Příspěvky uživatele

Smrk patří mezi naše dřeviny s nejměkčím dřevem a jak zařídit, aby se dříví neštípalo jsem PODROBNĚ,  i pro úplně blbé vysvětlil o článek výš. Tupý anonym zjevně vůbec nečetl, co jsem o tom vysvětlil a nebo je tak tupý, že to nepochopil. A tak mě opět napadá to o házení perel sviním. Má cenu sem vlastně něco psát? Chtějí lidi něco od zkušených vědět a nebo chtějí tupě nic nečíst, nevzdělávat se a zůstávat tupci? Už jen to, že to je anonym, jasně vypovídá, o koho s jakým IQ asi jde.

Já tu od jakéhokoli anonyma asi nic rozumného nečetl. A taky bych rád viděl dříví na včelařské rámky z kaštanu. Ani nevíme, zda myslel kaštan nebo jírovec, obojí je v podmínkách ČR nesmysl.

Vy včelařit zjevně umíte a já se nad vším, co píšete, snažím hluboce zamýšlet. Po vašem uvedení na pravou míru jsem už v lepším obraze. Stručnost mladých je velice na škodu věci.

Nevím zda jsem tu už prezentoval tak zvanou buchtu. Nazval jsem tak zateplovací, ne tedy blinovu přepážku a u té plod bývá běžně. Popíšu jí i klopotnou cestu k ní a Jirku prosím aby to pro druhé nakreslil. Možná by se i vám právě pro ty slabé, já jim říkám “lazárky”, mohla hodit.

Teorie = idea a geneze. 

Mám tenkostěnné úly z masivu Sm 20 mm. V předjaří a velmi časném jaru by urychlilo jejich rozvoj nějaké vložené, dočasné zateplení. Zužují se na 5 a někdy i jen 4 rámky a tudíž je v úle placu dost jak pro blinovku a komoru se zásobamiv zadní části úlu, tak i na zateplovací buchtu u přední stěny úlu. Řeč je o TS, ale i u SS je v Blaníku stěna přední a stěna zadní.

Zvolil jsem samonosný a zdánlivě dostatečně tuhý extrud PS 30 mm. To proto, že rámek s mezerníky je 35, ale PS se 35 nevyrábí. Opatřil jsem desky nařezané na šíř 402 mm nahoře trámkem síly ouška + VM nad rámky a tudíž 6 + 8 mm x 30 mm. Tuto vymezovací a hlavně zateplovací přepážku dávám mezi přední KR a stěnu tak, že ke stěně pevně doléhá. Funguje to znamenitě a velmi často se objeví plod i od “zdi”, tedy od té buchty. Jenže jí včely vykusují a to tak, že by jí za dobu potřebnou k jejímu použití za jediné jaro snad rozebraly úplně. Protože je PS tlustý 30 mm a protože rámek s mezerníkem je 35 a protože sololit má sílu 3,3 mm, opatřil jsem buchty jednostranně sololitem. Z boků k PS nemůžou, zhora také ne, ale spodek by byl obnažený. Tudíž jsem odřízl dole PS o cca 8 mm a přilepil lajsnu 402 x 30 x 8 mm. Takto zpola opláštěné buchty slouží patnáctý rok.

Pak jsem u Toma4 viděl kupovanou buchtu opláštěnou z obou stran sololitem pro míru 39x24 a byl to skvělý a dokonale zpracovaný výrobek, cenu si nepamatuju. Stejně by bylo možné vyrábět blinovky a možná, že se i vyrábí, popravdě to nevím. Valstně mě naspadá, že by se dalo podívat do eshopů, ale já si vše, co zvládnu, vyrábím sám a tudíž nemám ani opřehjled co se už vyrábí. Na zateplovací a díky oboustrannému opláštění i vymezovací buchta se vyrábí. Má skvělou funkci třeba na rozdělení nástavku na dva pětirámkové plemenáče. V tom případě nikdo neblbněte s nesmysly neználků, že dávají česna na opačnou stranu. To je kravina z neznalosti, není to potřeba, je to jen hloupé kurvítko. Matky se neztrácí a když, tak byla blbá a mnohla nést vadu v genech a já chci samočinnou selekci i takto. Netrefí zpátky a zabloudí k sousedům a ti jí zabijí? No, nic lepšího se nemohlo stát! Ale to jsem odbočil do souvislosti.

Blinovek mám 2 druhy. Jedna je tlustá 21 a druhý typ je tlustý (dělané je to z rámkových přířezů) 32 mm. V té tlustší je 20 mm PS + nějaký miralon, nedávno jsem to tu někde popsal. Jako zateplovací přední buchta poslouží tlustá blinovka a díra v ní ničemu nevadí.

Po přečtení článku pana Báchora jsem se podíval do Wikipedie. A nemýlil jsem se, Tachovák vznikl až v roce 1965 a ne tedy v letech padesátých. To za prvé. Tvrdím, že vznikl podle úlů Pětiletka a Lesan, jak jsem vysvětlil jinde včera.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tachovsk%C3%BD_%C3%BAl

V čem jsem se zdánlivě mýlil, je fakt, že se Adamec opravdu o Langtrothu zmiňuje, ale jen v obecné rovině jako o úlovém systému a rozhodně se jím neinspiroval. Nanejvýš změnou míry úzkovysoké na míru širokonízkou a jeho motivem bylo především, že stojany - úly na míry úzkovysoké - nejsou praktické, ani pro včely a ani pro včelaře. 

V jiné své práci jsem vysvětloval vznik Adamcova rámku a je jasné, že si to pamatuji fotograficky přesně, na rozdíl od přednášky Ing. Cimaly, kterou jsem dvakrát viděl během dvou let a ani po mém upozornění po prvním shlédnutí jeho přednášky v Praze pan Cimala svou přednášku neopravil a prezentoval jí na setkání Dadantklubu ve Vodňanech do posledního detailu stejně, se stejnými chybami jako v té Praze. 

Bohužel v článcích z roku 1904 nejsou výkresy rámku a to, co je na Wiki, má jiné rozměry délky HL (dnes máme HL s oušky dlouhou 415 mm) a hlavně má sílu bočních a spodní loučky jen 5 mm. Tím je pro mě výkres nevěrohodný a rozhodně nepochází od Adamce, také se v jeho době technické výkresy kreslily jinak. Vyzkoušel jsem tak tenké loučky a nefungují ani při práci ve stropováku, natož aby fungovaly při práci v zadováku, kdy je drtí kleště. Kleště berou rámek v jednom horním roku právě za BL a páka váhy rámku s plodem a tím víc medového, je pak tak velká a síly na BL v místě úchopu kleštěmi tak velké, že to pouhých 5 mm silná BL nemůže vydržet. Mě známé Budečáky měly BL silné naopak 10 mm.

V článku Adamcova míra je fotokopie originálního Adamcova článku z roku 1905 a každý se může přesvědčit, že moje vědomosti o této míře a dalších jsou správné a přesnější než Báchorovy. Články lze zvětšit a je velmi poučné si nastudovat, co Adamec říká. Každý může posoudit v čem se rozhodně nemýlil a v čem se mýlil se mi nepodařilo najít.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adamcova_m%C3%ADra

Ještě zbývá (opět, někde to tu ode mě už je) vysvětlit, co myslí Adamec dvojrámkem a trojrámkem. Stojan (zadovák), ze kterého vytvořil Adamec svojí míru, měl vysoké plodiště, nad ním polomedník a nad ním celomedník. Vysoká míra byla úzkovysoká - 24 x 26, polorámek měl logicky šířku 24 a výšku polovinu ze 26 = 13 cm a výše umístěný celomedník měl opět míru 24 x 26. Když celorámek a polorámek položíme na bok, pak se sečte na šířku původní výška 26 + 13 = 39 a původní šířka 24 se stane výškou rámku. To, že je to při 11 rámcích čtvercový půdorys je jen pouhá, o to půvabnější náhoda.

Pozoruhodné je také to, že Adamec skutečně uštípal od rámků původní míry ouška a sbil je dohromady. Nezmiňuje se jak jim udělal nová ouška. 0všem je důležité, že včelám dílo pootočené o 90 stupňů nijak nevadí a žijí a pracují zdárně dál. Toto Adamcovo zjištění je velmi důležité vědět, znát a pamatovat si. A nepřehlédněte, prosím, ani výhrady tehdejší autority, které, jak čas ukázal, jsou úplně liché a vlastně nesmyslné, včely si umí buňky zkracovat a nastavovat dle potřeby. To ovšem tehdejší včelaři (asi, ale vědět mohli) nevěděli jistě.

Z článku se dá také vyčíst, jak konzervativní (já bych řekl neomaleně že hloupí) včelaři byli (a mnozí jsou pořád), a nejen včelaři, už tenkrát. Než se naučit něco nového, raděj se ti rozumu mdlého pořád dřou se starými krámy. To je diagnoza a já ateista děkuji Bohu, že i ve zralém věku, ve včelařině a nejen v ní uvažuji stále velmi moderně.

---------------------------------

Toto vlákno zakládám s velkou prosbou. Co kdo doma má nebo najde ze staré a i více než stoleté odborné včelařské literatury, nafoťte to a dejte to ostatním sem. Děkuji předem všem.

Pane kolego. Dovolím si vás upozornit na fakt, že vy včelaříte ve včelařském ráji na rozdíl od drtivě drtivé většiny českých včelařů. Ovšem svá tvrzení pronášíte velmi kategoricky a dáváte je jako obecná doporučení platná všude. Bezpočtukrát jsem vysvětlil, že já včelařím na tak zvané České Sibiři, kde i když mám výšku nad mořem 420 m, je tu klima jako o 80- 100 metrů výš. A pan kolega Martin včelaří v ještě horších podmínkách.

Navzdory vašemu tvrzení já ZÁSADNĚ nedoporučuji ani v nížinách dávat plod k blinovce!!! Leda snad kdyby byla blinovka zateplená nejméně 30 mm PS a nebo raději více. Důvod?

To je pořád dokola. Stres. Nyní se zdá, že to včelstvu nevadí a pak vč nepochopitelně uhyne na nevíme vlastně co, protože to vědečtí prostituti dodneška nevybádali a nepochcípali hlady. Co tam ty roky dělají? Aha, kšeftují s léčivy a vnucují víčka, aby mohli tahat z lidí peníze za certifikáty medu a nebo jiné včelařství a hlavně včelařům škodlivé špeky.

Navíc mi vaše kategorická tvrzení o superrychlém jarním rozvoji nekorelují s jinými vašimi výroky, jak vlastně rychlý jarní rozvoj nechcete, protože se vám stejně jarní med mizerně prodává. Možná by bylo dobré abyste si ujasnil, co vlastně říkáte a co je vlastně z vašich výroků pravda a co jen nějaké teoretické, nevyzkoušené čudo z říše zbožných přání. Vlastně jste první včelař v mém životě, kromě polointeligentních vesnických strejků s Adamcem, který tvrdí, že nějaký med nechce a neusiluje když ne o rychlý, tedy ZDÁRNÝ jarní rozvoj.

Prodej plástečkového medu bude také asi z říše pohádek. Já rozdal polorámky s tuháčem, asi 100 ks s odkazem, že na internetu se to nabízí za 600 a já že to dám za 250 Kč. A lidem jsem to dovezl pod rypák! NIKDO SI NEPŘIŠEL KOUPIT ANI JEDINÝ!!!!!!!!!!!!!! A přitom je v tom rámku asi 1,6 kg superkvalitního medu, vosku asi za 35 Kč, přířez s výpletem za asi 30 Kč. Jde o rámky nové a voští panenské, vosk použitelný na kosmetiku třeba, jako je to vidět na fotkách u mého článku tady na CHZ. Ne, nikdo to nechce a ani nikdo nevolal, že by to chtěl darem. Tady se prostě plásty medu prodat nedají a nebo v nesmyslných množstvích, za cenu nesmírné práce s vyřezáváním a balením. Máme tu nedaleko Prahu a ani rozmazlené, prachaté pražské vymleté paničky, schopné v bedýnkách kupovat kdejakou kravinu, to nechtějí ani zadarmo.

Vždy jsem si vážil pana Evžena Báchora. Po jeho článku ve Včelařství 3/2025 už nějak nemůžu. Tento článek je plný nesmyslů, třeba tvrdí, že Budečák v znik před rokem 1904, kdy teprve Adamec představil svojí NOVOU širokonízkou míru.

I kdyby to byl jen nějaký redakční překlep či nepřesnost, mám za to, že úl vznikl roku 1923 a tudíž je rok uvedený Báchorem opravdu možná jen překlep, dalo by se to nějak pochopit. Ovšem autor v článku tvrdí, že Budečák se používal už v 19 století, doslova uvádí cituji: “Největšího rozmachu na území Čech dosáhl úl v druhé polovině 19. století.” konec citace. Jak se to mohlo stát když míra Budečáku vznikla až roku 1904 autor nevysvětlil (a je jasné, že uvedený rok 1903 překlepem není). Taky se nedá přehlédnout poněkud strojená. Asi to tam muselo být vloženo, protože se musí /donedávna musela/ všude cpát adorace USA a mladí by měli vědět, že před sametovou revolucí se do všech článků musel cpát SSSR. Patrně proto nesouvisející, násilně vložená adorace Amerického úlu. Neznám detailně všechny Adamcovy práce, vím, že se zmiňuje o Amerikánech a vychvaluje jejich přístupnost horem = stropovák, ovšem o nečtvercovém půdorysu a nesmyslné míře s nečtvercovým půdorysem jsem u Adamce nenašel ani jedno slovo stejně, jako o oddělitelnosti dna. 

Dále jako Cimala i Báchor uvádí nesmyslnou plochu díla oboustranně, vžilo se, protože je to údaj jen orientační, uvádět plochu jen jednostranně. Údaj o ploše oboustranné je těžce zavádějící a mnohé, hlavně začátečníky, totálně mate.

Dále pan Báchor tvrdí, že Tachovský úl byl první na konci 50 let. Vůbec se nezmínil o významných komunistických úlech z počátku 50 let se dvěma prostory po 9 rámcích 39x24 Lesan a Pětiletka. Lišily se pouze orientací stavby. Teprve z těchto úlů vznikl Tachovák. To proto, že úly Pětiletka i Lesan a pak i MU byly zoufale malé pro včelu kraňskou. Taky se vůbec nezmínil o předchůdci MU a sice univerzálu českém.

Tento nesmysl není jediný blud v uvedeném článku a tudíž jsem hodně smutný. Žasnu i nežasnu, že toto prošlo RR Včelařství. Sedí v ní jeden ambiciozní, JEDINOU SPRÁVNOU VČELU PROPAGUJÍCÍ sebestřed, pak to chápu. Jak to, že to ale uteče Dr. Peroutkovi mi rozum nebere. Zeptám se ho.

Časopis Včelařství pro mě ztrácí věrohodnost a to nejen kvůli zmíněnému článku, ale i mnohým ostatním článkům v posledních letech.

Na předchozí žádná reakce. Divná doba, patrně jsou všichni vzdělní a chytří dost a nepotřebují, díky svým zakrnělým mozkům z počítačů a mobilů, nic, co je delší než tři holé věty.

Opakovaně jsem se snažil vysvětlit, že samo čtení odborné literatury nestačí, čtou se romány. Opakovaně jsem tvrdil, že co je studium a co čtení a jak nebetyčný rozdíl v tom je. Vůbec jsem nevěděl, že jsem vynalezl dávno vynalezené nikým menším, než je Komenský, popravdě, nejspíš mi to vštípili kvalitní učitelé v základní škole. Doporučuji každému, kdo nemá v hlavě řezanku, si odkaz pustit a důkladně zapmatovat, stačí asi od minuty 18-20, kde se vysvětluje (a tam se vzalo učení jako nalejvárna, což jsem taky nevěděl, proč se to tak říká, jen to dokazuje, že dutohlavi byli vždycky), že se bez práce prostě vzdělat nedá. Ale mnozí se spokojí s věděním jako má jeden učitel z “odborné” školy. Ano, zůstat jednoduchým člověkem je pohodlné. Kor když se najde instituce, ochotná a schopná ho za nevzdělanost honorovat. Úpadek se prohlubuje, což je děsivé.

https://www.youtube.com/watch?v=1TjgptC2b4U

Děkuju až dnes, i když to moc nechápu. Nechtěl jsem tak důležitý příspěvek překrýt svými kecy díků. Vůbec si neumím představit tu strašidelnou pracnost udržovat hnízdo v komínu nad sebou když mám čtvercový velký úl a komín dělat nemusím. Nehádejme se, já to nechápu a pro mě nemá smysl se tím trápit, tady akát nemeduje a ani lípa nikdy nemeduje, nepěstuje se tu slunečnice a jsem o 250 metrů výš než vy a ještě k tomu na Sibiři. Nížinným včelařům se snůškami jako máte vy doporučuji si vaší metodu nastudovat. K tomu jste ale poskytl nesmyslně málo informací. Co článek, který by doplnil Gorův článek o OP?

Proč odmítám komín. Měl jsem úly vysouvací zadováky na míru 37x30 na 12 rámků v patře, tři patra. Někde nedávno píšu jak se nesmí zvětšit medníkem prostor o 100%, tudíž nesmí se k jedné bedně přidat druhá stejně velká bedna. Jsou pak dvě možnosti. Buď na plné plodiště spodku dám jen 5-6 rámků do medníku, oddělá ím od dutiny přepážkou a půlku stropu spodku zateplím. Do celého medníku se to pustí asi za 10 dní.

Vysouvák nabízí zdánlivě elegantní řešení. Ve spodním plodišti je 12 rámků, smím tedy přidat 50% = 6 medníkových celorámků. 12 + 6 = 18 a tak se uspořádá spodek i medník po 9 rámcích v komínu nad sebou. No a pak se rozšiřuje spodek a současně vršek. Zdánlivá výhoda jě asi 4 x víc práce, kromě nimrání a zvětšování mednůku se musí nimrat a zvětšovat i spodek. A to se nic nezvedá, na úl se zezadu nasadí lehká bedna, obsah celé etáže se na kolejkách vysune do té bedny a pracuje se jako u stropováku horem. Jasné jak facka? Ty vole, to jsem si dal!! Po prvním jaru jsem vše bleskurychle předělal na 39 a od té doby (posledních asi 15 let) včelařím jen nástavkově s pomocí NN v kombinaci s VN.

Vysouváky si chlapi dělali sami, já ty možnosti neměl a tak jsem v osmdesátkách jen tiše záviděl. A taky kvůli tomu mě to, že jsem si neměl na čem vyrobit vysouváky, pilovat (a jak blbec znovu vynalézat) systém Dadant, o kterém jsem neměl tušení. Výsledek je provozní metoda Blaník použitelná pro všechny nástavkáče s medníkem 17 a nižším a plodištěm 24 a vyšším.

A jak to mám s rojením? Nevím, netuším, vlastně do velké bedny od jejího naplnění, případně tvorby oddělku (jen jednoho) nikdy nelezu, proč taky? A protože mám některé matky značené, tak bych viděl jinou. A kde matky značené nemám a je jiná a já to nevím, že je jiná, tak při mém počtu včelstev se k rojení stavím tak, že komu se u mě nelíbí ať letí třeba do pr.ele. A funguje to. A toto jsem uplatňoval už od začátku osmdesátek, když jsem ještě jak magor omezoval matky a dával plod do komínů nad sebe jako v pravěku. Byl jsem mladý, silný a bl… Dnes už bych si takové plýtvání silami a elánem dovolit nemohl. Než převěšovat plod, používat mřížku, omezovat matky dokonce mřížkami svislými a zbytečně se dřít, to bych radši přestal včelařit! Výnosů dosahuji ve srovnání s mým okolím víc a hlavně POUZE PANENSKÉHO MEDU a tudíž nemám nejmenší potřebu se trápit.

Zakomoroval jste jako podle učebnice.

Třetí je divné. Lítá to? A nosí pyl? Já stejného ubožáka, matku jsem našel, jsem zúžil na 39x15, tam, kde seděly a uhynulé plesnivé včely v rozkladu na pokáleném vysokém díle jsem tam našel taky. Dneska trochu létaly, nenosí pyl. 

Podobné, sedí na TL, pak to má VN a na tom KK15, žijí tři hrstě včel sd matkou, viděl jsem jí, jsem nezužoval, včely asi ještě nebyly venku a začaly kálet na HL polorámků. Tak jsem to zavřel s tím, že až se proletí. Za 48 hodin se neproletěly, nelétají. Jsou tam a hučí jako bez matky, tu jsem ale viděl. Mám ještě jedny takové, taky nelétají a silně hučí a je jich víc a narvaných pod ogelitem. Nešlo s tím nic udělal, skolila mě viroza, jen jsem byl na koukanou když jsem si jel do krámu pro zásoby.

Petr by to nekompromisně vysířil a já bych měl taky. Jenže dvě matky, které jsem viděl, nesou geny, o které nechci přijít. A taky mi přijde jako nehumánní vysířit něco, co klopotně přežilo zimu za tak strašných podmínek - melecitoza a žádný cukr, jako dostaly ode mě kvůli mému zdraví.

Toto patří do vlákna o zjištění situace, ale už jste to vložil sem a proto reaguji tady.

Ostatní vč na tom stanovišti létají hodně, včera jsem viděl nanošeného hodně pylu tří odstínů žlutého pylu a nějaký béžový.

Ano. V rámci sebezáchovy ok. Ale já mám na mysli jinou věc a to je znevěrohodnění vědy a vědců obecně, když se neohrazují proti nesmyslům. 

Našel jsem ve Včelařství 3/2025 další snůšku nesmyslů, dám to později do vlákna bludy. Něco se se světem, který znám, začalo dít, to už není jenom dekadence, to už hraničí s katastrofou. V případě blinovy přepážky, kterou prý vynalezl Dadant, nemám jasné a věrophodné informace. Nevěřím, bude to jako s dokonalými plánky na Langstrothův úl a přitom víme, že to poůvodně byly obalové bedny zadarmo za odvoz. A pak dodatečně k tomu někdo nakresil plánky, aby se to tvářilo vědecky a naznačovalo, jaký byl Langstroth génius. Je to hodně traponý poodvod, ale adoranti tohoto předpotopního úlu věří vědeckým plánkům. Dokonce je pozoruhodné (nebo jsem to v mládí někde četl a zapomněl), jak Dadant údajně rozlišoval přepážky stejně jako já. Od zdi ke zdi a nebo jen ve velikosti rámku. Myslím, že k tomu není třeba být vědec, přepážka velikosti rámku vyplynbe sama každému, kdo nemá v palici řezanku a i ta nafest je stejně jasná a jednoduchá. Pro některé. Ale protože se o tom v tak zvaných vědeckých pojednáních nepíše, snažím se s tím seznámit lidi já. Bohužel bez sebemenší zpětné vazby, jediný kdo umí poděkovat je Jirka, Roman a Martin.

Pane Goro. Jednou jste se tu zmiňoval o nějaké knize z meziválečné doby a možná ještě před ww1, nadchla mě, myslím, že takovou v češtině neznám. Podíval byste se, prosím, zda se tam nepíše o Dadantově přepážce? Blinov snad svůj objev likvidace NA učinil kolem roku 1930 a to byl Dadant už 20 let po smrti. Hodně by mě to zajímalo. Nenapsal jsem si název vaší knihy. Bohužel a tudíž ani nevím co shánět. Děkuji předem. 

Ing. Cimalovi nám mnoho důvodů nevěřit.

Kdysi byl internet zadarmo, za to, že do mě cpou reklamu. Najednou chce Seznam zprávy ode mě peníze a nebo souhlas, že s mými daty bude kšeftovat po celém světě. Tudíž čtu jen titulky, prostě těm liberálním dovedům platit nebudu. No a ony titulky bohatě stačí. Konkrétní příklad.

Jeden dnešní titulek zní: Slovenská vláda chce do ústavy dvě pohlaví. Je to proti vědě, říká expertka.

No, nedávno tu popisuju svůj úděsný zážitek ze včelařské přednášky jednoho údajně též vědce, učitele odborné školy, jehož výroky odporují základní fyzice, zdravému rozumu a úplným základům vědění o včelách a chovu včel. Může se mě a komukoli rozumnému někdo divit, že tak zvaným vědcům nevěřím, když čtu jen titulek ultraliberálního plátku? Dokud se serioznmí věda nezačne ohrazovat vůči takovýmto úchylnostem a jiným pavědeckým nesmyslům, rozumný člověk musí nutně předpokládat, že na vědě a vědcích už není pravdivého nic. Nic ve zlém někteří diskutující, to vy máte tendenci bez myšlení věřit kdejaké očividné kravině. Já si zdravý rozum ještě uchoval.

Už jen čekám kdy konečně věda ukáže víc pohlaví než dvě u rostlin, zvířat, hmyzu a dalších živých organismů. A nebo kdy se konečně skutečná věda začne distancovat od Lysenkovských nesmyslů.

Hlavně, že mi tu někdo napíše, bez důkazu, že je nesmysl chtít po tak zvaných vědcích a učitelích každoroční přezkušování jako podmínku, aby mohli ve své práci pokračovat, stejně, jako to musí absolvovat každý řidič, když se chce živit řízením motorového vozidla.

Myslím, že Dadant by se spíš obracel ze třináctirámkového čuda a použití dvou přepážek a taky z toho, jak nepřesné a zavádějící byly (možná ještě jsou) nesmysly v páně inženýrově přednášce a hlavně v jeho PC prezentaci.

Nevím kdo z těch dvou přepážku vynalezl. Ovšem jde tu spíš o úplně rozdílnou věc. Zatímco, pokud Dadant přepážku vynalezl a používal, to znamená, JESTLI DADANT ZUŽOVAL, to já nevím. Co ale vím jistě, že vč spolehlivě přežije bez jakéhokoli zužování nebo komorování. Nemusí však přežít nákazu NA a dost často na ní v Blinovově době padaly celé včelnice. Celé se mi to zdá nevěrohodné, Dadant svůj úl modifikoval podle doporučení Blatta až v USA a tak velmi silně pochybuji, že by se v USA zužovalo. Jde o zúžení kvůli rychlejšímu zesílení vč (článek jsem nečetl, dost se vyhýbám článkům tohoto autora, nevěřím jeho údajům viz předchozí vysvětlení důvodu). Ovšem Blinov je jiná liga. Blinovovi nešlo o rychlý jarní rozvoj. Jemu šlo o samočinnou samoléčbu včelstev nákazy Nosema Apis. Ta nesnáší teplotu nad 24 a sama vymizí a tak stačí jen v předjaří umožnit včelstvům zmenšením ponechaného prostoru “vytopit” zmenšenou část plodiště a současně včelstvo neodříznout od zásob. Jak včera píše M.S. (a já nevěděl), tak včelstva vnímají i to, co je a čím mohou disponovat i za blinovkou jako součást plodiště a tudíž vnímají, že nemají nedostatek zásob, ty jsou v dostatku v komoře a o velikost komory je zmenšený prostor pro plod, což vč umožní rychlejší rozvoj. Tento efekt rychejšího jarního rozvoje vidí každý včelař, nebo pozorovat může, spory NA vidět nejsou a tak o nich většina včelařů nemá tušení.

Jdu si přečíst co vyplodil pan inženýr, o přepážce od Dadanta jsem neměl tušení.

Tak jsem to přelouskal a nevím, hlavně to pro mě není důležité. V podstatě si to v rámci mého včelařského vysokého samovzdělání pamatuji velmi dobře. Jen jaksi logika mi tu nehraje. Ing. Řeháček když nazval svůj úl Eurodadant, tak se jistě dokonale seznámil s originálem a vymyslel způsob jak ho použít i s délkou rámku 39, přičemž od Škvařila tu existoval rámek vysoký jako má Dadant-Blatt = 30 cm a i “polonástavek” s původní výškou 14,4 cm. Dávno před tím navrhoval Škvařil přejití našeho včelařství na slovenskou délku rámku 42 a těžce narazil a naopak, soudruzi zavedli nesmysl s délkou 37 a jen 10 rámky a nazvali to úl Čechoslovák. Jediné, co mě jako nejpravděpodobnější napadá, že Řeháček, když chtěl prosadit imperialisticky kapitalistický a tudíž ideově ohavný úl (stačilo byx změnit název a vynechat slovo Dadant), musel v něm používat sovětskou věc a technologii a velmi vlezprdelně pochválit Sověta Blinova, aby mu to u všemocné Strany prošlo.

Už jsem psal mockrát. On univerzální sovětský úl Mnogokorpusnyj je do nejmenšího detailu originál Dadant-Blatt. Jen se nesměl jmenovat “amerikaňsky” a sovětským rudým tupohlavům v roce 1920 úplně stačilo, že mu dali ruské jméno. Naší Straně by určitě také stačilo aby Ing. Řeháček v názvu (nesmyslném) nepoužil kritické jméno Dadant. Abych byl přesnější. Mě nevadí ve jméně úlu Dadant, mě tam vadí slovo euro, protože o déce 39 nemá Evropa ani nejmenší tušení a tím je to název nesmyslný. Vždy jsem byl proti všemu, co představuje to slůvkou euro (nejde o měnu) a to jsem ještě nevěděl, že to slůvko, přesněji jen první dvě písmena, bude jednou evokovat říši ultrabuzeračního Zla, které ničí samu podstatu lidského bytí.

Děkuju. Tohle píšeme pane Goro kvůli začátečníkům.

Ale až pokvetou jívy, pak už to, možná, některý rok může být nová sladina.

M.S. Pořád se mi honí hlavou vaše pojetí, jiné než u Sedláčka, OP. Někdy se mi podařilo nerozšířit včas a včely mi začaly nosit pyl i sladinu, hlavně ale pyl za blinovku. Nevím, zda by tam pak daly i plod, myslím, že ne. Ptám se vás i Gora, když by tam pak nedaly plod a ukládají tam pyl a zásoby, je možné, že by se tam chodily kojičky vykrmit a pak dojít do hnízda krmit plod a pak zase do komory se nacpat a tak dokola? Přece když vy je přinutíte mřížkou (jasně, že je mřížka hodně jiná než přepážka) ukládat pyl jinam, než kde můžou mít plod, je to podobné? Nebudu to zkoušet. Jen mě zajímá jak to asi funguje. Co myslí pan Goro? (nebo ví)

Martine klid. Musíte mít pořád na paměti, že včela není blbá. Líska je větrosnubka a jako taková má jalový pyl (podobně jako olše, později osika). Pokud soušasně s lískou kvete něco, co má pyl vydatnější, včely lísku opustí a nebo na ní ani nezačnou létat. Podobně je na tom tis. Jsou roky, že se větévky ohýbají pod včelami a pak si ho několik let včely ani nevšimnou - větrosnubný, navíc jehličnan.

Víte, co je talovín? Jakživ jsem na tom neviděl včelu. Až dneska. Vím, kde je ho asi půl aru ve škarpě u silnice a za ní na jalové půdě a schválně jsem tam zajel. Drnčelo to včelami, na jedné kytce taky tři, včely bylo silně slyšet. Okolo šla nějaká mladá maminka s batoletem na kočárku a asi se mě bála, že jsem zastavil u ní a tak jsem na ní a na dítě promluvil. Je to Ruska, prý se vdala do vsi, u které talovíny kvetou. Říkala, že to má její maminka na zahrádce a že na tom nikdy včely neviděla až v dalekém Rusku. A byla překvapená jaký zájem o talovíny dneska včely měly.

Tak třeba vám tam kvetou talovíny, které zrovna letos medují a pylují a nebo něco jiného, jak říká Goro. Jen klid, všechno bude dobré. Jo, zapomněl jsem, Petr viděl v úlech v pondělí sladinu. Nevěřím, že nektar, myslím - a zajímá mě co si myslí Goro a jiní - že to byla přinesenou vodou naředěná medovice z TLumičů a uložená pohotovostně kolem plodu.

Já dnes viděl žlutý pyl tří odstínů a taky hodně béžového, právě jaký má tis, ten tu ale vůbec neroste. Spoustě včelařů je jedno z čeho nosí pyl, hlavně, že nosí. Mě by to velice zajímalo, co všechno kde kvete a včely najdou. Pozoruju včely s pylem na česnech velmi rád. Mám to po tátovi, ten se vydržel dívat na jarní včelí cvrokot i hodinu i víc.

Jo, tmavě béžový pyl má tůje. Ale je jich hodně druhů a já se v nich nevyznám.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Talov%C3%ADn_zimn%C3%AD

Tady včera ještě lísky nekvetly, dnes už jo. Když cvrnknete do jehnědy, silně zapráší.

Včera měly jehnědy lísek jakoby béžovou barvu, dneska žlutozelenkavou.

Děkuju.

Do tohoto vlákna dávejme od nynějška všechny výkresy, plánky a doporučení na úly a ostatní výbavu, kterou si lze zhotovovat amatérsky.

Předesílám, že blinova přepážka jakékoli konstrukce nemá mezerníky a v úle jí dáváme od oka.

Nejjednodušší blinova přepážka. Musíme mít malou cirkulárku. V běžné HL rámkového přířezu zvětšíme nutu - moderní přířezy už nuty pro M nemají a tak vyřežeme nutu hlubokou asi 5-6 mm o šířce 3,4 mm. Je dobré to vyříznout tak široké, aby v té nutě nafest držel sololit síly 3,3 mm a nebo nutu udělat podle sololitu, jaký je k dispozici. Dále potřebujeme pro úl délky rámku 39 cm obdélník sololitu, lépe sololaku, šíře 400 x výška o 6 mm nižší než je výška rámku daného úlu. Deska musí s HL být vysoká přesně jako rámek dané míry, pro Blaník 39x30 jsou to rozměry desky 400 x 294 mm. V desce uprostřed asi 25 mm od hořejšku vyvrtáme otvor 20-25 mm. Do nuty naneseme lepidlo D4 nízkoexpanzní polyuretan a narazíme desku. Za asi 12 hodin je přepážka použitelná. Nic se nijak nepřibíjí, pokud se použije označené lepidlo, drží to tak, že to už nikdy nejde rozebrat. Nikdy nic, nejen blinovka.

Ještě snáz se vyrobí blinovka a nemusí se čekat na vytvrdnutí lepidla, následovně. Připravenou desku sololitu (lépe sololaku) uřízneme na rozměr 400 x 300, tedy stejně vysokou jako rámek míry vysoké 30 cm a analogicky pro jiné míry. Deska má předem vyvrtaný otvor. Desku přibijeme hřebíčky na bok běžné HL. V tomto případě se blinovka dává deskou blíž k obsednutému vnitřku zužovaného prostoru. Protože včely obyčejný sololit vykusují a tuto přepážku budeme používat celoročně (k čemu vyplyne), je lepší soloak a dát ho lakovanou či laminovanou stranou ke včelám.

Je dobré, aby byla blinovka zateplená. Pokud jí nemáme a protože její výroba zabere nějaký čas a pokud pospícháme, postačí tenkostěnná nezateplená.

Stejně by posloužil i sololit, kde místo HL bude z boku přitlučený jen hranolek asi 8x8, že bude o 2 mm vyčnívat nahoře nad desku ničemu nevadí. Polopatě, pak by byla deska pořád 400 x 300, ale hranolek se přibije tak, že nahoře o 2 mm vyčnívá nad výšku 300 mm. Poslední je možnost ze sololitu vyřezat desku s oušky z toho sololitu. To je však pracnější a nejméně trvanlivé, ouška ze sololitu moc nevydrží.

----------------------------

Druhé využití tenké blinovky. Originál Blaník je, jak víme, na délku větší než 405 mm a sice 422. Také víme, že ne vždy můžeme mít úly ve stínu a nebo pokud možno jen malou část dne na úly slunce svítí. Pak se k přední stěně (TS) nástavku vloží nejprve tenká BP výš popsané konstrukce a následuje 11 rámků. Vychází to úplně přesně. Blinovka pak plní účel vnitřního zateplení či odclonění od slunečního tepla při přímém osvitu úlu. Jakékoli včelaření se pak začíná vytažením této blinovky zepředu a tím lze rozvolnit rámky na pohodlnou práci a nemusí se první vyndaný rámek odkládat do rojáku proto, aby se v úle dalo pohodlně pracovat bez hrnutí včel. Ano, obyčejně pracujeme odzadu, ovšem v popsaném případě začínáme práci odpředu. Kde je celodenní stín a nikdy na úly slunce nesvítí, pak se popsaná blinovka parkuje celý rok v zadní části nástavku. Vymezuje tam nadbytečný prostor aby tam nestavěly nesmysly a je celoročně uklizená a nemusí se někde po asi 11 měsíců skladovat. 

-------------------------------

Výroba jednoduché zateplené blinovky. Jde o řešení ne úplně krásné, ale plně funkční a neskutečně snadné a rychlé. Více než sololit se mi osvědčil dutinkový plastkarton síly 3 mm. To se špatně shání, lze ale běžně sehnat 2 mm a i ten by asi stačil. Nebo sololit. Prosím Jirku aby to nakreslil podle následujícího popisu.

Sbijeme měžný rámkový přířez, musí mít i DL stejně širokou jako ostatní loučky = 25 mm. Prostředkem se svisle přibije vložený hranolek naplocho 30 x 25. Tím je vnitřek přepážky rozdělený na dvě svislé komory. Nařežeme dvě stejné desky sololitu, plastkartonu či jiné hmoty - překližky jsou na všechny přepážky nevhodné, vlhkem by se rozpadly velmi rychle. Desky budou vysoké jako rámek a široké 400 mm. Po přibití budou na stranách o 5 mm přečnívat na obě strany. Není to krásné, je to ale funkční. 

Postup je takový, že na rámek přibijeme jednu desku. Pak se vloží středový sloupek a do dutin dáme 20 mm polystyren. PS 25 mm se asi nevyrábí a rozhodně to nikdy nikdo neřežte na cirkulárce, hrozí velmi vážný úraz!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Aby PS v přepážce nečochtal - ani to by ničemu nijak nevadlo - se dá pod desky PS třeba bublinková folie nebo tenká pěna používaná jako obalový materiál, vypadá to jako 1-2 mm tlustý miralon, jak se to ale jmenuje nevím. Nebo něco podobného, lidové tvořivosti se meze nekladou, jen papír a něco nasákavého není vhodné. Nakonec se přibije druhá deska. Při sbíjení je nutné nedávat hřebíky tam, kde budeme vrtat otvor. Nakonec do hotové přepážky vyvrtáme požadovaný otvor, při díře 25 mm je šíře sloupku 30 na hraně, lepší by byl asi sloupek široký 35 mm. Ovšem v blinovce úplně postačí díra 20 nebo 22 mm. 

A nyní moje vychytávka. Otvor je 20 - 25 mm a musí být tak nízko, aby se dal použít běžný očkový plastový uzávěr, který díky středovému sloupku dobře drží na šroubku uprostřed. Díky němu získáme pro blinovku celou řadu dalších použití. Ale samosebou je možné při jiných využitích přepážky díru něčím ucpat, ovšem uzávěr je elegantní a vždy po ruce. Dát je ho nutné směrem ke včelám a ne ke stěně úlu, přepážka by nešla těsně přirazit k vnitřní stěně.

Středový sloupek je tam proto a být tam musí ze dvou důvodů. Hlavní je, že je díra vyvrtaná ve dřevě a nemusí se vložkovat. Jinak by včely obnažený polystyren vykousaly a vynosily z úlu. Druhý důvod je ten, že se desky přibijí i středem a tudíž nedojde a nemůže dojít k vyboulení. Doufám, že je zbytečné, ale raději to napíšu, že desky musí být přibité kolem dokola. Používám pneumatickou sponkovačku sponky 20 mm, stačí i jen 15 mm. V přípoadě sponkování dutinkového plastu je nutné seřídit sílu nástřelu, jinak by sponky prosekávaly plast.

Fakt, že je blinovka o 5 mm užší než je světlost nástavku pro míru 39 je proto, že dřevo pracuje a při nějakém zkroucení a nabobtnání musí jít přepážka dobře vytáhnout nebo posunovat. Možná by vůle stačila i jen po milimetru na stranách. Také je možné si prostě udělat dolní loučky o 10 mm delší než jsou přířezové, tedy 400 mm a pak je to po stranách elegantní. To je každého věc jak má kdo možnosti a nebo taky chuť si s tím vyhrát. NMo a v neposlední řadě, i blinovka široká jako rámek, tedy 390 mm funguje. Jen o něco hůř.

--------------------------

Proč se nikdy nesmí řezat PS na cirkulárce. Teplem se při řezu taví, naráz se dokáže přilepit k běžícímu kotouči pily a následuje destrukce řezané desky velmi podobná explozi a i lehoučký PS v té rychlosti dokáže vystřelit oko i skrz ochranné brýle, zlámat prsty a nebo sebou z leknutí reflexivně trhneme a strčíme do řezu ruku. Nevěřil jsem, zažil jsem, naštěstí jsem se bál a byl jsem na to připravený a tak se mi nic nestalo. Mimochodem stejně nebezpečný je i dutinkový polykarbonát, i o tom jsem se přesvědčil na vlastní kůži. V mém případě krvavý  10 cm šrám (skrz montérky) a ohromná modřina ve třísle. A taky jsem dostal doslova přez prsty, sice mi je to nezlomilo, ale zhmožděnina bolí stejně vydatně a vyřadí na pár dní z práce spolehlivě!

PS se musí řezat elektricky odporovým drátem, řezačku si každý může doma sestrojit sám z věcí, které doma najde. O tom snad někdy příště. Ale PS je lepší nepoužívat a do blinovky, kam není vhodná hobra ani sláma či hobliny (vlhne), se dá deska 20 mm silná nařezat ostrým nožem, na přesnosti až tak nesejde. Jak se řeže polykarbonát snad vědí řemeslníci, co s ním pracují a nebo někdo tady?

Angrešt je ale, aspoň na Podblanicku, bezvýznamný. Je rozdíl co naměří vědci a co je skutečně pro včely atraktivní. To je pořád dokola, jako s pylovou monodietou v podletí. Kvete jeletel a i když je les plný různých květů a včely by si mohly zajistit pestrou směs pylů, ne, jsou tak blbé, že nesbírají žádný jiný pyl než ten monodietní, tedy z toho jednoho druhu rostliny a ještě k tomu z ploch, kde zemědělci práškují a postřikují a zem je plná reziduí prostředků na ochranu plodin a zbytků hnojiv. Za celý život jsem se nenaučil ty blbé včely přinutit, aby byly chytré jako někteří lidi. Navíc mizerný jarní rozvoj nezpůsobuje nedostatek pylu a už vůbec jeho nepestrý původ, ale pomalý jarní rozvoj způsobuje, že včelař nenechá včelám žádný med a ony se rozvíjejí jen na náhražce - cukru. A cukr je ten lepší případ, patrně mnohem horší budou škrobáky a umělé inverty.

Nevybavuji si, zda tady u nás kvete třešeň a angrešt současně, na angreštu téměř není vidět včela, zatímco ze třešní běžně vytáčím od víc než poloviny včelstev bednu (asi 15-16 kilo) vynikajícího medu, po kterém je enormní poptávka, na angreštu vidět včely není. Ale co hlavního. Tady má už snad 40 let angrešt nějakou chcípavku, hyne a nebo živoří a skoro nikdo už ho na zahradě nemá. A tak laboratorně zjištěné hodnoty jsou jedna věc, praxe je ale jiná. Pokud by někde byly plantáže angreštu a včely neměly současně něco, co jim šmakuje víc, asi by se lepší vlastnosti angreštového nektaru projevily. Já ale o plantáži angreštu v ČR jakživ neslyšel a nečetl a tak je to pro mě jasná a uzavřená věc.

A jen maličkost. Já v životě na trnce neviděl včelu a to ani pro pyl. Přesto Haragsim ve stejné knize tvrdí, že včely sbírají z květů trnky jak nektar, tak i velmi výživný pyl. Stejný autor tvrdí, že včely sbírají pyl z kukuřice a já vloni kukuřičné pole doslova hlídal, měl jsem ho 30 metrů od včel. Ráno, v poledne ani zvečera ani včelička. Takže není každý kraj stejný a já vycházím jen z toho, co jsem zažil v kraji, kde žiji a mám i pojem o Soběslavsku. Vy včelaříte o víc jak 200 metrů níž a u vás je všechno jinak. A nejde jen o výšku, ale také o složení půdy a další veličiny, třeba vlhkost za rok. A tak dále.

To jsem nevěděl, děkuji. Odkaz jsem neotvíral, znáte mě.

Tak předně. Kromě Romana začal kreslit dokonalé výkresy i Jirka a protože vidím, že je stran konstrukce úlů a dalších pomůcek potřeba dávat další a další náměty a plánky, založím na to spešl vlákno. Asi ještě dneska v noci. Vydržte, mám pro vás tip na ultrajednoduchou BP, tím tam začneme.

No a co se týká komorování. Je to velmi případná a důležitá otázka! Vaše dedukce je naprosto správná a přesná, udělejte to jak píšete. Asi se stane, že tento zadní KR po pár dnech zaplodují. To je život, třeba nebude tak strašně černý a i kdyby, prostě to je živá praxe a teorie je vždy šedá a mrtvá “věda”.

Prozradím fintu mojí maminky, dělám to dodnes někde (u některých vč) taky. Na tomto zadním krycáku jsou někdy oplesnivělé spodní rohy, plný zásob je obyčejně rámek v zimě neobsednutý a tam se plíseň při přísné absenci oček a paroprodyšného stropu stává běžně. Ničemu to nevadí a už jsme několikrát pojednali, že to včely nějak vyčistí a znovicírují a my nepoznáme, kde ta plíseň byla. Dokonce jsme i pojednali o tom, že plísně (a houby) jsou často léčivé (penicilin je taky plíseň) a že nevíme, zda naopak vč ty plísně nějak nepotřebuje a nevyužívá něco z nich. Prostě mě mírně oplesnivelé spodní rohy zadních rámků nevadí.

Rozkošatím to. Dílo napadené plísní je v zásadě dvojí. Jedno je pořád pevné, soudržné a oplesnivělé povrchově. Povlak je šedý, někdy do zelena a do černa. Dílo je ale pevné a soudržné. Pak je další plesnivina, kdy plást zesvětlá, zbělí a je drobivý i po nepatrném doteku. Toto včely rozkoušou (pracně) a vynosí z úlu. 

A mámina finta: Odřezávala rohy napadené plísní, lhostejno kterou z výše popsaných. Rohy asi 3-4 cm vodorovně x totéž svisle, někdy víc. (musí to umožnit drátkování). No a v těchto prázdných rozích posledních (zadních) KR, ale někdy i na plodových rámcích, když tam byl oplesnivělý roh, začne vč stavět první trubčinu a vychová tam první trubce. Vlastně tyto rohy působí stejně, jako později trubčí plod v TL. Je na periferii hnízda, mezi přívodem čerstvého (studeného) vzduchu a dělničím plodem a současně působí jako radiátor a akumulátor tepla.

Odřezávání spodních rohů krajních plástů doporučuji a to i když tam není plíseň. Vždy je to nejčernější nebo nejhorší dílo v úle a není ho škoda, naopak, jak je výše vysvětleno.

Úplně první trubčina v roce, obyčejně na těchto rozích, není z čistého žlutého vosku, ale z šedonahnědlé “špinavé” hmoty, já říkám že z toho, co kde v úle ukously a mohlo být odpreparováno. Úplně první stavební pud se ve SPRÁVNĚ vedeném vč projeví dřív, než se včelám aktivují voskové žlázy.

Tak málo mě znáte, že bych neumněl rozpoznat skutečného včelaře od nýmanda bez základního včelařského vzdělání?