Příspěvky uživatele

Jste vtipná, jistě to nemyslíte jako podpásovku, viďte?😉😇

Včela není vidět celá. Ale to nevadí, za 60 let včelaření v ČR jsem jakživ neviděl čistokrevnou Vlašku = Ligusticu. Jakživ jsem nebyl v cizině (Slovensko není cizina).

Protože vím, že nejste včelařka a myslím, že jste veterinářka a myslím si, že nás tu jen nezkoušíte, dovolím si vám to vysvětlit v souvislostech. Když ne vám, někomu se to možná šikne zvědět.

Od ww2 drtil evropské včelaření roztoč s českým názvem roztočík malý. Ten je okem neviditelný a navíc žije ve vzdušnicích včel. Včelsatva ničil asi víc (doopravdy on a na rozdíl od VD, jak se domnívám). Zatímco se s ním celá Evropa snažila vypořádat chemicky, Anglický kněz bratr Adam (Kebrle) vyšlechtil umělé plemeno včely medonosné, proti akarapidoze přirozeně odolné. Protože byl opatem v hrabství Buckfast, nazval nové plemeno včela Buckfastská, my ho známe pod označením BF.

Plemeno BF bratr Adam vyšlechtil  s použitím několika jiných plemen a jedním z nich byla Ligustica = Vlaška. Po ní má BF exteriér. Pak je Vlaška = Ligustica na pohled (a to i s hlavou) pro běžného včelaře k nerozeznání od BF.

Nevěřím Bodlinko, že byste tohle nevěděla. A jestli nevěděla, už víte😉

A děkuji vám, že nás tu sledujete bez zapšklé zášti jako jedna jiná paní. A jak vás vidím v ikonce, včelaření by vám velmi slušelo.

Jste demagog. Překrucujete.

A ano, jednou mi vědci nesmrdí, většinou ano a to podle klíče daného mým rozumem, spokojen? A to nejen v tomto případě, nýbrž i v jiných.

Pan Goro, na rozdíl od vás, chápe moje DOMNĚNKY a umí je odlišit od mých tvrzení (pravda, nikoli osobně, ale známe se roky). Například mojí domněnkou je, že VD patrně (to slovo znamená MOŽNÁ) VD úhyny nezpůsobuje a tvrzením je to, že k úhynům nepochybně přispívá. Umíte rozpoznat rozdíl? A v čem a PROČ jste v opozici? Ztratil jsem se ve vás.

Kdybyste četl pozorně moje články a uměl POCHOPIT jejich ducha, věděl byste, že Dol pro mě rozhodně není autorita. Vadí mi na tom molochu především právě ta léčiva. Tohle by výzkumný ústav dělat rozhodně neměl! Buď jsou v něm vědci tak věhlasní a s tolika impakty, že se poskytovatelé grantů budou rvát o možnost umožnit této VÝZKUNÉ instituce něco vyzkoumat, nebo je ten zbytečný moloch složený z podprůměrných potřeba zrušit. Kšeftování s léčivy prostřednictvým Výzkumného ústavu včelařského je stejné, jako by ředitel A.S. ve skutečnosti dělal uklízečku, protože o jeho ředitelování nemá nikdo zájem a uklízet je potřeba a při životě jeho funkci drží správní rada a valná hromada, vše složené z imbecilů. Pak “vědci” berou zbytečně práci pořádným uklízečkám. Farář taky nikdy nebude kopat hroby, i když pohřbívání je jeho řemeslo, co myslíte? A ještě hnusnější příklad je, že by lékaři nemocnice zřídili pohřební ústav (mě kupříkladu vadí i lékárna v nemocnici, chybí už jen aby nabízeli rakve a urny). Vědci, kteří mají najít způsoby, aby VD ve vč včelaři neměli naopak žijí z prodeje léčiv a tudíž je nejen, že nic nenutí, ale oni dokonce za žádnou cenu nedopustí vymizení VD! Z čeho by žili? Každý hospodský ví, že chlast je nezdravý. Ani jeden hospodský ale nepošle štamgasty na protialkoholku, co myslíte?

Nejen český výzkumák přes 40 let nenašel jak zlikvidovat VD? Ty vo.e to nevymyslíš, to nemá v žádném jiném oboru obdoby, aby 40 let někdo nedělal a pořád existoval!

Jak se mohlo stát, že já nevědec a nevzdělaný včelař (ve smyslun že nemám žádné diplomy) nemám ve vč roztoče a nemá je tam nikdo, kdo přesně napodobí mojí metodu a jak se mohlo stát, že vystudovaní na to nepřišli? A nejsem sám, je tu například MUDr. Marx, je tu Goro, snad i Dvorský a mnoho dalších, kteří dosáhli stejných výsledků poněkud odlišnou provozní metodou. Takže nejn Blaník, ale je tu hodně jiných způsobů, proč na to přišli nevědci? 

A jsou pak vědci opravdu úctyhodní? Připomínám, že světová věda nevěděla přes 20 let, že Varroázu nezpůsobuuje roztoč Varroa Jacobsoni Oudemans, ale úplně jiný mutant, roztoči VJO k nerozeznání podobný a teprve po tomto prozření dostal mutant jméno Varroa Destructor. Už jen to je na jedné straně ostuda, hlavně je to na zabavení vysokoškolských diplomů všemu výzkumu do převratného objevu, co myslíte? Mohl by dělat například soustružník 40 let zmetky a z toho se na to 20 let vůbec nepřišlo? Soustružník by za měsíc chcípnul hlady, včelařští vědci žijí a naparují se víc než 40 let a výsledek jejich “práce” v oboru účinného boje s VD je NULA. Nejhorší je, že jim ten podvod (flákárnu) pořád mnozí baští.

Vemte Adame rozum do hrsti, myslete.

-----------------------------

Nikdy v životě bych nevzal včelstvu plod a už 12 let, s jedinou výjimkou jidy a jinde popsané sublimace KŠ bych netýral včely kyselinou. Vlastně jsem se pokoušel - tvrdí Dol, že vápno vymizelo díky KM - vymysleli Formidol a tak i zde liška pochválila vlastní ocas (doufám tu bajku znáte). A já “houska”, jak by řekl Ivan Mládek, jim to uvěřil a zkoušel jsem vápno u inseminky eliminovat Formidolem. No to jsem si naběh! Dneska nebo včera jsem tu podrobně popsal jak jsem jim to sežral i s navijákem! TĚŽKO NĚKDY JEŠTĚ UVĚŘÍM COKOLI Z TOHOTO SPOLKU VZEJDE. Ovšem je nutné umět odlišit pokus se škrobáky, například. To byla praxe a ne výzkum.

A tak dále, a tak dál…

Mě to podle četnosti otvorů ve stylu “volské oko” u starých domovních střech připadá spíš na sršně, jenže ti mají papírovinu spíš hnědo béžovou než šedou, jako je menší hnízdo. Vnitřek hnízda je nejspoíš z hnízda sršního, takto plásty vosího hnízda nevypadají.

Otázka je, zda tazatel umí rozpoznat vosy od sršní. A také na našem území žije 5 druhů vos, možná i nějaké nové - klimazměna.

Ano, vosy umí postavit hnízdo velikosti řezankového koše (bachratější než nůše na záda). Viděl jsem takové s malátnými hynoucími tisíci vosami, ale v zemi. Byl listopad, už začalo mrznout a někdo ho vykopal v mezi. Tudíž vosy asi nakonec uhynou v hnízdě. Možná jen někdy? Jak vypadala papírovina si 50 let nepamatuji a už vůbec jestli i v zemi dělají “papírový” obal. Papírovina bude barevná také asi podle zdroje práchnivého dřeva.

Na zaslání odborníkům je patrně pozdě, hnízdo je zjevně už rozbité. Proč je malé hnízdo sršní a velké (i přes volská oka) nejspíš vosí? Když sršně staví většinou větší hnízda? Sršně někdy opustí hnízdo a postaví jinde jiné, tak možná proto.

Že by byly vosy v hnízdě nanošené jako potrava sršním není možné. Sršni ani vosy nenosí do hnízda kořist celou, ale předžvýkanou masitou pastu a tou krmí larvy. Dospělci se už živí jen sladkými šťávami a ovocem.

Pozoruhodné jsou na vašem výplodu některé věci.

Pohrdáte dotacemi, tedy pěnězi. Já ne, jsem proto jistě horší než vy, že? Ale jádro sdělení jste nepochopil, to byla jen doplňková informace, protože si každý může šmírovat a zjistit si, kolik jsem nahlásil vč a na kolik vzal dotaci. To rozpoznávání JÁDRA SDĚLENÍ je slabina čím dál většího počtu, zejména mladých lidí. Jádro sdělení bylo, že kdybyste choval přes 40% počtu kmenovýczh vč záložních matek (stačilo by například i jen 10%, ale je nutné záložní matky mít), nikdy by vás nepřekvapila žádná situace. To jste ale vůbec nepochopil a melete si stále svou.

No a druhá věc, že máte VD na včelách už roky. Na to, že opět potvrzujete (půvab nechtěného) moje četná tvrzení o bezohlednosti alterntivců (těch, co mají na vše svůj svéhlavý názor) a jak jsou lidé jako vy nebezpeční ostatním pečlivým a nevinným včelařům. Někde se tu píše jak Tom4 ve stejných úlech na jednom stan 100% přežití a na druhém 80% úhyny, protože má za sousedy takové jako vy.

Ale hlavně tvrzení (přiznání) skopíruju pro jinou pozoruhodnost:

“Jestli jsou na včelách na přelomu května a června VD vidět, vč. se musí ihned vysířit. Tečka! Stejně to vč uhyne. ” To jste citoval mě a odpovídáte:

Jedno takové mi žije už třetím rokem.

Na to já dám svoje oblíbené, je to bonmot, nejezdím pod vlivem (vy byste to tak uměl pochopit): "Celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli a nikoho sem nezabil."

A hlavně platí moje tvrzení, že se to MUSÍ vysířit. Ne proto, jestli to vám přežije. Jde o to, abyste nezpůsobil někomu nevinnému problém!!!! Jenže tak uvažovat vy vůbec neumíte, vůbec vás to nenapadne! Liberál jak vyšitý. Bezohledně, já, já, já jenom já.

------------------------

Škrobákem se ve včelařině rozumí nikoli krmení vč škrobem, nebo že krmení obsahuje škrob, označuje krmení vyrobené z obilných škrobů. Neomylně se to pozná pro velký obsah zvláštních cukrů a jiných příměsí, které se v ničem přirozeném vyskytovat nemůžou. Vč se navštěvují, sdílejí potravu a to nejen při zalétávání ve snůšce. A to platí bez ohledu na váš pozorovací talent a tedy bez ohledu na to, jestli vy jiné včely ve vč pozorujete nebo nikoli. Třeba toto tvrdí roky doktor Marx (ještě než jsem se já dozvěděl ,o Dolském pokusu) a před pár dny mí říkal, že se mu na forum nechce, že je to pořád dokola a že se lidi nesnaží sami něco zjistit na jedné straně a na druhé stejně ani nevěří zkušenějším a tudíž je to ztráta času. Má pravdu, absolutní!

A ani proč jsem vás posílal na YT jste vůbec nepochopil…

Komplikujete co komplikaci nepotřebuje.

Na první dotaz odpovědět neumím a na druhý? 

Je mikrovlnné záření, o kterém je můj pilotní článek, elmag záření? Je! a tak neslovíčkařte.

Je tu velký a neoprávněný, až slepý respekt k tak zvaným vědcům. Já jim nevěřím, protože kdo jednou lže, jak mám poznat, že příště nelže? Takže. Ta příloha Včelařství je náhrada za zrušené OVP. Já vám tu zkratku vysvětlím, znamená: ODBORNÉ včelařské překlady.

Tudíž by to mělo být tak, že než se něco objeví v OVP, museli zařazení do OVP vybrat a schválit nejvyšší VĚDECKÉ kapacity v oboru v Česku. Jinak se to také nazývá citace a cizím slovem impact. Takže Polský autor Migdal není nějaký hej počkej, jak si asi představujete vy, ale je to vědci citovaný autor.

Pořád cítím z vašich výplodů výsměch, co vás k tomu vede? Je to to, co si myslím a souvisí to s intimitou k ženám ve smyslu potence a velikosti? (nevím jak to napsat kulantněji) Jinak si neumím představit motivy někoho, kdo se potřebuje pošklebovat, nota bene staršímu a rozhodně zkušenějšímu.

------------------------

K velkému posunu za pouhých pár let došlo jak dokazuje kolega Goro. Najednou vědcostuti už připouštějí, že mikrovlny škodí, ale musí pořád ještě jako bádat a dávat to postupně. Protože co když mají mezi sponzory = poskytovateli grantů také nadaci, nebo jiný moloch, který podporují mobilní oprátoři, provozovatelé GPS a šmírování obecně? A taky chviválkové, co potřebují špionážní a naváděcí družice pro válku atd. Tak se to musí podávat pomaličku, aby to i trojáčka dokázala vstřebat bez úhony. Něco, co je majitelům zdravého selského rozumu jasné, protože se některé věci dějí až po zavedení těchto pekelných vynálezů.

Komu není rady, tomu…

Vzdálenost úlů nerozhoduje. Včelstva se navštěvují a to i přes plot k sousedovi na desítky metrů! Je potřeba si načíst a spíš NASTUDOVAT stohy literatury a hlavně se pokoušet (ano, u mladých je to potíž) vnímat věci v NEJŠIRŠÍCH souvislostech. Jak píše kolega Goro, včely se vydezinfikopvat nedají. 

Kdo má na včelnici BF, jasně vidí v čistokrevné Kraňce = insemince, velký podíl zrzavých trubců a i dělnice. Důkaz jednak zalétávání a jednak výměny dělnic mezi včelstvy. A dokonce sdílejí i potravu. Zjištěno před lety v Dole, když se objevil škrobovým krmivem kontaminovaný med i u samotných vědců. Udělali pokus, 30 a 30 vč ve stejných úlech se stejně starými matkami , jedna vč byla krmena cukrem a druhá škrobovým krmivem. Za 3 měsíce měla všechna vč stejné zásoby - napůl škrobákové. A tak vy se můžete snažit jak chce a stačí mít tupého souseda a je vymalováno. Jo a ještě, jak se dostalo škrobové krmivo do medu? No z plodiskových plástů převěšováním plodu s nespotřebovanými zimními zásobami, jak jinak? Mimochodem tady hledejme důvod, proč většina nechce mít v mednících jiné rámky, nemohli by podvádět. To se nakrmí o 25 kilo víc do 3 nástavků 39x24 a pak je rekordní výnos medu zaručený.

Pokus jistě páni z Dolu někde zaznamenali a jistě půjde najít. A aby bylo jasno (někdo je takového uvažování schopný), s vápnem u včel to nesouvisí, vy jste se škrobáku nezmiňoval. Přesto je tu souvislost jasná. Komu to jasné není, ten…

Mrzuté je, že pan Goro některé věci nevysvětluje, jen je konstatuje.

--------------------------

Jak je to s raděním. Kdo žádá radu, ve skutečnosti jí nechce, hledá jen někoho, kdo mu jeho, často bludné názory potvrdí. Toho má pak rád, kdo mu přináší špatné zprávy a nefandí jeho nápadům, toho má nerad. A tak i vy se pane Malino sice ptáte, ale ve skutečnosti jste jen chtěl, aby vám zkušenější odkývli nesmysl, že matka (její geny) má nějakou cenu když přežila extrémně těžkou zimu i když má její vč vápno. Na svých včelnicích vidím nade vší pochybnost, že samo přežití melecitozy ZDALEKA nestačí.

Že se žádostí o radu mám pravdu dokazujete sám tím, že vy jste se už rozhodl a udělal nesmysl, zatajil to, předstíral, jak potřebujete radu a ve skutečnosti jen hledal někoho, kdo vám řekne jaký jste kabrňák a jak jste to brilantně vymyslel. Přímo čítankový příklad!

Jestli jsou na včelách na přelomu května a června VD vidět, vč se musí ihned vysířit. Tečka! Stejně to vč uhyne. A jestli má vápno, mělo být už dva měsíce mrtvé když jinou matku nemám a nebo jiná matka. Mimochodem proto já zimuji vždy tak zvané záložní matky, vloni jich bylo 14 a o dotaci jsem žádal jen u 30 vč a pro všechny “normální lidi” jsem magor, co ohrnuje rypák nad penězi. Moje jednání pochopí jen chytřejší a jen morálně čistí - těch 14 “jednotek” nespňovalo definici včelstva a na takové SLUŠNÝ člověk dotaci nežádá, nahlásit do evidence je ale musí. Pak takoví jako já nikdy nemají potíž měnit matku třeba v půli března.

Zase dlouhý příspěvek a vy si stejně uděláte věci po svém, asi jste ho ani nečetl celý, co hledat inspiraci na YT videích u Buřinského, Märze, Pečinky a podobných odborníků?

Podle mě úlový systém nerozhoduje. Jde pouze o genetický sklon matky. Obyčejně funguje výměna matky, čím dřív tím líp a nová matka musí být logicky z jiného včelstva.

Také nejde o vlhkou či studenou lokalitu, v suchých krajích a na suchých stanovištích propuká úplně stejně.

Od sedmdesátek (a dávno před tím, ale v menším měřítku) bylo vápno velkým problémem včelaření u nás, nevím jak na Moravě a jak na Slovensku. Tady to mělo každoročně kolem 5-10 % vč. Vyměnila se matka a bylo to zpravidla dobré. Pak přišel VD, začalo se kyselinovat - Formidol a bylo po zvápenatění. Téměř úplně vymizelo, což je jediné pozitivum jinak zhoubného kyselinování.

S KM jsem úplně skončil před asi 12 lety a přede dvěma lety se u mě vápno objevilo a já to přičítám právě absenci KM. Ta jako vedlejší efekt téměř zlikvidovala dříve naprosto běžnou chorobu. Ovšem v tom roce jsem zakoupil inseminku a měla to také a chovatel tvrdil, že vápno ve svém chovu vůbec nemá. Až když jsem mu poslal fotku matky s jeho číslem na plástu s vápnem uvěřil. Zkusil jsem tedy KM a ihned to zmizelo, za měsíc se to objevilo znovu. Po dalším přeléčení kyselinou vč sice přežilo zimu - hodně jsem tu linii Kraňky chtěl, ale naštěstí od ní nechoval. Ale zjara se to objevilo znova a tak jsem matku zabil (a litoval prodlevy). Současně se mi to obejvilo v roce pořízení inseminky u 4 vč z 50.

Mě se vápno podařilo zlikvidovat i bez KM u dalších, ihned jsem jim měnil matku. Vloni jsem už neměl ani jediný výskyt.

Z vašeho textu je ale nutné vypíchnout jinou věc. VD na včelách nejsou vidět, jsou zapití mezi články zadečku zespod. Z krunýře VD je vidět jen srpeček - okraj, odhaduji tak 20% a ještě k tomu by se musely včely pozorovat přes sklo, jinak včelu otočit na záda, aby jí bylo vidět na bříško, si neumím představit. Nemusím mít pravdu (včelí nákazy mě nikdy nezajímaly a ani žádné informace o nich), ale jestli jsou VD na včelách jinde, na povrchu, kde je zřetelně vidíme, pak je asi místo na spodku zadečku obsazeno. Tady bych nečekal, až se mi zamoří od tohoto zjevně vadného vč celý chov a určitě bych vč vysířil a to hned! 

Jestli jedno vč má viditelně VD na včelách a jiná vč na stejném stan ne - vadná matka - špatné geny. Jestli má toto vč navíc vápno, na co proboha čekáte?

I takto postižené vč produkuje trubce a ti přenášejí geny účinněji, myslím 4x než matka. Právě takto si sami zamořujeme vč syndromem neodolnosti vůči neduhům. Mimochodem totéž platí u i jen z počátku malé agresivity. Často jí tolerujeme. jenže trubci agresivní linie jsou (podle mě) také agresivnější při soupeření o matku a tak ve větším % vítězí v soubojích o matku při páření. Tím se šíří pro včely přirozenější agresivita, což je v divočině větší předpoklad přežití. Všechno se vším souvisí. A ne jen u včel.

Jako častokrát se debata od pilotního mého příspěvku zvrhla jinam. Byl jsem tu vysmíván, snahy mě ponížit, udělat ze mě blbce, že mikrovlny nemůžou ničemu vadit a že jsou báječné.

A co nečtu v OVP ve Včelařství 6/2025 na str. 19 v článku o použití konopného extraktu při snižování důsledků stresu včelstev způsobených vlivy moderní doby. Dr.hab Pawel Migdal, Pasieka 2024 č 3-4, str.44-45

Citace: 

Včelstva jsou vystavena mnoha škodlivým faktorům. Můžeme mezi ně zařadit v životním prostředí přítomné pesticidy, těžké kovy, ale i určité frekvence elektromagnetického pole…

Konec citace.

Samosebou se mi nikdo neomluví, jak jinak.

Už jsem to pochopil.

Ovšem pak nebude dole jen 20 mm co má Langstroth (nenapadlo mě, že byste tuto konstantu chtěl ignorovat) a tudíž to nebude přirozené a včely budou na SL asi stavět divočinu. Na druhou stranu, Blaník nerotuje nástavky a tak u TL nevadí, když na SL postaví nějaké nesmysly. Jednodušší byste měl nezhlížet se v cizáckém Švédovi, vzít ČESKÝ rozum do hrsti a nevymýšlet atypické nesmysly. Zkuste si připustit, že my Češi a Slováci jsme nejlepší včelaři (nejen!!!), pak snad Rusové a UK, možná Poláci. Jinak je to bída a utrpení. Ale sousedovo švestky chutnají líp, že jo.

Nicméně, překryl jste informaci se štěrbinovým horním česnem a to se mi zdá jako velmi zajímavý podnět k diskuzi.  Kolega Goro chtěl mermo mocí o horním česnu a teď mlčí.

Zašel jsem za starostou. Vysvětlil mi, že na zemědělce nemá velký vliv, ale pokusí se intervenovat. Na druhou stranu, hnojniště schvaluje SZIF a míst vhodných pro hnojniště není moc. Dříve hnojniště kontaminovala vodní zdroje a toto je jediné místo, kam v rozumné (ekonomicky únosné) vzdálenosti od kravína můžou zemědělci legálně hnůj ukládat. Ještě jedno hnojniště mají asi o 200-300 metrů výš na poli, ale není u cesty. Teď je prázdné, ale to není řešení, tam někde ležel pilot…

Dceři kapitána Fanty bylo když přišla o otce, 8 let. Je moje vrstevnice, mě bylo 10 let. Samosebou tu nežije, ale pomníček navštěvuje a s umístěním hnojniště je smířená, nechce dělat komplikace místním…

Udělal jsem v té věci co jsem mohl, starosta slíbil, že až bude se zemědělci jednat (obrovská A.S.), že se zmíní, zda by v té věci mohli něco udělat. (polopatě řečeno, o hnojništi nejspíš rozhodla na příslušném úřadě nějaká vystudovaná slečna v Praze, která se neobtěžovala na místo přijet podívat, i když myslím, že slečna z Prahy a vysokého úřadu, jako my normální nesmýšlí)

Starosta byl očividně potěšen, že někoho, kdo tu žije teprve 7 let, zajímá historie obce. Mimochodem, pod vedením a z iniciativy obce začala oprava a znovuvybudování zámku ve Zvěstově, jehož jedno křídlo komunisti odstřelili. Jenže měli mizerného minéra, nevyšly všechny nálože a zámek zůstal z části stát. Při rekonstrukci se našly nevybuchlé nálože.

Nepocházím odsud. Ale jsem na obec, kde dožiji, pyšný. Pro věk se už neúčastním brigád, bojím se, že bych překážel (nikdo mě také o brigádu nežádal). Ale starám se o pořádek v obecním lese, kde mi obec umožnila stanoviště včelstev. Tím se snažím, aspoň malinko, i já přispět v úsilí o ještě lepší budoucnost obce, která mě přijala a stala se mým domovem. A hlavně se snažím jakkoli nepřekážet.

https://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/stredocesky-kraj/-/zamek-zvestov:-jako-fenix-z-popela/6613

“Recyklace” rámků. Lepúší než nové rámky se mi zdají staré, znovu použité. Tak uvažuji ve všem, rád nacházím nové využití (třeba pro jiný účel) starých věcí na vyhození. To je můj pohled na ochranu životního prostředí = recyklace starého.

Při vyváření rámků je vařím celé, stačí na to starý smaltovaný hrnec 50 l + výkonný PB hořák a staré štokrdle (lepší je železná židle s odříznutým opěradlem - je to nehořlavé) a tudíž není třeba nesmyslně předražený vyvářecí kotel. Nic se nijak neušetří vařením více rámků v kleštích, mám to vyzkoušené. Mám tento hořák, jen byl v Tescu za hezčí peníze (před pár lety v akci za 340 Kč).

https://www.extra-shop.cz/plynove-horaky-pod-kotliky/litinovy-plynovy-varic-5-5kw/?gad_source=1&gad_campaignid=17347407116&gbraid=0AAAAAClPWnNPaE2zNOMtmVCxpPS2L1Vs-&gclid=CjwKCAjwl_XBBhAUEiwAWK2hzsLwjEcflG_EUq5nNsXueE0zG-3J6inArsGy7qLRr6X3W1vu8THWWBoCee8QAvD_BwE

Pak rámky oschnou a lze je opět použít, často vydrží drátky, jen je obyčejně potřeba je vypnout. Jen vyvařené rámky nejsou pěkné. Jsou zažloutlo hnědě zbarvené a konce HL jsou zčernalé. 

Vyřešil jsem to rotačním drátěným kartáčem v samo-domo brusce s 1.420 otáčkami (rozhodně neradím větší rychlost). Kartáč mám podobný jako je v odkazu, ale za výrazně rozumnější cenu. Vydrží mnoho, zatím bez sebemenší změny očistil asi tisíc rámků.

https://www.cominvest.cz/p/obvodovy-kartac-kaderavy-6253-sirka-30-mm-ocel-250-mm?gad_source=1&gad_campaignid=20595399484&gbraid=0AAAAACwh1Pj2I0XiFJpb7AxgUUtvoiRCM&gclid=CjwKCAjwl_XBBhAUEiwAWK2hzku-d5_8kLlvCy-B91w6RFyHHES1xx4nxHw8rgQjswsoGAL7lUajThoCRR8QAvD_BwE

Zajímavost. Pomocí tohoto kartáče jsem zkusil odrásat staré souše až na mezistěnu. Ne záměrně, snažil jsem se odstranit zkažený zatuhlý (bývá bíle zbarvený) pyl. Tyto “špunty” pylu nedokáží včely vyházet a buňky zaslepí zapadlým víčkem. Je nutné z plástu špunty starého pylu vydloubat. Zkusil jsem odrásat a jde to skvěle. Totiž, mám rámky třeba s kilem, dvěma i víc zásob, kde je ve spodní části zkažený pyl a tyto rámky by bylo nutné vyřadit. Zásob je škoda, ale hlavně trvá velmi dlouho než se při vaření celých rámků rozvaří, zásoby se musí ohřát a to spotřebuje mnoho energie a hlavně času.

Odrásané plásty jsou vhodné pro oddělky, ty bez zásob pro roje. Ale přijme to i normální vč, dostaví a včely rámek k nepoznání znovicírují. Doporučuji. Rotační kartáč (odborně obvodový kartáč) má tedy dvojí využití, očistí rámky a lze i odrásat steré dílo.

-----------------------

Pro úplnost. Mám i rotační, původně odvíčkovač. Je to hřídel asi 400 mm dlouhá s protilehle zavěšenými závlačkami na kroužkách a tudíž jsou plně výkyvné. V běhu má “válec” asi 80 mm a protože to má 2.840 otáček, je to velmi nebezupečný stroj, je to samo domo dělané za komančů. Odvíčkovat na tom nejde, lze na tom ale odrásávat staré souše místo vyváření. Jenže je to nebezpečné, sebemenší seknutí do prstu znamená úraz. Stroj nepoužívám a varuji před jeho výrobou. Rotační drátěný kartáč je sice výrazně méně výkonný a odrásání trvá asi 4 x déle, ale nehrozí úraz a také se na původním stroji snadno rozemele plást, vyžaduje to velký cit. To u rotačního kartáče nehrozí skoro vůbec a úraz už vůbec ne. Jen je nutné používat ochranné brýle pro jistotu, kdyby se uvolnil a vyletěl drátek nebo vyletělo něco z plástu.

I kdyby se podařilo “recyklovat” jen 10% souší, že by odpadla cena přířezu, jeho sbití, zadrátkování a vylepení M, je to přínos veliký. Dám sem po sezoně jak si včely poradí s odrásaným plástem, kdy košilky nezmizí úplně (kromě dna) jako u odvíčkovací rotačky, drátěný kartáč asi třetinu košily na mezistěně nechá. Je otázka zda  a jak se s tím včely popasují. Pevně věřím, že snadno, samy přece dokáží starý plást rozkousávat, vynášet a stavěšt nové dílo. Drátěný rotační kartáč by jim měl velmi ulehčit práci. Ztráta vosku je nepatrná a drť by se dala jímat, já jí obětuji.

Přivstal jsem si, záhada hlavolamu trvá. Snůška je, ale není z listu javoru ani dubu  a ani dubu červeného, nemeduje ani list osiky. Na smrkách včely nejsou. Pak už zbývá jenom buk, protože na polích nikde nic nekvete - a včely nesbírají pyl a tak z květů snůška asi nebude. Kvete šípek - není na něm včela a jiné roky je hojně navštěvován, ale ten snad ani nektar nemá. Akáty tady nerostou, stejně by tady v naší výšce nedávaly nic než trochu pylu. Luční kvítí, hlavně kopretiny a kohoutek asi nemají včelařský význam, jakživ jsem na kopretinách neviděl včelu. Nic jiného v jalových nehnojených loukách tady kolem mě neroste, jen větrosnubky, jeteloviny v lukách jezevci postřiky likvidují, snižují prý kvalitu senáží. I obilí letos dokázali postříkat tak účinně, že není vidět chrpu, vlčí máky nemají nektar a taky nejsou nikde vidět. Hrách nemá nektar a ještě nerozkvetl. Co meduje?

Pro úplnost jednu zkušenost. Fakt, že je snůška bez pylu nemusí nutně znamenat, že snůška není z květu. Javor mléč, kvete mnohem dřív v časném jaru, dává mnoho pylu. Jakmile ale stoupne teplota (v době jeho květu je to vzácné) nad 18 stupňů, včely zesílí nálet na mléč, ale téměř přestanou sbírat pyl, protože díky vyšší teplotě strom zameduje a nektart je patrně pro včely zajímavější.

Konečně tu rozkvetla malina. Ale včely na ní nevidím, nevidím ani pyl z ní na česnech. Přesto je veli silná snůška, včely padají před úly jako při jarní snůšce a pyl nese tak jedna ze sta včel. Z toho soudím, že je to medovice, ale na smrkách včely nevidím. Kolem úlů to omamně voní, jinak než zjara. Tak zvaná hlavní snůška už nebývá tak viditelná a efektní pro oči jako jarní, dnes to ale bylo jako zjara.

Vysadil jsem si tu akáty, vloni zmrzly a letos opět. Jeden malý, schovaný pod stromy, kvete a má květy ve výšce mých očí. Voní, ale včely na něm nejsou ani pro pyl… 

Toto stanoviště je asi mrazová kotlina, včelám se tam daří o dost hůř. Uvažuji o likvidaci toho stanoviště. Zase je tam parádní přístup…

Dával jsem třetí medníky, hlavně tam, kde se ještě minulý víkend nedal vzít med. Pořád se mic nechce rojit.

----------------------

Pane Malino, gratuluji k pěknému roji a pěknému stanovišti, krmil jste jen symbolicky a přesto postavily "celý prádlo" a ještě se zásobily. Jsem velmi zvědav na vaše pokusy s touto mírou, držím palce.

Tak jsem si četl ve Včelařství tak zvané “odborné” překlady. A žasnu. VD, VD a pak ještě VD. Původce všech problémů je VD a světoví “odborníci” nevymýšlí nic jiného, než jak potírat VD. Nějak asi nečtou a nebo zapomněli (nebo chtějí zapomenout?), že zimní úhyny tu byly odjakživa a že byly, aspoň v Československu, nejméně 20% a tudíž se moc nelišily od dnešních průměrů úhynovosti. Doporučuji si najít a nastudovat co o úhynech 20 a víc % tvrdí například Otakar Brenner. Prostě žasnu, co zabíjelo včely před příchodem VD? Zdá se mi, že VD není hlavní příčinou úhynů, tou je včelař.

Nějaký Němec radí jak snad denně otevírat úl a vyřezávat trubčinu aby se likvidovali VD. Doslova píše, že když je trubčina málo stará, musí se počkat, třeba den či dva a to znamená, protože je to na každém rámku jinak - píše o trubčině na dolních rozích rámků, pak by vlastně radil nimrat včely každý den a vystihnout pravou chvíli vyřezání - tu správnou “zralost” zavíčkované trubčiny. To proto, že na “nezralé” trubčině nejsou VD v dostatečném počtu.

Taky tam tvrdí, jak nesprávné je mít trubce níž v úlu než je dělničí plod, také píše o divočině pod asi nástavkem plodu a jak je to nesprávné, hlavně mít tam trubčinu (plyne z kontextu). 

Prostě snůška bludů, hodně podobná naší přednášce, kdy odborník, odborný učitel včelařství ve včelařské škole a navíc inženýr tvrdil, kromě jiného, že smrk je pro včely a včelaře zbytečný, protože včelám neposkytuje vůbec nic. 

Tak jestli někdo vybere do ODBORNÝCH překladů takový blábol, jako je v posledním Včlařství o trubcích a VD (ale i izolátorech  a další nesmysly), pak se domnívám, že nastal těžký soumrak nejen Českého včelařství. Jestli jsou toto nynější odborníci, no tak pán Bůh s námi a zlé pryč! Přesněji, Bůh s vámi mladými…

Nejde až tolik o obsah, jako u vás spíš o formu. Když oponuji na něco já, nesdělím to jako vy: I se sítem ve dně je med pod 18%. Takto lakonickým konstatováním, položeným navíc do obecné roviny - což je eufemisticky řečeno nesprávně (dalo by se to říct ostřeji), také se dá říct, že je to vědomá lež. Sdělíte svou, patrně jen domněnku, jako by to bylo PRAVIDLO a tím ze mě děláte hlupáka, že já melu nesmysly. Děláte ze mě hlupáka a nijak svoje tvrzení nedokazujete. Pak je to dětinská snaha bez důkazu oponovat za každou cenu s úmyslem ponížit a nebo vaše hloupost, kterou si neuvědomujete. Máte možnost volby. Taky děláte hlupáky ze spoust ostatních, kteří s vlhkým medem problém mají. Já se to snažím řešit, co se snažíte pro zlepšení situace ostatních udělat vy? Jedině dokázat, že já jsem hlupák? A vlastně říkáte, že nemá cenu nic vymýšlet, protože prostě věci jsou jednou pro vždy dané. Kdyby byli všichni jako vy, ještě jsme na stromech a v jeskyních! Jeden takový jako vy už v roce 1812 navrhoval Kongresu USA zrušit patentní úřad, protože vše již bylo vynalezeno a nemá smysl dál nad ničím bádat.

Já bych napsal, položil bych dotaz asi: OK, jestli je v úlech s paroprodyšným stropem, případně jiným větráním, a také síty místo dna, VŽDYCKY med pod 18%, kde tedy dělám já, ale třeba i doktor Klíma z Brna chybu? A kde dělají chybu desetitisíce včelařů? A není tedy třeba chovat včely v úlech z pletiva, aby nemusely průvan vysušující med dělat pracně samy?

Termoefekt, jak jsem ho prezentoval já, je nepochopený a nedoceněný fenomén (opět hozená perla do bláta…). Já nepíšu o ničem jiném, že jeden vykuk zavedl nesmyslně předražený úl s idiotskou technologiíí přendavání plodu do horních pater úlu na několik hodin a pak zase vracení do spodku úlu, úl zahřívá sluncem pomocí nesmyslně komplikované konstrukce a tvrdí, že tím, že v úlu dosahuje teploty nad 40, zbavuje včelstvo roztočů. Já jsem jen poukázal na to, že v úle Blaník samočinně vzniká termoefekt též, je to běžný úl, plod se nikam nepřendavá a úl dokonce nejen, že není opékaný na slunci, ale dokonce MUSÍ být ve stínu aby termoefekt správně fungoval. Lidi vašeho typu by řekli, já mám úly na slunci a termoefekt mám taky. To já ale netvrdím, jen říkám, že ve stínu bude termoefekt ve SPRÁVNÉM úle samočinně vždy, u úlu na slunci za to neručím a tudíž není MOUDRÉ pokoušet se o stejný efekt jiným způsobem.

Nevěřím, že byste si toto při vaší inteligenci neuvědomoval. Pak tedy zbývá úmysl.

Já mám povahu zcela jinou. Když bych se já dozvěděl o nějaké převratné věci, například že někdo (dnes už 12 včelařů) na Podblanicku nemá v úlech VD a nebo nepatrná množství a přitom neléčí vůbec a nebo nepatrně a už vůbec ŽÁDNOU kyselinou, já bych ihned zbystřil a začal se zajímat. A snažil se dozvědět na co jsem sám NEUMĚL přijít. Jak někdo dosahuje množství VD ve svých úlech, kteří se nikdy nepřemnoží a nijak vč neohrožují. V první řadě bych ohromeně užasnul. Uvědomil si, co všechno za VĚDCI doporučené nesmysly bych nemusel dělat a nyní dělám, protože mě nějaká mafie přesvědčila a přinutila, že dělat musím. Počínaje zimní mělí přes Gabon, fumigace a podobně. A začal bych člověku, který ZADARMO prozradil svojí praxi, klást nespočetné upřesňující otázky a dal bych si, při svém vychování, pozor, abych dotyčného neurazil nebo neodradil, když je ochotný sdělit svoje kvow-how. Vy to shodíte s tím, že jiní taky mají málo brouků a nemají Blaník, nebo podobně stupidní hloupostí. JAK toho dosahují ale nesdělíte nikdy. Třeba někteří také nemají VD jen nějakou náhodou, ale já nabízím způsob, který, když i negramot udělá do nejmenšího detailu jak mu řeknu, nebude mít v úlech VD taky. A to je ten rozdíl. Jenže já to vím jen o Podblanicku a malé části Posázaví. Nevím jak je to v horách, nížinách ani na středním Slovensku s kontinentálním klimatem, tolik odlišným od České Sibiře. Proto pravdivě informuji, snažím se, aby to vyzkoušelo víc včelařů v nejrůznějších úlech a nejrůznějších podmínkách. Bohužel se ukázalo, že snad jen Petr udělal vždy všechno přesně tak, jak jsem mu řekl a nevnášel do toho nic svého. Taky měl zadarmo úly 39x24 a pracně a nákladně si zavedl 39x30x11 + NN 39x15.

Že Dr. Marx měřil vím od něj. Má sice celý úl NN L 159, ale jako plodiště dva srostlé NN, které 2 roky nerozebere a mohl by mít tudíž vysoké rámky pro plod (dva roky nemění plodové dílo a už to je pro mě katastrofa a riziko těžkých včelích nemocí a nedokážu si to ani představit) + na med libovolný počet NN a tak má systém Dadant. Tedy princip Blaník, chápete aspoň toto pane Goro? Jestli on ze zjištěných skutečností neumí, nebo nechce vyvodit správné důsledky je jeho věc, já to mám jinak. 

Já čtu teorii k nesmyslnému úlu a řeknu si v první řadě, že já nejsem hňup, abych dělal takové kejkle a ještě k tomu, abych ty nesmysly mohl dělat, kupoval nesmyslný úl. Pak si řeknu, že jestli vysoká teplota ničí VD, jak to, že v Blaníku VD nejsou? Nedochází tam náhodou ke stejnému efektu, jako v nesmyslné hlouposti s přendnaváním plodu nahoru a opékáním úlu na slunci, KDY SE U TOHO MUSÍ BÝT!!!!? Ne, já nemám VD, ale proč je ve vč nemám? Nemám náhodou termoefekt (nazval jsem to tak já) v Blaníku samočinně a ani nevím kdy k termoefektu u mých včel dochází a už vůbec nevím jak? OK, kdo to dokáže? Kdo potvrdí a nebo vyvrátí mojí teorii?

Našel se elektroodborník Tom4, který dokonale MŮJ TEORETICKÝ PŘEDOPOKLAD POTVRDIL. Pak totéž, jinak a jinými čidly udělal o rok později Petr u sebe ve svých podmínkách a došel ke stejnému jako Tom4. A to nás za to nikdo neplatí a nehrabeme granty jako tak zvaní vědci, kterým vy tak slepě věříte. Co byste vy Goro a kdokoli ostatní ještě chtěl?

Já byl odmala tak vychován, že když u někoho poznám převahu IQ, nebo odborné zdatnosti, automaticky toho člověka respektuji a chovám ve velké úctě. Je to přirozené, automatické, mám respekt k lidem, kteří dokázali víc než já a od kterých je chytré jejich vědomosti (ty se dají načíst), ale hlavně jejich ZKUŠENOSTI získat. Samosebou se ptám, když je ochotný se vůbec bavit a snažím se od něj dozvědět co nejvíc. Pak jsou povahy, že jen něco nepřijde od vědeckých prostitutů, neváží si toho a snaží se ne debatovat, ale ponížit a shodit cokoli já sdělím a dokázat, že jsem hlupák a dokonce se vy dokážete smát mým omylům, jak přiznáváte (pokud jste je vy schopný rozpoznat můj omyl), jak sám píšete. Tak takto si já debatu neboli diskuzi nepředstavuji. Patrně vy jste neomylný. Ve skutečnosti je to tak, že jak Češi říkají:"kdo nic nedělá, nemůže nic zkazit". Protože vy jste jakživo nevymyslel nic a převratného už vůbec, tak jste se taky nemohl nikdy nijak mýlit, protože vy přece děláte všecko podle ŠTÚDIÍ že?

Píšu toto jako reakci na příspěvek pana Maliny, ale jeho nijak neoslovuji, píši to pro vás pane Goro na vaši přímou výzvu k HČ.

Pozoruhodná náhoda. Dvě česká očka o průměru 25 mm mají plochu přesně 9,8 cm2.

Plocha Osterlundova česna je 9,8 cm2. Plně to postačuje včelstvu po celý rok. Bohužel to je o 1 mm vyšší, než jaká je bezpečná škvíra proti hlodavcům a tudíž na zimu musí být mřížka proti hlodavcům.

Nahaté úly Toma4 mají max česno 1,5 x 6 cm = 9 cm2 a i to plně postačuje včelstvu.

Nečetl jsem znovu celý text odkazu o Osterlundově praxi a je možné, že má autor nějaký důvod pro právě toto umístění česnové škvíry. Že je špatně = uprostřed nástavku, je zjevné, tak daleko se Švéd ještě nedostal. Také mi vadí nesmysl se čtyřmi atypickými rámky, plně by to vyřešily správnější mezerníkové (bezpleckové) rámky a pak by se daly jako protičesnové používat jakékoli rámky. Další důvod proti nelogickým pleckáčům a je jasné, proč pan Malina uvažuje právě tak, jak porezentoval - odpadla by hloupst s atypickými 4 rámky. Jenže by se zvedla včelí mezera mezi nástavky a nebo by dole přestaly rámky lícopvat s nástavkem - obojí špatně. Proto jsem to nazval nesmyslem. Na nesmyslu trvám, ale snahu věc pochopit a řešit si na panu Malinovi nesmírně cením. Bohužel je snad sám…

Proč ale nedát řekněme 2 cm pod horní okraj nástavku a stejné 2 cm od rohu (zevnitř) u TLumičového NN dvě očka průměru 25 mm, na která se u nás vyrábí očkový uzávěr za asi 9 Kč jeden. Nástavek lze také, když by to bylo potřeba, uzavřít, případně dát krytí s dírkami kvůli ventilaci. Jenže to by za A nesměřovalo česno do včelí mezery mezi nástavky a hlavně, byly by atypické NN sloužící jen jako TL.

Proto by bylo elegantnější opatřit VN Blaníku stejnými dvěma očky co nejblíž spodnímu okraji VN ve stejném rohu, ovšem pak by byl předpoklad, že by úl musel mít TL. Nad sebou a nebo vedle sebe, postačoval by odstup asi 2 cm.

Totiž pokud já někdy zřídím HČ, pak jedině právě popsaným způsobem = dvěma “českými” očky, na která se vyrábí uzávěr. Když se očky = česny opatří jen VN, nebudou žádné atypické NN.

---------------------------------

Tady je nutné uvést následující.

Ve Včelařství - v loňské zimě jsem prohledal mnoho ročníků a nenašel - byl kdysi zajímavý článek. Netradiční řešení spočívalo v prapodivném česně, které popíšu posléze. Bohužel si nepamatuji důvod proč to mělo být pro včely dobré. Také si nepamatuji velikost štěrbiny, tedy její plochu, vím ale jsitě, že dále vysvětlená štěrbina byla ve správném rohu úlu, tedy v levém z pozice za úlem. Pamatuju si to mlhavě proto, že to bylo v době těžké masírky pouze nástavkovými úly a posměchu a pohrdání klasickými úly s jedním plodištěm, horem dolem se vnucoval NN systém a rotace nástavků. Proto, asi, jsem to vyhodnotil jako krok zpátky a nezafixoval si to přesně. Přesto si to, na rozdíl od všech, pamatuji a dám, co se mi vrylo do paměti:

Nevím už, zda se jednalo o úly s pevným dnem (asi ano) a ani míru si už nevzpomenu (je to přes 40 let). Také to bylo v době, kdy jsem ještě věřil na blud pouze SS a pouze česna uprostřed. Možná proto, že tady to bylo “na hlavu postavené” mi to utkvělo v paměti jako bizár.

Plodiště mělo česno svisle, úzkou štěrbinu (nevím jak úzkou), která byla od horního okraje plodiště (nebo vysokého nástavku - v té době Dadantsystém tady nebyl zmiňovaný vůbec) asi do poloviny výšky vysokého nástavku - plodiště odzhora. Pak to bylo vlastně Horní Česno. Jenže na rozdíl od Osterlunda nastojato.

Zopoakuji: 

V té době masírka Včelařství (nic jiného nebylo) vnucovala co největší česna přes celou šířku úlu. Uvěřil jsem tomu bludu. Úzkovysoká česna v rohu při hořejšku plodiště byla tak atypická, že jsem to zavrhnul. Navíc soudržnost tenkostěnného nástavku by byla dost problém a u sendvičového se mi to jevilo jako konstrukčně zbytečně komplikované, když přece nejepší je NN systém s rotací nástavků. Česna byla možná vysoká blízko výšce mého NN = 15 cm (156 a později dělám 158 mm) a tudíž konstrukčně nemožné.

--------------------------

V zimě “blbnu” s vymýšlením ptákovin. Pak přijde sezona, nával práce a snaha mít za celoroční práci med, aby se aspoň vrátily náklady (práce se nerentuje při  hobby chovu nikdy) a na HČ není nejen čas, ale hlavně pomyšlení. Taky proč to dělat, když tak, jak to mám, to funguje znamenitě?

--------------------------

Pro úplnost. Vymýšleli jsme předminulou zimu spolu s Romanem, asi jen v mailech, zvláštní česna co nejúplněji v rohu. A to tak, že by  očka byla co nejblíž k vnitřnímu rohu (aby zůstal nástavek soudržný), ale finta by spočívala v tom, že by obě byla v jedné úrovni, ale každé v jiné stěně. Úl se dvěma česny mám vyzkoušený, včely s tím nemají problém. Byl to darovaný paskvil s pevným dnem horem přístupný na TS s česnem uprostřed (jako to měl Budečák) a česnem malým, dnes vím, že dostačujícím. Tak jsem co neblíž rohu vyvrtal dvě očka 25 mm 10 mm od sebe a spojil je do jedné oválné díry. Fungovalo to znamenitě, dnes vím, že jsem mohl původní česno 1,5 x 6 cm úplně zrušit. Na zimu jsem ho zavíral a jedo jaro s hrůzou zjistil, že dávám třetí medníky a není otevřené původní česno. Bohužel mě to tehdy ještě netrklo a honem jsem jej otevřel. Ano, nechtěně jsem byl tak blízko prozření, to se ale ještě nedostavilo. To přišlo až s nahatými úly.

-------------------------

Dávám zde pohromadě mnoho různorodých, avšak souvisejících informací a doufám, že z toho budete pane Goro moudrý. Ostatní to zjevně moc nezajímá, mlčí jak zařezaní, patrně to nečtou, protože to je delší než 3 holé věty a mladí mají potíž delším textům rozumět. Jsou jako primitivní domorodí Svahilci a chápou jen piktogramy a ještě raději pohyblivé obrázky. Navíc sebeblější film je bez práce pro konzumenta, jen ne muset myslet proboha! To je moderní doba. 

A nebo to tu čtou a nemají nápady, to chápu, nápady nemá každý. Ale že nemají ani názor je děsivé!

----------------------------

----------------------------

Zapomněl jsem na tvrzení autora svislých rohových česen, že uváděl, pravdivě, že včely miliony let přistávaly na svislou plochu - kmen stromu. A nebo svislici velmi podobnou plochu a že ležatý leták ne naprostý nesmysl a nepřirozenost. Stejně, jako dolní česno, že to je jen pro pohodlí včelaře, ale včelám že to určitě nevyhovuje a nejspíš vadí, ale co můžou dělat? Měl přece pravdu, nebo snad ne? To jen aby bylo jasné, jak se utvářely moje nynější, pro mnohé velmi radikální názory, dávané bez servítků.

Jasně, někdo jezdí celej život nalitej a eště nikoho nezabil. Někdo vaří vosk ve studniční vodě a dobrý, nezničil si ho, nezmýdlovatěl mu. 

Vaše logika a touha být vždy v hloupé opozici je únavná. Já nikdy nepíšu o jednom konkrétním případě, ale obecně, aby to fungovalo vždy a každému, mám vyzkoušené u několika přátel, dnes je to už téměř 200 včelstev, že kdo uposlechne, nemá s ničím problém a tedy ani s vlhkostí medu.

I kdyby paroprodyšný strop nevadil (není tpo pravda, jde taky o to jak moc je prodyšný), je to nesmyslný stres a včelstvo se úporně brání každému průvanu a vše se snaží zalepit propolisem. Když nic jiného, MŮŽE to být stres a sám jste chtěl dát do kamene tesat, že budoucnost včelařiny je jen ve včelaření bez stresů. Zbytečných, prostě je lepší nemít paroprodyšný ani jinak prodyšný strop.

Není normální aby místo dna bylo síto, i kdyby to nevadoilo, je to stres - každý si zkuste představit, že vám u baráku nějaký debil utrhá podlahy, dá vám tam místo nich betonářskou kari síť 15x15 cm, jak se vám bude chodit? A co nekonečné nasrání a zoufalství = hyperstres? Pro včely je to neřešiteloný problém. Vydží to, vydrží i větší lidské zhovadilosti. Jen je to týrání zvířat, když nic jiného. A co morálka a soucit s bezbranným tvorem, který je mi vydán na milost či nemilost? Skutečně takto uvažuju jen já? To je jako mít krávu a denně jí chodit několikrát seřezat bičem. Jen tak, prostě proto, že můžu, že si myslím, že to JEN kráva a hlavně, nikdo mě za to nepotrestá.  A tak dále.

Nejste hloupý, ale už asi senilně dětinský, víte, že píšete blbosti, ale prostě jako malé dítě potřebujete oponovat. Je to únavné. Abyste dal vy zaručený recept, který bude VŽDY fungovat, to jste zatím nikdy nedal, jen nasíráte. Divná povaha.

Hůlavně jste úpřekryl termoefekt.

A kde by se v úle vzal metan? Něco si načtěte pane kolego. Ne jestli prděj hadi, propstě že metan je přirozený produkt metabolizmu. A protože je jeho váha 0,55 vzduchu, nemůžou ho stíhat včely tak rychle odvětrat.

Taky větrat včely uvnitř úlu, v TLumiči nevětrají, jen v česně. Už vůbec nevětrají v plodišti a v medníku si to myslíte jen vy pane Goro, jakživ nikdo nic takového neviděl a žádná, mě známá odborná včelařská literatura nepopisuje vyrábění větru včelami uvnitř úlu. To včely umí jen máváním křídly a to by se nedalo přehlédnout a muselo by to probíhat v neskutečně masovém měřítku. Jenže nic. Prozradíte mi zdroj vašeho sdělení? Nebo to je vaše logická domněnka? Třeba jako ta, že kde by se ve vč vzal metan. Petr metan pod stropní folií nenaměřil, skutečně tam není? Vysvětlovalo by to ztrátu vlhkosti medu i při nízké teplotě a bez mávání tisíců včel křídly po celém úle.

Naprostý nesmysl.

Už jsme to tu probírali, zjevně nečtete co tu už je. 

Má Osterlund také žádné nebo nepatrná množství VD? Mě toto řešení nenadchlo, ale kdo chce šilhat k sousedům, v domnění, že cizí je lepší, jak libo. U vás jsem si už všimnul, že neumíte rozpoznat co a jak, ale je nutné obeznámit se se vším dostupným a pak si udělat nějaký vlastní závěr a v tom vás chválím. 

Na druhou stranu je tu potvrzeno velmi malé česno, zda má jeho úl očka netuším. Jen Osterlund ještě nedospěl ke škodlivosti česna uprostřed a neuměl se oprostit od bludu studené stavby. Za velký nedostatek Osterlundova úlu považuji to, že nejsou všechny nástavky stejné (a taky nějaké kejkle s rámky proti česnu, no to je VRCHOL!!!), některé mají kvůli česnovým výřezům jen jediné využití. Nebo to snad mají všechny jeho nástavky? Pozoruhodné je, že i Osterlund dospěl k nízkému dnu a jeho první NN ode dna lze považovat za vysoké dno. Najednou vidím, že snad má primitivní divočinu? Ve 21 století v Evropě? A větrání ve dně? AHA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Já, když Včelařství v osmdesátkách propagovalo vysoká dna a NEROZBĚRNOU divočinu v nich, chtěl jsem aby to bylo ROZBĚRNÉ!!!! Protože jsme v civilizované části světa a ne v habakukově. A opakuji, trubčina v nejspodnějším nástavku není můj prvotní nápad, ale inspirovalo mě divočinou “zarostlé” dno s tvrzením, že trubčina na periferii je to místo, které vyhovuje včelám nejvíce. Že to také bude vyhovovat samičkám VD mě nenapadlo, dělal jsem to dřív než se tu VD objevil.

Někdo sem dal odkaz na jakéhosi českého včelaře, který se v Osterlundovi vidí a tehdy jsem prostudoval oč jde a zjistil, že je moje metoda a můj úl vyspělejší a pustil jsem to dokonale z hlavy. Dnes to někde píšu, chci aby mi dno uklízely včely a ne aby se tam hromadil bordel a musel to čistit já. A to je jen jedna z více věcí, které mi na podobném řešení vadí. Ale jak kdo chce, varoval jsem (dal výsledky padesátiletého zkoušení), dál je to boj každého sám za sebe.

Ve vláknu o HČ jsem naznačil svůj staronový, ale dosud nepublikovaný nápad.

Nejprve fakta. Med je tím vlhčí, čím větranější je úl a tudíž kdo má očka, má také vlhký med. Dříve se vlhký med neznal, úly neměly očka. Tak jednoduché to je. Kdo měl očka už za komančů, ti vykoupili a skvěle zaplatili jakkoli vlhký med a tak to nikdo nijak neřešil. Jen těm, co si uložili vlhký med, se zkazil. Tak jednoduché to bylo. To se ale už nikdy nevrátí!!!!

Kdo má prodyšný strop, má vlhký med, je to snad ještě horší než očka.

Je tedy jasné, že větrání horních částí úlů = medníků, má za následek nelogicky více vlhkosti než tam, kde větrání není ŽÁDNÉ.

Podotýkám, že se můj následující předpoklad (o fyzice vím jen mlahavě to, co mě naučili v základce) měřeními nepotvrdil. Jenže měření dělal jen jediný člověk a jen jediným typem přístroje. Možná byla chyba v měření a ne v mojí teorii. Každý kdo chce a najde prostředky, může se přesvědčit sám. Tady je prostor pro ostatní, hlavně ty v oboru vzdělané.

V medníkách je vždy nižší teplota než u plodu. Jak v takovém místě úlu vlastně včely zahustí med? Jak to dělají v nižší teplotě než potřebuje plod? V medníkách kámoš Petr naměřil také jen 25, zřídka nad 32-34. Jak to pak můžou včely se zahušťováním medu dělat? Původně jsem myslel (logika), že vč zvyšuje teplotu v medníku. To se nejen nepotvrdilo, ale opak je pravdou.

Jak cokoli vysychá? Parciálním tlakem že? No a co když v medníku není ten plyn, přesněji to složení vzduchu, které známe a ve kterém vše vysychá tak, jak jsme zvyklí a jak je “normální”?

V jakém plynu, z těch, co by v úle mohly být, vysychá voda rychleji i při nízkých teplotách? Je to metan a je to přirozený produkt metabolizmu jakéhokoli tvora. Je výrazně lehčí než vzduch a to skoro polovičně. Tudíž se hromadí logicky v medníku, kam vystoupá samočinně a pokud není tupým včelařem odvětrán, je tam a pryč ho můžou dostat jen včely aktivním větráním. V metanové atmosféře (možná, nevím to) nastává jiný parciální tlak a tudíž voda jinak vytěká do okolního prostředí. To by vyvětlilo vysychání medu i poři nesmyslně nízké teplotě - navíc často je vidět v rozích mkedníku na igelitu kondenzovaná voda a med má pak 16-17%. Jak to?

Vymýšlím si kra.iny? No asi ano, když vědcostuti nevymyslí nikdy nic prakticky použitelného. Mě úplně stačí vedět, jak se nemuset starat o vlhkost medu a víc vědět nepotřebuju. Ale lidem, NĚKTERÝM, vrtá hlavou podstata věcí a snaží se přijít na to PROČ se některé věci dějí a hlavně JAK se dějí. Moje teorie je super ne? Ale na věci nic nemění ať je to tak nebo jinak. Stačí dodržet pár snadných zásad a efekt se sám dostaví a popravdě je úplně jedno, na jakém principu přesně popsaný efekt funguje.

Měl jsem tedy nápad dobrý? OK, má ale jednu malou vadu na kráse. V mednících metan, který by tam měl být, není…

-----------------------------

A není tam skutečně nebo se jen měřilo nesprávným nebo nevhodným přístrojem? Tyto přístroje nejsou běžné a už vůbec levné a Petr použil jakousi sondu do komínů na zjišťování složení komínových plynů a metan to má měřit. Přístroj je prý vysoce citlivý. Ovšem umí ten přístroj měřit plyny i v medníku včelstva a nebo jen v komínech složení komínových plynů?

Kdyby to byl metan, podle mého předpokladu, vysvětlovalo by to vše! A ne jen ohledně vlhkosti medu, ale třeba také proč matky neplodují v mednících, proč se málo rojí a také proč má Blaník žádné a nebo nepatrná množství VD. Proč Blaník nezná deformovaná křídla a další virové, ale i jiné neduhy.

Pouze předpokládaný metanefekt by nějak “pracoval” v součinnosti s automatickým termoefektem, který u Blaníku považuji já za prokázaný a dostaví se každému, kdo si zavede Blaník systém, ne úl!!!! Lidi ale do toho nejdou, protože díky svojí stupiditě nevěří, že bych dal někomu ZADARMO patentovatelnou věc. A raději si koupí předražený patentovaný speciální solární úl a dělají v něm tak nesmyslně pracné hovadiny, že bych to já nikdy nedělal! Nebo si kupují za víc než 60 litrů termoboxy a přitom si svého druhu termobox může každý udělat ZADARMO v každém svém úle. Stačí vysypat si z hlavy pilny a poslechnout zkušenějšího. Ne, pro drtivou většinu co je zadarmo není jistě nic kvalitního. OK, kdo chce kam…

------------------------

Pro úplnost tady popíšu, i když je na CHZ o tom samostané vlákno, co je termoefekt Blaníku.

Víme, že VD nesnáší ani krátkodobé zvýšení teploty nad 38 a po hodině v takové teplotě hyne a nebo je nevratně poškozený, i když to přežije. Několikaletým měřením jsme zjistili, měření prováděl Tom4 a nezávisle Petr, že si včelstvo, podle “klíče”, který nedává logiku, tedy asi úplně chaoticky, někdy zvyšuje teplotu v plodišti. Intervaly jsou 2-8 i 10 dní. Vč zvýší teplotu až na 40,5 stupně na 2-4 hodiny (i více) a pak jí zase vrátí kde byla. Naměřené teploty jsme si nezapsal a možná s eo nějaký ten stupeň či hodinu expozice pletu. Ovšem to je nepodstatné, každý si může měřit teploty v úle sám, vodítko má a větší ambice jsme neměli. Nikdo mě za výzkum nehonoruje a tak by to měl každý inteigentní čtenář brát.

K tomu, aby termoefekt fungoval nesmí mít úl očka, prodyšné stropy, nesmí mít místo podlah síta. Jak se ukázalo, nesmí mít velké letní česno, tedy česno přes celou šířku úlu na výšku “správného” podmetu 18 mm. I tak - jen 18 mm je moc velké. Toto jsem ale zjistil díky přátelům (nahaté úly) až v posledních málo rocích.

Dále nesmí úl být na slunci a nesmí být pod umělou střechou a už vůbec ve včelíně. Pak se efekt nedostaví vůbec a nebo jen částečně. Úl také nesmí mít česno uprostřed, ale jen u strany a u které strany jsem vysvětlil tolikrát, že mě už unavuje to pořád opakovat. Trubčina nesmí být mezi dělplodem, přesněji, v Blaníku trubčina nikdy není mezi plodem a tak vlastně nevím, zda by pak vč teplotu zvyšovalo. Mám za to, že ne, ale je to jen moje DOMNĚNKA.

Nikdo z mocných neprojevil zájem, protože by asi neskončil (blbých zůstane vždy dost lidí) obrkšeft s léčivy proti VD, ale došlo by k omezení spotřeby jak kyselin, tak akaricidů a někdo z činovníků, kteří jsou z toho živi, by se musel jít živit prací a to se nikomu nechce!!!! Kor když ti lidi nevědí, který z nich by musel z kola ven. A tak všichni drží basu a horem dolem vnucují monitoringy, práškový cukr a jiné nesmysly a aby prodali ještě víc jedů, už v tichosti povolili lití jedů do včel i ve snůšce. A to bylo ještě před rokem dvěma naprosto nemyslitelné. Dokoce učitel ze včelařské školy objíždí přednášky a radí, jak cpát tvrdou chemii do včel ve snůšce a divili byste se vážení, jak obrovský zájem ten pán sklidil. 

A tak dále. Je na každém, co má v hlavě radši, za celý život vidím, že pilinářů je drtivě víc.