Příspěvky uživatele

To je sice zajímavá myšlenka a částečněš potvrzená jak TLumičem tak Sedláčkovým POLštářem, kdy v obojím ukládají a víčkují med, když je ho nadbytečně - melecitoza, ale v TL jsem našel i zavíčkovaný jarní med. Do TL běžně nelezu a tudíž moc nevím, co se tam v průběhu sezony děje. Faktem je, že je TENTO MED ZE SPODNÍCH PARTIÍ ÚLU V POLOVINĚ ZÁŘÍ PRYČ! To vím jistě, protože se v půli září u Blaníku sundává KK a vkládá pod VN. Tehdy by se mohl vzít TL a v zimě vyvařit, je vždy suchý. Kvůli abych se o to nemusel starat a skladovat, likviduji TL až na jaře, kdy se dělá TL nový. Díky tomu jsem několik roků sledoval, co v polovině září v TL je. NIC. V září je pryč už i pyl.

Med dole je nepřirozený a pro zimní chumáč, který se umí pohybovat po zásobách jen nahoru a sice hůř, ale umí to i do strany v rámci jedněch rámků - ROZHODNĚ TEDY NE PŘES ULIČKY, ale zásoby uložené dole jsou pro zimující vč nepoužitelné, nevyužitelný. (dlouhá složitá věta, ale snad to lidi pochopí)

ALE!!!!!

Protože mám mnohaletou zkušenost s KK pod VN v září, vím, že zásoby z KK do jara zmizí. Kde by na některém rámku něco zůstalo, ten rámek zůstává v novém TLumiči, přesněji dá se do nového TL když se zjara tvoří. A z toho jasně vyplývá, že včely někdy v zimě, netuším kdy, pro zásoby dolů, do podstavené KK chodí a zásoby vynášejí.

Takže doplním vaší úvahu jak jedině by to mohlo fungovat. Po smutné zkušenosti s neurvalým anonymem, který se do mě navezl kvůli vyřezávání medu z košnic a klátů, je pro začátečníky i pro anonymy (vynechávám expresivní výraz pro tenhle typ lidí) potřeba říct jasně a přesně jak to je.

Pokud by v Gorově předpokladu vč uložilo ČÁST zásob dolů, neznamená to, že by mohlo přežít zimu pouze se zásobami dole!!!!!!!!! Naopak, vč si musí uložit DOSTATEK zásob “nad hlavu” a případný přebytek dolů. Tento dolní přebytek vč nepoužívá k přímému přezimování, to nejde, ale je pohotově v úle pod plodem a vč si tam v konci zimy a v předjaří chodí pro zásoby. Navíc se tím samo podněcuje, protože odvíčkovává a přenáší zásoby ze směru od česna a existují logické domněnky (mí předci a stará odb lit), že zásoby přicházejí od česna a tudíž zdánlivě z venčí a to vč vnímá jako snůšku. Ovšem při HČ by padl efekt jako že z venčí že?

Také při SČ vytéká CO2 + další plyny ven z úlu, ale u HČ se hromadí pod česnem a je možné, že tam vzniká “plynová” komora, která brání včelám tam v konci zimy a v předjaří chodit. Úl asi tak dokonale neutěsníme (vše si zalepí včely, ale jen braním měli jim to utěsnění zrušíme) a tak by se muselo zkoušet.

Mě se přes všechnu teorii s “ozdravným” sklípkem = plynovou komorou do HČ nechce proto, že já nechci včely na “hluboký podestýlce” jako by žily v divočině.

Abych se vyjádřil úplně jasně. Vč na samotné přezimování při úplné absenci plodu potřebuje zásob jen malé množství, odhaduji to tak na 3-4 cm zásob nad zimním sedištěm. Všechny zásoby nad toto množství jsou už jen pro rychlý jarní rozvoj. No a je otázka, protože vč dokonale umí počítat množství zásob a co si může dovolit, zda zásoby vespod počítá do dosažitelných zásob. Kdyby ne (můžou tu být genetické rozdílné sklony, jedno lidské etnikum taky nešetří a žije teď a nestará se co bude pak), pak by to byla brzda rychlého jarního rozvoje.

-------------------------------

Nastal čas zveřejnit další můj nápad, ale nedám ho do tohoto vlákna.

Chtělo by se dodat k “tíško v kúte šuchajú nožičkami" a čekají na svou příležitost. Kterou jim mnozí včelaři dají svým podivným včelařením.

Taky mám jedny takové, ale nezlikvidoval, dostanou jinou matku a to skoro vždycky pomůže. Dva přístupy a opakuju, Gorův je správnější!! Já jsem měkkota. Popravdě, za mě to letos udělala už v předjaří příroda, že dvě vč přeživší zimu padla brzy na jaře, třetí sice má už jeden medník, ale je bez jiskry. 

Rozděluji tedy úhyn zimní a pak předjarní. Vše jsme tu už rozebrali.

Dneska jsem byl u včel jen na koukanou poměrně brzy dopoledne, teprve začínaly létat, asi do 10 hod tu pršelo (naštěstí, včera pršelo celý den). Pak až v devět večer a už nelétaly. Intenzivně větrají a voní a tak předpokládám snůšku. Ovšem netuším z čeho, když nic nekvete a na lučním kvítí nevidět včelu. Asi les, jak psal už před týdnem pan Goro a jen trnu, aby to nebyl zase tuháč. Malina pořád ještě na Sibiři nekvete. Ovšem malina je přeceňovaná, víc medu je sice v době maliny. Ale ne z ní, ale z medovice na smrku, která je souběžně s květem maliny.

V čem něco PODLE MĚ je nebo není škodlivé nechám bez odpovědi. Vím jen, že jak jsme přestal používat KM, ihned jsem měl vyšší výnosy a DOMNÍVÁM SE, že až o 50% a také se mi vč téměř nerojí. To nebude jen absencí kyseliny, ale MOŽNÁ to nějak souvisí. Hlavně ale jde u mojí včelařiny, která je pořád HOBBY VČELAŘINOU, o radost a můj subjektivní pocit ze včelaření. A také jd me o můj subjektivní pocit, že včelám neubližuji a to je pro mě též velmi významné.

Za daleko horší považuji já velmi jedovatou KŠ a její sublimace je něco tak strašného, že já toto včelám už nikdy neudělám (dal jsem si to udělat jednou). Vše jsem tady v tom foru od ledna 2024 popsal, stačí si to najít. Jak je vše viditelně kontaminované stříbřitým povlakem mikrokrystalků KŠ, která se nikam neztratí a navěky kontaminuje ona, nebo rezidua, na která se rozpadne, celý úl, vosk. Doslova žasnu nad mozky některých, kteří toto považují za lepší než akaricidy. Opakuji, ty počty, někde jsem dal příklad v kilech aby si to uměli představit i duševně jednodušší. Konkrétně u KŠ šlo do úlu několik gramů, u akaricidů jde o miligramy. Pro hloupé, kilo unese v kabelce i osmiletá holčička ani ho nevnímá. Tunu neunese nikdo. Miligramů je do gramu stejných tisíc, jako kil do tuny, těch je také tisíc. Už jen toto by mělo každému, kdo má v hlavě víc než duto, stačit! Zhoubná okamžitě vražedná kyselina proti Amitrazu, který jistě není nic dobrého. Ale působí v úle hodinu, KŠ i půl roku a víc jak vysvětluje Goro, jak mikrokrystalky se během zimy ve vlhku mění na kyselinu a zabíjí. Ještě strašnější je podle mě pokap.

Patrně si vy neumíte představit věci, o kterých tak strašně zaujatě vyprávíte. Já nikdy nemonitoruju kolik a zda vůbec mám VD ve vč. Nevím prostě zda je tam mám. Domnívám se, že VD úhyny nezpůsobují, ale vědečtí prostituti to nevyzkoumali a tudíž NEMÁM JISTOTU. Protože chovám větší počet vč než malý, pak nehodlám nic riskovat a protože nevím dvě základní věci, tedy zda moje vč mají VD a zda VD úhyny působí, pak jedinou rozumnou taktikou je prevence. Vaší, ne dost inteligentní úvahou by se mělo ihned přestat očkovat děti proti dětské obrně, protože ne všechny děti bez očkování ochrnuly a mělo by se počkat (to je logika monitorování VD), které dítě ochrne a pak něco začít dělat. Tento příklad by mohl pochopit i fanatik.

Proč nedělám mnitoring? Síta patrně včely invalidizují ztrátou “chodidel” - což Goro tvrdí, že je nemožné. Tedy že jsem hloupý, přesněji můj kamarád, který v sítech den některých výrobců objevil utrhané nohy včel. Sám jsem to neviděl, nikdy jsem neměl hovadinu jakou je síto ve dně. Druhý důvod proč nemít síta je průvan a tady už prokazatelně těm, co vehementně monitorují, pak vč hynou pravidelně. Hlavně já se ale tím nechci a nebudu zdržovat, nebaví mě žádný monitoring, to se na včely radši z vysoka! Vrcholem stupidity pak jsou kejkle s práškovým cukrem. Tvrdou chemiií léčí DRTIVĚ DRTIVÁ většina včelařů a je nikdo nenapadá a nesekýruje jako sekýrujete mě, ať jsem na jakém foru chci. Alternativně léčí jen pár alternativců z důvodu IRACIONÁLNÍ VÍRY. Vymýšlejí nesmysly. Od vymýšlení a ověřování je tu výzkumák a vysoké školy. Jasně jsem mnohokrát napsal, že prostě léčbu dávám preventivně tak, jako se preventivně třeba očkují lidi.

-----------------------------------

Ale pořád odvádíte k jinému tématu. M.S. je génius když má na metrák medu kilo víček, patrně vytáčí nezavíčkované plásty. Tečka, neřešme to, mám pravdu, protože kilo víček na metrák vytočeného medu prostě není možné, pokud jsou plásty zavíčkované tak, jak mají být aby se nemuselo dosoušet a tedy sklízet nehotový med. To by se pak mohl brát nektar z rostlin vysavači, vysušit ho na 16% a je med hotový? Postupně se tady takto mezi řádky dozvíme, co je ve skutečnosti OP a to modifikované, jak čtu M.S. jabysmet.

Přátelé. Mě jde o to, jak si poradit s víčky. I kdyby jich bylo tak málo, pro mě jsou víčka problém. Zatím jsem našel v posledním Včelařství Andrýskův separátor. Prý ze 16 plástů vyzískal 6 kilo medu. Nepíše jak velké plásty to byly, asi z oplodňáčků (neplést s plemenáčem). Protože když mých 10 plástů o ploše je samotné voští asi 50 dm2 a je v nich 15,5 kilo medu, pak je Andrýskův separátor k ničemu a má nesmyslně malý výkon a nebo skutečně vyřezal nějaké malinké plásty. Dá se říct, že co jeden dm2 plástu bez rámků = 0,3 kg medu, jak velké tedy byly plásty, když ze 16 bylo 6 kilo medu?

O tom se, prosím, bavme a nechte laskavě moje léčení napokoji a dokažte aspoň to, co já. Děkuji.

Kořalku nepiju a rodina o víčkovici nestojí už vůbec a na cizí nemyslím. Mám souseda, ten denně vyleje dvě vodky a dal jsem mu jako lék pro manželku elixír. Byl nadšený, takhle po ránu a v poledne bylo po flašce elixíru. A tak jsem už poučený.

Stále stejná písnička. Akaricidů se spotřebovávají na včelu miliontiny gramu a to množství já klidně risknu, myslím, že jedním soustem jogurtu do sebe dostáváme akaricidů víc než je v kile medu! A o porci míchaných vajíček ani nemluvě, bez Amitrazu je chov slepic nemožný. A nejen slepic, ale i dobytka, koz atd. Dobrou chuť. Mimochodem, oficiální věda, pro mnohé posvátná kráva, tvrdí, že v medu není nic. I jen stopová množství cizích látek v medu by znemožnila prodej medu, natož látek jedovatých nebo jinak lidskému zdraví škodlivých. Povšimněme si, že se fanatici sice bojí akaricidů v medu a včelích produktech, ale tyto látky nejsou v produktech k nalezení. Takže je to asi jako s Vírou. Boha sice nikdo neviděl, ale někteří nepochybují, že existuje. 

Taky mě fascinuje, jak jsou někteří, hloupou masírkou zpracovaní, opatrní, co se medu týče, ale v obojku pro čokla je doslova koňská dávka Amitrazu a lidi se s čokly cicmají, nechají s nimi mazlit děti, i velmi malé a mnozí s čoklem dokonce spí v posteli. A tak u čokla (nebo kočky nebo jiného mazlíčka) gramy akaricidu nevadí a miliontina množství, ve srovnání jen s obojkem proti blechám a klíšťatům ale v úlu strašně vadí. Pozoruhodná logika. Ale děkuji vám i přesto, že stran léčby, kterou téměř nedělám, radit nepotřebuji. Mám za to, že když to ASPOŇ na mojí úroveň dotáhne zbývajících nejméně 50.000 českých včelařů, nastane včelí ráj a nirvána v jednom.

Zajisté milý M.S. vy sám ani vaše rodina neužíváte žádné léky a případný zápal plic a jiné, horší nákazy jistě léčíte doma organicky pomocí bylinek. Případně by také možná pomohlo modlení a zaříkávání, rozhodně bych nevynechával vroucí upřímné zbožné přání. To je nepochybně, podle množství fanatiků na světě, vysoce účinné.

Taky vám M.S. neumím věřit, že při vašich počtech stovek vč zpracujete VŠECHNA víčka na víčkovici. Tudíž jste jen moje zkušenosti překryl arogantním plkem a nepomohl ostatním se s víčky vypořádat. Takže místo knížecích rad, jak mám nebo nemám já léčit, poraďte vy lidem, jak zpracovat víčka a med v nich efektivněji. 

Nevím zda jsem psal maila někomu a nebo tady zveřejnil jak naložit s víčky. Asi jsem to vyřešil, ale není to efektivní. Ovšem efektivní není ani vyváření vosku a stejně se to musí dělat.

Někde jsem tu zveřejnil, že vč berou i ve snůšce krmení. Za celý život jsem to nezkusil a ani předkové, pokud vím a nevěděl jsem zda. Pravda, nevím zda cukr, ale medovou vodu berou. Logika říká, že by tudíž měly brát i cukr. Ale o to mi nejde.

Míchadlem na maltu zn Parkside rozmixuji ztuhlá stará (skladuji to už 6 let a nevím co s tím) víčka se studenou vodou v hliníkové konvi. Konev je důležitá, že má zúžené hrdlo a malý průměr a nelítá to díky užšímu hrdlu ven. Pak to přeliju do stáčecí plastové štoudve, ze které se stáčí med do sklenic. Vosková drť vystoupá nahoru a pod ní zůstane medová voda. Po nejméně hodinovém ustátní se dá spodem vypustit čistá medová voda.

Vč jsem to podal česnovými krmítky objemu 1,6 l, která se už nedají sehnat. Je to v odkazu uvedený princip, krmítko - deklarované jako napaječka - je tady, jenže to má malý objem. I to by asi šlo. Vapadá to, co mám já, stejně, jen to má smysluplný objem 1,6 l.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/

Těžko určit kolik medu je ve víčkách, je to přece pokaždé jiné. Tak se to ředí vodou odhadem. Roztok mi vyšel očividně hustý. Vč to brala, ale pomalu. Připisoval jsem to zimě v uplynulých dnech. Vzaly za 24 hodin jedno krmítko 1,5 l (nejde to nalévat úplně plené) a některé vč (zkouším to na pěti vč) nevzalo krmítko ani celé. Pak mě ale napadlo, že cukr taky neochotně (zjevně je to enormně namáhá) berou moc hustý - 3:2 a vím, a nekde to tu opíšu, že se musí krmit roztokem 1:1 a pak to berou rychle a vždy. Tak jsem naředil medovou vodu (od oka) a ejhle, krmítka (asi) 1,5 l vzaly za 12 hodin!!!!

Resume:

Krmit ve snůšce lze. Vyzkoušeno medem.

Medová voda nesmí být moc hustá, aby jí braly rychle.

Vypraná víčka se vyvaří, otázka je, jak se musí tekutý vosk přefiltrovat - to mě teprve čeká. Na konci vysvětlím.

Je to pracné a časově náročné a rozhodně se to nevyplatí. Na druhou stranu alternativou je vyvařit to jako vosk a med z víček obětovat a nebo víčka házet do hnoje rovnou. Já se rozhodl med z víček recyklovat ve snůšce a idea je, že to pak vytočím spolu s medem ze snůšky.

---------------------

Představa, že vosk z víček je absolutně čistý vosk je mylná. Ve vosku je jakési mramorování, prostě vosk je pak plný (nahusto) šedých skvrn. Sice je zřetelně vidět jakousi “sféričnost” nečitot, je vidět, že je to zanedbatelné a že to nedělá ani desetinu procenta, ale blba v krámě nepřesvědčíš a odmítá to vzít. Ani když se navrhne víc % srážka než 3%, která odečtou vždy, ať je vosk sebečistší. Kdysi jsem to tedy přepustil a vyfiltroval, a nedělalo to ani čtvrt %! Proto nazývám krámského blbem. Přez něj “vlak nejde” a s hlupákem (nemusí být blb, má přece nějakého nadřízeného = majitele krámu a často bývá blbl on) se domluvit nejde. Musím tedy vyřešit aby zmizelo mramorování, podle mě je to jen propolis, který ve víčkách je a který neklesne na spodek koláče. Tam se při přepuštění víček neusadí nic, možná mikrovrstva čehosi.

Samosebou zveřejním jak na to, až to vyřeším. Zatím jsem umixoval víčka za dva roky (asi ani ne za dva roky) a vypadá to na celkem velký “zisk” vosku té nejvyšší možné kvality. Podotýkám, že víčkový vosk je jediný (spolu s voskem z čisté PANENSKÉ divočiny), použitelný na domácí kosmetiku!!!! Případně jiné, například potravinářské využití.

Víčkový vosk je na mezistěny do medníku. Aby se do medu nemohla dostat žádná rezidua ničeho, co se v ustavičně recyklovaném vosku z polodových plástů kumuluje.

-------------------------------------

Jestliže máme včely a crcáme se s nimi, je dobré dovést svojí praxi do takových detailů, že v našem panenském medu systému Blaník není nic joného, než čistý přírodní produkt v podobě (neobohaceného) medu. Proto M do medníku z vlastního vosku z víček.

Letos nelikviduji matky sršní, vos ano a pobil jsem jich hodně, sršní matku jsem nezabil jedinou. Někde jsem zachytil, že sršně sice loví včely, daleko víc ale pobijí vos a hlavně much.

Konečně vydatně zapršelo! Hustý, drobný, asi polovinu času vydatný déšť. U nás pršelo nepřetržitě asi 10 hodin, po hodinovém vyčasení dvouhodinová bouřka a opět vydatný, nikoli přívalový déšť. KONEČNĚ! Zítra má pršet taky, jsem nadšený. Je půlnoc a ještě je tu 10 stupňů, přes den bylo 15-16 a sice v bouřce čerstvý, ale Z vítr. Paráda.

Ve Vlašimi rozkvetl akát.

Díky za odpověď. Přiměl jste mě abych se podíval do Haragsimiovy publikace o významu rostlin a dřevin pro včely. Přečetl jsem jí několikrát a i tak se mi povedlo přehlédnout, že autor tvrdí, že včely z dubu pyl sbírají, jen dodává, že jako pyl větrosnubné rostliny je jalový. Dokonce popisuje jeho barvu rousků jako zelenavě šedou. Nevěděl jsem to a Haragsimovo sdělení mnohokrát přehlédl. Možná proto, že v kraji, kde žiji, včely dub v době květu nenavštěvují nikdy. Mám přímo v dubovém lese úly, když je později na listu medovice, to je nepřehlédnutelný frmol a nepřeslechnutelný hukot. Ale v době květu nic. Na druhou stranu. Dub když začne kvést, je to už vysoký strom a včely se na něm dají přehlédnout i přeslechnout. Můžou korunami jen prolétat a muselo by být vidět, že na květech pracují. To se mi pozorovat nikdy nepodařilo. Také mám vč v porostu dubu červeného, možná včely navštěvují jen “naše” duby. Totiž, když je medovice na dubu červeném (ekoteroristi ho tu chtějí všechen c ČR likvidovat), není na dubu běžném, sousední porost je z dubu zimního a nic.

-------------------------

Hodně se zajímám z čeho včely něco nosí a pyl popsané barvy znám a tak se mi asi povedlo za celý život přehlédnout, že dub může včelám dávat pyl.

Na druhou stranu stejný Haragsim ve stejné knize tvrdí, jak skvělým zdrojem pylu je kukuřice a já na ní (a zkoušel jsem to mnohokrát), neviděl nikdy včelu a ani jiný hmyz.

Ten růžový je impozantní a když je obyčejný - obecný, tím větší je to paráda. Jakživ jsem takový neviděl. Jsou na něm včely nebo jiný hmyz?

Opět vám nerozumím.

Med panenský skutečně ocení jen “lepší”, tedy inteligentnější lidé. Bohužel cizácké řetězce navykly drtivě drtivou většinu Čehců na slevy a tak lidi klidně žerou chutné párky (chutné kvůli chemickým šmakuládám), ve kterých je 1% masa, slovy JEDNO PROCENTO MASA. Pes například takový párek nežere, někteří (většina) lidé ano!

Zrovna tak se civilizovanost a inteligenční úroveň zákazníka pozná ve chvíli, kdy med zdražíme a někdejší nadšení zákazníci najednou nepřijdou a na dotaz odpoví, že jinde je med lacinější.

Pak je ale skupina lidí, celkem rychle jich přibývá, že se vracejí a cenu, která není vyšší než u běžného medu s výkaly plodu, respektují bez výhrad. Ti jsou pro mě zajímaví. Už roky nijak odbyt medu nesháním a za reklamu bych nedal ani halíř (kromě etikety, to je také reklama). Letos budu mít problém, medu mám málo a nejde ho vzít od “obyčejného” včelaře, jako se to běžně dělá, (ale nesmí se podle zákona), protože by to mí zákazníci neomylně poznali a byli by podvedení. Možná nepoznali, nevím, není to moje povaha a styl jednání. A to já nikdy neudělám, ale tak zvaní úspěšní tyto zábrany rozhodně nemají. Až vymřou dědci a zůstanou jen úspěšní, svět ztratí zase kousíček ze své kvality, ale to je už jiný příběh. Když jsem musel převěsit plod - popsáno ve vlákně sběrný medník, tak ten med jde pod cenou do výkupu a nebo známému, prý na medovinu. Spíš ho prodá jako med plnohodnotný.

Ale jestli vám rozumím správně, vy tvrdíte, že med výkaly obohacují a je kvalitnější, zatímco med vyššího levlu = panenský je méněcenný. Zajímavá myšlenka a nechám jí bez komentáře.

------------------------------

Ke kvalitě medu o něčem malinko jiném. I panenský jarní med rychle ztuhne i když se prodá jako tekutý. Tak tedy nedávná (asi 5 let) nepříjemná příhoda.

Od revoluce se ("díky" sametovce) znám s jednou paní, žádná proletářka, živila se ve středním manažmentu (hodně nadřazeným chováním, držením těla i vizáží podobná knihovnici, co v TV hází knihami). Asi o 7-10 let starší. Vždy mě (prý) ráda viděla, když jsme se po těch tehdy asi 30 let náhodně potkali. Zmínil jsem se o včelách, paní Alena vyvalila oči z nadšení, že mám včely a med. A že roky bere med od pana Pavla - velmi dobře ho znám a vím, že med vaří, aby byl pořád tekutý - a že abych jí a dcerám dovezl prvních 30 kg. O další pro své kamarádky se ozve. Raději prý udělá kšeft mě.

Neozvala se. Po asi půl roce jsem jí potkal, dělala, že mě nevidí a to nešlo, bylo to v obchoďáku. Na oslovení a pozdrav neodpověděla, osopila se, že jsem jí podvedl, že všechny ty sračky ode mě ztuhly a že to s dcerami všechno musely vyhodit do popelnice. Podotýkám dáma tehdy asi 72-75 let a tudíž i dcery (vždy se chlubila jak udělaly vysoké školy s červenými diplomy) by měly být z lepších lidí. 

Prý ještě, že se nezmínila Pavlovi, že mu byla nevěrná a koupila med u mě a on jí zachránil a prodal jí med, který vydrží pořád nádherně tekutý. (kdyby viděla, co je Pavel za “hygienika” a jak to u něj vypadá a voní, asi by jí zhořknul v lepší hubě)

Tak ano, každý člověk vnímá svět kolem sebe jinak a vzdělání a společenské zařazení nemusí znamenat vysoké IQ, skutečné vzdělání a už vůbec sociální inteligenci. Tou naopak často oplývají zedníci, šoféři, sestry ve špitálech, prodavačky, kuchařky a uklízečky, nebo soustružníci, nad kterými ale lepšolidi ohrnují svoje lepší rypáky. Takový je svět a lidi v něm…

-------------------------

Je trapné vysvětlovat vtip a ještě trapnější příběh pro poučení. Ale dorá tedy, že jste to vy.

Koncern nenažraných nadnárodních (globálních) kapitalistů řeší, proč psi nechtějí žrát jejich konzervy, když dali do výzkumu a vědeckých studií miliardu dolarů a jejich konzervy obsahují dokonale vědecky vyvážená množství všech nutričních prvků, vitaminů a dalších skvělých, vědecky ověřených komponentů. Nic lepšího na světě neexistuje, žádná konkurence tak skvělé žrádlo pro psy neumí vyprodukovat, má to jen malou vadu, psi to nežerou. A tupí zákazníci to nekupují, prodeje rapidně klesají a bohužel se propadají i akcie. Jen nevinnou a ještě nezkaženou dívku napadlo, že to psi nežerou proto, že je to nepoživatelný hnus. Proto se miliardářů nesmě zeptá, zda jejich konzervy psům chutnají.

Jinak se tomu také říká “vylít s vaničkou i dítě” a tak dále, a tak dál, vlastně se ten stejný příběh opakuje co lidstvo existuje v tisíci proměnách odnepaměti a zaslepenci vědou - dřív vírou, budou na světě vždycky. Jen zdravý (selský) rozum se jim z hlav vytrácí. Bonmot s vaničkou se dá také říct i jinak: “operace se zdařila, lékaři provedli vysoce profesionální dokonalý výkon s použitím nejmodernějších drahých přístrojů a využitím nejnovějších vědeckých poznatků, jen nezodpovědný pacient jim to pokazil tím, že zemřel.”

Děkuji vám za podnětné informace. Prosím o pro mě zásadní informaci. Jakživ jsem si nevšiml včel na ušlechtilém okrasném hlohu. Jaký je váš hloh? Obyčejný divoký a nebo růžový šlechtěný? Mám za to, že šlechtěný je navíc plnokvětý. Ale tomuhle tady z naší komunity dokonale rozumí drvodělka.

I informace o hukotu včel na dubech v dubnu je udivující, nikdy jsem neviděl na květech dubu nejen včelu, ale žádný hmyz. Když dub kvete, nemá ještě listí a tudíž asi ani medovice by to nebyla. Jenže dub, jak jsem kdysi dávno vyčetl, má nějaké producenty na dvouletých výhonech, tedy větvičkách, že by tedy něco dávaly, tuším, že se jmenují puklice?

Pro zajímavost, včely nikdy nesbírají pyl z habru, ale z velmi podobného a příbuzného (a významnějšího) buku ano a to i když je to větrosnubná rostlina. Pyl je zvláštně žlutý a nesbírají ho každý rok, patrně ho berou jen v letech, kdy souběžně nekvete něco významnějšího. To samé platí o modřínu, jeho pyl má barvu jako pyl z jabloní. Jsou roky, že si včely nevšimnou nesmírně vydatného zdroje pylu na tisu, jindy strom nebo keř jen hučí. Pyl z thůjí sbírají včely každoročně (kvete velmi časně), ale mnohem významnější je medovice po značnou část roku. Jistě nic na kliku, ale na uživení dává hodně. Kdo máte poblíž vč jilmy, nelekněte se sametově černého pylu, sbírají ho ale jen některé roky a jen málo. Ale podle mě i jilm význam má kvůli pylové rozmanitosti z rostlin, které nebyly nikdy ničím stříkané. Bohužel opět propukla nákaza grafiozy jilmové, která před 40-50 lety zabila téměř všechny jilmy tady u nás na Podblanicku. Přenáší jí hmyz sající na madých letorostech stejně, jako tracheomykozu lip, což je též velmi zhoubná a nebezpečná nákaza lip. Ale to bych se dostal už hodně daleko.

Také se málo ví o medovici na osikách, jsou dny, kdy stromy doslova drnčí včelami a nelze je hlavně přeslechnout na stromě, pro včelaře zdánlivě bezvýznamném. A tak dále.

Vrba je samozřejmě pro včely naprosto stěžejní rostlina. Poskytuje nejen jarní pastvu pylu a spousty nektaru, ale ona má celé léto medovici několika druhů a má medovici až do konce listopadu, kdy jí už včely, ani jiný hmyz kvůli chladu nemůže využít.

Podobně je pro nás významná bříza. Ta nikdy nijak nemůže medovat z květu a včely její pyl, velmi jalový, jaký mají všechny větrosnubky, nikdy nesbírají. I když Haragsim tvrdí, že sbírají, já to nikdy neviděl ani neskyšel od nikoho. Co se ale obecně málo ví, bříza naše včely živí celou sezonu medovicí. Je to medovice, která nikdy nedává nic "na kliku" (dřív měly medomety kliku a tak se říkalo o snůšce, jestli je nebo není na kliku, jestli tedy z ní něco má i včelař = zda si zatočí klikou), ale doslova nám v létě pomáhá uživit včelstva. Podobně jako vrba později.

Pro úplnost ještě uvádím informaci o druhu vrby kvetoucí v srpnu, kdy je pylu velký nedostatek. Vrby vytvářejí stovky kříženců a tak se běžně děje, že tito kříženci žijí pospolu a někdy jsou podle habitu k nerozeznání. Kvetou v rozdílné době a proto je snůška z vrb měsíc i víc. Ta v létě kvetoucí by ale asi stála za pozornost.

U nás nekvete nic, včely ani nenosí pyl. Ony ani moc nevyletují, je pořád zima, vítr od severu a kolem 12 stupňů. Když na chvíli vysvitne slunce, jdou hromadně ven trubci a mladušky a to je u včel rumrajch. Jinak nudný klid, včely spíš shánějí vodu, i když úly jsou 3 metry od potůčku. (nové stanoviště u baráku, kde mám včelařské zázemí)

Něco ale někde mají, protože neslídí, malina ještě nekvete a tak asi medovice jak píše pan Goro? Akát u nás moc není (skoro vůbec), když je, stejně nikdy nemeduje a ten, co jsem ho vysadil, už kvetl před třemi lety, letos podruhé za sebou zmrznul. Obrazí, ale v tom roce nekvete a tak nedá ani pyl, ani trochu nektaru na uživení. Taky moc pěkně vypadá a voní, je to zdroj, tady sice jen uživovací snůšky, ale spíš jde o zpestření, aby nebyla monodieta. Hlavně je to pastva z rostlin z pozemků, kde se nikdy ničím nestříkalo.

M.S. jinde dnes píše, jak u něj začal akát. Gratuluji, neumím si to představit.

Je málo trávy, málo krmení a dobytek musí žrát furt. To jsem se dozvěděl před pár minutami od Petra. Ne, že dobytek musí žrát, že je bída o krmení. A tak když mi tu konečně po 7 letech zaseli inkarnát, sotva mu začínaly nachovět palice, už je někde v silážní jámě…

Nestěžuju si, žiju tady rád.

Tak nic, v příběhu o psím žrádle jste nepochopil nic a už vůbec pointu, tedy poučení z toho. Zapomeňte na to. Už chápu proč potřebujete rozbor medu.

Osmička se v muniční fabrice, kde jsem strávil mládí, nefasovala, ale museli jsme si jí kupovat. Zatím co desítka stála v celé republice 1,70 Kčs a točená ve vesnických čtyřkách - čtvrtá cenová skupina - taky, tedy stejně jako v krámě lahvová. Ekvivalent ke kupní síle tehdy a dnes by 1,70 Koruny československé odpovídala asi 22,- a spíš 23,- Kč dnešní. Osmička, já ještě pamatuj ve fabrice v hlavní kantýně TOČENOU sedmičku a ta byla lepší (asi jiná technologie výroby), cenu sedmy si už nepamatuju, osmička stála Korunu dvacet a dalo se jí opít. Byli i tací, že jich za šichtu udělali 8 a měli jí jak z praku. Soudruh na to tehdy tolik nedbal. Předtím jsem dělal ve fabrice PAL Autobrzdy v JBC a tam si pivo vůbec nepamatuju a ještě předtím jsme stavěl místo vojny dálnici a to byl jiný svět, točená desítka večer v kantýně za 1,20 Kč (prý nějaká kouzla s daní, protože to nebyla restaurace) a jakákoliv minutka za neuvěřitelných 9,- Kčs. To by bylo dneska asi tak 140-150 Kč. Ano, i anglický biftek s vejcem, smaženým bramborem a velkou oblohou - vše bylo v té jedné ceně!!!!!!!!!!! Děkuju Bohu, že jsem tehdy mohl žít a byl mladý.

Ale to je jedno, nevrátí se to a hlavně nikdo rozumný by už návrat té doby nechtěl, i přes nízké ceny peněz bylo málo. Jo, obyč limonáda, jenže jen třetinka, přesněji 0,33 l, stála taky 1,70 Kčs a chito dokonce 2,20 za třetinku tedy žádná láce! A pozvat děvče do restaurace a koupit jí originál Colu, ještě v parádní sklenici, byl velký luxus, stála 5,40 Kčs. Ve Vlašimi byla jedna vinárna v zámku U Blanických rytířů, cenová skupina dvojka a Plzeň tam stála 4,40 Kčs. Ve trojce na Blaníku v kavárně - druhý nejlepší podnik v té době v městečku, stála stejná točená Plzeň 3,90 Kčs. Ve výčepu, tedey formance, kakm chodil dělný lid, se dvanáctky nečepovaly, jen desítka a ta byla ve trojce za 2,- Kčs. Ano, ta samá, co ve čtyřce stála 1,70 Kčs. Dvanáctka jen v kavárně ve stejném podniku přes chodbu, ale tam pustili jen čistě umyté a slušně oblečené. Číšník měl uniformu, v uvedených dvou podnicích smoking s motýlkem (na Blaníku jen v kavárně, i když to byla jen trojka). Uměl se chovat, byl oholený, umytý a upravený a tetovaní byli jen kriminálníci a jen některé šlapky. Když sem přijeli ze Západu, lezly jim oči z důlků do jakých restaurací tady mohli chodit obyčejní dělníci, tam to už tehdy vypadalo jako dnes tady. Třikrát v týdnu tanec se živou hudbou na Blaníku a holky nebyly rozhodně lakomé, blbých děvčat bylo jen pár. Asi to procento, co je dnes těch divných alternativních s vymletým mozkem, s dredy, rozvevlátými šátky a dlouhými sukněmi divných střihů. Dřív to odčerpávaly kláštery, dnes ochránci přírody nebo jiné divné spolky a neziskovky. Tehdy si je maminky radši nechávaly doma.

A tak dále, tohle by se vrátit mělo…

Děkuji za informaci a vysvětlení vašeho mlčení.

Odvedl jste to od příkladu s vodou. A co pejsci?

Opakuji, že jsem ateista. Přes to prosím, vyjadřujte se o Bohu uctivě. A taky nezapomínejme na jedno z Přikázání - Neber Božího jména nadarmo. A proč se jako ateista vyjadřovat adekvátně k Víře? Prostě proto, že část lidí je věřících a pokud si jich vážíme, neposmíváme se jim za jejich víru. I včelařům se někteří (duševní naháči) posmívají, co myslíte? Samosebou mám na mysli jen civilizovaně slušné pobožné, ne teroristy.

Máme rozum a jestli to způsobil Bůh, Anunnaki a nebo tupá blběna příroda nevím. Ti prostřední a jejich genetická modifikace je nejpravděpodobnější, pro nedostatek pojmosloví a důkazů se držím raději Boha. No a od toho máme svobodnou vůli a tudíž každý NEMUSÍ brát drogy, nemusí chlastat aklohol, nemusí kouřit a nemusí si vyrábět dopamin ve vlastním mozku cukrem a nebo něčím jiným, protože si MŮŽE (má čím) uvědomit následky. Proto bych to rozhodně na Boha nesváděl. 

Mimochodem, každá závislost je psychologická a nesmyslná, i ta na Bohu.

Ukažte nám to tady! 

V Austrálii taky mají 300 kilo ze včelstva. Kde je akát a včelařský ráj, jde včelařit jakkoli a v čemkoli a včelař toho moc umět nemusí - to přece platí obecně ve všem, kde jde všechno samo, na co muset něco umět? 

Vy jste slíbil otestovat ve vašich podmínkách Blaník, pak by bylo medu ještě víc a práce méně. Vsadím se, že zůstalo jen u velkohubých keců, viďte? A pokud ano, udělal jste to nesprávně a pak byste tvrdil, že to nefunguje. 

Já skutečně zkusil dávat medníky nahoru a výsledkem je, že je ani jedno z pěti vč na 3 stanovištích neobsadilo. Přesněji - obsadilo nadšeně první přidaný medník a nacpalo ho medem, každé z 5 pokusových vč, ale v medníkách přidaných nad už obsazené a zamedované se včely ani neobjevily, chodí tam sem tam včela. Kde jsem další medníky podsadil, jsou skoro plné, někde jen jeden, jinde dva. na víc jak 3 medníky u asi jen třetiny vč jsme to letos nedotáhl a ani to moc tady u nás nejde. Mimochodem, letošní květový med už začal tuhnout v plástech!!!!!! Jo med z akátu, co netuhne, to umí kde kdo.

Taky ale pořád píšu o PANENSKÉM MEDU. Jen stěšží si umím představit, že vám už postavily tolik medníků a nebo skladujete tolik medníků PANESKÉHO voští od dřív? Možné to je.

A tak celkově KECY, JEN KECY.

Javali. 

Vy píšete jak taky dáváte medníky nahoru a jak to jde báječně (a jako M.S. tím říkáte, že jsem já úplnej de.il). Vy pak ale aspoň přiznáte, že vám skoro všechno uhyne… Jistě to nehyne pro medníky nahoru, ale prostě něco celkově u svých vč děláte nejspíš špatně a už jste se nechal slyšet, že se asi u vás včely chovat nedají. Ach jo.

Kecy! Chuť Bůh vymyslel abychom neomylně poznali, co je DOBRÉ a co není. Vůbec mě nepřekvapuje kdo vám dal palec.

Dám příklad veděcké prostituce. Voda. Když mám žízeň, piju, když nemám, je velmi škodlivé do sebe lít vodu, často litry vody. Zbytečně, jako reklamou zpitomnělý vejr a říká se tomu pitný režim. Propůjčila se k tomu velká spousta lékařů a dalších tak zvaných vědců a nadělali studií metráky. A všechno je to lež. Když gauneři potřebovali prodat předraženou balenou vodu, která je VŠUDE k dispozici ZADARMO, nakukali Evropě, že je nutné pořád lemtat vodu. Dokonce se dělají školní brašny i batohy s kapsou na PETlahev. Vidíme děti a bohužel i dospělé s PETkou v ruce kdekoli a kdykoli, já ještě pamatuju civilizaci, kdy každý pil vodu až když měl žízeň. A přeslazené limonády vnutili lidem Američani Colu a Němci původně náhražku Fantu. Přitom právě tento cukr v nesmyslných limonádách je ten zabiják a ne ten v cukřence do ranního čaje. A ještě horší je čistá fruktoza!!!

My vyrostli a nelemtali jsme vodu na každém kroku, neměli jsme migrény ani ADHD a už vůc se nehroutili psychicky ze sebemenšího nepohodlí. Z nás komunisti udělali chlapy a holky byly pořádné hospodyně, co uměly vařit pořádná jídla, kámošky do nepohody, ochotné snášet dobré i to horší, laskavé, hodné a krásné. Když dospěly, rodily nám děti a rozhodně je místo sexu furt nebolela hlava a netoužily po kariéře a už vůbec se nepotřebovaly vyrovnat mužům. To chtěly jen ty, co měly nějaké šrámy na duši, nebo byly šeredné, zlé, zapšklé megery, dnes se říká alternativní. Ale že by se prolévaly vodou od rána do večera nepamatuju, ani ty blbé ani ty pořádné ženy. Možná si dnešní mladí z hlav vyplachují předraženou vodou v rámci dodržování pitného režimu zbytky zdravého rozumu, vypadá to tak. Jiní zase touží po rozborech jako by tím bylo co získat a nebo bylo co tím ovlivnit.

A tak je to se vším. Proto nám smrdí výkaly, abychom je nejdeli a proto nám - mě tedy jistě - smrdí i výkaly včelího plodu v medu a děkuju Bohu, že mi dal tolik rozumu, abych sice opožděně, ale prozřel.

Ale lidské choutky a úchylky jsou různé a někomu to třeba šmakuje. Mě ne, no, co nadělám?

Na konec dám jeden skutečný příběh, co se někde na Západě už za mého mládí opravdu stal:

Koncern vyrábějící psí konzervy, nadnárodní, obrovský. Nastal velký pokles prodejů a padaly akcie a to i přes miliardové investice do nového výzkumu na základě nejmodernějších poznatků vědy v oboru správné a vyvážené výživy. Na valné hromadě, kde se řešilo jak nastalý propad řešit, se ocitla úplně nová mladinká sekretářka, která byla bezelstně naivní, hodná, poctivá, slušná, takového shromáždění se účastnila poprvé. Panstvo z celého světa nevědělo, bylo bezradné. Jednotliví referenti celé hodiny, jeden po druhém předkládali vědecké studie o nejlepším možném, vědeckými a výživovými studiemi potvrzeném složení psí stravy. Nic nebylo bohatší na enzymy, nenasycené mastné nevímco, nutričně vyvážené, lepšího ještě planeta nic nepoznala. Ale tupí a nevzdělaní zákazníci to nechtěli kupovat, protože to jejich čokli odmítali žrát. Když v sále nastalo ticho po posledním vědeckém důkazu skvělosti nejlepšího moderního psího žrádla, byla vyzvána k pronesení názoru i nová pracovnice. Nesmělá, droboučká slečna se stydlivě zeptala celého shromáždění tichým hláskem: 

“A chutnají naše konzervy těm pejskům?” …

Díky, jsem rád, že to napsal někdpo jiný než já. ALE.

Z toho jak to píšete, by se nezasvěcenému mohlo zdát, že to napadlo mě. Není tomu tak, poprvé jsem o panenském medu četl od Jindřicha Boháče (zakladatel PSNV) někdy v polovině, nebo spíš začátku osmdesátek. Tvrdil, že lepší lidé na Západě, hlavně v Německu, neomylně poznají med, když by byl z plástů s košilkami a odmítají jej od takového producenta kupovat. Napsal to tak nešťastně, že mě urazilo, že vlastně sdělil, že Němci a obecně lidé na Západě jsou lepší lidi než Čechoslováci! (připomnělo mi to árijské nadlidi) Tudíž jsem o jeho tvrzení věděl, ale z právě vysvětlených důvodů jsem to bojkotoval.

Později, protože mi Boháčovo tvrzení nedalo roky spát, jsem zkusil panenský med a byl jsem ohromený úplně jinou chutí bez pálení v krku a škrablavé pachuti. Ta pachuť je zřetelně ta, co smrdí z vody z vyváření vosku, je to odér z výkalů včelího plodu a propolisu. Kdo rozžvýká starý plást, a samosebou vyplivne, ihned pochopí o čem to je.

Je asi slušné dodat, že Boháč založil PSNV a krátce na to zemřel. Tak jsem se mu už sám nemohl omluvit a přiznat, že měl pravdu a že jsem to, ke své škodě, skoro 30 let nerespektoval a nevěřil mu. On mluvil perfektně německy, překládal, miloval Němce a Německo a já ne! Kvůli této zkušenosti jsem se tudíž rozhodně nepřipojil třeba třeba k právě moderní nenávisti k Rusům a Rusku a všemu Ruskému (nejtrapnější je, jak německý Lidl přejmenoval ruské vejce na vejce v aspiku). Ale to je už jiný příběh. Právě jsem popsal a přiznal se, že i já byl bl. a taky se potřeboval sám spálit o Anglosaská kapitalistická kamna, aby se mi v palici začalo rozsvěcet. 

Třeba se v duchu do nebe ještě Boháčovi omluvím za jeho nekritické protlačování amerického úlu. Plánky na Langstroth od něj pořád mám…

Odpověď, ohrazení Gorovi, ve vlákně Dnešní zjištění… jsem posla jako SZ, je to marný “boj” a já ho vzdávám. Nedomluvíme se, v něčem ne!

Na něco ale odpovím tady. 

Vysvětlil jsem, že když jsme zimovali část vč s KK (medníkem včel) nad plodištěm, všechna takto zimovaná vč na cementové melecitoze uhynula. Napadlo mě, že kvůli nedosáhnutí pro vodu na stropním igelitu. Podotýkám, vůbec se nekrmilo cukrem u části vč a u části nepatrně cukru bylo, Rozdíl žádný, padla ta i ta vč, rozhodující bylo kde byla KK v zimě! Přewsně, třetina nedostala žádný cukr - na tom stan byly nejmenší ztráty. Třetina byla ochotná vzít do 5 kg cukru a třetina byla ochotná vzít do max 10 kg cukru, za cenu ulitých vysokých rámků až ke SL. Tato vč musela na zimu zasednout v TL.

Do originál D-B jsem šel s vizí, aby odpadl spodní TL. Ale míra dlouhá 39 je prostě moc krátká a D-B umožní zásoby ne nad hlavou, ale vedle (nahlodává mě LG výšky 30 s dvanácti rámky na TS). Zůstane magická výška 30 cm, teplo jako u NN systému pana Gora neutíká při jarním rozvoji do medníku včel (navrhuji opustit tento hloupý, dvouslovně dlouhý název a nadále já budu uvádět jen Krmnou Komoru - KK) všechno teplo a zimní chumáč to nemá k vodě kondenzované na stropním igelitu nijak daleko. Přitom zásob může mít vč dostatek, protože je má za sebou a nebo vedle sebe, kdo to chce jak vnímat. Ovšem vedle v rámci roviny rámků a ne přes uličky, kam vč v předjaří nemůže.

Pořád se mi nelíbí původní idea TL na každém rámku dole (pokusy u míry 39x30 dopadly rozpačitě, stavěly tam dělničinu, i když mohly trubčinu) a napadá mě celosezonní vysoký SR na poslední pozici pro chov dostaku trubců. Ukázalo se, že i ekvivalent dvou rámků 39x30 v podobě 4 polorámků v TL je zbytečně moc. Snažím se přijít na to, kam až lze v ubírání trubčiny zajít.

Cílem mých snah je NIKDY NEZVEDAT vysoký nástavek a odbourat i KK. Na dvanáctirámkovém D-B s plochou 157 dm2 je vše potřebné v jediné bedně. Otazné je, jak dodávat zásoby, co má Blaník v KK, během jarního bouřlivého rozvoje. Druhá otázka je efekt samočinnéího podněcování tím, že vč má zásoby pod plodištěm, samo je odtud odebírá a snaží se je dát nad plod a vždy část zásob, které odvíčkovávají a pudově se sanží dát nad plod, spotřebují a tím se samy podnítí. To simuluje přínos z venku - je to od česna.

Takže nevím jak to bude fungovat. A zda vůbec. A jestli kvůli věku a zdraví pokusy dotáhnu.