Aktuálně: 1 905 inzerátů282 282 diskuzních příspěvků20 137 uživatelů

Příspěvky uživatele

Tom50

Tom50
Tom50 06.03.2025, 22:14:28 xxx.xxx.139.254

Vždy jsem si vážil pana Evžena Báchora. Po jeho článku ve Včelařství 3/2025 už nějak nemůžu. Tento článek je plný nesmyslů, třeba tvrdí, že Budečák v znik před rokem 1904, kdy teprve Adamec představil svojí NOVOU širokonízkou míru.

I kdyby to byl jen nějaký redakční překlep či nepřesnost, mám za to, že úl vznikl roku 1923 a tudíž je rok uvedený Báchorem opravdu možná jen překlep, dalo by se to nějak pochopit. Ovšem autor v článku tvrdí, že Budečák se používal už v 19 století, doslova uvádí cituji: “Největšího rozmachu na území Čech dosáhl úl v druhé polovině 19. století.” konec citace. Jak se to mohlo stát když míra Budečáku vznikla až roku 1904 autor nevysvětlil (a je jasné, že uvedený rok 1903 překlepem není). Taky se nedá přehlédnout poněkud strojená. Asi to tam muselo být vloženo, protože se musí /donedávna musela/ všude cpát adorace USA a mladí by měli vědět, že před sametovou revolucí se do všech článků musel cpát SSSR. Patrně proto nesouvisející, násilně vložená adorace Amerického úlu. Neznám detailně všechny Adamcovy práce, vím, že se zmiňuje o Amerikánech a vychvaluje jejich přístupnost horem = stropovák, ovšem o nečtvercovém půdorysu a nesmyslné míře s nečtvercovým půdorysem jsem u Adamce nenašel ani jedno slovo stejně, jako o oddělitelnosti dna. 

Dále jako Cimala i Báchor uvádí nesmyslnou plochu díla oboustranně, vžilo se, protože je to údaj jen orientační, uvádět plochu jen jednostranně. Údaj o ploše oboustranné je těžce zavádějící a mnohé, hlavně začátečníky, totálně mate.

Dále pan Báchor tvrdí, že Tachovský úl byl první na konci 50 let. Vůbec se nezmínil o významných komunistických úlech z počátku 50 let se dvěma prostory po 9 rámcích 39x24 Lesan a Pětiletka. Lišily se pouze orientací stavby. Teprve z těchto úlů vznikl Tachovák. To proto, že úly Pětiletka i Lesan a pak i MU byly zoufale malé pro včelu kraňskou. Taky se vůbec nezmínil o předchůdci MU a sice univerzálu českém.

Tento nesmysl není jediný blud v uvedeném článku a tudíž jsem hodně smutný. Žasnu i nežasnu, že toto prošlo RR Včelařství. Sedí v ní jeden ambiciozní, JEDINOU SPRÁVNOU VČELU PROPAGUJÍCÍ sebestřed, pak to chápu. Jak to, že to ale uteče Dr. Peroutkovi mi rozum nebere. Zeptám se ho.

Časopis Včelařství pro mě ztrácí věrohodnost a to nejen kvůli zmíněnému článku, ale i mnohým ostatním článkům v posledních letech.

Tom50
Tom50 06.03.2025, 21:22:38 xxx.xxx.139.254

Na předchozí žádná reakce. Divná doba, patrně jsou všichni vzdělní a chytří dost a nepotřebují, díky svým zakrnělým mozkům z počítačů a mobilů, nic, co je delší než tři holé věty.

Opakovaně jsem se snažil vysvětlit, že samo čtení odborné literatury nestačí, čtou se romány. Opakovaně jsem tvrdil, že co je studium a co čtení a jak nebetyčný rozdíl v tom je. Vůbec jsem nevěděl, že jsem vynalezl dávno vynalezené nikým menším, než je Komenský, popravdě, nejspíš mi to vštípili kvalitní učitelé v základní škole. Doporučuji každému, kdo nemá v hlavě řezanku, si odkaz pustit a důkladně zapmatovat, stačí asi od minuty 18-20, kde se vysvětluje (a tam se vzalo učení jako nalejvárna, což jsem taky nevěděl, proč se to tak říká, jen to dokazuje, že dutohlavi byli vždycky), že se bez práce prostě vzdělat nedá. Ale mnozí se spokojí s věděním jako má jeden učitel z “odborné” školy. Ano, zůstat jednoduchým člověkem je pohodlné. Kor když se najde instituce, ochotná a schopná ho za nevzdělanost honorovat. Úpadek se prohlubuje, což je děsivé.

https://www.youtube.com/watch?v=1TjgptC2b4U

Tom50
Tom50 06.03.2025, 19:31:18 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele M.S. z 05.03.2025, 22:06:01

Děkuju až dnes, i když to moc nechápu. Nechtěl jsem tak důležitý příspěvek překrýt svými kecy díků. Vůbec si neumím představit tu strašidelnou pracnost udržovat hnízdo v komínu nad sebou když mám čtvercový velký úl a komín dělat nemusím. Nehádejme se, já to nechápu a pro mě nemá smysl se tím trápit, tady akát nemeduje a ani lípa nikdy nemeduje, nepěstuje se tu slunečnice a jsem o 250 metrů výš než vy a ještě k tomu na Sibiři. Nížinným včelařům se snůškami jako máte vy doporučuji si vaší metodu nastudovat. K tomu jste ale poskytl nesmyslně málo informací. Co článek, který by doplnil Gorův článek o OP?

Proč odmítám komín. Měl jsem úly vysouvací zadováky na míru 37x30 na 12 rámků v patře, tři patra. Někde nedávno píšu jak se nesmí zvětšit medníkem prostor o 100%, tudíž nesmí se k jedné bedně přidat druhá stejně velká bedna. Jsou pak dvě možnosti. Buď na plné plodiště spodku dám jen 5-6 rámků do medníku, oddělá ím od dutiny přepážkou a půlku stropu spodku zateplím. Do celého medníku se to pustí asi za 10 dní.

Vysouvák nabízí zdánlivě elegantní řešení. Ve spodním plodišti je 12 rámků, smím tedy přidat 50% = 6 medníkových celorámků. 12 + 6 = 18 a tak se uspořádá spodek i medník po 9 rámcích v komínu nad sebou. No a pak se rozšiřuje spodek a současně vršek. Zdánlivá výhoda jě asi 4 x víc práce, kromě nimrání a zvětšování mednůku se musí nimrat a zvětšovat i spodek. A to se nic nezvedá, na úl se zezadu nasadí lehká bedna, obsah celé etáže se na kolejkách vysune do té bedny a pracuje se jako u stropováku horem. Jasné jak facka? Ty vole, to jsem si dal!! Po prvním jaru jsem vše bleskurychle předělal na 39 a od té doby (posledních asi 15 let) včelařím jen nástavkově s pomocí NN v kombinaci s VN.

Vysouváky si chlapi dělali sami, já ty možnosti neměl a tak jsem v osmdesátkách jen tiše záviděl. A taky kvůli tomu mě to, že jsem si neměl na čem vyrobit vysouváky, pilovat (a jak blbec znovu vynalézat) systém Dadant, o kterém jsem neměl tušení. Výsledek je provozní metoda Blaník použitelná pro všechny nástavkáče s medníkem 17 a nižším a plodištěm 24 a vyšším.

A jak to mám s rojením? Nevím, netuším, vlastně do velké bedny od jejího naplnění, případně tvorby oddělku (jen jednoho) nikdy nelezu, proč taky? A protože mám některé matky značené, tak bych viděl jinou. A kde matky značené nemám a je jiná a já to nevím, že je jiná, tak při mém počtu včelstev se k rojení stavím tak, že komu se u mě nelíbí ať letí třeba do pr.ele. A funguje to. A toto jsem uplatňoval už od začátku osmdesátek, když jsem ještě jak magor omezoval matky a dával plod do komínů nad sebe jako v pravěku. Byl jsem mladý, silný a bl… Dnes už bych si takové plýtvání silami a elánem dovolit nemohl. Než převěšovat plod, používat mřížku, omezovat matky dokonce mřížkami svislými a zbytečně se dřít, to bych radši přestal včelařit! Výnosů dosahuji ve srovnání s mým okolím víc a hlavně POUZE PANENSKÉHO MEDU a tudíž nemám nejmenší potřebu se trápit.

Tom50
Tom50 06.03.2025, 19:03:45 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 06.03.2025, 17:55:45

Zakomoroval jste jako podle učebnice.

Třetí je divné. Lítá to? A nosí pyl? Já stejného ubožáka, matku jsem našel, jsem zúžil na 39x15, tam, kde seděly a uhynulé plesnivé včely v rozkladu na pokáleném vysokém díle jsem tam našel taky. Dneska trochu létaly, nenosí pyl. 

Podobné, sedí na TL, pak to má VN a na tom KK15, žijí tři hrstě včel sd matkou, viděl jsem jí, jsem nezužoval, včely asi ještě nebyly venku a začaly kálet na HL polorámků. Tak jsem to zavřel s tím, že až se proletí. Za 48 hodin se neproletěly, nelétají. Jsou tam a hučí jako bez matky, tu jsem ale viděl. Mám ještě jedny takové, taky nelétají a silně hučí a je jich víc a narvaných pod ogelitem. Nešlo s tím nic udělal, skolila mě viroza, jen jsem byl na koukanou když jsem si jel do krámu pro zásoby.

Petr by to nekompromisně vysířil a já bych měl taky. Jenže dvě matky, které jsem viděl, nesou geny, o které nechci přijít. A taky mi přijde jako nehumánní vysířit něco, co klopotně přežilo zimu za tak strašných podmínek - melecitoza a žádný cukr, jako dostaly ode mě kvůli mému zdraví.

Toto patří do vlákna o zjištění situace, ale už jste to vložil sem a proto reaguji tady.

Ostatní vč na tom stanovišti létají hodně, včera jsem viděl nanošeného hodně pylu tří odstínů žlutého pylu a nějaký béžový.

Tom50
Tom50 06.03.2025, 18:49:54 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Javali z 06.03.2025, 16:25:23

Ano. V rámci sebezáchovy ok. Ale já mám na mysli jinou věc a to je znevěrohodnění vědy a vědců obecně, když se neohrazují proti nesmyslům. 

Našel jsem ve Včelařství 3/2025 další snůšku nesmyslů, dám to později do vlákna bludy. Něco se se světem, který znám, začalo dít, to už není jenom dekadence, to už hraničí s katastrofou. V případě blinovy přepážky, kterou prý vynalezl Dadant, nemám jasné a věrophodné informace. Nevěřím, bude to jako s dokonalými plánky na Langstrothův úl a přitom víme, že to poůvodně byly obalové bedny zadarmo za odvoz. A pak dodatečně k tomu někdo nakresil plánky, aby se to tvářilo vědecky a naznačovalo, jaký byl Langstroth génius. Je to hodně traponý poodvod, ale adoranti tohoto předpotopního úlu věří vědeckým plánkům. Dokonce je pozoruhodné (nebo jsem to v mládí někde četl a zapomněl), jak Dadant údajně rozlišoval přepážky stejně jako já. Od zdi ke zdi a nebo jen ve velikosti rámku. Myslím, že k tomu není třeba být vědec, přepážka velikosti rámku vyplynbe sama každému, kdo nemá v palici řezanku a i ta nafest je stejně jasná a jednoduchá. Pro některé. Ale protože se o tom v tak zvaných vědeckých pojednáních nepíše, snažím se s tím seznámit lidi já. Bohužel bez sebemenší zpětné vazby, jediný kdo umí poděkovat je Jirka, Roman a Martin.

Pane Goro. Jednou jste se tu zmiňoval o nějaké knize z meziválečné doby a možná ještě před ww1, nadchla mě, myslím, že takovou v češtině neznám. Podíval byste se, prosím, zda se tam nepíše o Dadantově přepážce? Blinov snad svůj objev likvidace NA učinil kolem roku 1930 a to byl Dadant už 20 let po smrti. Hodně by mě to zajímalo. Nenapsal jsem si název vaší knihy. Bohužel a tudíž ani nevím co shánět. Děkuji předem. 

Ing. Cimalovi nám mnoho důvodů nevěřit.

Tom50
Tom50 06.03.2025, 12:55:46 xxx.xxx.139.254

Kdysi byl internet zadarmo, za to, že do mě cpou reklamu. Najednou chce Seznam zprávy ode mě peníze a nebo souhlas, že s mými daty bude kšeftovat po celém světě. Tudíž čtu jen titulky, prostě těm liberálním dovedům platit nebudu. No a ony titulky bohatě stačí. Konkrétní příklad.

Jeden dnešní titulek zní: Slovenská vláda chce do ústavy dvě pohlaví. Je to proti vědě, říká expertka.

No, nedávno tu popisuju svůj úděsný zážitek ze včelařské přednášky jednoho údajně též vědce, učitele odborné školy, jehož výroky odporují základní fyzice, zdravému rozumu a úplným základům vědění o včelách a chovu včel. Může se mě a komukoli rozumnému někdo divit, že tak zvaným vědcům nevěřím, když čtu jen titulek ultraliberálního plátku? Dokud se serioznmí věda nezačne ohrazovat vůči takovýmto úchylnostem a jiným pavědeckým nesmyslům, rozumný člověk musí nutně předpokládat, že na vědě a vědcích už není pravdivého nic. Nic ve zlém někteří diskutující, to vy máte tendenci bez myšlení věřit kdejaké očividné kravině. Já si zdravý rozum ještě uchoval.

Už jen čekám kdy konečně věda ukáže víc pohlaví než dvě u rostlin, zvířat, hmyzu a dalších živých organismů. A nebo kdy se konečně skutečná věda začne distancovat od Lysenkovských nesmyslů.

Hlavně, že mi tu někdo napíše, bez důkazu, že je nesmysl chtít po tak zvaných vědcích a učitelích každoroční přezkušování jako podmínku, aby mohli ve své práci pokračovat, stejně, jako to musí absolvovat každý řidič, když se chce živit řízením motorového vozidla.

Tom50
Tom50 06.03.2025, 09:55:40 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 06.03.2025, 08:49:23

Myslím, že Dadant by se spíš obracel ze třináctirámkového čuda a použití dvou přepážek a taky z toho, jak nepřesné a zavádějící byly (možná ještě jsou) nesmysly v páně inženýrově přednášce a hlavně v jeho PC prezentaci.

Nevím kdo z těch dvou přepážku vynalezl. Ovšem jde tu spíš o úplně rozdílnou věc. Zatímco, pokud Dadant přepážku vynalezl a používal, to znamená, JESTLI DADANT ZUŽOVAL, to já nevím. Co ale vím jistě, že vč spolehlivě přežije bez jakéhokoli zužování nebo komorování. Nemusí však přežít nákazu NA a dost často na ní v Blinovově době padaly celé včelnice. Celé se mi to zdá nevěrohodné, Dadant svůj úl modifikoval podle doporučení Blatta až v USA a tak velmi silně pochybuji, že by se v USA zužovalo. Jde o zúžení kvůli rychlejšímu zesílení vč (článek jsem nečetl, dost se vyhýbám článkům tohoto autora, nevěřím jeho údajům viz předchozí vysvětlení důvodu). Ovšem Blinov je jiná liga. Blinovovi nešlo o rychlý jarní rozvoj. Jemu šlo o samočinnou samoléčbu včelstev nákazy Nosema Apis. Ta nesnáší teplotu nad 24 a sama vymizí a tak stačí jen v předjaří umožnit včelstvům zmenšením ponechaného prostoru “vytopit” zmenšenou část plodiště a současně včelstvo neodříznout od zásob. Jak včera píše M.S. (a já nevěděl), tak včelstva vnímají i to, co je a čím mohou disponovat i za blinovkou jako součást plodiště a tudíž vnímají, že nemají nedostatek zásob, ty jsou v dostatku v komoře a o velikost komory je zmenšený prostor pro plod, což vč umožní rychlejší rozvoj. Tento efekt rychejšího jarního rozvoje vidí každý včelař, nebo pozorovat může, spory NA vidět nejsou a tak o nich většina včelařů nemá tušení.

Jdu si přečíst co vyplodil pan inženýr, o přepážce od Dadanta jsem neměl tušení.

Tak jsem to přelouskal a nevím, hlavně to pro mě není důležité. V podstatě si to v rámci mého včelařského vysokého samovzdělání pamatuji velmi dobře. Jen jaksi logika mi tu nehraje. Ing. Řeháček když nazval svůj úl Eurodadant, tak se jistě dokonale seznámil s originálem a vymyslel způsob jak ho použít i s délkou rámku 39, přičemž od Škvařila tu existoval rámek vysoký jako má Dadant-Blatt = 30 cm a i “polonástavek” s původní výškou 14,4 cm. Dávno před tím navrhoval Škvařil přejití našeho včelařství na slovenskou délku rámku 42 a těžce narazil a naopak, soudruzi zavedli nesmysl s délkou 37 a jen 10 rámky a nazvali to úl Čechoslovák. Jediné, co mě jako nejpravděpodobnější napadá, že Řeháček, když chtěl prosadit imperialisticky kapitalistický a tudíž ideově ohavný úl (stačilo byx změnit název a vynechat slovo Dadant), musel v něm používat sovětskou věc a technologii a velmi vlezprdelně pochválit Sověta Blinova, aby mu to u všemocné Strany prošlo.

Už jsem psal mockrát. On univerzální sovětský úl Mnogokorpusnyj je do nejmenšího detailu originál Dadant-Blatt. Jen se nesměl jmenovat “amerikaňsky” a sovětským rudým tupohlavům v roce 1920 úplně stačilo, že mu dali ruské jméno. Naší Straně by určitě také stačilo aby Ing. Řeháček v názvu (nesmyslném) nepoužil kritické jméno Dadant. Abych byl přesnější. Mě nevadí ve jméně úlu Dadant, mě tam vadí slovo euro, protože o déce 39 nemá Evropa ani nejmenší tušení a tím je to název nesmyslný. Vždy jsem byl proti všemu, co představuje to slůvkou euro (nejde o měnu) a to jsem ještě nevěděl, že to slůvko, přesněji jen první dvě písmena, bude jednou evokovat říši ultrabuzeračního Zla, které ničí samu podstatu lidského bytí.

Tom50
Tom50 05.03.2025, 19:53:46 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 05.03.2025, 19:39:02

Děkuju. Tohle píšeme pane Goro kvůli začátečníkům.

Ale až pokvetou jívy, pak už to, možná, některý rok může být nová sladina.

M.S. Pořád se mi honí hlavou vaše pojetí, jiné než u Sedláčka, OP. Někdy se mi podařilo nerozšířit včas a včely mi začaly nosit pyl i sladinu, hlavně ale pyl za blinovku. Nevím, zda by tam pak daly i plod, myslím, že ne. Ptám se vás i Gora, když by tam pak nedaly plod a ukládají tam pyl a zásoby, je možné, že by se tam chodily kojičky vykrmit a pak dojít do hnízda krmit plod a pak zase do komory se nacpat a tak dokola? Přece když vy je přinutíte mřížkou (jasně, že je mřížka hodně jiná než přepážka) ukládat pyl jinam, než kde můžou mít plod, je to podobné? Nebudu to zkoušet. Jen mě zajímá jak to asi funguje. Co myslí pan Goro? (nebo ví)

Tom50
Tom50 05.03.2025, 19:09:14 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 05.03.2025, 18:39:39

Martine klid. Musíte mít pořád na paměti, že včela není blbá. Líska je větrosnubka a jako taková má jalový pyl (podobně jako olše, později osika). Pokud soušasně s lískou kvete něco, co má pyl vydatnější, včely lísku opustí a nebo na ní ani nezačnou létat. Podobně je na tom tis. Jsou roky, že se větévky ohýbají pod včelami a pak si ho několik let včely ani nevšimnou - větrosnubný, navíc jehličnan.

Víte, co je talovín? Jakživ jsem na tom neviděl včelu. Až dneska. Vím, kde je ho asi půl aru ve škarpě u silnice a za ní na jalové půdě a schválně jsem tam zajel. Drnčelo to včelami, na jedné kytce taky tři, včely bylo silně slyšet. Okolo šla nějaká mladá maminka s batoletem na kočárku a asi se mě bála, že jsem zastavil u ní a tak jsem na ní a na dítě promluvil. Je to Ruska, prý se vdala do vsi, u které talovíny kvetou. Říkala, že to má její maminka na zahrádce a že na tom nikdy včely neviděla až v dalekém Rusku. A byla překvapená jaký zájem o talovíny dneska včely měly.

Tak třeba vám tam kvetou talovíny, které zrovna letos medují a pylují a nebo něco jiného, jak říká Goro. Jen klid, všechno bude dobré. Jo, zapomněl jsem, Petr viděl v úlech v pondělí sladinu. Nevěřím, že nektar, myslím - a zajímá mě co si myslí Goro a jiní - že to byla přinesenou vodou naředěná medovice z TLumičů a uložená pohotovostně kolem plodu.

Já dnes viděl žlutý pyl tří odstínů a taky hodně béžového, právě jaký má tis, ten tu ale vůbec neroste. Spoustě včelařů je jedno z čeho nosí pyl, hlavně, že nosí. Mě by to velice zajímalo, co všechno kde kvete a včely najdou. Pozoruju včely s pylem na česnech velmi rád. Mám to po tátovi, ten se vydržel dívat na jarní včelí cvrokot i hodinu i víc.

Jo, tmavě béžový pyl má tůje. Ale je jich hodně druhů a já se v nich nevyznám.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Talov%C3%ADn_zimn%C3%AD

Tom50
Tom50 04.03.2025, 21:28:24 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 04.03.2025, 20:45:40

Tady včera ještě lísky nekvetly, dnes už jo. Když cvrnknete do jehnědy, silně zapráší.

Včera měly jehnědy lísek jakoby béžovou barvu, dneska žlutozelenkavou.

Tom50
Tom50 04.03.2025, 11:04:47 xxx.xxx.139.254

Do tohoto vlákna dávejme od nynějška všechny výkresy, plánky a doporučení na úly a ostatní výbavu, kterou si lze zhotovovat amatérsky.

Předesílám, že blinova přepážka jakékoli konstrukce nemá mezerníky a v úle jí dáváme od oka.

Nejjednodušší blinova přepážka. Musíme mít malou cirkulárku. V běžné HL rámkového přířezu zvětšíme nutu - moderní přířezy už nuty pro M nemají a tak vyřežeme nutu hlubokou asi 5-6 mm o šířce 3,4 mm. Je dobré to vyříznout tak široké, aby v té nutě nafest držel sololit síly 3,3 mm a nebo nutu udělat podle sololitu, jaký je k dispozici. Dále potřebujeme pro úl délky rámku 39 cm obdélník sololitu, lépe sololaku, šíře 400 x výška o 6 mm nižší než je výška rámku daného úlu. Deska musí s HL být vysoká přesně jako rámek dané míry, pro Blaník 39x30 jsou to rozměry desky 400 x 294 mm. V desce uprostřed asi 25 mm od hořejšku vyvrtáme otvor 20-25 mm. Do nuty naneseme lepidlo D4 nízkoexpanzní polyuretan a narazíme desku. Za asi 12 hodin je přepážka použitelná. Nic se nijak nepřibíjí, pokud se použije označené lepidlo, drží to tak, že to už nikdy nejde rozebrat. Nikdy nic, nejen blinovka.

Ještě snáz se vyrobí blinovka a nemusí se čekat na vytvrdnutí lepidla, následovně. Připravenou desku sololitu (lépe sololaku) uřízneme na rozměr 400 x 300, tedy stejně vysokou jako rámek míry vysoké 30 cm a analogicky pro jiné míry. Deska má předem vyvrtaný otvor. Desku přibijeme hřebíčky na bok běžné HL. V tomto případě se blinovka dává deskou blíž k obsednutému vnitřku zužovaného prostoru. Protože včely obyčejný sololit vykusují a tuto přepážku budeme používat celoročně (k čemu vyplyne), je lepší soloak a dát ho lakovanou či laminovanou stranou ke včelám.

Je dobré, aby byla blinovka zateplená. Pokud jí nemáme a protože její výroba zabere nějaký čas a pokud pospícháme, postačí tenkostěnná nezateplená.

Stejně by posloužil i sololit, kde místo HL bude z boku přitlučený jen hranolek asi 8x8, že bude o 2 mm vyčnívat nahoře nad desku ničemu nevadí. Polopatě, pak by byla deska pořád 400 x 300, ale hranolek se přibije tak, že nahoře o 2 mm vyčnívá nad výšku 300 mm. Poslední je možnost ze sololitu vyřezat desku s oušky z toho sololitu. To je však pracnější a nejméně trvanlivé, ouška ze sololitu moc nevydrží.

----------------------------

Druhé využití tenké blinovky. Originál Blaník je, jak víme, na délku větší než 405 mm a sice 422. Také víme, že ne vždy můžeme mít úly ve stínu a nebo pokud možno jen malou část dne na úly slunce svítí. Pak se k přední stěně (TS) nástavku vloží nejprve tenká BP výš popsané konstrukce a následuje 11 rámků. Vychází to úplně přesně. Blinovka pak plní účel vnitřního zateplení či odclonění od slunečního tepla při přímém osvitu úlu. Jakékoli včelaření se pak začíná vytažením této blinovky zepředu a tím lze rozvolnit rámky na pohodlnou práci a nemusí se první vyndaný rámek odkládat do rojáku proto, aby se v úle dalo pohodlně pracovat bez hrnutí včel. Ano, obyčejně pracujeme odzadu, ovšem v popsaném případě začínáme práci odpředu. Kde je celodenní stín a nikdy na úly slunce nesvítí, pak se popsaná blinovka parkuje celý rok v zadní části nástavku. Vymezuje tam nadbytečný prostor aby tam nestavěly nesmysly a je celoročně uklizená a nemusí se někde po asi 11 měsíců skladovat. 

-------------------------------

Výroba jednoduché zateplené blinovky. Jde o řešení ne úplně krásné, ale plně funkční a neskutečně snadné a rychlé. Více než sololit se mi osvědčil dutinkový plastkarton síly 3 mm. To se špatně shání, lze ale běžně sehnat 2 mm a i ten by asi stačil. Nebo sololit. Prosím Jirku aby to nakreslil podle následujícího popisu.

Sbijeme měžný rámkový přířez, musí mít i DL stejně širokou jako ostatní loučky = 25 mm. Prostředkem se svisle přibije vložený hranolek naplocho 30 x 25. Tím je vnitřek přepážky rozdělený na dvě svislé komory. Nařežeme dvě stejné desky sololitu, plastkartonu či jiné hmoty - překližky jsou na všechny přepážky nevhodné, vlhkem by se rozpadly velmi rychle. Desky budou vysoké jako rámek a široké 400 mm. Po přibití budou na stranách o 5 mm přečnívat na obě strany. Není to krásné, je to ale funkční. 

Postup je takový, že na rámek přibijeme jednu desku. Pak se vloží středový sloupek a do dutin dáme 20 mm polystyren. PS 25 mm se asi nevyrábí a rozhodně to nikdy nikdo neřežte na cirkulárce, hrozí velmi vážný úraz!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Aby PS v přepážce nečochtal - ani to by ničemu nijak nevadlo - se dá pod desky PS třeba bublinková folie nebo tenká pěna používaná jako obalový materiál, vypadá to jako 1-2 mm tlustý miralon, jak se to ale jmenuje nevím. Nebo něco podobného, lidové tvořivosti se meze nekladou, jen papír a něco nasákavého není vhodné. Nakonec se přibije druhá deska. Při sbíjení je nutné nedávat hřebíky tam, kde budeme vrtat otvor. Nakonec do hotové přepážky vyvrtáme požadovaný otvor, při díře 25 mm je šíře sloupku 30 na hraně, lepší by byl asi sloupek široký 35 mm. Ovšem v blinovce úplně postačí díra 20 nebo 22 mm. 

A nyní moje vychytávka. Otvor je 20 - 25 mm a musí být tak nízko, aby se dal použít běžný očkový plastový uzávěr, který díky středovému sloupku dobře drží na šroubku uprostřed. Díky němu získáme pro blinovku celou řadu dalších použití. Ale samosebou je možné při jiných využitích přepážky díru něčím ucpat, ovšem uzávěr je elegantní a vždy po ruce. Dát je ho nutné směrem ke včelám a ne ke stěně úlu, přepážka by nešla těsně přirazit k vnitřní stěně.

Středový sloupek je tam proto a být tam musí ze dvou důvodů. Hlavní je, že je díra vyvrtaná ve dřevě a nemusí se vložkovat. Jinak by včely obnažený polystyren vykousaly a vynosily z úlu. Druhý důvod je ten, že se desky přibijí i středem a tudíž nedojde a nemůže dojít k vyboulení. Doufám, že je zbytečné, ale raději to napíšu, že desky musí být přibité kolem dokola. Používám pneumatickou sponkovačku sponky 20 mm, stačí i jen 15 mm. V přípoadě sponkování dutinkového plastu je nutné seřídit sílu nástřelu, jinak by sponky prosekávaly plast.

Fakt, že je blinovka o 5 mm užší než je světlost nástavku pro míru 39 je proto, že dřevo pracuje a při nějakém zkroucení a nabobtnání musí jít přepážka dobře vytáhnout nebo posunovat. Možná by vůle stačila i jen po milimetru na stranách. Také je možné si prostě udělat dolní loučky o 10 mm delší než jsou přířezové, tedy 400 mm a pak je to po stranách elegantní. To je každého věc jak má kdo možnosti a nebo taky chuť si s tím vyhrát. NMo a v neposlední řadě, i blinovka široká jako rámek, tedy 390 mm funguje. Jen o něco hůř.

--------------------------

Proč se nikdy nesmí řezat PS na cirkulárce. Teplem se při řezu taví, naráz se dokáže přilepit k běžícímu kotouči pily a následuje destrukce řezané desky velmi podobná explozi a i lehoučký PS v té rychlosti dokáže vystřelit oko i skrz ochranné brýle, zlámat prsty a nebo sebou z leknutí reflexivně trhneme a strčíme do řezu ruku. Nevěřil jsem, zažil jsem, naštěstí jsem se bál a byl jsem na to připravený a tak se mi nic nestalo. Mimochodem stejně nebezpečný je i dutinkový polykarbonát, i o tom jsem se přesvědčil na vlastní kůži. V mém případě krvavý  10 cm šrám (skrz montérky) a ohromná modřina ve třísle. A taky jsem dostal doslova přez prsty, sice mi je to nezlomilo, ale zhmožděnina bolí stejně vydatně a vyřadí na pár dní z práce spolehlivě!

PS se musí řezat elektricky odporovým drátem, řezačku si každý může doma sestrojit sám z věcí, které doma najde. O tom snad někdy příště. Ale PS je lepší nepoužívat a do blinovky, kam není vhodná hobra ani sláma či hobliny (vlhne), se dá deska 20 mm silná nařezat ostrým nožem, na přesnosti až tak nesejde. Jak se řeže polykarbonát snad vědí řemeslníci, co s ním pracují a nebo někdo tady?

Tom50
Tom50 04.03.2025, 09:26:55 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele M.S. z 04.03.2025, 08:15:04

Angrešt je ale, aspoň na Podblanicku, bezvýznamný. Je rozdíl co naměří vědci a co je skutečně pro včely atraktivní. To je pořád dokola, jako s pylovou monodietou v podletí. Kvete jeletel a i když je les plný různých květů a včely by si mohly zajistit pestrou směs pylů, ne, jsou tak blbé, že nesbírají žádný jiný pyl než ten monodietní, tedy z toho jednoho druhu rostliny a ještě k tomu z ploch, kde zemědělci práškují a postřikují a zem je plná reziduí prostředků na ochranu plodin a zbytků hnojiv. Za celý život jsem se nenaučil ty blbé včely přinutit, aby byly chytré jako někteří lidi. Navíc mizerný jarní rozvoj nezpůsobuje nedostatek pylu a už vůbec jeho nepestrý původ, ale pomalý jarní rozvoj způsobuje, že včelař nenechá včelám žádný med a ony se rozvíjejí jen na náhražce - cukru. A cukr je ten lepší případ, patrně mnohem horší budou škrobáky a umělé inverty.

Nevybavuji si, zda tady u nás kvete třešeň a angrešt současně, na angreštu téměř není vidět včela, zatímco ze třešní běžně vytáčím od víc než poloviny včelstev bednu (asi 15-16 kilo) vynikajícího medu, po kterém je enormní poptávka, na angreštu vidět včely není. Ale co hlavního. Tady má už snad 40 let angrešt nějakou chcípavku, hyne a nebo živoří a skoro nikdo už ho na zahradě nemá. A tak laboratorně zjištěné hodnoty jsou jedna věc, praxe je ale jiná. Pokud by někde byly plantáže angreštu a včely neměly současně něco, co jim šmakuje víc, asi by se lepší vlastnosti angreštového nektaru projevily. Já ale o plantáži angreštu v ČR jakživ neslyšel a nečetl a tak je to pro mě jasná a uzavřená věc.

A jen maličkost. Já v životě na trnce neviděl včelu a to ani pro pyl. Přesto Haragsim ve stejné knize tvrdí, že včely sbírají z květů trnky jak nektar, tak i velmi výživný pyl. Stejný autor tvrdí, že včely sbírají pyl z kukuřice a já vloni kukuřičné pole doslova hlídal, měl jsem ho 30 metrů od včel. Ráno, v poledne ani zvečera ani včelička. Takže není každý kraj stejný a já vycházím jen z toho, co jsem zažil v kraji, kde žiji a mám i pojem o Soběslavsku. Vy včelaříte o víc jak 200 metrů níž a u vás je všechno jinak. A nejde jen o výšku, ale také o složení půdy a další veličiny, třeba vlhkost za rok. A tak dále.

Tom50
Tom50 03.03.2025, 22:28:15 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 03.03.2025, 12:25:42

To jsem nevěděl, děkuji. Odkaz jsem neotvíral, znáte mě.

Tom50
Tom50 03.03.2025, 21:37:39 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 03.03.2025, 19:06:17

Tak předně. Kromě Romana začal kreslit dokonalé výkresy i Jirka a protože vidím, že je stran konstrukce úlů a dalších pomůcek potřeba dávat další a další náměty a plánky, založím na to spešl vlákno. Asi ještě dneska v noci. Vydržte, mám pro vás tip na ultrajednoduchou BP, tím tam začneme.

No a co se týká komorování. Je to velmi případná a důležitá otázka! Vaše dedukce je naprosto správná a přesná, udělejte to jak píšete. Asi se stane, že tento zadní KR po pár dnech zaplodují. To je život, třeba nebude tak strašně černý a i kdyby, prostě to je živá praxe a teorie je vždy šedá a mrtvá “věda”.

Prozradím fintu mojí maminky, dělám to dodnes někde (u některých vč) taky. Na tomto zadním krycáku jsou někdy oplesnivělé spodní rohy, plný zásob je obyčejně rámek v zimě neobsednutý a tam se plíseň při přísné absenci oček a paroprodyšného stropu stává běžně. Ničemu to nevadí a už jsme několikrát pojednali, že to včely nějak vyčistí a znovicírují a my nepoznáme, kde ta plíseň byla. Dokonce jsme i pojednali o tom, že plísně (a houby) jsou často léčivé (penicilin je taky plíseň) a že nevíme, zda naopak vč ty plísně nějak nepotřebuje a nevyužívá něco z nich. Prostě mě mírně oplesnivelé spodní rohy zadních rámků nevadí.

Rozkošatím to. Dílo napadené plísní je v zásadě dvojí. Jedno je pořád pevné, soudržné a oplesnivělé povrchově. Povlak je šedý, někdy do zelena a do černa. Dílo je ale pevné a soudržné. Pak je další plesnivina, kdy plást zesvětlá, zbělí a je drobivý i po nepatrném doteku. Toto včely rozkoušou (pracně) a vynosí z úlu. 

A mámina finta: Odřezávala rohy napadené plísní, lhostejno kterou z výše popsaných. Rohy asi 3-4 cm vodorovně x totéž svisle, někdy víc. (musí to umožnit drátkování). No a v těchto prázdných rozích posledních (zadních) KR, ale někdy i na plodových rámcích, když tam byl oplesnivělý roh, začne vč stavět první trubčinu a vychová tam první trubce. Vlastně tyto rohy působí stejně, jako později trubčí plod v TL. Je na periferii hnízda, mezi přívodem čerstvého (studeného) vzduchu a dělničím plodem a současně působí jako radiátor a akumulátor tepla.

Odřezávání spodních rohů krajních plástů doporučuji a to i když tam není plíseň. Vždy je to nejčernější nebo nejhorší dílo v úle a není ho škoda, naopak, jak je výše vysvětleno.

Úplně první trubčina v roce, obyčejně na těchto rozích, není z čistého žlutého vosku, ale z šedonahnědlé “špinavé” hmoty, já říkám že z toho, co kde v úle ukously a mohlo být odpreparováno. Úplně první stavební pud se ve SPRÁVNĚ vedeném vč projeví dřív, než se včelám aktivují voskové žlázy.

Tom50
Tom50 03.03.2025, 21:05:51 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 03.03.2025, 20:37:20

Tak málo mě znáte, že bych neumněl rozpoznat skutečného včelaře od nýmanda bez základního včelařského vzdělání?

Tom50
Tom50 03.03.2025, 20:47:11 xxx.xxx.139.254

Tak jsem dnes zase nevčelařil, i když včely létaly, na teploměru v podstavci pod úly bylo +6-7 a to je málo. Pak přišly fotky od Petra a byl jsem velmi rád za svojí opatrnost, proč vyplyne.

Včeličky na jiném stan než posledně, mě opět chtěly asi 5-8 x potěšit, jedné se to povedlo, tentokrát do druhého obočí. Za úly. Jel jsem z města z oběda a zastavil se podívat na teploměr, zdálo se mi ve stínu chladno. No a protože do města jezdím civilizovaně jako člověk, smrděl jsem lepší kolínskou od firmy Avon od přítelky. Ovšem včela medonosná má mizerně vyvinutý estetický cit pro vybrané vůně a prostě chemické sajrajty nesnáší. Dámy velký pozor na Rexony, deodoranty, parfémy a i jen lak na vlasy je umí rozlítit doběla! (taky neodpouštějí pach piva nebo kořalky z dechu a potu, na to kolegové začátečníci pozor, i z hodných včel to někdy udělá zběsilé sršně)

No a od Petra přišly fotky, u něj bylo tepleji (je níž a není to Sibiř) a mě vylezly oči z důlků. Má pouze třicítky a nedokázal nakrmit cukrem, měl to ulité melecitozou a zimoval na tom. Kmen mu nepadl ani jden ze 14. Všude má 3 rámky plodu s velkými koly plodu, z poloviny zavíčkovaného asi jako 4 dlaně s prsty a je to úplně hladové! Na vysokých rámcích v rozích není nic nebo pár zavíčkovaných buněk jako dvě pětikoruny. Kdyby to nemělo KK, mlely by z posledního, spíš by ale neměly plod (nebo byly po smrti hladem). Je to málo pochopitelné vzhledem k tomu, že sice letos velké mrazy nebyly, zato ale bylo chladno velmi dlouho v kuse. Pravda, jemu se to několikrát za zimu (nejméně 5x) trochu proletělo, mě ani jednou za 3 měsíce.

Co z toho vyplývá? A povšimněte si blábolů o pylových monodietách a dalších nesmyslech. Udělal to MED!!! Prostě odvěké pravidlo předků: “Med dělá včely a teprve včely můžou dělat med”. Nebo by někoho napadlo jiné rozumné vyvstlení? A taky voda, Petr má Blaník a jeho loňské pokusy s paroprodyšným stropem s velmi mizerným výsledkem jsem tu detailně popsal. Ovšem on, na rozdíl ode mě, nemá igelity, ale normální stropní kupovanou tvrdou, původně průhlednou folii. Ta má tu nevýhodu, že je uprostřed pronesená a tudíž na okrajích chumáče skondenzovaná voda může stékat ke středu a kapat do hnízda - popsal to tu a velmi si na to stěžoval Martin a možná měl jen igelit, a stejně se mu to dělo. 

A bratři Moravané říkají: “A včil mudruj!”

Ještě se vracím. Petr má 60 hektarů, dobytek, 50 kozí na maso i mléko, ale živí ho topenařina a vodoinstalace, je schopný kompletně zrekonstruovat (zorganizovat a vést) kompletní rekonstrukce památkových objektů. Neví kam dřív skočit, nestíhá. Věděl ode mě, že vloni na podzim nedokážu vyměnit dílo (norské zimování) a nakrmit cukrem. Shodli jsme se, že to risknem, nestíhal to ani on i když zdravý. Stalo se a co našel dneska ve včelách ho šokovalo. Dám sem co najdu u mě.

Tom50
Tom50 03.03.2025, 20:15:32 xxx.xxx.139.254

Velice mě pane Goro bavíte, tentokrát opravdu jsem se i pousmál a v dobrém.

Tak vaše omyly se pokusím vysvětlit a uvést na pravou míru.

Moje vysoké rámky mají, kromě snad 1-2% úzké až velice úzké SL. Jen když jsem například u včel uřezával spodek rámku 39x34,7 tak jsem tam na včelnici přibil DL jakou jsem v autě našel. To samé platí když potřebuju zásobák pro 24 a nemám ho a naopak mám třicítku, přímo u včel to uříznu a přitluču nějakou DL. Široké DL mám pouze u nízkých rámků a u nich, světe div se, z asi 99% dostavují až k ní a naopak jsem všechny N rámky předělal a u všech úzkou DL nahradil širokou. Důvod jsem mockrát vysvětlil. A to jedno procento je na blběny, které si sem tam nechají dírku na průlez jedné či dvou včel. Nemám to rád, chci rámky  dostavěné až dolů. Moje medníkové rámky jsou vidět v mém článku o mnohokrát zakladených rámcích a výluhu výkalů včelího plodu v medu a dokonce v kontrastu s hnusem, který používá 99% světových včelařů. Já vaše články četl, vy moje zjevně nikoli. A mimochodem, to, co můžete všichni vidět na fotkách použitých v článku - byly dělané jen mobilem a pro mojí rodinu a přátele (jinak by tam třeba nebyly zmuchlané hadry na otírání rukou a podobné věci). A mezi námi, až bude mít aspoň 5% včelařů med v rámcích jako já, pak mě může někdo kritizovat či posuzovat!!!!!! To samé je vidět u Toma4, u Petra a dalších Blaníkářů.

Většinu vysokých rámků mám dostavěnou až dolů a pevně přistavěné plásty k DL. Někdy to vysvětlím jak to dělám. 18 mm ničeho na 11 rámcích udělá skoro 20 centimetrů díla, dochází to každému?

Vaše dedukce o tom, jak prostřední plásty dostaví k DL a krajní ne, “svatá prostoto”!!! 99% mých mezistěn postaví vč v Blaníku vždy mezi posledním plodovým plástem a SR s trubčinou. Vysvětlil jsem to mockrát, je to prazáklad provozní metody Blaník, která funguje v každém nástavkovém úle, kde je vysoký nástavek (vysoký nejméně 24) pouze pro plod a nízký (nejvyšší NN max 17, lépe jen 15) pouze pro med, jedinou výjimkou je NN ve funkci TL a TLumič nemůže být NIKDY rámek a tudíž nástavek vysoký. Tak jednoduché to s Blaníkem je. Stačí to jednou pochopit a vše další se z těch několika málo zásad odvíjí samo.

18 mm podmet musí být 18 ne jen proto, že nic nestaví na spodku DL rámků. Pak by asi nevadilo ani 20, (ne víc). Jde o to, že, jak je víc než 18 mm mezi dnem a DL rámků, včely staví jakési voskové bulky a boule na dně. Moje maminka to nazývala šplhacími můstky a hodně to vadilo když se vkládaly podložky, často se to nedalo seškrábat a bylo nutné pželožit vč do vyčištěného úlu, mám na mysli úly s pevným dnem. I při 18 mm některé včelstvo zdola nahoru nějaké kraviny staví a tak mám na dně podložky celoročně. Bratr Jaroslav toto nevěděl nebo ignoroval (lampasák = diagnoza) a nadělal dna vysoká 20 mm. Zdědil jsem je a protože mám některé podložky tlusté 2,5 a některé 3 mm, tyto podložky jsou ve dnech po bráchovi. Když mám já 18 a přijde podložka 3 mm do něj a podmet to sníží na 15, nic moc se neděje. Jenže nižší podmet než 18 mm je blbý proto, že když v zimě napadají na podložku včely a v některém vč je mrtvolek víc, tak při vysouvání podložky ty mrtvolky setřou měl. Ale pozorný čtenář najde zdánlivý rozpor, podložka tlustá 0 mm je nesmysl, běžně jsou asi 0,8 - 1 mm a tudíž mám podmety o ten milimetr nižší i u den, kde je správný svlak vysoký 18 mm. Prostě 18 mm je mustr, kterého je NUTNÉ SE DRŽET a případné odchylky výšky podmetu o 1-2 mm na každou stranu nevadí. Když by ale nějaký chytrolín udělal podmety 16 nebo dokonce 15 a musel na to dát (nemá honem jinou) podložku ze Sololaku síly 3,3 mm, Soloak se mírně zprohýbá + sem tam nějaká smítka pod podložkou a už nevybere měl z výše vysvětleného důvodu.

Prostě liberalizmus je diagnoza, klidně si každý dělejte co kdo chcete, mě to žíly nerve, váš boj, jen říkám (opět), že z velké množiny možností je JEN JEDINÁ SPRÁVNÁ. Snažím se vysvětlit, že za 60 let jsem, často systémem pokus-omyl a nekonečnou imrovizací (a mnoha chybám a mrzutým omylům) došel k mírám a údajům, které když někdo dodrží jak je dávám, neudělá chybu. Líp to už nejde!

No a taky se vyjádřím k vaší utkvělé představě, že včely chodí do úlu po stěně na dno vůbec nešlapou. Kdysi jste mi to tvrdil když jsem sdělili zkušenost kámoše, že v sítu varroadna jednoho výrobce našel dost utrhaných včelích “chodidel”. Tak jsem se na to zaměřil a sledoval, jak moje včely vstupují do úlu. Myslím, že 95-98% jich přistane na letáku hohama dolů a napochoduje po letáku na dno a zmizí někde v útrobách úlu. Kdyby to bylo tak, jak jste tehdy tvrdil vy, musely by včely přistávat nad česnem, do něj vlézat hlavou a zády dolů a šplhat po vnitřní straně nástavku. Když já zvednu rámek slabšího vč než dostane TL a má pod VN jen dno, je i uprostřed černé včelami (hlavně uprostřed, v koutech včely nejsou a nebo nepatrně). Podložky mám jasně bílé a na nich je dokonale vidět včely a vše ostatní, pokud by tam něco bylo. Sice nechápu a nevěřím, že by včela dosáhla ze dna 18 mm vysoko na DL rámku a myslím si, že včely putují po dně ke stěnám a po nich v celém nástavku, i po zadní vnitřní stěně pochodují nahoru a z vnitřní stěny nástavku na rámek těch 6 (dřívější ČSN), případně 7,5 mm už “dokročí”. Kdybyste měl pane kolegho pravdu vy, na dně by nebyla včela a všechny by po vstupu do úlu musely odbočit o 90 stupňů na jednu či druhou stranu a šplhat po vnitřních bocích dna na čelní a nejspíš i boční stěny nástavku. Skončíme debatu na tomto? Přijde mi to jako mnou už zmiňované hádání teologicky vysoce vzdělaných mnichů o to, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Mohli bychom se ale domluvit, že vaše dedukce na vámi postulovaném předpokladu, jak se chovají moje včely (včely medonosné), nejsou správné.

A hlavně, já jsem nikdy nikde nepsal, že byste vy byl šlechtického původu ani že byste absolvoval školu v Nasavrkách. I přes (spíš právě proto) váš obyčejný původ jste jedním z nejlepších včelařů, jaké jsem kdy v životě zažil (obrazně řečeno, nepotkali jsme se nikdy). A taky vám děkuju za oponenturu a nesmírný přínos ke tříbení myšlenek. Hodně jsem se od vás naučil.

Tom50
Tom50 03.03.2025, 14:13:24 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Vincenc z 23.01.2025, 09:18:44

To je skvělé! Ovšem neříkáte při přesně jaké výtěžnosti, jen říkáte, bez důkazu, že nemám pravdu.

Co také neříkáte je, zda do králíků cpete granule, plné hormonů a jiných šmakulád. To já neuznávám, pak si můžu koupit králíka z Číny. Taky stojí za to si všimnout, že sice pro lidský konzum se nesmí použít GMO plodiny, ale do granulí je naše firmy cpou a jeden slovenský přivandrovalec, lidem nepochopitelně milovaný, to sem GMO obilniny importuje ve velkém a naše se vyváží hlavně do Západních zemí, chytřejší by se měli ptát proč to ti zápaďáci dělají?

Takže  opakuji. Výtěžnost 60-65% a žádné granule ani jiné syntetické srágory. Ale i s nimi, jestli to používáte, je váš výsledek skvělý a já bych se pokusil jako samce použít univerzálního zrzka Bu. Mě šlo také o celkovou životaschopnost a odolnost a čistokrevná plemena bývají háklivá a kříženci jsou vždy odolnější. Čistá jsou určitě přešlechtěná, protože hlavním cílem je exteriér a “krása” bez ohledu na celkovou vitalitu a užitkovost. Ona by se také ta vitalita a odolnost těžko hodnotila. 

acher

K vám mám zdvořilý dotaz. Jednou jsem nějak zachytil, že chováte tříslové. Někde jsem vyčetl, že tříslový černý má nejchutnější maso a malá plemena všechna, třísloví ale lepší. Sdělíte, prosím, jak to je doopravdy? Děkuji předem, myslím, že by to mohlo zajímat i některé ostatní. Kdybych ještě někdy choval králíky, tak jedině tříslové černé.

Tom50
Tom50 03.03.2025, 11:02:10 xxx.xxx.139.254
»
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 03.03.2025, 10:31:13

Nevím, zda žerou syrový. Nějak si to neumím vzpomenout.

Jo a ještě jedna prastará poučka předků. Sice šlo o dobytek, ale na králíky funguje stejně. Doslova: “jestli nemocný dobytek nechce žrát ani sušené kopřivy, už nebude žrát nikdy nic”.