Příspěvky uživatele

Nechápu vaší opozici. Popsal jsem konkrétně jeden případ starého pylu různých barev a pak jsou i úly, kde drtivě převažuje, ve stejném předjaří a dokonce na stejném podstavici, pyl jedné barvy a mezi vč není žádný viditelný rozdíl. Každé vč se chová jinak a já se plně spoléhám na to, že včely vědí líp jak lidi, co je pro ně dobré. Hlavně ale je to důkaz, pozorovaný desítky let, že je úplně jedno jaký mají vč pyl a dokonce jak jasně dneska píšu, že i přemetené vč na M bez jediné buňky pylu je stejně vitální a nijak nezaosatává v jaru násedujícím po podletním přemetení na M. Taky, co bych asi tak mohl dělat? Jak mám poručit včelám a jak zemědělcům? Tak zvaná drezůra včel (Sovětský bludný vynález ze stejného koltíku, kde vařil i Lysenko) je jednak nesmysl a hlavně já nic proti monodietě dělat nehodlám. Prostě vždy mafiáni vymyslí umělý problém, který ve skutečnosti neexistuje a i kdyby náhodou existoval, stejně proti tomu nejde nic dělat a nikdo nic dělat nemůže a ti chytřejší ani nechtějí.

Pylová monodieta je blud, který má odvést pozornost od skutečného problému, který je nějaké mafii nepříjemný a tak vědecky vymyslí vědomou lež a někteří se jí chytí. Nic víc v tom nehledejme. Ale klid pane Goro, já zase naběhnu určitě jiným šmejdům na jiné bludy. Vždy jsou bludy účinné, třeba jen na někoho a jen někdy, když nic jiného tak “stokrát opakovaná lež či polopravda se stává pravdou”, jak věděl už ministr Hitlerovy propagandy Dr. Göebels. Kdyby toto pseudovědecké lhaní nefungovalo, nikdo by produkci bludů a vyložených lží neplatil. To je jedna z mála jistot kapitalizmu, že zadarmo asi píšeme jen vy a já a sem tam M.S.

Tak tady se neshodneme. 

Musíme přijít vždy jak ten druhý uvažuje a podle toho pak nějak přizpůsobit předání té informace. Jednoduše někdo chce obrázky, někdo obsáhlé texty, někdo potřebuje doslovný návod jak na to či stačí vysvětli princip fungování a přijde si na tom třeba sám.

Je velký rozdíl, kdy je někdo honorován za to, že někomu předává své vědomosti a tím, kdo vědomosti dává zadarmo. Já se NEMUSÍM snažit zjistit, jak dotyčný (patrně začátečník) uvažuje. To je jeho boj!  Jestli se chce něco naučit a nebo chce zůstat v pohodlí nevědomí. Prostě je to jen a pouze o ochotě obětovat nějaké nepohodlí. Zůstat blbem je pohodlné, muset se něco učit, někdo klopotně a někdo snadno, je krajně nepohodlné. Ale naučit se může každý cokoli, pravda, talent je potřeba. A tak je to jako se vším. Někomu nedělá potíže se stále učit nové věci a posouvat úroveň něčeho dál, dokonce ho to baví a vyžívá se v tom. Jiný se něco naučí a pak už po zbytek života jen chce dělat sérii naučených pohybů bez přemýšlení jako cvičená opice. Je na každém čím chce a čím se cítí být. Nebo ho život přinutí.

------------------------------------------

Příklad z mé práce. 29 let jsem se živil výrobou cetek pro sportovní rybařinu, tak zvaných krmítek. Vymyslel jsem nějaké typy, jiné přivedl k dokonalosti, jsem autorem několika průmyslových vzorů a dvou ochranných známek. Mimochodem vše jsem nechal propadnout, protože stát jen bere peníze, ale ochrana je plně v režiji exponeneta a tak proto. Pak nechápu, na co Patentní úřad vlastně je. Asi aby měl stát peníze na zbytečné úředníky.

No a proč o krmítkách. Velmi mě bavilo vymyslet nový typ, dát ho otestovat několika rybářům, uvést ho na trh a informovat spotřebitele aby věděli, že tu věc mohou potřebovat. Jak se povedl nový typ a nebo inovace a začalo to fungovat, úplně mě to přestalo bavit, práci jsem dal lidem, sice pilným a pracovitým (ani jednou z těch vlastností neoplývám), aby jí dělali jako stroje v deseti a statisícových sériích místo mě a já se zabýval další výzvou. Podle mě se dělají pérová krmítka na celém světě a nikdo netuší jak vznikly rozměry. Každý si může vzít šupleru a v krámě (i nerybář) zjistit, že péra mají průměr 16,20,24 a 27 mm. Nesmyslná nelogická řada? Ano, jistě. A proč? Příběh:

Bylo těsně po sametové revoluci a v dožívajících státních podnicích se pořád ještě několik let pracovalo jako za socíku. Vymyslel jsem řadu 15,20,25 a 30 mm, vše v délce 55 mm. Jenže se jim v práci ožral pérař a trefil se jen u průměru 20. Pravda, stroj neuměl už 30 mm a tak jsme byli s ředitelem dohodnutí, že to bude 29. Ale stejně to bylo 27. Jednalo se o ověřovací série jen po 30.000 ks, ale i tak to bylo dost peněz (0,44 Kčs za kus). Protože mám měkkou povahu, a protože na tom zase až tak nesejde, dal jsem se ukecat a péra vzal. Část jsem nabídl jednomu tehdy vzniklému výrobnímu podniku z Lenešic a ti z toho vyrobili krmítka a vyvezli do GB firmě Cormoran. Mělo to jediný háček, už navěky to muselo být 16,20,24 a 27 mm.

Někdo pak v Rybářství psal, jaký jsem génius, že když se vezmou logaritmy a následovaly nějaké, mě úplně nesrozumitelné pojmy, že objem jednoho péra je vždy v nějakém svatém poměru k typu dalšímu a jak dokonale promyšlené věci já umím dělat. Do smrti se nepřestanu stydět za to, že jsem neřekl pravdu, že to byla jen náhoda, ale nelhal jsem, prostě jsem mlčel. Hodně trapná náhoda a navíc, že mě lze v obchodě ukecat. Ale asi kvůli té neuvěřitelné náhodě každý, kdo chce prodat tento typ krmítka, drží se uvedených průměrů.

A proč jsem dělal krmítka: 

Měl jsem krám (kvůli zaměstnání manželky) a kupovalo se to po 50 ks. V pytlíku bylo z 50 ks 16 rozpadlých. Když jsem volal výrobci sdělil, že se to dělá hlavně pro Němce a ti to tak chtějí, aby se to rozbilo pokud možno dřív, než to rybář utrhne ve vodě o kámen nebo pařez a přinutí ho to kupovat těch cetek víc. Mě to naštvalo a i když se jednalo o spotřební a velmi lacinou věc, myslel jsem si, že si rybář zaslouží dostat za svých, i když jen pár Korun, dokonalou věc. Moje krmítko lze pošlapat a dokonce přejet autem a sice přestane být krásné a bude nějak šišatě amorfní, bude ale fungovat! Na této filozofii jsem postavil většinu svého profesního života.

Nějak jsem nenašel vlákno o pylové monodietě, která díky chatrné úrovni světové vědy o včelách, straší v mejnstrýmu jako zástupné téma. Někteří se toho chytli a uvěřili, třeba pan kolega Goro. Já nevěřím a jasně jsem tu nedávno popsal, jak moje včely tupě sbírají pyl jen z jednoho zdroje - jetele  červeného na chemizovaném poli a úplně ignorují pestrou pylovou nabídku lesa, kde žádní zavilí zemědělci nikdy nic nestříkali.

Dám jen teoretický “nápad” k pylové monodietě na potvrzení mých pochybností o zhoubnosti pylové monodiety.

Za velmi ozdravné je označováno podletní přemetení vč na mezistěny. Já si myslím, že je lepší pyl jednoho druhu než pyl vůbec žádný. No a jako důkaz bych dal právě to přemetení, nebo také norské zimování - to je totéž. Při přemetení na M není ve vč VŮBEC ŽÁDNÝ pyl a vč se nezhroutí a dokonce jsou zjara přemetená vč často lepší, zdravější a vitálnější, i když celé předjaří úplně bez pylu. Jak je možné, že přežijí nejen na jednom druhu pylu, ale dokonce že přežijí na žádném pylu?

Tvrdím, že bludy o monodietě jsou bludy kvůli lidskému nazírání a srovnávání nesrovnatelného. Člověk je od přírody všežravec a jako takový potřebuje rozličnou a pestrou stravu - kvůli všežravosti se u něj nemusela vyvinout schopnost odolávat jednostranné stravě. Naproti tomu jsou tvorové, často velmi úzce potravně specializovaní, kam včela nepochybně patří, kterým jednotvárná strava nevadí a mají patrně nějaké přirozené mechanizmy, jak nepřízeň monodiety, a nejen pylové, eliminovat a zdárně přežít.

Kupříkladu člověk nejvíc energie získává ze škrobů (a nikoli z cukrů jak se nyní obecně tvrdí), ale například včela si díky velmi úzké potravní specializaci se škroby neporadí. Zdá se, že když člověk vyrobí včelám krmivo ze škrobu, stejně není pro včely dobré. Stejné to bude s bílkovami. Včely se spokojí s jediným zdrojem - pyl a všežravec nutně potřebuje pestrou škálu bílkovin a nemůže trvale, bez újmy na zdraví, konzumovat pouze rostlinnou stravu. 

Poněkud jsem váhal dát následující sdělení, v mailu mě ale ujistil Tom4, že je to zajímavý postřeh.

Tato zima byla shodou náhod tak dlouhá, i když nebyly výrazné mrazy, že včely nemohly od koce listopadu do začátku března ani jednou ven se vyprášit. Moje včely zimovaly na melecitozní medovici, což podle včelařské teorie ze starých knih nemělo přežít ani jediné vč. Měl jsem prvně úhyny (cewlkem 38%), některým vč jsem dokázal “vnutit” trochu cukru, zvětšiny ho nebraly. Kvůli zdr indispozici jsem nedokázal udělal žádné opatření, například norské zimování.

Logika a věda by jasně tvrdily, že padlo to, co nedostalo žádný cukr a že ti s aspoň trochou cukru pod medovicí měly větší šanci vydržet přeplnění výkalových vaků. NENÍ V TOM SOUVISLOST, polopatě, padla vč s cukrem i bez, žádný rozdíl (spíš snad naopak, ale nemůžu dokázat - malý vzorek).

Víme, že je nutné zužovat  AŽ PO PRVNÍM HROMADNÉM PROLETU a nejlépe už v poslední dekádě února, hned, jak se udělá teplo aspoň 10 - 12 nad nulou. Viz moje vlákno tady na CHZ o pravidle 40 dnů, kde jsem vysvětlil důvod.

Letos jsem zúžil asi jen čtvrtinu přežilých vč, pak jsem dostal zápal plic, který mě na 3 týdny vyřadil. Avšem bylo velké překvapení, že ostatní vč i bez zúžení jsou stejně pěkná jako ta zužovaná.

Jediné rozumné vysvětlení je, že to je tím, že vč zimovala NA MEDU. I když problémovém, ale medu. 

Asi vám děkuju že nejste v opozici. Nic neříkáte o audiu s dr. Stránským.

K IQ. Pamatuju si ze základky i učňáku, že byli dva druhy učitelů. Jedni inteligentní a chápali o čem to je - u nichz mi ledascos púrocházelo, druzí nekompromisní blbci. Mám vlastnost, že mi moc nepomáhá nadrtit se vzorečky. Neumím se nazpaměť spolehnout tak dokonale, abych měl jistotu, že si pamatuju vzorec přesně. Tak mi nezbývalo než VŠECHNO pochopit proto, abych si nemusel pamatovat vzorečky. Ty všem normálním ostatním náramně pomáhaly, mě ne. Někde jsem nedávno psal o dvou možnostech chápání čteného textu, knihy nečtou ti, kdo nemají v mozku schopnost si za těmi slovy a větami představovat samočinně a automaticky obrazy a děje. Ti pak nechápou, co čtou a potřebují jako primitivní afričan piktogramy nebo film. Mě film spíš obtěžuje, protože mi většinou vadí vklad režiséra a ostatních tvůrců.

Píšou nám sem dva chlapi s dokonalou představivostí, oba mají technický talent a ihned na poprvé chápou do nejmenšího detailu co popisuju a kreslí pak dokonalé výkresy. Roman a Jirka. Myslím, že na světě jsou nutně potřeba oba typy, fantasti, schopní umět si představovat “nesmysly” a sami je ani nedokážou nakreslit a druzí, kteří z toho umí udělat seriozní, když ne vědu, tak obor.

Zopakuju příhodu která osvětlí jak je to se včelařinou jako “vědou”. Kdysi za komančů jsem dělal ve fabrice. Potřeboval jsem nějaký vypínač. Elektroúdržbář měl takový kamrdlík, kde měl všecko - o odpoledních a nočních směnách sklady nefungovaly. Poslouchal nějaký sport v tranzistorovém rádiu, strašně zaujatě. Měl tak rok do důchodu, mě bylo 23 let. Potřeboval jsem dělat a nějak jsem naléhal, ovšem skoro dvě generace rozdíl věku mi nedovoloval naléhat dost drsně. Přenos už končil, dostal jsem tu součástku a na odchodu si neodpustím větu: “Co na tom blbým sportu vole máš, je to podplacený a předem dohodnutý, jak to pro někoho pak může být napínavý?” Zvážněl, byl ze vsi odkud pocházela máma, která si asi u rodiny postěžovala, že se mi nechce opět začít včelařit, znal se s příbuznými. A vysvětlil, že sice některé zápasy mohou bafuňáři dohadovat předem. Ale když jsou ti chlapi v zápalu boje, často se na dohody panstva vykašlou. A Franta tvrdil, že na hřišti se nikdy žádná situace neopakuje. Věděl od lidí z jejich vsi, že se mi nechce včelařit a pravil pro mě zásadní sdělení, nevím to už doslova. Něco jako, že kdyby on měl to štěstí, a rozuměl včelám, že to je lepší než jeho sport, tam se taky pořád dějí nové věci a nikdy nic není podle mustru a žádná situace se u včel nikdy neopakuje.

Když zamhouřím oči, už si nevybavím jak ten člověk vypadal, musí být už dávno na jiném břehu. Ovšem tahle příhoda rozhodla o tom, že jsem, pro některé asi nepatřičně, udělal ze včelařiny vědu. Něměnil bych a za sport už vůbec ne!

Díky za připomínku, ale znáte to jistě o starém psu a nových kouskách.

Možná to byl překlep, ale asi ne, napsal jste tři koncovky, že šlo o ženy. Píšete, že sem zašlo dítě, asi vaše a že tu na něj byly nějaké madam - užil jste plurál a ženský rod - ohavné. Jenže sem chodí jediná včelařka drvodělka a to je tak hodný člověk, že nevěřím, že ona něco spáchala. A už vůbec na dítěti! Ale občas sem vleze kometa, ta včely nemá a vysírá jinde, asi se nudí a chodí někdy + pár zavilých feminstek, sem a je lepší se jí vyhnout a neragovat na takové nešťasníky. 

Takže. Nedíval jsem se do profilu kdo jste. Jestli vaše dítě chce chodit sem do včelařiny, nikdo tu na něj nebude ohavný. Naopak, každé mládí je vítáno. A můžete si všimnout, že pořád dokola opakuju tazatelům to samé, stačilo aby se to prostě naučili. Ale někteří už asi mají mozek tak zničený technologiemi - viz přiložené audio, že je to furt dokla jak u xxx na dvorečku a někteří pořád tápou.

M.S. je stručný a z větši jeho příspěvků doslova prýští nejasná nejednoznačnost.

Včelařina je nejlepší ze všeho. Vymyslel jsem bonmot:

Včelařina je obor zemědělství. Jestli je orat a sít učňák, chov dobytka je maturita. Ale chov včel, to jsou dvě vysoké školy!!!!

---------------------------

Nemůžu za to, že svět vidím ("trpím" tím od dětství) v nejširších souvislostech. Nemám o sobě nijak přehnané mínění, nemám vysokou školu a nemám dokonce ani maturitu. Ale když věci chápu já a druzí, často mnohem vzdělanější, nechápou, měl jsem celý život za to, že přece nemůžou být tak blbí, když mají ty vysoké školy a maturity, že mě tudíž chtějí nas.at a předstírají, že nechápou úplně jasné věci. Že to je asi jinak jsem zjistil po celoživotním vztekání s nechápavci. Až jsem narazil na následující audio a doporučuji všem si to poslechnot celé a do konce. Pak asi mnohým vylezou oči z důlků, jak mladí nemůžou chápat souvislosti, natož širší souvislosti. Oni jsou sice vzdělaní, ale jen v nějakém úzce profilovaném oboru a stran světonázoru a celkového rozhledu jsou úplně vymletí.

By bylo super poslechnout si tohoto doktora ve více pořadech. Dokonale jsem poznal, že je pravda co říká, spíš je to s mladými a dětmi ještě mnohem horší. Video je staré 7 let a i jen za tu krátkou dobu je už jasné, že se potvrzují jeho prognozy.

https://www.youtube.com/watch?v=1z2glZ8ApOQ

Taky používám dlouhé složité věty, jsem ze staré školy, z doby, kdy řeč ještě nebyla impotentně vykastrovaná na dnešní heslovité holovětné štěky. Jestli si chcete počíst češtinu, když byla ještě krásná, vemte do ruky třeba Karla Čapka - Věci kolem nás, mám knížku z roku 1954 a je to kompilace jeho krátkých článků z let 1922-24.

Včera jsem udělal stan R, kde padly jen dva pofiderní oddělky, kde něco nebylo dobře už před zimou, neměly, jak říká Tom4, jiskru. Čekal jsem, že tam padnou další 2-3 vč, měla hodně pokálená česna a předky úlů. Včera jsem tam včelařil letos prvně.

A čekal mě šok. Nic už nepadlo a naopak, co jsem myslel, že jsou připosraní lazaři odsouzení na pomalé skomírání nebo na vysíření, má na třicítce také 6 rámků plodu! Celkově je toto stanoviště po všech stránkách lepší. Tam jsem vloni nekrmil vůbec cukrem!

Jak si vysvětlit, že v letošním chladnějším jaru, než bývají jara v posledních letech, jsou vč (ta co přežila) asi i bez zužování lepší než jiné roky se zužováním? Je to na tisíc % to, že zimovala na medu. Čím jiným by to mohlo být? A nyní je zřetelně vidět jak v krycích rámcích odvíčkovávají zásoby a pod nimi je různobarevný (pestrost a nikoli pylová monodieta), jakoby mastně či mokře lesknoucí pyl. Do uvolněných buněk dávají nyní jediný druh pylu a to je z jív. I kdyby kvetlo i něco jiného, moje to ignorují. Včera se v plástech leskl nektar. Ale ještě nezačal stavební pud.

Tady je potřeba upozornit méně zkušené na jeden fakt. Lidi často neumí správně předvídat. Je tu jeden zásadní fakt. Z jednoho dm2 plodu se vylíhne tolik včel, že nahusto obsednou ten jeden dm2 + další dva. Jestli mám já nyní vč s 9 rámky a plod je na 6 a z toho je celkem asi jedna šestina otevřeného, zbývá na 5 rámcích zavíčkovaný plod. Je jasně vidět, že po březnovém ochlazení omezily plodování, proto je relativně málo otevřeného plodu. Plod je zavíčkovaný 12 dní a tak nejpozději (jistěže dřív) za 12 dní bude spousta nových včel.

A nyní to podstatné. Je nutné si umět představit (kvantifikovat) asi tak celkovou plochu plodu. Když by to bylo na každém plástu asi ⅓ jeho plochy, pak je ve zmíněném vč 1,7 rámků plodu, když by to byl rámek jen s plodem od loučky k loučce. Staré včely budou hromadně odcházet až v době květu jabloní a řepky, nyní je vymírání zimní generace ještě malé a tak ho v úvaze vůbec nezohledním.

Jestli tedy dnes je vč na 9 rámcích, plod má na 6 a na 5 je plod zavíčkovaný a úhrná plocha by byl asi 1,7 rámku, pak po vylíhnutí tyto včely obsadí navíc 3 x 1,7 plného rámku a to je 5 rámků včel. Jenže úl je jen na 11 rámků. Tyto včely někde musí bydlet. Vecpou se tam a začnou “vymýšlet” rojení. Ano, už teď a vyrojí se za 2-3 týdny, ano, klidně po půlce dubna. S takovým předstihem začíná rojová nálada. Kterou já už několik let neznám. Díky TLumičům. Ne POLštářům dle Sedláčka, ani manipulačním nástavkům podle Cimaly, nebo nástavku včel jak tomu říkají jiní. Jen TL má pod VN trubčinu. Zopakuju podstatné. Jeden trubčí rámek je nechaný ze starého TL od loňska, jednou či dvakrát zakladený, pěkný, dát jako druhý od česna. Pozor, myšelno druhý trubčák a ne druhý rámek. Takže od česna bude narvaný zásobák, pak SR, další zásobák a výš zmíněný hotový trubčách. Pak zásobák, SR a tak až do konce NN. Podotýkám, MUSÍ to být NN a nebude u Adamce fungovat VN 24 podstrčený pod VN 24. Jindy jinde vysvětlím (už jsem mnohokrát vysvětlil) důvod proč nemůže jako TL fungovat VN.

Kdo nemá TL, musí přidat medník. Ale, ve výše zmíněném příkladu potřebujeme 14, možná 15 rámků, jenže medník je 11. Pak bychom směli přidat jen část vysokého medníku, jinak totálně podtrhneme (hlavně teplotně) vč a hrozí zhroucení. To by byl ten lepší případ. Horší je, že se zdánlivě nic nestane, ale včely jsou z chladu neživotaschopné a snadno se nakazí nějakým patogenem, kterých všude “poletuje” bezpočet. Tady vážení hledejte prvotní příčinu podzimních a zimních úhynů.

Když má vč TLumič, nemusí se mu přidávat medník, vč má kam expandovat a “přebytečné” včely, které se nemají šanci bez choutek na rojení do VN vejít, slezou postupně dolů. Protože mají dole med (nebo loňské cukerné zásoby v polorámcích), vynášejí ty zásoby nahoru, protože pod nohama je to pro ně nepřirozené. To simuluje snůšku z venku = přichází to od česna (nikdy nikde nesmí být žádné očko) a je to naprosto nepřetržitý proud “snůšky”, tedy samočinné podněcování. Případná nárazová snůška končí v TL a dávají tam i přebytky pylu. Tím nejsou ve VN matky nijak omezovány (porovnej s omezováním OP) a pak se nerojí, ale také nejsou stresované a ze stresu jsou za půl roku “nepochopitelné” úhyny.

Kdo tohle dočetl do konce a pochopil to, vytiskněte si to, takhle polopatě to nenajdete v žádné mě známé knize. Ani nemůžete když jsem TL vymyslel a vyzkoušel za nejméně 40 let já, tak o něm jiní psát nemůžou. Někde je tu o TL vlákno. Vše se u mě vyvíjí. Já svému NN v popsané funkci (může být i nad VN) říkal od osmdesátek tlumič, protože tlumil nárazy chladu, ale i snůšek a nevím, zda jsem ten název vymyslel a nebo vyčetl. Pak se mi zalíbil Sedláčkův název polštář a dal jsem mu s jeho vědomím zkratku POL. Pak jsem si ale uvědomil, že POL není TL, protože jen TL má chov trubců a to jiné systémy neznají. Naopak, zhoubné LBV a nebo nedej bože OP naopak matky omezuje. Tak jsem se vrátil ke svému dřívějšímu názvu TLumič a tím by mělo být jasné, jak se od POL a nástavku včel liší. Myslím, že vynález TL je doslova převratný a má jen výhody. Ale o tom zase někdy příště. Doporučuji si tu najít vlákno o TL a důkladně nastudovat a případně porovnat co tam píšu vloni a co letos. Vše se vyvíjí a i moje včelařina se vyvíjí tak, jak přibývají zkušenosti.

Prosím anonymy aby to tu neplevili nesmysly a prosím admina o smazání. Zdejší anonymové jsou přesně tací jak o dnešních, hlavně mladých lidech smýšlím. Tupci schopní jen krátké holovětné štěky, žádnou myšlenku, natož hlubší nemají a i kdyby měli, jsou líní psát.

Lidi jsou už takoví. Než by hledali je pro ně snazší se ptát znovu. Jen tady je za asi 14 měsíců 1.383 mých příspěvků a vlastně asi není otázka, na kterou bych neodpověděl. V něčem se můžu mýlit a něco mohl nevyzkoušet, ale píší sem i další zkušení a ti už případné omyly upřesní nebo uvedou na pravou míru.

Beránkovu knihu neznám a Brennerova (vámi nepřesně) nazvaná kniha by měl být pro každého včelaře Slabikář a měl by to znát jak když bičem mrská. Vlastně si myslím, že kdo je obzvlášť líný číst a tupý chápat psané slovo, stačila by mu i jen tahle kniha.

Někdo si tu stěžuje, že často zabrousím do politiky. Ostatní se k nedávnému nesmyslu o včelách na balkoně paneláku vyjádřili jasně. Já v tom ale vidím víc, vidím v tom politiku a něčí pokřivený charakter, že ho vůbec nenapadne, jestli by tím neobtěžoval ostatní a jediné, co ho trápí, je výška nad zemí. Patrně ještě neslyšel o stromech a že bývají i 40 a i víc metrů vysoké. Čeština má pro tento druh lidí jednoslovné a velmi peprné výrazy. Já se ale dívám po kořenech, kde se vůbec v někom může vzít tolik sprostoty a bezohlednosti? A to je politika, liberální ideologie, která tvrdí, že vše se musí podřizovat jednotlivci a že každý jednotlivec má PRÁVO na cokoli, z logiky pak vyplývá, že má on právo a ostatní nemají práva žádná a nebo menší. Kromě nelogické idiocie je to nemorální, sobecké a zhovadilé, ale přece tuhle hnusnost učí ve školách už 35 let bývalé soudružky učitelky, které se ze dne na den staly paními učitelkami a s obdivuhodnou lehkostí se třeba z učení ruštiny staly učitelkami primitivní anglické hatmatilky. Ale soudružky byly ještě dobré, za soudruhů byly mezilidské vztahy stokrát lepší a společnost měla páky jak bezohledné zmetky zkrotit. Jenže dneska už učí děti sami liberální zmetkové. Bude trvat několik generací, než se lidské myšlení a jednání vrátí k nějakému normálu. Myslím, že ale nevrátí, do pár let vše ovládne umělá inteligence a ta se lidí zbaví, protože jí programují zmetci co tvrdí, že nejhorší škůdce ve vesmíru je člověk a že každá hnusná škodlivá nebo nebezpečná havěť je důležitější než lidi. Jak jinak si vysvětlit vysazování vlků, rysů, ochranu medvědů a ochranu vyder, kormoránů, bobrů a spousty dalších škůdců? Připravte se občánkové na úplný zákaz opoštěšt města, nikam se nebude smět, ani na polkní cestu a na les zapoeňte úplně. ak budou ti, co vysadily nebezpoečnéš elmy tvrdit, že zákaz vstupu do přírody je v zájmu občanů aby se jim tam něco nestalo. Mladí blbečci, kteří nic nečtou a starých se na nic neptají, nebudou pamatovat, jak se dřív dalo všude bezpečně chodit a dokonce pobývat v přírodě. A bude jim ten zrůdný svět zákazů, omezení, regulací a zelených buzerací připadat normální. U nás stěží někdo zakáže ve veřejném prostoru ve vyjadřování státních úředníků slovo uhlík, jako zakázal Trump. A když slyším našeho ministra ŽP žasnu, do jakých škol asi chodil? No, možná do podobných jako blbuše (dokáže si někdo představit, že by toto individuum bylo prezidentkou? To snad i guma je inteligentnější se svým IQ 101, nebo dokonce 104?). Mimochodem, mají USA vůbec nesmyslné a v důsledcích zhoubné ministerstvo životního prostředí?

Tak si užijte těch posledních, jak říká Musk 5, možná 8 nebo max 10 let a pak už bude všechno jinak.

Asi si děláte srandu.

Nastudoval jste si aspoň Včelařův rok?

Mě na LG vadí jen to, že je adorovaný nikoli kvůli účelnosti, ale kvůli že je z jůseje jako by tam bylo všechno nej.

Taky mi vadí adorace (Boháč a podobní), když se nikdo z propagátorů vůbec nezabývá faktem, že tam, kde se používá Lang, nechová Kraňka a hlavně tam jsou jiné podmínky celé přírody, jak počasí tak rostliny atd.

Pak mi vadí nekritické lži, pamatuji si ještě na Sovětskou krávu Mášu, která denně nadojila 240 litrů mléka. Proto mi vadí tvrzení, že Lang je nejrozšířenější úl světa. No není, je jím právě D-B!! Mimochodem, nevím, zda znáte o Máše vtip. Prý jí chtěli půjčit Slováci, měla ale tak obrovské vemeno, že se na Dukle zasekla. Pak jí Slováci krmili a Rusáci (Ukrajinci, jaká náhoda) dojili. Mám za to, že to byl hodně pravdivý vtip i když sama Máša byla hloupost. Dnešní vedení SR se úspěšně vzepřelo krmení molochu aby osoh měli, jaká náhoda, zase ti stejní.

Jak vznikla míra 39 jsem podrobně vysvětlil, z čeho a jak vznikla. Je jen náhoda, že při čtvercovém půdorysu je úl jedenáctirámkový.

Vysvětlil jsem, že Škvařil chtěl 42 x 30 + 42 x 14,4, když Česko - Slovensko tak jednotná délka rámků. Ne, idiotští soudruzi udělali Čechoslovák jen na 10 rámků dlouhých jen 37. Soudruzi nebyli jediní idioti, pak přiše Optimal, sice s délkou 42 a s výškou 17 i 27,5, tedy vše stejné jako B, ale s B nekompatibilní. No, to je vrchol stupidity jaký nemá obdoby, přitom B může mít od 8 do 12 rámků. 

Někde tu je můj nápad na úl Hybrid. Je hotový, ale šokovalo mě, jak těžká je to bedna a to je bez rámků! Pro vaší informaci, Hybrid je D-B a když se otočí vzhůru nohama a pootočí o 90 stupňů je to Lang. Jenže Lang nezná výšku 30 a nechtělo se ji jít do atypu vysokého při délce rámku Langa 30 cm. To jsou dva důvody zastavení vývoje. Po letošní zkušenosti do toho půjdu a pokusím se - umožní to velký rámek a o hodně víc zásob ve VN, že se VN nebude nikdy zvedat, vše by se mělo vejít, tedy i TL a ještě jsem nerozhodl kde ve VH Hybrida bude, do jednoho velkého nástavku s plochou 157 dm2. Možnost Hybrida použít jako Lang zruším.

Další oříšek je jiný půdorys medníkového hardvéru, ono to není zase až tak snadné vyřešit. Jednodušší by byl NN délky Hybrida, ale zase N rámky u Langa jsou jinak vysoké než jediná výška N rámku u D-B. Hybrid právě pro ověření Jirušova tvrzení, že je dlouhý rámek lepší. Sám v jiné souvislosti nedávno píšu, že se i na 39 většina vč spíš rozvíjí ve směru délky rámků než přes uličky.

Zalitoval jsem stáří a že jsem to nevyzkoušel dřív. To jsem ale musel chodit do práce a na hraní se včelama nebyl čas. Prostě vývoj čehokoliv je drahá záležitost. Také proto mám tak pohrdavý postoj ke kapitalistickému výzkumu, kdy výzkum něco vyvíjí až mu je zaplaceno a vyvíjí ne to, co je nejlepší, ale to, co si plátce objedná.

Povědomost Dadanta, že se inspiroval Langem, je pro mě ne příliš uvěřitelná. Původní jeho úl nebyl čtvercový a měl délku rámku myslím 55 cm a nebo dokonce 58. Blatt - Dadantův kámoš, který ale neemigroval do USA, ve Švýcarsku zjistil, že je to hloupě a zbytečně dlouhá míra a modifikoval to na právě 43,5 a to současně umožnilo aby to bylo dvanáctirámkové a tedy čtvercové a asi proto čel pod Langa na 43,6 kdy je to přesně čtvercové při 12 rámkách. Sám Blat přišel na to, že pověsti o lepší jen studené stavbě jsou nesmysly a že je to ve většině let právě naopak. Dadantovi do Ameriky napsal svůj zlepšovák. Dadant se nenafouknul, vyzkoušel a nadchhlo ho to tak moc, že svoje úly zrušil a nahradil podle Blatta. Jenže provozní metoda zůstala Dadantova u Blattovy modifikace a tak je patent přihlášený jako Dadant-Blatt, má tedy obě jména vynálezců. Je to tak skvělý úl a existuje jako B i ve variantách 10 rámků i jen 9, že tím se stal skutečně nejrozšířenějším úlem planety.

Nevěděl jsem, mlhavě si něco pamatuju od táty, ten plynně hovořil kromě němčiny a italštiny i rusky (uměl i latinsky), že SSSR měl různé varianty D-B (nesmělo se to tak jmenovat a proto je to Mnogokorpusnyj) a o sovětském úlu věděl všechno, odebíral Pčelovodstvo. Jenže já nenáviděl soudruhy a zhovadilou adoraci SSSR (stejnou jako je dnes adorace Západu) tak moc, že jsem bojkotoval ruštinu a časopisy nečetl. Táta mě nikdy do ničeho nenutil a v tomto případě asi měl, dnes bych byl ve včelařině mnohem dál…

Takže tu dám svoje poznatky, jestli ovšem opět nepřijde nějaký neduh jako vloni (z přepracování) i některé roky dřív.

A plackaté rámky nechci z jiných důvodů. Včelám asi vyhovují, ale spíš je to jen zbožné přání. Mám dva úly po předcích s horním falcem vysokým 15 mm a tak na ně nejde dát neosazený dekl. Tyto úly měly (a tyto dva mají) 15 mm silná stropní prkýnka. Ta se nepronesou a tudíž je strop nad rámky po celé ploše, 6-8 mm = o včelí mezeru. Když jsem předvčírem tyto úly letos prvně otevřel a uviděl absolutně čisté HL a včely na vysokém stupni rozvoje i bez zúžení, usoudil jsem, že je jen pověra fakt, že takovýto strop propojí všechny uličky a změní poměry cirkulace plynů. Asi změní, ale včelám to vyhovuje úplně sterjně, jen odpadá ustavičné čištění HL od kravin, co tam pořád nalepují. Stálo by za to věnovat se naopak zkoušení stropu nad rámky jako to mě univerzály.

Jak vidím, už jsem vloni v pokusu nepokračoval. V tomto vč jsem nebyl od léta, otevřel jsem ho až dnes.

To jediné vč na míře 43,5 x 30 je v úle, který jsem dostal. Byl na míru 39x30 a na 14 rámků TS. Vyvložkoval jsem ho tak, že do něj vlezly dlouhé rámky na SS, ale jen 10. V konci (vzadu) zůstala kapsa - komora na jeden rámek 39x30 kolmo na dílo, díra je jako u blinovky a je opatřená očkovým uzávěrem. Úl má pevné dno. Měl jeden NN jako KK, je to narvané tuháčem a vůbec z něj nic nebraly, chdilo v něm asi 200 včel. Samosebou jsme ho odebral aby do něj neutíkalo teplo. Toto je potřeba zdůraznit, že jim do horní KK utíkalo teplo a přesto je to pěkné. Spodek byl “srostlý” můstky v jednolitý celek, byl to dost dolování a čištění HL rámků. Zimovalo to na všechn 10 vysokých rámcích, v KK jeden vzadu chyběl na fumigační knot. V celoroční komoře byl rámek 39x30 narvaný tuháčem, nepotřebovaly z něj zásoby. Komoru jsem uzavřel očkovým uzávěrem a zateplil, zásobák šel samosebou ven.

Zúžit to nešlo. Především jsem nenašel přepážku pro tu míru, netuším, kde jsem jí potratil. Sedělo to jen na 9 rámcích a vzadu souběžně s rámky postavily divoké nesmysly, to jsem dnes vydoloval. Ale zúžení by stejně nešlo, to vč je neskutečné, obsedá nahusto 8 rámků, tedy 7 uliček. Bylo by skvělé oddělit jeden medový zásobák, ztluštělý s cementem blinovkou. Tu zítra vyrobím a dám jí tam a tím se tepelné poměry zlepší ještě víc..

Vč má na 5 rámcích plod! A až k HL. Jenže jak jsou ty rámky delší, na každém rámku je zadní roh a od něj dolů asi 10-12 cm zavíčkovaných zásob. V předních rozích je zásob málo, asi trojúhelníky tak 5 x 5 cm. Ale odhad je, že vč má asi 8 a spíš 10 kg medových zásob, dostal jsem do nich jen 5 kg cukru, přestaly brát. Zimu tedy přežily na cukru a tak není nic pokálené. Na další rozvoj měly med a výsledek je fenomenální!!!!

---------------------------------------

Kdysi jsem na VF vedl nějakou debatu s jakýmsi Jirušem, nick KaJi, o mém úlu s rámky délky 39 a on měl Langstroth s délkou rámku 44,8. Tvrdil mi, že nejde pouze sčítat plástovou plochu a že dlouhý rámek je lepší než český krátký, protože se vč zjara raději rozvíjí v rovině delších rámků než při kratších rámcích přes uličky. Taky tvrdil, že vč na L nedojdou tak snadno zásoby, protože na stejných rámcích mají za hnízdem dost. Věřil jsem mu to, ale neuměl si to představit. Až jsem to dneska uviděl a to mám rámky dlouhé jen 43,5. Mrzí mě, že jsem starý a že jsem objev s originál Dadant-Blatt neudělal o 20 let dřív. Už v osmdesátkách jsem šilhal po sovětském Mnogokorpusném, ale odrazoval mě vysoký medník. Škoda…

Ani jedno vč na 30 (z těch, co mám hotové) není tak pěkné, jako můj pokus na D-B. A nedokázal jsem to před onemocněním zúžit, dneska by byly lepší. Letos převedu na tuto míru dalších několik vč. NN k tomu budou ale moje 39x15 a 39x11.

Mě je mnohem blíž filozofování Platónovo. Věci jasné, srozumitelné bez jinotajů a metafor, současbě hluboce lidské a obecně prakticky použitelné. Bohužel jsem neměl v životě kvůli klopotné obživě možnost ležet v knihách a neznám zdaleka celého Platóna, natož další. To, co dáváte vy je pro mě příliš složité a můj duch se v tak nebetyčných výšinách neumí pohybovat. Nicméně děkuji. Celý život se vědomně vyhýbám uvažování, jaké jste předestřel. Umím se cítit svobodný i bez těchto abstrakt a složitostí a bráním se brát život jako úděl a už vůbec si z něj nedělám tragédii. Nebojím se Boha ani Pekla, na nesmysly jsem nikdy neměl, nemám čas a nechci si ho udělat. Na nesmysly nemám hlavně duševní kapacitu, vždy jsem se měl co ohánět uživit rodinu a sebe, můj otec měl tři dělníky a dva učně a to soudruzi neodpouštěli. Tudíž výhody měli jen straníci a loajální členové Národní Fronty = kolaboranti s bolševickým režimem. A taky jsem se celý život bál nemít v co doufat, tedy ztratit naději. To je to úplně nejhorší, co může člověka potkat!

Mimochodem. Právě beznaděj nynějšího uspořádání Atlantického světa žene nyní lidi v Evropě k občanské válce. V Americe se začala naděje nesměle objevovat a to nynější evropští liberální bolševici nemůžou unést. Proto se chciválkové snaží rozpoutat válečné peklo (a neskutečně na něm vydělat) a totální beznaděj a po nás chtějí přijetí údělu, o kterém lžou, že je neměnný a že není na výběr, se kterým se nebojácně vrhneme do plamenů velké války. Když by se nepovedlo velkou válku rozpoutat, aspoň se snaží o války občanské. Třeba i jen lokální.

Tak abych vámi vložený text shrnul a vysvětlil velmi krátce a jednoduše:

Kazantzakis je patrně ideolog nějakých mocných a má za úkol mužům nabulíkovat, aby přijali údajný úděl, nadšeně se nechali zabít v nějaké válce za zájmy nenažraných oligarchů a nečekali tak dlouho na temnotu, která mezi temnotou lůna a hrobu v důsledku normálně dlouhéno života bývá. A tupí možnost svobodně padnout za mocné ještě nazývají hrdinstvím bez bázně.

I s ATB (už bez horečky) jsem dnes, po dvou týdnech našel odvahu a včelařil. Snad se nemoc nevrátí. Ale. Své rodině jsem to vysvětlil tak, že zemědělec musí k dobytku každý den, i kdyby se tam měl doplazit po břiše s horečkou nebo zlámanou nohou. Včela má tu výhodu, že se k ní nemusí denně, ale jsou fáze roku nebo rozvoje včelstev, kdy je zásah nezbytný. A jak vyplyne, u jedněch to bylo za minutu 12.

Odvážil jsem se k 6 odd u baráku, letos po zimě první prohlídka. Nejslabší na 24, přežil na s bídou 3 rámcích, je po smrti. Je to vykradené a netuším, zda slídilky vykradly mrtvé a nebo slaboučký odd podlehl invazi. Už to nezvím.

Zbývajících 5 je 4 x 30 a jedna 24. Jedny 30 zimovaly na VN, pod kterým byla KK NN 11 a nad sebou měly NN 15. Horních zásob si nevšimly, ze spodku zmizela asi polovina zásob. Sedělo to na 10 vysokých rámcích, SS. Je to super, plod asi po 1 dm2 na celkem 5 skoro suchých rámcích. Zúženo na 7 a popíšu přesně jak. Kdyby toto vč nemělo nad hlavou KK a rámky mělo na TS, bylo by silnější. Ostatní vš TS a očividně lepší ve smyslu víc plodu.

Přesto, že si do téměř suchých rámků před plod a za něj už dávaly pyl a buňky byly vyleštěné na zakladení, musely oba rámky kolem plodu pryč a místo nich přišly hodně zásobené (cizí). Za blinovku šly 2 těžce plné cizí rámky se směsí cukru a cementu. Dolní KK 11 jsem nechal, jen jsem krajní plné dal pod rámky zúženého VN.

Další zimovalo s dolní KK 15, ta byla téměř suchá, plod na 5 rámcích po asi 2 dm2 a opět plodové skoro suché (určitě nejvíc plodu z 5 “jednotek”). Opět před a za plod přišly těžce zásobní. Spodní KK jsem předělal na TL a nad VN to NN nemělo. Tady jsem prostřídal (jediné zebrování které zná Blaník) medové rámky s tuháčem trubčáky, 4 nedostavěné a z toho 3 jednou zakladené + jeden panenský dozadu. Zbytek medové (tuháč) do celkového počtu 10 (v bedně na 11 rámků). Toto je už vyzkoušený experiment = vystrojení TL už nyní. V podstatě je mi jedno kdy dolů odstěhují chov trubců, ve VN bude na konci pak jeden SR. Ten v tom roce definitivně vyhodím ne na konci května (původní metodika Blaník), ale ve chvíli, kdy bude VN plný. Jinde jsem to podrobně popsal a vysvětlil.

Jedna třicítka bez KK, tedy na 10 rámcích 39x30 měla opět rámky s plodem úplně suché a ostatní rámky skoro, plod na 5 rámcích asi po 1,5 dm2, samosebou prostřední víc a krajnější méně plodu. Toto vč by za 2 dny padlo hladem. Zúženo na 7, před a za plod těžce zásobní + 2 do komory. Tady jsem v komoře jemně poškrábal stranu zásobáku přivrácenou k BP. Prozradím osvědčenou fintu. Vlastně dvě. Do komory přijde cizí zásobák i když by měly v zadu vlastní zásobáky plné. Cizí prostě rajcuje. Navíc do díry v blinovce otřu hroty vidličky obalené drtí víček + medu (zásob). Pak najdou komoru za 3-4 minuty. Včelařím vždy odpoledne a do rána bude mrznout a včely komoru určitě v noci opustí a díru ucpou svými tělíčky. Mám ale za to, že na zdroj za blinovkou nezapomenou.

-----------------------

Rozkvetla tady už jíva (některé asi ranější stromy a keře) a dokonce jsem viděl "cvrkot" i na samici. V úlech bylo asi 90-95% pylu žlutého z jív a nějaký smetanový, mám za to, že z osik. Sem tam se zaleskla i buňka patrně už sladiny. Včera ještě bylo sice slunečno, ale S vítr a max +4. Dnes bylo po obědě +12 a na slunci jistě o něco víc.

Pane kolego, už jste někdy slyšel slovo floskule? Tak vše před přímou řečí kohosi, asi nějakého velitele, je jen snůška frázovitých obecných floskulí bez skutečného obsahu a sdělení. Pod tímto blábolem si lze představit VŠECHNO a všechno to bude univerzálně správně.

Přijdete mi jako zarytý volič Fialovců a chciválek, vy konrétně byste šel bojovat a neutekl po zranění jako vámi adorovaný hrdina? A z vašeho úryvku navíc nevíme, zda váš hrdina byl správnou postavou, tedy zda náhodou nebojoval za špatnou věc. V boji, podle mě, MUSÍ jít o to, oč se zápasí a ne o sám fakt zápasení. Lidově se takovým de.ilům za mého mlada říkalo, že uvažují: "ať jsem bit, hlavně, že se peru."

Je nepochybné, že za Führera a nacistickou ideu bojovali, kromě vojáků z donucení, jistě i skuteční hrdinové. A mnozí z nich dokonce neváhali za ohavnou ideologii položit život. Přesto jejich statečnost a boj jen nemnozí považují za hrdinství.

A rozhodně nejsem pacifista!

Nesouhlasím, nesprávné pochopení principu. Opakuji, spíš z kolegiality, eufemizmu a ohleduplnosti k vám to přičítám faktu kde včelaříte. Ovšem vy svěřepě trváte na bludu, protože to dáváte jako obecnou platnost.

Jako velmi často je tento váš názor přesný a velmi pravdivý. Přesně tak to je třeba dělat. A je nutné, aby si přesně toto vzali začátečníci za své.

Ale, aspoň u nás se například Svaz každoročně ptá na průměrný výnos. Nikdo normální to neuvede pravdivě kvůli daním a závisti ve vsi. Ale kromě čmuchání státu je tu ještě nějaký ukazatel jalovosti nebo úživnosti stanoviště a podle něčeho je potřeba porovnávat a hodnotit uplynulé sezony a z výsledku případně vyvozovat nějaké závěry či opatření. Pak je potřeba nějakou statistiku dělat. Udělat si nějakou předtavu a mít srovnání.

Ano, už na VF se někteří holedbali výnosy nad 100 kg, taky 140 kg a víc. A lhali. Protože to prostě není možné.

První kdo v ČR ohromil výnosy nad 100 kg byl Ing. Smělý. Ptal jsem se ho výslovně z očí do očí a počítal to nesprávně. Měl úhynů málo, ale byly. Včelařil na Pražské Ořechovce a nikdy víc jak 8 vč - vilová čtvrť, asi nejprestižnější v celé Praze. A tvrdím, že podle tohoto nelze nic poměřovat. Připomínám, že právě Smělý včelařil na 39x24x10 a jeho úly byly z novinami a epoxydem laminovaného obyčejného polystyrenu tloušky 80 mm.

Průměrný výnos je jediný spolehlivý ukazatel bonity stanoviště, provozní metody a úlového systému. Kdo neumí správně spočítat průměr, používá pak pojmy jako “hodně medu”, dost medu, rekordní výnos a podobné.

Navíc jsem si to nevymyslel a uvádí to tak stará odborná literatura.

Před pár minutami jsem vložil podrobný poopis (několikátý) předjarního, případně jarního zužování. Píši tam o lidech, kteří nečtou knihy a nebo nečtou delší texty. Cítím nutnost vysvětlit oč jde.

Už za mého dětství byli děti, které nečetly a nebavily je knížky. Otec mi vysvětlil, že to jsou lidi, kteří si při čtení neumějí převádět text na pomyslné obrazy, nemají fantazii a nemají obrazotvornost (je v tom rozdíl). Jen proto to ale nemusejí být méněcenní lidé, jen nemívají dostatečnou slovní zásobu a obyčejně to v životě dotáhnou na řemeslníka či popeláře, šoféra, prodavačku. Těmto lidem, jak mi už před 60 lety vysvětlit táta, vyhovuje film.

Táta tvrdil, že kdo má obrazotvornost, má výhodu a má svobodnější duši, ze čteného textu si udělá děj ve své mysli a udělá si ho svobodně podle sebe, svého IQ a svého vzdělání. Ti ostatní jsou odkázáni na režiséra a herce, sami ani nechtějí žádnou svobodu a nechtějí se sami o cokoli snažit a spokojí se s jakoukoli kravinou, jen když to za ně na obrazy převedl někdo jiný a oni se nemuseli nijak snažit. 

Pak jsou takoví (a těch kvůli televiznímu braku, ale hlavně počítačům rychle přibývá), že tu schopnost obraznosti nemají, protožeod mala je nic nenutilo uvažovat samostatně a vše dostali předžvýkané a hotové. Ti se pak můžou snažit sebevíc a chápat psané texty nebudou asi tak, jako kdo se narodí bez očí, může se snažit jak chce, neuvidí nic a o barvách je mu pak marné vysvětlovat cokoliv úplně.

Takže. Asi moje vyjádření mají pachuť pohrdání těmi, kdo milují videa a odmítají texty, protože jsem měl to štěstí, že je pro mě vždy lepší kniha než film, odborný tex mám raději než instruktážní video. 

Příběh z mého života pro zasmání. 

Na konci puberty frčel Charrierův Motýlek. Jako kluci jsme to všichni četli a v hospodě vedli nekonečné řeči o tom úžasném dobrodružství. Pak přišel americký film Motýlek (natočený 1973) a v naší postpubertální partě (před vojnou) nastalo převelké rozčarování a rozpoačité mlčení. V tichu se ozval jeden a shrnul americký film slovy: “Film Motýlek je asi tak jako kdybych z knížky čet jen každou třicátou stránku a k tomu byl na šrot nalitej.”

-----------------------------

Nedávno se tu někde píše, jak lidi hltají videa, která namnoze natáčejí úplní blbci. To je u těch, kdo nemají schopnost obraznosti, ale také jsou jen líní se snažit, pak velmi oblíbená forma. Tento většinový dav je pak snadno manipulovatelný například v politice, protože jak jinak by někdo vůbec mohl volit Piráty, dozimetry, fialové hnusy a jiné škůdce? Jak by potom mohl slušný člověk obdivovat člověky v tísni, Evroépské hodnoty a jiné tunely? Jak by mohl někdo přijít na akci milonu chvilek?

A BUDE HŮŘ! To je jisté.

To by pak ale byl plod u stěny a to se nedělá v tuto dobu kdy se komoruje = konec úmora nikdy. To je patrně nějaký zlozvyk z  OP a to prostě v drsnějším klimatu nemůže dopadnout dobře! My prostě nesmíme nikdy nijak stresovat vč a plod u stěny je hyperstres.

Také hovoříte o dvou přepážkách bez vysvětlení o jaké a kde přepážky jde. Tak vpředu je buchta u stěny, za ní MUSÍ být zásobní rámek, pak rámky s plodem, opět zásobní a teprve potom blinovka. Tedy jestli má vč 2 rámky plodu a obsedá 5 uliček, tedy 6 rámků, nelze zúžit na 5 rámků a nebo výjimečně podle dalších ukazatelů, které popíši v textu dál. To by pak měla sedět část včel za blniovkou v komoře? A kdo by dělal teplo?

Tak znovu od začátku. Otevřu včelstvo a vidím obsednutých 6 rámků = 5 uliček a od podzima je tam rámků 10, protože poslední je pryč kvůli fumigačním hřebíkům. Když by tam byl jedenáctý rámek, nejdál od česna, stejně by byl plesnivý. Podle celkové síly a hustoty obsednutí rámků - děláme to po hromadném proletu a musí být asi 12 nad nulou - rozhodneme, zda zúžíme toto vč na 6 a nebo si troufneme jen na 5 rámků. Nejsem pro příliš radikální zužování a mám to podepřené šedesátiletou praxí.

Obyčejně je sice obsednutý ale bez zásob rámek nejblíž česnu, většinou tam před plodem budou suché nebo s nepatrnými zásobami dva. Ten (ty) musíme zaměnit za zásobák, kde jsou zásoby až (pokud možno, když takový máme) dolů ke SL u krycího a u rámku blíž k česnu zásoby max do půlky (asi tak - podle toho jaké rámky máme). Jestli má vč na 6 rámkách = 5 uliček jen 2 rámky plodu, pak za prvním zásobákem od česna - ten nazýváme KRYCÍ, musí být další rámek se zásobami, ten, kam rozšíží vč plod, protože se bude snažit plod vždy rozšiřovat k česnu a ne na zadní stranu hnízda.

Tak jsou od česna 2 rámky zásob a ty bývají velmi často suché, protože prostě v zimě vč žije směrem k česnu a ne dozadu, proto vybírá zásoby směrem k česnu. 

Za dvěma zásobními přijdou 2 rámky plodu tak, jak byly a za ně přijde jeden rámek s hodně zásobami a pokud je vč silné tak za plod dáme raději zásobáky dva. To je konzervativní zužování.

M.S. ale popisuje velmi radikální zužování, které je možné v jeho nadmořské výšce. Ve výškách nad 250 mnm radím radši opatrnější zužování, aby prostě vč mělo zásoby před blinovkou a ne jen a nebo většinu až v komoře. Když by přišly mrazy (na dnešek 19.3. jsem tu měl -7, “kocouři” vrb, které kvetou těsně před jívou jsou už týden nažloutlé a naplno kvetou osiky, v trávnících rozkvetly fialky, sněženky končí a krokusy jsou za půlkou), pak se vč za blinovku neodváží a taky umí padnout hlady. Většinou nepadne, ale jarní rozvoj nenastartoval!!! A zvýšení tepla a zbavení se NA také ne.

Ještě vysvětlím, že je jen teorie aby bylo dost zásob na plodových. V zásadě jsou dva druhy vč. Jedna vč žijí na víc rámkách a při pohledu shora mají hnízdo ve tvaru kruhu (půdorys). Když bude v konci února ve vč například plodu asi 4 dm2, budou ho mít na dvou a některá dokonce na 3 rámcích malá kolečka a nad plodem bude dost zásob. Takové vč “bydlí” na půlce nebo jen ⅔ délky rámků a má téměř vždy vedle plodu zásoby až dolů ke SL. Tady není žádná starost včelaře.

Jiná vč žijí spíš jen v rovině plástů. Ta mívají půdorys silně protažený ve směru rámků, budou obsedat rámků méně. Tato vč nebudou mít nad plodem žádné zásoby a žádné ani vedle plodu a nebo viditelně málo. Stejné množství plodu jako předešlé vč budou mít jen na jednom rámku. U tohoto typou vč je jakákoli snaha o dost zásob nad plodem jen pustá teorie.

---------------------------------

Protože M.S. zmínil 2 přepážky, ale nespecifikoval jaké, mohlo by z toho vyplynout šílenství Eurodadantu (to je ale třináctirámek!!!!) se dvěmi blinovkami a se dvěma komorami. To předpokládá česno uprostřed, což je nepřirozený a NESMÍRNĚ  škodlivý způsob umístění česna, vyplývající jen z hlouposti včelařů a nepochopení zákonitostí života včesltva. Bohužel to tak dělá většina světa.

Tak poněkolikáté (už je to únavné).

Česno MUSÍ být vždy u strany a to i u studené stavby. Musí být vždy (na severní polokouli - je to dáno směrem siločar mg pole) na pravé straně když se na úl dívám zepředu, když stojím za úlem, musí být tudíž česno vlevo. Vždy a bez výjimky. Když by se v létě otevřelo česno přes celou šířku úlu, to je u čtvercového úlu s délkou rámku 39 cm vždy 405 mm, a když přichází konec podletí, včely samy ukážou kde si vybraly česno. Tvrdím, že 19 ze 20 si jej vybere jak popisuji výš. TEČKA!

Víme už tedy, kde je začátek hnízda a kde je konec.

Celou dobu je řeč o tenkostěnném VN Sm 20 mm.

Ke přední stěně dáme při zužování buchtu. Dá se koupit oboustranně opláštěná solitem, uvnitř asi 20 (max 25) mm PS. Vlastně je to stejná přepážka jako blinovka, jen nemá díru. Když se použije s dírou, ničemu to mebadí.

Kdo si buchty dělá sám, stačí (je lepší) 30 mm extrud opláštěný jen nahoře a dole loučkami šíře jako je extruďák a jednou stěnou ze sololitu. Rozměr musí být asi 402 x 300, tedy výška rámku, ale délka je naknop do nástavku světlosti 405 mm. Pak včely nikdy nijak nemůžou k polystyrenu a nevyhlodávají ho. Ovšem tato přepážka, jen z jedné strany opláštěná, MUSÍ být vždy jedině u stěny. To snad dává logika. Určitě by fungoval extrud bez opláštění po například 3-4 x natření latexem. Žádné přepážky nesmí mít žádné mezerníky.

Stejně jako buchta poslouží blinovka těsně přiražená ke stěně. Jak už bylo řečeno výš.

Pak následují rámky se zásobami, pak plodové a za plodem opět zásoby, jak je vysvětleno výš.

Další je pak blinovka a za ní přijde jeden a nebo dva zásobní rámky. Vybereme ty nejtmavší, ty po vyčištění přijdou už na vyvářku. Kde by bylo místo na 3 zásobáky, neradím, třetí by plesnivěl a včelám by tam byl nanic.

Toto uspořádání nezpůsobí žádný stres (plod u stěny ano) a je zde záruka při silném ochlazení - v březnu jsem zažil i mrazy 15 a větší - že vč nebude bez zásob mezi přepážkami, což bohužel radí M.S. (není horší včelař, jen si neuvědomuje v jak teplém klimatu včelaří) Při i mnohem menším ochlazení a slabších mrazech včely za blinovku do komory pro zásoby nemůžou a proto je musí mít mezi přepážkami, jmenovitě mezi buchtou a blinovkou.

Co nastane, když nelze tak radikálně zúžit, když vč obsedá například 9 rámků?

Tady musí být za blinovkou aspoň jeden zásobák a ten, spolu s blinovkou, plní plodiště na plný počet.

Tady bych prostě z 9 rámků jeden vzal, tak silné vč se mi vyskytne ze 40 - 50 jedno, dvě a většinu let ani jedno a tudíž ve svých popisech neradím o tomto, v podmínkách většiny republiky nenormálním extrému, nic. Ano, někdy se výjimečně některé vč nezužuje a nebo nedostává přední buchtu. Nebo dostane buchtu dopředu a k zadní stěne blinovku a nevzniká žádná komora, vč je ale sraženo z prostoru 11 rámků na prostor 9 rámků. I to samo o sobě, když má dost zásob, hodně pomůže jak k ozdravění vč od NA (ale nejspíš i jiných neduhů) tak k urychlení jarního rozvoje.

Podal jsem podrobný popis (poněkolikáté) a varuji před zjednodušováním popisů praxe, kterého se dopouštějí mladí včelaři jako například M.S.

Tvrdím, že maximální stručnost už snad hraničí s idoiocií a tvrdím, že stručně se nic kloudného vysvětlit nikdy nijak začátečníkovi nedá!

Jestli někdo neudrží myšlenku a jsou pro něj moje popisy moc dlouhé, nechápe je i přes maximální podrobnost A PŘI SVÉ MAXIMÁLNÍ SNAZE mým popisům nerozumí a ztrácí se v nich, takovým já radím, aby raději s chovem včel VŮBEC NEZAČÍNALI! Každý pozná, že je ten typ, co se včelařit nikdy nenaučí, když nečte nikdy v životě žádné knížky, nebaví ho a nerozumí jim. Tito pak tuplem nepřečtou jedinou odbornou knihu o včelaření. Tak může každý sám u sebe poznat, zda se na včelaření hodí a nebo snad raději ne. 

Koho nebaví a nerozumí dlouhým odborným textům, ten se NIKDY včelařit nenaučí.

Je nutné pochopit prazáklad. Co já a jak vysvětluji je podrobný popis kdy, jak a proč řadit při jízdě autem, nezrychlovat před zatáčkou nebo před překážkou a nepředjíždět pod horizontem. Tak musí začít každý a časem pak řadí bezmyšlenkovitě a i získá odhad vzdáleností souvztažně ke své rychlosti a automaticky jedná tak, aby včas začal brzdit, někdy jen stačí včas sundat nohu z plynu, předvídat. Prostě dostane to pod kůži. Komu řazení v autě takto nenaběhne, ani vše ostatní a musí na to pořád myslet, stoprocentně se zabije a nebo zabije někoho nevinného. Tito neumětelové si pak kupují automaty (a stejně jsou nebezpeční). Jenže u včel žádný automat není možný!

Takže, kdo se nenaučí řadit bez přemýšlení, ten nesmí jezdit autem a kdo nedostane základní včelařinu pod kůži, nesmí včelařit. Tak prosté to je.