Příspěvky uživatele

Odpovím takto:

Vy ste x krát napísal, že vašetko zo všetkým súvisí a máte zvlášnu schopnosť vidiét veci komplexne a v súvislostiach Tak vám tu schopnost předvedu v následujících větách, ano?…

ako potom vam logika dovolí napísať, že “Díky, na to nemám kapacitu” nemám kapacitu dělat další pokus, o kterém předem vím, že nemůže řešit problém. Navíc nechci u včel stres a oddělovat plod od pylu a zásob krkolomnými zhovadilostmi já dělat nebudu, benefit žádný, jen víc práce, víc stresu a víc mého nezlomného přesvědčení, že OP včelám ubližuje! Akože vytrvalo odmietate uvažovať nad tým, že niekto môže prevádzkovať OP jednoduchšie ako to navrhuje robiť Sedláček ? Uvažovat neodmítám, mám oduvažováno dřív, než se Sedláček narodil a patrně i než se narodil M.S. A nebo to ale není sedláčkův OP je to tak? A hlavně, jak říkám výš, JÁ NIKDY VĚDOMNĚ VČELÁM NEUBLÍŽÍM!… odmietate že v OP možno medníky klásť nad “medník včiel” a nebudú ich včely ignorovať? NEVĚŘÍM, NENÍ TO MOŽNÉ, zkusil jsem to bezpočtukrát a už mí předci mě varovali, že to nefunguje a nemůže a když to včely neignorují, přinesou polovinu nebo třetinu medu. Kdo včelaří ve včelřakém ráji 50 a víc % ztrátu MOŽNÉHO výnosu neřeší, já ano!. Navíc jasně vysvětluju, že když chci zralý med, musel bych dát stranou nezralé medníky, pak je tam vrátit a tudíž neušetřím žádnou práci. Fakt je to tak těžké představit a pochopit?…. odmietate vôbec uvažovať že včely tento medník nad plodom s peľom považujú za SÚČASŤ PLODISKA neodmítám, kdybyste pozorně vnímal metodu Blaník a její genezi, věděl byste, že u úlů s pevným dnem je TL nad VN a tudíž je to mnohem chytřejší součást plodiště = medník včel, protože je tam trubčí plod, tedy spojuje v jednom jak medník včel tak TLumič. Ano, trubčina je nad dělničím plodem, když má úl pevné dno a nejde ho - medník včel nebo lepší TL dát pod VN. Jasně píšu, že na med je to skoro stejné - tedy jestli horní nebo dolní TL a tedy já jsem nohem dál než OP, proč se já mám varacet do pravěku? pretože v plodisku nemajú miesto na peľ potrebný pre mladušky NO PRÁVĚ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! horší stres si já neumím představit a vědomně stresovat já včely nebudu! A hakvně dvod proboha? Proč oddělovat plod od pylu a zásob? Proč omezovat kladení a proč stresovat včely NEPŘIROZENÝMI PODMÍNKAMI?.a teda logicky tem medník nad ním je “prvým medníkom nad plodiskom”? ano, vysvětleno v předchozích větách, ale mám VYZKOUŠENO, že jakmile se z horního TL, což je o trubčinu vylepšený Medník včel, neodstraní rámky s medem, je pak poloviční výnos a ani to ne! Prostě jak mají včely “dost” (ony si “myslí” že dost) medu těsně nad plodem, ihned sníží aktivitu. Konkrétně tento efekt jsem popsal několkrát - vlákna o častém odebírání medu, horní TLumič a další a i vy konkrétně jste s mými argumenty souhlasil a označil je za správné, pravdivé a i u vás ověřené. Čemu se tedy divíte když nechci ve vývoji couvat?… nemienite nad tým uvažovať aby to nenarušilo vaše axioma? S axiomy toto nemá nic společného, chytáte se cizího slova, rozumíte mu úplně? Proč do něčeho, co VÍM a mám vyzkoušené, motáte neověřenou výchozí větu teorie, když to už dávno není teorie, ale víc než třicetiletá praxe a v případě medníků nad zralý med 60 let praxe? Kde vy vidíte axiom?…

Mluvil jsem o vás s Petrem a on má ještě jinačí závěr a asi lepší. Vyšlý z toho, co viděl tento týden u ing. Pepy.

Dlouze panu Malinovi vysvětluju, že teplo si včely umí vyrobit, nevyrobí si ale vodu. Petr si myslí, viděl to i už tady zmíněného inženýra Pepy, kterej, že je inženýr, věk něco nad 40 a tak macho alfa samec- tak si od neinženýrů nedá říct a dal si 100% prodyšné stropy. Padla mu víc jak půlka vč - zjevně jako u mě na žíeň a všude u Pepy inženýra byly vidět na podložkách, u těch co přežily, vyházené bílé kukly. Nevypadá to na zimu, ale neměly vodu, nemohly krmit plod, vyházely ho.

Ale z nulových reakcí na MŮJ nový objev, že mohou za úhyny stát i jen takové věci, jako že nenajdou na stropě vodu, se zdá, že povaha inženýra Pepy je rozšířenější, než si obecně myslíme. Nevím, zda jsem tu už sdělil, že Tom4 potvrdil, že všech jeho 16 úhynů mělo KK nad VN. 

Všichni čtenáři CHZ jsou informovaní a tedy ozbrojení. Kdo si pořád nedá říct a bude větrat a lpět na suchu v úlech, pak držte huby a nefňukejte!

A tady jedno upozornění a jistě už i ostatní pochopili, že to ode mě není machrování, jak se zpočátku zdálo myslím Jirkovi. Totiž. Co člověk slyší, pamatuje si asi 15% a když je info hodně tak asi méně. Co je JEDNOU přečtené utkví v paměti po jednom přečtení asi 20-25% informací. O hodně víc utkví když se to napíše, nejlépe psace rukou. Proto pořád nabádám k opakovanému STUDIU mých textů. Nejlíp je na tom video, proto je tak oblíbené. Já ho neumím (nechci tomu dávat ten čas a učit se to), ale hlavně mě nevyhovuje z už několikrát vysvětlených důvodů. A abych zase nezapomně nit, tak ty důvody jsou, že videem jsem silně omezený režisérem a scénáristou (někoho nemůžu vidět, třeba jednoho co včelaří nahý a tedy mi často vadí i herci) a není tam žádný prostor pro mojí kreativitu. Obecně kreativcům s obrazotvorností a fantazií video vyhovuje málo, spíš vůbec.

Tak proto nikdo neprohloupí, když si moje texty vytiskne a vrací se k nim, někteří už to tak dělají. Tak, jak se bude zvětšovat penzum jeho vlastních poznatků, bude mu mnoho věcí a mých tvrzení a domněnek stále jasnějších.

Ale mezitím se mi ozval Tom4 a ano, všech jeho 16 uhynulých vč vč mělo KK nad VN. Já to považuji za jasně prokázané a tak cokoliv je už jen blábolení vo ho, asi víte o čem.

--------------------------------------

S vámi je to pna Malino těžké, ale budiž. Tady jde spíš už o souboj dvou a tak vždy jen vypíchnu vaší repliku a odpovím na ní, koho bude zajímat kontext najde si ho. Některé ercblbosti ale komentovat nebudu.

Mám s tím to, že mi to přijde jako dobré řešení na sušší zimování v mých polystyrenových úlech.

Vy..rte se na PS úly i na to, co se VÁM PŘIJDE. Důvod plast a elektronevímco. Hnojník i v létě a hlavně, kdyby byl PS dobrý, už na světě nebude jediný úl ze dřeva. Prostě dokud je jiná možsnot, PS ne. Ale třeba do blinovek ho dávám a v deklech ho mám taky. Vlna a jiné nesmylsy se nacucají vodou. Ale, taky jsem vyzimoval, a ne jednou, že ve stejném deklu nebylo nic a kde byly 2 cm PS stejné. Taky jsem vyplnil nástavky 12-15 cm PS a vyzimovaná vč pod nimi stejná. Mám jednu desku asi 60x60 cm 100 mm extrud a mám to jako dekl. Vč pod tím žádný rozdíl a tak kecy o zateplení stropu jsou jen kecy a jinde jasně píšu, že zatepení stěn je jen kurvítko a že úplně nejlepší jsou tenkostěnné úly z masivu Sm 20 mm. A tak je to, ty 2 cm, asi jen kurvítko abych měl dobrý pocit a čisté svědomí, spíš abych se mohl vztekat s mravenci.

Odpovím vám stejnou otázkou. Mají snad ve stromě igelit?

Na hloupé rýpavé otázky bych neměl reagovat. Ale abych dokázal, jak už si vymíšlíte kraviny a děláte, že to nechápete, odpovím i na takové. Ve stromě mají naprosto neprodyšné dřevo (to není axiom, ale nevyvratitelný fakt, dřevo prodyšné není), ale pod tím neprodyšným dřevem je vždy nějaká vrstva poloshnilého dřeva a ještě tvrdého práchna a vše nacucané shnilou vodou plnou všeho, co se lidem ekluje. Včely se tam můžou napít a neubývá.

Možná je to huntuje, možná to vytváří v úle horší klima pro viry a bakterie.

Jedna nula, tohle vzdávám, to by ani v EU nevymysleli. Jak víte, vy chytrej, že včely v úle viry a bakterie nepotřebují? Víte, že máte byt plný obého? A víte o vlastní střevní mikrofloře? Vč je suoerorganizmus a musíme ho vnímat jako jedu bytost. A tak dále. Vy se budete muset ještě hodně učit, jak mi kdysi ve fabrice řekl Vietnamec, když jsem nebyl štont nacouvat do úzké uličky.

Souhlasím, z vlastní zkušenosti

Jde o eletrostatický náboj plastů a když souhlasíte, zařiďte se podle toho. Jinak jsou to jen kecy.

Mně je dřevo milejší protože to je přírodní materiál proto si k polystyrenovým nástavkům, které mám v plánu používat jako medníky pořizuji dřevěné nástavky.

Já je povýšil na skladovací bedýnky, do včel to nesmí. Možná vám někdy dojde, že jsou věci zadarmo drahé.

Odkaz na video včelstva ubytovaného v dutině s více česny v dutině spíše jako ležan.

Odkazy neotevírám, kor když vím, že je v něm nesmysl. Jak to vím? Včely mají velký problém najít vhodné doupě, prostě nejsou, i v 1.000 ha a i na větší ploše moderního lesa nemusí být jediný doupný strom, na zahradách už vůbec a tak se někdy, naprosto výjimečně, usadí v komíně plném dehtu a sazí, v dutině ve zdi, v betonové i železné rouře, v ležící kládě s víc dírami. Kam se ale samy nenastěhují je plastový soudek a podobně. Nemám rád hlupáky, kdy vybere jeden příklad z tisíců a dává to jako zákonitost. Přitom roj si mohl vybrat - uhynout na stromě a nebo se usadit do blbé dutiny. Nám ale jde o to, zda v té dutině můžou včely žít trvale a navíc dávat užitek lidem. V dutině po nich nikdo nechce 50, ale i jako M.S. 100 kilo medu nad svých 100 kilo, které přinesou vždycky pro svojí obživu. My jim bereme až to, co přinesou nad svých 100 kilo!!!

Tyto termíny jsem neznal. Děkuji za info.

Pro vás a ostatní to sem píšeme, rádo se stalo.

Takže včely chtějí kolem sebe mít co nejvíce propolisu

Na tuhle hloupost jste přišel jak? Axiom jak vyšitý. Kdybyste pozoroval správně, věděl byste, že uvnitř sice vše potáhnou propolisem, ale v mikroskopické, myslím snad neměřitelné vrstvě. Zasírají nuty a ouška rámků. Ale jen proto, že pudově plní každou skulinu a jak s rámky pohybujeme, pořád jim děláme nové skuliny a tak se tam propolis hromadí. Na stěně se hromadí jen tam, kde včelař (blbý výrobce) ignoruje boční mezerník = vztah šíře nuty a délky HL rámku a pak se může BL dostat ke stěně blíž, než kritické 3 mm. Jinak na stěnách bude vždy jen ta neměřitelná mikrovrstva a žádné CO NEJVÍC!!!!!!!

Takže když mám na stropě propolisem potaženou síťovinu a nad ní lehce navlhlou izolaci, která ale čás par propouští, tak to nemusí být pro včely úplně špatně.

Další, patrně jen váš axiom a nebo vám radil nějaký duševní naháč. Reagoval jste pod epochálním a dosud nikdy nikde nezveřejněným popisem objevu a vůbec jste to nepochopil. My nepotřebujeme aby bylo něco nad stropem vlhké. My musíme dosáhnout toho, že je na stropě VODA v kapalném skupenství a radši víc než méně. I za cenu, že jí část steče na podložku. Vodu na podložce včely přežijí, sucho ne. Kdybyste se namáhal a POCHOPIL  základní sdělení, které jste překryl těmito naivními plky (už předešlým příspěvkem), vůbec byste takto nemohl uvažovat a váš omyl by vám byl jasný. Mám to štěstí, někdy, protože je většina jako vy, tak mi to připadá jako moje smůla, že bleskurychle chápu nejširší kontext. Naučte se to taky. Jasně, já se s tím narodil. A když tu vlastnost nemáte a neumíte se jí naučit, aspoň se s těmi, kdo to mají, nehádejte a naslouchejte a dělejte co vám zkušení radí. Až to zvládnete a budete všechno umět s jednou rukou v kapse, pak teprve přichází prostor pro vaši kreativitu.

Ano igelit z jara nejspíš včelám pomůže v lepším plodování, sháněním vody atd…

Přesně toto arogantní liberální zevšobecnění, které mě vyhnalo z VF, z Dymáku a ostatních časopisů a kdo ví, jak dlouho tohle ještě vydržím tady. Vy jen jako mimochodem, jen jako jednu z mnoha možností bohorovně a velmi přelaskavě připouštíte, že NEJSPÍŠ… Fakt jste nepochopil původní sdělení o neuvěřitelné NUTNOSTI mít v zimě vodu, na které, v extrémních podmínkách závisí přežití? Na to umím jen Husovo zvolání: “Svatá prototo!”

Nedá mi to a rozvedu to, abyste pochopil, jak velký je toto objev. Není pravděpodobné, že všichni teoretikové a praktikové, jde o statisíce lidí, byli všichni blbci a jen já chytrej. Tak to na tisíc % nebude. Jak to, že na to nepřišli a tvrdili to o nemožnosti vyzimovat na medovici a na melecitoze tuplem? Pracovali v jiných podmínkách - klimazměna, mikrovlny + spousta dalších a drželi se, často axiomatických nesmyslů, kterým časem uvěřili a nikoho nenapadlo o nich pochybovat a už vůbec je ověřovat. Právě toto je nejhorší zrádnost axiomů!!!

První, co mě napadá. Všichni se snaží a teď pominu očka a prodyšné stropy, o co nejvíc nakrmit aby nad chumáčem byl co nejvyšší “sloupec” zavíčkovaných zásob. Dokonce nedávná teorie OP to vypichuje, jak je to primární snaha a dokonce OP dělá psí kusy aby byl tento sloupec či vrstva zásob mezi chumáčem a stropem co nejvyšší. A přitom na přezimování stačí asi 2-3 centimetry zavíčkovaných zásob. Vše ostatní je pro jarní rozvoj. A to ostatní může být VŠECHNO dole pod chumáčem. A tohle už věřím, že ostatní nenapadlo, protože se za 160 let v USA a tady asi 100 let nástavkového včelaření podsouvá NN (ten nemá drtivě drtivá věšina úlů a VN v té funkci být nemůže) asi jen posledních 30 let.

A ještě k objevu podstavení KK na podzim pod VN. Když jsem to tvořil, nevěděl jsem, že něco vynalézám a už vůbec převratného. Stěží jsem na NN pod nohy přišel já sám jako první, tak to určotě nebylo, ale já už nevím jak mě to napadlo. Nejspíš z nesmyslné rotace NN při NN systému, kterou jsem neuznával a odmítal dělat i kdy místo rotace šlo jen o jednou v roce strčit pod VN KK, ale tím, jak NN systém vehementně propagovali, zajímal jsem se o něj a vše o něm nastudoval a dokce mnohokrát vyzkoušel. Všimněte si, že stejné chybné uvažování tu nedávno prezentoval Goro, kdy zaboha nechce zvedat plodiště a dávat pod něj KK. Ono to je obtížné, stáreme, našel byste tu mojí práci o KK nad VN a dokoce i o TL nad VN. Letošní zkušenost jasně ukazuje, že se bez toho nebude lze obejít. Goro už zvedák má a zvyknul ho používat, já, jestli budu chtít zjara živé včely, už vím, že ač se mi nechce, BUDU MUSET ZVEDÁK MÍT A POUŽÍVAT TAKY.

Ale zpět k vaší oponentuře.

(opakuji, že já mám částečně prodyšný, dokonce místy uteplívka i lehce zplesnivý, ale jak víme, tak ovčí vlna hřeje ikdyž je mokrá)

Tohle, vzhledem ke všemu, co jsem vám dnes odpověděl, bych už mohl vynechat jako vysvětlené. Přece ale zopakuji, že VŮBEC NEJDE O TEPLO na stropě, teplo si umí včely vyrobit když musí. Ale VODU si vyrobit nemůžou když jim jí myslitel odvede ze stropu pryč. Plíseň nad stopem je jim na dvě věci, asi víte na jaké a stejně tak vlhkopst, ta akorát studí. Jasně, proto vlna, kdybyste byl tupý, nedával bych vám tolik času a energie, poznal jsem váš potenciál.

Vysvětlete. Zajímá mne vaše úvaha.

Jindy, ztratil jsem nit a musím se k tomu vrátit a vzpomenout si, co jsem měl na mysli. Mám jen lidský mozek, navíc nemladý a ne computer, který je sice úplně belej, ale nikdy nic nezapomene. Omlouvám se.

Pozoroval jsem včely u jezera, které slouží jako zdroj pitné vody. Nejraději braly vodu z trsů řas, které rybáři vytáhli na břeh. Včely na ni létali jakoby byla zdrojem nektaru. Trs řasy byl jimi obsypaný.

Tak nakonec je vidět, že pozorovací talent máte. A teď je nutné si sám položit otázky, proč? Proč byla pro ně atraktivnější voda z nacucaných řas? Mě napadá ihned mnoho vysvětlení. Například. Voda, kde rostou řasy, je tak plná planktonu, živočišného i rostlinného, že s řasami nemohli nevytáhnout miliony jedno i vícebuněčných organizmů, současně s jejich metabolity. To během minut odumírá (záleží to na teplotě) a začne se rozkládat. Tedy plankton, ale jistě odumřou i řasy a začnou se rozkládat. Protože produkty rozkladu jsou živnou půdou pro miliardy mikrobů, které jsou v každém kubíku venkovního vzduchu a tyto dodotované mikroorganismy, spúolu s těmi, co ve vodě a na řasách už byly, akcelerují rozklad. A jsme u toho, že včely asi potřebují nějaké produkty rozkladu, kdyby ne, jsitě by takové zdroje tak ohavné vody ignorovaly a nevybíraly by si je. Dobře jste mi nahrál. Ovšem nejde o nějaké moje vítězství a idiotské poměřování pindíků, ale sám vidíte, jak všechno do sebe zapadá. Jak jedno vyplývá z jiného a tak dále, vše kolem nás je nekonečné řetězení příčin a důsledků a ano, není vždy úplně snadné se vtom SPRÁVNĚ orientovat a jistě se při tom dopuštíme, i já, mnoha omylů. To je vývoj lidského poznání.

Možná, ale co když mám v takové napaječce zmíněnou vodu z jezera i s pohozenou řasou.

Bingo!! Budou jí brát stopro ochotněji, než ultračistou studniční, prostou všech mikrobů a naopak plnou úžasných minerálů, o kterých lidé dávno postulovali, že je včely milují a nezbytně potřebují. Hovnajs! Tady vidíte, že je lidská věda a lidské prizma vidění na skutečný život pořád ještě krátké.

Souhlasím. Zkoušel jste dát na strop dřevěné laťky? Pracnější pro včelaře, ale pro včely?

Jistě. Našel byste tu myslím vlákno o původním (Šítově) univerzálu, ze kterého vznikl úl Blaník. Univerzál měl 14 mm hluboký horní falc a do něj zapadala 14 mm vysoká stropní prkýnka. Byla dlouhá 460 a široká 65 mm a bylo jich 7. Mimochodem z toho vznikl vnější rozměr Blaníku - 465x465 mm, původně to bylo 462x462 mm. Ale to jsem odbočil. Prkánka byla tedy 6 mm nad HL rámků a protože byla silná 14 mm, nepronášela se. Výhoda = úplně čisté HL, nevýhoda, buňky neměly každá svůj systém cirkulace vzduchu, ale vše bylo nahoře nepřirozeně a nesmyslně propojeno a taky odvětráno.

Jiný systém, hlavně na Slovensku, byl, že byly stropní latičky 10 mm x tlouška oušek rámků x dékla HL s oušky. Béčko má nejčastěji 10 rámků a tak to mělo 11 latiček, Dávat je tam a pořád oškrabovat propolis byl takovej voser, že tohle jsem ani nezkusil. Znám to je z knih, časopisů a filmů

Vlastně se dá říct, že já mám pořádné včely až od doby, kdy nemám “visuté” strůpky, ale dávám igelit. Jenže táta dával vixlajvant - igelit v padesátkách nebyl běžný a máma dávala visutá prkýnka a já kopíroval mámu (i když u nás byla metrnice máma a otec mi jakživ nedal facku ani nezařval). Vím jistě, že vč z úlů s visutým stropem vylétávala pro vodu i za mrazu a po včerejším objevu je jasné, že právě neprodyšný igelit (vixlajvant a možná i Rusácké plátýnko) hromadí na stropě vodu a proto jsou vč pod igelitem lepší a jdou rychle do rozvoje.

Hezký a pravdivý dovětek ze kterého jde cítit životní zkušenost. Díky za něj.

Opakuju, rádo se stalo, pro takové jako vy to tu píšu a jistě i Goro a ostatní. Zopakuju co mě k tomu vede, už to tu někde je, ale pro vás znova. Je to Platón a možná, že si citaci nepamatuju doslova, taky jde o předklad. Ale moje verze, jestli není stejná jako originál, je mu velmi blízko:

"Když starý muž pozná, že se přiblížil k cíli své cesty, pocítí nutkavou potřebu předat dalším pokolením všechno vědění, co za svůj život nahromadil. To proto, aby nebyla přerušena kontinuita vývoje lidské civilizace."

--------------------------------

Závěr vašeho příslěvku celý podepíšu. Teď už víte co a proč jsem s PS nástavky úplně stejné konstrukce udělal já. Vás chválím za to, že jste si uměl poradit. Jen vám tvrdím, že to byla slepá ulička a je potřeba z ní vycouvat a pokračovat už lepšími cestičkami. Kor, když vám ty cestičky někdo prošlapal předem a zjistil, která je slepá určitě a která sice někam asi vede, ale kde se půjde obtížněji. Tak ať se vám daří.

Díky, na to nemám kapacitu. Vysvětlím vám něco. Ale začnu panem Werichem. Kormě jiných mouder je autorem také tohoto:

“Neříkej, když jsi mladý, že nemůšeš. To se ti jenom nechce. Věz, že přijdou dnové, kdy bys snad i chtěl, ale už nebudeš moci”.

Když jsem mohol pracovat 15 hodin denně, i víc, využil jsem to asi jen z pola, v asi polovině doby aktivní práce jsem si udělal pohdlí a pracoval jen 8 hodin a nikdy toho nepřestanu loitovat, na druhou stranu i odpočívat je nutné a jsem prcek a nemám rezervy jako velký mohutný chlap. Dneska po 5 - 7 hodinách práce padám na rypák a reju držkou v zemi, kdo mě zná to ví. Kdyby bývali na Homolce před 17 lety věděli, že budu v 69 kácet a svážet stromy, nevím jestli by mi generálně znovicírovali srdce. Jakživ bych nehopsal jako kokot ve fitku ani s pistolí u spánku a proto to kácení a ty včely a výroba úlů a další aktivity. Na rybách (přívlač je taky makačka) jen odpočívám.

Navíc všemu, co bych měl zkoušet, musím věřit. Ale u OP, kde je o 7 zásahů do vč víc a navíc drastických, než jeden hyperšetrný u Blaníku a ještě ani nezačalo předjaří, mě prostě nejde přesvědčit. 

Mám cíle - pořád ladím metodu Blaník, pořád jsem si nepořídil Lang a pořád jsem nedotáh Hybrid a na míře D-B mám jediné vč! Co výsuvný a co překlápěcí úl? A zdaleka ne všechny svoje nápady a vize jsem publikoval.

Už tři roky hnije nevybalená nová poloprofesionální protahovačka 400 mm a já nebyl štont pro ní udělat plac a začít na ní dělat (už to asi nedopadne). A tak dále a je mi 69 let a už to se mnou bude jenom horší. 

Takže díky, před 20 lety bych asi nezaváhal. Ale je pravda, že jsem hodně zaujatý a tak asi zaváhal, když má OP ten původ, co má. Můžu si naštěstí vybrat.

Mě se taky vč nerojí, ale já to spíš než svému umění a Blaníkům - úlu a metodě - připisuju náhodě. Za život vím, že jsou roky, kdy se vyrojí i vídle zabonutý ve hnoji.

Takže ještě jednou, děkuji moc, ale odmítám, nemám kapacitu, fakt nemůžu.

A proč jsem tak skálopevný vysvětlím na tomto:

Všechna mě známá odborná včelařská literatura tvrdí, že včely nepřežijí na medovici a proto jí musí včelař nahradit bezpečným cukrem, který nepřeplní výkalové vaky včel. U medovice s melecitozou přežití zimujících včel vylučuje chytrá literatura úplně. Goro a mnozí jiní nechápou, jak můžu nevěřit vědcům, tak to teď všichni, ten důvod, vidíte v přímém přenose in natura u mě. Protože.

Chytří tvrdí, že prý by na medovici snad i přežily zimu, tedy když by se mohly každý měsíc proletět a vyprášit. Moje včely byly naposledy venku 20.11.24 a prvně zjara myslím kolem 10.3.25. Vědci by se měli jít živit prací. Padlo mi jen 9 vč, + 3 pofiderní oddělky ještě v listopadu a ani jedny padlé nebyly před zimou 100% OK. Hlásil jsem na dotaci jen 30 vč ze 44 zazimovaných  jednotek (počítám do toho i 3 odd padlé už v listopadu) a nyní mám 35 jednotek, plnohodnotných vč je z toho 22. 

Fakta loňské včelařské sezony u mě:

3.6.2024 jsem byl napopsledy ve včelách, pak mě skolil výhřez plotýnky a vyhrožovali mi kriplvozíkem. Že na něm určitě neskončím mi řekli - v BN zrovna k poslednímu srpnu zrušili neurologii, v rámci vylepšování zdravotní péče státu o své občany a to mi to zkomplikovalo, dost pozdě. Proto jsem se verdikt dozvěděl až 19.9.2024

Shrnutí situace u mě. 

Ve včelách jsem nebyl od 3.6. do asi poloviny srpna, kdy jsem teprve mohl odložit berle a začal trochu chodit. A to jsem, až do konce září nevěděl co bude s mojí páteří a tak jsem dělal jen nezbytnosti a žádné zvedání ničeho. Včelstva jsem téměř nekrmil, jedno stan 14 vč vůbec, ze zbylých 30 asi 10 dostalo do 5 kg cukru, 10 do 10 kg cukru a 10 vč také žádný cukr. Na % nejméně úhynů bylo tam, kde nebyl žádný cukr a pouze melecitozní tuháč. Podle tak zvaných vědců bych nyní neměl mít ani jediné včelstvo a kdo to tu čte pozorně ví, že jsem nevěřil - pod masírkou mejnstrýmu (vědců), že mi může do jara přežít jediné včelstvo. A ukázalo se, že uhynulo jen to, co trpělo suchem, tedy že nedosáhly na vodu na stropní folii. Pozoruhodné je, jak to pan Malina vůbec nepochopil, viz příslušné vlákno včera a dnes. A pozoruhodné je rovněž i to, jak tak stěžejní objev, jako je to s nedosažením na vodu při horní KK, nikoho nezaujalo a neupoutalo. Slovo pozoruhodné je tady nepatřičné, ve skutečnosti je to pro mě děsivé zjištění! Až mě napadá, jestli bych se nměl odmlčet a nechat si všechny poznatky pro sebe, jako to dělá drtivě drtivá většina starých. 

Na druhou stranu reagoval jen pan Malina a tudíž on má velkou šanci včelařinu brzy pochopit v celé její šíři a souvislostech. Půjde to a půjde to každému, kdo se bude snažit. Viz Martin, Roman, drvodělka, Jirka, Javali a další.

Nějak nechápu kurvítko = sejto na propolis, co s tím máte pořád? Mají snad ve shnilém stromě nějakou síť a díky ní víc proplisu? To tu jen Goro pustil z prstu vycucaný nesmyslný axiom, na který já úplně stejně hodnotně odpovím jiným axiomem, že tím, že je nějakou sítí nutíte nosit víc protpipisu, než je pro ně potřeba, tak je zbytečně huntujete, místo medu a pylu musí nosit propolis a místo tvrby nezymů do krmné kašičky a přeměny nektaru na med musejí tyto výměšky dávat do nesmyslného množství propolisu. Včely nemyslí a jako debilové zalepují propolisem všechny skuliny ať už někam vedou a foukalo by jim jimi do příbytku a nebo ne. Prostě automaticky jak debilové zalepí všecko a čím víc drobných skulin jim dáte, tím víc to zalepí. Ale ten propolis ve skulinách prostě leží, nijak nepracuje a proč a jak by to fungovalo, že by jako bylo víc včelího zdraví v přímé úměře, víc propolis = víc včelího zdraví? Fakt nechápete, že to je stejně chytré uvažování jak s tím očkem? 

Logika a lidské myšlení:

Jedno vč propolisuje tak vehementně, až mě to se.e a jiné skoro vůbec. Jedno vč má v úle propolisu na kila, jiné snad pár deka. A popsal už někdy někdo, že by tmelivky měly méně úhynů, více medu, méně bodaly a nebo víc opylovaly? Protože BF tmelí ve srovnání s Kraňkou jak vo život, byly by pak zdravější, méně hynuly a víc přinesly? Tak to není. BF víc staví a víc využívá medovici než zdegenerovaná Kraňka, přešlechtěná na jarní KVĚTOVÉ snůšky. Nic víc.

Moje zkušenost je, polystyren větší mokro, doslova hnojník v úlech i v létě a voda na podložce i v létě a hlavně vlhký med - popsal jsem to jen tady na CHZ několikrát. Jak vidím, marně. Bleskurychle jsem nástavky z extrud 30 mm vyřadil. Opět hloupá chyba vnímat včely z lidského pohledu. Co “hřeje” vás, rozhodně nemusí být skvělé pro včely. Apropos, řešily se tu drátky, tedy vlastně antény, možná schopné indukovat nějaké napětí a v důsledku menší odolnost včel - je to vlákno o mikrovlnách. Ale každá ý mohl vidět, jak nasraně zuřivé jsou včely na peroutku a na umělohmotné chlupy včelařského smetáčku včely jsou. Bodají do toho, zjemvně je to zuří. Proto se musí peroutka i smetáček namočit a ocáknout a tím se len náboj zruší a včely se uklidní. No a polystyren (i jiné plasty) je hodně elektrostaický a co když jsou včelxy v PS úle v trvalém permanentním stresu? Co když mnohem víc dráždí včely tvrdá průhledná stropní folie neč slabý měkký igelit? A proč Rusáci dávají místo stropu sveřepě plátýnko i když i u nich je už jistě igelit a jiné plasty stejně běžné, jako u nás? Umíte si lidi pokládat i takovéto otázky? No drtivá většina z vás neumí a proto to píšeme někteří tady pro vás.

Tak pro vás pane Adame zopakuji, co jsem i na CHZ psal několikrát a někteří kolegové rozvedli a potvrdili a nebo nikdo nemohl nic namítat:

Drtivá většina dutin vzniká vyhnitím uražené či odumřelé větve a to tak, že se do kmene dostává dešťová voda. Proto dutina nad vyhnilým “sukem” bývá 15-30 cm, výjimečně víc - voda nahoru zdravým dřevem nemůže vzlínat. Ovšem od suku dolů může vyhnít i metry hluboko, protože tam prostě voda teče gravitačně. Jak postupuje hniloba? První fáze je tak zvaná tvrdá hniloba - lesnický termín a jistě byste to na netu našel. Pak přijde stadium měkké hniloby a pak práchnivina vatovité lehoučké struktury. Ta postupně mizí a vzniká konečně dutina. Tomu procesu pomáhají dřevokazní hmyzáci, ptáci a další živočichové. Ovšem od dutého středu dutiny smerem do stěny je to takto:

Dutina je zevnitř vystlaná měkkou poráchnivinou v tloušce několika mm až cm. Tato měkká vrsdtva plynule přechází do vrstvy tvrdé hniloby a nakonec je zdravé pevné dřevo a s trom s dutinou umí žít a prosperovat i desítky let. Dokud hniloba, hmyz a další nezeslabí stěnu tak moc, že se strom zlomí a zhroutí.

Včely vše měkké, neustále to na stěnách a všem co je v úle pudově zkoušejí, ohlodávají a snaží se toho zbavit a zvětšit si tak doupě - životní prostor. Hlodají to až na tvrdou hnilobu, kterou nerozeberou a potáhnou, jako vše v úle, tenoučkou vrstvou propolisu. Ovšem ten je prodyšný i vodo propustný a tak se tvrdá hniloba nacucává vodou, která do dutiny pořád zatéká a metabolická, která v dutině kondenzuje. Vlhkost umožňuje postup hnití a tvrdá hniloba se v čase mění na měkkou, což včely vyhlodávají a tak dále až ke zdravému dřevu, které tím ale přestává být zdravé, protože k němu může vzduch a voda a hniloba tudíž pokračuje ve vodorovném směru...

Z úlů včely vše vynášejí díky dolnímu česnu. Ne tak v dutině stromu. Tam je vždy česno horní a včely všechen odpad nechávají padat dolů. Někdy je dutina až k zemi a hlíně. Většinou je to ale maglajz z mrtvolek, měli, mrtvých parazitů a všeho, co včely shodí z plástů. Někdy v dutině dokonce stojí loužička vody, shnilé a velmi silně páchnoucí jedovatým sirovodíkem, CO2 těžším než vzduch + dalšími plyny. Je to doslova jedovatá plynová komora, ve které nepřežije nic. A někteří máme za to - moje domněnka a nejen moje, že tato, já to nazval plynovou komorou, je včelami po miliony let nějak využívána na jejich samoozdravné procesy. Jak to funguje ale vědečtí prostituti nezkoumají a my se můžeme jen dohadovat.

Vrstva měkké i tvrdé hniloby na stropě a hlavně ve stěnách kolem dokola chumáče je celý rok, hlavně v předjaří a zjara, silně nacucaná vodou a proto divoké včely nemusí ven pro vodu nikdy, nemají očka a nikdo jim nedělá prodyšný strop a tak mají doma vše co k životu a jarnímu rozvoji, když nemůžou ven, potřebují. V této vodě se logicky nemůžou nerozpustit všechny toxiny a jiné produkty aerobního, ale asi i anaerobního rozkladu. I toto můžu vysvětlit, ale už takto je to pro mnohé moc dlouhé a složité. Na dotaz to dovysvětlím.

Patrně proto se včely neštítí smrduté shnilé vody ze hřbitovních váziček a hnojnišť a jiných hnusáren a čisté studniční vody v napaječkách si nevšimnou. Mimochodem proto jsou napaječky hovadina, dobrá jen na zaměstnání jednoduššího včelaře. Z toho faktu logicky soudím, že včely z té shnilé vody něco potřebují, naučily se to za milony let vývoje využívat. Také proto je až zuřivá snaha  o absolutní sucho v úle a žádnou plíseň doslova stupidní! Nevíme proč včely ychtějí hnilobu a plíseň. Pozorujme je a jejich chování, projevy a potřeby a snažme se jim v přirozenosti příliš nebránit. V sezoně si i jedovatosti a hnusárny z hnoje a odjinud najdou kdekoliv. V zimě je mají na dolních rozích krajních rámků.

A i tady se zastavím. Existuje jen vizuálně plísní několik. Povlak plástů zelenošedý až do černa a jakoby na povrchu, to, když to nevyřežeme, tak jednoho dne přijdeme do včel a plásty jsou čisté, voňavé, vypulírované. Kde ale plást zbělel, nebo spíš smetanově zešednul a je vidět, že i stěny buněk - ve skutečnosti košilky a výkaly plodu už napadla plíseň, a dílo se drobí, tak toto včely úplně vykoušou a vyhodí z úlu a postaví znova. Uvedené, ve všech variantách prolínání může pozorovat a všimnout si každý.

Jak to dělám já. Krajní rámky nejdál od česna mám vždy nejstarší. Ty přijdou za blinovku, kde je včely vyčistí od zásob, tedy jde o jiné “vyčištění” než co to slovo znamená a pak jdou na vyvářku. U těchto plástů tudíž plíseň neřeším, přijde to prostě na zpracování. Ovšem jestli je spodní roh plástu oplesnivělý a na plástu je plod a nebo vidím, že je plný čerstvéhjo pylu a sladiny a že se rychtují ho zaplodovat, tehdy odříznu plísní napadené rohy.  Nic u mě není samoúčelné. V těchhto místech si včely postaví úplně první trubčinu v roce a vychovají první trubce. Všimněme si, že je to na spodním okraji plástů a tady jsem já našel inspiraci pro chov trubců POD HNÍZDEM a takto jsem vynalezl TLumič. Z pozorování a z toho, že se ve Včelařství v 80 letech psalo, že si včely dávají trubčinu na spodní okraj plástů. V hranatém úle a hranatých rámcích to pak mohou být jen rohy. A tady je další souviislost a to je pak moje zvláštní drátkování tak, aby bylo možné rohy snadno vyříznout, když by to bylo potřeba. A tak dále, vše vyplývá z něčeho a to něco také z něčeho zase jiného a tak donekonečna.

Vše se vším souvisí a takto bych mohl přecházet z jedné věci souvisle do mnoha dalších tak, jak u včel (a nejen) VŠECHNO vždy vyplývá z něčeho jiného a kde souvislost a nebo příčinnost není patrná je jen tím, že zatím nevíme o životě včel úplně všechno.

Pokud se pane Malino obtěžujete tento článek nejen přečíst, ale nastudovat a pochopit - čtou se romány pro pobavení a ne pro poučení - pak vám bude vše jasnější a vynecháte tu půlku svých vč, kde hodláte pokračovat v kravině a vyházíte ty mřížky a nedoléhající igelity, usnadníte sobě,a le hlavně vašim včelám život. Snažte se chovat včely nejjednodušším způsobem a nevymýšlejte žádné nesmysly. Jednou vám takto hloupě utracený a promarněný čas života bude chybět, věřte mi. Já nadělal spusty nesmyslů jen proto, že jsem se nedostal k informacím. Vy je dnes díky internetu a dalším vymoženostem máte na dosah a bez sebemenší práce a snahy a stejně je nevyužíváte úplně. Tím se vy mladí diametrálně lišíte od nás starých. My dobré informace neměli a zkušenosti a jejich zdroje - málokdo je umí předávat, je ochotný a chce dát jiným svůj čas - byly pro nás velmi omezené. Vy máte vše bezpracně a tak to proboha využívejte!

A -  Neříkáte to správně, KK pod VN v půli září dává i Sedláček. Zopakuju příběh:

Kdysi jsem měl vč na chalupě a v lese. Les postihl tuháč a já přivezl NN s ním na chalupu. Byl tak rok 1991-2. A nevěděl co s ním. Navštívil mě Petr, řekl jsem před ním, že bych to snad dal pod některá vč, to jsem spodní TL ještě neznal. Petr se nabídl, zvedl VN a já pod to plácnul NN s tuháčem. Petr hecoval všechno tak zužitkovat, já jen u dvou vč. Zjara jsem pak hořce litoval, že jsem ho neposlechl. Do té doby jsem na jaře nikdy tak pěkné včely, jako byla ta dvě vč, neměl.

Střechou asi myslíte strop.

Nejde o že před ochlazením, ale o konec nakrmení a to je u mě nejdéle do půl září, ale klidně už na začátku a nebo na konci, jak je čas a jak jsou síly a zdraví.

A/2 - Já to tak nekomplikuji, neuvažuju jak si zasednou a je mi úplně jedno kdy a jak si to přenosí. Zjara je to pryč a nebo skoro pryč a včely jako koně. Které rámky nejsou zjara vybrané, ty dám do nově tvořeného TL. Zažily léčení a stejně už tudíž nesmějí na med. Kde je KK zjara prázdná, tam do nového TL prostřídám “medáky” ze skladu. Když je mám a já se poslední roky vždy postarám, abych je na jaře měl.

B - Jste nepoučitelný? Pořád chcete s imperilaistickým úlem plnit příkaz Strany z půlky padesátek, aby bylo v úlech sucho a tím neplesnivěl vosk a tím ho bylo víc pro zbrojení na obranu socializmu, se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak? 

Patrně ještě na IF se psalo o tom, že včely plísně nejspíš NUTNĚ potřebují a já se domnívám, že si toxiny a nebo i nějaké pozitivní látky z nich nějak ukládají a využívají je. Proto je zjara vidět včely sát vodu ze shnilého a plesnivého dřeva pařezů, poloshnilého mechu, hnojnišť, ze škarep s olejovým splachem ze silnic - asi jim jde o sůl a td. Plísně, hniloba a jiné, z pohledu lidí eklhafty byly miliony let součástí včelích příbytků - vnitřek všechn dutin stromů je vyhnilý a hniloba pořád pokračuje, to jen člověk blbne. Nastudujte si jen to, co jsem tu za rok a měsíc napsal jen já a uvidíte, že to někteří kolegové potvrdili, rozvinuli a doplnili.

B/2 - Jmenujete firmu od které není dobré snad nic. 

Všechny blbiny vyhažte, udělejte to hned zítra a na horní loučky položte igelity z Lidlu, co jsou jimi proloženy kilovky cukru na paletě a zabývejte se podstatnými věcmi. A žádné fuky aby tudy utíkal vzduch, úplně jiom strop neprodyšně uzavřete. Myslete člověče, copak měly miliony let vývoje ve stromech nebo skalních dutinách nějaké prodyšné stropy?

-------------------------------------------

Kolegové začínající. Uvažujte. Roj by se nikdy sám neusadil v dutině, kde by bylo víc česen než jedno. Tečka!

Nebetyčnou blbost, jakou je očko, nevymysleli lidi kvůli větrání. To je důsledek lidské idiocie, že aby měly včely s medem kratší cestu do medníku a nemusely ho nosit skrz plodiště, kde by z něj nějaké zlé včely část užraly a na včelaře zbylo málo. Očko je stejný relikt primitivizmu a neznalosti dávných předků jako bludičky, hejkalové a jezinky. 

Prostě, snažně vás prosím, netýrejte svoje včely nějakým dodatečným větráním. Nebo jsem článek, na který reaguje pan Malina, psal jen tak z plezíru? Vnímáte lidi vůbec co píšu? Vysvětlím jak zhoubné je sucho na stropě úlu v zimě a jak mi zabilo včelstva a proto je potřeba pořád větrat strop? Toto mě unavuje, fakt unavuje.

Kolega Blaníkář Petr si povšimnul, že tam, kde není KK pod VN, tedy mezi VN a TL od půlky září, je rozvoj výrazně pomalejší a včelstva víc stagnují.

Udělal jsem analýzu svých úhynů a s překvapením zjistil, že kromě tří spojených odd ještě před zimou - jeden bez matky a dva divné, to byly odd a tudíž to nemělo žádné KK a je to mimo hru, padlo to ještě v listopadu. Pak vše ostantní, co mi uhynulo, mělo všechno KK nahoře. Kolega Tom4 mi zatím nezvedá fon, ale mám za to, že mi říkal už v lednu totéž, jen jsem to nějak neuměl chápat a dát si dohromady.

Abych se ujistil jsem zavolal Petrovi, abych tu nepsal nesmysly. Jeho, ne tedy moje, vysvětlení je, že aby mohly spotřebovávat melecitozní tuháč, potřebovaly vodu - to je nakonec oficiální názor na příčinu úhynů na melecitoze = “žízeň”. Ta voda ale byla u KK nad VN pro chumáč nedosažitelná. A je to na 100% tak, v mých uhynulých je vždy těleso mrtvých včel ve VN a skrz KK je “jazyk” mrtvých včel na 2-3 těžce pokálených rámcích (vždy dvou uličkách) až pod dekl. Prostě je to, ty mrtvé včely a pokálené rámky jako nějaký válec o průměru asi 8-10 cm, evidentní “výtah” nahoru k folii skrz neodvíčkovaný tuháč. Tady by měl hodně zbystřit pan Malina a všichni s prodyšnými stropy v zimě. O očkách se nebavme, to je jasné a stokrát vysvětlené a zdůvodněné.

Uvidím, co sdělí Tom4. Jenže jemu padlo pouze stanoviště po mě, výška 460-470 (já tady 420, ale Sibiř a tedy asi jako u Toma4), ale hlavně neskutečná “větrná hůrka” otevřená k západu s nepřetržitým průvanem. U něj doma, na dně údolí, sice asi mrazová kotlina, ale vlhko u potoka, neměl úhyn ani jediný. Možná postačila vysoká vzdušná vlhkost, na kterou si celý rok Tom4 více méně stěžuje.

Kolegové, toto je stěžejní zjištění. Jestli se prokáže, budeme dál. Petr je o 60 m níž než já, je dokonale za větrem proti jihu, 10 km od Sibiře a vč měl za zimu, od konce listopadu do proletu venku 5 x, já ani jednou a Tom4 na inkriminovaném stan taky ani jednou. Petrova vč, hlavně ta s KK nahoře, si vodu 5x přinesla a asi to stačilo na přežití spolu s tou vodou, kterou našly kondenzovanou doma.

Neodpustím si štiplavost - jo, některé rohy krajních rámků před zúžením holt byly trochu oplesnivělé. A při sběru měli byly na podložkách několika vč loužičky vody.

N E V Ě Ř Í M !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ale. Kde meduje lípa, meduje akát a pěstuje se slunečnice a je výška pod 200 m nad mořem, tam bych musel mít já v Blaníku s třetinou práce a s minimem pomůcek medu dvojnásobek.

Navíc, kdo bude napříště chtít abych já věděl výšku Langu a nenapíše to v mm, nehledám, nečtu, nezajímá mě!!! My tu žijeme v civilizaci a metrické soustavě. Tečka! prosil jsem o uvádění měr L v mm. PROSIL JSEM.

Při nejlepší vůli nevím co je VR, já u mnou používaných zkratek prvně vysvětlím co to je a pak dále v čase občas opět vysvětlím BĚŽNĚ UŽÍVANOU zkratku, aby později příchozí mohli chápat oč jde.

M.S. Nejste chudý, myslím, jste mladý, zdravý, co je pro vás 150 km jedné cesty? Dám vám tu 5 a nebo příští rok 10 vč a vy si je už letos v podletí připravíte na sezonu 2026 a vy mi tady předvedete 100 kilo medu při použití vaší metody OP, co vy na to? Je to tak málo práce a tak málo zásahů, že sem pojedete za sezonu jen párkrát. Dokonce bych zašel až tak daleko, že kolik budu dělat za sezonu zásahů já, tolikrát polovinu nákladů na cesty vám uhradím.

-------------------------

Méně znalým vysvětlím oč tu jde.

Medonosnost a nebo medný výkon té které rostliny se udává v kg na hektar. Kupříkladu známá medonosná řekpa olejka poskytuje podle roku, odrudy a mikroklimatu dané lokality od 80 do 125 kg medu na hektar. Jetel červený na smeno, ovšem pouze po červnovém přísušku, asi 100 kg, spíš ale méně. Jetel bílý VŽDY 190 - 220 kg/1ha. A tak dále, u svazenky je uváděno až 400 kg na ha, ale neznám nikoho, kdo by to někdy viděl.

A stejně tak se na hektar udávají stromy. Třešně umí asi 80 kg a jabloně asi taky tak a jsou to velmi významné zdroje. Kleny pak i 300 a víc (z květu, ne medovice).

No a nyní stěžejní sdělení. Akát dává po hektaru 1.700 kg medu špičkové kvality. Napíšu tu neuvěřitelnost slovy = jedentisícsedmset kilogramů medu na jeden hektar akátového porostu.

Slunečnice dává asi 200kg medu na hektar. A lípa údajně víc než 200 kg na hektar.

Na Podblanicku akát nedává ani deko, slunečnice se tu nepěstuje a ani jetel bílý. Svazenka často tak uschne, že nedává ani pyl. Lípa tu NIKDY  nemeduje stejně jako akát a nedává ani medovici, která ze stromů kape na zem a běžná myčka to neumí umýt z aut, ale včely si toho nevšímají. Medovice z klenů, dubů a smrků je tu jednou za 4-7 let a o loňské medovicové katastrofě jsem tu referoval podrobně.

M.S. Vážím si vás, ale srovnáváte nesrovnatelné. I Sedláček je na Moravě s jinými zdroji a jiným klimatem. Tvrdím, že na většině území ČR, a nevěřím ani vám, že u vás ano, že by vč dávaly med nad už plné medníky. Znám osobně jednoho mladého, co byl 5 let na N  Zélandu, kde mají klidně 200 kg na vč včetně asi 50 a víc kg Manukového, ale i tam se musí nové medníky dávat pod ty, co už na úle jsou. Já toto čtu od vás poprvé v životě a nevěřím.

Pro většinu území ČR je OP nesmysl a navíc je to nelidsky odsouzeníhodný způsob vedení včelstev.

----------------------------------------

Kdybych měl na Podblanicku akát, měl bych o 30 + kilo = 2 bedny (víc by asi za dobu kvetení nestihly přinést) medu víc. Z lípy by to bylo nejméně 15 kilo a ze slunečnice nejméně také 15 (jistý Svítek z Přimdy mi kdysi tvrdil, že ke slunečnici kočuje oddělky, ty se nakrmí na zimu a dají ODDĚLKY, NE VČELSTVA v průměru 20-30 kilo medu jemu a tak můj odhad 15 kg je SILNĚ skromnější) a hlavně bych měl slunečnicí nakrmeno, cukru trochu jen někde pár oddělkům pro jistotu. Pak bych byl na 120-130 a víc kilech medu za rok, co myslíte? Všechen ten med by šel vytočit jednou rukou a druhou se rejpat víte kde. Tak vás snažně M.S. prosím o poněkud méně bohorovného sebevědomí. Děkuji.

V ani jednom úle bych nepotřeboval mřížku, OP hned několik. Mám na každé vč jedinou BP a ta nikde nepřekáží, je celý rok v úle, kde plní několik dalších funkcí, zatímco OP vyžaduje přepážek několik. Nemám žádnou zateplovací blbost (a nikde to nemusím skladovat) na zateplení a snížení dna. Mimochodem, co je za blbost zateplovat dno?

A k údajné výhodě, jak med nosí nad medníky. Tak i kdyby to byla pravda, žádnou práci to neusnadní, naopak, protože když já jdu pro med, beru nejvýše položenou bednu a vč o tom ani neví. Když by byl med pod například 2 medníky, musím je někam dát, nasrat při tom včely, omést med, vrátit to na úl a navrch dát suchý medník. A kdo nevěří ať tam běží! Protože nechápu, PROČ, když už by kvůli odběru nejzralejšího medu byly dole dva poloplné medníky, proč bych suchý nedal na VN a poloplné až na to? Tohle mi hlava nebere pane kolego!

A ještě jednomu bludu OP se vysměju. Medníku včel. Máme to za sebou, zmínil jsem se Petrovi a ten, výrazně mladší, to u 14 vč před pár lety zrealizoval (nedal si říct, že je to blbost, chtěl si na pomyslná kamna sáhnout sám). Jenže to muselo být pořád nahoře, jinak by se vše vyrojilo, protože i deset medníků NAD jedním plným nejen, že ignorují, ale cítí se stísněné a tak je to vyžene na strom. Květový med v tom ztuhnul a nešlo to pak vytočit i kdyby chtěl. Idea byla, že bude hotová KK s opravdovým medem a ne s náhražkou cukrem. Po jediné sezoně se Petr vyjářil nezveřejnitelnými slovy, že než takovou blbost, to raději krmit jen cukrem. To byl hlavní důvod, proč jsem já vynalezl krmení květovým tuháčem bez vytáčení, samočinně, jen se ten medník včel, neboli civilizovaně KK = Krmná Komora, strčí pod VN, mezi něj a TL, už v půli červa. Nic víc. Odvíčkují a postupně vynosí nahoru, namíchají s případnou snůškou a pořád je to med a ne, jako když je v červnu bída, ostatní takyvčelaři do včel cpou cukr a pak vytáčí.

M.S. Pokud přestanete se vou bohorovnou nadřazeností, přestanu se vašemu OP pošklebovat.

Obojí, je to axiom a vycházejme z toho, dokud někdo nepředvede univerzálnější provozní metodu, která bude fungovat KROMĚ VŠECH HOREM PŘÍSTUPNÝCH NÁSTAVKOVÝCH ÚLŮ také u zadováku, ležanu, klátu a košnice, případně medné krávy a japonce.

Neposmívejte se a vysvětlete mě i jiným, že metoda Blaník není ojedinělý univerzální unikát. Ani mě to hned nedošlo. Nedošlo mi to ani tehdy, když jsem obojímu dal bez rozmyslu, živelně po momentálním nápadu při psaní článku, název podle bájné hory s rytíři, kteří ale nefungují (a nebo ještě nebylo Čechům doopravdy zle), pod kterou žiji a kde to vzniklo. Blaník má tím pádem taky říkat, že to není ryze můj vynález, nikdy jsem toho slova neužil. Tvrdím, že to je výsldek celoživotní včelařské práce několika lidí ze včelařské party, kam patřili moje rodiče, rodiče sami + stohy, doslova metráky odorné literatury za posledních nejméně 100 let a spíš víc. 

Ale hlavně jakýsi Langstroth, pak ještě Dadant a nezapomínejme ani na pana Blatta, to tihle tři ve skutečnosti jsou ti vynálezci. Já to jen nějak komprimoval a sjednotil a upravil pro českou míru a české poměry s tím, že provozní metoda má nedoceněný přesah. A zůstane to tak, nebudu dělat videa a exhibovat nahý, taky kdo by byl na dědka plesnivýho zvědavej a tak to v české kotlině nepochybně zůstane. Nemám ambice měnit svět, jsem silně dospělý a ideály mě opustily před 35 lety, když se k moci prodrala Pravdoláska a vládnou její pohrobci.

Ve skutečnosti Dadatsystém vynalezli jakýsi Dadant a jeho úl modifikoval jakýsi Blatt. Já to jen dovedl do podoby českých poměrů a objevil jsem absolutní univerzálnost a tedy použitelnost systému Dadant i u jiných nástavkových úlů. Nic víc, ale byl jsem, pokud vím první. Když ne v Evropě, v Česku stoprocentně!

I když jako Dadant se v USA, podle mých načtených vědomostí používá Lang, spíš používal, jenže ten nemá výšku 30 cm a tak se neprosadil. Nic si necucám z prstu. Vše si může každý načíst a srovnat v hlavě sám.

---------------------------

Vedou se spory o vzniku Langu. Já věřím na obalové bedny zadarmo. Protože z rozměru zboží, na které to byly původní obaly, se odvodily výšky nástavků. Navíc americké středověké jednotky a věčné přepočty do civilizované metrické soustavy a výsledek je, že to nezná výšku 30 cm. Ale pozoruhodné je, že i Lang má ultranízký nástavek vysoký myslím 137, pak má o 9 mm vyšší než půlka třicítky = 159, pak má = 1/1 a to bude asi ten původní výšku 23,2 cm a není jistě náhoda, že se to podobá Adamcovým 24 cm a Zanderovým 22 cm - ve své době a před prošlechtěním včely medonosné výška kolem L 1/1 byla dostačující a ideální. Jenže se čas nezastavil a vývoj také ne a i šlechtění včel pokročilo, je to logická úvaha? Ale bez ohledu na vývoj se sveřepě lpí na mírách vyhovujících v roce 1860-1960. Jenže díky otrockým čtvrtinám, třetinám, pětičtvrtím a dalším kravinám to míjí prazákladní konstantu pro včelu medonosnou a to je 30 cm. Tečka! 

Jako byl předvídavý moravský Škvařil - o víc než 2 generace mladší než Adamec a navrhoval velký úl, ze kterého vyšelel úl 39x30x11, tak stejně i Dadant s Blattem navrhli úl lepší a ve skutečnosti právě ten a ne Lang, je nejrozšířenější na planetě. Proč? Kvůli základní konstantě vysokého rámku 30 cm. Druhá tečka!

V čemkoli, co není vysoké přesně 30 cm, to půjde taky, ale vždy obtížněji. Třetí tečka!

A NN k Škvařilovi i Dadantu je půlka z 30 = 15. Protože VM byla 6 a ne 8 mm jako dnes, proto je originál D-B polorámek přesně 14,4 a i Škvařilův úl měl polorámek 14,4 cm, protože dva na sobě měly mezi sebou VM. 

Třeba předchozí TVRDÍM, že takto jasně, stručně a logicky, jako předešlé tři tečky, nikdo nikdy v Česku vývoj a důvod základních rámkových měr nevysvětlil.

Už mi toto dohadování přijde nedůstojné dospělých lidí. Tečka. Čtvrtá.

Neslovíčkařme, prosím.

O co mi jde. Forum je plkárna a svět jde pořád dál, čas se nikdy nezastaví, natož aby couval, když by bylo potřeba. A tak se stane, že někdo pracně a časově náročně vyplodí nějaký příspěvek, a pan Malina to pochopil, že se vlastně jedná o odborný článek, ale pak ho někdo překryje nějakou marginalitou, plkem, neodborným “pokecovým” výrokem, dotazem úplně jinam a tad, je to přece forum, tedy jen plkárna zpravidla o ničem, jen aby řeč nestála. Pak někdo reaguje na blábolivý plk a na článek se v toku času zapomene. A málokdo se jako kolega Malina vrací a vyhledává. Je to zdržovačka a všichni někam strašně pospíchají, nedochíází jim, že každou ušetřenou minutou jsou blíž k urně. Asi proto chtějí mít vše rychle za sebou, i život. Pak se běžně děje, řekl bych že 95%, že se někdo na něco ptá, co se tu už dávno probíralo a na co tu už odpovědi dávno jsou, včetně souvislostí a důsledků co nastane a nebo nenastane, když se udělá něco nebo naopak se něco “ošidí” a udělá polovičatě a podobně.

Stran Dymáku, protože tam píše Goro a je to jeho srdcovka, raději jsem mlčel, ale připojím se a doplním proč Dymák už nechci číst. Kdž je v RR někdo, kdo rozhoduje o mých článcích, jako je pan Hošek a jeho odbornost je takové úrovně, jako jsem se o tom osobně přesvědčil, tak to není médium, kam bych chtěl já přispívat. Navíc jediný článek mi dali asi 4x přepsat aby obsahoval jen obecné liberální kecy a z mých objevů a unikátní provozní metody udělali jen jednu z nepřeberného množství možností (liberalizmus na entou!). Není divu když v RR Dymáku není nikdo schopný pochopit a tudíž objektivně posoudit odbornou výši mých prací, protože jinak by v RR neměli zmíněného pána. Je to volba pana majitele, s kým chce spolupracovast a moje volba je také svobodná a musím chtít i já a já za těchto podmínek chtít nebudu. Pak, když jsem četl v Dymáku článek pana Hoška, s názory a výší včelařského vzdělání na úrovni roku 1960, bylo mi jasné, proč tam já být nechci. Podobné je to se Včelařstvím. Kdykoli se vidím s Dr. Peroutkou vyzývá mě, abych tam psal, ale dokud bude v RR Cimala a protože mi 3x na nabízený článek ani neodpověděl oslovený šéfredaktor a Peroutkovu přímluvu jsem kategoricky odmítl, úplně jsem to vzdal. MV také o mojí práci neměl zájem, protože tam se smí jen pobožně adorovat Langstroth jako uctívané posvátné tele. Mimochodem, Dadantklub mě na setkání ve Vodňanech jmenoval šéfredaktorem zamýšlené publikace odborných článků, ale nedohodli jsme se, protože v DK se zase jako posvátné tele musí uctívat jedině třináctirámkový Řeháčkův nesmysl, ještě k tomu s velkohubě nesmyslným jménem Eurodadant, jako by v Evropě někdo tušil, že je nějaká míra dlouhá 39 cm. On je VN Blaníku s 11 rámky těžký a někdo normální ho zahodí a pořídí si monstrum na 13 rámků, když to navíc VŮBEC NIC NEŘEŠÍ? Pan Cimala možná, já rozhodně ne!

Jenom ne moderaci, to mám za sebou ve VF a v tu ránu, kdy tady bude cenzor, který nade mnou bude mít moc bez ohledu na odbornost, já prchám, už to nechci zažít. A na VF byl Goro ze všech nejlepší, ikdyž taky cenzor = moderátor. Co jsem ale zažíval od jakéhosi Klimoše a dalších, to už nechci nikdy víc. Ale VF zjevně funguje skvěle i beze mě.

Neumím to popsat. Ale viděl jsem fora, bylo to na Seznamu a pak to jednou naráz všechno zrušili, asi když se napakovali už dost, tak tam byla fora jako takové stromečky. Neumím to popsat. Nějaké téma viselo pořád jako první a vše, co k tomu někdo měl, bylo ve větvích. Tudíž se to podobalo tomu, jako jsou tady články. Základní téma v tom vláknu bylo pořád na prvním místě jako pilotní a na očích a nikdo ho nemusel hledat.

Ano, snažím se vylepšovat forum, nakonec jsem si ho vybral jako jedinou platformu, kde chci publikovat svojí práci. Nechci pana Zbyňka zruinovat množstvím článků na jedné straně, na druhé pod nimi nikdo nediskutuje a na nic se neptá. Pro mě začarovaný kruh. Jsem schopný vymýšlet co u včel, ale na moderní technologie jsem krátký, protože líný se to na zbytek života učit. A nejde jen o lenost, jsem na to tak tupej, že mi to bere sebevědomí, protože dnes lidi spíš posuzují člověka podle jestli se umí nípat v počítačích a ne podle jeho odborné ani morální kvality.

Tak jsem se konečně dozvěděl úplnou a stručnou podstatu největšího nesmyslu včeaření, jaký je mě znám a tím je OP. Vkládám sem citaci z Gorova příspěvku 265524 a vložím do toho svojí oponenturu:

Pri systéme využívajúcom optimalizáciu plodiska sa včelstvá zakrmujú na maximálne 15kg zásob, předkové na Podblanicku tomu říkali u dobytka krmení bičem místo žrádlem, styděl bych se tohle publikovat, natož propagovat a už vůbec dělat počíta sa automaticky z jarným podnecovaním nejhorší co včelař může udělat, předpotopní způsob z let 1939 - 1975, z toho 39 - 45 byla druhá světová válka a do 55 vše na příděl. Včelstvá zimujú v zostave VN z podstaveným nízkym nadstavkom. Niekedy v januári ty vole!!!sa včelstvá zakomorujú na chumáč, teda približne na 5-alebo 6 plástov, ostatné zásobné rámiky sú za priehradkou/prepážkou. Potom okolo 20 februára ak sú teploty aspoň nad 5 ty vole!!!-10 ty vole!!!stupňov Celzia sa robí druhé komorovanie a to na počet zakladených plástov, teda včelstvá sa zúžia väčšinou na dva plásty jeden plodový a jeden krajný zásobný TY VOLE, VOLE, VOLE!!!, z ostatných plástov sa včely ometú TY VOLE!!!, třeba při + 5 celzia?!?!?! a plásty zo zásobami sa odviečkujú Bože všemohoucí! a dajú za prepážku. Zo včelstiev sa odoberie podstavený NN a pod vysoký nadstavok sa dá utepľujúca to jako fakt? Proboha na co? vložka, aby včely mali nízke dno (Blaník ho má pořád nízké). Ak je ponechaný plodový plást na 80% zakladený, Blaníkář ještě nezačal včelařit v daném roce, ještě není po 25.2., ale u OP je to třetí drakonické rozvrtání vč za vražených teplot a kdo je otrlý, a to při OP musí být, tak je to zatím o 3 zbytečné práce navíc, zatím 3, počítejme zbytečné otevírání úlů dál tak sa spoza priehradky/prepážky do plodiska pridá ďalší plást, najlepšie zásobný. Takto sa postupne pokračuje až kým plodisko nemáme v počte 5 alebo 6 plástov byly dva a tak do 6 jde o další 4 ZBYTEČNÁ otevření úlu, to Blaník nezná, Blaník by patrně prvně otevíral úl a zužoval na konci února - február nebo začátku března -marec, ale jen když by bylo nad + 12, jinak se se zužováním čeká na počasí, které vč neublíží. Blaník zužuje na 6 výjimečně, jen odd, vč spíš na 7-9 rámků. Tak OP, když se Baník otevřel JEDNOU, už byl otevřený 8x, SLOVY - OSM KRÁT! Ostatné plásty z poza priehradky/prepážky do prvej znášky odstránime, mali by byť vyčistené a ak nie, tak sa použijú pre odložence. Ak včely začnú vytvárať chumáčiky v prázdnom priestore vysokého nadstavku Proč, tedy DŮVOD, proč je prázdný, génius tvůtce OP nevysvětluje a začína znáška ,tak im pridáme cez materskú mriežku prvý medník takzvaný medník včiel, ktorý v sezóne nevytáčame. Na tento medník ako znáška pokračuje tak kdo toto udělá, nebude mít med a nebo žalostně málo, kor když dá mřížku. Ve skutečnosti každý NN přidaný na VN se MUSÍ VŽDY dát pod už částečně zasnesený medník. Tohle je jak z pověstné přednášky učitele včelařství tady unás 28.2.2025, kterou jsem tu popsal. Ale jdeme dál sa pridávajú ďalšie nadstavky, z ktorých už odoberáme med. Po ukončení sezóny a vytočení posledného medu kde je medník včel, taky vytočený? začneme kŕmiť a do plodiska pridáme medzisteny teď mezistěny? Kolik % OP včelstev přežívá zimy?. Ak plodisko bolo na 5-6 rámikoch pre plodovanie to je tedy v červenci - júli žebrák neskutečnej, pridáme 2-3 medzisteny, jedna do stredu plodiska a ostatné na kraj. S kŕmením začína v júli/červenci a kŕmi sa až do augusta/srpna priebežne v menších dávkach svatá prostoto! do kŕmneho nadstavku NN, preto aby vo vysokom nebol plod umačkaný zásobami úžasné! cmrndat po malých dávkách, nejen, že pracně, ale vehementně podletně podněcovat aby s plodováním nepřestaly moc brzo, nejlépe tak v listopadu. Ale opět asi protivná otázka, ne co je s Dubčekem, ale KDE JE MEDNÍK VČEL? Niekedy v polovici augusta/srpna až v septembri/září sa tento kŕmny NN nadstavok podstaví pod vysoké plodisko a včely sa ešte dokŕmia priamo do vysokého plodiska. Cieľom je aby si včelstvo vytvorilo nad miestom sedenia na vysokých plástoch v hornej časti dostatočný veniec zásob a mohlo v zime plodovať pod utepleným vrchnákom.

Každý rozumný, kdo si to umí představit a umí myslet, pochopí, že med z OP by musel stát nejméně 500 Kč za kilo. Pracnější hovadinu jsem v životě nečetl a to snad i v klátu s nerozběrnou volnou stavbou by bylo méně práce. Všichni si to porovnejte s množství pracovních úkonů a hlavně množstvím strašných stresů s Blaníkem, jak úlem, tak hlavně metodou Blaník. Měl jsem o panu Sedláčkovi jiné mínění, nyní je mi mnohé jasnější.

Jen připomínám, že slovo optima vyjadřuje v latině nejvyšší stupeň superlativu a tak mi přijde nazvat toto jako Optimalizované plodiště je nebetyčně odvážné. Spíš jde o používání cizích slov aniž jim protagonista rozumí. Nebo to mělo ohromit světovostí znění toho úžasného latinského slova OPTIMA?

----------------------------------

A teď bez posměchu a racionálně. Na krmení se ušetřilo při ceně cukru 20 Kč - dá se koupit mnohem laciněji, asi 300 Kč, protože Blaník potřebuje asi max (když se nenechá žádný med) 35 kg cukru na zimu, přesněji na zimu stačí tak 5-8 kilo, zbytek je na jarní rozvoj.

Škody způsobené stresem se nedají objektivně vyčíslit, co se ale dá posoudit je etická stránka takovéhoto nakládání se včelami a já tvrdím, že to je týrání. I když toto pomineme - autor je velkovčelař a to znamená že má jinou výbavu a schopnost vidět humánní a etickou stránku chovu včel, tak pořád zůstává prazákladní ekonomika chovu včel. Nenakrmit pořádně na zimu, kdy krmení zpracují včely, které stejně do zimy odejdou a pak na jaře huntovat zimní včely záchranným dokrmováním (je zima a je obtížné krmit a musí se dát těsto (Sedláčkovo bílkovinné, drahé) a to vyhání včely ven pro vodu i za mrazu - a na jednom Sedláčkově videu (nemám sílu je sledovat) je vidět, že jeho vč zjara, víc jak polovina, nemají ani pár deka zásob, že je hloupé, učeně řečeno iracionální nenakrmit v létě a na podzim a pak to pracně cmrndat zjara.

Jestli je u OP 8 zimně - předjarních zásahů a u Blaníku jeden, teda OP vyžaduje o 7 rozvrtání úlu víc než Blaník, a kdybych zásah otaxoval jen časem a náklady dojet na stan, vrátit se, amortizaci prostředku, pak mi nesmyslně ZBYTEČNÝ jeden zásah vychází asi na stovku a pak je to 700 proti ušetřeným 3 stovkám na krmení, které se ale nad rámec 7 rozebrání úlu musí dodat zjara, pak to odhaduji na asi 1.500 Kč nesmyslně vyhozených peněz na vůbec se nedozvídáme o kolik medu má OP víc než Blaník?

Dál to nebudu rozebírat a jednou pro vždy se mi potvrdil můj pohrdavý názor na OP a jeho obdivovatele a praktikující. Takto jsme neblbnuli ani v osmdesátkách převěšováním plodu, drastickým omezováním plodování mřížkami a držením včelstev na malém počtu plodových rámků a šetřením na cukru. Cukr za komančů taky často nebyl k sehnání a mě ho vozil bratr 200 km ze Severních Čech, kam si ho soudruzi horníkům netroufli do krámů nenaskladnit. Peníze mnohdy nestačily, bylo to obtížné, ale i tak slušní včelaři svoje včelstva řádně nakrmili vždy. Kteří ne, sklízeli obecné opovržení.

Máte z velké míry jistě pravdu, popsal jste mojí povahu celkem dobře.

Zkuste pochopit, že jsem prostě antiliberál, stejný, jako jsem byl antikomunista. Prostě co je špatné umím neomylně rozpoznat a vytáčí mě cokoliv nejednoznačného, tak i tak a nebo i jinak, ani kočka ani pes, ani chlap ani baba, ale nějaké TO v 48 variantách. Přesně sem vede liberální idiocie, fakt to nedokážete pochopit?

Pomlouvám jiné úly? Dávám IHNED argumenty, kterým nikdo a ani vy neumíte nijak oponovat a tudíž to nejsou POMLUVY, ale stále melete ohranou liberální mantru jak je potřeba rozmanitost. Ale nikdy jí nijak nedokazujete.

Naopak, jestli někdo zpochybní a ZARGUMENTUJE něco lepšího, bleskurychle svůj blud opouštím a přejímám lepší názor. Obecně tomu říkáme učení a nebo významnější člověk než já prohlásil, že jen idiot nemění názory když se přesvědčí o svém omylu. Naopak, já tvrdím, že idiot a fanatik je ten, kdo jak pako trvá, argumenty neargumenty, pořád na stejném bludu. Pak, protože je hodně lidí blbých, můžou vyhrát Fialovci se zločinýma dozimetrama a úlisnýma fráterníkama spolu s pletačkou světrů a u vás progresívne Slovensko. A já pro svoje potomky nechci svět, ve kterém budou muset žít, s 50 pohlavími a že kdo není buzerant není normální. Nechci aby byli Češi černí a 5 x denně třískali palicí směrem někam a ani aby mluvili ukrajinsky nebo svahilsky. Fakt to neumíte pochopit, že jsme povinní nepředat svět horší, než jsme dostali od svých otců?

A ke včelám. 

Vy máte jen NN systém po celou dobu a chvíli jste zkoušel Dadant a neuspěl jste stejně, jako já s NN, který jste ale možná úplně nepochopil stejně jako já NN systém. Jak tedy můžete vědět, že Blaník není skutečně nejlepší středoevropský úl? A ve skutečnosti nejde o Blaník úl 39x30x11. Blaník je dvojjediný a sice úl, ten je daný a je to jen ten jeden typ. Ale pak je tu provozní metoda Blaník (asi je chyba stejný název) a v nesčetných pracích jsem dokázal, že metoda Blaník jde v každém horem přístupném úle, když to není ležan?

Znáte vědecké studie, zkuste mi najít kdekoli na světě obdobu, že nějaká metoda funguje pro každý myslitelný rozběrný úl? Pořád to nechápete, že je unikátní, co jsem, s pomocí přátel a na základě vědění a praxe předků dovedl do obecně použitelné podoby?

Metoda Blaník jde se Béčkem. Jde s Langem, s Adamcem ho zkouším roky, asi 40, ale nejdřív jsem to nenazýval Blaníkem a ani jsem neměl ambice a ani mě nenapadlo, že vzniká unikát. Metoda Blaník jde s Optimalem, tady na Vlašimsku měl i JÚ = Čechoslovák polonástavky 37x15x10 (jistě to bylo inspirováno předchůdcem úlu Blaník) a tak metoda Blaník jde znamenitě i s ním. Kolega Jindra v Roudnici má 39x28x9 a k tomu polomedníky 39x14x9, ale na Blaník nepřišel. Měl ale skvělé webovky (možná pořád má). Kolega MUDr. Marx dospěl s Langem k metodě Blaník též, úplně nezávisle na mě, jen nemá TLumič a nemá vysoké rámky, má ale “srostlé” dva NN L 159 a dva roky je neodděluje a tudíž to slouží jako kombinovaný Dadantsystém. A tak dále. Kdy pane Goro pochopíte tu skutečnou a ne liberální rozmanitost? 

Kdo to dokázal, že by jeho metoda fungovala v každém úle?

Nikdo nereaguje a už jsem pochopil proč. Můj návrh se měl týkat Gorova příspěvku číslo 265602, jenže odkaz je na příspěvek můj. Pak to nedává smysl. Takže správně měl být odkaz tento

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/26491-jak-nepouzit-mrizku/#prispevek265602

moc se omlouvám za “překlep” a prosím o vyplnění ankety zda co navrhuji je nesmysl a nebo zda by to tak čtenářům vyhovovalo

Velmi rád píšu do tohoto fora, je tu nejslušnější klima, jaké jsem od pořízení internetu zažil a děkuji všem. Ale moc mi vadí struktura. Když se objeví nějaký článek, chtěl bych ho nějak doplnit, upřesnit,  nebo jen na něj upozornit, doporučit ostatním ke zvýšené pozornosti, ale tím často vysoce hodnotnou práci překryju nějakou, často marginalitou a lidi se pak ke starým věcem neradi vracejí. Proto mě napadlo toto řešení a když nebude vyhovovt Zbyňkovi a jeho záměrům, nenafouknu se když to smaže. Možná je to hloupý nápad, měl by někdo lepší?

Goro konečně napsal obecně použitelný návod (který jsem JÁ tak pochopil) a já vám za ostatní pane kolego velmi děkuji. Sice bych něco upřesnil, ale ne, nechám to jak je. I u tohoto příspěvku je nutné, aby si tento konkrétní článek lidi vytiskli a nezapomněli na něj. Nemám NN systém rád. Ale má na tom včely hodně lidí a většina při tom chce zůstat. Těm já poradit nejlíp nemůžu, nemám s tím takové zkušenosti. Totiž něco zkoušet a předem být proti tomu zaujatý pak zkreslí fakta a tudíž mám jen nějaký subjektivní názor. Kor když paralelně vidím původně stejně silná vč na Dadantu jak napredují - používám počeštěné slovenské slovo, protože čeština ho nemá.

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/26491-jak-nepouzit-mrizku/#prispevek265525

• Vyhovuje výš navrhovaný způsob?
• ano 1 hlas
  100 %
• ne 0 hlasů
  0 %
• Celkem 1 hlas

Odzadu.

Souše do TL nemusí mít zásoby, POKUD JE VE VN ZÁSOB DOST.

Ano, hotový trubčák patří na pozici 3 od česna, tedy blíž středu hnízda a pořád blíž k česnu než je skutečný střed hnízda ve VN. I toto jste pochopil a zafixoval správně.

Snažím se zredukovat trubčáky v TL protože jsem vypozoroval, že jich všech 6 snad ani jedno vč nepostavilo, nejméně dva bývají netknuté, nebo sice postavené, ale nezakladené a nebo postavené jen z části. Vč jasně ukazují, že tolik trubců nechtějí. Taky jsem v trubčině našel pyl a také tam vloni cpaly melecitozní tuháč. Vloni jsem prvně u velké části zkusil pouhé 4 SR a zdá se, že je to akorát a letos zkusím u několika vč jen 3 trubčáky. Tedy jeden hotový + pouhé dva SR. Ale vy zatím na pouhé 3 nespoléhejte, ale skutečně by měly stačit jen 4. Ale když jich dáte 6 nic se nestane, jen někde stavět nebudou a nebo postaví dělničinu, dejte jim volnost aby si v TL mohly dělat co se jim líbí a co chtějí (je to jediné místo v Blaníku, kde si můžou dělat co chtějí). Každé vč je jiné a má jinou “povahu” a 6 SR (z nich je jeden trubčák hotový) nic nemůžete zkazit.

-----------------------

Proč redukuji počet trubčáků v TL? Všiml jsem si a i mě na to upozorňoval Petr, že některá vč dávají do TL i dělničí plod. TL má ale hlavně tlumit nárazovou snůšku sladiny a tak se domnívám, že by jim vyhohovala víc. na druhou stranu, asi by uměly skládat sladinu i do trubčiny  a nebo si něco postaví když to budou potřebovat.

Opět vás Martine chválím, pamatujete si dobře a vaše zámysly (záměry) jsou správné. Hlavně si pište a příští rok zkuste TL udělat už na konci jív.

----------------------------

Jak to je povětšině u mě. Vloni jsem kvůli zdraví nedokázal dát u většiny KK pod VN, což se dělá v půli září a tak některá vč zimovala s KK nahoře. Většina úhynů byla právě u těchto vč!!!! Petr tvrdí, úhyny neměl, že polovina s KK pod nohama je výrazně lepší než ta vč, kde KK zůstala přes zimu nad VN. Jeden rok a dva včelaři nic neznamenají. Na druhou stranu větší možnosti nemáme a z něčeho vycházet musíme. Takže je nutné si to psát, pamatovat a napříště postupovat s tímto vědomím.

Ale zpátky jak to dělám já.

TL zůstane celou zimu pod VN. Z několika důvodů. Kdysi (padesátky - šedesátky) se propagovalo zimování v medníku, tedy o patro výš než je česno a očka MU neměl a neznala se a nebo používala sporadicky (u jiných úlů, MU očko neměl). Proto měl MU tak mohutný zateplený medník.

Proto já nechávám TL aby zimující vč bylo co nejvýš nad česnem. V normálním roce ale mezi VN a TL přijde v půlce září KK a zimuje to tak. Oba tyto podstavené NN zažijí léčení tvrdou chemií a kromě jednoho hotového trubčáku to jde všechno na vyvářku.

Když se zjara rychtuje nový TL, sestavím ho přímo na včelnici z KK a starého TL. Do nového TL přijdou dělničáky s nespotřebovanými zásobami, SR dělám většinou nové, jen ten jeden zůstává z původního TL. Tím je v jedné operaci zlikvidovaná stará KK, zjistím, co v ní vlastně je a rozhodnu se v té chvíli podle toho, co ve kterém úle je. Někde zásoby nejsou - dám ze skladu (počítám s tím a mám to v autě, někde mám štos zásobáků na včelnici), jinde je jich v KK nadbytek. Zrovna tak likviduji horní KK, když jsem to nějak nedal na podzim pod VN. Zkrátka při jedné práci se ze dvou “pomocných” NN udělá jeden nový TL. Protože nástavek s TL je nejblíž od země a nejvíc trpí, většinou ho vyměním za vyžehnutý, opravený, natřený a je dobré vyměnit i dno po údržbě. Moc jsem na toto nedbal, ale pod tlakem nových okolností a protože mohou mít strašiči s NC pravdu, je dobré to s tím vyžehnutím nástavku pro TL a dna (a poopravením a natřením) spojit. Den nemám dost a tak se chystám vzít na včelnici PB malou bombu s hořákem a dno vyžehnout to, co měly. Umýt  podložku, samosebou, vše očistit. Ale nedoporučuji žádné savo ani louhy ani jiné chemikálie - může to zůstat vsáklé ve dřevě!

Přesněji. Jedno dno je opravené po údržbě (když se enstihne víc) a to dostane první vč. Pak se zabývám čištěním a vyžeháváním odebraného dna a nástavku aby to bylo pro další vč. Jde to celkem rychle, ale lepší je to mít připravené za zimu.

----------------------------

Opět jsem dal, nad rámec než co jste se ptal, kompletní návod ve smyslu všech souvislostí. Je třeba si to ukládat a dobře fixovat v paměti. Myslím, že takto podrobně se to nikde nedá načíst a ve videích tyhle finty nevidím. Pravda, většinou nemám sílu ty filmové slátaniny dokoukat a v poslední době ta videa ani neotevírám. Obecně nerad otevírám i okazy tady.

Pane Karle. Napsal jsem celý dlouhý elaborát jak nepoužít mřížku a přehlédl jsem zadání, že to chcete u NN systému. To podle mých celoživotních zkušeností nejde právě proto, že rozhodující je, že vč má plod vždy raději na vysokém rámku než na nízkém. Kde si nemůže vybrat to asi fungovat nebude. Nic ale nezkazíte, když to zkusíte. Bylo by dobré, kdybyste ostaním dal vědět na CHZ zda to fungovalo i u NN systému. Následuje tedy původní článek.

-----------------------

OK. Vysvětlil jsem to už několikrát, ale včera jsem v jiném vlákně avizoval znovuvysvětlení a tak se toto vlastně hodí. Myslel jsem, že jen oživím (a nejdřív najdu) vlákno, kde se o tom už píše. Nevadí, dám to tady.

Možná pana Karla zklamu, neumím to při pouze jedné míře rámků v jednom úle. (toto tvrzení není přesné, jde to za určitých podmínek i s 24 a to vyvsětlím a popíšu jindy a jinde) Základní pomínka je Dadantsystém, někdo ho nazývá systém kombinovaný, tedy vysoký a nízký rámek v jednom úle. Bylo by také dobré, spíš nutné, načíst si nejprve co přesně systém Dadant je a v čem spočívá. Dále už tedy jen o systému Dadant.

Mřížka vždy včelám vadí a je to pro ně stres a odborná literatura tvrdí, že snižuje medný výnos i jen na polovinu a současně přispívá k rojení. Proto je dobré mřížku nepoužít.

Ovšem včely mají sklony proplodovat většinu a některé i všechno co přinesou a tak my je musíme přimět, aby tuto svou přirozenost nedělaly.

Jsou tři základní věci, proč matka někde klást nechce. A -Rámky dál od sebe než osově 35 mm, B - pouze panenské dílo a C - nižší rámek než ten, kde je dělničí plod.

A - do NN medníku se dává jen 10 místo 11 rámků a rozteče jsou od oka. Lze použít roštů-šablon, kterými se rozteče vymezí přesně, ale není to na nic potřeba a je to zbytečná pomůcka.

B - když si může matka vybrat, raději klade do tmavšího díla, údajně je teplejší.

C - tady je ale prazákladní podmínka, že v plodiskovém VN je dostatek místa pro dělplod. To Adamcův kvadrát 39x24x11 nesplní. Nesplní to ale ani Blaník míry 39x30x11 a nic co má menší plochu než 155, ale lépe 160-165 dm2. Toho se v jednom nástavku nedá docílit, protože by se musela porušit “svatá konstanta” a tou je výška rámku 30 cm u jakékoli délky rámku. Pak nezbývá, než že plodiště musí být složené z VN, doplněném NN, který ale MUSÍ být pouze pod VN. (existuje i varianta s tzv horním TLumičem, ale tím to nyní nekomplikujme, to je nouzové řešení) Totiž, NN pod VN včelstvo vnímá jako prostor i nevnímá, je to jako “chtrá horákyně”, prostor tam je i není, včelstvo ho může opustit a stáhnout se nahoru do VN aniž by to pro něj znamenalo nějakou velkou ztrátu či poškození. Dá se lidově říct, že spodní NN ve funkci Sedláčkova POLštáře, lépe však TLumiče (rozdíl jsem včera vysvětlil podrobně) je pojistný ventil, sloužící jednostranně. Může odlehčit přetlak, ale “podtlak” nezpůsobí. Navíc se do TL přesune chov trubců a ve VN není vůbec, po naplnění celého VN se zlikviduje vysoký trubčák - původně SR a ve VN je tudíž všech 11 rámků dělničích. Výhodou je míra 30, ale funguje to znamenitě i u míry 24 a všeho mezi tím, jen prostě použít NN spolu s VN je ZÁKLADNÍ PODMÍNKOU. Proč nejde použít dva VN 39x24x11, jeden jako plodiště a dolní jako TLumič jsem už vysvětlil a vysvětlím (zopakuji) jinde a jindy. Je to ve vlákně o omylu s názvem Tachovák.

----------------------------

V předjaří zúžené vč BP, tedy s komorou roste a postupně se přidávají M. Proti původní provozní metodě Blaník jsem objevil, že je lepší vystrojit TL už v době květu jív, což někdy vysvětlím (už se stalo v různých vláknech, ale zopakuji na jednom místě jindy a jinde). Vč ale dokud nemá VN plný a dokud má ve VN vysoký SR, Tlumič většinou neobsadí, ale bude “vědět”, že tam je a nebude se cítit stísněné. Toto je naprosto stěžejní předpoklad!!!

Když je VN plný a na poslední pozici je SR, ten se odstraní a nahradí dělničákem. Pak vč už nezbyde nikde jinde místo pro chov trubců než v TL a největší opozdilci, kteří v tuto chvíli ještě TL neobsadili, tak učiní teď.

Nastala chvíle vpuštění do prvního medníku. Roky jsou průběhem počasí různé, vše co píšu je o průměrném roce u průměrného vč. A tak budou opozdilci, asi třetina, ale bude i asi třetina vč, která budou muset dostat medník o něco dříve. Dál tedy jen o průměrných.

Kvete špendlík. Do TL nelezeme, co tam se dělo zjistíme až při jeho rušení za rok v době květu jív. VN je tak plný včel, že jsou nahusto obsazené i strany rámků od stěn. Tehdy se přidá celý NN jako první medník. Obecně platí, že se nikdy nesmí přidat 100% prostoru, který vč ovládalo. I když mají Adamiti dvě bedny, plodu je jen do jedné (i když to mají roztahané v obou VN) a jestli přidají medník celý VN, pak rozšířili o 100%, protože prostě vč spodní bednu neovládá a “nepočítá”. Proto musí být medníky u Dadantsystému pouze nízké. Nepočítá se ani TLumič a tak u míry 39x30x11 je medník 39x15x10 prvě 50% a to se smí. I když se dá na míru 24 NN 15, pořád je to rozšíření asi jen o 67% (+-) a i to je přípustné. (jsem líný počítat to přesně)

Předchozí zásady když se nedodrží, nic dalšího se nemůže podařit!

Nyní to nejdůležitější a to je způsob JAK vystrojit první medník v sezoně. Nebude to stručné, protože bude ihned zdůvodnění a vysvětlení.

Je nutné si načíst mojí “pohádku” 

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/20248-kolik-ma-vcelstvo-postavit-dila-pohadka/

Takže, v prvním medníku musí být souše. Jenže jakmile budou uprostřed, jak radí někteří méně zkušení, matka je dojde radostně zaklást bez ohledu na to, kolik místa má ve VN. Jestli dáme jen mezistěny, uteče nám část snůšky, často celá, viz pohádka. Jak tedy?

Panenské souše dáme po dvou ke stěnám a doprostřed přijde 6 M. V medníku NIKDY, ANI V ŽÁDNÉM DALŠÍM MEDNÍKU, nesmí být možnost volné stavby a dokonce ani jako pětikoruna. Tam by ihned postavily trubčinu, tu by došla zaklást matka a jak jednou bude nahoře, většinou tam zaklade co se dá a bez ohledu, že má dole místa nadbytek.

Jak to funguje.

Do souší u stěn matka klást nepůjde, kladla by jen nad prostředkem plodiště. Tam ale jsdou M. Ty voní cizí vůní (ano, i M voní pro matku atraktivně) a to matku vždy ihned vyrajcuje ke kladení. Do M to ale ined nejde. Do souší u stěn tedy včely nosí sladinu a zahušťují jí na med - tudíž se nepřipravíme o med přidáním pouze M a současně stavitelky usilovně staví mezistěny na prostředku. Mezitím vyvanula vůně cizího vosku z mezistěn a ty přestaly být pro matku rajcovní. Někdo tu nedávno tvrdí, že matka klade do polovičních buněk. To je nesmysl, to se nikdy neděje. Ano, klade uprostřed stavěné M, kde jsou buňky hotové a u krajů a v rozích je jich jen půl a nebo jen M, to ano, ale do polovičních buněk matka neklade, určitě ne v normálních podmínkách.

Co ale do nedostavěných buněk včely dávají je sladina a tak až jsou buňky hotové, už je v nich budoucí med. Už to cize nevoní a navíc je dole místa dost a tak matka uklidnila vášně a už se nahoru neobtěžuje, taky jí včely asi nechtějí dělat místo - přanášet med. Taky jsou tak rámky dál od sebe a to jí sice samo o sobě nezabrání, ale vydatně přispívá. Je tu ještě jedna mnou postulovaná věc, kterou jistě někdo nazve domněnkiu, ale je logická a emporicky (mnou) ověřená. V medníku není kvalita vzduchu vhodná pro plod. Včely by jí mohly udělat, ale proč když je jinde v úle místa dost? Ovšem stačí očko, do medníku jde čerstvý vzduch a umístění plodu do medníku nebrání už vůbec nic. Předešlé o očku v medníku je jen moje dedukce, neboli domněnka.

Co další medníky?

Jestli je skvělé počasí a snůška skvělá, je první NN postavený a zanesený za týden, med není zralý, stále se líhnou další včely. Vč dávno hospodaří v TL, ten už na nárazovou snůšku nestačí a sladinu by cpaly mezi plod a matka by neměla kam klást. Pak se přidá další medník a ten musí přijít pod ten, co na úle už je. Druhý medník přidaný nahoru budou dokonale ignorovat!!!

Druhý medník vystrojíme podobně, už ale můžeme dát méně M. Jestli máme čerstvě vytočené panenské souše, vždy je dobré je dávat ke stěnám na neatraktivní pozice a když souše i doprostřed, tak pokud možno loňské suché bez zbytků medu a vůně.

Když se dává třetí medník - je to zbytečné se dřít, zpravidla jde už vytočit první medník, ale někdy je vč tak silné, že třetí NN dostat musí i kdyby snůška zrovna nebyla. Ovšem to už kvete a nebo končí řepka, kvete hloh a vč jsou na absolutním vrcholu (rozhodně ne až 21.6.!) a nyní už můžeme do podsouvaných medníků dávat samé souše a zakladení už v drtivé většině nehrozí. Ale i nyní a i při pozdnějších snůškách než je hloh, vč v mednících staví, ne ale už tak ochotně a tak rychle. A tak je M možné dávat i po hlohu v malině a i později.

-------------------------------

Jednu slabinu, asi neřešitelnou, výše popsaná metoda má a zda je to slabina - negace a nebo naopak benefit bude vnímat každý jinak. Tímto způsobem se silně hromadí perfektní panenské medníkové dílo a nakonec nezbyde, než vyvářet nádherné mladé souše. Já to řeším jinak.

U některých vč risknu nedát naprostředek M a dám víc souší, doprostřed M třeba jen 2 a nebo žádnou. Protože vč má pojistný ventil = TL, v drtivé většině matka klást do medníku nejde i když má uprostřed souše. PANENSKÉ. Rámky jsou dál od sebe, dole má místa dostatek a také jsou souše pomačkané z medometu. Ale když se náhodou někde stane, že matka nahoru klást jde, nikdy nezaklade víc jak 2-4 plorámky a udělá jen půlměsíčky nad SL polorámku. Tento plod pak soustředím nad oddělek - je současně zajištěno krmení oddělku skutečným medem a ne náhražkou. Prostě zaplodované polorámky se dají využít rozličnými způsoby. Rámky už nepanenské pak skončí v KK a pak v TL. Ale většinou i do KK a TL dávám rámky prvotřídní, protože zakladených a poškozených není nikdy dost. Ale pro někoho možná může být na obtíž, že mu včely postavily hodně díla a daly hodně vosku. Já to ale za slabinu provozní metody nepovažuji.

----------------------------

Doufám, že jsem PODROBNĚ do nejmenších detailů vysvětlil vše jak nepoužít mřížku a ve vlákně o výrobě úlů popíšu, jak si například k Adamci (nebo jakémukoli jinému úlu) pořídit NN ještě letos. A vůbec NN nemusí být půlkou vysoké míry. To jsem jinde už vysvětlil také proč to tak předkové a i originál Dadant-Blatt má. Metoda Blaník vůbec ten požadavek výchozích úlových systémů nevyužívá a nepotřebuje. Tudíž k míře 24 lze dát NN vysoký 11-17, přičemž ale nic vyššího než je 15 neradím. I tak je NN plný medu tak těžký, že je práce s tím nezdravá i pro mladé lidi. Jinde jsem popsal svůj NN vysoký 11 a tvrdím, že tím jsem měl před 40 lety začít. Jenže to ještě Sedláček chodil do základky a nevynalezl svůj úl, od kterého je moje míra 39x11x11 odvozená. Mohl jsem ale mít půlku Adamce a tedy 39x12x11 a uvažoval jsem o tom. Jenže masírla tehdejšího mejnstrýmu, tedy Dolu a Včelařství mě odradila. Škoda.

Kolomý je velkovčelař nebo hobby včelař? Jak založil podnik? Zvolil tu míru na základě svého rozhodnutí, jako nejlepší z možných a nebo to bylo jinak?

Major Terazky neuměl rozpoznat malíře obrazů od malíře pokojů, oba jsou přece malíři a oba mají štětce i barvy, viďte. Jen jsou to hodně rozdílní malíři. Jakživ jste v mých pracech, jak se je vy snažíte shazovat, že to jsou pouhé domněnky, nečetl, že bych se já shlížel nebo inspiroval u velkovčelařských podniků, kde se se včelama neserou a ždímají z nich jedině zisk.

------------------------

A víte co bych se ještě rád dožil? Vaší konkrétní vyzkoušené a funkční provozní metody, platné pro každý horem přístupný úl, který není ležan. Prostě dejte svoje, třeba i jen domněnky místo “vedeckých štúdií” a poraďte nám, jak by to šlo dělat líp, než jak říkám já ve svých “domněnkách”. A nebo jinak, jestli je moje práce mišmaš domněnek, umíte vy sám nějaké svoje aspoň domněnky? Zatím jste předvedl věčnou oponentruru vůči mě a když jste něco uceleně dal, byla to nepřehledná změť liberálních keců o nejširší množině možností, ze které nejste patrně moudrý ani vy sám. Zkuste méně kritizovat a když už něco shazujete a posmíváte se, hned sdělte, jak je ta která konkrétní věc správně.

Myslím, že vy Goro nevíte jak včelařit líp než já. Ale dokonale víte, že já mám jenom štúdiemi neověřené domněnky. Tak polopatě. Já jsem ten původce, hybatel, objevitel a dárce nových postupů, na které se věděčtí prostituti nezmohli a štúdie na ně nejsou, protožo to ty pány chytré ve výzkumných ústavech a vysokých školách prostě nenapadly. Tak napříště zkuste srovnávat srovnatelné. Tedy jestli jste schopen to posoudit. Děkuji.

Kritizovat umí každej vejr. Já když tvrdím, že je míra A a L 1/1 v českých podmínkách kravina, tak hned vysvětlím PROČ. Umíte vy jasně vysvětlit, proč je A míra skvělá?

Dám vám příklad. Češi mají nejlepší pivo na planetě a nejvíc ho vychlastají. Ale nejprodávanější nápoj planety je Cola. Můžete nám Čechům vysvětlovat jak chcete, že jsme blbí a česky zaostalí když nechápeme Colu a chlastáme si to svoje české pivo.

Nečečkal bych u muže vašeho věku takové uvažování, co tu předvádíte. Že když má nějaký velkovčelař nějakou míru, tak to musí být míra jistě skvělá.

Tak jsem vás odhadl celkem správně, tušil jsem, že když komunikujtete, budeme mít patrně něco společného. Že tak moc jsem netušil a díky za každého jako jste vy.

včely

Od doby, kdy jsem vynašel způsob pouštění do PRVNÍHO MEDNÍKU V ROCE nezakladou ve 100% nic. Ony nemůžou a mřížka tam není. Vysvětlím jinde - už jsem vysětlil několikrát, ale opakování matka… Ale jindy a jinde.

Ne, POL bude u každého úlu polštář když nemá trubčinu a jakmile tam je možnost SR a tudíž trubčina, pak je to TLumič. Fakt to není jasné jak se to liší? A mimochodem, z této, podle někoho asi nepodstané maličkosti, se odvíjí neskutečná škála důsledků.

Nemyslím, že delším rámkem, i když delší rámek se mi zdá mnohem lepší než 39.

Tady to, snad ne jen pro vás, vysvětlím. Je nutné mít neustále na zřeteli, že VN 39x30x11 má plochu 129 dm2. To je hrubě pod potřebu 155 - 165 dm2. Prostě ony nechtějí na pouhých 129 dm2 trubčinu, chtějí tam mít dělničinu + absolutní dostatek zásob a taky pylu kolem plodu pod těmi zásobami.

Ovšem celý NN 15 pod VN ve funkci TL je moc, dává to v součtu 129 + 64 = 193 dm2.

Ideální by byla půlka NN 15. Ale to není přesné, v TL nejde jen o trubčinu, ale taky o možnost prvního “vyložení” nárazové snůšky nektaru létavkami. Ten pak nedávají do VN mezi plod a neomezují matku a nevzniká z toho rojovka.

Ale. Dva rámky vysoké míry (LBV) je nesmyslný axiom a už moje máma měla jen jeden celý a půlku druhého, tedy ekvivalent pouhých tří rámků 39x15 (proto jsem vloni zkoušel v TL jen 4 SR a letos to budou už jen 3) a tedy asi 13 - 14 dm2. Takže i v menším TL, například vysokém 11 by bylo pořád dost místa i pro ty nárazovky. TL 15 je prostě proto, že takový NN k úlům mých rodičů z přelomu 40/50 a nebo začátku 50 let 20 stol byl.

A tak jsem vyzkoušel TL 15 s buchtami za 2 rámky a za 4 rámky. To má ale vadu v tom, že pak je zakrytá podložka kvůli zimní měli, protože je lepší likvidovat TL až zjara.

Celé jsem to pane Malino vysvětlil už několikrát, zkuste si to postupně načítat, stačí i jen to, co jsem dal za rok a měsíc na CHZ a postupně se dostanete do obrazu. Ano, mám tu přes 1.400 příspěvků - zdaleka ne všechny jsou odborné a k danému tématu.

Chyby co jsem udělal s pokusem TL na každém rámku dole. 

Nebyl to výsledek důkladného rozmyslu, ale okamžitý živelný nápad. Nevyšel (ani nemohl) a pak jsem při analýze přišel na to, proč.

Ale vzhledem ke svému věku a potížím s páteří hledám možnost nemuset nikdy zvedat VN. Současně se chci držet už zavedených rámkových měr.

A tak se jeví jako nadějné se vrátit k míře Sedláčkově 39x34,7x11. Rozdíl mezi Blaníkem 30 a Sedláčkem je rovných 20 dm2. Výš jasně píšu, že pro trubčinu v TL stačí asi 14 dm2 a rozdíl je přece 20 a tak by u Sedláčkovy míry mohl mít každý vysoký rámek dole asi 4 cm pruh trubčiny. Aby se ale používaly M pro třicítku, byl by to pruh asi 5 cm s tím, že ať si tam staví co se jim zachce.

Kdo toto domyslí dojde mu, že najednou není potřeba vůbec oddělitelné dno, protože se VN nikdy nebude zvedat. A pořád bude trubčina na spodní oeriferii hnízda, nejblíž čersnu a tedy v nejchadnější části úlu se všemi důsledky, co z toho plynou. Včetně předehřívání vzduchu než vstoupí do dělničího plodu.

Úplně odpadne i Horní TLumič jak jsem ho vyvinul ke starým univerzálům s pevným dnem. Zbývá ale KK, kterou je nutné dát už v půlce září pod VN. Vč má s KK nadbytek zásob, je s nimi v kontaktu a ví o nich a kdykoli to v zimě počasí dovolí, může si je zdola přenášet nahoru. Rozhodující je ale jaro a toto zaručuje raketový rozvoj. Tedy dvě věci v součinnosti - teplo neutíká nad vysoký prostor s plodem a současně vč má nadbytek zásob. Tím, že je přenáší zdola nahoru to simuluje (není moje domněnka, ale prastarý názor předků) snůšku z venku, tedy od česna (další důvod že MUSÍ být jen jediné česno a žádná očka). Prostě podstavená KK funguje. Gorovi se v NN systému musí vč do KK projíst, postupně jí zaploduje a stane se součástí plodiště a nevznikne problém s nespotřebovanými zimními zásobami, což je velké +. V ostatním je to projedení do KK ale nevýhodné z několika důvodů, nejhlavnější je to teplo.

To se mi, náhodně a nepromyšleně, podařilo vyřešit, ale vůbec jsem nepochopil co jsem udělal. Ale zmínil jsem se Tomovi4 a on to dovedl k dokonalosti a problém s horní KK definitivně vyřešil na 100%. Je to velmi jednoduché (přesto jsem to sice vymyslel, ale nepochopil) a pochopil to až Tom4. Prostě se připraví vhodný NEPRODYŠNÝ igelit (Petr sveřepě používá tvrdé folie a pak mu na druhé straně než je česno folie čumí přes obrys úlu), řizvedne se KK odzadu tak, aby šlo mezi nasunout igelit a u čelní stěny se nechá asi 4 cm průlez, igelit tedy nedosahuje ke stěně. A je volná i první meziplástová ulička, proto to musí být 4 cm od vnitřku úlu.

Výsledek? Teplo neutíká nahoru a ani tam nejde moc par a v KK se nesráží voda. Ovšem KK igelit ochlazuje a tak se na něm sráží hodně vody a vč nemusí vůbec pro vodu ven. Je pořád v kontaktu se zásobami, po poznatcích B.S. už i věřím, že tyto zásoby vnímá jako by byly přímo v úle. Včely si můžou nahoru pro zásoby docházet. Tom4 se tomu ze skromnosti brání, ale já tvrdím, že on vlastně, sice z mého popudu, ale on vymyslel svého druhu horní komorování. Už tu Tom4 fintu děláme s Petrem a i inženýr Pepa a další Petrův “žák” a vše to funguje znamenitě. Ale podstavení KK pod VN je přece jen o něco lepší. Za všechno se holt vždy něčím zaplatí.

Jediné, co je neodořešené je, že co s nespotřebovanými cukernými zásobami z KK. Gorovi to nevadí, původní KK se změní na součást polodišťě, to se au Blaníku neděje stát nesmí, nechceme dělplod na N rámcích nikdy. Ale využití už je na každém včelaři.

---------------------

Pokud jste to vy pane kolego Malino nepochopil všechno, a nebo někdo jiný, ptejte se. Mimochodem přesně tak jako s vámi si já představuji diskuzi a předávání nahromaděných zkušeností. Pak mě to i baví a chce se mi.

Dolování napevno vestavěné trubčiny z den je od ptáčkočermácké party, sám bych nikdy takovou hovadinu nedělal.

Vysoká dna jsem měl od roku 1983. Dal mi 3 ks jeden skvělý včelař, že větší pitomost nezná, ale že si to vyrobil podle tehdy nových cintů ze Včelařství. Po několika letech, když jsem si nadělal další dna malinko i výrazně jiné konstrukce - kočoval jsem a věřil, že jsou potřeba, jsem srovnáváním musel uznat, že jednoduché dno, stlučené narychlo mým otcem někdy v padesátkách ze zeleninových přepravek - tehdy byly 99% bedýnek ze dřeva - je nesrovatelně lepší. Jen tát naměl vzadu vyndavací zástrčku, za něj taky nebuzerovali s mělí a tehdejší podložky z ruberoidu - asfaltovanýý tvrdý papír včely vykusovaly a vynášely a tak je nikdo nedával. Plastové podložky neexistovaly.

Vaše narážka a srovnávání mě s někým jiným je dost ubohá podpásovka a nadále se budu tvářit, že jste takovou ubohost nikdy nenapsal.

Nejmenší pracnost v Dadantsystému není moje domněnka, nýbrž světem uznaný fakt. 

Nejblbější NN systém uznali už v USA po ww2, byl to jen meziválečný výstřelek dr. Farrara a několika jeho vyznavačů, ukázalo se to jako nejpracnější nesmysl. Opakuju, v USA se 90% vč nechová pro med, ale kvůli platbám za opylení a tak je celkem fuk v jakém úle se včelaří. Kdo slepě kopíruje USA a nechápe jiné klima, jiná včela a jiný účel včelaření a chce to naroubovat na středoevropské podmínky je hloupý a včelařsky nevzdělaný. Toto jsem eufemisticky sdělil snad stokrát a protože to někteří pořád nemají čím pochopit, tak to snad podáno expresivně chápat začnou. Spíš ale asi ne.

Pak má NN systém Austrálie a Tasmánie, kde je snůška nepřetržitě 11 měsíců v roce a když nemají 300 kilo medu ze vč, jsou nas.aní. Ani tam NIKDO NORMÁLNÍ ze středoevropanů neopisuje a inspiraci nehledá. 

Ale co je nejdůležitější, pořád nechcete napsat ani kolik medu máte a už vůbec jak daleko od Atlantiku a v jaké výšce včelaříte. Kvůli vašemu zarputilému mlčení už jakémukoli vašemu údaji nebudu věřit, něco za vaším sveřepým mlčením musí být. (stejně jako mě moc nezajímá výnos toho starého pána, o kterém píšete a poměřujete s ním mě) Vlastně to už ani vědět nepotřebuju, protože stěží stihnete vyzkoušet to všechno, co mám za svůj život ve včelařině za sebou já.

Vlastně jsme se od vás nikde, ani na VF, ani na IF a ani tady nedozvěděli nic konkrétního, jen obecné plky. Žádný okamžitě použitelný jednoduchý systém s jakýmkoliv úlem. Dnes píšu panu Malinovi jinde. Včelařit v ideálních podmínkách jde i s úplně blbým vybavením a není to žádný kumšt. Umět včelařit v horších podmínkách už vyžaduje speciální úl i metodiku.

Nakonec každý si může vyzkoušet kolik medu a s jakou pracností bude mít když nechá včely projíst do horní KK a jak to bude když jí, nejpozději na začátku března dá pod VN, aby do ní neutíkalo teplo tolik zjara potřebné (limitující) pro rychlý jarní rozvoj. 

Takže hodnotit mě vám jde, nic konkrétního jste ale nesdělil a když tak zase jen změť všeho možného, aby si každý mohl liberálně vybrat. A tudíž se v tom ztratil a nezkusil raději nic… Protože rozmanité znamená tak složité, že to každého jedině odradí.

-------------------------

Příběh nakonec, který dokonale vystihuje liberální idiocii:

Potřeboval jsem Fridex. U pumpy mi pokladní ukázala regál, byl u země. Ohnutý jsem si nevšiml, že jsou pootevřené dveře do kaceláře a už vůbec, že je tam majitel. 

Prohlížím asi 30 druhů, asi nemrzek, úplně jistě ale nevím, co to je. Něco je žluté, jiné modré, něco zelenéa další červené, obaly pestré jako papoušci v zoo, ale nikde to, co chci = Fridex. Už v tom názvu Fridex je mráz a za soudruhů to byl obecný název pro nemrznoucí chladicí kapalinu. Za komunistů byl JEDEN Fridex a blbě se sháněl. Zanadával jsem si od plic, ale tak, aby pokladní neslyšela a byl jsem naprosto bezradný, taky jsem neměl brejle. Slyšel mě pan šéf a šel mi pomoci. Ujistil mě, že to je fridex všechno a skutečně to tam bylo drobounce napsáno. Jendou ale hovnotex, jiný blbomix, další primitovblbost, další se jmenuje idiotfix a další cojekomudotoho…

Přitom je to všechno fridex. Když se ptám pana majitele proč, tak ač sám asi třicetiletý mi sdělil, že mladí blbi chtějí rozmanitost a tak se pořád stejná věc (co taky na nemrzce vymýšlet) nazve jinak, jinak a ještě jnak a ti pitomci jsou pak nadšení z rozmanitosti, jak si můžou vybrat. Ve skutečnosti je jen někdo tahá za fusekli a zdržuje.

Dokonce o tom zpívá i populární zpěvák, jak jsou důchodci ubozí, když chtějí ode všeho jednu věc a jak oni, maldí, žijí radostně v nepřeberné změti nesmyslů, ve kteréžto změti ještě číhají lumpárny s nachytáváním důvěřivých, bezbranných lidí, pamatující doby, kdy nikdo nikoho nachytávat na ničem nesměl a tak lumpárny nečekají. Mladým se takový svět líbí (asi chtějí nemužně taky ochcávat důvěřivé, bezbranné důchodce a děti, říkají tomu chytrost, my tomu říkali nemužná srabařina a slušný člověk to nedělal). Ovšem starým, co mají ještě racionální myšlení, se toto nelíbí. Možná není náhoda, že ten, celkem hezký člověk s pěkným hlasem, dá sám sobě jméno XINDL.

Jeho tvorba v přesně vystihuje starodávné latinské nomen omen…

Odpovím vám touto formou, bohužel tady není a nebo já neumím psát barevně a proto moje oponentura ve formě kurzívy. Zdá se mi to jako nejblíž rozhovoru - diskuze.

Děkuji za teoretický názor a odkaz. Už jsem jej četl dříve, ale rád si prostuduji Vaše zkušenosti znovu ano, obecně tomu říkáme studium odborné literatury. A pro vás (mladé) to tu píšeme. Třeba mě napadnou jiné souvislosti když se na věci budete umět podívat jinak než z navyklého úhlu, možná ano - kdybych si to o vás nemyslel, neexponoval bych se. 

Na nalákání včel do medníku mám z vlastní zkušeností ověřeno vložení nízkého rámku s mezistěnou k vysokým do plodiště jako SR to je přesně to, co nesmíte udělat! Nejen, že je to strašidelně pracné, ale dokonale kontraproduktivní. Vy NESMÍTE  dopustit, aby se do medníku dostala jediná buňka plodu, ani dělničího, ale ani trubčího!! Jakmile bude v medníku jakýkolil plod, vč začne přirozeně přesouvat plod výš pod zásoby. Výška 30 cm funguje ještě (ve většině let) naprosto samočinně a Sedláček s výškou 34,7 asi ob rok a váš Superjumbo na tom nebude zdaleka tak zle jako Sedláček, jen to bude o trochu větší oříšek. Naučíte se to odhadovat a já časem zopakuju jak na to, půjde to i s výškou 32,5 v čistokrevném režimu Blaník, jen méně pohodlně . Od spodní loučky většinou vystaví trubčinu, která se dá vyříznout a rámek s plodem (ideálně otevřený) vložím pokud bude třeba do medníku pro nalákání včel. Do volného místa vložím vysoký SR. Tento rok, pokud bude potřeba chci vyzkoušet povytáhnutí plodištního rámku do medníku. V plodišti pod ním vznikne volný prostor o polovině výšky vysokého rámku pro volnou stavbu. Jak jsem už sdělil kurzívou výš, na všechno co píšete za mojí vsuvkou navždy definitivně zapomeňte, je to nesmysl. K tomu nesmírně pracný nesmysl, kterým se navíc ničeho pozitivního nedosáhne. Je super, že jste popsal svoje zámysly dřív, než jste si obrazně nabil hubu. 

Vlhko v úle. Dna mám vysoké 20mm s plným dnem, česno u strany (nezávisle na Vás, viděl jsem to na videu a bylo pro mě jednodušší to vyrobit jen pozor na správnou stranu.. Na posledním nástavku síťovinu z reklamních banerů a na tom uteplívku z ovčí vlny, kterou na podzim odstraním a nechám pouze kousek látky nebo nějaké prodyšné tkaniny a to jen kvůli světlu velmi špatně, včely po zimním slunovratu začínají plodovat a pak nutně musí mít vodu a to zajistí jen igelit (samosebou žádná očka, ta nesmí být v úle nikdy v roce!!!). NEPRODYŠNÝ igelit. Tvrdá stropní folie se doprostřed pronese a pak hrozí, že po okrajích kondenzovaná voda bude stéket doprostřed a odkapávat do zimního chumáče, Martin o tom ví svoje, někde to tu barvitě popsal. Včely si síťovinu během roku sami zalepí tolik kolik potřebují. Navíc je pro mě komorování a celkově jarní kontroly komfortnější protože síťovina hezky drží a odlepím jen tolik kolik potřebuji to samé igelit já používám kořistní z Lidlu co je mezi vrstvami cukru na paletě. Poskládám ho tak, aby kolem dokola přečníval asi o 2 cm přes okraje nástavku a když je hnusný a začnou ho prokusovat, jde do kontejneru na plasty a dávám nový, čistý. . Někde není plesnivý žádný rámek ano, jste mladý, jak na konci říkáte nebyl jste na světě a tak plníte (s imperialistickým Langstrothem) příkaz ÚV KSČ z 50 let, abychom nebyli tolik závislí na vosku od zlých imperialistů (všimněte si, jak se blbí štítí ruského plynu a ropy a tak to od Ruských nepřátel nechceme za korunu a kupujeme stejné Ruské produkty, ale nějméně 3-5 x dráž od spojeneců, tedy přátel. Apropos, kdo je tedy vlastně přítel a kdo nepřítel? Ale vy se k politice nevyjadřujete). 

Ale zpět k vašemu paroprodyšnému stropu. Je to pošetilé a velmi úsměvné. Navíc kontraproduktivní a pro vaše včely zhoubné. Něco si nastudujte o tom, co se málo publikuje, že včely plísně přímo v úle NUTNĚ POTŘEBUJÍ. Nakonec i Penicilin je plíseň a na její “výrobu” musí být nějaká živná látka a u včel je to samočinné a živnou látkou je trocha vosku s košilkami a výkaly plodu a jiných nečistot, které na nohách přinesou z venku včely. Někde poslední od česna jen v rohu. Plodiště 146dm2 je málo, ale plodištní rámek vysoký 325 je podle vás moc. Bohužel. Nástavky včetně nízkých rámků jsem dostal zdarma, med mě neživý, tak to budu muset nějak zvládnout a naučit se s tím pracovat ve svých podmínkách přesně řečeno a podepíšu na tisíc %! Umět včelařit s ideálním úlem není až takový kumšt jako to zvládnout s úlem původně určeným k jinému včelaření. Toto tvrdím bez ironie, myslím to vážně. A taky tvrdím, že se to naučit dá. A protože nebudete mít naší třicítku, neuvidíte srovnání a bude vám to připadat dobré. Jako já kdybych měl jen NN systém a při pokusech s VN se stejně držel zásad z NN systému (jako váš úmyls lákat do medníku plodem a jiné nesmysly) a nenaučil se využít potenciál Dadantsystému, taky bych si myslel, že je NN vrchol progresu.. Možná plodiště zůžit na 8 rámků proč? a pod něj dát nízký nástavek jako TLumič nebo POLštář s nazebrovanými SR a soušemi to musíte tak jako tak, 146 dm2 je prostě málo. 

Tady je další omyl z neznalosti. POLštář je spodní NN bez trubčiny a tedy bez SR. Od něj se liší právě trubčinou TL, jasné? A TL jsem si měl dát patentovat, nikoho to zatím nenapadlo. A čtěte pozorně co píšu i v jiných vláknech, například, že v TL zkouším méně trubčáků a sice jen 4. To by asi u vaší míry 44,8 x 15,9 určitě stačilo dát do vašeho TL jen 3 SR. Já dával tolik SR kvůli masírce nesmyslem LBV, většinou tolik trubců včely nechtějí a nepotřebují.

Snažím se vymyslet jak nemuset mít vůbec TL s tím, že by byl TL na spodku každého rámku. S pokusy jsem začal vloni a nepodařilo se to vůbec. Dal jsem do rámků 30 M pro 24 s tím, že to doství trubčinou. Nestalo se ani u jediného, vše dotáhly divokou dělničinou. Bylo to tím, že to bylo asi v nevhodnou dobu, kdy chtěly víc dělnic a sex až zesílí. Proto je výhodný TL v podobě spodního NN, že si do něj slezou s trubčinou až k tomu samy dozrají, některé dříve, jiné později a některé skoro vůbec, jak potom vidím na SR z TLumičů.

K politice se vyjadřovat nebudu. Nevím jak to tenkrát bylo, ještě jsem nebyl na světě. Kdo se nepoučí z historie odsoudil sám sebe si jí zopakovat - přesně to se právě děje a Fialové, Nerudové, Zdechovští, dozimetři a dlaší dokonce už používají stejné věty, stejné pojmy jako soudruzi mého dětství a mládí a taky začínají zavírat a ničit lidi za vyjádření jiného názoru. Pravda, zatím za to nestřílí. Ale asi se vám takový svět líbí a vyhovuje, váš boj, já už to nějak doklepu.