Příspěvky uživatele

Řešila se tu neochota některých vč obsadit medník. Něco mi došlo až včera a tak se hned podělím. Jen jsem nevěděl jak to formulovat či zdůvodnit. Už vím jak popsat a jak to, že  vlastně neznám neobsazení medníků. Vloni byl výjimečný rok a i to je popsáno vláknem sběrný medník.

V popisu metody Blaník jsem jasně vysvětlil, že M musí na prostředek a ke krajům souše. Má to důvod a dohledejte si to sami, opakoval bych to snad po desáté. Pak je nutné v této souvislosti opět přečíst “pohádku” o bratrech, hříbkách a pletení košíků.

Ne vždy (i mistr tesař se někdy utne) se mi zadaří vystihnout pravou chvíli puštění do prvního medíku. Vždy je to přidání NN nad VN s TL a tudíž to je rozšíření nenásilné, pozvolné, méně než rozšíření o 50%. Ale i tak se stane, že včely na M stavět nezačnou, i když je silná snůška, jako právě v těchto dnech. Ovšem obsadí souše, přijmou je, opraví a plní je a tudíž obsadily kraje medníku, prostředek holt ještě ne. Na ten dojde za 2-4 dny.

Na M uprostřed nezačaly stavět. Ale v plodišti. tím, že se nad VN objevil prostor, začínají spotřebovávat med (zásoby) nad plodem a sunou plod až k horní loučce - najednou vědí, že si to smí dovolit, že plac nad plodem pro med bude. A tudíž je med nemusí stlačovat dolů a ony si můžou dovolit plodovat až na horní okraj vysokého plodiště.

Kopřiva je “nejvýkonnější” bylina a je nejen plná bílkovin, ale také minerálů a asi i vitaminů. Domnívám se, že díky kopřivám získají králíci skvělou kondici a pak jsou odolní proti většině nemocí. Na některé nemoci samosebou ani kopřivy nepomůžou.

No a k bršlici. Králík není idoit a ví, co nemá žrát. Bršlice sežere jen malé množství a pak raději nežere. A jestli jí chovatel králíkovi vnutí zakamuflovanou do nějaké šmakulády, pak je to proti přírodě. Příroda ví, co je pro zvíře dobré a co není a přírodní tvorové to vědí a svým nezájmem ty “věci” žrát to jasně ukazují. Pak ale přijde člověk, nerespektuje co může pochopit každý a usnese se, že králíci bršlici vlastně milují. 

Mě taky “chytří” od mého narození tvrdili, že miluju KSČ a vytrvali v tom ažo do 17. listopadu 1989. Myslím, že mi nic jiného nezbývalo než nějak bolševiky přežívat. Naštěstí jsem to přežil (a zdaleka ne všechno bylo JENOM špatné!).

Všechno správně, chválím. No a to, že jste nevyhodil trubčák nevadí, místo něj - ne na jeho místo - dáte poslední M v tomto jaru. Další tam lze dostat jedině když by se dělal oddělek.

Polopatě. Nyní je na poslední pozici trubčák. Ten vyhodíte, na poslední pozici dáte starý černý plodplást - u vás ten nastvený a M před něj. Na poslední pozici by jí nepostavily a když, tak nezakladly a nanejvýš by do ní nandaly pyl.

Myslím, že vás sleduje víc lidí, jak krok za krokem budujete silná včelstva, v kraji, který je podle vás a vašich sousedů ultrajalový. Já jalovosti vašeho kraje nevěřím.

Ale hlavně jde o to, že systém Dadant není ještě více rozšířený proto, že se v něm prý špatně obměňuje vysoké dílo. My ale víme, že díky zužování se daří měnit dostatek vysokého díla. Navíc zužování je HLAVNĚ ozdravný prostředek k samočinné léčbě Nosama Apis, kterou Blaník tudíž vůbec nezná. Kdo nezužuju, dříve nebo později narazí na superpotíž = NA. Ta neničí vč každý rok stejně a já tvrdím, že některé ZIMNÍ úhyny má na svědomí právě ona.

Každý rok je jiný a letos nemám problémy s jarním rozvojem jen já. Mnozí před zimou kvůli melecitoze udělali nějaká opatření, vzali a nebo se aspoň pokusili vzít včelám problémový melecitozní med a nakrmit cukrem. Já neudělal nic a zopakuji: stan R ani deko cukru - přežilo 10 kmenů a padly dva oddělky. Oddělky neměly KK a zbytek dostal KK pod VN v konci září. Stan KR, kde asi polovina dostala 8-10 kg cukru a druhá polovina 3-5 kg cukru. Tam padlo vše co mělo KK nad VN + slabé oddělky. Na novém stan KL bylo 6 odd a jeden padl, KK měly jen dva a ty ho dostaly pod VN.

Čekal jsem, že nepřežije nic. Co přežilo má pomalý rozvoj, nepochopitelně vč s cukrem jsou výrazně horší než ta na pouze melecitozní medovici. Neuvěřitelné, nepochopitelné, pravý opak toho, co tvrdí všechna mě známá odborná literatura. Moje vč se neproletěla od konce listopadu do tuším 10 března.

----------------------

S medníky jsem začal u některých vč před týdnem. Po včerejšku má medníky co bylo zazimována jako kmenová vč. Dnes dostane medník zbylých 5 vč, původně oddělků. Někde ale medník kvůli špatnému odhadu síly neobsadily celý, přesněji hospodaří jen na souších a stavbu na M uprostřed nezačly. Jinde staví. Některá vč dostala medníky jen poloviční, zmenšené buchtami na 6 nebo 8 rámků. Někam přišly ultranízké medníky 39x11x11 (do medníku se vždy dává jen 10 rámků).

Skončila třešeň, dokvétá hruška a švestka i pro včely bezvýznamná trnka, naplno jede pampeliška - je hojně navštěvovaná a začaly jabloně. Rozkvétá řepka, kleny ještě nekvetou. Letos nebude žádný med z třešní a už vůbec ze špendlíků.

Protože jsem neměl nikdy zimní úhyny, nemám nacvičené co s rámky z uhynulých vč a nepamatuju si, že bych o tomto problému někdy četl. A problém to pro mě je. Letos vč mizerně staví a nechtějí zakládat M. Místo M přidávám spíš mladé rámky z uhynulých. I tak mi zbyde hodně rámků se zásobami. Nechci navyšovat počet vč a tak neplánuji oddělky.

Pak jste jel 20 metrů kolem mých včel (nejsou vidět), pak skrz pár činžáků - bývalá hornická kolonie a na jejím konci točna pro bus. U ní důlní vozík a panely naučné stezky. Pak jste patrně projel vsí Vyšetice, kde se narodil spisovatel Bohumil Říha. Já tady odsud ale nepocházím, jsem z Vlašimi, tady jsme náplava teprv 7 let (a měl jsem tu být o 30 let dřív!). Pro včely je to tady mnohem lepší. I když Sibiř. Třeba tady ještě kleny nerozkvétají.

A ano, moje vlast je Československo, jsou to nejhezčí země na světě. A skvělí lidé. Někteří, většina.

Škoda, že jste se nezastavil. Když jste plánoval cestu mohl jsem vám dát telefon. Viděl byste vidět in natura, jak a v čem včelařím.

Ano, je to tu nádherný kraj. A děkuji za pochvalu a ocenění. Kdybyste ve Voticích odbočil na Jankov (velvo), mohl jste po 8 km navštívit bojiště poslední velké bitvy Třicetileté války (6.3.1645) - silnice vede kolem a nebo spíš přes něj a po dalších 7 km od bojiště žiji a včelařím (vzdušnou čarou asi blíž). Bojiště je na kopci, nebo spíš náhorní planině a je odtud daleko vidět.

Když jste z Votic vyjel ten krpál, “Kanada” byla vlevo, přijel jste po pár km do Miličína a to je střed České Sibiře.

Začala tu kvést jabloň. Patrně nemeduje při nižších teplotách, včera na ní nebyla jediná včela. Bylo asi jen max 14 ve stínu a snůška z něčeho byla. Bylo chladně větrno. Třešně jsou odkvetlé. Zapomenuté zásobní rámky venku včely vůbec nezajímaly.

Řepková pole pořád, už čtvrtý den, jen žloutnou. Řepka asi čekala na vodu a včerejší chladno jí nepopohnalo. Nevadí, je něčím vždy postříkaná a zameduje až po odkvětu hlavních květů, když nakvetou spodní odnože. Z těch už semeno nejde sklidit a tak to už jezevci nijak nestříkají.

Právě tu skončily javory mléče. U těch jsem také vypozoroval, že do 18 z nich sbírají pyl. Jak se udělá tepleji nad 18-20, asi v tom také hraje roli vzdušná vlhkost, nálet na mléče se znásobí a většina včel se nezdržuje pylem. 

Pořád se mi motá hlavou váš problém. A to máte míru na dobrý Dadant moc nízkou = 27,5 a tudíž by obsazování medníku neměl být problém. Na druhou stranu jsem vypozoroval, že odsazování mendíku u 30 alei u 24 je podobné, spíš stejné a u 24 jde ještě o nižší míru než 27,5. 

Následuje nepotvrzená pouze moje domněnka:

Vč se přizpůsobí svou početní velikostí prostoru velkého prostoru, pokud je v úle jen jeden + libovolný počet NN. Základ je ale právě v tom, co většina sveřepě odmítá a to jsou dvě míry v jednom úle - vysoká + nízká.

Tady by měla být pak přímá úměra, že ve větší třicítce by mělo být víc medu ma to o 25% vztaženo k 24. Jestliže dá na jedné koze jedno vč 24 32 kilo medu, druhé vč 30 by mělo dát 40 kilo medu. Není tomu tak úplně otrocky přesně.

Zrovna tak nejde otrocky počítat kolik vajíček denně položí matka a už vůbec se nedá držet striktně počtu dm2 pro plod. To jsou slepé uličky a nutno podotknout, že mi trvalo 40 let než mi došlo, že na teoriích tak zvaných vědců něco nesedí.

Co potřebujeme za každou cenu proto, aby vč ochotně obsazovala medník? Potřebujeme docílit toho, že je plod až k horní loučce vysokýho rámků. Toho se dá nejsnáze docílit jedině když má úl TLumič, který ale nemůže být stejné vysoké míry. Prostě MUSÍ tu být pro matku prostor, kde bude klást ochotně = vysoký nástavek + prostor NÍZKÝ, kde bude ochotná zakládat maximálně trubčinu, jen některé vč a jen v některém roce si dá trochu dělplodu do podsazeného nízkého TL.

Dosáhnout toho, aby na vysokých rámcích nebyl nad plodem med se dá nejsnáze pomocí BP, že je vč na méně než 11 rámcích. Jak dobře podotýká B.S. vč sice rámek (rámky) za BP vnímá a považuje za své, nicméně plod by tam dalo asi stěží, dřív by se raději vyrojilo. Ale vč pudoivě MUSÍ mít nejméně 5 kg zásob a tak si je snaží cpát nad plod. Ošálit je lze jen v tuto dobu a jen v NN pod VN.

Takže jak na to?

Pod VN a když je vč slabší tak i staženém na jen 9-10 rámků musí být TL, kde je dobré mít nespotřebované zimní zásoby, stačí tak dva rámky 39x15, tedy asi 3 kila zásob, ne víc než asi 6-7 kg. Vč pak nemá pocit, že musí hromadit - JE JARO - zásoby na vysokých rámcích přímo nad plodem, ví, že je v úle má snadno k dispozici a má jich dost. Nemáme staré zásoby? Nevadí, vč tam ukládá přinesený nektar. Když nejsou staré zásoby ve spodním NN = TL, bude jen o něco méně jarního medu. Tudíž stěžejní nejsou dole zásoby staré, ale stěžejní je nízký nástavek dole pod VN. A aby se neomezovala matka v kladení dělničího plodu ve VN (i když je stažený na méně rámků), proto je trubčina dole. Už od květu špedlíků a toto je modifikace původní metody Blaník, která předpokládala tvorbu TL později, až při začátku květu řepky.

Do N medíků je nutné mít buchty. Pokud je čas dávat medníky a vč nemá plný počet velkých rámků, dostane medník, ale například jen 6 N rámků a zbytek je vyplněný buchtami. Po pár dnech, až se nalíhne dost včel, se zvětší medník poté, kdy se zezdola vyhodí blinovka a rámek za ní, doplní se M a plodiště je konečně na plném počtu rámků. A lze, když je plné plodiště, ještě počkat s doplněním medníku. To vše plasticky podle idvidiuálních potřeb každého jednoho včelstva. Samosebou to jde dělat jak cvičená vopice (najmutý nádeník v Americe) bez přemýšlení a vždy se asi ve třetině strefíme správně, třetinu podtrhneme a třetina uletí. S tím takto velkovýroba počítá a je na každém, zda chce se svými pár vč včelařit jako profesionální farmy se stovkami a tisíci včelstvy. A nemyslet stejně, jako nekvalifikovaný nádeník v cizákově, který myslet ani nemá čím, není honorován za myšlení, ale za dřinu jak cvičená vopice. Každého volba čím se cítí a nebo čím chce být.

Mohlo by se zdát, že si protiřečím a že postupné pouštění do medníku je přežitek a moc práce. No pak se s tím nemusí nikdo mazlit, naházet medníky hlava nehlava a ono to nějak dopadne. Většinou špatně. Kouzla s postupným pouštěním do medníku jsou potřeba jen některé roky, je ale dobré být na to připraven a tu možnost mít.

-----------------------------

O využití buchet, jak nízkých tak i vysokých podrobně někdy jindy. Rozhodně se nikde neválí a nepřekáží, i v sezoně je dobré je mít.

Například tu nedávno pan Goro píše, jak se udělá odd a no běžného nástavku se dá jen těch pár obsedlých rámků, třeba 3 a zbytek nástavku se nechá prázdný nebo se vyplní soušemi a nebo M. No ano, to jde. Ale i v létě je někdy chladno a rychlejší rozvoj oddělku, ALE HLAVNĚ Z TEPLA VYCHOVANÉ NEMOCEM ODOLNĚJŠÍ VČELY se docílí tehdy, kdy je oddělku ponechán jen ten prostor, který potřebuje (a plně ovládá - rabovky například). A to se dá nejrychlejií docílit vložením buchet.

Jak rozdělit běžný VN prostředkem na standardním dně a využít jej místo dvou plemenáčů jsem vysvětlil nedávno a jak tudíž vůbec nemuset mít plemenáče, které po asi 9 měsíců v roce někde překážejí. A tak dále, o tomto někdy příště ve zvláštním vlákně.

Možná lepší o dva dny později než o den dřív, když se vědělo, že bude lejt.

Misky nechají, časem je samy rozeberou, většinou pak převládne sběrací pud.

Nevěřte na tak jalovou krajinu jako popisujete. Sám píšete, že jste nevěřil - po tom, co jste viděl u jiných, že můžete naplnit Blaník. A najednou se to zadařilo.

Ano, takhle to je, že vč jsou slabá, bez elánu a najednou je tam mraky včel. Časem se naučíte odhadovat. Pořád mějte na paměti, že dělničí plod je zavíčkovaný 12 dní a jde o to, kdy to zakladly, jak bylo před asi týdnem? Jak před 5 a nebo 10 dny? Kdy se dá očekávat hromadné líhnutí mladušek? Toto není vůbec lehké, kor když je víc jak 20-30 vč. Ale u vašich pár se to pokuste sledovat. Prostě někdy vlezete do včel a uhodí vás do očí, že jsou vajíčka nebo malí červíci na 3 i víc rámcích. Musíte si uvědomit, co nastane až se to zhruba za 14-21 dní nalíhne.

Mezitím dal Goro, co já upřesním. Včely z jedné strany plástu = jedné uličky pak kromě své uličky zaplní další dvě. U nás se zvyklo to říkat jinak. Prostě z jednoho plástu plodu je tolik včel, že načerno zaplní plásty tři. Polopatě, kromě toho, kde se vylíhly + další dva. Takže když mám vč, co sedí jen na 9 rámcích + BP a za ní rámek a mám plod jen na 6 rámcích a na každém je asi polovina plodu, znamená to, že po vylíhnutí je najednou včel na další 5-6 rámků, ale ty už v úle nejsou ani když se vyhodí blinovka a rámek za ní!!!!! A pořád se líhnou včely další a líhnou se rycheji, než odcházejí staré zimní včely, ty bývají v rozkvětu jabloní už skoro pryč. Toto je nutné si uvědomit a mít na paměti.

Finta s barvou víček je super, nechtěl jsem to komplikovat (nenapadl mě tak skvělý popis), ale je to velmi dobré vodítko!

---------------------------

Moje dřívější stan ZD, teď ho má Tom4. 465 mnm, od Z otevřený výdrholec a okolo v okruhu asi 800 metrů 40% les, 50% pastviny, kde není nic než zjara pampelišky a snad jen 10% pole. Malina tu pošla na nějakou chcípavku už před lety a jen velmi pomalu se vrací. Jinak trnky - na ty včely nejdou a nebo pro trochu pylu a hlohy. Z těch byl druhý květový (mě moc nešmakuje). Javory kleny vůbec a mléčů asi kilometr daleko pár. Pár akátů, ty tady nikdy nemedují a pár lip na návsi a ty tu nemedují nikdy taky. A snůškově to tam je silně nadprůměrné. Z čeho to nosí, nevím. A medovice jen u asi poloviny vč, jen od Vigorek a snad 2-3 vč, co jsem měl před Vigorkou. Cimalovy včely Praděd, dnes se to jmenuje jinak, na medovici nešly ani omylem. Jetel na semeno ani svazenka ne a slunečnice se tu taky nepěstuje.

Tap v jiném vlákně dává odkaz (neotevírám je, mám raději text, aby se kdo chce něco sdělit obtěžoval sám) na prastaré rčení, o květnovém roji. Mimochodem, druhou půlku rčení neznám a děkuji, že Tap to i napsal. Nechci jeho příspěvek překrýt svým plkem a proto píšu sem do vlákna, které jsem kvůli tomuto založil.

A protože mi včera volal jeden začátečník (už je začátečník několik let), že se mu vyrojilo vč. No a na argument, že květnový roj za fůru sena… a tudíž má velkou cenu, mi odpověděl, že je ale duben.

A proto píšu tento příspěvek - klimatická změna. Ze svých starých zápisků vím jistě, že jsem prvně v životě kočoval s fungl vozem k řepce, která teprve začínala nesměle žloutnout. Za opylení se štědře platilo, ale smlouvy se musely důsledně dodržet a proto se kočovalo před začátkem kvetení. A bylo to 18 května 1984. Včely vždy utíkaly na řepku z jabloní v půlce jejich kvetení. 

Vše je pořád stejné, jen květnový roj má tu cenu fůry sena už v dubnu.

Aniž bych četl vlákno celé, v pilotním článku je obsaženo to, že mi možná nemuselo uhynout žádné vč, kdybych nasoukal igelity aspoň pod KK, když už jsem KK ze zdr důvodů nebyl schopný dát pod VN. Na igelitu by měly vodu a dosáhly by na ní…

Jinak odkazuji na toto vlákno kvůli tomu, co dnes píšu ve vlákně prosba o radu, Javalimu. To není jen jemu, ale obecně všem. Prostě se v poslední době zvrhla debata na lákání do medníku, Goro že odvíčkovat med nad plodem (viz jeho projedení včel skrz horní KK - důvod, proč to jako Goro nedělat, když se neprojedí tak co? Odvíčkovat CUKERNÉ zásoby, kterými se neprojedly? A kde skončí ty cukertné zásoby? V medníku že? atd - jen vsuvka, na konci dám přípodotek), někdo zavěšování vysokého plástu z medníku do půl plodiště a další hovadiny. A přitom stačí dodržet metodu Blaník. Pak mají plod až k HL vysokých rámků a medník, s 4-6 M uprostřed + souších u stěn obsadí rychle a bezproblémově. A když nebudou nijak omezovány mřížkami a přepážkami, nemají žádný důvod plodovat v medníku. I to, proč MUSÍ být uprostřed prvního medníku jen M a souše jen u stěn a nikdy nazebrované se soušemi, jsme vysvětlil několikrát, naposledy někde tady ani před týdnem.

přípodotek:

Když se dá nevyjedená KK pod plodiště - to je u Dadantu z jednoho patra vysokých rámků a u NN systému asi ze 2-3 pater NN, ÚPLNĚ ODPADÁ ODVÍČKOVÁNÍ ZÁSOB NAD PLODEM! Včely si je odvíčkují a přenesou samy bez patlání matlání včelařem a pracným odvíčkováním. Tím, že se dá KK se starými zásobami dolů to má ještě jeden benefit. Včely jsou naprogramované pracovat nepřetržitě a to i když nemůžou třeba pro déšť ven. Vědí, že zásoby dole jsou jim v zimě nanic a tak je samy začnou odvíčkovávat a přenášet někam nahoru. Ovšem když je nárazová snůška, staré zásoby dole pod plodištěm čekají a když nemůžou ven, ale krmit plod musí nepřetržitě, začnou odvíčkovávat tyto staré zásoby. A je jen moje domněnka (tvrdili to mí předkové), že těmito zásobami krmí plod. Proč by totiž staré zásoby nosily do medníku a ukládaly je tam a v něm braly skoro hotový med a zase ho nosily dolů pro plod? To je jeden předpokládaný účinek. Druhý a důležitější je, a to je předky ověřený fakt, že zásoby přenášené zdola od česna (nesmí být i jiná česna = očka) simulují včelstvu přínos z venku a tudíž to simuluje nepřetrtžitou snůšku (proto všechna stará literatura radí podněcovat česnovými krmítky). Tudíž i když i několik dní prší, vč je ošáleno, že snůška pokračuje. To pak znamená, že vč neomezí plodování, tedy kladení vajíček. Jakmile nedojde ke zpomalení líhnutí mladého plodu, nenastane tak snadno nerovnováha mezi otevřeným a zavíčplodem a nezačnou převažovat kojičky, které nemají koho krmit. A proto je v Blaníku málo a nebo spíš žádné roje ani u Kraněk, které mají sklony k rojení enormní.

Na uvedeném by mělo být každému, kdo předešlý komplex příčin a následků pochopí, jasné, jak dalekosáhlé důsledky má pouhé podstavení NN s nevyjedenými zásobami pod plodiště. 

Důsledky polopatě: (ne všechny)

- Není cukr v medu.

- Nemusí se jím vč projíst.

- Nemusí se odvíčkovat aby bylo vč ochotné obsadit medník.

- Už vůbec není potřeba nijak lákat do medníku.

- I když se ochladí, “zdánlivá” snůška pokračuje a vč staví na M uprostřed medníku. Tím je cukr spotřebovaný na vosk a stavbu celkově a je menší možnost, že by se dostával do medu. 

- Další důsledky (rojení) jsou uvedeny výš.

Uvedeným cílům je nezbytné uzpůsobit včelařovy snahy a jak se k tomu přiblíží, vše další už funguje samočinně. Samozřejmě uvedené neplatí na 100%, je to jako se vším v přírodě, že některá vč “nepochopí” jak a co mají dělat. Nám ale jde o to, aby těch nechápavců byla jen % a ne desítky %.

Pokusím se psát svoje příspěvky jinak. Vždy se pokusím dát jádro a formou připodotknutí na závěr některé věci vysvětlit a hlavně odkazovat na jiné svoje (i jiných) práce, které si čtenář vyhledá a nastuduje sám.

Úplně popíráte metodu Blaník. Stručně vysvětlím jak a vynechám zkratky, aby to bylo JASNÉ.

Cílem je, aby plod na vysokých rámcích byl až k horní loučce, pak není s obsazováním medníku sebemenší problém. Otázka je, jak toho dosáhnout. Vymýšlíte doslova nesmysly, jako třeba že by jeden vysoký rámek s plodem visel z medníku do poloviny vysokého plodiště. Je naopak nutné dosáhnout obsazení medníku za ÚPLNÉ ABSENCE JAKÉHOKOLIV PLODU.

Ještě věštším nesmyslem je lákat matku do medníku na trubčinu. My naopak musíme zařídit, aby vč do medníku expandovat chtělo samo a současně aby tam nebyla žádná možnsot stavby, kde by včely postavily trubčinu. Tu trubčinu by šla matka zaklást a pak hrozí, že už klade v medníku i na dalších rámcích. (na závěr dám přípodotek)

VŠE JE U BLANÍKU PODŘÍZENO POUZE PANENSKÉMU MEDU A TUDÍŽ NESMÍME DOPUSTIT A PROTO SE MUSÍME MAXIMÁLNĚ SNAŽIT, ABY DO NÍZKÝCH RÁMKŮ MATKA NEKLADLA NIKDY! Předešlé je podrobně popsáno a vysvětleno ve vlákně Horní tlumič. U úlů s pevným dnem nejde dát TLumič pod vysoké plodiště a tak musí být nad ním. A znamená to podstatné navýšení pracnosti. 

Píšu příliš dlouhé články a tak nyní nevysvětlím proč Javali píše nesmysl. Je to tu ode mě mnohokrát podrobně popsáno a vysvětleno.

A jedno ujištění. Co tvrdím jde a prvně za můj život se to nedařilo u všech včesltev vloni a i letos na jednom mém stan. Vždy se jedná ale o včelstva těžce zdecimovaná zimováním na tuháči bez cukru a nebo s nevýznamným minimem cukru, vloni pak podivným jarem, jaké bývá málokdy (hned letos znova a tvrdím, že je to výjimka, ano, dvakrát za sebou -pravděpodobnost nemá paměť). 

Tady si dovolím zásadní tvrzení:

Není obecná pravda o tom, že je pro rozvoj vč lepší jakýkoli med, platí to jen o medu květovém jarním. S pozdními květovými medy já nemám žádnou zkušenost a tudíž jsem na takových nikdy nezimoval.

Zde podotknu.

Množství plodu se snaží některé metody omezovat, ale vč má vždy svoje limity (pokud se nejedná o masařky Singer nebo podobné) a dodržuje je samo. Případný výkyv, kdy by dané vč chtělo víc dělplodu než je dáno velikostí VN, si vychová na dělničině v TLumiči. Do medníku tudíž samo ani nechce. Jestli bychom dopustili dělplod (i trubčí) v medníku, o to méně dělplodu bude ve VN. A metoda Blaníkm je unikátní, že bez nesmyslů s mřížkami, přepážkami a jinými pracnými kejkly dokáže dosáhnout u víc než 90% vč, že vč v medníkách nemají sebemenší snahu plodovat, PROTOŽE TO NEPOTŘEBUJÍ! A je jen na rozumu a umu včelaře, aby tuto jejich přirozenou vlastnost využil. Má to ale jednu podmínku, nesmí mít masařky schopné dělat “maso”, tedy spousty včel. 

K masaření se objeví sklony i u dobrýc vč, je na včelaři to umět rozpoznat a hned takové matky likvidovat. Hlavně ale nikdy nesmí koupit matku z množírny (podobné množírnám čoklů), kde naopak masařky preferují, protože vydělávají na oddělkách a je jim lhostejná užitkovost a snadné včelaření s takovými včelstvy. Jde jimj jen o bezohledný kšeft a na spokojenost a snadné včelaření začátečníka z vysoka.

Strašně to komplikujete a děláte z ultrajednoduchého Blaníku hypersložitou a na čas a práci náročnou záležitost. Několikrát jsem se ve vašem popisu ztratil, ženete se do slepých uliček. Blinovka až ke dnu a uzavření rámku, asi zkvasí a shnijí. Tohle se nedělá, nelyšel jsem, nečetl. nemůže ho tam nenajít zavíječ, například.

Ujasněte si pojmy. Melecitoza je vždy medovice ano? A aby vám to bylo jasnější. Melecitozy bývá v medovici do 10% a už jen to způsobí tuháč, lidově cement. Vloni ale byla prý melecitoza až 20 i víc%. Zkuste se podívat, co o tom říkají vědcostuti. Ale já vím jistě, že vše je hodně jinak než tvrdí věda. Vlastně celá moje práce není nic jiného než nekonečný boj proti mejnstrýmu a tak zvané vědě a bludům, které do včelaření zavedla věda. Totiž, ve své době převratný objev časem zastará, ale nikdo to nemodifikuje že?

Úplně vystačíte s tím, co vím já. Melecitoza je vodou nerozpustná a včely nemůže zabít, jak jí přinesou a ztuhne, už je nerozpustná. Zbytek je plnododnotný MEDOVICOVÝ med.

Když včely tráví medovici s obsahem melecitozy, stráví jen med a melecitoza zbyde v buňkách v podobě bílých krystalků velikosti dětské krupičky a ty včely vynášejí ven z úlu. Když se nad tím zamyslíme vidíme na první pohled, že vědci vědí kulový. Protože jak jinak mohl někdo vyplodit to o žízni z melecitozy? Ale to už si dávejte dohromady sám a nejenom v tomto. Já se přesvědčil tolikrát, že tak zvaní vědci opisují kdysi postulované bludy a často vůbec neuvažují, samostatně a nově už vůbec ne, že se jimi raději moc neřídím. Viz třeba moje podezření - ve chvíli vzniku určitě první názor, že VD úhyny nezpůsobuje a myslím si, že ani nijak moc nepřispívá k CCD ani NC. Napsal jsme tu o tom vlákno a pokud vím, nikdo jiný to přerd rokem ještě neříkal. Nyní jsem to slyšel od Dr. Marxe, například.

Desky z kupované spárovky asi dopadnou špatně (ty rozměry jsem nepochopil a nemám sílu se tím zabývat), průmyslová spárovka se lepí do interiéru a tedy se prostřídávají strany. Ale na úly MUSÍ být lepeno jednou stranou, pravou vždy ven z úlu. I o tom jsem toho napsal mraky, třeba to visí v archivu VF. Ale asi si stejně nedáte říct, měl byste se ale taky někoho zeptat. Jenže koho když už všichni umřeli a mě snad mladí nevěří, protože diagnoza typu “Přemluv bábu” - mladí nevěří, ani se na nic neptají a tak si zopakují chyby, kterým se mohli vyhnout. Už je to pro mě únavné. Udělejte to, roztrhá se to a pak si na mě třeba vzpomenete. A nebo to vydrží, co já vím. Já vím jen to, že kdo to ignoroval, roztrhalo se mu to a tak je chtré věřit staré řemelné zásadě. Myslete, úl stojí venku, praží na něj slunce, zmokne a prudce se ocvhadí,a le teky rychle nabere vodu. Vzdušná vlhkost kolísdá behem dne, viz rosa (ti, co suší seno o ní vědí). V zimě často zmoklý úl zmrzne, opírá s edo něj mrazivý fukéř. Uvnitř za pouhými 20 mm molekul stejného materiálu panují skoro vždy úplně jiné podmínky. A tak dále. A tak předkoévé objevili, určitě stolertým systémem pokus-omyl, že víc vydrží správně orientované dřevo. Kdybyste se podíval na cokoli, skříň, dveře, truhlu okenici i okenní rám, i futra, vrata od stodoly i šuplík psacího stolku, prostě vše vyrobené před rokem asi 1950-70, vždy jsou tam prkna pravou stranou ven. Pak přišli maldí a ti nerespektují nic. OK, boj mladých. Mám nástavky staré 70 let a drží a nejprogresivnější lepidlo v roce 1955 (některé nástavky jsou asi i starší) byl vodě neodolný kostní klih (asi proto muselo být ŘEMESLO a ne patla matla jako nynější moderna). Ale jak říkám, dělejte si co chcete.

Seřezávat rámky je nesmysl. Tak je nepořizujte a nebo vyvložkujte každý rámek abyste viděl, zda to bude fungovat líp - zavádět atypickou míru bych se já neodvážil. Já prostě uvažuju úplně jinak než drtivě drtivá většina a vydržel jsem s tím do svých 69 let. Ale třeba to dobře není.

Aby bylo jasno. Nemusím Sedláčka, nic od něj. A jeho úl s výškou rámku jsem po pár letech zrušil. Chtěl jsem nějaký nižší rámek než je moje 15 a i než je nejnižší Lang. Nabízela se půlka ze 24. Ale já zvolil třetunu ze Sedláčka. Udělal jsme to vysoké 11. A to dává, spolu se dvěma VM po 8 mm 346 a ten jeden mm se tam ztratí. Lepší VM je 7,5, ale to by mi pak vyšel rámek na milimetry a já se chtěl držet celých centimetrů. Nedávno tu někde píšu, že proto jsem zastavil vývoj Hybridu, že nechci atyp a Lang výšku 30 nezná. 28,5 je málo a 32,5 je moc. TEČKA! A druhou věcí je, že Lang nezná mezerníkové rámky a já než pracovat s pleckatými, radši bych skončil se včelařením. Proč? Nestejně široké loučky v rohu, kde se rámek drží, tak strašně unavují, že se mi po delší práci začínala motat hlava, rozbolela mě a pak se ozvala páteř a křeče do prstů. A to už zamlada. U pleckatých rámků kvůli nepohodlnému a velmi únavnému držení rámků při práci ustavičně hrozí vyklouznutí rámku z ruky. Prostě kdo jednou zkusí pohodlnou práci s rámkem se stejně širokou HL jako jsou BL, pochopí. A ano, kdo má 3-8 vč, to asi řešit nemusí. A nikdo předem neví, že nebude včelařit ve větším a pak by litoval blbého rozhodnutí. Když je vč 50 a víc, mě by jeblo! No a v neposlední řadě jde i o vytáčení. Ale kdo chce kam…

Já bych úly se včelami na pleckách nevzal ani zadarmo. 

Uvažujete o HL vysoké 15. No, u délky rámku 39 stačí 9 a i jen 8 a kupované 12 snižuju. U delšího rámku asi silnější ano, ale 15? No, co třeba 12? Že jen 3 mm? Aha, u jen 10 rámků je to 3 cm voští = plástu, u 12 rámků už přes 3 a půl že? A v medníku to samé. Udělal jsem si třicítky jen 8 a myslel si středem stojatou podpěru. Není potřeba a neprohne se to a nebo ne nijak dramaticky. Jenže to mi neřeší cíl a to je neosazovat ouška. Ta mám 7 (ze starodávných 5 mm jsem přes 6 zvětšil na 7 a snad je zvýším na 8 a odpadne jedna operace při výrobě. Jenže by to byl atyp… Ono už ouško u systému 39 tlusté 7 stačí bohatě. Ale je to pořád kompatibilní s mejnstrýmem 39.

Ale to bych takhle mohl dávat souvislosti, jak vše vyplývá z něčeho, většinou hned několik dalších věcí, že by se fakt dala napsat kniha.

Vaše poslední úvaha je velmi zajímavá, neoriginální. Už jsme to s Romanem a dalšími probírali. Ale o tom jindy. Jenom jednou pro vždy zapoměňte na kaskadérství, jak to perfektně nazval Javali. Nejde včelám handlovat orientaci stavby bez hypestresu!!!

Ale pane Malino, vám to myslí a já mám lidi jako vy rád. Někdy vám napíšu, možná i veřejně, kdo byli Baťovi Mladí mužové. Jde o kreativitu a doslova přehršle nápadů, ze kterých se ukáže většina jako ptákovina. Ale některé můžou i změnit svět, jako ho definitvně k lepšímu změnil Baťa. Moravan, tedy Čech a na to je potřeba nezapomínat.

M.S. včelařží ve včelařském ráji a pořád jste nám nesdělil v jaké výšce a jak daleko od Prahy včelaříte vy.  Zjevně nechápete základní věc. Včelám nelze poskytnout dostatek prostoru předčasně, protože pak medník nejen, že neobsadí vůbec, ale ještě reálně hrozí absolutní a nebo částečný kolaps vč. I když to vč přežije a ono to přežije, nedá medu moc a spíš jarní žádný. Ale, hrozí (moje DOMNĚNKA), že včely ze zachlazeného plodu jsou háklivější a náchylné k nejrůznějším nemoce. Opakuju to stále dokola. Podtržení vč v této stěžejné době má pak skoro vždy za násedek CCD, nově asi NC a další nemoci.

M.S. Vy pořád nechápete prazákladní ZÁKONITOST, že včely nikdy nenosí med nad medník plný medu. U vás možná, výjimečně,a le vy to pořád dáváte jako běžnou věc a dokonce zákonitost. Tak to není, v životě jsme k tomu včely nepřesvědčil, nikdy jsme nečetl, jen u vás a neznám nikho, kdo by dal medník nad už zaplněný medník. Na 90% a spíš víc území naší země, se medníky musí dávat pouze pod medníky, které už na úle jsou.

Martine. Misky jsou dvojí a časem se naučíte je na první pohled rozeznat. Těmi, co já jim říkám cvičné, se netrapte. Jsou vždy menší, nižší. Skutečná miska, kde lze (ne vždy najít vajíčko) je větší a vyšší. Jde to dostat do oka. Cvičné si ještě rozmyslí hned jak dostanou plac. Zasloužilo by si to detailnější vysvětlení (bylo by dlouhé a tak se “mladí” budou donekonečna pútát, tápat, protože prostě chov včel je SLOŽITÁ VĚDA. Rozhodně to není jak tvrdí M.S., že z každé misky se máme osypat a honem dělat protirojová opatření.

Pne Goro. Martin se strašně bojí udělat chybu, bojí se o svoje včely. Furt je to lepší než nedávno zde publikovaný opačný přístup. Anoo, není si jistý. A já věřím, že se na jeho systému učení krok za krokem učí i další, on jen umí formulovat a nestydí se ptát.

Martine, já jsme úplně nepochopil co je za problém. A tak tydy napíšu, co jsem chtěl jinam. Je divný rok. Včely neobsadily celá plodiska a už zase cpou med do vysokých rámků a budou ignorovat medníky. Každá teorie je popisována jako metoda pro nejvíce roků a nejčastější situace. Ale u včel ideální počasí a rozvoj a kvetení rostlin nikdy není zaručené a my se musíme naučit situace řešit. Doporučuji si důkladně NASTUDOVAT loňské vlákno myslím "sběrný medník, nebo tak nějak.

A co já? Na stan R, kam nepřišlo deko cukru padla jen 2 vč ze 12, slabé oddělky. Proběhla tam jediná léčba 26.12. aceton. Jspou tam do iametrálně jiné, myslím tak o týden napřed vč. Zatímco na stan K medníky moc dát neščly, v R jsou všude. Ale jak?

Propaguji med z panenského. Na mém odvíčkovači nejde odvíčkovat košilkové dílo. Velké rámky mi ženy, co mi pomáhají, odmítají odvíčkovat a vytáčet, kdo jednou okusí N rámky, už klasiku nechce ani vidět. Přesto si MUSÍM vždy nějak poradit. A tak nezbylo, než použít mřížku (z 10 vč v R u 2 vč) a nad ní dát celomedník a do něj převěsit ani ne tak plod, jako z ostatních vámi popisované vysoké rámky (ale i plod, prostě podle situace co a jak je potřeba). Prostě klasika jako před 40 lety. 

Co jsem získal návratem ke klasice u malé části vč? Možnost přidávat souše na zakladení. Mám světlých  nadbytek z uhynulých vč a tak M skoro nedávám, stejně letos staví špatně a nezakládají, jak jste si taky všiml.

No a co vy u pouhých 3 vč? Možná u jednoho využijete nějakou klasiku s mřížkou a nebo budete mít někooik medových vysokých plástů. Tady je těžké cokoli poradit, vždy vycházíme z dané konkrétní situace a možností.

Děkuji vám Romane. Ona pravda nakonec vyjde najevo.

Jestli je nějakou autoritou českého včelařství Ing. Kamler František (druhý Kamler v Dole je nepříbuzný a ne Ing., ale RNDr.) Pro úplnost, Kamler Fr. je i doktor.

Tak když odešel do důchodu (podle mě získal nezávislost, ale pro DFol pracuje i nadále), začal tvrdit, asi před 10-12 lety začal a publikuje dodnes na stránkách Včelařství, že je v systému Dadant asi třetina práce oproti VŠEM v Česku praktikovaným úlovým systémům. 

Já vyzkoušel kde co a TVRDÍM totéž co Ing. Kamler (já to začal tvrdit dřív než on). A dodám, že úplně nejhorší je čistokrevný (Boháčův - Farrarův) NN systém. A Optimal je přesně systém Boháč - Farrar. Jména bych měl ale psát opačně. Farrar s tím laboroval v USA mezi válkami a po ww2 byl v USA téměř opuštěn, přežívá v Austrálii. To nebránilo Boháčovi na přelomu 70/80 let dvacátého století vyhrabat dávno “mrtvé dítě” a spustit NN mánii, která trvá dodnes. I mě trvalo roky než jsem pochopil, že je to hloupost a že Včelařství psalo roky nesmysly (a nejen v otázce NN systémů). Jen dodneška nevím motiv.

Ale to nevadí, “suchaři” trápí včelstva suchem v úle a to víme, že nařídila KSČ  kvůli zbrojení, protože zlí imperialisti nechtěli ikomunistům prodávat vosk, potřebný na zbraně proti imperialistům (skutečně zlí a zavilí byli ti imperialisti!). A tak ti jednodušší z nás dodnes plní nařízení Strany a Vlády vnucené Národní Frontou a trápí včely co největším suchem. Úsměvné je, že to nařízení KSČ vysoce uvědomněle plní v úle z USA.

Proč vnucoval Svaz jedinou rámkovou míru 39x24 jsem vysvětlil také. Šlo o láci co nejhromadnější výroby, jak rámků tak pouhých asi 3 typů úlů. To proto, že se stát pokoušel včelařit a měl v provozu statisíce úlů a miliony rámků. O vhodnosti toho či onoho nerozhodovali odborníci, ale vysocí úředníci, jejichž kvalifikaci plně nahrazovala rudá stranická knížka - legitimace. Nic jiného se sériově nevyrábělo. Vše se opakuje, dnes opět nerozhodují podborníci, ale v EU zelení a sluníčkově-vítací-duhoví fanatici. Nic se nezměnilo, jen to dostalo OBLUDNÝ rozměr.

Ale proč stát, přes NF a Svaz dovolil Boháčovcům adoraci amerického úlu a vnucení NN systému je mi záhadou. Ale ono to nakonec, jako všechno, vyplave. Ale stěží to bude někoho zajímat a zapomene se to všechno tak, jako se dnes zapomněly košnice, kláty a další vymoženosti.

1- I to je možnost, ale mě to tak vloni nezafungovalo, z 90% to dostavěly dělničinou. Zdá se, že prostě chtějí vespod trubčinu, ale pod předělem ze dřev a včelí mezery, jak mají plást v celku, zjevně ho chtějí až dolů dělničí. Nevím, zatím. Já měl ale na mysli snížení výšky z 32,5 na 30 tím, že dole bude místo 25 mm proužku plástu 25 mm vysoký hranolek. Idea tak velkého plodiště - VN je, aby se nikdy nemusel zvedat.

2- Tohle nedělejte. Snad jen při kombinaci plecek a mezerníkáčů a v medníku to dáte od oka. Vůbec mě nenapadla tahle možnost na přechod od plecek = kombinace plecek a mezerníkáčů a tento hřeben - šablona (hřeben je ve včelařině něco jiného a i ten by to řešil, jak mi dochází) by to vyřešil. Vlastně je to skvělý nápad a mám za to, že jste úplně první a nikoho tohle ještě nenapadlo!

3- Tohle není správná idea. Zimování na cukru je ABSOLUTNÍ jistota a zimovat z části na medu je nějaký bonus, ale základ je prostě cukr a krmení. Fakt, že mi přežily asi ⅔ vč na melecitozní medovici i když se neproletěly víc jak 3 měsíce neznamená, že to je zákonitost. Ode mě to bylo nouzové řešení, vše jsem tu podrobně vysvětlil a být zdravý, nikdy bych se k zimování na medovici neodhodlal. A taky potřebujete mít zásoby na přežití zimy na vysokých rámcích a jak tam udržíte květový JARNÍ med, když cílem je na vrcholu aby měly plod na vysokých rámcích až k horní loučce a med v medníku? Jakmile bude na vysokých rámcích pod HL vrstva medu, to je rávě ten problém, že hrozí, že ignorují medník a to je ten nejhorší problém a proto magická výška 30 a ne víc (a opravdu vrstva medu na vysokáčích jen 2,5 cm to může zavinit). Prostě v době bezpečného květového medu jej na vysokých rámcích nemáme a dokázali bychom tam mít medovici, ale ta není na zimování dobrá. Tedy dle veškeré odborné literatury a zkušeností kohokoli, koho znám. A nebo to nejsou zkušenosti a všichni to opisují a papouškují. Přitom při psaní tohoto mi dochází, že v nerozběrném díle (košnice, klát) těžili včelaři med až po zimě, co v úlech zbylo a nekrmili, cukr byl nesmírně drahý. Tudíž ale jejich vč musela zimovat i třeba na melecitozní medovici. A asi nikdy nepadla všechna vč, nevíme, už je to zapomenuto a košnicové včelaření studovat nebudu. Ale opakuju, jediný rok nic neznamená. Jsou jen indicie, že když není nad chumáčem moc velká vrstva zavíčkovaných zásob a není prodyšný strop a očka a včely můžou na strop pro kondenzovanou vodu, pak přežijí i na melecitoze. Úplně polopatě. Stará literatura tvrdí a i lidově se traduje, že na medovici padnou žízní. Z toho jsem já od mládí pochopil, že kondenzát nestačí a dodávat vodu v zimě je nemožné. Ovšem to nedává logiku, v dutině stromu nebo v košnici taky nikdo nijak nic s vodou neřešil a tak voda kondenzovaná plně postačuje. Tedy za určitých podmínek. Mimochodem, pro mě je to stěžejní zjištění. No a jak došli praktikové a i teoretikové, že kondenzát nestačí? No tak, že idiotsky odvedli všechnu vlhkost mimo úl. Aby splnili nařízení Komunistické strany ze začátku padesátek, že v úle nesmí být ani stopa plísně. Já raděj pár oplesnivělých rohů krajních rámků a živé včely než krásně “čisté” sucho v prázdném úle bez včel. A to by byl ten lepší případ. Skutečnost je zapáchající eklhaft, kdy posrané včely uhynuly v úle a zůstaly tam. Patrně uhynuly "žízní". To ale nevíme, protože věděčtí prostituti to nezkoumají.

Lang kvadrát.

To na délku 44,8 nevychází. Právě vychází D-B na 12 rámků dokonale. 

Přesné počítání:

12 x 35 mm = 420 mm. Ale D-B má vnitřek 450 a tak je tam celých 30 mm manipupační mezera. Ta se uvádí jako nezbytná 10 mm a to je nesmyslně a zoufale málo. Protože když se na mezerníku každého rámku nahromadí jediný mm propolisu, už je to u jedenáctirámkového ASdamce 11 mm, ale mezera za posledním rámkem je jen 10. Ještě horší je to u 12 rámků D-B. V tu ránu jsme na 420 + 12 = 432. Zbývajících 18 mm bude každý včelař rád, že je tam má. Někdy se k tomu můžu vrátit.

A jak 13 rámků L? 

13x35 = 455 a měla by být nejménmě 10 mm manipulační mezera a v předchozím jsme vysvětlil, že i 20 mm je málo. Jenže L má délku vnitřku 465. Tudíž je to naknop a pak nejde první rámek vytáhnout bez rolování včel a to je fakt masakr. Vyřešil bych to tak, že bych rámky dělal místo 25 tak jen c nehoblované couálky = 24 mm a tudíž by na rámek vycházelo místo 35 tak jen 34 mm. 13 x 34 = 442 mm a tak do 465 zbývá 23 mm, a to by s odřenýma ušima, blbě,a le nějak šlo.

Pokud bych dotáhnul Hybrid (všimněme si, že i Jiruš měl atyp vysoký 30 cm a to Lang nezná!!!!), pak by měl i Lang jen 12 rámků + trvale zaparkovanou blinovku jako má Blaník. To je například skvělý (můj) vynález a myslím, že ho včelaři nepochopili úplně a nedocenili. Prostě se místo prvního rámku vytáhne u stěny umístěná přepážka a je perfektní prostor na šetrně bezpečnou manilpulaci s rámky.

Teplá stavba.

Troufám si tvrdit, že v orientaci stavby není rozdíl a nebo je pro včely mnohem lepší TS (a pro záda včelaře je stokrát lepší TS!). Jenže odporuje Langu a u nás odporuje nařízení KSČ o zabránění ztrát strategického vosku plesnivěním, vydaného počátkem padesátých let 20 stol. A protože Svaz byl součástí Národní Fronty a musel nějak nařízení Strany vnutit členům, začali jeho - na KSČ = NF závislí “odborníci” tvrdit, že je SS pro včely lepší. Ano, v úlech na SS je suššeji a zjara se nemusí hlídat, zda nemají u česna vyjedené zásoby. Tudíž SS je blbovzdornější, ale pro včely je horší.

Zajímavá by byla také statistika, na které orientaci stavby je víc úhynů.

Konečně jasná, stručná, věcně správná reakce. Pochopil jste to dokonale. A jedenáctirámek s blinovkou, prostě když bude nejhůř, časová tíseň, vyhodí se blinovka dá se dvanáctý rámek. Nebo se u pěkných nechá vysoký trubčák na poslední pozici a jak ho zakladou hned dát dolíhnout “obyčejnému” vč, trubec nese geny líp jak matka. Atd. Prostě možností je víc.

A nápad na dvanáctirámek obřího rozměru rámku 44,8x32,5 mě fakt rajcuje hodně! 160 dm2 plodiště v jedné bedně je doslova bomba.

Pleckáče s mezerníkáči se kombinovat nedají a pokud byste přecházel (zkoušel) Blaník, už ho udělejte mezerníkový. Nic se nikdy nevyhazuje, není až takový kumšt DOBŘE včelařit v ideálním vybavení, ale naopak, je velké umění dokázat to i s jinačím vybavením, tím co mám, je zaplacené a funguje teď hned!

I vy mi děláte velkou radost. 

A až tohle zvládnete, za rok za dva, zkuste i Sedláčkovo OP, nejlépe modifikaci dle M.S. Pak budete moci srovnávat. Mě třeba to celoživotní pokusování, zkoušení, pro ostatní nesmyslů, baví na včelařině ze všeho nejvíc. Vím na tisíc % jistě, že kdybych měl jen českou klasiku Adamce na 11 rámků a jen vysoké nástavky, už bych asi 40 let nevčelařil.

A jen takový nápad, kdyby se zdálo, že je 32,5 dost. Zkusil bych u několika vč připevnit na spodní loučku hranolek 25x25. Protože toto monstrum určitě už nebude potřebovat TL, ničemu by to nevadilo. Ale to je úplně syrový okamžitý nápad.

Z teorie Blaníku víme, že co je dole počítá se do celkového objemu plodiště jen nějak napůl, jako Chytrá horákyně, TL tam je a i není, nevnímají ho tak, jako co se jim dá na VN. No a já myslím na TL na každém rámku dole, u vás například 4 cm a oddělené jen “špejlí” 5x5 mm nebo takového něco. Nepočítal jsem to, ale prostě ekvivalent asi 2 trubčáků 39x24. 

Jak jsem slíbil, vysvětlím, co se MI a bohužel nikomu jinému jeví po letošní zimě. 

Následující doporučuji všem si vytisknout a uložit, je to dosud neznámý a nepublikovaný poznatek.

Zopakuji fakta:

Zazimoval jsem 44 jednotek, o dotaci požádal na 30 z nich. Polopatě, 14 vč nebylo PODLE MĚ v síle, aby to splnilo požadavek na sílu včelstva. Přesněji v září to tu sílu mělo. Ale já jsem hodně jiný než tak zvaní “normální” (každý si ťuká na čelo když bych mohl a nechci brát větší dotaci).

Kvůli těžké komplikaci s páteří, kdy jsem od začátku června téměř 3 měsíce nemohl ani chodit, natož něco zvedat, jsem nenakrmil cukrem a nebo velmi nedostatečně. Asi třetina nedostala žádný cukr, třetina asi 8-10 kg a třetina asi 3-5 kg cukru. Paradoxně nejmenší % úhynů bylo tam, kde neby ŽÁDNÝ cukr a kde proběhla pouze jedna léčba aceton a to až 26.12.2024. Jinde prosincovému aerosolu předcházela u části vč fumigace v říjnu. Tudíž třetina dostala jedno očetření, ⅔ ošetření dvě. Žádný Gabon a kyseliny v žádné podobě do mých včel nesmí nikdy.

Očekával jsem, že mi nepřežije ani jediné vč, vše zimovalo na medovici s velkým obsahem melecitozy a podle odborné literatury za asi 100 let mi nemělo přežít nic. Přežilo 29 + jeden slaboučký lazárek.

U mě se ani jednou nedostala vč ven proletět od 24.11.24 do začátku března 25. Všechna chytrá literatura tvrdí, že VÝJIMEČNĚ by na medovici vč přežít mohla (na melecitoze prý nikdy nepřežije nic) v klimaticky mírných podmínkách, kdy by se vč mohla několikrát za zimu proletět. To se u mě nestalo.

VŠE co padlo, zimovalo s KK nad VN, nepřežilo ani jediné vč s horní KK. A to samé u ostatních Blaníkářů. Kdo jako já (Tom4) nedokázal dát KK v půli září pod VN, ta vč bez jediné výjimky padla, vše, kde KK byla pod VN přežilo. 

Vysvětlil jsem si to tak, že vč nedosáhla v mrazech na vodu kondenzující na stropním igelitu. Kde to měly blíž = KK dole a tudíž měly nad chumáčem jen zásoby vysokých plástů, tam vše přežilo. Paradoxně padlo nejvíc vč s 10 kg cukru a kde nebyl cukr vůbec padly jen dvě záložní matky z 12 jednotek. A už před zimou jsme tu psal, že ty dva slabé oddělky mají nepatrnou šanci.

U kolegy Petra zimovala dvě vč ze 14 s KK nahoře, nepadla, ale přežila ve velmi špatném stavu a velmi zesláblá. Jenže u něk se vč za stejnou dobu, co uvádím u mě, proletěla (ne hromadně) jeho vč 5 x.

-------------------------------

Z těchto faktů vychází moje nová, dosud nikde nepublikovaná teorie.

Včelstvům na zimu stačí asi 3-4 cm, i méně zavíčkovaných zásob nad zimním chuumáčem. Všechny další zásoby jsou na jarní rozvoj. Resume - není nutné krmit tak moc do vysokých plástů, jako vnucuje všechna dosud publikovaná odborná literatura.

Ovšem je dobré a já tvrdím, že nutné, aby zásoby pro jarní rozvoj v úle byly celou zimu. Výjimečně by KK mohly být přes zimu ve skladě a dát je pod VN až po jarním hromadném proletu, ale to je nutné ověřit. Je ale nutné aby tyto zásoby, i kdyby byly vč přidány až po prvním proletu, zpracovaly letní včely minulý rok.

Pak se zdá (jistěže jediný rok a malý počet vč v jediné malé oblasti ČR není nijak statisticky průkazný), že se na dá úspěšně timovat nejen na medovici, ale na melecitozní medovici. Co by to znaenalo a jak vidím zatím nikdo neuměl domyslet a pochopit uvedu dále.

Cukr sice není drahý, ale jeho podání vč je pracné a tedy drahé, současně hrozí rabovky a také zpracování zimních zásob opotřebuje včely, úplně přesně jak to funguje dodneška věda neví. Každý kdo dělal kejkle s máčením plástů s tuháčem, vytáčením, to se opakuje nejméně 3x, jistě ví, co to je za práci. Mnozí medovou vodu lejí do hnoje, vloni ale tady jedna palírna brala tuto vodu na nějaké zpracování. Jak to platili a zda by to ještě chtěli netuším.

Jiná možnost je vzít včelstvům rámky s medem, i ty na kterých vč sedí ( a v červenci a srpnu má plod) a dát včelstvům rámky jiné, případně mezistěny. To jde u pár vč, u víc jak 10 vč to považuji za téměř nemožné.

Všechna další opatření jak zabránit vč aby zimovala na medovici a dokonce i melecitozní medovici se jeví (zatím, jeden rok a jedna malá oblast je málo), že při dodržení jednoduchých zásad není třeba medovici vč brát a nechat včelstva na ní zimovat.

Co by to mělo za důsledky? 

Odpadne vše spojené s odebráním medovice včelstvům + následné co udělat s odebranými medovými rámky. Odpadne velká část krmení cukrem, já nechtěně dokonce vyzkoušel vůbec žádný cukr a pouze melecitozní medovice. A to stanoviště mělo nejlepší % přežití v zimě.

Co z toho plyne pro mě? Nyní přehodnocuji všechny svoje teorie u vědomí faktu, že se medovice netřeba bát. Stačí jen dodržet několik málo zásad, které ale dodržují Blaníkáři stejně i bez melecitozní katastrofy. Jen je nutné nezimovat s horní KK. 

Už nyní probíhá pokus, kdy vč dostala pod nově udělaný TL jeden NN s tuháčem z uhynulých vč a nebo uložené nástavky od loňska s nevytočitelným tuháčem.

Jako asi úplně první jsem prokázal, že když se dá pod VN NN s tuhým květovým medem po 20.3., že ho vč postupně přenosí a uloží na vysoké rámky nad plod a ušetří se cukr. Jenže se při tom asi třetina medu zdánlivě ztratí (podroobně jsem to tu popsal a vysvětlil, nevím které vlákno). Tato ztráta je ale v lepší kondici vč. A i kdyby nebyla (těžko měřitelné), tak i tato ztráta bohatě vykompenzuje práci s nakrmením stejného množství cukru. Je otázka, zda stejný efekt bude fungovat i dřív než po půlce června, u mě letos v průběhu konce března a dubna. Když by to bylo velmi dobré, mohl by se přepracovaný tuháč objevit z části v jarním medu. Protože je melecitoza nerozpustná vodou, po vyjedení tuháče zbyde “písek”, který včely vynesou. Pro vodu včely můžou neomezeně a tudíž nic nebrání v předpokladu. O všem tu budu referovat.

A je nutné ještě jedno. Mě by vůbec nevadilo, když by vč vyčistala NN s tuháčem a v medu to nebylo a nebylo by to množství medu nikde. Mě by stačilo, že včely uvolní destítky nástavků plné tuháče. Protože co jinak s tím? Vyhodit na skládku? Kdo, jak a za jaké peníze to z těch rámků dostane? Máčet as vytáčet? To já dělat nikdy nebudu! Kdy a kdo by to udělal? Vyhození by bylo nejsnazší, patrně se do toho pustí motýlice, neumím to zajistit tak, aby to zavíječ nenašel. Mimochodem o tomto problému, co s dílem a zásobami z uhynulých vč a co s nevytočitelným medem od loňska jsem NIKDY V ŽÁDNÉ CHYTRÉ LITEARATUŘE NENAŠEL ANI VĚTU! 

A vyvařit to také nejde, trvá to strašně dlouho než se rozvaří plásty se zásobami. Pro mě je to velký problém.

Mě by toto nevyhovovalo kvůli VM dole = vyzkoušeno, že je to nesmysl a hlavně 99% mě známých úlů v ČR má VM nad rámky a ne pod nimi. Patrně modifikace dle Hanemanna, to jméno mi něco mlhavě říká, ale už nevím s jakou vzpomínkou to mám spojené. Hlavně to je vymyšlené na boj s Varroa  a to má Blaník vyřešené a má to vyřešené každý úl, když za ním nestojí lempl a bude včelařit do nejmenšího detailu aplikovanou metodou Blaník. Důsledně uplatněnou metodou Blaník a ne jen něco z ní, pak Blaník nemá VD vůbec a nebo v tak nepatrném množství, že s nimi vč žijí a nevadí jim. 

Ale děkuji vám. Taky jsem patriot a nepotřebujeme šilhat do ciziny a na včelařsky zaostaleší Západ už vůbec ne.

Popis vašich obrázků neumím přeložit, ale je jasné, že to má mateří mřížku a že to má dole sejto a pod ním asi možnost pevného dna, my bychom na něm pod sejtem asi měli podložku. 

A aby bylo jasno. Bez VD se dá včelařit i v L jak dokazuje MUDr.Marx, který neléčí vůbec, ani tak nepatrně, jako Blaník. Marx ale má vlastně srostlé dva NN v jeden celek + libovolný počet NN 159 a tudíž je to systém Dadant a Marx v tom včelaří jako v Dadantu, jen nezná TL ale používá Sedláčkův POLštář, tudíž bez trubčiny. Goro má stelný L 159 a jen NN systém a také nemá s VD asi problém, i když jasně se nevyjádřil a nebo jsem to já nepostřehnul nebo neochopil.

Aby bylo jasno. Hybrid je název úlu, který měl být originál D-B a po převrácení vzhůru nohama to měl být Lang. Úskalí výšky rámku jsem vyvsětlil v předchozím DLOUHÉM článku a i důvod, proč to Lang nebude. Tudíž, když to bude jen D-B ztrácí smysl název Hybrid. A abych nezapomněl. Pokud bych já někdy šel do L, nikdy ale s pleckatými rámky a už vůbec s rámky s horní loučkou tlustou 24 mm. Vše co dělám já musí být ultrajednoduché a snadné na amatérskou výrobu a rámky šetrné k životnímu prostředí. Šetrné úsporou dřeva.

--------------------------------

Jenže je tu můj nejnovější poznatek o tom, že velká “vrstva” zavíčkovaných zásob nad zimním chumáčem může zabíjet včelstva zimující na medovici. A dokonce i na melecitozní medovici. Obávám se, že dokud je to takto lapidárně řečeno, stále to nikdo nechápe (reagujete jen vy) a když to vysvětlím bude to dlouhé a i ti, co by to dočetli, to kvůli obsáhlosti textu nepochopí a tak to asi vzdám a už nic vysvětlovat nebudu. Pak se navíc může najít lempl, který to nepochopí a bude svádět svoje neumění a lemplovství na mě. 

Mám hodně o čem přemýšlet jak dál. Ještě asi vysvětlím v jiném vláknu dalekosáhlost potenciálu letošního zjištění, ktewré zjevně nikdo ze zdejších přispěvatelů a konzumentů CHZ nepochopil, protože nijak nereaguje nikdo.