včelaři neselektovali med květový od medovicového? Dělali to proto, že komunisti vykupovali obojí za jednu cenu a tak nebylo potřeba se snažit těžit naprosto NEJISTOU medovici, když výkup platil stejně skvěle i za med květový, který je absolutně JISTÝ každý rok? Ale vy si musíte rýpnout, proč? Jak se už tedy zavděčit všem, i rýpalům bez důvodu? Bez tohoto vysvětlení, PROČ se šlechtila včela jen na květové medy bych nemusel psát vůbec nic, proboha, pane Goro, vždyť tohle bylo jádro sdělení a hlavní pointa celé myšlenky, fakt to neumíte rozpoznat?

Nakonec moje články nemusí číst vůbec nikdo, jsou k dispozici ZADARMO všem. Češi mají takové jadrné úsloví: 

Ber, když je ti nabízeno. Nechceš? Nech být, ale NEVOHRNUJ RYPÁK, V..E!

----------------------

Proti většině těch, co sami nikdy nic nevymyslí, když, tak utajují a nanejvýš nasírají - jak to trefně a stručně nedávno popsal Javali, je nepatrná hrstička hybatelů a jen ti posouvají svět kupředu. Jenom tihle lidé, a já se k nim počítám, neustále hledají, jak věci dělat lépe a uvažují, které zastaralé představy opustit  A PROČ! Lidi jako já obyčejně nezbohatnou a nebývají, jako poslové špatných zpráv milováni. Ale ti, někteří z nich, se jednou pro vždy zapíší do historie. Zatímco drtivá většina parazitů, kteří jejich vynálezy využívají, ale mlčí, bude zapomenutá a spíš se o nich nikdo nikdy nic nedozví, tihle si dají velký pozor aby někomu něco dali zadarmo. Těch je drtivě více. Ovšem kdyby tito jen mlčeli, bylo by to OK. Jenže mnozí mají nějakou úchylnou potřebu zneuznávat, ponižovat, pšklebovat se (vypichovat neúspěchy, které nemůžou u výzkumu nebýt), na všem hledat vši a nedostatky místo toho, aby když už jsou neschopní mlčeli a nebo se snažili pomoci, jsou v automatické opozici. Asi duševní úchylka, nebo jak si to vysvětlit. Vy patříte k těm, co jsou v ustavičné opozici, ale konstruktivní, bez které není žádný pokrok. Za to vám dík a za to si vás velmi vážím a děkuji.

--------------------------------------

následující netřeba číst, těm, co nepotřebují být vzdělaní a znát souvislosti

Adamec v roce 1904 poředstavil a vedení včelařů Čech a Moravy schválilo novou, širokonízkou míru 39 x 24. Jak na ní přišel jsem vysvětlil jinde. A jak se mu mohlo podařit prosadit takovou novotu? Těžko! Toto slovo by stačilo. Ale já to vidím malinko jinak. Adamec byl inspirován a nikdy se tím netajil Langstrothem a ostatními hybatei, kteří se soustředili v Americe. Jenže byl dost inteligentní na to, aby věděl, že tuzemské včelaře nejde přesvědčit hned, aby úplně vše zahodili a začali úplně jinak. Proto vyšel z tehdy nejrozšířenější míry, jen sdružil vysoký a nízký rámek a položil je spojené na bok. Primitivnější mysleli, že vlastně mají pořád svůj úl a svůj rámek, jen srostlý celorámek s polorámnkem a vše položené na bok, ale základ byl pořád ten jejich původní zaprděný.

JE NUTNÉ VIDĚT KONTEXT DOBY, ADAMEC NOVOU MÍRU, INSPIROVANOU TEHDY ASI 45 LET STARÝM LANGSTROTHEM, PŘINESL PO 45 LETECH JAKO JÁ PŘINÁŠÍM BLANÍK PO 45 LETECH PO UNIVERZÁLECH A NÍZKONÁSTAVKOVÉM OMYLU

Dá se dohledat, že Adamec varoval před zadováky a navrhoval úly horem přístupné, v jeho době se stropováky nazývaly Amerikány. Tak tady už Adamec tvrdě narazil na obecnou tupost a jeho nová revoluční míra se prosadila zase jen v předpotopních zadovácích a kdyby je komunisti nezakázali v roce 1988 vyrábět, jistě by někteří (expresivní pojmenování těchto lidí jsem smazal) včelařili v zadovácích dodnes, analogicky jako nepoužívají rámky, medná kráva, japonec a podobně. Sice to podávám velmi tvrdě a expresivně, ale PRAVDIVĚ! 

Bří Švarcové v Kolči chtěli vyrábět od roku 1922 Amerikány na českou Adamcovu míru s lepším čtvercovým půdorysem, ale lidi to nekupovali. Lid chtěl zadovák a tak aby podnik nezkrachoval, musel vyrábět to, zač byl tupý včelař ochoten platit (důkaz jak tržní mechanizmus brzdí rozvoj). Protože podnik byl pod horou Budeč, nazvali ho Budečák. Úplně stejně jsem smýšlel já, žiji pod horou Blaník a tak jsem svojí metodu nazval podle té posvátné hory. Tady ale podobnost (a moje inspirace) končí, nutno podotknout, že jsem nebyl a nejsem dosud tak namachrovaně sebevědomý, abych svůj úl, spíš provozní metodu nazval slůvkem obsahujícím Evropu. Evropě je je nějaké Česko fuk a tudíž název úlu složený z příjmení Francouzského vynálezce a Evropy považuji za víc než trapný! Nicméně Ing. Řeháček se jednou pro vždy zapsal do vývoje českého včelařství velmi pozitivně.

Zatímco statisíce bezejmenných včelařů nepřinesly pro české a československé včelaření VŮBEC NIC, jména jako Brenner, Ing. Řháček, Ing. Kamler, ale také Ing. Čermák, Boháč a několik nemnoha dalších už zůstanou zapsána napořád. Mám za to, že ani na Blaník se už nezapomene. Já to ale vlastně nejen, že nečekal, ale ani neplánoval, prostě se to tak stalo.

A proč metodě Blaník věřím? No proto, že na rozdíl od všech mě známých úlových systémů není vázaná otrocky na jeden konkrétní úl a jednu konkrétní míru!!!!!!! Systémem Blaník se dá včelařit v každém nástavkovém úle, na každé míře a jedinou podmínkou je, že v úle musí být pro plod rámky vysoké a pro med a chov trubců rámky nízké. 

Všichni mí kritikové, prosím, sdělte mi, KDO ještě nabídl tak univerzální a stoprocentně funkční provozní metodu v Česku, ale i v ostatních zemích? KDO?

Sice ještě kvetou lípy, končí a včely na nich přes den byly. Ale nic z nich, jako vždycky, není. Snad aspoň pyl z rostlin, které nejsou nikdy ničím postříkané. Možná ale jen útěcha…

Večer před osmou 19 stupňů, včely nelétají, nevětrají, nevoní, jako by byly mrtvé…

U mě je letos definitivně slovíno.

V názvu vlákna je nevyratitelný fakt, podívejme se na to, jak se to (asi) stalo? K pochopení je nutné vrátit se v čase k širším souvislostem.

Západ chtěl socialistické státy zničit ekonomicky, což se mu nakonec podařilo. Jedním z nástrojů byla tak zvaná nesměnitelnost měn socialistického bloku. Odmítali prodat do komunistických států některé věci, součástky nebo materiály a prodali je jen za směnitelné - konvertibilní západní peníze. To nutilo socialistické státy k opatřování západních měn, hlavně Dolarů, za jakoukoli cenu, tedy i s velkým prodělkem. Proto byl v reálném socializmu cyklicky něčeho nedostatek, protože když se například podařilo prodat na Západ (konkrétně do arabského světa) zápalky, rok i déle se u nás nedaly sehnat obyčejné sirky = zápalky. Podobně s toaletním papírem, hygienickými vložkami a spoustou dalších komodit.

Bez obtíží se do Západní Evropy Československu dařilo prodávat med, “vyspělejší” západ neuměl vyprodukovat pro svoje obyvatele dostatek medu a tak mu byl komunistický med dobrý. Proto za něj komunisti platili včelařům málem zlatem a včelaři dostávali za med ve výkupu o 10 Kčs víc, než kolik stál med v maloobchodech. Ceny maloobchodní (čehokoliv) byly nařízené státem a byly v celé republice stejné.

V důsledku toho, že stát med chtěl od drobnovčelařů v maximálním množství - uměl ho prodat za Marky, Franky, Dolary a další konvertibilní měny, nebuzeroval včelaře s vlhkostí ani elektrovodivostí medu a výkup vděčně bral jakoukoliv kvalitu, velkovýroba uměla už tehdy medy maturizovat (vysoušet) a standardizovat. Včelaři se nijak nesnažili cintat med do malých sklenic a dohadovat se s konzumenty, výkup platil líp. Výkup byl opět jen jediný a státní. Zpracoval bylo u nás družstvo Včela Předboj a na Slovensku Medos Galanta. Nikdo jiný.

A konečně jaké toto mělo důsledky pro včelařství v ČSSR.

Především rapidně přibylo včelařů a včelstev, jen ČR měla přes milon včelstev. Proto jsou všechna dnešní prohlášení o převčelenosti jen účelové lži, naše krajina (a zemědělství) všechna včelstva dokonale uživila a uživila by jich ještě mnohem víc. Proto jde těm, kdo blábolí o převčelenosti české (ale i Slovenské krajiny - Pročko) o něco jiného, o nějaké temné cíle. Vím oč jim jde a i proč, ale o tom asi někdy jindy.

Konečně se dostávám k jádru toho, co chci sdělit a předesílám, že se jedná pouze o mojí domněnku:

Včely odpradávna používaly jarní snůšku jen pro svůj jarní rozvoj a včelaři jí nevytáčeli. Bylo tomu tak ještě před ww2 a ještě i po ní, ještě jsem i já takové včelaře zažil in natura, které jarní med nezajímal a čekali na tak zvanou HLAVNÍ SNŮŠKU. Patřila k takovým i moje maminka a její přátelé. Spotřebitelé jarním, rychle tuhnoucím světlým medem pohrdali a dodnes pošetile mnozí vyžadují med tmavý a když není, raději med nejedí. 

Ovšem pak stát zjistil, že je med spolehlivým zdrojem směnitelných měn a začal s masivní podporou včelařství. Stát také zjistil, že Západní spotřebitel světlými medy nepohrdá a že za skvělou cenu vykoupí i květové medy, hlavně ze řepky. Na povel Strany a Vlády začal Svaz, s pomocí výzkumného ústavu, se systemnatickou masírkou, říkali tomu osvěta. A začali tvrdit, patrně pravdivě, že květové medy jsou pro lidské zdraví lepší.

Jak reagoval československý včelař? Každý, komu to aspoň malinko myslelo, došel k poznání, že jarní med je absolutní jistota a medovice je jen jednou za 3-4 roky. A protože se neměl důvod dohadovat s jednotlivými lidmi - drobnými zákazníky a přesvědčovat dutohlavy o tom, že jsou medy květové lepší a současně mu stát platil o 10 Kčs za kilo víc a bral to v konvích po 35 kg najednou bez rozvažování, reklamy, marketingu, nemohlo nenastat, že včelaři nerozmnožovali včelstva, která nebyla schopná jarní snůšky využívat.

Toto je, podle mě, jediný důvod faktu, že dnes většina včelstev medovicový med nesbírá vůbec a nebo málo. Prostě českoslovenští včelaři selekcí za nejméně 40 let reálného socializmu vyšlechtili včelu, která má enormně rychlý jarní rozvoj a umí využívat jarní snůšky vždy (u mě v příznivém roce mám dokonce jarní snůšky tři), ale medovici, která se přirozeně vyskytne jednou za několik let, často úplně ignorují.

Toho si všimli někteří skvělí včelaři, nejznámnější byl dnes už bohužel zesnulý Květoslav Čermák a ten vyšlechtil včelu, vše v rámci Kraňky a nazval jí Vigor, která naopak medovici sbírala vždy a často na včelnici jediná včelstva, která přinesla medovici, byly dcery po insemince Vigor. Kdo takovou matku neměl, netušil (a často nevěřil), že v daném roce medovice byla. 

-----------------------------

Pak přišla BF a ta, až na výjimky, medovici sbírá vždy a čeští včelaři užasli!. Navíc se BF jen velmi nerada rojí a mnohem víc, líp a rychleji než Kraňka staví. Podle mého názoru na našem území nakonec převládne BF. Stejně, jako za mého života původní, velice agresivní včelu s nepochopitelně malými výnosy 5 - 8 - 12 kg/rok, výjimečně 15 - 18, jednou za 10 let nahradila Kraňka. Nesmírně hodná a s výnosy 20, 30, 50, ale i 60 a víc kg medu za sezonu. Kraňka měla proti původní včele tmavé (spíš šlo o její kříženky) výhody a proto převládla. Stejně tak BF má zase větší výhody než Kraňka a proto tu převládne ona. A tvrdím, ne, že se domnívám, ale tvrdím, že stát a jistá lobby sice bude dělat doslova psí kusy s vnucováním Kraňky jako jediné správné včely, ale BF to nakonec vyhraje.

-----------------------------

Už dlouhé roky se pokouším ve svých malých podmínkách o selekci na medovici. Nedávno jsem v jiném vlákně popsal, jak včesltva vedle sebe na jednom podstavci, jedno nemá med žádný, vedlejší vč tak nějak aby se neřeklo, ale vč uprostřed řady a téměř na konci letového koridoru (tedy to nemůže být důsledek zalétávání včel z vedlejších včelstev, ba přímo naopak) dává neuvěřitelně vyšší výnosy a snůška ještě, sice slabá, ale trvá. Ty dvě matky z popsaného konkrétního příkladu to mají zpečetěné! Už jen proto, aby tu příští rok nelétali trubci s tak mizernými geny. Doporučuji všem sledovat chování a výkony svých vč a stejně jako já nedávat šanci špatným genům.

Mimochodem uživatel Jirka tu popisuje 3 včelstva, kdy u jednoho má rekordy a o druhých dvou se ani moc nezmiňuje. Kdo by chtěl lepší potvrzení mých, výše vysvětlených domněnek a dedukcí?

--------------------------

NÁSLEDUJÍCÍ UŽ S TÉMATEM PŘÍMO NESOUVISÍ A TEDY ČTĚTE JEN TI, KOHO ZAJÍMÁ, JAK TO BYLO ZA KOMUNISTŮ.

Pro mladé, kteří to nemohou pamatovat o cenách medu za komunistů.

MOC = maloobchodní cena byla sdtátem stanovená a v celé zemi byla dlouhodbě 25 Kčs za jeden kg medu v maLoobchodní síti.

Státní výkup platil včelařům 22,50 Kčs za jeden kg medu, vykupovaném ve velkém balení - konve na 25 litrů = 35 kg. Z toho je jasná podpora včelařů, protože za 2,50 Kčs nemohl ani komunistický podnik med vykoupit, uskladnit, zpracovat, zabalit a dodat do maloobchodní sítě. Už tady byla první dotace.

Kolem roku 1980 zvýšil státní výkup výkupní cenu JAKÉHOKOLIV medu na 28,50 Kčs.

Rok či dva po tomto zvýšení výkupní ceny stát zvýšil výkup na 35 Kčs za jeden kg za stejných podmínek, tedy obaly 35 kg. Současně se MOC pro spotřebitele zvedla na 28 Kčs/kg. Včelař tudíž dostával o 7 Kčs víc, než za co si mohl spotřebitel koupit med v maolobchodní síti. KDYŽ HO TAM SEHNAL, MED BYL JEN V PRAZE A V HORNICKÝCH OBLASTECH.

Kolik čeho se dalo koupit za jednu Kčs? Přepočet proti roku 1985 je asi (podle mě, banky a stát lžou) 1 : 14-15. Tedy kdo vydělával 2.900 Kčs měsíčně (tolik jsem měl já a byl jsem placený celkem mizerně, dostal jsem byt od fabriky a tudíž nemohl jít dělat jinam za víc), bylo to jako dnes 40.000 - 42.000 Kč. Byt 2+1 v paneláku stál se službami kromě elektřiny 300 Kčs měsíčně. Družstevní byt se dal koupit na maloměstě za asi 80 - 100.000 - komunisti soukromé vlastnictví nepodporovali. Na druhou stranu byt nakonec dostal ÚPLNĚ KAŽDÝ, buď ve státním a nebo podnikovém vlastnictví a nemusel mít ani Korunu. O mladé bylo postaráno maximálně, postaráno bylo i o staré a líp než dnes. RD se dal postavit za asi 200.000 a byl dvougenerační, plně podsklepený. Kůča, jako se staví dnes bez sklepů a půd s jedním bytem, tehdy montovaná, vyšla na 50-80.000 Kčs. Ovšem na montovaný domek se čekalo i několik let. Pozemek pd RD byl ve srovnání s dneškem málem zadarmo. Stát a podniky poskytovaly bezúročné, nenávratné půjčky a půjčky s úrokem v hodnotě e = 2,7%. Celkově půjčky podporované podniky a státem dělaly = nenávratné, až 40.000 Kč. Podniky musely ze zákona poskytnout stavebníkovi (jen na stavební povolení) nákladní dopravu jen za naftu a ta stála 0,80 Kčs za litr. Žádná půjčka nesměla mít ROČNÍ CELKOVÝ  úrok nad 8% a půjčili jen tomu, kdo prokázal, že PRACUJE a vydělá tolik, aby mohl splácet. Exekutoři neexistovali a dluhové pasti logicky také ne. A tak dále…

Kilo cukru bílého rafinovaného stálo asi od roku 1961 do 1990 7,30 Kčs, dnes by to odpovídalo asi 100 - 110 Kč. Horší ale bylo, že cukr věčně nebyl k sehnání. Mě ho vozil bratr ze Žatce, kde si kvůli horníkům stát nedovolil nechal lidi bez cukru, hrníků se komunisti báli - kdyby stávkovali, hospodářství by se zastavilo. Jinak musel mít člověk známé a pořád pohotově peníze aby cukr sehnal a ihned zaplatil. Pro dnešní mladé lidi nepředstavitelné!!!!

Úl Moravský univerzál, včetně rámků, mřížky, deklu a filcové uteplivky stál v maloobchodě (jinde se koupit nedal, legální soukromá výroba neexistovala) v roce 1965 200 Kčs, o 20 let později tuším stál 300 Kčs. V roce 1988 ho stát zakázal vyrábět, spolu se zadovákem Budečákem, nadále se směly vyrábět jen nástavkové úly.

A tak dále, dnes je všechno jinak a za zvlášť pozoruhodné si dovoluji vypíchnout cenu medu pro občana. 25 a posléze 28 Kčs bylo jako dnes 350 Kč, po zdražení na 28 Kčs by to bylo 390 - 400 Kč/1kg!

Omlouvám se všem za exkurz do doby, která se už nikdy nevrátí a možná to někomu pomůže pochopit, proč starší lidé v drtivé většině současný režim nechválí. Ale jako Mojžíš vodil svůj lid po maličké poušti, která se dalal přejít i s těhotnými, starci, kojenci  + tstatisíci kusy dobytka za půl roku dlouhých 40 let. Tak dlouho proto, aby vymřeli všichni, kdo pamatovali blahobyt v egyptském otroctví a kdo mohli mladým sdělit, že nová svoboda je stokrát horší, než otroctví, které zažili.

Aha, to je nuance rádoby vtipné češtiny a slovenština to asi nezná. Tudíž zde jste neměl brát můj výrok doslova a neměl jste přehlédnout uvozovky u slova chytrá v této větě:

Je možné, že některá vč jsou “chytrá” a bílé krystaly vyseparují a vyhodí a jiná je rozpustí, nestravitelnou složku pozřou a o to víc vykálí, což v létě není možné pozorovat?

Bylo to samosebou myšleno, že, stejně jako lidi, mají sice stejný mozek, ale jedni jsou chytřejší a spoustu věcí umí sami od sebe a netřeba je učit, většině se orientovat v některých věcech nedaří. Takže slovem “chytrá” jsem chtěl říct, že jedna včelstva schopnost mají, jiná ne. A ano, u lidí se i blb může naučit a nebo být přinucen k čistotnému chování, u včel je to geneticky dané. I když Sovětští vědci po ww2, možná pod vlivem samotného Lysenka, učili včely jistým dovednostem a v odborné literatuře je to popsáno pod názvem “drezura včel”. Samosebou je to nesmysl, asi jako poručíme větru dešti, nyní tupohlavy prosazenému jako zelený úděl. Kterému se musí podřídit i chytřejší z nás, kteří vědí, že planeta shořet nemůže a spíš hrozí zastavení Golfského proudu a v jeho důsledku doba ledová. Jenže při době ledové by spalování vyrábělo skleníkový efekt, který by rušil dobu ledovou a nešlo by vydírat všechny, co k životu nutně potřebují teplo a produkují ho ve velkém. A to teplo se pak stává odpadním teplem a zase by rušilo dobu ledovou. Ano, takto to je a právě jsem stručně popsal skutečné motivy samozvaných majitelů zeměkoule. Mladí zelení a ostatní progresivci jsou jen dutohlavové, kteří se propůjčují k prosazení toho nesmyslu, protože nemají čím chápat dúsledky svého tlaku. Ale to jsem jen odbočil do souvislosti. Chci jen poukázat, že k moci se opět, jako v někdejším Sovětském svazu, nyní v EU opět dostali lidé výš popsaných duševních kvalit. Tupci jsou totiž věční…

Já se ale nedomnívám a nenapadlo mě, že by to mělo souvislost s čistícím pudem, ale je to jistě možné. A ano, vidět v té schopnosti/neschopnosti pud čistící je možné, protože jedna vč mají schopnost poznat závadnou složku a vyseparovat jí a nezatěžovat svůj zažívací aparát, jiná vč stejnou vlastností možná nedisponují.

--------------------------

Už několik dní myslím na založení vlákna o tom, jak některá vč medovici sbírají a jiná raději umřou hladem, ale medovice si nevšimnou. Právě této vlastnosti využil Čermák a šlechtil - podle mě pouze selektoval včelu, která “uměla” využívat nejen nektar, ale i medovici. To může mít ještě i jiné důsledky, které odpovídají mému celoživotnímu pozorování, i tomu, co mě o tom naučili předkové. Na to ale udělám vlastní vlákno. A opět záludnost češtiny, pojmem vlastní u předesílaného téma je tu spíš, než, že by zamýšlené vlákno patřilo mě, že se jedná o zvláštní, slovensky osobitné vlákno, které zamýšlím.

OK, asi jsem se zeptal hloupě.

Ano, každé vč asi přinese medovici s jiným % melecitozy.

Dnešní zjištění, sice o tom píšu ve vlákně o recyklaci tuháče, ale dám to sem:

Každé vč ze 4 dostalo celou bednu tuháče a je velmi pravděpodobné, že je co bedna to jedno konkrétní včelstvo vloni, které to přineslo. No a jedno vč má silně “poprášený” leták, česno a podložku bílými krystalky a je pod letákem na zemi vidět bílý flek, jak toho hodně sházely z letáku. Ostatní tři vč to neudělala, po krystalkách ani stopa.

Rámky s tuháčem byly silně podrápané vidličkou, tak, že prokazatelně žádná buňka neměla neporušené víčko. Znovu zavíčkovaly opět asi 25-30% a tudíž je jedno, zda je to seříznuté strojem stoprocentně a nebo podrápané, pokaždé něco znovu zavíčkovaly. Jesli máte pane Goro pravdu se snůškou a vybíráním podhozeného medu, pak kvůli tomu, že je snůška malá, nevyčistily to úplně, ale z části zase zavíčkovaly. Možná chybí to namočení, pak by asi už nemohly zavíčkovat nic - vše by bylo moc vlhké. Jenže pak by to bylo tak pracné, že to pro mě nemá význam.

Je možné, že některá vč jsou “chytrá” a bílé krystaly vyseparují a vyhodí a jiná je rozpustí, nestravitelnou složku pozřou a o to víc vykálí, což v létě není možné pozorovat? Vše by tomu nasvědčovalo.

Rozumím mvám. Jen patrně díky absenci akademického vzdělání u mě jsem o to lepší pozorovatel a hodně jsem toho u včel viděl, zažil, musel řešit. A s mnoha vývody vašeho článku bych velmi polemizoval a také proto jsem přenesl řeč sem.

Tak například není možné to, že by tuháč (med s obsahem melecitozy, přesněji s obsahem pro včely nestravitelných cukrů) nepřenášely ze spodních partií úlu nad plod, či zimní sediště. Naopak. Metoda Blaník přímo předpokládá podhodit v půli devátého měsíce NN se zásobami, tedy například s nevytočitelným tuháčem pod VN. Tedy mezi už nefukční TL a VN. Do jara med z NN zmizí, když ho bylo velmi noho = 10 úplně plných zavíčkovaných rámků 39x15, tak 2-4 rámky zůstanou a tyto nevyjedené rámky pak zůstanu v novém, zjara tvořeném Tlumiči. (polopatě, 10 rámků 39x15 je 15,5 kg medu a zjevně i nejsilnější spotřebují, kromě zásob co mají ve VN, jen asi 6-7 kilo a proto to nebude fungovat s celou bednou 24)

Ale proč to zmiňuji. Med zezdola tutdíž nepřenášejí jen když je snůška a dokonce jej, nevím kdy a jak, přenášejí v době, kdy rozhodně nemůžou ven.

Druhé vaše sdělení, že nestravitelné cukry pozřou, ale přeplní jim výkalové vaky, protože je nemohou strávit. Není to možné, moje vč nebyla na poslední zimu krmena cukrem vůbec a jiná jen nepatrně, přesto víc než ⅔ vč přežila víc než 3 měsíce bez možnosti proletu a vyprášení. Přežila ale jen ta vč, kde nezůstaly KK (to jsou NN se zásobami nad VN) nahoře nad VN, kde seděly zimní chumáče. Z logiky jsem vydedukoval, že uhynula ta vč, která měla daleko ke stropnímu igelitu s vysráženou vodou (uhynulá vč byla ve 100% případů těžce pokálená). 

Na příkladu inženýra Pepy jsem vysvětlil, že mu uhynulo 100% vše, co mělo paroprodyšný strop. I když to je z hlediska vědecké statistiky malý vzorek a jen jeden rok, pro sebe (a všechny kdo chtějí - zveřejnil jsem to tu) jsem to vyhodnotil jako nezvratný důkaz vražednosti “suchého” zimování. Kde absentuje vědecký výzkum a výstupy z něj, nezbývá než aby amatéři, na základě jen malých vzorků, udělali závěry jen sami pro sebe. Nakonec vy pane Goro jistě citujete odborné vědecké práce a já je v tomto příspěvku z části vyvracím, praxe se od vědeckých teorií opět liší tak, že je na každém posoudit věrohodnost vědy i v tomto případě. A nebo nebrat vědu až tak dogmaticky a pozorovat, provnávat a používat vlastní, často jen selský rozum. A pořád mít na paměti, že věda zdaleka nepopsala všechno a že mnoho věcí na objev a vědecké zdůvodnění teprve čřeká. Jenže my včelaříme už teď a nemůžeme na vědce čekat.

Resume:

1- Včely nepřenáší zásoby zespoda jen když je snůška, přenášejí je dokonce i v zimě, když měsíce nemůžou ven.

2- Určitě platí tvrzení, že jakmile nemá vč vodu a je nuceno přežít zimu na melecitozním medu, hrozí mu úhyn nesrovnatelně víc, než vč v nevětraném úle s vodou na stropním igelitu a to i za nepříjemnou cenu oplesnivění části neobsednutých rámků.

Ovšem co jsem ve vašem sdělení nepřehlédl je následující. Všichni jsme někdy zažili, že zjara se z některých vyjedených plástů sypou malé bílé krystalky, jsou na podložce a často jsou vidět na česnech. Lze i pozorovat včely, jak tyto nepřehlédnutelné bílé krystalky vynášejí a shazují z letáku. Odborná literatura tvrdí, že je to ve vodě nerozpustný cukr. Přitom ale vy, když vám zbyl na dně nádob s medovicí, s ním sladíte nápoje. Tak je to rozpustné ve vodě nebo není jak tvrdí věda? Samosebou je, dokonce to chutná sladce (jinak by vám to nápoj neosladilo), jen to včely nemají možnost strávit. Údajně, podle vědy, podle té samé vědy, co tvrdí, že je to ve vodě nerozpustné.

Kdo pochopil moje uvažování, snad  ždy odlišné od mejnstrýmu, nepodiví se, že já to přece jen chápu jinak než všichni ostatní. Základní otázka tedy je: Co jsou ty záhadné bílé krystalky, viditelné jen v časném jaru po zimě?

Moje ryzí dedukce, tedy nikoli tvrzení, ale výchozí domněnka, kdo chce tak axiom je:

Nedisponují včely, v určité části roku (a možná vždycky a možná jen za určitých podmínek) schopností vyhnout se problémové nestravitelné složce problémového (tuhého) medu? Mě se zdá, že včely oddělí, stejně jako Goro med stravitelný od bílých krystalů a zatímco Goro krystalickou sedlinou sladí, včely to vyhodí protože “vědí”, že to nemůžou strávit.

Tato dedukce je bezchybná. Tedy zdánlivě, ale malou (obří) pihu na kráse má. Moje včelstva by po poslední zimě musela mít na podložkách velkou vrstvu bílých krystalků, protože je včely nemohly v zimě vynosit a sházet z letáků!!!!!! Jenže na podložkách jsem sice měl krystalků víc, než jiné roky, ale víc o % nebo jak to říct, rozhodně ne třeba 5 nebo víc mm tlustou vrstvu.

Nicméně pobavme se o tom, jak to tedy NĚKDY včely dělají, jak to, že mi přežilo tolik vč, když měla padnout, dle vědeckých teoriií, všechna?

--------------------------------

A jenom tady, při této příležitosti připomínám, že jsem vloni vůbec neléčil a jen všechna vč dostala acetonaerosol s Varidolem 22.12. Od té doby zase žádné léčení a vč jsou živá a některá fenomenální! Každý může tento fakt porovnat s doslova hysterií a vybízením i oficiálního mejnstrýmu k potírání kleštíka i ve snůšce tvrdou chemií. Ale samozřejmě, ještě nejsou vánoce a třeba mi to ještě popadá v srpnu, září nebo později.

Přesně! 

Celý kapitalizmus je vlastně to, a tak zvaný úspěšný kapitalista je ten, kdo umí co nejvíc co nejnekvalitnějších laciných šmejdů prodat co největšímu množství lidí za přemrštěně co nejvyšší cenu. Často jsou obětí “úspěšných” starci, děti, bezmocní, poctiví důvěřivci, lidi nečekající zákeřný podvod. Vše se zaobalí do vzletných líbivých frází…

Někomu se život v legálně bezprávní džungli líbí, někomu rozhodně nikoli.

Záhada hlavolamu.

Všechna stará, velmi stará a i ta novější odborná literatura tvrdí, jak včelstva nezbytně potřebují vodu. Má to i logiku, bez vody není života. Ale, něco mi u včel a jejich, jak se tvrdí ENORMNÍ potřeby vody nějak neštimuje.

Jsem sedm let na novém stanovišti - třech stanovištích na “čáře” asi 2,8 km. Dvě stan mám u potůčku, jedno asi 12 metrů, druhé asi metry 3-4 m. Třetí je asi 80 m od jiného potůčku. Pan Goro by uměl vědět nebo najít, kolik unese včela vody, kolikrát se za hodinu otočí a kolik té vody nanosí a kolik jí potřebují včelstva, případně jaké % včel (kolik) se musí zbývat při té které teplotě/vlhkosti vzduchu přinášením vody. A je tu nejen ochlazování úlu, ale také “napájení” plodu. Já si to představuju jako že hodně. 

Dlouho jsem se snažil o napaječky, marně, včely je ignorovaly (napaječky jsem definitně na věky věků vzdal). Měly raději vodu z ohavné zakalené louže se skrvnami motorového oleje, nebo u hnojniště a nebo silniční škarpy, kde nemůže nebýt posypová sůl. Voda v napaječkách je nezajímala vůbec a nebo nepatrně. Studniční, plná pro život nutných minerálů včely nezajímá vůbec, když do napaječek přišla voda dešťová, sem tam se na napajedle včela ukázala. Nikdy ale nijak masově.

Ovšem proč píšu tento příspěvek. Nevidím na okrajích potůčku, pár metrů od úlů, nikdy ani jedinou včelu. OK, už jsem tak zpitomnělý, že mě napadlo, že nějak neumí hledat zdroje čehokoliv určité metry od úlů (moc blízko) a tak jsem včely hledal na potůčcích 20, 50, 100 a i víc metrů od stanoviště úlů. NIC… Včely na vodu nejdou a nejdou na ní NIKDY.

Vodu ale potřebují, například úl ochlazují údajně jen tak, že do úlu nosí vodu, tam jí odpaří a vzduch nasycený vodní párou vyženou z úlu. Nerozumím fyzice plynů (ani jiné fyzice nijak moc), ale moc tomu nevěřím. Kde by tolik vody braly, když je nikdy nikde nevidím shánět a sbírat vodu?

Jsem sova, ráno nejsem štont vstát zavčasu. Přesto jsem několikrát viděl včely hromadně sbírat vcelmi časně ráno rosu z obyčejné trávy, třeba rosa na kontryhelu mi připadá jako drahokam a mám za to, že voda z rosy je nějaká jiná (podívám se do Wiki).

Otázka pro Gora a ostatní: 

Kde berou včelstva vodu, když je na zdrojích vody téměř nevidět? To si z ranní rosy naplní tolik včelích “cisteren”, že během i velmi horkých dní vodu neshánějí?

Měl jsem včely i stovky metrů a i přes kilometr od nejbližší vody a nepozoroval jsem, že by jakkoli vč strádala a nebo se projevovala, třeba snůškou a výnosem jinak, než vč přímo u potoka. Mám za to, že i tady by se měly přepsat učebnice, zjevně tu něco nesedí.

Děkuji.

Děkuji, i když můj příspěvek byl o něčem jiném, o ničem konkrétním, o filozofickém světonázoru a idiotském nadužívání nesprávného pojmu, který má zcela jiný význam.

No a vaše sdělení, že idiotské podmínky zhoubného spolku říše s číslovkou ČTVTRÉ jsou vlastně nesmyslné a nesplnitelné, je nutné vědět.

Pane kolego Goro. Mrzí mě, že se “bojíte” reagovat vy a asi někteří další, jak píšete. Něco se vám pokusím vysvětlit. Místo vojny jsem stavěl dálnici a tam se nikdo s nikým nesrmazlil. Jsem synem úspěšného živnostníka, který živil tři dělníky + dva učně a to soudruzi neodpouštěli, myslím, že z vlastní zkušensoti víte, jaké to tehdy pro děti z takových rodin bylo.  A celý život jsem se živil fyzickou orací a ten kolektiv nebyl nikdy rozhodně intelektuální. Patrně proto se ani já s nikým nemazlím a jsem patrně pro jemnější povahy dost drsně přímočarý. Jistě vy, i ostatní, to o starém psu a nových kouskách znáte a tak je potřeba se mě nebát, stěží se můžu ve svém věku změnit. Mám vlastně lidi rád a rozdal bych se, některým se to ale nelíbí…

Váš dnešní příspěvek ve vlákně o “recyklaci” tuháče je tak záasadní a tak skvělý, že ho nechci překrýt svojí reakcí a píšu proto sem, abych ho nechal o pár chvil déle v centru pozornosti. Mrzuté je, že se tak zvaní vědci předhánějí ve výzkumu pro praktické včelaření nesmyslů a tohle stručné a nad slunce jasnější vysvětlení jsem se nikdy nikde za celý život neuměl dočíst. Děkuji vám.

A VŠEM DOPORUČUJI SI POSLEDNÍ GORŮV PŘÍSPĚVEK, NA KTERÝ REAGUJI TADY, DŮKLADNĚ NASTUDOVAT A NEJLÉPE NĚKAM ULOŽIT!!

Nikdo se k odpoovědi nemá, sdělím svůj názor tedy já.

Domnívám se, že už název vlákna jste zvolil tak, že je jasné, že ve stavu vašeho vč vidíte vadu. Nadbytek pylu, kor v začátku podletí je oxymoron. Ve vč není nikdy nadbyek pylu. Tedy podle mě. Patrně trpíte lidskou představou, že víte líp jak včely, co vaše včely potřebují a taky máte za to, že si zásoby ukládají špatně, že vy víte líp, jak by je měly ukládat. Vrcholem pak je OP, přesně sem vede tento způsob uvažování.

Vše pro vč určuje česno. Vč tudíž ví, kde bude v lednu a únoru příštího roku a kam poputuje v březnu. Co vč neví je, že je tu člověk, který jim bude různě zpřehazovat rámky, že jim pomůže zužováním a komorováním. Vč přirozeně vůbec nepotřebuje rychlý jarní rozvoj, jediné co chce, je dosažení maximální kondice někdy v příštím květnu nebo začátkem června, aby se mohlo rozmnožit, tedy vyrojit. Co ještě také vč ví jistě je, že v lednu, únoru a často ani do půlky března dost pylu nesežene a tak si ho udělalo zásobu na období, kdy v přírodě nic nekvete a pylu je zoufale málo (líska je větrosnubná rostlina a olše též a tudíž tyto pyly jsou jalové, spíš jen balasty téměř bez výživové hodnoty). Označte si rámky připínáčky a napište nám sem koncem září, zda jsou tam pořád 4 plové plotny mezi sedištěm a česnem.

Často jsem psal, že nemám SS rád a že mi nevyhovuje a že myslím, že méně vyhovuje včelám. Vy jste popsal jeden z důvodů, u SS není proudění vzduchu v úle tak jednoznačné jako u TS a možná i proto si přinesly, ale hlavně uložily pyl tak, jak se to nám jeví jako přebytek. 

Někdy, a některé vč i na TS zasedá jinde, než by dle lidských teorií na zimu zasednout mělo. Nic neříkáte o stáří pylových desek, tedy plástů. Často vč nechce zimovat na příliš mladém díle a chce raději zimovat na díle starším až starém. Staré dílo je údajně teplejší, jak tvrdili předkové a tak proto to některá vč dělají. Prosím, abyste sdělil, o jak staré plásty se jedná.

--------------------------------

Ideání by ve vašem vč bylo, aby včely překryly pyl, který do konce září nespotřebují pro výchovu dlouhověké generace, zásobami. Pak pyl zmizí a včelaři nevědí, že tam je. A je tu ještě jedna logika. Vč bude potřebovat medné nebo náhražkové glycidové zásoby celou zimu a nemá chovat plod až do ledna. V lednu (reagují na zimní slunovarat 21.12. a to i když nemůžou ven a netuší jaká je poloha slunce) začínají plodovat a k tomu jim stačí ty věnce pylu kolem posledního plodu. Jak se potřeba pylu zvýší, je konec února nebo začátek března, nalíhlo se už trochu nových včel + se v přírodě trochu oteplilo a vč může “načnout” další rámek a to můž být jedině ten, který je mezi sedištěm a česnem. A jak se lidově česky říká, pak: pyl jako když tam najdou!!!

Domnívám se, že ze 4 pylových ploten do zimy půjdou se dvěmi max, když tam budou na konci srpna pořád, nechte mezi sedištěm a česnem jen dva a dva dejte za zjevné sezení. Určitě na rámky přidají zásoby a překryjí pyl tak, aby se nekazil.

Jenže.

Někdy nezakladenou, pozdě přidanou M už ani nedostaví, někdy je jednou zakladená po prostředku a u krajů ne. Do tohoto nedávají ani zásoby, zjevně to v “hnízdě” nechtějí. Pyl se v této panenské nebo polopanenské souši snad vždy do jara zkazí a celé je to na vyvaření - jen čistá ztráta práce, vosk se, pokud se vyváří s lisem (nebo předraženou odstředivkou), neztratí. Je nutné pozdější stavbu dávat s rozmyslem.

---------------------------

Na závěr čistě můj názor, který nikomu nenutím. Jde o OP. Tato metoda počítá s kejkli jako jsou mateří mřížky, dokonce svislé mateří mřížky a cílem je přinutit, aby vč moc neplodovalo, aby plod byl někde, jinde pyl a hlavně med také jinde a bylo ho možné ze vč vyždímat do poslední kapky. A to vše za cenu doslova kejklů a pro mě nepředtsavitelné pracnosti. No a když se nad stavem vašeho vč důkladněji zamyslíte, vaše vč si udělao OP samo a vy jste nemusel žádnou vyšší pracnost investovat. Jasně píšete, že na vysokých rámcích je nad 20 cm pylu 10 cm MEDU. No a když budete nenažraný, těch 10 cm medu na rámku je kilo a tak můžete vytočit 4 kila medu zepředu + 2 kila zezadu. Med prodáte nejméně po 150 a tak máte devět stovek jako když je najdete ne? A bez OP!!!! Jenže pozor, na pylových deskách je nejspíš i pod 10 cm medu nahoře pyl též.

Doufám, že jste rozpoznal sarkasmus i ironickou nadsázku, ale když se nad tím celým hluboce zamyslíte, poznáte, že vč sama sebe v pravou chvíli omezí v plodování právě pylem (nemáte ho tam odpředvčírka, že ne). Já se snažím včelstvům moc nepořádek v celém snažení nedělat, jenom přehazuji mladé (ne panenské ani polopanenské, ty já už ani ve vč nemívám, někdy vzniknou v pozdním oddělku nebo nepovedeném smetenci) rámky blíž k česnu a staré dozadu - prazáklad metody Blaník. Vč má v létě (podletí) ještě hodně včel a uloží zásoby v celém VN až dozadu a tak zavíčkuje zásoby na nejčernějších zadních rámcích. Ty po předjarním zúžení skončí za blinovkou, kde je včely vyčistí a já je můžu vyřadit na recyklaci. Protože nikdy nevytáčím vysoké rámky, je toto jediná možnost, jak zbavit drahých zásob plásty na vyřazení. “Moudří” zebrovači ale mají mladé rámky namíchané se starými a tudíž systém Dadant nemohou provozovat a nebo recyklují plásty v nejepší kondici spolu s těmi starými, tedy mladé pěkné plásty s ohavně černými.

A je nutné podotknout, že některá vč mají tendenci nahromadit víc pylu než vč jiná, část jej v zimě nespotřebují a přijde vniveč při vyváření. Ano, je pořád lepší, aby včelstvu zjara dva rámky pylu přebývaly než půl rámku chybělo. Tedy aspoň se já domnívám.

A ještě jednu souvislost. Když si pylovou desku označíte připínáčkem například - pyl zmizí pod zásobami a na mladším díle je vidět proti slunci, že po zásobami je, tak když byste dělal přemetení vč na M, kdy pak přemetené vč nemá na zimu žádný pyl, dáte pak přemetenému vč mezi jejich přední krycí a sediště tuto jednu pylovou desku. Totéž u pozdnějších oddělků kde je vidět, že si pylu nedokázaly nanosit samy dost.

Možností je hodně a úplně nejlpeší možností je Javali abyste nedělal vůbec nic (rámky poznačil sledoval do jara co s nimi bude). Jen je potřeba vše to, co jsem vám nyní popsal, vědět. Ano, některé vč nezasedne na zimu nejblíž česnu. Pdle čeho se “rozhodují” nevíme a nebo to nevím já. Totiž, na zimu není nutné zúžení, to až na přelomu února a března (viz vlákno o pravidle 40 dní) a tudíž je vám celkem fuk, kde vlastně bude zimní chumáč sedět a při zužování přebytečné rámky zepředu dáte za sediště = chumáč. U TS je přesně opačný stav, kdy vč je nacpané k česnu, často mám rámky bez zásob a za sebou má několik zásobních rámků. To je jediné úskalí TS a tehdy se musí před sediště přidat zezadu zásobní rámek. Celé sediště on blok posunu o pozici páčením střídavě vlevo v pravo a vč to téměř nepozná. A je nejméně 2-3 týdny pokoj. To u vámi popsaného vašeho vč nehrozí.

Jestli jste chtěl milý Javali jednoznačnou, nejlépe holovětnou odpověď, jdtě ze farářem ke zpovědi, tam bude rozhřešení jednoznačné a stručné. 😀😉