Příspěvky uživatele

Pořád mi vrtá hlavou jak tvrdě nekompromisně jsem odsoudil a zavrhnul prostavování pater mezi nástvky kvůli drcení včel. Jsem proti jakýmkoli můstkům, jak jsem podrobně vysvětlil jinde a tvrdím, že je nutné mít horní i dolní loučky úplně čisté, jak je to vidět na fotkách mých úlů.

ALE. Někdo prostě chce mocí mermo mít ty loučky zasr.., no prostě zastavěné. Dám radu jak i potom nemačkat a nezabíjet včely po stovkách a za sezonu to jde do tisíců zmamlasených včel. Je to nesmírně jednoduché, opakuju, že odsuzuji můstky v mezeře mezi patry, ale přesto dám radu, která jiné asi nenapdla. I to hodně souvisí s rabovkou a celkovou etikou včelaření a taky jde (mě enormně) o humánní stránku včelaření.

Jak na to? Je to snadné. Oddělíme nástavky od sebe a nástavek odstavíme. Odstavíme ale ne na prázdný nástavek, ale moje běžné dno se zaslepením dvěma plnými zástrčkami (nebo Gorovo mezidno). Ovšem na tom dně je napnuté mokré plátno tak, aby se SL rámků dotýkaly toho mokrého hadru. Funguje pod hadrem měkký molitan příslušné tlouštky a musí tam být, aby se plátno neproneslo vlastní vahou a neumožnilo včelám se na styčnou plochu dostat. Na SL rámků, i když z nich crčí med a nebo masakr z roztrženého plodu se včely nemůžou dostat. Nástavek s horními loučkami s můstky a “masakrem”  pokryjeme IHNED také mokrým hadrem tak, aby hadr po celé ploše ležel na HL rámků s tím, co je tam roztržené. Včely k tomu nemohou. Při sestavování se rychle odstraní hadry a než by se na to včely stihly vrhnout, jsou nástavky na sobě a pomačkaných včel je minimum, velmi často žádné. Oba hadry se musí ihned vyprat ve studené čisté pitné vodě.

Ovšem podstaně jedodušší je netrpět jakékoli můstky a jak na to jsem velmi podrobně vysvětlil jinde, vysvětlil jsem i nesmyslnost můstků a ukázal na svojí praxi, jak to jde a jak elegantní a pěkné to je. Dál je to boj každého sám za sebe dle jeho citu pro estetiku, čistotu, hygienu i humánnost včelaření.

Také nezapomínejme (nikdo na to sdělení v jiném vlákně neragoval) že se systematickým pravidelným seškrabováním můstků vyzíská velmi zajímavé množství vosku, který díky velkému obsahu proplisu velmi zůlepší kvalitu vosku z víček, ze kterého si já dávám dělat M pro panenské medníky. Metoda Blaník nezná VS v medníku A NEMŮŽE TAM BÝT a tak v mednících musí být dílo postavené na 100 mezistěnách. Tvrdím, že včetně oškrabků můstků při vytáčení to dělá až čtvrt kila na včelstvo ročně a to je pro mě velmi významné množství, navíc absolutně čistého vosku.

Gorova mezidna jsou skvělá, lepší a mají jedinou nevýhodu, že je to věc navíc. Nástavky musí mít a má každý, to je naprosto univerzálně mnohoúčelová věc. Moc jsem nepochopil ty výkluzy, nikdy s nimi nebudu včelařit a ani jsem nepochopil co Goro píše o zvedáku jak brání rabovce. Bratr Jára měl hadr z vyřazeného froté prostěradla na gumu. Když zvedl medníky a dal je stranou aby mohl pracovat v plodišti, na zavěšený štos nástavků zezdola navlíknul hodně vlhký hadr a díky gumě a pérování froté to fungovalo skvěle.

Gorova mezidna by mohla úplně postrádat zespoda mokrý hadr, protože se to dá udělat a i to na obrázku vypadá včelotěsně. Ale jak říkám, místo mezidna mám běžný nástavek a kus mokrého hadru.Nástavky stejně mám a mít musím a kus hadru je lacinější a hlavně skladnější než ta mezidna. 

Někde jsem (několikrát v různých vláknech) popsal nejjednodušší dna, jaká si lze představit. Deska má postranice vysoké 18 mm a ty tvoří podmet. Vzadu je zástrčka, o 1 mm kratší a o 1 mm nižší a vepředu je česnový klín (nic na něm není klínovité, jen se to tak odborně jmenuje). Zadních zástrček je nutné mít na včelnici (v autě) několik. Pak místo Gorova mezidna dám normální běžné dno, česnový klín nahradím plnou zástrčkou a je to další využití dna, která stejně mám, protože náhradní mít musím.

Prostě je důležité si poradit a jak by řekl Pitkin “a vo tom to je”.

Měl jste napsat hned že jste alternativec a ušetřili bychom si hodně času.

Bratr Jaroslav vyzkoušel tu rašelinu. Zkazilo se to, včely na to nešly vůbec, vyhýbaly se tomu, smrdělo to jak bolavá noha. Napájení včel je nesmysl. Už můj tát říkával, že mají křidýlka aco potřebují si najdou. Stačí nedát včelám v předjaří těsto a odstranit prodyšný strop (nikdy takovou kravinu nedávat) a nahradit ho igelitem z lidlu z palet s cukrem. Včely pak vyjdou s metabiolickou vodou kondenzovanou na stropním igelitu. Divokým včelám ve stromě taky nikdo nedělal průvan očkama, nedával jim prodyšný strop a už vůbec jim nedělal venku žádné napaječky s rašelinou nebo s něčím jiným. A žily a dožily se miliony let. Dnes jim lidi pomáhají tak dobře, že jsou ohrožené!

O octu psal myslím Martin a já to ROZHODNĚ ODMÍTÁM, vysvětlil jsem to obšírně. A taky vemte rozum do hrsti a nejlépe je nic včelám, co nemají samy, nedávat, nepřidávat, všechna lidská “vylepšení” a nesmysly jim nepomáhají, možná je tím jen otravujeme ve smyslu obtěžování (zkuste si představit, že vám nějaký blb nasmrdí obývák i kuchyni, dokonce i ložnici i hajzl octem, či jiným smradem!), možná se toho pak musí pracně zbavovat a nebo jim to jako každá chemikálie vadí, dost možná ubližuje.

Prostě jsem nepochopil jak někoho mohlo napadnout, že okyselovat vnitřní prostředí úlu. Mám za to, že někteří fakt už blbnou.

Mě když někdo nasmrdí byt octem, prchnu do hotelu, k přítelkyni nebo k dceři. Včely nemůžou prchnout nikam. Zkuste si předstvit ty nervy a ten stres, že nemůžete z toho ohavna prchnout! 

Jen vás doplním. Nikdo se dobrovolně plastů nezřekne stejně, jako se nikdo nezřekne mobilů a válečníci šmírovacích družic a ani bez BPS se už dnes nedá žít a efektivně (lacino) pracovat. Ale před mikrovlnami můžeme, sice jen teoreticky a spíš jen MOŽNÁ, ale můžeme utéct, odstínit sebe nebo úly. V tom vidím já zásadní rozdíl.

Ale něco si pamatuju a měl by si pamatovat pan Goro tuplem. Když jsem byl kluk, alarmisti (ještě se jim tak neříkalo, ale byli i v totalitě), varovali a horem dolem brojili proti elmag vlnám všech rozsahů, mikrovlny se asi ani ještě neznaly a nebo nevyužívaly. A tvrdili a měli pravdu, že před nimi není úniku a že je sice rozhlas, TV a další využití báječné, ale NESMÍRNĚ ZHOUBNÉ a že na to lidstvo během pár let, max 20-30 dojede. Uplynulo těch 20 let dodneška 3x a nestalo se lautr nic! Lidský věk se neskutečně prodloužil, za poslendích 60 let asi o 25 let a kojenecká a dětská úmrtnot byla v roce 1960 za komančů sice jen o promila,a le menší než dnes a tudíž dětská úmrtnost statistiky nezkresluje.

Myslím, že mikroplasty je další alarmistický humbuk stejného druhu. Žít se bude dál, loidský věk se bude zvyšovat a kvalita života zvyšovat stejně, jako rapidně roste životní úroveň. není to tak dlouho, jen 20 let, asi tak, jak bežela propaganda o škodlivosti mobilů a chlapi je nechtěli niosit v kapse tak blízko pindíka, že když by něco chtěli se ženskýma aby mohli. Dneska se mi tu někteří posmívají když mě napadlo, co když je na těch kecech o mikrovlnách něco pravda?

Já si kolegové nic, co píšu, necucám jen tak z prstu. Někdy mě až děsí co všechno si já pamatuju. Pamatuju jak alarmisti tvrdili, že nám hrozí doba ledová, před 60 lety jeli agendu omrazování. Pak jsem se na to 10 let asi od 14 do 24 vykváknul, pochopil jsem na co jsou na světě slečny a pak, když jsem se asi po deseti letech zase vrátil do reality koukám, co to? Najednou o omrazování nikdo nemluví a straší oteplováním. Pak ho povýšili na GLOBÁLNÍ oteplování a dneska už melou jen o klimatické změně. A život jde dál, je delší, hezčí, kvalitnější. Asi se nedožiju, ale mikroplastům se budou lidi za pár let smát a za 20 let si na ně nikdo nevzpomene.

Nevím zda to vadí, ale odporně to smrdí, proboha, pracujeme s medem, který snado bere smrady, proč to děláte? Já si postavil pověst právě na tom, že med ode mě ničím nesmrdí a ani kyselými košilkami, natož octem. A i kby nebyl med (propolis, vosk) cítit přímo octem, bude se jeho odér nějak promítat do celkové vůně a chuti medu. Prostě je nutná nejvyšší možná opatrnost a důkladný rozmysl a zvážení případných benefitů, zda stojí za to, že pak výsledný produkt bude vonět a chutnat “nějak divně”. Proto bych já nikdy nepoužil Thymol a podobné kraviny a to i když konkrétně Thymol má účinky a je vyzkoušený, pořád prostě smrdí a do úlu nic aromatického nepatří. Tudíž ani ocet i když je to potravina.

Varoval jsem před chemickými prostředky u včel a myslel jsem louh, Savo, sodu a podobné srágory. Ovšem ocet je zase chemikálie i když organická. Ten fakt ale neznamená, že je to chemikálie neškodná. Na jedné straně žijeme ve světě, podle alternativců a jiných pomatenců přechemizovaném - v tom mají určitě pravdu a tak proč cpát do včel ocet? Jaký to má účel? Kdo vám to poradil?

Ale můj bohužel opět dlouhý příspěvek měl jiný a domnívám se, že pro většinu ZÁSADNÍ obsah a tak prosím všechny, kdo se bojí rabovek, aby si ho několikrát přečetli a pochopili ho. To hlavně. Vůbec nechápu jakou má souvislost s octem. Přitom jsem jasně a dokonce tučně zvýraznil, že voda se musí - u včel vždy a bez výjimky - používat jen absolutně ČISTÁ ve kvalitě PITNÉ VODY!!!!

----------------------

Jen tady připomenu. Z úplně jiného soudku. Matka se skvěle přidává s pomocí acetonu. Prostě se dá na dno úlu piják nasáklý acetonem, aceton úplně zničí mateřský feromon a včely nepoznají, že je přidávaná matka cizí. Funguje to 100% a je to snadné a rychlé. Přesto to neradím protože rabovky. A kdo ví, jestli KM a jiné kyseliny a někerá léčiva nemají podobné vlastnosti jako aceton a kdo ví, zda to nezničí úlovou specifickou a vždy originální vůni?

Obávám se, že jsem se pustil do tématu, kde mám jen velmi neúplné a povrchní vědomosti. Co popisujete jako unikátní vlastnosti včely má každý tvor včetně člověka, pes se taky přizpůsobí boudě a i délce řetězu, člověka lze nacpat do nepatrné cely a nebo žije v nesmyslném paláci. Pes je masožravec, běžně ho ale ktmíme těstovinami, rýží, zeleninou jako prase, tedy všežravce. A tak dále. A tudíž jsem se na včely vašima očima vůbec neuměl podívat, “umění” přizpůsobit se obydlí, rámkové míře a podobně, také pastevním zdrojům a ostatním já nepovažuji za nějakou zvláštnost, ale úplně normální základní podmínku přežití. Který organizmus takovou schopnost nemá, zaniká, dříve nebo později. A i v naší společnosti máme lidi různě veůlké, různě barevné a dokonce nám je n vnucováno, že tak to má SPRÁVNĚ být. A pořád jsme jako celek lidi, jen některá lidská společenství jsou produktivnější a jiná méně. Tady se dostávám na HODNĚ TENKÝ LED.

Včelu si jako brojlera nepředstavuji a tady mám zase já asi povědomí hlubší. Kdysi jsem choval králíky Hyla. Brojleři vykrmení bez životabudičů, hormonů a podobných šmakulád, co jsou v granulích, dosahovali jen s běžnými statkovými krmivy 3 kg živé váhy do 90 dní i rychleji až o 3-4 dny. S výtěžností masa a poživatelných vnitřností 62-65%. Nastudoval jsem si o nich něco. Především měli téměř stejnou odolnost jako vesnická směska, byli vitální a nebyli nijak hákliví, dali se snadno množit a samice byly výtečné matky. Jejich výchozí kusy byly utajovaná plemena křížená postupně patentovaným pořadím co s čím, pocházeli ze 17x násobného křížení přísně utajovaných parentálních dvojic. Tímto postupem vznikla vždy Hyla, ale se základní vlastností, že v každé další generaci s čímkoliv rapidně klesala uvedená užitkovost. Nikdo bez znalosti výchozích plemen a hlavně posloupnosti křížení neměl šanci brojlera těch vlastností vyšelchtit. Mimochodem, když jsem se ohradil, že selektující včelaři na své zahradě nic nešlechtí, měl jsem na mysli přesně toto. U králíka brojlerového plemene Hyla To znamená, musel jsem mít samce i samici Hyla. Jak jsem to zkřížil s jakýmkoli jiným plemenm, sice to bylo pořád lepší než vesnická směska, ale výtěžnost hned v první generaci spadla pod 60 a spíš na 55% a doba výkrmu se prodloužila nejméně o týden a více. Proč to popisuju? No aby bylo jasné, co je brojler. U slepic na vejce je to stejné a u kuřat (i jiné drůbeže) také. Ano, brojleři jsu sice otázkou asi ani ne vašich 100 let,ale až by se přestalo s “výrobou” hybridů, z těch brojlerů, kteří v té chvíli přežijí zase postupně a pomalu vznikne obyčejná vesnická, sice málo užitková, zato vitální a odolná směska. A mimochodem, i u lidí lze z kteréhokoli jedince udělat “krále”, vládce a klidně může jíst suchý chleba a tudíž ani nepotřebuje spešl krmení jako to je u včely.

Tudíž se včelami se brojleři nedají srovnávat nikdy a nijak. U nich by spíš platil opak, že v každé další nečistokrevné generaci budou bodavější a životaschopnější, odolnější ke všem nemocem a jejich medná užitkovost pro včelaře bude rapidně klesat. Budou nosit méně, vlastně spíš jen pro sebe a hlavně díky zvýšené agresivitě se ubrání líp rabovkám a jiným škůdcům včetně člověka, což je pro včely také škůdce. Tvrdím, že tyto zdivočelé včely se také samy ubrání kleštíkům a i jiným parazitům a dokonce u nich postupně vznikne, i v přechemizované krajině a i s mikrovlnami a jinými zhoubami, odolnost vůči virům, nosemě a td. A zafunguje obyčejný přírodní výběr, uhyne všechno co popsané schopnosti mít nebude a přežijí jen z hlediska člověka neužiteční bastardi. Ovšem přírodě (Bohu) nejde o člověka, ale o opylení nejrůznějšího rostlinstva. Člověk se jen naučil využívat schopnosti včel nahromadit víc medu a jiných produktů, než potřebuje a dokonce člověk umí i zpeněžit jejich opylování. Ale z hlediska přírody jako celku je to bezvýznamné a naopak velmi škodlivé jak pro včelu, tak pro člověka.

JENŽE. Ač ateista jsem nastudoval podstatné části Bible a jasně se tam lze dočíst, že Bůh učinil člověka pánem, vládcem nad celým světem, potažmo vesmírem a nad vším co je živé i neživé a vše mu dal na to, aby nekonečně a neomezeně využíval všech myslitelných přírodních zdrojů. Každý si to může vyhledat sám, to za prvé a za další kdy a proč u pomatené části lidstva došlo k odklonu od prazákladních Božích Zákonů by bylo na nesmírně zbytečnou a neplodnou, nekonečnou diskuzi, do které se, prosím, nepouštějme. Jen tady podotknu, že u vědomí toho, co jsem právě popsal, je jasnější zuřivá nenávist určitých lidských kultur, protože oni zřetelně vidí rozpor mezi tím, jak Atlantická civilizace žije a co dělá v úplném rozporu s tím, co nařídil a dovolil Bůh.

Toto uvádím hlavně proto, aby bylo jasné, že já ač ateista se víc řídím Božím příkazem než někteří alternativní blázni a nechovám včelu aby bylo krásně včeličce, ale aby bylo krásně mě! Považuji za pomatené zkoušet chovat včely bez vytáčení a sledovat jejich odolnost vůči VD a ostatním neduhům a je tragédie, že takový pomatenec učí na včelařské škole, nedávno jsme na něj v jiném vlákně upozornil. Proboha k čemu by taková včela lidem byla? V Číně se horečně pracuje na mikrodronech, které budou opylovat zemědělské plodiny místo hmyzu. Budou lepší než včela, budou opylovat přesně a POUZE ty rostliny, které dostanou v programu a nebudou trpět žádnými neduhy ani nedostakem a ani kvalitou potravy a už vůbec kvalitou ovzduší ani klimatu. Fantasmagorie? NO, DOUFÁM ŽE JO!!!

Vás bych nejraději ignoroval. Ale pokud se hodláte bavit takto konstruktivně a smysluplně, odpovím a naopak, jen ve vás mladých je nějaká šance udržet včely aspoň na takové úrovni jako je nyní.

Opakuji: “Jestli se dostanu do bezvýchozí situace, je vždy lepší udělat NĚCO, i když se na úrovni dosažených obecných vědomostí a nebo při absenci v tom oboru vědomostí mých zjevně jedná o nesmysl, než neudělat vůbec nic.”

Nejste malý včelař. Jednu chvíli jste zamýšlel a snad myšlenku neopustil, vyzkoušet na významném počtu vč v úplně odlišných podmínkách, než jsou moje, provozní metodu Blaník (a porovnat jí se svojí metodou speciální OP). Zkuste, prosím, u části vč taky vyzkoušet i ostaní, u mě osvědčené věci. Za dva - tři roky si povíme. Tedy jestli budu živ.

Váš příspěvek je zajímavý. Nicméně mám za to, že je v jiné rovině než jsem měl na mysli já. Nejsem odborník na evoluci, je stejně nepravděpodobná jako Stvoření. Stvoření nestojí na tolika axiomech jako evoluce.

Když ale věc vezmu jak jsem to napsal, je to skutečně proces pokus-omyl. Ale tak jednoduché to není. My tak můžeme pracovat, když něco zkusíme a nepovede se, nevadí, zkusíme to znova tak dlouho, až se nám, nebo někomu jinému nebo našim potomkům zadaří. V přírodě ale je to jinak, neúspěšný “pokus” rovná se konec, uhynutí neúspěšného organismu.

Ze zbytků mojí povědomosti o tomto je jedna věc, kterou vy patrně ignorujete a nebo já vás nechápu. V genetickém zápisu jsou dvě základní roviny. Něco má organismus dáno odnepaměti (tady je prostor asi pro Boha) a něco si organismus zapamatuje a dál se to v jeho druhu dědí v genech jako zafixovaná zákonitost. Například na neobydlených ostrovech se zvířata z počátku nebála lidí, protože neměla zkušenost, že jsou nebezpeční. Během jediné generace se jim zafixoval pak už dědičný strach z lidí. Tady to nebylo tak, že jediné setkání s člověkem = vyhynutí druhu (když pomineme nešťastný osud Doda). Z toho vyplývá, že se i nemyslící organismy umí učit a dokonce svou zkušenost fixovat geneticky. Ale to jsem asi odbočil, ale nechám to tu.

Ke kleštíkovi. Patrně to neumím jasně formulovat. Ale jednak mám dojem, a udělal jsem na to vlákno, že kleštík včelí včelstva nezabíjí. U jejich úmrtí je vždy přítomen, velmi pravděpodobně přispívá k úhynu vč, ale není PŘÍČINOU. Vy ale jako byste pořád setrvával v bohužel zažité domněnce, že VD včelám nějak smrtelně vadí, že je zabíjí. Proto se včela nemůže přizpůsobit, protože k tomu člověk přes molochy jako je státní veterina a další kraviny nenechá dojít. Někteří to pochopili, ale nedošlo jim, že včelstva nezabíjí VD a tak se snaží selektovat a nechávají je hynout aniž by jim umožnili s kleštíkem soužít a nebo se vypořádat. Já na to jdu z opačné strany. Nechám včelstva aby měla možnost se s VD vypořádat sama a k tomu je nutné ne je nechat osudu a nic v technologii ošetřování vč neměnit a jen čekat, které vč zhoubu včelařovy “péče” přežije a které ne, ale naopak umožnit jim, aby měla šanci se VD ubránit sama. Mám za to, že se mi to daří, ale třeba se nakonec ukáže, že to byl zase jen pokus-omyl. Aspoň jsme to zkusil, co udělala většina ostatních? Ovšem mejnstrým se vůbec nepokusí ani o pokus a tak se nedozví, zda a co je omyl a kudy cesta nevede.

Jak se mi to daří (a Blaníkářům obecně) nevím přesně. Jenom se snažím dát včelám šanci a neničit je preventivně kyselinami ani přemírou tvrdé chemie a to jde jedině tak, že jsem zrušilo očka, síta, smyvy a jiné nesmysly, tedy monitoring a další a další zhoubné hovadiny. Vlastně o ničem jiném nepíšu než jen jak nedělat to, co se pořád vnucuje, že se dělat musí a má. Snažím se včelstva nestresovat a zatím se mi zdá, že to vychází. I když už i já mám úhyny, v našich vč ale VD nejsou vůbec a nebo v nepatrné míře. Už ten sám fakt je jednoznačným potvrzením, že VD včelstva nezabíjí. Co tedy zabilo vč i v systému Blaník? Rozhodně to nebyli VD!

Úplně prvně jsem se setkal s tvrzením, od vás, že schopnost adaptace včely je obrovská. Ještě jsem se na věc z tohoto úhlu nepodíval, nezamyslel, moc bych stál o objasnění jak je to myšleno a proč si to myslíte. Mě se naopak zdá, že je včela nesmírně háklivá a “křehká”. Kdybyste měl pravdu, existovala by nějaká divoká včela tady v Evropě, nezávislá na lidské péči. (ona existuje, ale je to utajované a nevíme o tom nic, ale asi to není divoká včela, ale jen úlétlé roje “domestikované” včely medonosné)

Shrnutí. Osvědčil se mi soubor věcí, které dělám a soubor jiných věcí, které rozhodně nedělám a výsledek je zřejmý. Když už mám i já úhyny, pořád ale nemám ve vč VD a nebo v nepatrných množstvích, která nemůžou včely nijak poškodit, natož zabít. Dal jsem svým vč šanci se s kleštíkem poprat, tím, že jsem zrušil kurvítka (očka jsem neměl nikdy) a naopak jsem zavedl opatření velmi odlišná od Svazem, Dolem, veterinou a včelařským mejnstrýmem vnucované kejkle.

Nepředěláváme to, jistěže ne. Ale vše další už dělejte jinak. Víte, jsem hodně kritický k Langstrothu, ale ten třeba svislé drátkování nezná. A tak je dobré se inspirovat i tam, kde to jako celek odmítáme. 

Právě řešíme drátky, mikrovlny a podobné. Hodně se zamyslete nad těmi špejlemi.

No ano, ke včelařině je potřeba spousta drobností i větších věcí, často je ale využijeme i jinak. Hlavně ale je včelařina činnost, kde se ty počáteční nákldy po čase vrátí. Třeba u rybařiny do koníčka jen cpete peníze a ty jsou jendou pro vždy v pryč. Taky rybařina je jen sobecká zábava sportovního rybáře a nikdo z toho nemá žádný užitek, ale včelařina je něco, co děláme nejen pro sebe, ale i pro ostatní lidi. Někdo ale tak jako já neuvažuje a myslí jen na sebe. Každý jsme jiný. Někdo zase dokáže pro druhé udělat mnohem víc než včelař.

A ještě se vracím dopsat. I Lang by byl velmi dobrý úl když by se použil jako Dadant. Že je jen na studeno nevadí až tak, tak holt budou úly stát jen po dvojicích aby se nepracovalo na jednu ruku dlouhou. Mám životní krédo od mistra z učňáku. Byl to důchodce asi 70 let, Němec a blbě mluvil česky. Soudruzi tak mizerně platili mistry v tom učňáku, že to mladí chlapi nechtěli dělat a tak jsme měli dva důchodce. Tohoto (vlastně i druhého dědulu) jsme milovali, nikdy nežaloval, nepsal poznámky a kdo dělal blbiny dostal kusem kabelu přes lýtka. A mistr Lenz často říkával: “Můžete bejt úplně blbí, ale musíte si umět dycky poradit”. Vy jste si Jirko udělal přípravek na drátkování, uměl jste si poradit a to je to nejdůležitější! Často si neumí poradit ani inženýři nebo právníci a jiní doktoři.

Píšu dlouhé příspěvky, kde uvádím i velmi široké souvislosti a lidé, hlavně mladí, to asi ani nečtou. Nechtěl jsem toto forum plevelit velkým množstvím témat, ale jinak to asi nejde. Proto další vlákno. Hlavně tu zveřejním pro mě tak jasnou a samozřejmou věc, kterou ale nikdy na žádném videu nevidím, že mě nenapadlo, že si lidi neumí poradit.

Zjara (vyjma doby setí ovsa) s rabovkami problém není a není ani v časném létě, pokud včelař není neumětel. Jenže v době krmení, kdy v přírodě nic není, je jakékoli včelaření problém. Prostě v tu dobu je potřeba úly neotevírat, krmit až těsně před tmou a NIKDY DOPOLEDNE a tak podobně. Obecné zásady uváděné všude. Ovšem pak jsou situace, když se do včel musí. Popíšu tedy co já dělám od dětství a co jsem nikdy u nikoho neviděl. Tedy vyjma vrstevníků mých rodičů. No a samosebou Blaníkářů.

Jedná se o prazáklad. Jinde jsem se nedávno tvrdě vymezil proti prostavování vodorovných mezer mezi patry nástakového úlu. Vysvětlil jsem, co mě k tvrdému odsudku vede. Ovšem co dělat, když už k prostavění dojde? V ukázce svého deníku jasně píšu, že byly úly ubité tuháčem a patra prostavěná a propojená do jednolitých bloků. Ze zdr důvodů jsem od 3.6. (v některých už od půl května) ve včelách až do 1.8. nebyl a stalo se. Stalo by se to asi i rychleji. Jak si tedy poradit když k tomu i přes veškerou péči a snahu dojde? Je to překvapivě jednoduché. Potřebujeme vyřazené PLÁTĚNÉ prostěradlo, ne tedy froté. To nadělíme na čtverce asi 60x60 cm a potřebujeme jich asi 10-12 a je lepší mít jich v záloze i víc. Pak jen kýbl a kanystr s vodou, raději dva, auto kanystry jistě uveze. 

Vše je nutné si do posledního detailu promyslet a připravit na dosah, práce pak musí jít velmi rychle bez zmatkování. První věc, obecně už úplně zapomenutá, spočívá v tom, že musím mít připravených tolik prázdných truhlíků, kolik nástavků musím z úlu sundat. Tyto prázdné nástavky se rozloží kolem pracoviště co nejblíž, musí být vodorovně a stabilně. Na tyto prázdné nástavky se napne mokrý hadr. Na každý. Na to se kladou snímané nástavky, když z roztrženého díla něco teče, padá to na studený mokrý hadr a to se slídilkám nelíbí a do medníků se nesnaží dobývat. Můžou jen zespoda a tam je studený mokrý, trochu vyždímaný hadr aby z něj voda netekla. První medník má strop, každý další musí být IHNED pokrytý mokrým hadrem, ze kterého ale nesmí voda crčet, musí být trochu vyždímnutý aby byl mokrý, ale ne aby to z něj lilo třeba do medových plástů. Mimochodem, vlhkost z hadru, podmínkou je čistá PITNÁ voda, se rychle odpaří a tím také ochladí nástavek, že není tak háklivý na otřesy.

Dostal jsem se k plodišti. Hrozí, že si otravující slídilky “líznou” a je na průšvih zaděláno. Úplně tomu zabránit nejde. Ale z víc než 95% ano. Na odkrytý úl položím dvě plachetky (staré a dřívější a odborně znějící slovo pro plátěný hadr). Odkryju jen takovou skulinu mezi nimi, kudy vytáhnu rámek a než ho začnu studovat, zakryju úl. Mám za sebou včelotěsný roják a rámek odložím do něj a zavřu. Tím mmám v plodišti mezeru po jednom rámku. Proto nesmějí být mezerníky na vodorovných loučkách, abych při vytahování prvního rámku nerval zásoby a plod a neroloval včely. Jak mám po vyndání prvního rámku v úle místo, je vše už snadné. Samosebou pořád musím úl zakrývat mokrámi hadry.

Dál do detailu popisovat co dělat je nesmyslné, to každý ví. Jde o to co dělám. Obyčejně jde o poslední medobraní + kontrola plodště. Ometené rámky se ukládají do prázdného nástavku, který stojí na podloženém prázdném nástavku s mokrým hadrem. Nástavek s medplásty se musí pořád zakrývat, snad nepřekvapí, že zase mokrým hadrem. Po skončení práce a zavření nástavků s medem v autě a zavřením úlu po jeho novém sestavení se hadry ihned vyperou a voda vymění.

Současně se musí včelař pořád hlídat zda někde neupadl na zem kousek medového voští právě z vytržených můstků mezi patry (nebo odjinud, taky stačí zamedovaný rozpěrák a podobně) a zda někde neukápnul med. Pokud ano, ihned se to musí nějak uklidit (rozmýt vodou je nejúčinnější a nejrychlejší).

Tichá loupež - TLO je něco jiného a o tom jsem už pojednal a pojednám znovu kvůli opakování = matce moudrosti. I tam je několik málo jednoduchých zásad, které ale lidi ignorují a pak fňukají. A ano, TLO je mnohem a mnohem horší, než rabovka zjevná. Nejúčinnější je se matek, jejich vč nebo oddělky se nechají vykrádat TLO (i zjevnou rabovkou) ihned zbavovat. To ale není tak snadné, třeba v srpnu, kde honem vzít jinou matku? Proto má mít každý několik oddělků od konce května a důkladně sledovat jejich projevy a vývoj (případné zaostávání a podobně). V srpnu už obyčejně jasné, co je k něčemu a co nanic.

---------------------------

Příspěvek je zase dlouhý, jak popsat aby to KAŽDÝ pochopil stručněji nejen toto, ale cokoli?

Ještě oves. Včely nejvíc slídí když se seje a pak když se sklízí oves. A příběh pro zasmání. 

Jednou zjara si přijel pro dvě včelstva velmi bohatý pán, soukromý podniktel (na práci rukama měl pomocníka), pořád telefonoval a vyřizoval kšefty. Zíral jsem jak soukali dva úly do fungl nového Superbu. No a chtěl jsem pána varovat před největší hrozbou rabovky a to je doba, kdy se seje a pak hlavně když se sklízí oves. Boháč se očividně hluboce zamyslel, ještě to nikdy neslyšel. Pak se usmál a řekl kouzelnou větu: “To je dobrý, v kraji kde včelařím se oves nepěstuje”. Pan podnikatel měl prostě myšlenky u svých kšeftů a klientů (účetní firma a blížilo se přiznání - březen) a vůbec nevnímal co jsem mu říkal.

Po letech mi došla jedna věc, kterou jsem nějak cítil, neuměl ale jasně formulovat.

Mám za to, že tu došlo k velkému nepochopení části včelařů. Darwin popsal, co se v nemyslící a nerozumné přírodě děje odnepaměti, systém pokus-omyl. Příroda za hromadného hynutí celých živočišných druhů a i velkého hynutí v rámci jednoho druhu “šlechtí” to, co je nějak náhodně odolné a co přežije, zatímco drtivá většina jiných organizmů ČIROU NÁHODOU odolnost v genech neměla. A tak nechala milují matka umírat miliardy jedinců kvůli tomu, aby se vyskytly jednotky odolnějších. Já si matku představuji jinak.

Nedávno mi někdo na CHZ vysvětloval, že i já se dopouštím šlechtění včel tím, že netrpím slabochy, bodavá a jinak vadná vč. Já to šlechtěním nenazývám. Podle mě je skutečné šlechtění CÍLEVĚDOMÁ práce, kdy se předem stanoví soubory požadovaných vlastností a cílevědomou systematickou prací se stanovených cílů dosahuje a nebo se o dosažení usiluje. To není můj případ, selekce jak jí dělám já a většina, není šechtění, ale jen selekce.

Ani příroda nešlechtí a ani neselektuje, prostě ta milující údajná matka nechává umřít milony a miliardy tvorů a čeká, často miliony let, než přijde nějaká mutace, která zůstane geneticky ukotvená. 

Kdo s mávnutím ruky přechází úhyny, nijak ho nemrzí a tvrdí, že tím šlechtí a selektuje včely, pak ho ale upozorňuji, že žádný včelař nemá k dispozici nekonečné miliony let na jedné straně a naopak co má, je mozek. Ten příroda nemá a tak vše dělá tak tupě, jak to popsal Darwin. No a je na lidech, zda se zařadí mezi stejně tupé bezmozky a nebo se budou snažit svým včelstvům pomáhat a nepůsobit jim stres. Tím spíš, když nepůsobení zbytečných stresů nic nestojí a dokonce není nijak pracnější a ani časově náročnější. Stačí prostě jen používat mozek. My jsme totiž lidé a svoje děti taky nenecháme (milující matce) přírodě a nedíváme se nečinně jak umřou třeba na slepé střevo, ale snažíme se jim za každou cenu pomoci. To z nás dělá lidi.

Vždy jsem se vymezoval proti těm, co svojí neschopnost udržet vč na živu nazývali selekcí nebo šlechtěním. Člověk není tupá příroda bez rozumu a nemá miliony let času. Konečně se mi podařilo zformulovat svojí základní myšelnku, od které se v mojí včelařině odvíjí VŠECHNO! A když mi letos úhyny přišly kvůli mojí neschopnosti se o včely řádně postarat, rozhodně mě to mrzí a určitě nad tím nemávnu rukou. Ale co určitě neřeknu je, že dobře, že co padne to padne a že šlechtím včely na odolnost proti melecitoze. Moje 4 ještě před zimou padlá vč nezabil VD, nějak “divná” vč a spíš slabé odd a záložní matky na 4-5 rámcích zabilo něco, CCD a nebo NC. Čtyři padlá kmenová vč zabila medovice a nemožnost proletu a vyprášení. Protože jsem neměl prolet už 2 a půl měsíce a není v dohledu, obávám se, že padne všechno. 

Nastává, KONEČNĚ, určitý nenápadný posun, ovšem velkého významu. Najednou si berou za své, jako že to říkali vždycky, i když nepřipustí, že první jsem za posměchu tehdejších diskutérů postuloval, že mnoho drobných stresů, když se jejich působky, které každý sám nic neznamená, sečtou, nakonec můžou zahubit včelstvo.

Zkusím vypočítat jen některé, které jsem začal tvrdit, pokud vím jako první:

Kyseliny, odebrání veškerého medu, očka, síta místo dna, prodyšné stropy, zebrování, mřížka, NN systém, nevhodné umístění úlů, časté vyrušování vč příliš častým otevíráním úlu (například likvidace VD vyřezáváním trubčiny), předčasné pouštění do medníku, velké rozšíření o 100% stávajícího prostoru, nucení vč stavět celé nástavky mezistěn, ještě hůř volné stavby, omezování matek v kladení = OP, Umístění trubčiny mezi dělničí plod = LBV, ještě horší je nedovolit včelstvu chovat dostatek trubců = některé výroky známého exhibicionisty, nedoléhání stropní tvrdé folie po celé ploše horních louček a v důsledku propojení uliček mezi sebou nahoře, krmení příliš hustým cukerným roztokem 3:2, a další a další, jako i takový detail jako mezerníky na vodorovných loučkách nebo škodlivé pleckaté rámky. No a najednou se to už začíná připouštět viz Gorův názor, neadresovaný mě. Prostě cokoliv, co by i jen MOHLO nějak oslabovat včelstva, je nutné nedělat i když úplně jistě nevíme, co z výčtu skutečně včelstva ničí, nebo k jejich úhynům vede a co vůbec. Protože nevíme, co přesně, je třeba nedělat svým včelstvům žádné zlo, ani prostavěné mezipatrové včelí mezery a v důsledku drcení včel po stovkách. Každé otevření úlu je stres a nejde to jinak. Ovšem ten stres je umocněný smrtí stovek včel a tomu se zabránit dá! Na mojí kritiku prostavování mezi patry nikdo nereagoval, tudíž to tak máte všichni a nebo většina. Ale současně plné huby lásky ke včelám. Obecně se to nazývá pokrytectví. Mě stačí videa, kde včelař tříská s věcmi a zachází se včelami nešetrně a je mi jasná výška jeho IQ.

Když tvrdím, že lze včelařit bez rabovek, patrně mi není věřeno. I jsem vysvětlil, jak si rabovky způsobuje včelař sám. Nikdo se nad tím nepozastavil, nepoložil doplňující otázku a tudíž myslí, že jsem já idiot a kecám nesmysly. No tak jo, pak ale nefňukejte!

Přisuzujete mi výroky, kterých jsem se nedopustil. Nikde netvrdím, že vím jistě a nikde netvrdím, že JEDINĚ  mikrovlny zabíjejí včelstva. Prostě něco včely a 90% hmyzu z početních stavů, který byl ještě před 20 lety, zabíjí a já se DOMNÍVÁM, že by to mohl být tento vliv. Vážně jsem vás měl za chytřejšího a lepší, velkorysejší personu. No, co nadělám. S vámi nebo bez vás. Takový Javali se k věci postavil mnohem rozumněji i když je proti vám mládě. Dál se budu spíš soustředit na SZ s těmi, kdo se jakkoli snaží přispět svými nápady, zkušeností a vzděláním v oboru, i jen lidskostí.

Připomínám. Já vyzkošel kde co, vy nikdy nic, máte jen NN Lang. To zaprvé.

Já se snažím dělat něco, třeba blbost, ale NĚCO. Vy hov.., tedy nic, ale pošklebujete se. Pozoruhodné je, že vás má každý rád a se všemi si tykáte. Já vím proč si s někým netykám.

Připadám si jako v blázinci. Takhle nějak asi bylo tomu, koho jako prvního napadlo, že se Země točí. Před tím tací jako vy upalovali za DOMNĚNKU, že je Země kulatá a ne plochá a jeden Kryštof měl štěstí, že neskončil na hranici když si myslel, že do Indie dopluje směrem na západ. Taky si živě pamatuju, i když jsem nezažil a mám to jen ze širokého vzdělání a souvislostí, zavilý odpor věhlasných starců chirurgů, kteří odmítali připustit, že by jejich špinavé pracky mohly způsobovat horečku omladnic a jiné smrtelné infekce. A tak dále, v lidské historii jsou zpátečníků celé nekonečné zástupy. Kdybyste mohl, byl byste šéf inkvizice, pamatuju si to z VF, kde jste měl nade mnou moc. Tady nemáte, tak mě nevyhazujete, tak se aspoň infantilně posmíváte.

A PŘECE SE TOČÍ!

Na dnešní noc slíbené vlákno o zatím netušené souvislti indukce elmag záření odkládám než rozdýchám pokusy mě ponížit a posmívat se mi. Nikdy se mě nikdo nezastane a nejraděj bych vás, kdo se mě na cokoli ptáte, odkázal na Gora, M.S. Šturmu, Černého a podobné. Na druhou stranu je tu Jirka, Martin, Roman, Petra a další a ti mi stojí i za to vydržet toto pšklebování. Jen to musím zase “rozchodit”.

Přidáte se k posměváčkům? Měl jsem vás za větší formát. Neklesnu na tuhle úroveň.

Jestli se ptáte mě, je to pěkné, funkční, skvělé. ALE.

Můj táta byl švec a v ševcovině existovaly hřebíčky - mám jich asi ještě deset deka - asi 5-10.000 myslím (neumím to odhadnout), které jsou dlouhé jen asi 8 mm, kovfané, hranaté a mnohem slabší než se dělají normální hřebíčky. Neseženete je, jsou z první republiky. Ty používám na drátkování. To proto, že jde pak vyrýpnout nožem. Nejmenší hřebík, co se dá sehnat, je myslím dlouhý 15 mm. 

Vždy omotejte asi 3x, ZATLUČTE hřebík a teprve pak odstříhněte těsně u hlavičky. A znovu klepnout kladívkem aby drátek nemohl zranit.

Nikdy nedrátkuju svisle, kromě jediné výjimky a k té se vrátím. Když už drátkujete svisle, proč kolmo na loučky? Dělá se to tak, že krajní drátky jsou šikmo víc, středové jsou také šikmo, ale méně. To má několik důvodů. Když jsou drátky kolmo, nahoře je potřeba aby byly docela dost u boční loučky, aby se M nevychylovala od středu - bříška HL. Jenže pak je drátek i dole blízko BL a nejde odříznout oplesnivělý roh celorámku. To je důležité, aby šlo. Jo, jasně, pak je k ničemu kupovaná vyvrtávačka.

Navíc, drátek tak blízko u BL nic nevyztužuje, kor u polorámku přece drží přistavěný okraj plástu k BL a plást nejvíc trpí v medometu odstředivou silou uprostřed a tam vy drátek nemáte. Snad mi rozumíte, vám něco drží při vytáčení jen ty dva vnitřní drátky a kde je síla největší, drátek nemáte. Prostě nahoře je to dobré jak to máte, dole ale je třeba krajní dírky udělat o asi 3-4 cm ke středu a zbývající rozpětí rozdělit rovnoměrně. Pak to bude skvělé.

Šikmé drátky mají ale ještě jeden a asi důležitější efekt. Dnes se stěží seženou nepančované M parafínem. Vypadají normálně, voní hezky a i barvu mají hezkou (až podezřele hezkou), jen mají nižší bod tání. Zatímco vosk taje při asi 70+ a měkne až při asi 50, díky parafínu je to mnohem méně. Mám za to, že jakmile je v M asi 25% parafínu, pak měkne tato hmota při asi 40. To je teplota, kterou vč běžně tam, kde má med (častěji kde má dělničí plod), v nepravidelných intervalech dělá (až 42-43). Někdy se k tomuto můžu vrátit, teď nebudu odbíhat od tématu (bude to v jiném vláknu o tom, proč má Blaník málo nebo žádné VD). No a když vystaví na pančovaných M, dají do plástů med, pak se stane, že se plást utrhne a sjede po svislých drátkách dolů a nastane neskutečný masakr. Nepřeju nikomu to zažít!!!! Jestli jsou drátky šikmo, hodně to proti tomuto jevu pomůže. Ještě lepší je pak drátkovat vodorovně. Můj polorámek 15 má jen dva drátky, Asi 10 mm pod HL (ne níž!!) aby na něčem visela M a pak jeden drátek v prostředku mezi horním drátkem a SL. Bohatě to stačí.

A hlavně, u vodorovného drátkování se u polorámkůl BL neprohnou skoro vůbec, není to viditelné a u rámku 30 je průhyb nepatrný a ničemu nevadí. Ale u svislého drátkování se loučky prohnou vždy, opakuju, že já už mám u nejnovějších sérií polorámků jak HL tak i SL tlustou jen 7 mm a i u celorámků mám HL 8 a SL 7. Já nechci dříví, já chci co nejvíc voští! Mě by se to prohýbalo ještě víc než u normalizovaných přířezů.

Ale co je důležitější. Vodorovná Včelí Mezera je cca 6-8 mm. Tu ničím nezastavují. Jenže když se obě loučky prohnou svislými drátky o 2 mm, často i víc, pak je místo VM max 8 mm najednou 12 a víc. V tu ránu tam budou stavět trubčinu nebo dávat med a nastane hnus jak ho popisuju v kritice prostavování mezer mezi patry. Jestli chcete čisté horní i dolní loučky (jako je to vidět na mých fotkách) a nechcete hnusný masakr a ničit stovky a za celou sezonu tisíce včel, nejsnáz toho dosáhnete vodorovným drátkováním!

No a přípravek? Moc práce. Mám celkem malý pracovní stůl, široký asi 70-75 cm. Rámek je cca 40 +-. Na levé straně mám svěrák, na pravé mám špulku s drátkem. Polorámky mezerníky nemají (ale BL široké 25 mm!!) a vysoké rámky dostanou mezerníky před drátkováním, přibíjením - otřesy a manipulace - by se mohly drátky povolit. Loučky jsou navrtané předem před sbitím rámku, jsou svrtávané vždy dvě k sobě, tedy pár. Vrtám to ve stojánku podle vidítka rozteč podsle nakreslených značek a tak nepřesně a proto to vrtám v páru. Pak tedy sbiju rámek. Po sbití dané série natluču mezerníky. Pak teprve drátkuju. Do BL zarazím napůl hřebíčky. Pak rámek upnu ve vodorovné poloze za SL do svěráku a tím mám volné obě ruce. Jak je drátek protažený - já musím vytáhnout ze špulky drátek ven na rozdíl od vás - drátek je tvrdý, musí být zajištěný a vytahuje se přes odpor, jinak by vyskakoval ze špulky. Pak vyndám rámek ze svěráku, položím na desku, zamotám a zatluču hřebíček na  konci, vypnu jako vy a po zamotání a zatlučení hřebíčku na pravém konci teprve odstříhnu. Kladívko používám o asi třetinové váze než máte vy. Jde mi to stejně rychle jako vám, vysoký rámek s 5 drátky mi trvá asi 2,5 a spíš 3 minuty, polorámek drátkuju rychleji.

----------------------------

Pro úplnost., vyvařuju celé rámky. Ovšem vypnutí drátku, dočištění a případné poopravení “recyklovaného” rámku mi zabere stejně času (možná víc) než drátek natáhnout nový.

Velice vás chválím, při práci přemýšlíte a udělal jste si skvělý příparavek, snadno ho předěláte na vodorovné  a šikmé drátkování. Je to elegantnější než na co jsem se zmohl já. A vyrtávačku? Prodejte jí.

Přišel čas popsat další můj objev.  

Jinde tvrdím, že je včelín špatně a úly na slunci ještě hůř. Vypozoroval jsem také, že je včelstvům lépe když stojí na vlhké rostlé zemi. Tvrdil jsem, že jsem za život vypozoroval, že je nejlíp včestvům pod baldachýnem listnatých stromů. Zjara skrz pronikají sluneční paprsky, v létě nastane blahodárný stín. K tomu stromy odpařují obrovská množství vody a tím nejen ochlazují mikroklima pod sebou - blahodárného stínu stromů si lidé povšimli už v době stavby pyramid a dříve, ale, zdá se, že to má (pro mě nečekaně) i jiný vliv.

Aby toho nebylo málo, zem odpařuje také neuvěřitelné množství vody a málo se ví, že igelit o rozměru 1x1 metr může člověku zajistit i v úplném suchu, v naší krajině denní dávku vody pro přežití, kdo byl na vojně to ví. Tato voda v podobě páry obsahuje nečekaně obrovské množství tzv skupenského tepla, toho tepla, tedy část tepla, které nemusí ze svých úlů vyhnat včelstvo. 

Obecně se ví, že signálu šíření internetu velmi vadí listnaté stromy a ještě před 10 lety (dnes asi prošpikovávají vše živé silnějšími paprsky elmag záření) stačilo, že zmoklo listí na stromech a někde byl problém s příjmem signálu internetu. A to se bavím jen o nepatrné části spektra mikrovln, kterým jsme vystaveni my a vše živé, nepřetržitě, každou jednu vteřinu všech 24 hodin za den a všech 365 dnů v roce!!!! A po dobu už více než 25 let a zdrojů i intenzity přibývá. Ani na milisekundu před tím nic živého nikam neuteče, neschová se. Snad jen horníci v dolech a raziči tunelů.

Jistěže to mocní nikdy nevypnou a byl bych rád, aby bylo jasné, že nehledám spojence pro bojkot mobilů, GPS, šmírovacích družic a velení armádám. Jsem všechno, nejsem ale blb. Hledám jen jak zařídit, abychom měli svoje včelstva na místech, kde je zhoubný vliv menší nebo malý. A pokusili s enajít způsob, jak vliv zmenšit - ne každý má možnost volby co se týče umístění včelstev.

Mám včelstva jen pod listnatými stromy na rostlé zemi. Šturma radí jakési podložky před úly. Já je mít nemusím, nic a nebo skoro nic mi tam neroste, kor na stanovišti R je celý den polostín. Úly jsou pod asi 70 let starými duby červenými - je jedno jaké duby to jsou, fungovaly by všechny listnáče.

-----------------------

Většina mých nápadů není tak, že jsem takový génius, něco promylsím a pak to zrealizuzji a plním bod po bodu předem promyšlené zadání, jakýsi projekt. Konkrétně stan pod duby jsem odkoukal u Soběslavi při rybaření. Je tam za plaňkovým plotem ve vzrostlém dubovém lese včelín a kolem něj pár úlů. Místo má zvláštní kouzlo, klid, ticho a přitom město nadohled, něco přes asi kilometr? Podivný génius loci by se tam dal krájet. Podobné místom bylo také na středním toku Nežárky (tam jsem ale už 30 let nebyl). Tak se mi to tam u té Soběslavi líbilo (a líbí, nikdy nevynechám tam zajít když tam jedu na ryby), že jsem si usmyslel, že na přesně takovém místě chci včely taky. Ten další efekt (efekty) z toho pak vyplynul. A přitom šlo jen o můj podivný, vědou nepopsatelný pocit, materialistickými lidmi vytrvale popíraný. V tomto případě se ukázalo, dodatečně, že to má asi i fyzikálně podmíněný vliv. Ale opět je to jen laická dedukce, že když je listí na živých stromech plné vody, dokonale uzemněné vody a pod listnatými stromy je mizerný signál mobilu, že tedy ty listnáče nějak stíní škodlivému elmag záření. Možná také proto jsem byl tolik let bez úhynu, že mám úly pod listnatými stromy na rostlé zemi.

Pozornější četnář si uvědomí, že Petr má včely na betoně, ve kterém je železná armatura, pod střechou z trámů a tašek. Jenže ta střecha leží na železobetonové zdi, kde je uzemněná síť z armatury a na železných sloupech a navíc úly jsou na železných kozách. No a v elektrice je jeden jev, nazývá se indukce a na to v noci založím extra vlákno. Sice o něčem jiném, ale u mě nic není jen samoúčelné a vždy se o pírá a několik jevů v širokých souvislostech, které část lidí nechápe a nenapadne je to.

Opět velmi zajímavý příspěvek, pojednám jen o části adresované mě. 

Zatímco se tady něco píše, probíhají laické pokusy inspirované mým podezřením. Uvedu bonmotem. Jestli něco má peří, plovací blány na pařátech, ráchá se to ve vodě, má to placatý zobák, řve to jako kachna, vždycky to kachna je. Jetli mám dvě stan (třetí u baráku je 6 odd a ty se vždy první zimu chovají jinak a jsou nějak samočinně odolnější a dosud se neví jak je to možné) a na jednom - R - byla jediná léčba proti VD (až 25.12.), na většině druhého stan - K - proběhla léčení dvě. Zatímco R nedostalo ani gram cukru, polovina vč na stan K nějaký cukr dostala. Na R je mizerný mobilní signál, často se odtud nedovolám a video si tam nepřehraju, na K běží všechny funkce mobilu dokonale a perfektně.

R má dosud úhyn jeden z původních 12 vč a to je 7% a na R padlo z původních 33 zazimovaných 7 “jednotek” proč to tak nazývám jsem vysvětlil několikrát, a to je tedy 21%, pokud nejsem hlupák, tak co zabilo 3x víc vč, o která bylo nesrovnatelně lépe postaráno?

Jestli hyne hmyz a snižuje se biodiverzita i v Kongu či Brazílii, ale i na Antarktidě a v jiných neobydlených částech světa, tak co je pro všechna místa na planetě společné? CO se ptám působí po celé planetě, jen někde s menší intenzitou (zatím) a tak jsou místa s podmínkami pro život přiznivějšími a jiná místa, kde to už přesáhlo kritickou mez. Chybí seriozní výzkum a konkrétně vy dokážete slepě věřit jakékoli studii, i když jí dělaly dětské studentky maldší 20 let, ale Polským vědcům, kteří tvrdí co já nevěříte? Proč nevěříte vědcům z roku 1976 a těm dnešním věříte?

Myslím si, že přirozená lidská vlastnost je, když něco nechápou, tak uvěří na nějaké bubáky, zlé bohy a něco, o čem se obecně ví, že se proti tomu nedá nic dělat a zbývá jen modlení. Takto se vše svádělo na Varroa Jakobsoni Oudemans a 20 let prostitutům nevadilo a nedokázali přijít (měli k dispozici výzkumy genetiky a DNA, jen na to nikdo nedal peníze) na to, že svět 20 let bojuje s jiným roztočem a tudíž boj nemohl být úspěšný. Mimochodem, nikdo za to nebyl potrestán!

Pak se KONEČNĚ přijde na to, že VD není VJO, ale na bubáka, se kterým se nedá nic dělat se věří dál a státní veteriny a jiné zbytečné darmožráčské molochy nenažraně vydávají další a další restrikce, regulace, závazné Vyhlášky a jiné buzerace. A pořád to nepomáhá. Jak by mohlo, troufám si tvrdit.

Pak si už začnou cvrdlikat vrabci na všech střechách a chytřejším a začíná být jasné, že úhyny VD nezpůsobuje. Ale věřící na bubákizmus a na něco, s čím se nedá bojovat, nikam nezmizeli, tak si vyberou dalšího bubáka, tentokrát NC. 

A tak dále.

Vy popisujete to, co já. V jedné rokli je škodlivé záření silnější a tudíž je tam zhouba horší, do jiné rokle proniká toho svinstva méně a tak je to tam pro včely o něco lepší. Přece neříkám nic jiného než vy!!! No a konstrukt o postupném hynutí kvůli rabovce je stejně chytrý jako předem předpokládat, že se každý člověk musí ve zdraví dožít 90 let a ne jak je to doopravdy, že je někdo přirozeně odolnější a jiný háklivější. Prostě některá vč jsou háklivá, jiná odolnější a často bychom přišli na to, že ta háklivost může být způsobena nějakými kejkli včelaře. Protože Dol bohatne na KM, neudělá výzkum, prostou statistiku, zda má víc úhynů tvrdá chemie a nebo “šetrné” kyseliny a věčné umonitorováví včelaře do bezvědomí (kdy jako má včelař včelařit když bude počítat včely a dělat smyvy a jiné blbosti?). V mém okolí kdo si dal říct a kyseliny přestal používat, skončily mu problémy úplně a nebo je má VÝRAZNĚ menší. Jak to funguje já nevím, nejsem Dol a nikdo mě za to, co zadarmo dávám, neplatíte!! Tak ustavičně nehledejte vši na tom, o co se snažím já a spíš mi a mým přátelům pomozte, protože panstvo, Dol a Svaz se na nás vy.erou. Kor když tam jsou zaháčkovaní adoranti jediné správné včely a hlavně ti, co se živí množením oddělků a kterým masivní úhyny náramně vyhovují. 

---------------------------------

Tom4 je vzdělán v oboru elektro slaboproud. Na rozdíl od věčné oponentury (nakonec drátky v plástech je jeho nápad) a má v telefonu aplikaci (prý jí můžu mít i já) a kdo má Android může měřit sílu mobilního signálu kdekoli na centimetr přesně. No a zjistil, že se jedná o snížení kvality signálu jen o 10%, ale je velmi nápadné, že i jen o 10% slabší signál = méně úhynů. M.S. se mi pošklebuje a zarytě mlčí. OK, jsem na takové lidi zvyklý, jsou jich celé zástupy. Ovšem lámeme si hlavu a mě napadla pyramida. Blbost. Pak Faradayova klec a ejhle, v něčem, co může fungovat jako faradayova klec (smotek králíkařského pletiva - Petrův nápad) - je signál mobilu rázem o 10% nižší. Co potom opravdová a dokonale uzemněná faradayova klec? A jak jí udělat v praxi? 

Petr nemá úhyny, nemá pokálené nic a nekrmil. Léčil stejně málo jako já, v Blaníku se moc neléčí. Ale má všechny úly na sic neuzemněných, ale železných kozách. Úly stojí v řadě za 3 m vysokou železobetonou zdí s dokonale uzeměnou armaturou.

Nic netvrdím, jen si dávám střípky souvislstí k sobě. Dělejte to pane Goro a i někteří ostatní (všichni ne, ti budou vych.aně čekat jak to dopadne, nehnou prstem, ale pak to využijí, tedy když to dobře dopadne) s námi a možná na něco přijdeme.

------------------------

Technice a moderním technologiím nerozumím. Ovšem obrazovky - displeje snad nemají vliv na úhyny včelstev. Asi jste to dával jako příklad. No a já se na ty filtry už asi před 20 lety ptal a někdo mi vysvětlil, že nyní je ta ochrana zabudovaná do toho monitoru, který navíc už funguje na jiném principu než je elektronka = obrazovka. Proto byly monitory (i televize) dozadu bachraté, šlo o úhel rozptylu paprsku elektronky. To by nikdy neumožnilo plochou obrazovku. Ale třeba jste si jen dělal legraci, přece tohle jistě víte líp než já.

Sem dávám video, u vědomí co následovalo po pouhých horních “trámcích” = Varré systém a vím to z videa keců se Stonjekem. Černý pak přiznává, že med vlastně nemá. Ale chová včely organicky v souladu s přírodou. Největší nesmysl je medový nástavek nad plodem a že med nosí nad to. Tak tomu nikdo rozumný nevěřte. Nad medový nástavek přidaný prázdný nástavek vždy ignorují a radši se vyrojí než by ho obsadily, natož aby do něj něco dávaly. A taky zebrování je kolosální cizácká hyperkravina na entou a nikdo chytrý to nikdy nedělejte!

Na druhou stranu to, co v totmo videu vypadá jako vrchol idiocie - vysvětlit včelám, co s nimu jdu dělat, je správný postup. I to pomalování úlů, zdobení včelínu a podobně. Já to sice nedělám, ale věřím, že to má obrovský význam. Spíš sice pro včelaře, jak říká Černý, včelám je to jedno. Ale. Včely nějak (jako pes taky pozná, kdo se ho bojí a nebo kdo ho nemá rád) poznají, co mám za lubem a tím, že jim to řeknu, mají čas “pochopit” že se něco bude dít. Ještě před videem popíšu co se mi stalo tisíckrát, co žádná věda neumí vysvětlit, co ale citlivý včelař časem uvidí a zažije sám. 

Opatrně, bez bouchání a nešetrnosti sundám dekl. Do úlu, kde je trvale tma, najednou vnikne světlo. Světlo (a závan čerstvého vzduchu) je pro včely neomylný signál, že je do úlu díra. Jediné zvíře, které umí udělat do dutiny stromu díru, je medvěd. Veká, po dvou se pohybující tmavá obluda, která děsně smrdí. (proto se nesmí včelařit po pár pivech, nebo s hubou napajcovanou kolínskou po holení, nedej Bůh žena s lakem na vlasy či deodorantem)

Sundal jsem dekl, do úlu proniklo světlo skrz igelit, ale včely jsou totálně zmatené. Nepředcházelo žádné třískání, trhání, štípaní dřeva, nic takového. Je ticho, ABSOLUTNÍ TICHO A ŽÁDNÉ OTŘESY, RÁNY, HLUK, POHYB. Na HL rámků včely nejsou, nemohou tam být, byl tam igelit. Do uliček se zespoda nahrnou strážkyně, vojáci a čekají demolici a útok medvěda, za miliony let vývoje to zažily milionkrát a mají to zapsané v genech. Jenže já jen opatrně, pomalu strhnu igelit a zase 20 vteřin počkám, intenzivně na ně myslím, třeba je to trapné, ale mám je rád. Včely se vyřádkují do kordonů v uličkách, hlavičkami nahoru a čekají co bude. Uvidí medvěda, ale strašně divného medvěda ve světlém mundůru s bílopu palicí (nevčelařím nikdy bez kukly). Nemává pazourama, nedělá prudké pohyby a nic netrhá a nesmrdí. Včely čumí jak idioti, vůbec nechápou co se děje a asi si řeknou: “Aha, to seš ty vole jenom ty, OK, dobrý, nejsi medvěd” a odejdou z těch uliček. 

Nekecám! Kdo tohle nazažil, neuvěří, přesto je to tak. O tom mluví Černý, jen to nepodal s příběhem a tak barvitě jako to umím já (taky čas videa je omezený a nesmí nudit velkou délkou). Černý nemá holt to básnický střevo jako já. ALE PRAVDU MÁ. Bohužel asi jen v tomto.

https://www.youtube.com/watch?v=GOXdBnmCek4&t=15s

Dávám dle YT 12 let staré video. Začíná nedokázanými bludy z říše zbožných přání, či axiomatickými fantasmagoriemi. Ale celkem je to velmi poučné, ale asi ne tak, jak by bylo panu Ing. Texlovi milé. Kdo je Ing. Texl? Je jedním z pohrobků Boháče, jeden z hlavních činovníků PSNV. 

Video je velmi poučné, upozorním na několik stěžejních faktů z videa jednoznačně vyplývajících.

1 - Je zde jasně vidět, kam vede nepužívání tvrdé chemie. Pan inženýr nabádá řadové včelaře, aby suplovali původně STÁTNÍ výzkumný ústav, který by ale měl tyto věci zkoumat ne z grantů, ale z peněz od státu tak, aby vědci mohli být objektivně nestranní a nemuseli plnit zadání objednatele - plátce. Když nám stát bere dotace je jen viditelnější věc. Bere nám peníze i tak, že výzkummné ústavy už nefinancuje! Ty jsou pak závislé na grantech a nikdo v kapitalizmu nedává peníze ZA NIC!

2 - Je zde jasně vidět nesmyslnost výšky horní loučky originál Langstrothu. My potřebujeme dílo, buňky a ne 24 mm dřeva!! My tu jsme v civilizaci a ne v USA druhé poloviny 19 století. Ale nesmyslnost humpoláckého rámku je to poslední. Je nutné si všimnout jak málo vč létají a jak vyletují a přistávají jen do očka, i když úl je mrakodrap. Toho všeho a mnohem víc detailů je nutné si vždy všímat.

3 - Včelstvo je tak katastrofálně zamořené VD, že bych ho ihned vysířil! Tohle je výsledek nepoužívání TCH? Aha.

4 - Na rámcích, které nejsou úplně mladé, žemlové, je vidět jak hladové to vč je. Už jsem na to upozorňoval u Sedláčkových oddělků těsně po zimě. Jenže Texl bere rámek z horního patra nízkonástavkáče, podle listí stromku, pod kterým je úl, myslím, že se jedná o konec června. V tom případě v době (kdyby nešlo o týrání včel hladem), by musel být nejhornější nástavek jen plně narvaný zásobami a plod by byl až v nástavcích někde níž. Pak není divu, že je tak moc toto strádající, na vrcholu sezony hladovějící včelstvo katastrofálně zamořené VD. Jak vím, že je to nejvyší nástavek? Nevím.  Má ho ve výšce prsou a pana Texla znám a je to velmi vysoký štíhlý (a velmi hezký a charismatický) chlap kolem 1,90+.

5 - Je doslova katastrofa dopustit, aby uprostřed léta byli v dělničím plodu roztoči. To se prostě u Blaníku při metodice Blaník a použiutí TCH (Tvrdé Chemie) NEMŮŽE NIKDY STÁT.

Je ale možné (nevěřím), že pan Texl kvůli videu nechal schválně vč zamořit aby měl co ukazovat. Pak by byl lepší odborník než já, protože já vůbec nevím, jak bych toho stejného dosáhl já.

https://www.youtube.com/watch?v=0XMkr_8Sp0s

Jen pro úplnost. Bratr tohoto pána je jedna z nejvyššá ích šajb u státní veteriny. Nic tím neříkám, chytřejším docvakne samo CUI BONO.

-------------------------------

ALE! Přes nedostatky zobrazené ve videu, na které jsem poukázal (i na ty, které jsem přešel), je toto video nesmírně významné. Totiž dnes, po POUHÝCH 12 letech by v dnešním světě včelstvo tak katastrofálně zamořené VD už dávno nežilo. Tudíž kvalitativní posun tu je a v tom kontextu je nutné před každým, i alternativcem odmítajícím TCH, smeknout, že dokázal udžet včestva živá. Aspoň některá.