Příspěvky uživatele

Ochladilo se a změnilo se proudění na severovýchodní a je po hehe.

Babička říkávala, že z východu dobrého ještě nic nikdy nepřišlo. Bratři Slováci, babička myslela Tatary, váš národ s nimi měl horší zkušenost a tak víte o čem to je.

Přesně!!!!!

Jsem prcek, poslední číslo chlapa, pak jsou už trpaslíci. Když jsem stavěl místo vojny dálnici, dobírali si mě, že jsem prý tak malý (mám 166 cm), že když vylezu na položenou cihlu, uvidím prý kachně rovnou do pr..le. Vždy jsme se tomu všichni zasmáli, ano, jsem bývalý cholerik. Ale řečeno s básníkem čas otupí každý břit…

Pobavilo mě, že anonym mě napadne, že plácám nesmysly a když ho usvědčím z nevzdělanosti, posílá mě hledat jiného blbce. Ale já ho nějak nehledal, to on se navezl do mě, nebo je to jinak?

Tak znova.

Je to jako s rybáři. Ti sportovní jako hlupáci chytají ryby po jedné, šetrně, snaží se jí neublížit a většina sportovních rybářů jí zase pustí. Protože má rád přírodu a neubližuje když to jde jinak, má to jako KONÍČKA a ne nenažraně pro maximální zisk za co nejkratší dobu. Velkopodnik na výrobu ryb se s nějakou jednou nebo tisícem flousňáků nesere, ví, že má v rybníkách tuny tržních ryb a musí je vylovit efektivně (s nenažraně kapitalistickým ohledem na max zisk). Já měl celou dobu za to, že tady je to hobby včelaření a vy mi často dáváte za vzory porofesionály, ze kterých,  z některých, bych zvracel.

No a jistě víte, co je polyamorie. Jakživ jsem jí nevyzkoušel, ale vím JISTĚ, že to je amorální a ohavné. Ač ateista, tak tvrdím, že také proti Písmu a Bohu. A podobných příkladů bych mohl najít spousty. Ale to by nebylo fér, vím, že to nemyslíte zle.

A to je ta skutečná svoboda. Chce někdo výkluzy? OK, může je používat, já ale nemusím, že ne? Navíc umím zdůvodnit proč je nechci ani zkusit. O některých věcech prostě vím předem, že jsou nesprávné a nebo správné tak málo, že vlastně vůbec. Případný benefit z výkluzů nevyváží můj pocit, DOMNĚNKU, že výkluz je pro včely špatný. Jako by na vlastní názor měli právo jen liberálové a já ne. Snažím se jen varovat nezkušené, co riskují, když výkluzy používat budou a je na zvážení každého, jakou cestou se vydá. A nic si nepřeji víc než abych se ve věci škodlivosti výkluzů mýlil. Vždy, snad jako jediný ve všech diskuzích, kde jsem byl, jsem vždy vychválil něco, ale hned jsem uvedl i případné stinné stránky.

A ano, ani nevím, zda jste byl vy původcem, nemyslím, že bych potřeboval vaši radu, že mám psát co chci. Ale tady na CHZ, kde mě vy nemůžete vyhodit - banovat jako na VF, tak tady si skutečně píšu co chci. Tady není moderátor a tedy cenzor a tudíž je tu svoboda. Ale progresivní liberálové prostě svobodu ostatním nechtějí dovolit a tak se aspoň snaží zesměšnit. Případně nechte na mě, zda se zesměšním.

Ve skutečnosti, když jsem vás pane kolego líp poznal, mám vás vlastně velmi rád. Bez inteligentní věcné opozice není diskuze. Děkuji vám, i když ne vždy jsem nadšený z vašich názorů.

Metoda Blaník nedělá nikdy zbytečné práce. Je vymyšlená pro včelaře solitéra a sám sundavat medníky, abych nasadil výkluzy a zase tam medníky vyrvat zpátky, to bych musel mít v hlavě nas.. asi víte co. Nikoho z rodiny ani přátel svým hobby = včelařením neotravuju a pracuju vždy sám.

Jestli má pravdu Polák s vyrušovánímm vč, je nasazení výkluzu o jedno těžké vyrušení víc. Když by se dělalo ve třech, dva to zvedli a třetí tam strčil mezidno s výkluzem, to by byla jiná liga! A i bych to vyrušení riskoval. Ale dřít to sám, ani s pistolí u spánku!

Patrně Adame neumíte ometat včely. Ty se setřásají a ometá se jen sem tam včela, která nespadla. V mednících s opravdu zralým medem moc včel není.

Ale je tu jeden stres, který nikdo nechápe a nikoho to nepadlo a odborná literatura o tom mlčí. Bůaník se liší od mejnstrýmového včelaření havně tím, že eliminuje max stresů na žádné a nebo minimum a malých. Tak se pohodlně usaďte a myslete nad následujícím:

Vč obsedá nějaký prostor. Řekněme, že má TL, VN + 2 medníkové NN, tedy ekvivalent 5 NN. No a najednou mu někdo zmenší prostor, během pár hodin (než včely opustí výkluzem oddělný medník) o celých 20%. A někdy i o víc. Včely nemyslí a nevědí, že to včelař za 24 hodin napraví, a těch 24 hodin je pro superorganizmus hotové peklo!!!!

To ale není všechno. Včelařit se má navečer, nejlépe těsně před tmou. Kdo hrabe včely dopoledne nebo brzy po poledni, připravil se o snůšku toho dne. Kdo vč vyruší kvůli výkluzům, odepsal snůšku toho dne a zítra podruhé. Zásah provedený co nepozději navečer vč do rána nějak zpracuje, konsoliduje stres vzniklý zásahem a ráno vyrazí za snůškou.

Takže, jak beru med já. Vč má dva medníky, dolu musí oba i když brát se bude jen jeden horní. Na VN přijde nový suchý medník, do něj setřesu včely z odebíraného a navrch přijde původně spodní medník. Jde to jak když hřmí.

V neposlední řadě se některé medy hůř vytáčejí když jsou vystydlé. Vždy sice jen malá, ale část medu zůstává v plástech.

Jestli je někdo mladý a ignoruje varování, že zbytečně tahat nástavky mu (zatím) nevadí, jeho boj. Chápu pošetilost mládí, všichni, přesněji jen ti chytřejší = starší, mi říkali: nekuř vole a já myslel, že budu větší chlap, když budu hulit jak pohádkovej drak a tak dvacítka nestačila a když se šlo na pivo, bylo to o krabičku víc. Nekouřím 19 let, ale 36 let kouření mi už nikdo neodpáře a kdyby bylo po mém, platili by kuřáci (a popíječi) větší daně než je jen daň z neřesti = spotřební daň na tabák a alkohol a nebo by víc připláceli na zdravotné péči.

Jste jen nevzdělaný, patrně mladý xxxx. Co píšu obsahuje všechna stará odborná literatura. Prostě se vzala půlka díla hlava nehlava a vč si postavilo každý rok novou polovinu. A vyřezalo se to i když tam žádný med pro včelaře po zimě nezbyl. To vy blábolíte nevzdělané nesmysly, protože jak by to asi předkové mohli dělat, když v klátě nebo košnici bylo NEROZBĚRNÉ DÍLO! Včelař pohledem zdola do uličk nemohl vidět co je v plástech. A taky v divokém díle není možné vyřezat horní část plástu a spodní nechat (ty vole, to nevymyslíš!). Zrovna tak nemohol vyřezat jen půlky plástů.

Tady každý vidí, kam vede nevzdělanost. Jednou mladí, co místo vzdělávání čumí na hloupá videa, zpitomí dočista, mám za to, že už se stalo. Včelstvo si ukládá co che kam chce a potřebuje bez ohledu na to, co nějaký nevzdělaný neumětel chce a nebo co mu stejně nevzdělaní, jemu podobní, cpou ve videích. A med UKLÁDÁ VČELSTVO PŘIROZENĚ JEN NAD PLOD A PO STRANÁCH JEN V MIMOŘÁDNÉ SITUACI!!! I když, učitel ze státní školy na přednášce blábolil podobné nesmysly, jako tu plodí anonym. A bere za to peníze z mých daní!!!! Kdyby to byla soukromá škola, OK, tam si klidně můžou učit o Sněhurce a trpaslíkách. Za státní peníze ale musí učit odbornost a ne nesmysly.

ZAŘEKL JSEM SE NERAGOVAT NA  ANONYMY. Porušil jsem vlastní pravidlo a dobře mi tak. Já tu jsem pod svým jménem a kdo chce se mnou diskutovat, musí se přihlásit. Tečka.

Ovšem tohle moudro by si měli všichni dobře zafixovat aby věděli, jak to dopadá, když někdo žere nesmysly jako je OP, kde je med jinde než plod a pyl úplně jinde, podtrhuji zvlášť vydařené perly. Cituji:

Med je v divokém díle vždycky na stejném místě mimo plod. Tj po stranách plodoveho tělesa, v místě kde včely normálně neploduji, pokud jim do toho nehrabe včelař. I v divočině včely ploduji nahoře pod stropem a pod nimi je po zim sucho. Suchý proplodovany souše by někdo mačkal do medu proč…

Tak tyhle bláboly se vyučují kde?

Největší nepřítel včel je holt včelař, tesat do kamene!!! A med vedle plodu a plod pod stropem, no, tohle je vlastně velmi smutné, řekl bych, že někdo může mít v hlavě. Tragédie je, že i tihle smějí k volbám! Protože jak jinak by někdo mohl volit piráty, dozimetry a pletačky svetrů? Nebo zelené.

Tady vidíte názorně, milý Watsone (M.S.) kam vede to vaše modifikované i původní Sedláčkovo OP! Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

Proto, že neexistoval chov matek. Tudíž nebylo možné, také když neexistovalo rozběrné dílo, koupit oddělek a tak jediná možnost koupit včelstvo byla koupit roj. Tudíž roj byla obchodní komodita, patrně dražší, než co včelstvo vyprodukovalo za sezonu medu a vosku dohromady. Proto se včely šlechtily na co největší rojení, roj byla finančtní jistota, med krajně nejistý, podobně jako dnes. Úhynovost byla větší než dnes a tak poptávka po nových včelstvech byla enormní.

Roj totiž sám postavil dílo a přinesl med na svoje přežití do příštího jara. Jak by se mohl udělat oddělek z divočiny? Jak fixovat plásty s plodem v nějaké košnici, či klátu?

Med se bral až na jaře, až co včelám po přezimování zbylo. V košnici nebo klátě se zjara, po nějakém svatém - byla na to jakási pravidla, vyřezala polovina díla, ta tmavší a tudíž starší. Co zbylo muselo si postavit polovinu díla a když se zničila matka, vychovalo si to jinou z nouzáku. Muselo se dát pozor aby se nezmamlasila matka, ale dělo se to velmi často. 

Byl to eklhaft, med, plod, pyl, košilky po vylíhnutých včelách, mrtvé včely umordované při vyřezávání divočiny, všechno dohromady. Dnes by to jíst nikdo nechtěl! Muselo se to zpracovat rychle, za pár dní to zasmrádlo.

Práce lidi živí a je přednější než včely! Nic si nevyčítejte. 

Hlavně udělejte opatření aby se to nerojilo do blba, jak říkávala moje máma. Někdy jdou poroje tak dlouho, až v úle zbyde hrstka včel s poslední matkou.

Letos je hodně matek vos i sršní. Enormní množství. Zatímco vosí matky nemilosrdně ničím, sršně nechávám být. Taky pro můj loňský zážitek popsaný o kousek výš.

Něco tady připomenu. Adaptace přírody umí být velice rychlá. Mám příklad nikoli od včel a hmyzu.

Když jsem byl kluk, dávno se tu chovaly nutrie na kožešiny. Když utekly z chovů uhynuly. Táta mi vysvětlil, že tady nejsou doma a tudíž neznají tuzemské (Evropské) jedovaté rostliny, něco špatného sežerou a uhynou. Za pouhých 50 let a spíš méně se nutrie naučila u nás žít. Neuvěřitelné, velmi rychlé přizpůsobení, které se už muselo fixovat do genů. Proč to píšu?

Hrozí nám cizí sršně a proti nim je náš ekosystém bezbranný. Naše sršeň nikdy na lidi neútočí a neútočí ani vosa, obě se jen brání když jim ničíme hnízdo. Vosy i sršně nám škodí, vosy umí být neskutečně dotěrné a zničí mnohem víc včel než sršně. Co když se bude cizí sršni usazovat a žít v naší krajině hůř, když bude obsazená sršní evropskou? Možná naivní poředstava, já se nedožiju jak to bude, ale co když se příroda adaptuje podobně rychle, jako v případě nutrií?

Rybí svět. Dravá ryba si chrání teritorium tak, že konkurenta sežere, predátor “ví”, že potravní potenciál daného teritoria je omezený a díky tomu se nikdy štiky nepřemnoží. Sumec to nedělá, nežere jiné sumce a ten se přemnožit dokáže. Sumec je všežravec a umí se uživit i nedravě a tudíž ho nic nenutí likvidovat konkurenty. Co když se evropská sršeň adaptuje na změněnou situaci a začne sama bojovat proti asijské sršni? Vůle přežít je neskutečná. Zrovna tak si já myslím, že se včela naučí žít s kleštíkem, zdá se, že některé typy úlů a hlavně některé provozní metody to umožňují.

Pro začátečníky: 

Od ww2 do šedesátek tu ničil včelstva roztočík malý. Ten žije ve vzdušnicích včel a okem není, na rozdíl od VD, vidět. Evropa se s ním vypořádala a málo se ví, že Bratr Adam vyšlechtil v Anglickém hrabství Buckfast nové plemeno včely, která je proti roztočíkové nákaze odolná. Československo vyvinulo a s úspěchem vyváželo chemický prostředek BEF. Ten se dával v odpařovačích do úlů v zimě a okýnko úlu bylo podmínkou, odpar se musel regulovat podle teploty vzduchu. Kde nebyla okýnka, musel se několikrát za zimu otevírat úl.

Dnes o roztočíkové nákaze včelaři nic nevědí, dokonale upadla v zapomnění. Tvrdím, že úplně stejně to dopadne s kleštíkem včelím. A na závěr mojí, možná hloupé úvahy něco pro pana Gora.

Pořád myslím na “jeho” NC. Všichni jsme tu nějak (asi nesprávně) v klídku a nebereme tuto nemoc tak vážně, jak bychom asi měli. No a mě taky už dávno napadlo, že když někdy nejde vč nebo oddělek do síly, nemá jiskru, drajv, co když je to napadené právě roztočíkem malým? A co když s RM dokáží vč žít a udržet ho na uzdě, ale jak se setkají s patogenem NC, nákaza NC propukne? Protože proč by se jinak u některých vč nákaza NC projevila u jiných ne?

Právě toto vyčítám dnešní kapitalistické vědě, která jako prostitutky pracuje jen když dostane předem zaplaceno a stejně jako prostitutky plní přání plátce grantu a tudíž se nedá výsledkům tak zvaných vědců věřit ani v tom přípdě, že je studie neciknutá a pravdivá. A jako jsou některá přání klientů prostitutek perverzní, často je i věda prverzní třeba v tom, že nehledá způsoby jak nemuset používat a tudíž KUPOVAT prostředky třeba proti VD. Nikomu jakoby neumělo dojít, že nynější mafie rozhodně nepotřebuje, aby včelaři měli méně úhynů a nebo dokonce žádné. Je to jako ve filmu s nerozbitnou skleničkou, kde babička řekne, že skláři pochcípou hlady když se sklo nebude rozbíjet. Stejně tak co by žrali vědci v jednom nejmenovaném ústavě, kdyby nekšeftovali s prostředky proti VD? Copak si kapři vypustí rybník nebo hospodský pošle štamgasty na protialkoholku?

A tak je to dámy a pánové jen a jen na nás, pseudoelity nás v tom, jako pokaždé, nechají.

Tak nevím, zda se M.S. odhodlal k zamýšlenému testu metody Blaník.  Nic o tom nepíše.

Pro pana Malinu:

Uvažoval jsem opět nad vaším Superjumbem. NN 159 má 71 dm2, Blaník 64. Blaník VN + NN dává dohromady 193 dm2, SJ 217 dm2, je tedy výrazně větší. To se mi jeví jako nevýhoda už u Blaníku 30, ideální se to zdá když se Blaník uplatní u 24 s medníky 15, pak to je dohromady 167 dm2 a to se mi jeví jako vhodnější. Ale 24 prostě dělá menší včelstva, vč se přizpůsobí. 

Z mých předchozích vět by se mohlo zdát, že větší úl = silnější (větší) vč. Není tomu tak vždy, jen některá vč využijí potenciál větší vysoké míry a jiná méně. Většinou sama vč ukazují, jak velká chtějí být. Projeví se to tím, že nepostaví a hlavně nezakladou všechnu trubčinu i když jí postaví. Původní metoda Blaník předpokládala 6 polorámků pro stavbu, praxe ukázala, že stačí 4. Nevím pane Malino kolik jste dal do svých SJ dolů SR, prosím o váš referát. Bohužel jste měl už zlikvidovat vysoké trubčáky (to je moje modifikace původní metody Blaník, která likvidaci vysokých trubčáků předpokádla až koncem května). Moc na likvidaci VD pomocí likvidace zavíčkované trubčiny nevěřím a nevěřím hlavně na zhoubu VD. Ale tady se dílčí ozdravný zásah, jako sekundární efekt, který nic nestojí a nezdrží, přímo nabízí, co myslíte?

Pobavilo mě jak mě obviňujete z nedostatku představivosti. Myslel jste vážně, že pohledem do uliček mezi dlouhými rámky uvidíte víc, než pohledem do uliček mezi kratšími rámky?

Kdybyste důkladně nastudoval metodu Blaník, už byste dnes vysoký SR neměl. Pokud by pak vč chtělo trubce, MUSELO by stavět dole v TL, mohlo by je chovat jen v TL.

Popisujete dokonalou funkci TLumiče (i POLštáře). Ano, musí tam být hlavně sladina = proto je to TLumič, že TLUMÍ nárazy snůšky (a výkyvů počasí). Ta čerstvě donesená sladina, co jí v úlech bez podstaveného NN pod vysokým plodištěm cpou mezi plod a omezují matku v kladení a tím vzniká z 90% rojová nálada. Vy to píšete zklamaně, ale přesně tak jsem já tvrdil, že to bude a že to má fungovat. A někdy, dokonce v TL i med zahustí a zavíčkují. Pod ním je často pyl. Pak je to nejdokonalejší konzerva maximální vitality včelstva do léta a pozimu.

Obdivuji že máte čas (a vidíte) roztoče na včelách. A teď vážně. Jestli vidíte VD na právě vylíhlých včelách, je opravdu zle!!!! Na starších včelách by vidět být neměl, je zalezlý mezi články bříška včely a na bříško včely nevidíme. Mimochodem, právě sklo umožní vidět včelám bříška, z VD je vidět jen nepatrný “srpek” jeho krunýře (jen jsem o tom četl).

Plexi je nevhodné. Časem se prohne a u krajů špehýrky netěsní. Horší je ale to, že zmatní a po necelé sezoně je neprůhledné. Určitě přes něj není vidět detaily. Mě se plexisklo ve včelařině neosvědčilo.

Promvaší informaci, Sedláčkův ojem POLštář vyjadřuje stenou funkci jako TL - i POL tlumí nárazy asi jako polštářky pod prdelkou princezničky na hrášku z pohádky od pana Wericha. Rpzdíl je v tom, že POL nemá trubčinu a tím je TL dokonalejší. Nemusí být od určité fáze jarního rozvoje vysoký trubčák v plodišti a jeho plocha zvětšujě plochu pro dělničí plod v plodiskovém VN. Ale někteří předpotopně chtějí omezení matek v kladení aby prý moc včel “neprožralo” moc medu. (dej krávě do držky…)

Naposled byla u mě silná snůška minulou sobotu, pak až dnes, i když přes týden si na obživu asi přinesly. Včely padaly pod úly. Je to strhující zážitek, jeden z těch, proč včelařím.

Dělám údržbu hardvéru, doháním skluz, pětitýdenní luxus válení v pelechu, pocení + zobání medikamentů dvou zápalů plic za sebou se dohání, v mém věku, velmi obtížně. Do včel jsem se dostal až po 17 hod. Stihl jsem necelé jedno stan a s údivem zjistil, že se rojit nechce nic. Tedy z těch, co jsem viděl. Ani náznak a u dvou vč dokonce ani “cvičné” misky. Někde ignorují medník (dvě vč, jedno 24 a jedno 30) a tam budu asi muset převěsit plod a použít mřížku. Uvidím co po tomto oteplení a nástupu silné snůšky.

Zítra rozeberu D-B, má našvihnutý jeden NN medem. Mám hotový atypický úl (předělávaka starého úlu s pevným dnem) pro tuto míru a chci včelstvo rozdělit. Jarní rozvoj, patrně díky delšímu rámku, byl obdivuhodný. Medník to má ale od Blaníku - 39x15. Nosí z hlohu a klenu, řepku (pánbuzaplať) ignorují. Pampeliška definitivně skončila.

Od konce.

Udělejto to jako ve včelařském středověku a vůbec nic nezkazíte!!!!!! Když je nouze - a to je = nechtějí do medníku a zanášejí vysoké rámky medem, pak je dobrý i předpotopní způsob. A ne, že vám to nemyslí, nemyslí to vejrovi, co by nad tím nepřemýšlel a nehledal řešení a lomiol rukama jak mu ty blbý včely nechtějí obsadit medník.

-----------------

K vašemu popisu. Všechno co vás napadlo je špatně. 

Včelstva se snaží mít plod pohromadě. Už není předjaří a tak naopak když jim dáte plod nahoru jinam, než je dole, o to rychleji zaplodují dole přidané souše na zakladení. M by byl problém než je postaví, ale souši umí zahřát, vyčistit a vyleštit buňky pro zakladení za několik málo hodin, rozhodně rychlejíi než postavit M. Proto souše na zakladení SMÍ DOPROSTŘED PLODU.

Nelze dát dole plod kupředu a na konec plodiště jen souše a M. Myslím, že jsem to psal ÚPLNĚ JASNĚ, jak vás toto mohlo napadnout?

Příklad. V úle je 11 rámků, posledním je asi SR a tak 10 dělrámků. První asi nemá plod, je krycí. Na konci je asi souše ulitá medem - zadní krycí. Ze zbývajících 9 rámků bude druhý ubitý pylem a nad tím medem. I jestlije v něm plod a dokonce i plod maldý, půjde nahoru. Pylu se dojdou potřebné mladušky nabaštit nad mřížku a uvolněný plac zanesou provianťačky medem. Pak se vezmou dalšá 2 nejtmavší rámky a nebo s nejstarším plodem a převěsí též. V medníku tedy máme druhý za krycím (pokud vypadal jak předpokládám a viděl jsem tisíckrát) a je jedno, zda má nebo nemá plod, pak dáme do medníku výš popsané dva plodové. Dole chbí 3 rámky. Doprostřed plodu dáme souši na zakladení (nemám světlou? Holt tam dám černou, co mám dělat?). Před plod, tedy mezi přední krycí a první plodový jde M a M jde i za poslední plodový. Trubčák už ve VN asi není a tak je za M nějaká souše a nebo blinovka. Dle je zase 11 rámků (nebo 10 + jedna BP, to ale narad dělám, kdo tam pak poleze jí naradit rámkem?)

V medníku jsou převěšené 3 rámky. Víme, že nesmíme rozšířit o víc jak 50% najednou. Nejde dát do medníku 5 a půl rámku, bude jich v medníku tedy 5 nebo 6. Pak, když už je to nad mřížkou nasazené (nač zvedat co nemusím), dám před plod souši na med a za plod taky souši na med, případně před plod dvě aby bylo v medníku rámků 6. Jestli mám buchty, tak volný prostor vyplním buchtama a když je nemám, holt to udělám podle vaší fotky podle Škrobala. Pak ale budete must medník sundavat a dopolnit plodiště. Když to uděláte jak píšu já, spodek je hotový a je to bez dřiny.

Asi za týden, až uvidíte, že je medník našvihnutý včelami, dáte ke stěnám mezitím zaplněné souše a kolem plodu souše na popčet ne 11, ale jen 10 rámků. Polopatě. Jestli jste měl v medníku 5 rámků, přidáte 5 souší a nikdy ke stěnám, tam je plní nerady. Jestli jste měl v medníku 6 rámků (a spodek plný, tedy podle mě a ne podle Škrobala), pak prostě dáte před plod a za plod po dvou souších.

Pokud vám to pořád není jasné, pište. Ale Martine, mám za to, že to vysvětluju už poněkolikáté. 

Nenamáhejte se, vymyslel jste ptákovinu.

Vůbec jste to nečet a nebo nepochopil. Včelstva mají trubčiny v TLumičích dost, chovají trubců kolik je jim libo. I když TL nebyly, kromě stavebního prostoru ve špehýrce, který se často vyřezával, byl vnitřní SR, CELÝ ponechaný včelstvům na chov trubců. Vy si asi myslíte, že jsem úplně blbej a stejně tak mí předkové, asi.

No a teď se podívajme, co vy uvidíte ve vašem průzoru. Chtělo by se mi to napsat jadrně česky, vy si to jistě domyslíte. A já vám, zadarmo vysvětlím, proč uvídíte to enóno.

Uvidíte sladinu? Aha, ze kdy je? Přinesly jí před hodinou nebo převčírem? A to je první rámek, a co se děje na dalších?

Nebo vy to dáte aby bylo vidět do uliček? Jo, pak uvidíte enóna dvě! Jak jako poznáte pohledem do uliček, když je mezera mezi plásty 10 mm a často ani to ne, zda staví, zda to zakládají a nebo zanášejí sladinou a tak dále.

Časté vyřezávání trubčiny se dělá JEN A POUZE PROTO, že když dnes večer vyřežu SR u všech vč, tak kde zítra ráno není postavená nová trubčina, tam je problém a to vč je nutné hlídat. Jestli nepostaví nic ani za 24 hod od vyřezání, je zle, chtějí se rojit.

Nevyřezává se denně, ale když je potřeba a nebo když je většina špehýrek zastavená (to trvá tak jen půl dne, jindy déle). Když není snůška, přestanou všechna vč stavět.

Všechna vč po vyřezání začala stavět, ale některé zpomalilo a nebo zastavilo a na hraně trubčiny se objevily misky - neklamá známka problému. Vyřeže se to a někdy se zase chytí stavby, jindy ne. Když se stavby chytí, stejně je to podezřelé a je nutné hlídat, zda matka zakládá. Jestli ne, i když se nějak chytly stavby, je nutné úl rozebrat a prohlédnout.

Některá vč nestaví trubčinu, ale dělničinu a hned jí zanášejí sladinou - vše OK.

Někdy vč (kolem úlů) nevoní a nezdála se snůška, ale v trubčině nebo dělničině se objevila sladina, co tam včera nebyla - snůška je.

------------------------------

Mohl bych tu vypisovat co všechno je možné vidět ve špehýrkách. Ale okýnko nebo špehýrka je nutná při předpotopních metodách omezování matek v kladení. Snazší je nebýt nenažraný a nechat matkám volnost a pak není potřeba žádná špehýrka. Vývoj se pane Adame nezastavil a já vám (i M.S.) tvrdím, ne že se domnívám, TVRDÍM, že jakékoli omezování matek mřížkami, OP nebo modifikovaným OP, je prostě středověk. Dnešní včelařina je dál, jen někteří to ještě nepochopili. Ale to máte jedno, že je zadovák (Budečák) hovadina na entou věděli už bří Švarcové v Kolči v roce 1923 (věděl to i Moravský kněz Adamec v roce 1904), ale ten úl se vyráběl až do 70 let 20 století. A nebýt zákazu výroby Stranou KSČ, snad by se našli duševní naháči, co by v tom včelařili dones. Tak jako včelaří v Adamci klasickou metodou a není síla jim vysvětlit, že pak budou mít úhyny furt.

Divím se, že se divíte.

Přece když jste zjistil úhyny a zavřel úly, bylo chladné období, motýlci nelítali a tak nemohli naklást vajíčka. Mám to také tak. Zatím. Ale jak je teplo a vylíhnou se z přezimovaných kukel, kterých vidím dost a dost, pak nastane zkáza.

Váš výkres a upřesnění v druhém výkresu je obdivuhodně přesné a jasně srozumitelné. Děkuji vám, chápete stejně brilantně jako Roman. Děkuji vám.

Ale.

Existuje pouze jediná práce jakéhosi Poláka (pokud je mě známo), velkovčelaře (pan Goro ví přesně oč jde) o tom, že časté vyřezávání SR sice usnadňuje boj proti rojení, ale má za následek nižší medný výnos. Sám jsem tu práci nečetl a nevím tudíž, zda Polák vyřezával SR špehýrkou, okýnkem asi těžko - v moderní době měl stěží univerzály a nebo zda kvůli vyřezávání, tedy kontrole SR rozebíral celý úl. Výstup byl, že časté vyrušování vč má za následek až o 23% nižší výnos než kontrola, kde se SR nekontrolovaly a nevyřezávaly. A šlo o stovky vč jak pokusných tak v kontrolním režimu. Zdůraznil jsem slůvko až, pokus prý běžel několik let a někdy byl nižší výnos jen o pár % a tak ten obrovský propad snůšky mohl být způsoben v tom roce něčím jiným. Nezdá se mi ten výsledek jako pravdivý, neznám pozadí, nevím kdo to platil. Možná nějaký výrobce úlů, který je chtěl dělat levně a tedy bez skel a dvířek. Taky když dva dělají totéž nikdy to není totéž a tak nevíme, jestli velkovčelař netřískal částmi úlů jako to vidíme v moderních videích, nevíme jak šetrně, tiše a ohleduplně to dělal a zda vůbec. Protože velkovčelař, proto se spíš přikláním k tomu, že jako naši velkovčelaři, nahatým exhibicionistou počínaje. A taky mám na paměti když vznikl projekt J. Boháče, jak sveřepě a nekriticky (trapně) byl tímto spolkem adorován Langstroth a jak byly kvůli tomu ohýbány zákonitosti a ignorovány podstatné věci. Jen aby se vlezlo co nejrychleji a nejhlouběji do Americké řiti. Také tady pramení moje nechuť k americkému úlu. Hlavně ale jde o to, že je asi 150 let zastaralý. Mě se nezdá být možné Polákem udávané snížení výnosu, měl jsem v době okýnkových a špehýrkových úlů i třetinu úlů čistě nástavkových a jediný rozdíl byl, že se to nich víc rojilo protože jsem nevěděl, co se rojit chce a co ne.

A je tu ještě jeden důvod proti špehýrkám. Při rotaci nástavků by musely mít všechny vysoké - klasika jiné než jen vysoké nebo jen nízké nástavky nezná - a tudíž by byl úl velmi drahý a i to mohl být důvod výsledku Polské studie. Ovšem při metodě Blaník, kdy je jen jediný vysoký nástavek a to i u míry 39x24x11 + jen nízké medníky s dílem, do kterého matky nikdy nekladou, pak ano, pak má špehýrka velký význam a doporučují jí vřele. Začátečníkům s malým počtem vč tak do 20. Jak je vč víc, končí kratochvilné hobby a nastupuje tvrdá dřina a tam není na nějaké vyřezávání SR ani čas ani nálada. A co se chce vyrojit, ať letí třeba do pr…

V neposlední řadě je tu fakt, že BF je málo rojivá včela a díky její čím dál větší příměsi do Kraněk se v posledních letech - moje pouhá domněnka - včely obecně mnohem méně rojí, než dokud tu byla jen Kraňka.

Zjevně reagujete na část mého příspěvku, kterou jsem posléze smazal. A tak ostatní asi nebudou úplně v obraze o čem je řeč.

Nemáte pravdu.

Nevím jak velká firma je ta, co tady pracuje. Protože tu práci do detailu znám a polír to po jedné větě pochopil když jsem ho oslovil, byl velice sdílný a ochotný a vysvětloval mi moderní technikálie. Dělají neskutečně rychle, prostě koncert lidské práce, taky je jich okolo finišeru nejméně dvojnásobek než za mých časů. V tomto potíž není. Potíž je v nešvaru moderního kapitalizmu = outsorcing. Jedna firma přijede a frézuje. Náklaďáky jsou jiná firma a ti, co tam s lopatami a košťaty uklízejí, co nezvládne technika, to je zase jiná firma. Celému tomu velí kapitalistický nabob, který je živ jen z velení a nepatří mu nic, nemá žádné lidi, ani stroje, jen najímá na každou kravinu jinou firmu = outsorcing a umí vydejkat z EU dotace a ví, aké úředníky podplatit aby mu prošlo co chce. 

No potíž je jen v tom, že někdo přijede, udělá bleskurychle svojí práci a udělá jí precizně. Jenže pak se tu několik dní neděje nic. Na zametený a nastříkaný povrch napadají jehnědy, prach a listí a tak to nebude tak dobře držet. To nikomu nevadí a položí novou živici klidně na tu zabordelenou podkladovou vrstvu. Ale ani to nevadí, domluvenou záruku to vydrží, pak se to po pár letech začne sypat a dodavatel, tento nebo jiný - v té branži je to spolupracující mafie pár velících nabobů, kteří se znají a nahrávají si kšefty a tak je po pár letech nutné silnici opravovat a nebo udělat znovu. Nikdo nemá zájem aby dílo vydrželo co nejdéle. Je to stejné, jako ve známém filmu nad nerozbitnou skleničkou babička prohlásí, že skláři pochcípou hlady. A tak nějací mafiáni zařídí, že cestáři hlady nepochcípou, o to se organizace práce řízená několik a naboby postará.

Před 50 lety byla technika primitivní, přesto byla komunistická práce mnohem efektivnější a kvalitnější. Kdo nepamatuje, nevěří. A to ještě žili staří co pamatovali, jak precizně se dělalo za první republiky a dokonce ještě žili i to, co pamatovali kvalitu práce za Rakouska…

Váš obrázek je dokonalý, děkuji za ostatní čtenáře CHZ a děkuji i za sebe moc.

Na něco jsem zapomněl. Už jsem to vysvětloval na VF i na IF a tady asi taky, ale prostě jsem to měl připomenout. 

Původní univerzály 39x30 po rodičích měly horní falc. Polonástavky byly ze smrku 30 mm. Dle ČSN byla VM jen 6 mm a proto měly úly a nástavky vnitřní rozměr 402 x 402 (je to 390 + 6 + 6). Modernější (Kraňka je větší než včela tmavá) včelí mezera je nyní místo 6 mm větší a sice 7,5 mm. Proto je nynější vnitřek 405x405.

Ale zpátky k Blaníku, tedy jeho předchůdci. Jestliže byla síla stěny 30 mm, pak vnější rozmněr nástavku byl 462x462 a falc byl 467x467. Mnou vyráběné nástavky už byly z Sm 20 mm, ale používaly se k původním univerzálům a tudíž musel zůstat stejný vnější rozměr jako u původních nástavků se stěnou 30 mm. Na délku to lze vyřešit snadno tak, že čela jsou prostě o 10 mm dál a proto je v tomto směru Blaník uvnitř 422 mm. Jenže na šíř to nede. A tak jsou bočnice odskočené od vnějšku o 10 mm, ale čela mají rozměr správný = 462. Toto ničemu nevadí, ve falcu to nečochtalo a navíc nebyly péro a drážka tak blízko kraji čel a zvýšila se pevnost. Prostě bočnice jsou zeslabené o 10 mm z vnějšku.

Moc se vám Jirko omlouvám, prosím, abyste tedy nakreslil půdorys nástavku Blaník aby to bylo viditelné, ne každý rozumí mým popisům.

Pro pořádek. Mám v provozu z nostalgie pořád poslední dva univerzály (ale už bez okýnek, zadky jsou zadělané napevno). Protože jejich falc je 467x467, tak jsem zvětšil v poslední sérii svých nástavků vnějšek z 462 na 465. Tím došlo k tomu, že zdéli je pak vnitřek dokonce 425 místo původních 422 a vnějšek už není odskočený o 10, ale o 8,5 mm.

Ukázalo se - nebyl to primární záměr, tak chytrý abych uměl myslet tak dopředu nejsem, že je velmi výhodné, díky tomu, že jsem za komančů prostě nesehnal dříví tak silné, abych mohl vyrobit nástavky se stěnou tlustou 30 mm, že pak vznikla uvnitř větší délka vnitřku nástavku. To se ukázalo jako plac pro celoroční umístění BP. Aby nevadil včelám čelní osvit úlu sluncem - ne vždy může být úl celý den ve stínu, pak “parkuji” BP u čelní stěny. Kde je celodenní stín tam mám BP vzadu. Když jdu do včel, vyndám dvojitými kleštěmi na rámky BP. Tím můžu rozvolnit rámky dál od sebe a můžu je vytahovat nahoru bez hrnutí a válcování včel. K tomu je samosebou potřeba nemít mezerníky na vodorovných loučkách. To je jen hloupý relikt ze zadováků, kde trčící mezerníky nevadily, když se rámky vysouvaly dozadu, tedy vodorovně. To, že i u stropováků má někdo mezerníky na  HL a dokonce i na SL je důkat toho, že někteří lidé nemyslí!!!! A hlavně je jim jedno, že při práci mačkají včely a trhají plod. Kdo tohle dělá není včelař, ale PRASE a k tomu neinteligentní hňup! (Znám takové i inženýry.)

Takže. Díky soudruhům, že se nedalo koupit (a stejně jsem neměl peníze) dost sliný materiál na nástavky, vzniklky dvě vynikající výhody. Místo pro BP na celoroční uskladnění a není potřeba jí někde skladovat. Navíc plní funkci clony proti přehřívání a do třetice umožňuje civilizovanou práci každému, komu na včelách skutečně záleží a neničí je. Tady si neodpustím přípodotek, že někteří milují včely, nedávají jim tvrdou chemii a vymýšlejí včelaření bez mezistěn a na divočině a jiné neinteligentnosti a současně drtí a valchují včely a plod po tisících. To jim nevadí? Inu, komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Mladí asi neví co je apatyka = lékárna (apotheke) a s hůry je myšleno z nebe a tedy od Boha.

Řepku naštěstí včely ignorují, je skutečně dobře postříkaná. Přesto ale ze řepky snůška bývá. Ale až v poslední fázi kvetení, kdy vyrazí spodní výhonky pod odkvetlými nebo dokvétajícími květy. Semeno z těchto pozdních květů nedozraje a jezevce nezajímá a tak to pak ke konci kvetení řepky nestříkají. Tehdy včely přinesou řepkový med.

Co je prosím rukevník? Ale vlastně si to najdu na netu, děkuji. A proto řepku ve škarpách včely obírají, že není postříkaná. Z jejích semen nebude nic, květy úplně sežerou škůdci.

Konečně je hotový nástavkáč, tedy jen VN na míru 43,5x30x12. Dno, nástavek a dekl, natřené zatím jen jednou směsí napouštěcí fermeže a “vyjetého”, tedy přepáleného jedlého oleje. Ihned to zaschlo a dneska jde lazurová barva (asi by měl jít ještě jeden nátěr olejem s fermeží, ale tlačí mě čas). Současně dodělávám předělávku dalšího desetirámkového atypu, zbývají tak 2 hodiny práce a můžou do toho jít včely.

Tvrdím nálsedující:

12 rámků je nesmyslně moc, ideální je počet 9 rámků = 8  uliček. Cílem nenažraných kapitalistů bylo (a je), aby odpadlo zužování a u devítirámku nezužovat jde. Jde to i u 10 rámků Langa, je to úl vhodný tudíž pro nenažrané kapitaplistické pseudovčelaření a ne pro hobbíka.

Jediné co brání v masovém rozšíření Dadant-Blattu je nemožnost obměny vysokého díla, nepřevěšuje se plod a tudíž není kam, když se nezužuje, přidávat mezistěny a tedy obměňovat vysoké dílo. Také když se nezužuje, nejde nijak zbavit staré rámky plodu a zásob, což jde, když se vysoké rámky nikdy nevytáčí, jen v komorách zjara. To ale zase musí být staré rámky na konci = nejdál od česna. Jenže to zase nesmí být česno hloupě uprostřed, ale u strany aby byl začátek plodiště, střed plodiště a jeho konec. A už vůbec se nesmí zebrovat, pak by se do komor dostávaly mladé pěkné rámky a staré by trčely uprostřed plodišť. Prostě Dadant-Blatt vyžaduje odlišnou technologii práce se včelstvy než jiné západní úly. U Dadantu se prostě musí myslet, u L stačí cvičená vopice = najmutý sezonní nádeník, který se k ničemu jinému, než je příležitostná sezonní práce, nehodí. Každý si může vybrat jakému typu lidí se chce v našich podmínkách podobat.

Protože ale já počítám se zužováním u D-B a protože u Blaníku 39x30 běžně zužuji na 8, ale i 7 a slabší vč dokonce jen na 6 rámků a postupné doplění VN mezistěnami zajistí DOSTATEČNOU obměnu díla, pak u úlu s rámky dvanácti je ještě o rámek větší výhoda. Protože je ale rámek D-B větší, je tu o to větší výhoda. Kdo myslí a nechce kapitaisticky nenažraně omezit počet zásahů na necelé dvě hodiny na včelstvo ročně, pro něj je pak velká bedna na 12 rámků větší míry velká výhoda.

A celé je to uvažováno, jako že nebude vůbec pod VN TLumič a tudíž se NEBUDE VN ZVEDAT NIKDY!!!

Zatímco jiní vymýšleli ze stejného důvodu pro seniory a ženy prapodivné paskvily, pololežany i ležany, v podmínkách, kam se ležan nehodí, já vycházím z úplně odlišné idey. Pamatuji si úly s neoddělitelným dnem a pamatuji si, že se v nich včelařilo snadno a dobře se stejným výnosem s asi o 10% víc práce. Jen byly malé a vynutily si TLumič. Tak originál Dadant-Blatt by měl velikost řešit v jedné velké bedně.

Letos mám prvně na jediném vč této míry medník s deseti rámky míry 39x15x11 (do medníků se dává jen 10 rámků s od oka většími rozestupy) a už víc než 10 dní, kvůli zhovadilosti úřadů a uzavírkou silnice nevím, co se tam děje.

I v té zimě je snůška. Není jistě nijak vydatná, ale je. Objevil se jinak žlutý pyl než má řepka, netuším z čeho. Pořád kraluje hloh. Ubylo pylu z klenu. U javoru mléče mám vypozorováno, že do 18 stupňů z mléče sbírají pyl. Kdo to nezná tak mléč je dávno odkvetlý a uvádím ho jako PŘÍKLAD! Jak teplota přeleze 18, včel na mléčích přibyde a nezdržují se s pylem a téměř ho přestanou sbírat, určitě jeho sběr silně omezí. Možná, že i klen, aby medoval, potřebuje vyšší teplotu a pak je třeba nezajímá ani pyl tolik, jako hloh.