Váš obrázek je dokonalý, děkuji za ostatní čtenáře CHZ a děkuji i za sebe moc.
Na něco jsem zapomněl. Už jsem to vysvětloval na VF i na IF a tady asi taky, ale prostě jsem to měl připomenout.
Původní univerzály 39x30 po rodičích měly horní falc. Polonástavky byly ze smrku 30 mm. Dle ČSN byla VM jen 6 mm a proto měly úly a nástavky vnitřní rozměr 402 x 402 (je to 390 + 6 + 6). Modernější (Kraňka je větší než včela tmavá) včelí mezera je nyní místo 6 mm větší a sice 7,5 mm. Proto je nynější vnitřek 405x405.
Ale zpátky k Blaníku, tedy jeho předchůdci. Jestliže byla síla stěny 30 mm, pak vnější rozmněr nástavku byl 462x462 a falc byl 467x467. Mnou vyráběné nástavky už byly z Sm 20 mm, ale používaly se k původním univerzálům a tudíž musel zůstat stejný vnější rozměr jako u původních nástavků se stěnou 30 mm. Na délku to lze vyřešit snadno tak, že čela jsou prostě o 10 mm dál a proto je v tomto směru Blaník uvnitř 422 mm. Jenže na šíř to nede. A tak jsou bočnice odskočené od vnějšku o 10 mm, ale čela mají rozměr správný = 462. Toto ničemu nevadí, ve falcu to nečochtalo a navíc nebyly péro a drážka tak blízko kraji čel a zvýšila se pevnost. Prostě bočnice jsou zeslabené o 10 mm z vnějšku.
Moc se vám Jirko omlouvám, prosím, abyste tedy nakreslil půdorys nástavku Blaník aby to bylo viditelné, ne každý rozumí mým popisům.
Pro pořádek. Mám v provozu z nostalgie pořád poslední dva univerzály (ale už bez okýnek, zadky jsou zadělané napevno). Protože jejich falc je 467x467, tak jsem zvětšil v poslední sérii svých nástavků vnějšek z 462 na 465. Tím došlo k tomu, že zdéli je pak vnitřek dokonce 425 místo původních 422 a vnějšek už není odskočený o 10, ale o 8,5 mm.
Ukázalo se - nebyl to primární záměr, tak chytrý abych uměl myslet tak dopředu nejsem, že je velmi výhodné, díky tomu, že jsem za komančů prostě nesehnal dříví tak silné, abych mohl vyrobit nástavky se stěnou tlustou 30 mm, že pak vznikla uvnitř větší délka vnitřku nástavku. To se ukázalo jako plac pro celoroční umístění BP. Aby nevadil včelám čelní osvit úlu sluncem - ne vždy může být úl celý den ve stínu, pak “parkuji” BP u čelní stěny. Kde je celodenní stín tam mám BP vzadu. Když jdu do včel, vyndám dvojitými kleštěmi na rámky BP. Tím můžu rozvolnit rámky dál od sebe a můžu je vytahovat nahoru bez hrnutí a válcování včel. K tomu je samosebou potřeba nemít mezerníky na vodorovných loučkách. To je jen hloupý relikt ze zadováků, kde trčící mezerníky nevadily, když se rámky vysouvaly dozadu, tedy vodorovně. To, že i u stropováků má někdo mezerníky na HL a dokonce i na SL je důkat toho, že někteří lidé nemyslí!!!! A hlavně je jim jedno, že při práci mačkají včely a trhají plod. Kdo tohle dělá není včelař, ale PRASE a k tomu neinteligentní hňup! (Znám takové i inženýry.)
Takže. Díky soudruhům, že se nedalo koupit (a stejně jsem neměl peníze) dost sliný materiál na nástavky, vzniklky dvě vynikající výhody. Místo pro BP na celoroční uskladnění a není potřeba jí někde skladovat. Navíc plní funkci clony proti přehřívání a do třetice umožňuje civilizovanou práci každému, komu na včelách skutečně záleží a neničí je. Tady si neodpustím přípodotek, že někteří milují včely, nedávají jim tvrdou chemii a vymýšlejí včelaření bez mezistěn a na divočině a jiné neinteligentnosti a současně drtí a valchují včely a plod po tisících. To jim nevadí? Inu, komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Mladí asi neví co je apatyka = lékárna (apotheke) a s hůry je myšleno z nebe a tedy od Boha.