Včera jsem udělal stan R, kde padly jen dva pofiderní oddělky, kde něco nebylo dobře už před zimou, neměly, jak říká Tom4, jiskru. Čekal jsem, že tam padnou další 2-3 vč, měla hodně pokálená česna a předky úlů. Včera jsem tam včelařil letos prvně.
A čekal mě šok. Nic už nepadlo a naopak, co jsem myslel, že jsou připosraní lazaři odsouzení na pomalé skomírání nebo na vysíření, má na třicítce také 6 rámků plodu! Celkově je toto stanoviště po všech stránkách lepší. Tam jsem vloni nekrmil vůbec cukrem!
Jak si vysvětlit, že v letošním chladnějším jaru, než bývají jara v posledních letech, jsou vč (ta co přežila) asi i bez zužování lepší než jiné roky se zužováním? Je to na tisíc % to, že zimovala na medu. Čím jiným by to mohlo být? A nyní je zřetelně vidět jak v krycích rámcích odvíčkovávají zásoby a pod nimi je různobarevný (pestrost a nikoli pylová monodieta), jakoby mastně či mokře lesknoucí pyl. Do uvolněných buněk dávají nyní jediný druh pylu a to je z jív. I kdyby kvetlo i něco jiného, moje to ignorují. Včera se v plástech leskl nektar. Ale ještě nezačal stavební pud.
Tady je potřeba upozornit méně zkušené na jeden fakt. Lidi často neumí správně předvídat. Je tu jeden zásadní fakt. Z jednoho dm2 plodu se vylíhne tolik včel, že nahusto obsednou ten jeden dm2 + další dva. Jestli mám já nyní vč s 9 rámky a plod je na 6 a z toho je celkem asi jedna šestina otevřeného, zbývá na 5 rámcích zavíčkovaný plod. Je jasně vidět, že po březnovém ochlazení omezily plodování, proto je relativně málo otevřeného plodu. Plod je zavíčkovaný 12 dní a tak nejpozději (jistěže dřív) za 12 dní bude spousta nových včel.
A nyní to podstatné. Je nutné si umět představit (kvantifikovat) asi tak celkovou plochu plodu. Když by to bylo na každém plástu asi ⅓ jeho plochy, pak je ve zmíněném vč 1,7 rámků plodu, když by to byl rámek jen s plodem od loučky k loučce. Staré včely budou hromadně odcházet až v době květu jabloní a řepky, nyní je vymírání zimní generace ještě malé a tak ho v úvaze vůbec nezohledním.
Jestli tedy dnes je vč na 9 rámcích, plod má na 6 a na 5 je plod zavíčkovaný a úhrná plocha by byl asi 1,7 rámku, pak po vylíhnutí tyto včely obsadí navíc 3 x 1,7 plného rámku a to je 5 rámků včel. Jenže úl je jen na 11 rámků. Tyto včely někde musí bydlet. Vecpou se tam a začnou “vymýšlet” rojení. Ano, už teď a vyrojí se za 2-3 týdny, ano, klidně po půlce dubna. S takovým předstihem začíná rojová nálada. Kterou já už několik let neznám. Díky TLumičům. Ne POLštářům dle Sedláčka, ani manipulačním nástavkům podle Cimaly, nebo nástavku včel jak tomu říkají jiní. Jen TL má pod VN trubčinu. Zopakuju podstatné. Jeden trubčí rámek je nechaný ze starého TL od loňska, jednou či dvakrát zakladený, pěkný, dát jako druhý od česna. Pozor, myšelno druhý trubčák a ne druhý rámek. Takže od česna bude narvaný zásobák, pak SR, další zásobák a výš zmíněný hotový trubčách. Pak zásobák, SR a tak až do konce NN. Podotýkám, MUSÍ to být NN a nebude u Adamce fungovat VN 24 podstrčený pod VN 24. Jindy jinde vysvětlím (už jsem mnohokrát vysvětlil) důvod proč nemůže jako TL fungovat VN.
Kdo nemá TL, musí přidat medník. Ale, ve výše zmíněném příkladu potřebujeme 14, možná 15 rámků, jenže medník je 11. Pak bychom směli přidat jen část vysokého medníku, jinak totálně podtrhneme (hlavně teplotně) vč a hrozí zhroucení. To by byl ten lepší případ. Horší je, že se zdánlivě nic nestane, ale včely jsou z chladu neživotaschopné a snadno se nakazí nějakým patogenem, kterých všude “poletuje” bezpočet. Tady vážení hledejte prvotní příčinu podzimních a zimních úhynů.
Když má vč TLumič, nemusí se mu přidávat medník, vč má kam expandovat a “přebytečné” včely, které se nemají šanci bez choutek na rojení do VN vejít, slezou postupně dolů. Protože mají dole med (nebo loňské cukerné zásoby v polorámcích), vynášejí ty zásoby nahoru, protože pod nohama je to pro ně nepřirozené. To simuluje snůšku z venku = přichází to od česna (nikdy nikde nesmí být žádné očko) a je to naprosto nepřetržitý proud “snůšky”, tedy samočinné podněcování. Případná nárazová snůška končí v TL a dávají tam i přebytky pylu. Tím nejsou ve VN matky nijak omezovány (porovnej s omezováním OP) a pak se nerojí, ale také nejsou stresované a ze stresu jsou za půl roku “nepochopitelné” úhyny.
Kdo tohle dočetl do konce a pochopil to, vytiskněte si to, takhle polopatě to nenajdete v žádné mě známé knize. Ani nemůžete když jsem TL vymyslel a vyzkoušel za nejméně 40 let já, tak o něm jiní psát nemůžou. Někde je tu o TL vlákno. Vše se u mě vyvíjí. Já svému NN v popsané funkci (může být i nad VN) říkal od osmdesátek tlumič, protože tlumil nárazy chladu, ale i snůšek a nevím, zda jsem ten název vymyslel a nebo vyčetl. Pak se mi zalíbil Sedláčkův název polštář a dal jsem mu s jeho vědomím zkratku POL. Pak jsem si ale uvědomil, že POL není TL, protože jen TL má chov trubců a to jiné systémy neznají. Naopak, zhoubné LBV a nebo nedej bože OP naopak matky omezuje. Tak jsem se vrátil ke svému dřívějšímu názvu TLumič a tím by mělo být jasné, jak se od POL a nástavku včel liší. Myslím, že vynález TL je doslova převratný a má jen výhody. Ale o tom zase někdy příště. Doporučuji si tu najít vlákno o TL a důkladně nastudovat a případně porovnat co tam píšu vloni a co letos. Vše se vyvíjí a i moje včelařina se vyvíjí tak, jak přibývají zkušenosti.