Příspěvky uživatele

S pomocí rodiny jsem vytočil. Výnos bídný, roky nepamatovaný. A je to jak psal Goro. Ale jen u některých vč, že i nezavíčkovaný měl také 16,5%, jinde ale také 20%!

Totiž, začátečníkům jednu důležitou věc. Jako u mě vždycky v souvislostech a tedy ne stručně.

Med je dobré brát navečer. To proto, že konsolidace včelstva po tak těžkém zásahu trvá několik hodin a když by se med bral dopoledne, je ten den pro snůšku u toho včelstva odepsaný. JENŽE.

Když je snůška, i malá, v medu hrozí čerstvý tohodenní přínos a ten rapidně zvýší vlhkost vytočeného medu. Proto při snůšce se musí brát med dopoledne ještě před tím, než včely nanosí čerstvý nektar. I za cenu ztráty snůšky (nebo části snůšky) toho dne.

Samosebou řidina není ukládána rovnou v medníku, je předána létavkami úlovým včelám a ty to částečně zahustí a teprver odnesou do medníku. Tak je tu určitá časová prodleva než se to dostane do volných buněk v medníku a ty jsou právě na krajních rámcích.

A proč mám takové rozdíly? Část jsem odebral včera navečer abych to dnes stíhal, díky odvíčkovači se produktivita rapidně zvýšila a já jsem zase o rok starší. Mladí se včel bojí a nedokážou vybrat. Druhou část jsem vybral po dnešním poledni a ten med byl skvělý, vlhčí (sporadicky) byl pouze ten ze včerejšího podvečera.

Takže měl pravdu Goro, že i květový nezavíčkovaný med může mít skvělou vlhkost. Bez Gora a jeho sdělení by mě nenadlo se na to zaměřit a vědět, co a jak pohlídat. Mimochodem, od toho jsou fora, že si předáváme informace, někdy zásadní.

Pane Goro, děkuji.

https://www.youtube.com/shorts/vNiQdJmFdmw

Vůbec vám nerozumím. Za 60 let jsem vyzkoušel kde co, jsou včelaři, kteří mají i těch 60 let jeden úl, jednu metodiku, jsou tupí a neradi něco nejistého zkouší. Jsou ale pro společnost nezbytní,  - někdo musí nápady hrstky tvůrčích povah realizovat. Jsem kreativní, jeden z desteti (a spíš ještě méně). I to je vyčtený a nikoli postulát, že hybatelů je vždy jen 10%, ti ostatní nevymyslí a nevyzkouší jakživo za celý život nic a bez těch kreativních by byli ještě v jeskyních nebo na stromech. Toto jsou fakta, první u koho jsem na to narazil je Platón, věříte, že to je zákonitost a nebo liberálně budete tvrdit, že jsou všichni stejní? Právě to je postulát, že jsou všichni lidi stejní a povinně se na tu kravinu musí pasovat i to, co nejde a kdo poukáže na to, co vidí denně každý, hrozí mu kriminál. No všichni lidi stejní nejsou!!!!!!!!!!!!!!!

Prostě já fakt nemůžu za to, že třeba voda do výlevky točí na severní polokouli vždy jedním smerem, pro vaši informaci teče tak i v naprosto rovném umělém korytě řeky a i v trubce teče šroubovitě. Vždy a bez výjimky a vždy stejným směrem otáčení. Je to snad směrel otáčení siločar mg pole. Mě je například celkem jedno jak se vyrábí proud, umím rozsvítit i tam, kde většina tápe v temnotách. Technokratická doba chce znát podstatu věcí a uniká jí možnsot rozmanitého využití těch jevů, chce vidět v lese jednotlivé stromy a vůbec nechápe, že les je něco jiného než hodně JEDNOTLIVÝCH stromů blízko u sebe (taky forma idotského liberálního individualizmu). To je a kor s vámi pořád dokola, jste liberálně zaslepený, že jsou stovky rovnocenných možností. Ale přírodní zákon je vždy jeden asi jako 3x3 je VŽDY DEVĚT!!!!!

Navíc mám vypozorováno a hlavně jsem toho většinu dostal od předků. Jako mladý a blbý jsem jim taky nevěřil a stokrát se přesvědčil, že jim stačilo věřit a ušetřit ti spousty zklamání a spousty práce - to je to spálení o kamna, kdy malý fracek nevěří, že jsou fakt horká.

Vy si samosebou dělejte co chcete, jen byste mohl uvěřit - vždy to uvádím, co je obecný fakt a co je pouze moje domněnka, která ještě potřebuje potvrdit v různých podmínkách v různých úlech a s různou provozní metodou.

Tak ano, když stokrát vysvětlím, co je přírodní zákonitost a stokrát někteří pochybují - přitom si to můžou vyzkoušet a ne se držet jednoho úlu, pak je každá debata těžká. Vy konkrétně asi nevčelaříte dlouho když máte Lang a ten tu za komančů nikdo neznal a neměl. Vyzkoušel jste jen ten a navíc nejhorší možnost a tou je NN systém. Ale to vám nebrání mě věčně kritizovat, zajímavá povaha. Na druhou stranu oponentura je vždy nezbytná. Jen by oponent měl vždy zohlednit VŠECHNY aspekty dané problematiky.

Díky, rozumím. Tady u nás je nezavíčkovaný med s nízkou vlhkostí jen druhý s medovicí, květové medy v drtivé většině chtějí aby bylo úplně zavíčkováno.

Tak pro ty začátečníky, aby věděli úplně přesně jak se to dělá: 

Když beru med, často v krajních rámcích není zavíčkováno úplně. Třeba jedna strana rámku, ta ke stěně, je nezavíčkovaná. Vzít se to musí kvůli snadnosti práce - co s 1-2 rámky z nástavku? Dát je do suchého nástavku by šlo, ale je to komplikace a hlavně nezjistím v jakém stavu med toho roku v dané chvíli je, refraktometr měří přesně jen v teplotě medárny, kde je tepelně srovnaný odvčera nebo několik hodin. Šaškování s přístrojem na včelnici je zbytečné, ukazuje nesmysly. A také jde o druhové medy a já nechci mít v dalším medu jiné kvality (zákazník preferuje přece jen tmavé medy před čistými kvěťáky) pár rámků s například řepkáčem. Taky mi nechutná (ale asi jenom mě) med z hlohu a tak ho nechci mít v dalším turnuse.

A co s těmi rámky jen částečně zavíčkovanými? Změří se z buněk v medárně a pokud to je “vlhké”, nevytočí se ty strany rámků, které nebyly zavíčkované. Nebo se udělá profesionální odhad a jestli je zavíčkovaný med skvělý s vlhkostí například 17 % a z nástavku 10 rámků jsou pofiderní dvě půlky, tedy strany dvou krajních rámků - tedy vlastně jeden rámek, což je asi 10% z nástavku a tam to má například 19%, vytočí se to a smíchá. Med necedím NIKDY NIJAK NIČÍM. Nečistoty sbírám z vrchu a s tím seberu i případnou řidinu. Samosebou jen tu nejřidší, jinak když má například 90% medu 17 a 10% třeba 19,5, směs má pak (odhad)  17,5%. Jestli má ale zavíčkovaný 18,2 (to teče z medometu), pak do něj nic “vlhčího” přidat nelze! A tak se začne dobrými rámky a pak se vidí, zda je možné částečně zavíčkované vytočit nebo musí zpátky do včel.

Každý si nakonec přijde na svůj způsob, toto je jen jedno z mnoha vodítek jak na to.

Vaše hodnocení (souzení) mojí osoby nechám bez odpovědi, myslím, že jí nečekáte. Snad jen: “Kdož jsi bez viny, hoď kamenem”. Jen slovo vina z Bible nahraďte slovem chyba.

Na vaší otázku, pro mě velmi složitou a ne zcela srozumitelnou musím popravdě odpovědět nevím. Jak bych mohl?

---------------------------------

19 ze 20 vč si vybere levou stranu = ZÁKONITOST. Jsou na světě místa, kde voda teče do kopce = anomálie. Já fakt nemám čas zkoumat něco, co z 95% vím přesně, jak je správně. A kterému vč se to nelíbí, ať klidně letí do prd… Zrovna tak, analogicky, komu se nelíbí co a JAK píšu… 

Moje názory vycházejí z mého světonázoru. Kdo se nepochlubí, třeba že je zastánce současné ODS, nedej Bože STAN či TOP, nebo Pekarové či Němcové, nebo Vondry a miluje Havla a Pravdolásku, ale také Babiše, já nemám co bych si s takovými mohl povídat. Stopro si nemůžeme rozumět, v kritické chvíli, až by o NĚCO šlo, nejde se spolehnout, že se zachovají SPRÁVNĚ. Tito lidé buď neumí rozpoznat co je správné, nebo jsou vypočítaví a nebo b... S takovými si nemám co říct.

-----------------------------

Rozbor vaší konkrétní otázky, když s tímto úlem a očky nemám vlastní zkušenost:

Poslední údaj vaší otázky měl být v mm a ne cm, je to tak?

Bude záležet na tom, zda bude spodní, nejspodnější NN skutečný TLumič a ne jenom obyčejný POLštář.

Domnívám se, že by česno v TL velikosti 8 cm2 bylo dosatačující a spodní pak úplně zbytečné. Že to spodní používají a že po celé šířce je jasné, vysvětlil jsem to u Gorova případu.

Dno vysoké 17 cm neznám. Ale co vím jistě je, že dva úly na stejné koze, matky ségry z jedné série, obě původně ve stejných oddělcích, v úlech stejné míry a stejné provozní metody měly rozdílnou vlhkost. Jeden úl pod 18, spíš 17,6 a druhý nad 18,6, spíš k 19%. Česna stejná, v té době ještě přes celou šířku nástavku = 405x18 mm. Jediný rozdíl, vlastně dva rozdíly. “Vlhké” byly na SS a suché na TS a hlavně, vlhké měly podmet 65 mm, suché 18 mm. Oba úly s uteplenou sendvičovou stěnou, mokrý s PS 30 mm, suchý se slámou (rozbitou kombajnem) také 30 mm. Vše se opakovalo 6 let po sobě, i když už matky byly jiné. Jasně, statisticky neprůkazné (statistika věda je, má jistě cenné údaje), ale pro mě dostačující.

Takže, panenský med s vyhovující vlhkostí, i u NN systému, tu jasně píší i jiní, že jde. O česně a očkách se zpravidla nevyjadřují, ani o orientaci stavby. U Gora je to jasné, má Lang. Ale možná jste nepostřehl to stěžejní a tím je PRACNOST. NN systém = více práce a netvrdím to jen já, ale i třeba Ing. Kamler, kdybyste to chtěl mocí mermo od vědce. Kdybyste chtěl mezinárodní info, tak Dadant je nejméně pracný, ale málo populární pro obtížnou obměnu vysokého díla. To proto, že nenažraní kapitalisti nechtějí zjara zužovat (drahý úkon = práce navíc) a zebrují a pak je skutečně obměna vysokého díla nemožná. Taky mají malé výnosy z jarních snůšek. Ale v USA se nevčelaří pro med, ale pro platby za opylení a tak nějaký jarní rozvoj americké velkopodnikatele (nenažrané kapitalisty) nezajímá. Až pochopíte, že teorie = metoda pro americký úl je tady u nás naho..o, tak se vám hodně uleví.

Spokojen s mojím teoretizováním? (proč se ptáte na něco, co víte, že já nemám a nevyzkoušel jsem?)

Nevím zda někoho bude zajímat, následující není o včelaření a včelách, spíš o lidech a skutečných hodnotách. Začnu zeširoka, jak je u mě časté.

V Letech u Písku udělali komunisti, ač měli možností stovky, prasečák přesně v místě cikánského lágru za ww2. Ohavné!!!!!! Sice nešlo o tábor vyhlazovací, jen tam byli umístěni otročtí pracovníci, kteří dřeli pro jednoho šlechtice, co pak jeho syn, kromě jiných výstředností, taky nosil číro a věčně usínal. Lety mají publicitu, Lety ano.

V březnu 1966 spadla 900 metrů od baráku, kde teď bydlím, stíhačka Mig 15. Zabil se v ní kpt Fanta. Přikládám odkaz, kde se je možné vše dočíst. Bylo mi 10 let a paní soudružky mě jako dítě neučily o neštěstí, co se stalo jen 10 km vzduchem od Vlašimi, kam jsem chodil do základky. Jasně, nic zvláštního, prostě spadlo letadlo a v něm komunistický pilot, těžko si uvědomit, co si máme myslet pod konstatováním, že byl ambiciozní. Byl to člověk a udělal chybu, chybu ale udělal i velitel - nařídil let jen 100 m nad zemí. Dnes těžko představitelné. Už tehdy podle mě existoval autopilot, musel ho vypnout. Věřil, že tu sněhovou přeháňku proletí a nevšiml si, v té rychlosti, že terén mírně stoupá, těžko uvěřit, že by přístroje selhaly.

Ale proč o tom píšu. Ze silnice je vidět zničeho nic v polích thůje (nebo jaký je to strom). Proboha proč je v polích thůje? Nikdo nevěděl. Dojel jsem se před pár dny polňačkou podívat, vše je v odkazu.

Proč tohle celé? Památníček je přesně v místě dopadu stroje. Pravda, tělo vojáka leželo o 300 metrů dál a celkový rozhoz trosek byl 750 metrů, proběhlo to asi jako když se plochým kamínkem hází “žabky” po hladině rybníka. Jasně, tragédií se stalo spousty, bohužel se dějí pořád a dít se nepřestanou. Jen lidská, bezohledně tupá stupidita nemá mezí. Proti pomníčku, skrytého pd thůjí, je přes cestu, PŘESNĚ TAM, KDE SE STROJ PRVNĚ DOTKNUL ZEMĚ, hromada hnoje...

Asi jsem divnej, zatím tu se všemi vycházím skvěle a obec mě přijala. Myslím, že idylka skončí, nenechám to tak!!!! Jistě, vím, že k zemědělcům nejdou zrovna kandidáti věd. Ale u toho pomníčku je informační tabule a číst tu umí i zemědělci.

Bohužel, mám vlastnost, že velmi silně cítím génia loci takto exponovaných míst. Je tam teď posekané jetelové pole. Zašel jsem tam dnes, našel jsem místo (odhadl) kde našli pilota, chvíli postál s tichou vzpomínkou na někoho úplně cizího, k němuž nemám žádný vztah a pokusil se vcítit do vojáka, co chce za každou cenu splnit příkaz - letět jen 100 metrů nad zemí. Ta cena byla nejvyšší možná. Bylo by mu 95 let, ano, jen stěží by se jich dožil, ale mohl prožít život celý, ať by trval jak dlouho chtěl…

http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/824/

Vybíral jsem med na zítřejší vytáčení s rodinou a med není zralý!! Povětšině není zavíčkováno až ke spodní loučce a tak se většinou nedal vzít. Neměřil jsem vlhkost. Měření teplého medu v teple u včel je velmi nepřesné a proto ho nedělám a refraktometr nevozím.

Snůška tu není, nic nekvete. Snad jen na uživení, protože včely neslídí.

Moc vám nerozumím. A tak postupně.

Jen idiot nemění názory - citát nějakého velikána, ne můj. Prostě je to takto (podle mě). Rozmohla se idiocie oček, sít místo dna a obrovských česen a vysokých podmetů (ryze Československá kravina = vysoký podmet, viníci Ptáček, Čermák a další). I mě nahlodali tím, že je potřeba hodně vzduchu, hodně větrat, přece větráním se suší. Kde je sucho není plíseň a KSČ v padesátkách nařídila jasně žádné ztráty vosku plísněmi!!! Vosk je nutný abychom definitivně porazili Západní kapitalistický, rozpínavý militarizmus! Na věčné časy a nikdy jinak, sluší se dodat.

Postupně jsem (očka jsem neměl nikdy) zmenšoval přívod vzduchu do úlu až přišel Tom4 s Nahatými včelami a úly, ve kterých je koupil. Já předtím dostal starý úl 39x24x12, univerzál, vzadu jsem ho zadělal, nechci okýnko. Měl malé česno uprostřed TS a tak jsem vyvrtal bokem díru 25, dvě těsně vedle sebe a spojil. Stejně to úhrnem dávalo jen asi 25 cm2. A ejhle, vč v tom přineslo stejně medu jako v “pořádném” úle i s malým česnem a vlhkost pod 17%. Tak jsem začal zmenšovat. A začal jsem žasnout.

Fotky netřeba, viděl jsem včely chodit do úlu nesčetněkrát, přesvědčujete přesvědčeného. Jasně, že budou chodit kudy jim to půjde, taky umí padat pod úl a docházet poslední úsek pěšky. Je možné z toho něco postulovat? Z padání obtížených včel pod úl a docházení pěšky? Vzpamatujte se.

Jestli je logická věc, že čím méně vzduchu, tím větší větrání = sušení, pak se hluboce stydím. Spíš to bude tak, že vědečtí prostituti umí odpovědět na jakoukoli kravinu, přitom se nepřestanou tvářit nesmírně vědecky a vysoce informovaně. Že to nedává rozumný smysl je stejné, jako třeba že planeta shoří. To přece tvrdí taky vědci a věří tomu z dospělých asi jen Blubuše profesorka. Mimochodem, na jejím příkladu je zjevné, že u nás může být profesorem každý a dokud vědecká obec mezi sebou strpí takové, pak je pro mě jako celek nevěrohodná a chytré je jim nevěřit raději nikdy nic. Proto já bych se na kvalitu takových moc neodvolával, ale každý jsme jiný, viďte pane Goro?

Děkuji.

Goro, děkuji i vám.

Děkuji.

Nedivil bych se tomu. Kdo umí uvažovat a něco vyzkoušel (tak aspoň 30-40 let), tak se přesvědčí, že je prostě 30 magická hranice, přes kterou se nevyplatí přejít.

Ale já pořád myslím panenský med. Kdo se spokojí s “obyčejným” medem, pak mu nevadí (kor když je mladý a xxx) převěšování, stres z mřížky a kvůli stresu asi úhyny (ne všechno padne, říkají tomu selekce a šlechtění) atd.

Teď mi, při vší úctě, hodně připomínáte anonyma, který tvrdil, že předkové nebyli blbci. To nebyli a přesto, a nebo právě proto vyřezávali celou polovinu díla, tu starší polovinu, hlava nehlava s plodem, včelami, prostě eklhaftní masakr. Já to nevymyslel, blb tomu nevěří a myslí, že jako včely v divočině uhnou, že jsou racionální a nenechají se ve velkém pozabíjet v maglajzu, jaký předpotopní včelaření bylo a jen blb věří, že jde vyříznout med pod stropem, ale plod, co je na plástu níž, že včelař nechal. Asi visel jen tak v luftě, levitoval asi že? A nikdo jste na to toho anonyma neupozornil a nechali jste ho mě ponižovat. Ale poslední 4 reakce v tom vlákně jsem neotevřel, nechci si znečistit duši a tak neotevřu. Vsadil bych milon, že jste se mě nezastali proti jeho zhovadilosti ani jeden z vás.

Opakuju, pro vás znova. Včely nemají rozum - ratio = rozum a tedy rozhodně nejsou a nemůžou jednat racionálně!!!!!!! Tohle je prostě zákon, o tom nediskutujte (fakt mě se.e liberalizmus!) Jak vás ta hloupost napadla?

Včela žije pokus-omyl. Některá vč přežijí, jiná ne, naučili vás vůbec co je (mimochodem je to ryzí axiom) Darwinizmus = přírodní výběr?  Prostě divočina žije nahodile a někteří se strefí a jiní ne. Předpoklad je, aby bylo “jednotek” hodně a to včely dělají, usidlují se v malých prostorech a rojí se jak divé. A jestli se změní podmínky (je tu řeč o milionech let a ne pár desetiletí, co má k dispozici člověk), pak záleží na tom, zda daný druh bude víc hynout než přežívat a nebo naopak. Není to tedy ratio, ale čistě náhoda, hazard, doslova ruská ruleta. Smiřte se s tím, uleví se  vám i vašemu okolí.

Mimochdem tak zvaný přírodní výběr = Darwinizmus, je taková kravina (stojí na 8 axiomech, prokázat jde (blbě = jen napůl) jeden předpoklad - neptejte se jakých, je to asi 50 let co to vím a vyjmenovat jsem ty axiomy zapomněl), že ač ateistovi se mi jeví Stvoření jako podstatně pravděpodobnější.

Opakuji aby bylo jasno. Já ač ateista myslím, že Stvoření je pravděpodobnější než přírodní výběr. Pak, kdybychom uznali Boha a Stvoření, byste totiž mohl mít malinko pravdy vy v té racionalitě včel. Nebylo by to ale ratio včelí, nýbrž Boží. 

Prostě jste mladý, bylo by pro vás dobré se nějak rozhodnout, chytrý chlap jste, o tom jste mě tu dokonale přesvědčil. Tak myslete, vy máte čím!

Tohle mě velmi zajímá, máte, prosím, víc informací o L 30?

Čistý čtverec u L nejde, byl by to třináctirámek s placem pro parking blinovky. To je vždy výhodnější než aby to bylo knop. Totiž to je původní idea Hybridu - je tu o něm psáno, ale odradila mě atypičnost výšky rámku 30. Že bych to nakonec zkusil? Hodně jste mě Michale nahlodal!

Totiž, 28,5 při 13 r má plochu VN 166 dm2 což je skvělé. Ovšem při výšce 30 by to dalo 175 dm2.

Díky, mám o čem přemýšlet.

Tohle je mrzuté. Mrzí mě to, ale on viděl velmi špatně, co si pamatuju. Je svéráz, ale zajímavé názory měl, jen měl tu vadu, že se kamarádil s filologem. Škoda zajímavého včelaře s nestandardními postupy. Snad je jinak zdráv.

Tohle je mrzuté. Mrzí mě to, ale on viděl velmi špatně, co si pamatuju. Je svéráz, ale zajímavé názory měl, jen měl tu vadu, že se kamarádil s filologem. Škoda zajímavého včelaře s nestandardními postupy. Snad je jinak zdráv.

Jde jen o přirozenost a čím PŘIROZENĚJŠÍ úl je, tím méně stresu a tím méně úhynů. A protože by včely v dutině stavěly vždy bez výjimky úhlopříčně, musí být česno u strany. A u které jsem mnohokrát vysvětlil také. Česno přes celou šířku a vysoké 20 mm je překonaná záležitost, čtete vůbec co se tady přetřásá? Zkuste česno zmenšit na pouhých 10 cm2, třeba u poloviny vč a pak si povíme, zda ta s větším česnem měla víc medu a zda měl ten med, díky větrání, taky menší % vlhkosti a taky kde se víc rojí nebo chtějí rojit? S velikostí česna je to přesně naopak, než jak velí logika a elementární fyzika. A vědcostuti, které tak hájíte, dodnes neuměli vysvětlit tento div divoucí. Prostě méně větrání = kvalitnější (méně vlhký) med. Tečka. A od doby ultramalých česen nemám méně medu. Čeho ale méně mám je vůbec žádné roje, ani pokusy o rojení.

Jen připomínám, že když je člověk nucený žít v nevyhovujících podmínkách, v trvalém sžítrajícím stresu, může se odstěhovat aby se neutrápil k smrti. Včelstvo to musí vydržet a jediná možnost jak prchnout z příbytku, kde ho hňup z neznalosti nebo z nevzdělné nevědomosti nutí žít, má jedině vyrojením. Jenže jestli strádá a dožije se jara, asi díky strázni nezesílí a nevyrojí se. Úhyn je pak řešení neřešitelného problému.

Je pozoruhodné, že byste moje tvrzení o jediné budoucnosti chovu včel beze stresů dal do kamene tesat, den poté to ignorujete. Nevidíte, jako mladí, souvislosti, jak jedno vyplývá z jiného a to z dalšího a že je vše řetězec příčin a následků? Velmi pozoruhodné.

A pane Malino, jste si jistý, že je VŽDY dobré nechávat včely aby si samy vybraly česno? To jako fakt? Co takhle nechat je vybrat jestli vůbec chtějí být vašimi otroky a žít v tom a tam, kde chcete vy. Navíc ne vždy, co je i pro lidi snadné je také dobré - viz dnešní rozmazlení mladí, kteří se psychicky hroutí když prásknou dveře od průvanu nebo z jiného SEBEMENŠÍHO NEPOHODLÍ. Vemte mladým mobil a je jich 99 ze sta ihned v blázinci, zhroutí se jim svět. Ale když jim dáte vybrat a vysvětlíte, že bez mobilu budou chytřejší a odolně zdravější, stejně si vyberou to horší - mobil a pseudosvět pseudovztahů. U vás bych očekával, že vy to budete chápat sám, bez nápovědy.

------------------------------------

ALE!!!!!

Když se dělay úly zadováky dvojáky a včelstva byla od sebe v jednom úle jen slabou přepážkou, vždy zimovala tak, že zasedla blíž té společné stěně. A to kvůli teplu, poznaly dokonale, že se u sousedů “topí”.  Právě tak je možné, že si některé vč vybere “nesprávnou” stranu pro česno, pro nějaký vliv, který ale pomine a po většinu roku není a pak vč strádá a už to nemůže změnit.

Přípodotek:

Metoda Blaník počítá s celoročním parkingem blinovky u čelní stěny, lhostejno zda TS nebo SS. Pak se ale včelaří odpředu, když se uvoilní prostor vytažením BP u čelní stěny. To je mi protivné a tak kde jsou úly celodenně ve stínu dávám BP dozadu. A co se neděje? Protože jsou úly tenkostěnné Sm 20 mm, tak ta vč s BP vzadu, plodují i na posledním rámku - je to pak “nejteplejší” stěna. Když je BP vpředu, často je plod i na předním krycím rámku. 

A nyní si z množiny informací vyberte a rozhodněte se. Pak vám dojede, že nejchytřejší je prostě udělat česno na levé straně bez ohledu na to, co vč momentálně chce. Chce něco kvůli momentálnímu vlivu a nemá rozum, včely jako vše živé žije stylem pokus-omyl. Včelař by rozum mít měl. Na druhou stranu, kdo si hraje nezlobí a že jsou kamna fakt horký je nejlepší se spálit každý sám. Pak si konečně pamatuje a poděkuje za info starým. Tedy jen některý, páč “komu neni z hůry dáno, v apatyce nekoupí”.

Bonmot mého otce:

"Ano, je sice pravda, že chybami se člověk učí. Ten chytřejší se ale učí na chybách druhých lidí a ne na svých."

Nejsem první, tvrdil to na VF už kdysi Jiruš - KaJi. Má to i logiku, zjara, přesněji v předjaří se líp vč rozvíjí v rámci daného plástu než přes uličky.

Už jsem tady o tom letos psal asi před měsícem, že vč v mém pokusu s D-B je očividně rychlejší.

Taky jsem už před časem (asi ještě na IF) psal o nesmyslnosti 13 rámků, co má Eurodadant. Takže nemá jen nesmyslné jméno, ale i nesmyslný počet rámků, což vůbec nic neřeší. Ale to se před vyznavači - uctívači posvátného telete nesmí vyslovit, jinak jsem byl posléze ze Dadantklubu vyštípán. Podobně jsem dopadl v MV když jsem zapochyboval o Langstrothu a podotknul, že Boháč psal zvětšiny nesmysly. Prostě o posvátné modly se nesmí nikdo otírat!!!

Aby bylo jasno, dá se včelařit i v kusu betonové roury. Ale jde o to JAK se v daném úle daří včelám a jak se při práci daří včelaři, který navíc nemládne.

O koňském hnoji, tentokrát úplně mimo téma včelařství. Příběh mám od svého otce (ročník 1919) a ten patrně od svého, stalo se za Rakouska ve Vlašimi nebo v Benešově.

Málo se ví, že před víc než 100 lety se mnohem víc užíval šňupací tabák. Lidem nějak šmakovalo to kýchání, ten pocit těsně před kýchnutím. Vlastně vůbec nevím, zda ve šňupáčkách byl nikotin, fakt šlo o ten pocit při kýchání. Možná mohla hrát roli nějaká samoléčba chronické rýmy, nevím a je to jedno.

Jeden, dnešním názvem bezdomovec, prostě pobuda, drobný zlodějíček a nemakačenko začal samo domo vyrábět šňupáček tak skvělé kvality a chuti, že ho od něj začaly brát postupně všechny trafiky. Byl prý velmi dobrý a hlavně navíc laciný. Vypadalo to, že z  bezďáka bude vážený bohatý měšťan. Jenže jak to u těchto lidí bývá, bezdomovectví je důsledek povahy a ne okolností vnějších, tento, původem pobuda byl prostě v jádru pobuda, drobnou zlodějnu neopustil a choval se pořád stejně, i když už nouzí rozhodně netrpěl. A tak se stalo, že ho zavřeli. Tehdy se trestalo jinak, v každém městečku byl soud a tak tihle dostávali několikadenní tresty. Tenhle ale asi spáchal něco horšího, dostal snad měsíc nebo i víc.

A co se nestalo. V trafikách začal docházet šňupáček, jenže poptávka byla tím větší, čím nedostupnější ten artikl byl. Opět odbočka do té doby kvůli pochopení. Když dostal basu živitel rodiny a nemohl si dovolit luxus válení v base, odsezoval si to v noci a o nedělích. To si nedělám srandu. Se soudcem se dalo vždy dohodnout, byla to jiná doba, kdo nemakal, žádné dávky nedostával a stát zbytečné zmetky rozhodně neživil. A tak trafikanti naléhali na soud, aby tabáčníka pustil. To nešlo a tak si vymohli, že aby směl dělat tabáček v base. To ale zase nechtěl ten výrobce. Nakonec musel, on i sám pan soudce a přísedící, i advokáti, všichni ten šňupáček užívali a měli na výrobě v base enormní zájem.

Další odbočka. Když se k tahu používali koně a voli, byly každý den ulice doslova plné zvířecích exkrementů. Proto se zametačům říkalo “hovnometař”. Denně se to muselo uklidit. No a šok nastal, když si výrobce nechal do basy dodat, kromě spešl mlýnku od něj z domova + jiných laciných ingrediencí, jako hlavní součást kobylince. Ty po usušení mlel na ultrajemný prášek, který tvořil víc než 95% obsahu šňupáčku.

V tu ránu bylo po kšeftech. Zda dovedu nechali v base shnít už prastarý příběh neříká. A dokonce ani nevím, zda se to skutečně stalo na Podblanicku, ale snad je to příběh pravdivý. 

A souvis k panu Malinovi a jeho ucpávce česna tímto materiálem? Příběh neříká, že by někdo nějak strádal, onemocněl nebo měl jinou újmu ze šňupání koňských hoven a tak budou patrně naprosto bezpečná - pokus na lidech nám zanechali předkové v půvabném příběhu (jak z románů o Švejkovi). Jen ta estetika je s tím naštíru, jak nakonec ukazuje i pan Goro. Ne, že bych se Gorovi, nebo tehdejšímu soudci a ostatní elitě v daném městečku divil. Ovšem za axiom lze úspěšně považovat, že koninec je ve 100% případů vždy něco špatného.

Možná tohle na forum o včelách nepatří, ale mám za to, že by byla škoda, abych si tento příběh vzal do hrobu. 

Než si přečtu co píše Goro, zareaguji:

Tyto pokusy už dávno dělali soudruzi v SSSR, stačí být sečtělý 🙂😉. A dopadlo to rozpačitě. Patrně proto, že soudruzi ze SSSR použili papír. To proto, že aby si ho mohly včely samy hlodat a zvětšovat česno a volit si stranu kde ho chtějí mít - prostě vaše uvažování, NIC NOVÉHO POD SLUNCEM. Ale podobně jako soudruzi z NDR nebrali v úvahu, že by někdo mohl lžičky strčit do vařícího kafe, nedocvaklo těm Sovětským, že je papír průsvitný. Patrně proto se včely v sovětském pokusu chovaly nevypočitatelně a dělaly si česna jak je napadlo. Kde se to píše nevím, před 50 a 60 lety mě nenapadlo, že přijde doba, kdy budou lidi chtít zdroje, já měl za to, že stačí se vzdělat a dokonale si pamatovat co čtu. I kdyby mě mučili nepamatuju si autora Slabikáře!! A tak nějakého soudruha ze SSSR si nepamatuju tuplem.

Jakékoli jiné umístění česna než nejlépe přímo v rohu a nebo co nejblíž rohu je nepřirozené. Včely tak umí žít, jsou blbovzdorné, ale pak taky úplně nepochopitelně uhynou. Některé, jiné vydrží za úlem vejra. O tom včelařina je.

Klasik říká, že kdo se nepoučí z historie, odsoudil tím sám sebe si jí zopakovat. A u včelařiny je to stejné, vymýšlíte něco, co vyzkoušeli už pradávno jiní. Já se nepotřebuju spálit vo kamna pokaždý, kdy se mi třeba i jen zdá, že sou horký!! Já ne!😉(nabil jsem si hubu tolikrát, zamlada, že fakt vím o čem mluvím)

Je kouzelné, když čtu, že i pan Goro o Sovětských soudruzích s papírem ví!

A o koňském lejně napíšu jinam, abych starým příběhem nepřekrýval téma.

Karle, děkuji za ocenění mojí práce.

Už mám originál Dadant-Blatt, zatím jen na 10 rámků, desetirámkový nástavek už schne barva a i dno je hotové. Měl to být univerzální tak zvaný Hybrid, kdy po pootočení o 90 to měl být Langstroth. Jenže!!!

Lang nezná výšku 30, jen Jumbo 28,5 a nebo SuperJumbo (tak se asi nejmenuje a pokřtil jsem ho tak asi já, vlastně nevím a snad to nevadí kdo to vymyslel) a to má výšku 32,5 a to se už bojím je moc a 28,5 málo a tak zatím Lang nebude. Je mi 69 a sil ubývá a už na něj asi nedojde.

Ovšem délka rámku větší než 39, i jen těch 43,5 se zdá být úžasná, navíc ve dvanáctirámkovém provedení (originál) nebude potřebovat TLumič a tudíž se nikdy nebude zvedat VN ze dna a dno by mohlo být napevno přibité. A to je cíl pro ženy a starce, nemuset nikdy zvedat VN. Také proto NN 39x15x11, protože i ten je velmi těžký a tak větší nechci. Protože co s hardvérem, kterého mám nadbytek - asi do smrti nebudu muset vyrobit jediný nízký rámek, stačí jen “recyklovat” ty, které už mám, je jich přes 2.000 ks.

K vaší otázce. Můj (prozatímní) desetirámek D-B je na Studenou Stavbu, protože to byl úl 39x30x14, ano, na 14 rámků na Teplou Stavbu (pevné přibité dno) a tak pootočením rámků o 90 to umožnilo použít delší rámky 43,5, ale jen 10 (je to PS úl, byl zevnitř vyhlodaný a musel jsem ho vyvložkovat, proto jen 10 rámků). Prostě nějak začít bylo potřeba. Ale idea je, že i tyto pokusy D-B a případně SJ budou na TS. Protože za žádnou cenu nechci “obohatit” českou změť o další paskviloidní míru 44,8 x 30, tak proto zatím Lang ne. Pokud ano, vyrobím prstence vysoké 2,5 cm a tento prvek bude možné snadno přichytit 4 vruty k VN původního Hybrida, aby to dalo rozměr 44,8 x 32,5. 

Ke všemu ale budou moje NN 39x15 a 39x11.

A protože jasně píšu, že nechci nové míry, opět vysvětlím jak jsem přišel na výšku 11 cm u mého NN 39x11x11.

I když nesouhlasím v ničem se Sedláčkem, vyšel jsem z jeho míry 39x34,7. Tři jedenáctky na sobě, se dvěma Včelími Mezerami (8mm) dávají přesně 34,6, tak proto právě 11, aby tři NN na sobě dávaly Sedláčkovu míru 39x34,7 a tudíž jsem nevytvořil další paskvil s další mírou. Doporučuji při pokusech uvažovat jako já, naštěstí mi vštípili předkové, že se nikdy nesmí dělat atypické míry k těm, co už jsou. Předkové tvrdili, že není možné si nevybrat z toho, co už je.

(i když Langstroth s výškou 30  a dvanácti NEPLECKATÝMI rámky je představa víc než velmi lákavá kvůli benefitům, které by to nabízelo, přiznám se k tomu uvažování - tvrdím, že výška rámku 32,5 nebude fungovat, je už moc vysoká)

Podruhé k otázce zda Lang na TS. Uvažovali jsme hlavně s Romanem o česně přímo v rohu nástavku, což není konstrukčně úplně jednoduché. Uvažovali jsme o Horním Česně, ale i v případě SČ je to lákavé. Díky tomu, že česno stačí relativně velmi malé (ukazuje se, například že čím méně větraný úl tím sušší med //nelogičnost, ale je to tak//, kromě jiných benefitů) a pokusy běží, posléze zveřejním výsledky.

Vše tu najdete, musíte to postupnbě nastudovat. TL je zkratka pro TLumič a tento odborný výraz nemůžete najít v žádné odborné literatuře, protože je to můj vynález a tudíž i název je originální.

Ať se vám daří.