Příspěvky uživatele

Protože už bude březen, stačí kilo? Ale dáváte těžké otázky, prostě musíte si načíst kolik zásob asi tak - je to hlavně podle velikosti ponechaného prostoru, datumu, průběhu počasí jaké má nastat, ale taky jak moc jsou už rozplodované - je nutné ve vč mít. 

Jen odhaduju, v životě mě nenapadlo to vážit. Ale jestli je bedna 24 plná medu, má asi 24-25 kg. Bedna 15 má asi 15,5 kg medu a tudíž bude bedna 30 asi 30-32 kg. No a děleno 11 rámky něco kolem 3 kil když bude oboustranně zavíčkovaný (tak narvaných rámků se zimními zásobami je velmi málo, spíš takové nejsou). Ale já to takto nikdy neměřil, nevážil, děláte z toho moc vědu. Tímto přístupem se nikam nedostanete, teoretizujete už 5 let, včely máte třetí zimu. Jste těžký oříšek, pro mě rozhodně.

Aby bylo úplně jasno. Doba pro pohlídání hlavně TS aby nedošly zásoby v rámcích mezi česnem a hnízdem už minula, to se vztahovalo k začátku či půlce února. Za týden má být asi 15 stupňů, příroda se neskutečně rozjede. Zúžíte až to půjde a až tak nevadí, že bude už 1.3. Nezapomínejte jak funguje blinovka. 

Ještě se vracím. Mrzí mě, že si pořád neuvědomuju, protože mám i Adamcovu míru, že na třicítce obyčejně NIKDY ŽÁDNÝ PROBLÉM NENÍ!!! Navíc na této míře je někde nahoře pod HL a v rozích skutečný med a taky proto, tedy zásoby nedojdou a taky mají lepší kvalitu, tak proto jsou včely na 30 vždy lepší.

Nepřekvapuje mě, že jste progresivec, jste liberál, to já dávno vím. Jenže teď právě skončil penězovod a uvidíme. Stejně tak u nás brzy neuslyšíme o Chvilkařích, sice se Pánek asi prací živit nepůjde, o ty hlavní se Soros postará, ale nastává změna a jak říkám, uvidíme. Navíc mě nevadí bývalí komunisti, tedy dokud je oligarchická mafie neinstaluje na Hrad. Mě spíš vadí dnešní neomarxističtí liberálové = novodobí bolševici. Protože ti dnešní mají k dispozici moderní technologie a zbraně jako třeba to, co valná většina musela povinně podstoupit, když chtěla smět na oběd do restaurace, proto není vyhráno.

Fico za měsíc stihnul jednat s Putinem, Erdoganem, Orbánem, Muskem, navštívil Papeže a sklidil ovace ve stroje v USA za svůj projev. Zatímco náš Brněnský kašpar s oslíma ušima - někdo myslí, že to jsou uši zaječí, sedí doma a mlčí a nikdo ho nikam nezve a nikdo se s ním nebaví. Ale patrně by někteří Slováci chtěli mít v čele stejnou nulu. 

Někteří i u nás chtějí ww3 a já jen doufám, že se jí podaří zabránit.

Přesně řečeno!!!!!

Jsem polepšený kuřák, ale když jsem zvažoval ve svých 50, zda krásně s kouřením umřu a nebo ještě zkusím, blbě, bez radosti trochu žít, zvolil jsem sice B, ale zapřísahal se, že nebudu ten polepšenej debilní mravokárce. A nejsem a tvrdím, že, řečeno s klasikem: “Žena je žena, ale dobrá cigareta je pokouřeníčko!”

Jsem proti zákazu kouření v hospodách. Komu vadí, nemusí tam lézt. Komunisti před polednem sebrali ze stolů popelníky, vyvětrali a podávali obědy a ve 14 hodin zase vrátili popelníky na stoly a dovolili kouřit. Ale jen tam, kde se vařilo a tudíž jedlo, pivnice byly buzerace ušetřené. To fungovalo dokonale, ale EU ví všechno líp. EU se rozpane a myslím, že už letos, už začalo převlékání kabátů, zatím pomalé, ale ono to zrychlí a některým se v palici nerozsvítí jako Cukerbergovi a nestihnou to. To je jasné. Co jasné není je, jestli se EU nepodaří rozpoutat ww3.

Mrzí mě jen, jak Tom4 reagoval, že jsem si mohl odpustit to o chlemtání dotační a jiíné EUšlichty prasaty, co jsou zrovna u koryta a dalších chlemtačích, co chlemtají zbytky šlichty, co velkým prasatům odpadne pod koryta. Mnohá ta prasata budou od chlemtání dotační EU šlichty odstavena. Jenže kobyla, která chcípá, nejvíc kope. Jsem zvědav, jestli se i nyní soudruhům progresivním liberálům generálně odpustí. Nemělo by!

Slovákům závidím Fica a normalitu. Ale vyhráno není.

Děkuju vám a děkuju i panu Gorovi za držení palců. Fakt už věřím, že mi něco přežije a hlavně bude k něčemu.

Zapomněl jsem na 6 slabých (ultraslabé jsou 3) oddělků u baráku. Proletěly se, žijí. Hned mám lepší náladu. A nepřehlédněte v jiném vlákně proč (asi) padla vč Tomovi4 na externím stan, které “zdědil” (koupil si to) po mě.

V uplynulých 6 dnech denně porazím, rozmanipuluju, naložím na vlek a doma složím (z větší části pořežu, naštípám a uklidím) asi jeden PRM dříví (popravdě spíš je to kubík). Už zase skáču přes kaluže. Bohužel jsem ateista a tak nemám komu poděkovat (děkuju dětem a přítelce, bez nich by to nebylo). Jestli se dožiju, za 3 týdny mi bude 69 let. V životě (kromě donucení v základce a učňáku, místo vojny jsem stavěl dálnici) jsem v životě ani na milisekundu necvičil. Když se ptali W. Churchilla novináři, čím to je, že se dožil v plné tělesné síle a duševní svěžesti vysokého věku, odpověděl: “No sport.”

Ovšem přišly mi výsledky vyšetření zimní měli v lokalitě, kde jste měl úhyny. Sice nemám už včely tam co vy, mám ale svoje zdroje ionformací. Máte 1.160 m vzdušnou čarou směrem na západ (ve směru údolí a ne tedy nějak přes kopec, ale přímým směrem) dva dovedy. Jeden má 3.000 ks VD u 38 vč = průměr 79 brouků na včelstvo a 50 metrů pod ním má včely  další dobrotisko a ten má u 3 vč 77 brouků a tedy 26 na včelstvo. Takže opět není viníkem Blaník, ale skvělí sousedi. Ten menší je včelařsky nevzdělaný mladý člověk, slušný chlap a druhý je trochu arogantní Ing. a včelařské vzdělání mu nechybí, věk o málo méně než já. Přímo ve vsi, kde máte včely, asi 300 m od vás je ale další se 4 vč a nemá ani jediného VD v zimní měli.

Všichni vaši sousedi mají 24, jak jinak. Ten ve Zd měl ale donedávna asi 15-20 vč., najednou má čtvery.

Anonym si v životě nepřečetl o chovu včel nic. Pochybuju, že by měl několik včelínů a tak stoprocentně nezná odbornou terminologii a nazývá úly včelíny. To dá rozum přece, že když je malá bedýnka pro čmeláky čmelín, je větší bedna pro včely včelín. A hned je noha v nohávě, když může být ruka v rukávě!

Taky takovou blbost jsem ještě nikdy ani neslyšel, že by někoho mohlo napadnout, že by vysetím nějakých kytek před úly mohla vzniknout rabovka. Ta nevznikne ani vysetím kytek před stovky včelínů s tisíci včelstvy. Anonym stoprocentně ještě neslyšel o kočování, kdy se dávají úly a dokonce celé pojízdné včelíny přímo do kvetoucího pole.

Když tvrdím, že by včely měli smět chovat jen lidi, kteří projdou školením a dostanou oprávnění až po složení zkoušky, že vědí o čem je řeč, tak tady máte všichni důkaz. Ale jak jinde píše M.S. Tihle rychle o včely přijdou a bude od nich pokoj. Ale než jim to uhyne a oni se na to vys…, tak bohužel zamoří včelstva i pořádným nevinným včelařůn nejrůznějšími chcípavkami.

Předchozí už nechám spát. Včelstva hynou a hmyzu je 90% množství, co bylo ještě před 20 lety, pryč. Něco ten hmyz ničí. Dokonce asi ani ty drátky v rámcích škodit nebudou. BG snad má 100% VS, ale nepíše, je to divný patron, tajemnej jak hrad v Karpatech - nejspíš nemá čím se pochlubit. Kdo dává jen trámky, žádné M a má VS jak v dobách negramotných sedláků, má pár kilo medu a nebo žádný a obyčejně se nedozvíme zda mu vč hynou víc nebo méně. Ovšem jsem si naprosto jistý, že kdyby na VS bylo méně úhynů, byl by z toho neskutečný humbuk a alternativci by se bili do prsou a machrovali by, že to vždycky tvrdili, že jedině přirozený organický chov včelstev. Ani nemukají a vsadil bych se, že mají úhyny ještě horší než tvrdochemici. Ne nepíšou nic, nechlubí se, jak se říká “ticho po pěšině”.

-------------------------------------------

Dneska se mi konečně proletěly včely. Některé, jen v tenkostěnných úlech. Na stan R padlo další vč na melecitozu, je pokálené a mrtvé, včely jsou tam. Takže v R je ze 12 živých 9 a tak padla čtvrtina = 25%. Ovšem dvoje mají tak strašně pokálenou mřížku v česně, že se obávám, že to bude na vysíření. Na to, že tam vč nedostala ani miligram cukru a jen jednou acetonvaridol 25.12. snad dobrý. Snad už nic nepadne, jen jak říkám jsou tam dvoje těžce pokálené (česna). Jen zdůrazním, že 2 ze tří padlých byly jen oddělky - záložní matky a nelíbily se mi před zimou. Jenže tu bylo jen 8-9.

Na stanovišti K ale bylo chladněji a prolety jsem neviděl, snad zítra a nejlíp by mělo být v pondělí. Dám sem zprávu.

No a taky mě jedna včelička potěšila, přežila zimu a pak chrabře položila život na dědkově obočí. Asi prvně v životě jsem zažil útok včely 22 února.

Vcelku to chápu, ale tím pádem dám přední KR pryč a místo něho bude už několikrát zakladený černý R na vyřazení. Ano, bude. Dokonce v základní teorii tvrdím, že je přední krycí rámek nedotknutelný. Ovšem je nutné vědět, že tohle je zachraňování včelstva ve stadiu úhynu hladem a pak jde vše stranou. Povšimněte si, že radím mít rámek s medem pro jistotu pro tento případ a samosebou si nebudu od léta nechávat nějaký černý. Ale je tu problém uchování před zavíječem a tak to nejspíš bude nějaký starý rámek zezadu. Tohle je další důvod netrpět staré hnusné rámky. 

Nebude to vadit a jak pak ho zase dostanu z hnízda pryč a odkud seženu žemlovou souši? Během sezony přijde chvíle, kdy na jeho pozici dáte rámek s plodem a tento, plod v předním krycím nebude, dáte na poslední pozici, tedy nejdál od česna. Tam ho dáte třeba ve chvíli, kdy likvidujete vysoký SR, kdy je plodiště plné. Ovšem tehdy se stane to, že je poslední rámek SR, když místo něj dáte na poslední pozici M, asi jí nepostaví a když, nezakladou. Tak tady je ta chvíle, prostě vysoký trubčák zlikvidujete, na jeho místo M, ale vyndáte přední černý ze zimní záchranné akce, celý blok posunete kupředu a černý rámek zepředu je na konci. Možná taky skončí v oddělku, když ho budete dělat. To v tom rámku asi už bude dost pylu a letošní zásoby a odd má dostat jak pyl tak raději medové zásoby. A tím oddělkem jste se zbavil černého rámku. No a kde vzít jinou žemlovou souši? Když jí z počátku nemáte, holt o rok prodloužíte životnost nějaké staré souši a nebo risknete M. Ale, konkrétně vy, jak čtu, že uvažujete, tak jste to konečně začal Martine chápat a docházejí vám rozpory teorie a praxe. Ano, teorie je vždy u všeho popis ideálního stavu, praxe ale snad nikdy není soubor pouze ideálních věcí. 

Dále by mě zajímalo toto: dejme tomu včely nebudou mít ještě po proletu budu chtít do nich vlézt a zkontrolovat stav zásob vpředu u česna nezačnou vylétavat a kálet všude možně? Nemyslím a vůbec nechápu co se vám to stalo. Mám ale dojem, že jste včelařil ve chvíli, kdy nebylo potřebných 12+ a byla zima a včely neměly odvahu a sílu se proletět. Jinak nechápu co popisujete, neznám to, nanejvýš kaňku sem tam od ojedinělé včely, ale masivní posrání čtu asi prvně. 

Jednou se mi stalo🙂 při komorování, že jsem byl celý pos..ný od včel😀mundůr pak skoro nešel doprat o to nic, ale spíš mám obavy z májovky. O májovce nic nevím a asi bych jí ani neuměl rozpoznat. Nevyžíval jsem se v nemocech včel, byly mi od dětství (ta témata) odporná a nic o nemocech jsem tudíž nenastudoval. Takže o nemocech včel si se mnou nepokecáte.

Ale, jednou jsem zažil, že se po střechách úlů svíjely včely a obtížně se zbavovaly tuhých válečků výkalů (asi jako drobnější zrnka kmínu jenže rovná). Máma to nazvala májovkou a tvrdila, že se to stane když přemrznou rozkvetlé květy, tak je to prý následek toho přemrzlého pylu. Moc jsem tomu nevěřil, protože mráz v době kvetení jsem zažil skoro každý rok a tu “zácpu”, která ale neměla žádný negativní vliv na nic a trvala jediné odpoledne, jsem už od té doby nikdy neviděl.

---------------------------------

V této souvislosti ještě přidám. Někdy se stane, že vč samo v podletí zakládá zimní hnízdo o 1-2 rámky dál od česna. To je pak super pro výš popsaný předjarní problém, který u takového vč nenstane. Někdy tomu můžeme pomoci i my předřazením zásobáku mezi plod a přední KR už před zimou. Ten pak bude na konci února suchý, jen ho vyhodíme a posuneme an blok vše o jednu pozici dopředu. Já se v konci února snažím jen zjistit normální plod. Jak ho odzadu uvidím, víc už vč nenimrám, snažím se dělat rychle a dlouho vč nerušit a neodvětrávat mu teplo.

První otázka - nevím kontext, nepamatuju se. Ale je to nedorozumění, medníkové buchty se dávají jen při pouštění do prvních medníků. To jsou vč ještě slabá a hlavně ještě je venku chadno a hrozí i mrazíky a prudké ochlazení. Přidá se první medník s buchtama, znovu si přečtěte co píše Goro, že musíte mít představivost a odhad kolik a kdy přibyde včel. On to jen letmo zmínil, porotože je to důležité tak to zopakuju a zdůrazním. Z jednoho rámku plodu se vylíhne tolik včel, že načerno obsadí ten rámek, kde se vylíhly + JEŠTĚ DALŠÍ DVA!!!!! Polopatě. Jestli pouštím do medníku a mám 3 rámky zavíčkovaného plodu, po jeho vylíhnutí je to 9 plně obsednutých rámků. Ale. Na rámcích není jen plod, ale i zásoby a taky nevíme jak starý je zavíčpold, zavíčkovaný je přece 12 dní a tak se bude líhnout postupně. Do toho budou odcházet zbytky zimních loňských včel, zdánlivě neřešitelné. Ale klid, naučili jsme se to všichni, zvládnete to i vy!

A asi jsem už trapný jak se pořád odvolávám na maminku. Říkávala, že se musí taky včelám věřit, že jsou šlechtěné, i Kraňky, na co nejmenší rojivost. Už zamlada se mi dařilo, že se to nepovedlo u max 20% vč. Ty se chtěly rojit. Do úlů jsem viděl (okýnka a špehýrky) a věděl jsem, která vč se musí rozebrat a udělat protirojové opatření. Když jsem s mámou probíral jak postupovat u nástavkáčů, když jsme na ně přecházel, kam vidět není, právě tehdy říkala, že se to musím naučit odhadnout a taky jim věřit. Dneska se opět v nejhorším případě chce rojit nějaké vč, velmi vzácně a není to zdaleka už 20%. Malé (teď už 2 roky žádné rojení) rojení přičítám TL jako pojistnému ventilu, absenci mřížky - ta je vždy tísní. No a asi jsem se to konečně naučil odhadovat, ale neptejte se mě jak to dělám.

Druhá otázka.

Nevymýšlejte nesmysly! Každé moje vč jde zimovat na 10 rámcích, poslední chybí aby bylo kam dát fumigační hřebík. Ani nejsilnější vč nikdy neobsedá víc jak 8 uliček, což je 9 rámků. Kdyby bylo supersilné, protáhne zimní hrozen na výšku do jakési “hrušky”, ALE NIKDY NEVYTVOŘÍ PŮDORYSNĚ VĚTŠÍ CHUMÁČ NEŽ 8 ULIČEK. Toto je zákonitost včely medonosné.

Proč se nedávají buchty. A nebo ještě jinak. Moje vč nejsou silnější. Do zimy jde vše stejné na 10 rámcích a ony samy během zimy ukáží. Nechceme plodování a tudíž je ne, že lepší, ale je naprosto nutné aby tam nebylo žádné zateplení a zmenšení prostoru.

Tady jen připomínám jedinou nevýhodu TS. Zady se často děje (pozor na to i u SS!), že od česna jsou rámky skoro prázdné a vč by mohlo hladovět i když má za sebou narvané rámky se zásobami. Přes uličku nepřejde. Při zužování se hlídá právě toto, často an blok odsunu obsednuté rámky dozadu a před ně dám jeden až dva zásobní. K tomu stačí když je venku asi 10 nad nulou, neprší a nefouká. Polopatě. Opatrně an blok vše odpáčím rozpěrákem, cik cak na jedné i druhé straně po pár mm tak dozadu, abych mohl vyndat první rámek od česna, stačí povytáhnout aby bylo vidět co v něm je. Jestli je suchý, musí pryč i kdyby v něm byl pyl a musí místo něj zásobák, nejlépe s květovým medem (nebo i melecitozním, ale s medem je prostě lepší). Tady je dobré a každý ocení, že Blaník je v tomto směru větší než 405 mm, ale 422 mm a tudíž je nutné na to myslet už v září a dát celé těleso rámků asi o 10 mm dál od přední stěny nástavku. Pak se nám to na konci února hodí, že můžeme snadno pak vyndat první rámek, jasné? I kdyby se na konci února nedalo zúžit, je dobré se podívat zda mají mezi hnízdem a čsnem zásoby.

Martine a případně Jirko a nebo někdo další, jestli něčemu nerozumíte, ptejte se. Já i Goro vám to vysvětlíme a jistě i Tom4 nebo M.S. a klidně někdo další. Víc hlav víc ví.

Nevěděl jsem, že jste vyhodniar. A ano, přesně jste to popsal, i já znám takové. Znal jsem člověka, který za 50 let včelaření, asi ještě horšího stylu než popisujete vy, nikdy neviděl matku. I to se dá.

A taky jsem si všimnul, že jsou bystří a chytří, činorodí a plní inivativních nápadů lidi bez vysokoškolských diplomů a vedle nich vysokoškolsky vzdělaní, co zamrzli v osmdesátkách. Třeba Dymák si vzal do redakční rady takového a mě se dotklo, že někdo s jeho názory, vzděláním a celkovým rozhledem, i když je o 20 let mladší učitel, by měl posuzovat mě a mojí odbornost? Když jsem si přečetl nějaké jeho články, lezly mi oči z důlků, radil mřížku, převěšování, prostě co ho naučili ve škole, on 30 let papouškuje. OK, ať si každý dělá co chce, ale mě může posuzovat a hodnotit jenom někdo, kdo je vědomostně a moderností na mojí úrovni, případně nad a nebo přede mnou. Měl byste důvěru k lékaři, kdyby vám předepsal modlení, zaříkávadla, amulety a pouštění žilou? A byl byste ochotný cokoli z jeho rad a doporučení dělat? To samé je Varré, volná stavba, divočina v podmetu a podobné. Ale někdo se cítí být asi inteligenčně na výši bosého afrického domorodce a obdivuje jeho necky pro včely, kterým dali evropští alternativci název medná kráva. Já to mám v životě a hlavně ve včelařině o hodně jinak.

Otázky jsou řečnické stejně jako oslovení k vám.

Pod pojmem pevné dno já chápu dno přibité napevno k úlu.

Jinak představy pana kolegy Maliny jsou poměrně dosti úsměvné.

Přidám příhodu, jsem na ty příběhy.

Asi tak v polovině osmdesátek jsem pracoval jako skladník ve firmě Sellier a Bellot a mojí prací bylo připravit materiál pro konkrétní zakázky provozu strojírny (i jiných provozů). Naložit a odvézt jednou týdně do meziskladu strojírny. Na projetí elektrického vozítka velikosti osobního auta byla ponechána ulička z každé strany tak 5-20 cm. Bylo nutné couvat asi 30 metrů. Než jsem se to naučil, boural jsem skříňky s nástroji jednotlivých dělníků, hlavně frézařů. Když jsem jednou asi po osmé naboural do některé ze sříněk na jedné i druhé straně, chlapi zuřili a nadávali mi, všiml jsem si Vietnamce, který stál s rukama založenýma na prsou, soustředěně pozoroval moje upocené a čím dál vzteklejší počínání, tvářil se naprosto neutrálně, ale soustředěně, s nehraným zájmem a účastí. A když došlo k očnímu kontaktu, pronesl Vietnamec velmi památnou a pro mě nesmírně poučnou větu: “Jeste mnoho muset pán ucit”.

Třeba si nějaký rasista poklepe na čelo jaký jsem hlupák. Já se ale od toho asiata ten den hodně naučil. Když zamhouřím oči, už si nevybavím jeho obličej. Ale nikdy na něj nezapomenu.

Taky jsem vám dal palec, ale ne za předčasné přidávání medníku😉

No a pan doktor, to je pozoruhodné a strašně rád bych řekl, že Tomovi4 ukradl fintu, kterou jsem sice vymyslel já, ale nepochopil, byla to náhoda, jen jsem se Tomovi4 zmínil co se mi jednou podařilo a já to nedokázal dotáhnout do stadia univerzálně a vždy s kladným výsledkem použitelné metody. Tom4 se toho chytil, začal to dělat a používat i v jiných pořípadech a je to tak skvělé, že by stálo za to, aby na to Tom4 udělal vlákno (asi to budu muset udělat já, jak ho znám). jen podotknu, že u tvrdé (a drahé) stropní folie při Marxově fintě čumí folie mimo úl, my (Blaník) používáme měkký igelit a ten se prostě ohne a z úlu nečumí.

Tak a konec legrace. Tady je vidět, že kdo včely pochopí, nakonec dojde ke správným postupům, jak dokazujete na příkladu pana doktora, naprosto nezávisle. Vy Goro, sice dáváte podle mě medník předčasně, ale díky neskutečné zkušenosti a umění včelařit nepochybuju, že to děláte přesně v pravou chvíli. Ale i mistr tesař se někdy utne a i já se dokážu seknout, to každý!!! Já to myslel jinak. Začátečník to nemá v oku, neumí odhadnout jak rychle se včely nalíhnou a pak je lepší než je podtrhnout, zariskovat a dát medník raději o 2-3 dny později než o tolik dřív. Na tom trvám. A až se to začátečník naučí, už tuhle poučku nebude potřebovat. A vy to jen mimochodem naznačujete, ale já to zdůrazním. On se včelař musí taky naučit rozhodovat, která chvíle je ta pravá, taky podle výhledu počasí. Jestli předpověď slibuje teplo a klid, OK, lze i malinko předčasně. Jestli ale naopak hrozí ochlazení, je namístě velká opatrnost a radši počkat.

Vyvinul jsem malé buchty pro NN a sice za 2 a půl rámku. A některým vč dávám jen půl medníku (5 rámků na prostředku), některému ¾, tedy některé vč dostane celý NN, jiné s jednou buchtou a tedy jen s 8 rámky (v medníku jsou rámky dál od sebe a je jich tam v plném jen 10) a některý medník je jen s pěti polorámky. Taky proto jsem si zavedl ještě míru vysokou pouze 11 cm aby odoadly půlky polomedníku. Mě se, porotože nechlastám u včelaření kořalku, tak se mi nepletou v jednom provoze při stejné délce 39 rámky vysoké 34,7, 30, 24, 15 a ani 11 nedokážu splést s ostaními. Ale většině by to dělalo velký problém a tak to většina sveřepě odmítá. Jejich boj.

Kvůli mě se nemusíte bát psát co chcete.

Vysvětlil jsem, že jsem chtěl chov trubců tam, kde je to lepší pro kleštíka - chladná část úlu s tím, že jsem doufal, že budou všichni VD na trubcích a nedostanou se na včely (a nebo jen minimum), protože nevím o studii nebo videu, kde by bylo zdokladováno, že VD přelézají, většina je jich na tom jedinci, kde se vylíhnou. Ovšem jestli je zamořené vč jako má Texl a na jednom trubci se vylíhne 8 kleštíků, pak je jeden trubec všechny neuživí a oni se musí přisát na jiné jedince. Na které? Tady jsem si zaspekuloval ve smyslu, že kleštíci nejsou blbí a tak vědí, že líp a na mnohem delší vzdálenosti se budou šířit na trubcích, kteří (jen někteří a neví se a nebo nevím já proč to dělají jen někteří) zalétají ze svého mateřského úlu i 20 a dokonce i víc km. Pak kleštík zase preferuje trubce, protože se cvhce šířit na co největší vzdálenosti a pomocí včely by se mu to nepodařilo. Trubci se zdržují v podmetu, tedy v civilizovaném = plně rozběrném podmetu = TLumiči a nahoru do úlu nejdou. Při práci ve včelstvech je tam nevidím a tak můj kalkul vychází. Primární kalkul byl, aby bylo v úlech minimum nebo žádní VD i bez léčení a plně to vychází. Kdo chce, proboha víc?! Při opravovní chyb mi došlo, že někdo moje teorie nezná a tak podotknu naprosto revoluční DOMNĚNKU, že díky tomu, že je většina VD v mých vč na trubcích a už přisátí VD nepřeskakují a nepřelézají na jiné jedince, pak se jich včelstva zbaví téměř všech a v některých vč úplně všech když vyženou nejpozději na konci léta trubce. Jestli zjistíme (Blaníkáři) v některém vč po 10.10. po fumigaci více VD než do 30, max 50 ks, pak to považuji za reinvazi z vykradeného divokého vč (nebo ze vč alternativce). Možná by mohl třeba Tom4 potvrdit nepatrný výskyt VD v našich vč. Jestli i pak přijdou úhyny, polopatě - i při absenci VD ve vč, pak to považuji za důkaz, že VD včelstva nezabíjí.

Vůbec mě při tomto uvažování nenapadlo, že trubci budou méně plodní a moc tomu nevěřím, víc bych vsázel na to teplo, když u savců chlad proč by u trubců mělo být naopak teplo zárukou vyšší plodnosti? Ale když o tom teď, u vědomí vašich názorů uvažuju, nedělám a nebudu si dělat starosti, protože plně potentních trubců, s kvalitními spermiemi vychovaných v teple je v okolí mých včelstev nadbytek ze včelstev těch, kteří zdaleka neumí to, co já a klidně cpou trubčinu mezi dělničinu a nebo nechají svá vč stavět kde se jim co zachce.

Pozoruhodný je i pyl s chemikáliemi. Tady se zastavím když dovolíte. Nedávno někde píšu, jak v podletí kvetlo kde co a včely na to vůbec nešly a ptal jsem se vás, jak mám ty blěny přinutit, aby laskavě sbíraly pyl na lesním plevelu, když je lepší a bez chemie. Mám úplně blbý včely, sbíraly jen ten z jetele setého červeného. A nosily ho spousty, monodieta nemohodieta, ale už z něj nedělaly pylové desky jako zjara, ale tlusté věnce kolem posledního plodu.

Alarmisté, romantičtí snílci, patříte knim taky pane Goro, by chtěli snít o panenské přírodě mimo civilzaci, kde se pole nestříkají, vše je čisté a pyl má tu správnou chemii a vše je happy. Ještě taková místa na světě jsou. Akorát že se tam málokdo dožije 50 let a ve 40 vypadají jako starci. My dva bychom už pane kolego čichali k sice čistému nechemickému kvítí, ale zezdola, ze země skrz drn. Já naopak žiju v civilizaci rád a aby nestál bochník chleba 500 a bylo ho dost i pro ty části světa, kde se jim moc dělat nechce, nebo pro časté modlení nemají na práci čas, holt se musí stříkat pole. Nejde obojí, připomínám, že ještě můj děda, ročník 1886 měl ve dvacátých letech 20 stol za opěvovaného Masaryka 15-18 metráků pšenice z hektaru (bez hnojiv protože na ně neměl a ne proto, že by byl blb a nechtěl je používat, umělých hnojiv i přírodního ledku bylo už tehdy dostatek) a když měl některý rok 20 metráků po hektaru, týden ho nikdo neviděl jak slavil!! A dnešní zemědělec když nemá 90 metráků nevydělal, je na svých a chce mít 100 metráků i víc, aby vydělal pár Korun navíc. Pak by chytrým mělo dojít, že když by byly 5x nižší výnosy, místo 5 chlebů by byl jen jeden, místo 5 rohlíků jen jeden a 10 deka salámu v práci ke svačině jen jeden z pěti pracovních dnů za týden a stejně tak je jediný oběd za pracovní týden. A tak dále. 

A tohle si snílci a alternativní pomatenci nějak nechtějí a nebo nemají čím uvědomit a pochopit. Naštěstí zatím vítězí rozum a těch pár snílků (napadají mě jiná slova když o nich uvažuju a nazývám je v duchu) to naštěstí nijak neovlivní a nezničí. Já se do jeskyně nebo na strom od těchle bláznů vrátit nedám, mě vysoká civilizace vyhovuje. Alternativizmus není cesta. Cesta je dokázat chovat včely i v přírodě pozměněné člověkem a i s mikrovlnami a viry a NC a dalšími problémy a já se o nic jiného nesnažím. 

Stokrát jsem vysvětlil, že v mém medu nemůžou rezidua léčiv být když léčím až když v úle nejsou plásty na med. Nikdo mi tohle neumí vysvětlit, NIKDO, proč dělat alternativní zhovadilosti, když stačí mít nízké rámky pro med s POUZE PANENSKÝM dílem a vyndat je před léčbou z úlů. Navíc jsem ještě vyvinul metodu, že v medu nejsou ani výkaly plodu, přesněji výluh z výkalů včelího plodu. 

Až kdokoli dokáže aspoň to, co já (určitě při tom dělám i chyby), pak se bavme. Pro některé to shrnu. Nemusím dělat alternativní hlouposti a mít jen 5-10 kilo medu s výkaly plodu, když můžu mít 30-50 i víc kilo medu bez reziduí a bez výkalů od jednoho včelstva. Ani z vosku se do mého medu nemůže nic dostat, v medníkách mám jen M ze svého vosku z víček. Všechno dílo je u mě plně rozběrné, nezhlížím se v primitivizmu. Připomenu, že Varré stvořil svůj paskvil pro negramotného francouzského sedláka s tak tupou inteligencí, že mu nešly vysvětlit rámky a plně rozběrnbné dílo (taky na rámky a pořádné úly negramot nemá peníze, protože je negramot, tak moc nemůže vydělat a na ty věci mít). Někdo obdivuje negramoty z Varrého doby a snaží se je napodobovat? Jo? Tak jo, ale já nemusím, že ne, nebo mě progresivisti přinutí? Varré systém je postavit na dálnici žebřiňák a snažit se vyrovnat kamionům. To nejde tak poto obdivovatel žebřin tvrdí, že mu jeho rychlost daná pohonem volkem, tedy asi 4 km v hodině, plně postačuje. Že tím kompikuje život všem ostatním ho nezajímá, protože je liberálně bezohledný a může. Kdybych měl tu moc, zasadil bych se aby to tihle dělat nesměli. A nebo jen na své zahradě a ne ve veřejném prostoru. Ale to se už poněkolikáté opakuju. 

Patrně jen opět mejnstrýmové bludy. Pravděpodobněji než upnuté kalhoty jde o teplo. Samci všech zvířat mají varlata na “luftu”, jen člověk je dal do teplíčka. Psalo se to ještě když nebyl internet a zdá se mi to jako nejrozumnější, nejpravděpodobnější. Kalhoty vynalezli až barbaři, Germáni, Římané je neznali a žádný jiný národ. Až barbaři…

No a s trubci, zase se mi tu můžete posmívat. Ale. Přirozené je chovat trubce na periferii hnízda. Vždy mezi česnem a dělničím plodem. Pak přišli chytří a začali dávat volnou stavbu, včely si staví kde chtějí a co chtějí a pak mají trubce z tepla. Když není v úle očko, a divoké vč by se samo nikdy neusadilo v dutině, která by měla víc otvorů než jeden, pak dává trubčí plod mezi česno a dělničí plod. Trubci potřebují pro zdárný vývoj a svojí plnohodnotnost PATRNĚ nižší teplotu. Proto jsem odpůrcem LBV jako hovadiny z nepochopení zákonitostí života včelstva. Trubčí plod mezi dělničí nepatří.

Já nedovolím včelstvu chov trubců nikde jinde než mezi česnem a dělničím plodem. Původní metoda Blaník přesouvala chov trubců dolů do TL až po půli května, už několik let se mi osvědčilo zlikvidovat vysoký SR ve chvíli, kdy je VN plný. Tehdy vyhodím vysoký SR i s trubčinou, pak je ve VN 11 rámků pro dělničí plod (na krajních plod obyčejně není) a od té chvíle, často už v půli dubna i dřív už včelstvo může chovat trubce jen v nejchladnější zóně úlu a nikde jinde. Proto Blaník nemůže mít volnou stavbu, protože JÁ chci rozhodnout, kde vč bude chovat trubce. 

Proto nemůžu mít ani v medníku volnou stavbu a proto si včely, které téměř nepotřebují žádnou léčbu, pro pana Malinu, mě a Blaníkářům běžně vydrží vč s jedinou fumigací Varidolem za rok, léčíme o malinko víc pro jistotu, protože ty miliontiny miligramů tvrdé chemie, které vychází na jednu včelu, jsou zanedbatelné. Už jsem to vysvětlil bezpočtukrát jak trapný je omyl dávat včelám tisícinásobné dávky kyselin v koncentracích, jaké příroda nezná. To je pořád dokola, alternativizmus je iracionální, tedy česky nerozumná VÍRA. Nic víc. A ano, mám úctu k věřícím všeho druhu, jen s nimi nesouhlasím a snažím se jejich pošetilosti veřejně nesmát. Jen si s nimi nepokecám. (třeba ale Bibli znám líp, než drtivá většina pobožných)

Nepřekvapuje mě, že když samci savců mají mít varlata v chladu, aby si udrželi co nejvyšší plodnost, že by možná mohl mít chlad vliv i na trubce. Ale je moderní to svádět na jiné vlivy, teď frčí mikroplasty a kdo se dožijete, za 20 let si na tu hloupost nikdo nevzpomene stejně, jako si dneska už nikdo nevzpomene ne Globáala Oteplouše a o nové době ledové už dnes neví nikdo nic, ale před 60 lety to frčelo a lidi se tak krásně báli mamutů, Kopčema a Lovců mamutů. To jen alarmisti straší něčím novým, nedávno jsem to vysvětlil. Když si na YT pustím nějakého “vědce”, který varuje před mikroplasty, tak z jeho keců vyplývá, že by na Zeměkouli vlastně už nic živého být nemělo, jak strašné ty mikroplasty jsou.

Lidi se rádi nečeho bojí, proto milují horory. Někdo jim tedy dopřává strašák, zrovna frčí mikroplasty. Co to bude za pár let? Trump třeba? Nebo svoboda slova? Brzy budou zakazovat lidem vstup do lesa a do přírody obecně, viz CHKO a jiná chráněná území kam se nesmí už teď.

Vlastně si na všechno odpovídáte správně sám.

ALE. Následuje jen moje zkušenost a z ní vyplývající soubor domněnek ano?

Jinde vysvětlím (už se několikrát stalo, ale vždy v jiných souvislostech), co se DOMNÍVÁM o menší plodnosti trubců. Takže, několikrát jsem vysvětlil kde pouze chci já aby vč chovala trubce a mám k tomu důvod = nemám ve vč žádné a nebo pár jedinců VD, už dva roky nanejvýš malé desítky = do 50 ks. To vidím po první fumigaci. Po Gabonu nepadá nikdy nic, asi to tak rychle nepůsobí a tak Gabon u části vč nedávám a rozdíly nejsou pozorovatelné. Tedy nedělám smyvy a jiné blbosti a kysliny mi nesmí na oči, nepotřebuju to, nemám v úlech brouky protože chovám trubce tam a tak, jak je potřeba. Opakuju, že jsem to mockrát vysvětlil a funguje to, ale vědeckou studii (nejlépe americkou nebo aspoň Západní) na to nemám.

Taky jsem vysvětlil, že aby matka nechtěla jít do medníku (žádná mřížka) nesmí tam včely dostat možnost stavby a nesmí tu možnost dostat tudíž ani ve VM mezi patry.

V jiné souvislosti jsem vysvětlil, že úhyny vč patrně nezpůsobuje VD. Tudíž úhyny způsobuje CCD, NC a nebo ještě něco jiného, vždy to ale bude důsledek nějakého oslabení a v důsledku toho náchylnost k nákaze. Co se já DOMNÍVÁM, že způsobuje a nebo by MOHLO způsobovat oslabení imunity, jsem taky vysvětlil mockrát. No a jedna z těch věcí je předčasné přidávání, jak vy říkáte dostatečného prostoru a ti rozumu mdlejšího dají prostoru vědomně víc, než si myslí. A nebo jim to neumožňuje blbý úl - vzpomínáte jak tvrdím, že jedna bedna Adamce je málo, ale dvě moc? A pak se posmívám těm, co si pořídili LG 1/1, což je úplně stejné. Vy to patrně vůbec díky NN systému neznáte a na tisíc % by vás nenapadlo přidat na plodiště najednou dva NN ve stejný okamžik. No a vidíte, 80% českých včelařů přesně to běžně dělá = má Adamce a nejde jim vysvětlit, že prostě nemůže přidat naráz celou bednu. A tak už nevysvětluju a sice se mi nelíbilo, cojinde dneska píše M.S., že díky vlastní hlouposti a nepoučitelnosti toho spousta lidí nechá - chov včel je čím dál obtížnější a díky tomu bude vlastně všechno lepší a tak má M.S. vlastně surově znějící, ale pravdu.

Těm, co tu jsou noví a nebo nepochopili co jsem myslel (nikdo se ke mě tehdy nepřidal, nikdo se na nic neptal) tím, že se nesmí přidat najednou moc prostoru, je to tak, že další nástavek se smí přidat až tehdy, kdy je plodiskový zadní rámek (a tady jsme u toho, chytrolíni mají česno uprostřed a tudíž nemají zadní rámek) tak obsednutý včelami, že není vidět voští. Tedy nahusto černě obsedutý. Tohle nedělá nikdo a pak se diví. A to je pořád dokola a už mě to unavuje. A vy k tomu přispíváte aniž si to uvědomujete tím, že píšete o nedostatku prostoru, nebo že včelař nedá včas dostatek prostoru, ale mlčíte o tom, že tohle je patrně největší kumšt u včelařiny.

Prostě úspěšný chov včel znamená držet je na hranici vyrojení, to věčné lavírování. A to je to umění. I 3 dny jsou blbě! Přidá medník o 3 dny dřív- podtrhne je a o 3 dýl, poletí. Nemá v týdnu čas? OK, tak ať nevčelaří sakra!!! Nechce se včelám věnovat naplno? Je podpantoflák a musí se dovolit svojí semetriky, jestli smí ke včelám a kdy smí? Opět, tak ať nevčelaří!! Včely buď musí dostat nutně to, co potřebují a přesně tehdy, kdy to potřebují, nebo se to nedá dělat. I blbec by mohl pochopit, že krávu taky nejde podojit o 3 dny dřív a o tři dny později bude mít zánět vemene a řádit bolestí tak, že mu vejrovi zboří maštal. U dobytka to lidi chápou - řve a je nebezpečný. Ale včely jsou zticha. Jen se vyrojí a nebo pak (klidně za několik měsíců) “nepochopitelně” umřou. Velmi často obojí, ale vždy je tím vinen včelař.

----------------------------

A aby opět nebylo mýlky. Kdo má hloupě česno uprostřed, platí pořád to o hustém obsazení krajních rámků od stěny nástavku. Jen tam, kde je začátek a konec je snazší to rozeznat a vystihnout pravou chvíli.

Ruku na srdce, kdo se přizná zda přidává medník až když pro včelí “kožich” nevidí plást a nebo raději dřív aby měly dost místa?

Jsem rád, že jsme si vyjasnili, že jsme prostě jen lidi. Lidi s klady i s chybami.

Ano, vystydnutí v důsledku výkluzů jsem jen četl a neviděl u nikoho nikdy a rodiče a jejich známí tvrdili, že to vystydne a pak se blbě vytáčí (ruční medomety na kliku). To za A. Za B když nechám vystydnout nástavky s plásty, skutečně se to špatně a dlouho vytáčí. ALE!!!! Neuvědomil jsem si, že drtivá většina vytáčí rámky zakladené, s košilkami a často černé, tuhé, pevné. Jiné je to s panenským voštím. Taky jsem čtvrtinu jen tak střelil od oka, nikdy jsem to neměřil, nevážil. Prostě je to snadné. Z důvodů, které jsem mockrát vysvětlil, vytáčím do okurkáčů a medník 39x15 musí dát 3 a něco. Studené plásty nedají ani 3, ale slibuju, že jestli mi přežijí nějaké včely a budu vytáčet, zjistím to přesně.

Druhé ALE. Nejsem nenažraný, ale jsem vychovaný, že vytočit málem do sucha. Přitom je to hloupé, přece to jde zpět do včel a nepřijde nic nazmar. Na druhou stranu je to ale fakt, že nedobře vytočené rámky od medu mohou být atraktivní pro matku a Blaník nezná mřížku. Jenže asi je včelám jedno a na atraktivnosti pro matku stěží něco změní jestli je v rámku deko medu nebo 5 a možná 10 deka (ano, ani 10 deka by nebyla čtvrtina). Jako nemyslíme na řazení v autě, některé věci dělám a neuvažuju o nich, to by mi hráblo. Prostě mám soubor naučených a jak se ukazuje i iracionálních návyků, ne vždy rozumně zdůvodněných a dělám je. Kdo jsi bez chyby…

A proto já výkluzy používat nezačnu. Jestli mám zvedat horní medník den předem jen proto, abych ho nemusel ometat, když sám píšete, že v něm bloumá pár včel (nebo si na ometení té hrstky včel koupím za 15 ometač těžkej jak kráva velikosti větší než banánovka stojící na kant a s každým rámkem se musím ohnout k ometači), tak to mi přijde jako iracionální. Poloatě, nerozumné jsou podle mě výkluzy pro více práce. Tedy když z nástavků vyndavám medové rámky do přepravek jak to prezentujete vy. Jo, když bych jen bral horní medníky a odvážel je bez šahnutí v těch nástavkách, v kterých byly na včelách, pak ano.

Jenže TŘETÍ ALE!!!!!

Přichází třetí důvod. Co mi řeší, mít horní bednu bez včel? Nemůžu místo ní dát bednu suchou. Ignorovaly by jí. Musím stejně rozebrat úl a suchý nástavek musí přijít mezi plodový vysoký nástavek a medník, často dva medníky v pořadí, jak tam byly. Takže šaškování s vkládáním výkluzů je pro mě zbytečná práce navíc a kilometry ujeté zbytečně. V ušetřeném čase můžu třeba na ryby a nemám a nebudu mít zvedák a tudíž taky ušetřím záda se sbytečným zvedáním horního nástavku s medem. Protože nejdřív odeberu horní bednu, ometu těch pár včel. Pak sundám medník či dva, přidám na VN suchý NN a zase to vše složím.

A abych byl stručnější tak jsem shrnul celé tyhle kecy do prohlášení, že jsou výkluzy blbost. A zase je nutné rozlišovat. Jestli mám několik desítek, velkých desítek vč a nebo dokonce víc než 100 vč, mám zajisté pomocníka a dělám to primárně pro zisk. Pak je výkluz asi namístě. Ale kdo má pár vč do asi 50, je pro něj včelařina v první řadě zábava, potěšení, relax (smysluplnější fitcentrum). A zopakuju svoje přirovnání ke sportovnímu rybářovi vs průmyslový chovatel rybího masa. Pak se jeví sportrybář tím, že chytá ryby po jedné, tiše sedí hodiny na břehu jak kokot aby obelstil rybu, kterou pak skoro vždy pustí (a ještě se k ní (blbi už to fakt přehání) chová j líp jak k lidskému miminku), tak ten je ve srovnání s Rybářstvím hlupák, když nechytá ryby najednou sítěmi a všechnu droboť když nevybere a nenažraně to nedá za peníze do kafireie, aby ve vodě nezbylo nic. No a pro ožralého Rusáka s granátem jsou i ty sítě zdlouhavá kravina. Takže vždy je to také o úhlu pohledu, cílech a smyslu PROČ včelaříme. Od toho se pak odvíjí to, JAK včelaříme.

M.S. Ano, že by zbývala čtvrtina medu je nesmysl, v předešlém jsem vysvětlil, jak jsem to bez uvažování plácnul. Možná mě to tak naučili a vysvětlili předkové a já to jen celý život papouškoval. Nevím. Záhada mého hloupého tvrzení je na světě.

Ale notak! Nemám rád LG proto, že je zoufale zastaralý, humpolácky primitiovní, hlavně že je americký a většina si ho pořídila z nadšení k Americe bez ohledu na to, že to je celkem blbý úl, určitě horší než originál Dadant-Blat. Kor ti vzdělanější, když zjistili, že sovětský Mnogokorpusnyj je originál D-B, tak si just honem pořídili Ameriku. To je to, co mi vadí, jakákoli adorace kvůli idiotské ideologii bez ohledu na to, zda je to věc dobrá, nebo zaostale blbá. Mimochodem, uměl by mi někdo vysvětlit duševní pochody a kvalitu mozku někoho, kdo si místo českého Aadamce pořídil LG 1/1? To neumím pochpit. Na plochu jsou stejné, jen LG je pouze na SS, kdežto Adamec je po všech stránkách univerzálknější, ovšem oba mají pro plodiště jednu bednu málo, dvě ale tragicky moc! Pohrdám lidmi této kvality uvažování. To jen pro úplnost na vysvětlení mojí averze k cizáckému čudu, které v českém prostředí nebylo potřeba. To když už úl jen na SS, tak vaše Béčko je asi 100x chytřejší! Kor, když už tu je Optimal se slovenskou mírou.

Výkluzy. Proboha co to melete? Asi i v tomto vašem příspěvku se ukázalo, že i muži mají své dny. Já nikoho od ničeho nerodrazuji a dokonce jsem pochválil řešení mezidna s výkluzem pro ty, kdo by to chtěli, asi jste to v zápalu boje přehlédl, stane se. Jen jsem vysvětlil, proč to nepoužívám já. A i když mám medomet moderní (ne ale americký, jen německý), stejně se mi vytáčí vystydlý med špatně. Tečka. Jo, teplota, jak o ní píše M.S., to bude to ono. Vždycky (kromě kočovné maringotky) jsem se uměl postarat, abych měl medárnu a včelařské zázemí chladnější, max 16 a spíš do 14, jen po půlce července se tam teplota šplhá na 18 až ke 20. Taky proto téměř nemám potíže se zavíječem a taky nerad dělám ve vedru. Pravda, mám jako zázemí pro včelařinu byt 65 m2 a to má na 100% málokdo, tedy nikdo. Polopatě, v jednom bytě, zrekonstruovaném a moderním bydlím, druhý přes ulici před rekonstrukcí jsem povýšil na včelařské zázemí. Někdo si kupuje drahá auta, jiný investuje do ženských a jiný vyhazuje peníze za smažení u moře v nějaké muslimské řiti. Já to mám v životě jinak, jiné priority.

Klid pane kolego, rozumím vám, taky se dám občas unést, to patří k debatě, jsme lidi s emocemi a ne studené robotické čumáky.

Zapomněl bych. Ano, výkluzy dokonale eliminují rabovky!

Nedělá mi potíže toto pochopit. Vycházím ale z toho, že drtivě drtivá většina českých včelařů (ani pan Goro) nevčelaří ve včelařském ráji a většina, jak se domnívám, rychlý jarní rozvoj chce.

Pozoruhodné je, a začátečníky upozorňuji na tvrzení, že M.S. chce, aby hlavní “síla” včelstev zůstala pro pozdnější snůšky. Protože je prostě fakt, že, jak říkávala už moje maminka, včelstvo má jednu hlavní sílu v roce a když to dá v jarní snůšce, v těch dalších se už tolik “nevycajchnuje” - doslova ten výraz měla máma a já ho nikdy jinde neslyšel, věřímn ale, že je srozumitelný (my bychom asi řekli vyznamenat). Takže ano, rozumním, jen mi to nedocvaklo.

Nepoužívám výkluzy, nidy a nijak. Ovšem kdo je chce používat, je zobrazené řešení dokonalé a hlavně oceňuji víceúčelovost - jde to po vložení (asi PS) použít jako dodatečné, nebo znásobené zateplení. Super!!! Doporučuji začátečníkům si toto zafixovat, nejlépe uložit, je to hodně podobné Gorovu řešení.

Někoho možná napadne proč nepoužívám výkluzy. Má to dva důvody. Vastně tři. Třetí je, že mě to předkové nenaučili a nikdy jsem to nikde u nikoho neviděl. Když jsem se na výkluzy ptal předků, sdělili, že je problém - většinou každý včelaří sám, zvedat medníky kvůli vložení výkluzů. Jasně, Goro = zvedák a nebo pomocník. Ale hlavní důvod byl vystydnutí medu a pak mnohem obtížnější vytáčení (dřívě pouze ruční medomety na kliku). Což je pravda, stačí odebrat víc medových nástavků, a co se nechá na další den, jde už hodně mizerně vytáčet. A tak co se ušetří neometáním včel, o to hůř a déle se pak vytáčí a hlavně, v plástech zůstává až čtvrtina medu.

Petr mi zajistil (i pro Toma4) odvíčkovač. Od stejného výrobce zapůjčil ometač, vyzkoušel jsem a nekoupil. Je to děsnej voser (váží to 22 kilo) a mám rychleji ometné nástavky klasicky. To je sice do jiného vlákna, ale v rámci souvislostí to uvádím tady. Koho by to zajímalo, odvíčkovač této konstrukce nejde použít pro plásty, které byly někdy zakladené (viz vlákno o odvíčkovači). Je to jen na panenské a hlavně 100% zavíčkované medové plásty. Pak to ale asi 5x a spíš vícekrát urychlí a hlavně usnandní práci. Ve víčkách zůstává minimum medu, vykape (a je to ten VIP pro rodinu a nejlepší kamarády). Taky to “zformátuje” plásty a zanedbatelná není ani těžba vynikajícího, absolutně čistého vosku. Ale to jsem se dostal opravdu daleko od tématu.

Nevadí, je to skvělý příspěvek! A velmi pozoruhodný strom, v kraji, kde žiju, velmi vzácný. Vypěstoval jsem jich několik, mám v kýblích asi 3 roky, nerostou (jak by mohly), jsou asi metrové. Jeden jsem ale dal Tomovi4 a když mi v zimě ukazoval jak za 3 roky vyrostl, vyvalil jsem oči! Zdá se mi, že to roste stejně rychle jako akát, ve vlhku snad ještě rychleji. Možná proto z toho udělali větrolam aby nečekali desetiletí až začne plnit funkci větrolamu.

Vím o pár jedincích ve Vlašimském parku a o několika na náměstí v nové Zruči. Ale vždy jsem zatím dokonale prošvihnul dobu kvetení a tak jsem na tom neviděl včelu, i když se květy tvářily, že ještě kvetou. Možná to může být jako s akátem, že ve výškách nad 300 metrů sice roste, kvete a dává pyl a asi i malinko sladiny na uživení, ale nikdy nemeduje. Možná, že tam u vás v nížině medovat bude, jak tam jistě meduje i akát.

Strom tvoří nezvykle velké lesklé lusky sytě kaštanové barvy a vylupování semen není až tak snadné. Nedošlo mi, že se semena před výsadbou musí spařit jako u akátu a mě ve dvou pokusech s odstupem pár let vyklíčila prvně všechna, pak asi polovina i bez spaření. Má se to přelít vařící vodou a nechat v té vodě vystydnout a pak hned vysít.

Mimochodem. Kdyby neměl akát tuto vlastnost, bez spaření vyklíčí tak 0,1 - 2% semen, už by tu nerostlo nic než jen akát! Asi nebudou ekoteroristi, kteří chtějí zlikvidovat u nás nepůvodní akát, rádi, že jsem zveřejnil jak dosáhnout vysoké klíčivosti. Mnohem lépe se ale akát vypoěstuje z odkopku tlustého třeba jako násada koštěte a metr i větší délky s pár kořínky. Pak to roste rychle a druhý rok kvete.

Přidám obecně ne příliš známou informaci. Na velkýcvh územích Maďarské pusty neroste jiný strom. Vyšlechtili tam akát s rovným průběžným kmenem a trochou větví nahoře a dělají z toho vazby na baráky. Nejde do toho sice zatloukat hřeby, ale střecha vydrží stovky let. Nic to nežere a při zatékání nehnije.

Tak jsem to prvně pochopil správně.

Asi bych nástavky bez včel bral celé a ne že bych z nich vyndaval jednotlivé rámky. No a tady jsem u toho, proč já nechci váš zvedák. Tady to není o zvedáku, ale když by ho někdo zvažoval, vysvětlím co já od zvedáku chci a proč mi váš nevyhovuje. Patrně s ním ani nejde odebrat celé nástavky bez včel. Ale stěží se berou najednou 2-3 NN medu, obyčejně jen jeden a pak by to i vaším šlo.

Bráním se jakékoli pitvorné práci v nepřirozené poloze těla, kdo mě čte ví proč. Tudíž, pro mě by byl k něčemu jen zvedák, kterým nástavky zvednu a dám někam za sebe mimo úl. Aby nástavky jen zvedl, visely nad úlem a já si tam lámal hřbet prací pod zavěšeným medníkem odmítám, vím jistě, že nejhorší je pro páteř právě jakékoli pitvorné kroucení, ohýbání a podobně. Můj bratr měl zvedák nezávislý na podstavci, zezadu přijel s něčím jako rudl za ůl, zvedl medníky a vycouval a odstavil to bokem. Pak mohl pohodlně pracovat. Jenže byl lampasák, na to nejdou normální lidi a tak Járovi nešlo vysvětlit, že lpět za každou cenu na SS je nesmysl a tak Jaroušek sice elegantně zvedl medníky, odjel s nimi o metr stranou a pak si stejně ničil hřbet prací na jednu ruku dlouhou a pak fňukal a nemohl se hnout. Měl čtvercové úly, které jsme mu vyrobil já a tudíž mohl mít TS. Ne protože zelený mozek a vyšší dosažené vzdělání než já, taky byl o 13 let starší.

Ovšem k Járovu zvedáku musela být absolutní a navíc zpevněná rovina, měl včely na vyasfaltovaném dvoře bývalého kravína  a tak tam mohl šaškovat se svým zvedákem. Já bych musel dělat nesmyslně drahé terénní úpravy a tudíž zvedák nemám a mít nehodlám.

M.S. Odvádění par z úlu je snad mnohem horší než očko. Nikomu takovou pošetilost neradím, naopak, je nutné udržet metabolickou vlhkost v úle a její případný přebytek steče  na dno, kde ničemu nevadí a postupně vyschne. Lépe vody v konci zimy, předjaří a časném jaru o trochu víc, než aby musely včely i za mrazu vyletovat pro vodu. Ony spíš asi zlikvidují část plodu aby nehynuly při cestách pro vodu. ALE. Jako vč dokonale ví kolik má zásob, nepochybně také ví, že se nemůže rozplodovat příliš brzy, protože nemá v úle vodu a muselo by vysílat létavky pro  vodu i za mrazu a nízkých teplot a tak se u něj opozdí jarní rozvoj. Tohle chápal i můj bratr, který byl voják…

V deklu mám polystyren tlustý 20 mm a to je pořád lepší, než dutina mezidna nebo nějaká deska z dřevotřísky, překližky nebo i masivního dřeva. Jste pozoruhodný pán s nekompromisními jasnými názory, které prezentujete s neobyčejnou jistotu a přesvědčením o své neomylné dokonalosti, až mě maně napadá otázka, proč vy vlastně chodíte do diskuzních for? To já celý život pochybuji, zkouším, pídím se po možná lepších řešeních a hledám lidi, od kterých se i ve svém věku můžu něco naučit. Od některých se ale já nemůžu naučit nic…

Koho zajímá co podmiňuje dvě jarní snůšky a tudíž co nejrychleji nastartovaný jarní rozvoj, najde to ve vláknu o pravidle 40 dnů. Tam najde jak je to pravidlo zastarale nesmyslné a že to musí být mnohem více dnů.