1- I to je možnost, ale mě to tak vloni nezafungovalo, z 90% to dostavěly dělničinou. Zdá se, že prostě chtějí vespod trubčinu, ale pod předělem ze dřev a včelí mezery, jak mají plást v celku, zjevně ho chtějí až dolů dělničí. Nevím, zatím. Já měl ale na mysli snížení výšky z 32,5 na 30 tím, že dole bude místo 25 mm proužku plástu 25 mm vysoký hranolek. Idea tak velkého plodiště - VN je, aby se nikdy nemusel zvedat.
2- Tohle nedělejte. Snad jen při kombinaci plecek a mezerníkáčů a v medníku to dáte od oka. Vůbec mě nenapadla tahle možnost na přechod od plecek = kombinace plecek a mezerníkáčů a tento hřeben - šablona (hřeben je ve včelařině něco jiného a i ten by to řešil, jak mi dochází) by to vyřešil. Vlastně je to skvělý nápad a mám za to, že jste úplně první a nikoho tohle ještě nenapadlo!
3- Tohle není správná idea. Zimování na cukru je ABSOLUTNÍ jistota a zimovat z části na medu je nějaký bonus, ale základ je prostě cukr a krmení. Fakt, že mi přežily asi ⅔ vč na melecitozní medovici i když se neproletěly víc jak 3 měsíce neznamená, že to je zákonitost. Ode mě to bylo nouzové řešení, vše jsem tu podrobně vysvětlil a být zdravý, nikdy bych se k zimování na medovici neodhodlal. A taky potřebujete mít zásoby na přežití zimy na vysokých rámcích a jak tam udržíte květový JARNÍ med, když cílem je na vrcholu aby měly plod na vysokých rámcích až k horní loučce a med v medníku? Jakmile bude na vysokých rámcích pod HL vrstva medu, to je rávě ten problém, že hrozí, že ignorují medník a to je ten nejhorší problém a proto magická výška 30 a ne víc (a opravdu vrstva medu na vysokáčích jen 2,5 cm to může zavinit). Prostě v době bezpečného květového medu jej na vysokých rámcích nemáme a dokázali bychom tam mít medovici, ale ta není na zimování dobrá. Tedy dle veškeré odborné literatury a zkušeností kohokoli, koho znám. A nebo to nejsou zkušenosti a všichni to opisují a papouškují. Přitom při psaní tohoto mi dochází, že v nerozběrném díle (košnice, klát) těžili včelaři med až po zimě, co v úlech zbylo a nekrmili, cukr byl nesmírně drahý. Tudíž ale jejich vč musela zimovat i třeba na melecitozní medovici. A asi nikdy nepadla všechna vč, nevíme, už je to zapomenuto a košnicové včelaření studovat nebudu. Ale opakuju, jediný rok nic neznamená. Jsou jen indicie, že když není nad chumáčem moc velká vrstva zavíčkovaných zásob a není prodyšný strop a očka a včely můžou na strop pro kondenzovanou vodu, pak přežijí i na melecitoze. Úplně polopatě. Stará literatura tvrdí a i lidově se traduje, že na medovici padnou žízní. Z toho jsem já od mládí pochopil, že kondenzát nestačí a dodávat vodu v zimě je nemožné. Ovšem to nedává logiku, v dutině stromu nebo v košnici taky nikdo nijak nic s vodou neřešil a tak voda kondenzovaná plně postačuje. Tedy za určitých podmínek. Mimochodem, pro mě je to stěžejní zjištění. No a jak došli praktikové a i teoretikové, že kondenzát nestačí? No tak, že idiotsky odvedli všechnu vlhkost mimo úl. Aby splnili nařízení Komunistické strany ze začátku padesátek, že v úle nesmí být ani stopa plísně. Já raděj pár oplesnivělých rohů krajních rámků a živé včely než krásně “čisté” sucho v prázdném úle bez včel. A to by byl ten lepší případ. Skutečnost je zapáchající eklhaft, kdy posrané včely uhynuly v úle a zůstaly tam. Patrně uhynuly "žízní". To ale nevíme, protože věděčtí prostituti to nezkoumají.
Lang kvadrát.
To na délku 44,8 nevychází. Právě vychází D-B na 12 rámků dokonale.
Přesné počítání:
12 x 35 mm = 420 mm. Ale D-B má vnitřek 450 a tak je tam celých 30 mm manipupační mezera. Ta se uvádí jako nezbytná 10 mm a to je nesmyslně a zoufale málo. Protože když se na mezerníku každého rámku nahromadí jediný mm propolisu, už je to u jedenáctirámkového ASdamce 11 mm, ale mezera za posledním rámkem je jen 10. Ještě horší je to u 12 rámků D-B. V tu ránu jsme na 420 + 12 = 432. Zbývajících 18 mm bude každý včelař rád, že je tam má. Někdy se k tomu můžu vrátit.
A jak 13 rámků L?
13x35 = 455 a měla by být nejménmě 10 mm manipulační mezera a v předchozím jsme vysvětlil, že i 20 mm je málo. Jenže L má délku vnitřku 465. Tudíž je to naknop a pak nejde první rámek vytáhnout bez rolování včel a to je fakt masakr. Vyřešil bych to tak, že bych rámky dělal místo 25 tak jen c nehoblované couálky = 24 mm a tudíž by na rámek vycházelo místo 35 tak jen 34 mm. 13 x 34 = 442 mm a tak do 465 zbývá 23 mm, a to by s odřenýma ušima, blbě,a le nějak šlo.
Pokud bych dotáhnul Hybrid (všimněme si, že i Jiruš měl atyp vysoký 30 cm a to Lang nezná!!!!), pak by měl i Lang jen 12 rámků + trvale zaparkovanou blinovku jako má Blaník. To je například skvělý (můj) vynález a myslím, že ho včelaři nepochopili úplně a nedocenili. Prostě se místo prvního rámku vytáhne u stěny umístěná přepážka a je perfektní prostor na šetrně bezpečnou manilpulaci s rámky.
Teplá stavba.
Troufám si tvrdit, že v orientaci stavby není rozdíl a nebo je pro včely mnohem lepší TS (a pro záda včelaře je stokrát lepší TS!). Jenže odporuje Langu a u nás odporuje nařízení KSČ o zabránění ztrát strategického vosku plesnivěním, vydaného počátkem padesátých let 20 stol. A protože Svaz byl součástí Národní Fronty a musel nějak nařízení Strany vnutit členům, začali jeho - na KSČ = NF závislí “odborníci” tvrdit, že je SS pro včely lepší. Ano, v úlech na SS je suššeji a zjara se nemusí hlídat, zda nemají u česna vyjedené zásoby. Tudíž SS je blbovzdornější, ale pro včely je horší.
Zajímavá by byla také statistika, na které orientaci stavby je víc úhynů.